Už jenom upřesním. To nebyla kritika, ale bylo to konstatování stavu. Myslím, že když se bavíme kdekoli za rohem, nebo mezi čtyřma očima, nejsme tady před mikrofonem, tak si to říkáme všichni a říkáme si to po celé republice, že opravdu se stavem, který dneska je, musíme něco dělat. A všichni to vnímáme.
        Co se týče dotazu, jak bylo míněno ano, tak ano bylo míněno jako souhlas. Takže si tam můžete dát souhlas místo toho ano. To znamená, že souhlasím s tím, že bychom mohli pracovat jinak. Ale já jsem vám řekl i proč. A ti, kteří poslouchali, tak pochopili, že my jsme si za těch třicet let tu zemi tak obrátili nohama vzhůru, že narovnat ten stav by bylo nejlepší zrušit dnešní vedení státu, všechny úřady a začít znova. A věřte tomu, že by to bylo lehčí, protože tak jak jsme si to celé zaplevelili tisíci a tisíci zákony a poučkami a různými věcmi...
        A co se týče důchodové reformu, opravdu, věřte tomu, že to nelze určit: uděláš to ty. Nelze to prostě. Můžu mít na to papír, můžu mít na to vystudovanou školu, a stejně to nedám dohromady, protože prostě to nemám v srdci. Možná že mi nepřišla zrovna myšlenka. A ve firmě často čekám na tu správnou myšlenku třeba tři roky. Tak to je prostě. Až po třech letech si uvědomím, ty vole, s prominutím, proč jsi to neudělal už před třemi roky? Tak to je. A jenom blbec neumí přiznat chybu. A jenom blbec neumí konstatovat, že něco nefunguje, jak má. (Tleskají poslanci Pirátů.)