Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já rozhodně ve svém projevu nebudu hájit kuřáky, ale také je nebudu lynčovat jako někteří předřečníci. Já se musím zastat živnostníků, ke kterým jsem po léta patřil. Prostě musím. ***
        Po pádu minulého režimu se do podnikání mimo velkých a dravých štik vrhlo také mnoho drobných nadšenců. Většinu lákala hlavně svoboda, se kterou mohou dělat to, co je baví, a zároveň zajistit důstojnou obživu sobě a svým rodinám. Všichni se učili za pochodu a byli ochotni překonávat s velkým nadšením potíže a překážky, které jim přinášely rychle se měnící zákony. Všichni věřili, že brzy dojde ke stabilizaci podnikatelského prostředí a jejich úsilí ponese své ovoce. Většina drobných živnostníků pracovala od rána do noci a s přibývající byrokracií ochabovalo i původní nadšení. Například taková sice nepříjemná, ale v podstatě jednoduchá kontrola z hygienické stanice se změnila v byrokratické zapisování údajů všeho druhu. Většina drobných živnostníků si na tuto evidenci musela najmout firmu. To, že si ve dveřích provozoven podávaly ruce všechny ostatní kontroly, co jich v republice je, snad ani není potřeba hlouběji pitvat. Hlavně provozovatelé restaurací vědí, o čem hovořím.
        Nato přišel požadavek na oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostor. Živnostníci všechny tyto komplikace - ano, se skřípěním zubů - mnohdy přežili a zvládli oddělit i uvedené prostory. V květnu 2017 však vstoupil v platnost tzv. protikuřácký zákon a všechno je opět jinak. Drobní restauratéři přišli o nemalou část klientely, hospůdky zejí mnohdy prázdnotou a jen venku u dveřích postává hlouček kuřáků, kteří nějak nechtějí pochopit, že stát to myslel s jejich zdravím dobře. K tomu naprosto nepochopitelný přílepek k zákonu, kde majitel a obsluha jsou odpovědní za to, co host po požití alkoholu v jejich restauraci dále v případné opilosti způsobí.
        Myslím, že protikuřácký zákon v kombinaci se zavedením EET, které mimochodem přišlo příliš pozdě, byl pro mnohé poslední kapkou. Mnozí zcela znechucení končí. Nic po státu nechtěli. Jen stabilní a promyšlené zákony bez pokusů, které vzápětí jiná Poslanecká sněmovna zase reviduje a musí měnit. Systém pokus - omyl se dá pochopit maximálně pár let po revoluci. Dnes bych očekával už jiný profesionální přístup zákonodárců. Bohužel politikaření hlavně u tzv. zavedených politických stran většinou vítězí nad zdravým, řekněme klidně selským rozumem.
        Jasně, kouření je pravděpodobně zdraví škodlivé a stát by měl pracovat na osvětě. Na druhou stranu není možné, aby stát neustále organizoval život svéprávným dospělým lidem. Živnostník není a nesmí být pokusný králík. My v SPD budeme, ač většina klubu jsou nekuřáci, hlasovat pro zmírnění tohoto zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)