Děkuji, pane předsedající. Asi takto. Ti lékaři, kteří provozují akupunkturu, a znám jich hodně a můžu říct, že pacienti, kteří mají třeba parézu lícního nervu a nejde, tak na tu akupunkturu pošlu. Ale pošlu je nikoliv k léčiteli, ale k lékaři, který má základní šestileté vzdělání studia medicíny a na to si udělal někde nástavbu, nebo se vyučil tu akupunkturu. Ty možnosti tady jsou. Mluvila jsem i s panem doktorem, který má institut v Praze. A jsou tam tito lékaři, kteří potom provozují akupunkturu a jsou to lékaři.
        Je pravdou, že třeba v některé zemi Německa, nějaké bundesrepublice, či ve Švýcarsku některé pojišťovny hradí homeopatii nebo akupunkturu. Ale pozor, hradí ji pouze těm, kteří jsou lékaři, mají vystudovanou klasickou medicínu a pak si udělají nějakou nástavbu či kurz. Ale těmto jediným ji hradí. A v podstatě musím říct, že tyto systémy jsou na tom finančně trošku jinak.
        Jinak musím říci, že to, co mi právě vadí, je to, že ta tradiční čínská medicína je ve zdravotnickém zákonu. Ta tam prostě nemá co dělat. Nechme ji tady, ale ať je tedy v zákonu o léčitelích. Proto ji musíme odstranit, vyjmout, z toho zdravotnického zákona, abychom ji potom mohli dát do zákona, do kterého patří. Jak říkáme, neodsuzujeme ji, neříkáme, ať tu není, ať tu je, ale nesmí být ve zdravotnické zákonu. Děkuji.