Děkuji za slovo. Také jsem chtěl zareagovat na kolegu Luzara. Dítě do šesti let věku, pokud není umístěné v rodině nebo nežije s jednou osobou, která o něj pečuje, si nese potom celý život postižení. Je to na něm poznat a celý život už se nezbaví toho, že není schopné navazovat vztahy. Kdo tady, a jsou tady mezi námi, třeba kolegyně Válková, která měla nebo má dítě v pěstounské péči, tak potvrdí, že ty děti buďto nemají rády nikoho, nebo naopak mají rády úplně každého, koho potkají. Každý pracovník, který pracuje v kojeneckém ústavu, to samozřejmě ví, tenhle fakt, a měl by si přát, aby ty děti byly jinde než v ústavu, aby byly v rodině. A pokud tady zaznívalo, že kojenecký ústav je nějaké lepší řešení než přechodná pěstounská péče, tak to prosím vůbec není pravda. Přechodná pěstounská péče je mnohem lepší řešení než kojenecký ústav.
        A pokud my víme, že děti si nesou postižení, pokud jsou do šesti let vychovávány v ústavní péči, tak bychom měli ty kojenecké ústavy zrušit do šesti let. Je velmi smutné, že tady ta podpora není. Já jsem to navrhl, ale jak říkám, je velmi smutná realita, že ve Sněmovně podpora zrušení do šesti let není. Ale prosím, ať aspoň projdou ty tři roky.