Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, všichni mě prosí, abych už byl maximálně stručný. Chápu, že je středa, poslední den sněmovny. Přesto si nemůžu odpustit jednu poznámku, zvláště ke ctěnému kolegovi Patriku Nacherovi.
        Míra pokrytectví, kterou nám tady předvádí hnutí ANO, které na jednu stranu... Pelikán vybíhá s představou, váš bývalý ministr, velký guru, s představou, jak je třeba všechny oddlužit, jak je to nezbytně nutné říct nulu, protože přece spousta lidí je tady zločinci a podvodníky, kteří jim dali na vysoké úroky půjčky, které oni nutně potřebovali, zadlužena tak, že se nemůže dostat ze své dluhové pasti, a současně váš velký předseda vlády, politický guru, jmenuje na první místo pražské kandidátky člověka, který investoval do společností, které se živily na vysokých úrocích na půjčkách. A tento člověk poskytne hnutí ANO dar pro volby ve výši 3 miliony. Z čeho myslíte, že asi ty 3 miliony pocházejí? Kde se asi tak vzaly než z toho, že takhle odírali na vysokých úrocích nějaké ty nebohé věřitele? V tomto směru si myslím, že by opravdu bylo záhodno někdy více mlčet nebo si více rozmýšlet, koho si dáváte na své kandidátky a koho si na ty kandidátky nedáváte. Pokládám to opravdu za nesmírně sporné.
        To je snad to, co jsem chtěl říct politicky. Pokusím se opravdu být velmi stručný, jenom bych se rád vyjádřil k jednomu návrhu, který v podrobné rozpravě přednese ještě pan kolega Blažek, a to je návrh, v kterém doporučujeme, a já si myslím, že to je velmi rozumné, abychom řekli, že tato zvýhodněná, kde je možné jít i pod 30 % zaplacení dluhu, tato zvýhodněná možnost oddlužení se vztahuje opravdu jen na ty staré dluhy. Abychom řekli ano, byly tady situace, kdy z malých dluhů díky právnímu vymáhání vznikaly dluhy mnohem větší, byla tady situace, kdy celá řada nebankovních i bankovních subjektů nebyla dostatečně regulována, půjčovala nezodpovědně a dostávala lidi do - samozřejmě za to vždycky mohli ti lidi, co si půjčili, aby nám bylo jasné. Dostávala ty lidi do obtížně řešitelných situací.
        Ale přijali jsme nějaký nový zákon o spotřebitelském úvěru, přijali jsme povinnost institucí přezkoumávat, dokonce s tou možností, že pokud je předlužení příliš, pokud je nepoměr příliš jasný, je možné půjčku úplně vypovědět.
        A pak by bylo správné říct ano, řešíme nějakou minulou situaci, v které jsme schopni připustit, že jdeme i pod 30 %. Pro situace do budoucna říkáme: není možné si půjčovat, prosím, milí občané, milí dlužníci, není možné si půjčovat způsobem, že budete doufat, že z toho zaplatíte maximálně 15, 10, 20 %. To přece je strašně špatný signál. ***
        V tomto směru si myslím, že bychom měli říct ano, jestli chceme řešit něco z minulosti, tak připusťme, že se svolením soudu, a tady si myslím, že naopak to svolení soudu, a dokonce to závěrečné posuzování soudu je velmi správně, protože ten soudce jediný z nás vidí konkrétní případ. A vidí, jestli si ten člověk napůjčoval 2 miliony na hazardní hru, nebo jestli opravdu byl v nějaké složité životní situaci, nebo se dostal do nějaké pasti, méně svou vlastní vinou. Tam si myslím, že ten soudce je správný. Ale do budoucna bychom měli říct: minimum 30 % i v tomhle přísném režimu pěti let pokládáme za nezbytné. Lidé se nemají zadlužovat. Stejně jako se nemá zadlužovat stát. Ale tomu také v této Sněmovně zdá se, rozumí jenom menšina. Ale lidé se nemají zadlužovat nad svoje poměry. A bylo by správné, abychom tento signál do budoucna poslali.
        Děkuji za pozornost.