Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji za dotazy panu kolegovi Zahradníkovi. Na úvod jenom krátce obecněji, abychom to zasadili do nějakého rámce. Zalesňování stejně jako ostatní činnosti na území národních parků musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jeho vyhlášením a současně při péči o lesní ekosystémy národního parku se postupuje tak, aby byly podporovány či zachovány jejich přirozené ekologické funkce a druhová rozmanitost, a tím docházelo k naplňování dlouhodobých cílů ochrany národního parku.
        Pan kolega Zahradník stejně jako já, stejně jako řada kolegů, velmi dobře víme, že samozřejmě v národním parku je uplatňování lesního zákona v jiné poloze než v hospodářských lesích. Na území národního parku je často přistupováno k prodlužování lhůt pro zalesnění a zajištění lesních porostů daných lesním zákonem, a to především z toho důvodu, aby se podpořila a často i reálně umožnila přirozená obnova lesních ekosystémů. Na částech území národního parku, to samozřejmě platí i pro Šumavu, kde je dán prostor pro průběh přírodních procesů, se k umělé obnově nepřistupuje. Obnova v těchto lokalitách je obnovována přirozeně v rámci dynamiky lesních ekosystémů bez lidských vlivů. V částech národního parku, kde se s různou intenzitou stále či trvale pečuje o lesní ekosystémy, se přistupuje k umělé obnově většinou za situace, kdy se přirozená obnova nedostavuje či v přirozené obnově scházejí dřeviny přirozené dřevinné skladby. V podmínkách našich národních parků jde především o listnaté dřeviny, popřípadě jedli.
        V případě Národního parku Šumava vychází péče o lesní ekosystémy včetně zalesňování jak z právních norem, což je především zákon o ochraně přírody a krajiny a dále například zákon o lesích, ale také z vnitřních předpisů Správy Národního parku Šumava, a ty pan kolega Zahradník nepochybně zná. Problematice zalesňování na území Národního parku Šumava se věnuje především směrnice Příručka lesnických činností a též příkaz ředitele číslo 150 o způsobu péče o ekosystémy v Národním parku Šumava v dílčích plochách. V rámci těchto předpisů jsou definovány základní principy a postupy při zalesňování a též přístupy péče pro jednotlivé dílčí plochy, které vedou k naplňování dlouhodobých cílů ochrany na území národního parku. ***
        A teď pár zajímavých čísel. Za existenci národního parku bylo vysázeno cca 15 milionů kusů nesmrkových sazenic. Kdyby přežily ve 100 procentech, což samozřejmě není možné, bavíme se pouze v teoretické rovině, tak bychom ovlivnili druhovou skladbu nastupující generace lesa pouze o 3 procenta. A za tuto výsadbu bylo zaplaceno zhruba 200 milionů korun. Trendy přirozené obnovy ukazují, což potvrzuje jak velkoplošná inventarizace, tak i biomonitoring, že průměrná hustota přirozené obnovy je přibližně 6 tisíc kusů nových semenáčků na hektar a z toho 80 procent je smrk. Zajímavý je jeho rostoucí podíl i v nižších nadmořských výškách. To ovšem zcela koresponduje s novými interpretacemi pylových záznamů a s popisy původních formací v Národním parku Šumava z poloviny 19. století.
        Závěrem. Se sázením se v Národním parku Šumava počítá i nadále, ale jen v zóně soustředěné péče a v nižších nadmořských výškách, zejména na kontaktu s jinými vlastníky, a sázet se budou pouze nesmrkové příměsi a to už dělá Správa Národního parku Šumava od roku 2014. Když se pojedete podívat do Národního parku Šumava, já si myslím, že všichni, nebo velká většina z vás se tam občas jedete podívat, někteří třeba i častěji, jedete se podívat na některá ta místa, například kolem Plešného jezera, ale nejenom tam, tak vidíte, že ta přirozená obnova velmi dobře funguje.
        Na ty otázky, které jste mi pokládal, pane poslanče, se mi hůř odpovídá, protože jsem neměl samozřejmě informaci ohledně těch sazenic, jak se snižuje počet sazenic. Já se domnívám, že ale odpověď na tu otázku je v té mé předchozí odpovědi. To znamená, jestliže se vlastně přirozeně obnovuje, a to nám příroda zajišťuje zdarma v rámci národního parku, tak potom samozřejmě bylo neefektivní držet tak velké množství smrkových sazenic, které samozřejmě znamenají i nějaké náklady s tím spojené. To je první věc. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Pardon, když tak počkám na doplňující otázku, pokud bude.