Tak ještě jednou do třetice děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já to mám dneska od velryb přes letectví k dopingu, a dovolte mi tedy stručně odůvodnit změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu, které jsou Parlamentu předkládány k vyslovení souhlasu s ratifikací.
        Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu, dále jen Úmluva, přijatá na 33. zasedání Generální konference UNESCO v Paříži v roce 2005, je mnohostrannou úmluvou, která pro Českou republiku vstoupila v platnost v roce 2007. Účelem této Úmluvy je zohlednit nové okolnosti v boji proti dopingu, posílit činnost národních antidopingových organizací a vytvořit celosvětově smluvní rámec pro společný boj vládních i nevládních organizací proti dopingu. Nedílnými součástmi Úmluvy jsou Příloha I: Seznam zakázaných látek a metod a Příloha II: Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky. V souvislosti s vývojem dopingových látek a metod v oblasti sportu je Příloha I aktualizována každoročně.
        Pro rok 2019 je většina změn založena na upřesnění názvů skupin a látek, které jsou v Příloze I zařazeny již od roku 2018. Další změny například zpřesňují používání zakázaných látek prostřednictvím výživových doplňků. Změna Přílohy II pro rok 2019 dále upřesňuje pro sportovce i lékaře použití některých nejméně závažných dopingových látek k lékařským účelům.
        Úmluva patří do kategorie smluv, jejichž přijetí, nebo přijetí jejich změn je podmíněno souhlasem Parlamentu České republiky a ratifikací prezidentem republiky. Jak již bylo řečeno, Příloha I a Příloha II jsou nedílnou součástí této Úmluvy a přijetí jejich změn vyžaduje dodržet stejný ústavněprávní postup.
        Děkuji za pozornost.