Děkuji za slovo. Pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem rád, že se tomu česká vláda věnuje. Musím se přiznat, byť jsem vládní poslanec, že tam jakési nedorazy v koordinaci vidím, ale věřím, že se to napraví, že to dokážete zvládnout. Podle mého názoru právě svolání např. Ústředního krizového štábu, anebo vyhlášení stavu nouze by tomu pomohlo, ale zatím jste se rozhodli k tomu nepřistoupit. To je vaše odpovědnost. Chtěl bych se ale zastavit nad tou částí vystoupení, kde jste hovořil o zdravotnických pomůckách. ***
        Já nejsem lékař ani se zdravotnictví nevěnuji, nicméně v situaci, kdy nemocnicím, nevím, jak jsou na tom státní nemocnice, ale krajským nemocnicím, konkrétně mluvím o Jihočeském kraji, už od ledna nejsou dodávány nasmlouvané respirátory, roušky a dezinfekce, tak to prostě problém je. Já doufám, že to chcete řešit, ale právě - a na to vás navádím - pokud to nebude možné nějakou domluvou, a zatím to možné není, protože ty dodávky se prostě neobnovily, a nemyslím dodávky proto, že nám něco hrozí, ale dodávky pro běžnou činnost těch nemocnic, protože ty respirátory, roušky, na tom se jistě shodneme, slouží také pro běžnou činnost nemocnic, tak právě vyhlášení nouzového stavu by tomu pomohlo. Takže nouzový stav není opatření, které má vyvolat nějakou paniku a chaos, ale je to opatření, a na tom se, doufám, také shodneme, které má naopak tu situaci uklidnit, jednoznačně řídit a jít jasným směrem. Proto dávám tento apel. Nedávám žádné usnesení, nicméně pokud nebude možné obnovit dodávku těchto základních pomůcek do nemocnic, prosím, zvažte to. Děkuji.