Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k interpelaci pana poslance Čižinského ve věci připravovaných, v uvozovkách nebezpečných úprav podpory bydlení je nutné konstatovat, že úpravy, které předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, se týkají dávek na bydlení, nikoliv dalších podpor v oblasti bydlení. Pracovní skupina k nepojistným sociálních dávkám pro Ministerstvo práce a sociálních věcí jako poradní orgán mně jako ministryni identifikovala opatření k omezení nadužívání současných dávek na bydlení, která by bylo vhodné realizovat neprodleně ještě před konstrukcí jedné nové dávky na bydlení připravované v souvislosti s přípravou zákona o sociálním bydlení. Nelegislativním opatřením bude vydání metodického pokynu, kterým se upraví postup úřadu práce při stanovení v místě obvyklého nájemného pro účel doplatku na bydlení. Navrhujeme vrátit se k postupu, kdy by se tyto dávky zvlášť nezjišťovaly a vycházelo by se pro určení nákladů v místě obvyklých z obou těchto položek dohromady, nebo pouze z bytů obecních. Tímto se sníží kritizovaná situace, kdy se poskytuje doplatek na bydlení do vyššího nájemného, než je nájemné, které je v obecních bytech. Takto se zamezí umělému zvyšování nájemného v případech, kdy určitý subjekt koupí významnou část bytů v obci a stanoví vysoké nájemné.
        V návrhu novely zákona o státní sociální podpoře jsou následující úpravy příspěvků na bydlení, které neznamenají ohrožení domácností ztrátou bydlení.
        Za prvé je to snížení dopadu na výši vypláceného příspěvku na bydlení v případech, kdy jsou náklady na bydlení stanoveny paušální částkou. Z nároku na příspěvek na bydlení je vyloučeno bydlení, kde je úhrada nákladů na bydlení sjednaná paušální platbou, to znamená platbou v jedné částce bez zúčtování přeplatku a nedoplatku a jejich faktického vyrovnání.
        Za druhé. Úprava okruhu společně posuzovaných osob pro příspěvek na bydlení. Do okruhu těch společně posuzovaných osob se zahrnují osoby, které jsou spjaty vyživovací povinností a které spolu fakticky bydlí i bez ohledu, že nemají v bytě hlášen trvalý pobyt. Tato úprava se chystá i v rámci připravované jedné dávky na bydlení. Opatřením se omezuje fiktivní přestěhovávání rodin, kdy výdělečně činný člen rodiny je trvale hlášen v jiném bytě či na ohlašovně na úřadě a zbytek rodiny tak samozřejmě dosáhne na příspěvek na bydlení.
        Za třetí. Omezení nároku na příspěvek na bydlení výší disponibilního příjmu po úhradě nákladů na bydlení. Vedle podmínky porovnání výše nákladů na bydlení k příjmům, což je dneska 30 nebo 35 % v Praze, se zavádí další podmínka, a sice že po úhradě skutečných nákladů na bydlení rodině zůstane disponibilní příjem nižší než určený násobek životního minima rodiny; obdoba podmínky zůstatku částky živobytí u doplatku na bydlení. Sledovaný disponibilní příjem v násobku odstupňován je podle velikosti domácností na 2násobek životního minima rodiny u domácnosti s jedním členem, 1,5násobek životního minima, když jsou v domácnosti dva členové, 1,5násobek životního minima v domácnostech se třemi členy a 1,2násobek životního minima rodiny u domácnosti se čtyřmi a více členy. Opatření by omezilo případy, kdy rodina pobírá příspěvek na bydlení vzhledem ke splnění podmínky, že její náklady na bydlení sice přesahují 30 nebo 35 % jejího čistého příjmu, ale přitom její příjem je tak vysoký, že by umožnil plné hrazení nákladů na bydlení bez přispění státu, aniž by to ohrozilo finanční situaci dané rodiny. Opatření by se takto dotklo 5 až 10 %, takže 11 až 23 tisíc současných příjemců příspěvků na bydlení. Jenom si uvědomme, že příspěvek na bydlení je částka státní sociální podpory. ***
        Za čtvrté. Úprava normativních nákladů na bydlení. Normativní náklady na bydlení, které představují průměrné náklady na byt přiměřené velikosti podle počtu osob v domácnosti a velikosti obce, se rozdělují na část nákladů na nájemné a část nákladů na energie a ostatní náklady, které souvisejí s bydlením. Cílem tohoto opatření je zabránit manipulaci s náklady na bydlení jejich navyšováním až do výše normativních nákladů na bydlení, zejména v oblasti nákladů za služby související s bydlením, k čemuž docházelo velmi často. Zároveň dochází k vypuštění kategorie domácností 4+ normativních nákladů na bydlení. Toto opatření se dotkne asi 11 tisíc příjemců. Ostatní vícečlenné rodiny deklarují náklady na bydlení do výše normativních nákladů pro tříčlenné domácnosti.
        Za páté. Z nároků na příspěvek na bydlení se vylučují domácnosti, ve kterých některý člen rodiny je vlastníkem nebo spoluvlastníkem dalšího bytu, než na který se má dávka poskytnout.
        Za šesté. Změna valorizační podmínky pro stanovení -