Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi pár i mých zkušeností za poslední čtyři roky a pár postřehů k návrhu tohoto nominačního zákona. My jsme jako vláda zřídili výbor pro personální nominace. Já si myslím, že to byl první krok k tomu, aby se opravdu nastavily transparentní systémy pro výběr lidí do těchto rad. To, že ten krok nebyl úplně ze sta procent dokonalý, to si, myslím, dokážeme připustit v nějaké míře asi všichni, kteří jsme u toho byli. Že je tady prostor k zlepšování tohoto systému, si myslím, že je pravdivé a evidentní.
        Dovolím si zareagovat na některé momenty, které tady v diskuzi zazněly. Jednak si myslím, že ta věta pana místopředsedy Sněmovny, předsedy KSČM, vejde do dějin. Protože to si myslím, že je opravdu takový zajímavý výrok, jak mají komunisté působit ve státních firmách. Ale nechci tady teď tu polemiku vést, abych nebyl obviněn z toho, že jsem populista, ale budu se držet věcné podstaty.
        Zaznělo tady, že Poslanecká sněmovna se nemá vměšovat do personálních nominací dozorčích rad u státních firem či firem s polostátní účastí. Chtěl bych připomenout, že některé zákony na to pamatují a děláme to již dnes. Volíme členy dozorčí rady, u VZP Správní rady, volíme členy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu a asi bychom našli i v dalších zákonech, kde všude Poslanecká sněmovna personálně vstupuje do vedoucích či řídících orgánů státních či polostátních firem. Takže není to nic, co by bylo nové. To je první poznámka.
        Pan předseda poslaneckého klubu Michálek tady zmínil nominaci Tomáše Vrby do Dozorčí rady Lesů České republiky. Já se k tomu vyjádřím, protože jsem jeho jméno podepisoval a jmenoval jsem ho do této pozice, ve které je, a neudělal bych to, kdyby tento člověk neměl opravdu odbornou zkušenost. A to, co tady bylo zmíněno, že působil ve firmě, která následně skončila v insolvenci, a je veden soudní spor s Lesy České republiky... Já si myslím, že každý z nás pracoval v nějakých firmách, nebo předpokládám, že většina z nás pracovala po školách ve firmách. A já třeba nemůžu za to, jak se bude vyvíjet osud firmy, ve které jsem pracoval před deseti lety, a jak jednou skončí. A podívat se do Googlu nebo na Wikipedii a ten argument použít, podle mě prostě není fér. A myslím si, že byť Tomáš Vrba byl dneska nominován za stranu, která je vůči mně, nebo já jsem vůči ní opoziční, tak si za jeho odborností prostě jako tehdejší ministr stojím.
        Pak bych se chtěl ještě vymezit k pojmu politické trafiky. Já si myslím, že tady je potřeba opravdu hodně rozlišovat. Za KDU-ČSL tady použiji dva příklady. My jsme nominovali například do orgánů Veřejné zdravotní pojišťovny Zuzanu Roithovou, političku, která byla v Evropském parlamentu. Ale je to lékařka, která vedla předtím nemocnici na Královských Vinohradech. Je to politická trafika, nebo není? No, podle mě to není politická trafika. A mám někdy pocit, že se to strašně zjednodušuje a říká se, že každý politik, který byl někam jmenován, to dostal jako trafiku. No, pokud něčemu rozumí, pokud to v životě dělal, má kvalifikaci a je to prostě člověk, který se chová férově, transparentně, tak pak s tím přece nemá být žádný problém.
        Nicméně k tomu návrhu, který tady je. Myslím si, že si zasluhuje, abychom jej pustili do druhého čtení. Myslím si, že je tady spousta věcí, které na tom návrhu můžeme cizelovat. Já mohu polemizovat, abych byl ještě konkrétnější, třeba o tom, proč člen toho výboru má mít minimální věkový limit 25 let, když poslanci mají 21 let. Proč ten, kdo má být někam nominován, má minimální limit 30 let, a tak dále. Vzpomeňme třeba na rakouského ministra zahraničních věcí, dnešního kancléře, který nastupoval jako ministr zahraničních věcí, pokud se nepletu, ve 28 letech. Myslím si, že takováto hranice není třeba nejšťastněji nastavena, ale veďme o tom diskuzi.
        A navážu na to, co tady říkal pan premiér Babiš - že do konce června chce mít vláda svůj návrh. Proč nevyužít toho, že pustíme tento návrh do druhého čtení, prodloužíme lhůtu, jak tady zaznělo, a použijeme to jako nosič a ten vládní návrh v těch parametrech, na kterých bude shoda, bude implementován do tohoto návrhu zákona? Nevidím v tom nic, co bychom neměli podpořit, protože to logiku dává. V minulosti to tato Sněmovna také dělala. Dělala to v minulosti v některých případech i bývalá koalice, kde jsem byl členem vlády.
        Poslední věc, kterou si tady neodpustím zmínit, je, když se tady pan premiér tak zaštiťoval tou transparentností, profesionalitou a podobně při tom výběru, tak já bych rád připomenul to, že to je věc, která je samozřejmě pěkná, bohulibá, ale je tady problém s tím, jak tato vláda bez důvěry v demisi postupuje při odvolávání těchto lidí. A mnohdy jsou to opravdu lidé, o kterých můžeme stoprocentně říct, že jsou to lidé bez jakékoliv politické nominace. A ty změny, které vláda provádí na ministerstvech, čtrnáct náměstků, čtrnáct sekcí. Já mohu říct za Ministerstvo zemědělství, že je pět měsíců od té doby, co ty změny provedli, a noví náměstci nejsou. Pět měsíců prostě část ministerstva nemůže řádně fungovat, protože tam nejsou lidi, kteří by té problematice dostatečně dobře rozuměli. Je to případ i mnoha jiných rezortů.
        Jsou tady odvoláváni lidé z institucí, výzkumných ústavů, kde člen vlády odvolá toho člověka a neřekne jeden jediný důvod. Kdyby ten důvod měl znít alespoň, ta slůvka, "ztráta důvěry". Ale ani ten důvod nezazní. To si myslím, že je něco, co prostě není standardní. A když tato vláda říká, že chce být profesionální, chce být transparentní, tak by se ti členové vlády měli naučit takhle chovat a měli by ty personální kroky, které dělají, umět Poslanecké sněmovně, veřejnosti, voličům také řádně odůvodnit. A to se neděje.