Mám a ten důvod je prozaický. Protože v průběhu té doby od druhého čtení přišly dva dopisy a oba dva mají společného jmenovatele a tím je Studentská komora Rady vysokých škol a myslím, že by mělo smysl vás s tím tady seznámit.
        Včera bylo usnesení Studentské komory k projednávání novely zákona o státních svátcích. Studentská komora apeluje na členy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby podpořili přijetí návrhu na přejmenování státního svátku 17. listopadu, který by navrátil do českých kalendářů Mezinárodní den studentstva.
        Tento jediný den skutečně mezinárodního významu s českými kořeny se připomíná po celém světě. Odkazuje totiž k listopadových událostem roku 1939, na základě kterých byl 17. listopad roku 1941 prohlášen v Londýně jako Mezinárodní den studentstva a posléze ve Washingtonu potvrzen více, než 50 studentskými delegacemi. Navrácení historického názvu tomuto státnímu svátku považujeme za důstojné poděkování a uctění našich předchůdců, bez jejichž činů a obětí v roce 1939 by nebyl ani listopad roku 1989.
        Studentská komora Rady vysokých škol důrazně odmítá označování Mezinárodního dne studentstva za komunistický svátek. Mezinárodní den studenstva byl za minulého režimu zásadně zneužit a poskvrněn. Studentská komora Rady vysokých škol chce připomenout a vyzdvihnout původ a význam tohoto dne, který je i nadále zdrojem naší národní identity a hrdosti.
        Tolik usnesení Studentské komory.
        A v průběhu ještě přišel dopis od předsedy Studentské komory Rady vysokých škol Michala Zimy. Byl to dopis panu předsedovi školského výboru, kde reaguje na zápis z minulého jednání, kdy v podstatě poukazuje na to, že samozřejmě není pravda to, co tady říkal pan kolega Klaus, že žádní studenti ten svátek nechtějí. Já mám čtyři děti, z nichž tři studují. Žádný takovýto požadavek, aby se přejmenoval 17. listopad, na mě nevznášejí. To je jedna věc. ***
        Tam hovoří samozřejmě v tom duchu, že je to statisticky nevýznamné, tady ty tři děti. A pak se jim nelíbí, kdo je papaláš, nebo bafuňář, protože o tom tam hovořil. Tak zdůrazňuje v podstatě, kdo vlastně za tím zákonem stojí, a je tady zhruba stránkový seznam institucí, jednotlivců a představitelů vysokých škol, kteří tento návrh podporují, od Studentské komory Rady vysokých škol, Národní parlament dětí a mládeže, European Students' Union, nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, pak jsou tam samozřejmě jednotlivci jako bývalá ministryně školství Valachová, bývalá ministryně spravedlnosti Válková, školní ombudsman atd., rektoři, zase je tady seznam, mohl bych jmenovat, Šenkýřová, Sáha, Zíma apod. Sledují velmi pečlivě tady toto projednávání a považují v podstatě některé ty názory za minimálně nekorektní, které tady byly předneseny ze strany pana předsedy.
        Děkuji, to je vše.