Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tisk pod číslem 766/0, který máte jako návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000, a to zákon o rozpočtovém určení daní.
        Dovolte mi, abych začal nejprve poněkud obecněji, protože jsme, nikdo z nás nepředpokládal, když zastupitelstvo kraje schvalovalo tento zákon, nebo návrh zákona v prosinci, a musím zdůraznit, že na Zastupitelstvu Pardubického kraje byl tento tisk projednáván skutečně průřezově, napříč politickým spektrem, a podpořili jej prakticky všichni zastupitelé Pardubického kraje, kteří byli přítomni, protože tuto záležitost vnímáme nikoliv jako tu záležitost dnes projednávaných kompenzací, alespoň tedy my v rámci samosprávy kraje, ale vnímáme ji jako věcný problém, který řešíme spolu s vládou České republiky a ostatně i s celou řadou z vás, a to je financování oprav silnic druhých a třetích tříd.
        Od roku 2015 do roku 2019 ze Státního fondu dopravní infrastruktury bylo alokováno na 17 miliard korun, jenom pro příklad, na Pardubický kraj přicházela adekvátní částka 1 miliarda korun, a tyto prostředky byly investovány. Byly investovány do projektů, s kterými se setkáváte i vy, protože silnice druhých a třetích tříd jsou ostatně ty silnice, které nejvíce zajímají starosty vedle místních komunikací, a každý v rámci své poslanecké práce se s tímto určitě setkává.
        My vnímáme tento návrh zákona také jako určitý přelom po 20 letech, kdy byl schválen. Zdůrazním jednu konkrétní záležitost, kterou jsme se doposud nikdo nezabýval, protože je velmi nepříjemná, a to je příloha k zákonu, která stanovila konkrétní procentuální podíl jednotlivých krajů, který mimochodem na rozdíl od obcí nemá žádná objektivní kritéria, vycházel z propočtu tehdejšího Ministerstva financí a naši předchůdci prakticky celé Sněmovny, vlády, hejtmanů, zastupitelů jednali o tom, jak bude nastaveno rozpočtové určení daní po fiskální decentralizaci, bezprostředně tedy po vzniku samosprávných krajů.
        Jednotlivé kraje jsou tedy určeny konkrétním procentem a nedokážete úplně rozklíčovat, jakým způsobem toto procento bylo prosazováno. Možná by nám na to dal odpověď někdo z doyenů tohoto zákonodárného sboru a s vysokou pravděpodobností také náměstek ministra financí tehdejší, dnes už bohužel nežijící Eduard Janota, který se na této záležitosti bezesporu podílel. Nicméně existuje obrovská disproporce v rozdělení těchto veřejných peněz mezi kraje. A proto když se podíváte i do našeho návrhu, tak je tam tato disproporce zmíněna a máme návrh, který by byl určitým řešením v rámci přerozdělení sdílených daní pro kraje.
        Jedná se o kritérium - zavedení kritéria počtu obyvatel, ostatně u obcí jsme na toto kritérium zvyklí, vedle kritéria výměry katastrálního území všech částí obce a i dalších kritérií. A druhým kritériem je do jisté míry zohlednění rozlohy jednotlivých krajů, a to tím způsobem, že by přerozdělení bylo stejné, jako je přerozdělení prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, pokud tedy dojde k nějaké alokaci, a to podle délky silniční sítě silnic druhých a třetích tříd, tedy krajských komunikací.
        Já bych byl velmi rád, kdyby tento materiál prošel alespoň do druhého čtení a pak do následující diskuse, protože vnímám negativní stanovisko vlády. Na druhou stranu s vládou na téměř veškerých setkáních diskutujeme na téma silnice druhé a třetí třídy. Je to věc, která je pro nás klíčová, a především je potřeba zdůraznit, že tento majetek, který není Netolického, Půty, Čunka, Šimka a dalších, je to prostě veřejný majetek, o který se musíme starat, a musím konstatovat, že bohužel kraje nedisponují dostatečnými zdroji na to, aby tento majetek byl dobře upravován.
        Já jsem celou řadou i regionálních poslanců z našeho kraje pravidelně kontaktován ohledně konkrétních oprav silnic druhých a třetích tříd - usmívá se na mě kolega z našeho kraje -, nicméně opravovat lze, jen pokud máte vlastní zdroje. My tímto chceme ukončit diskusi, kdy kraje tu jeden rok dostanou 4,5 miliardy, tu dostanou 3,4 miliardy, tu dostanou 2 miliardy podle toho, jak to vychází, a de facto ani v průběhu roku nevědí, kolika prostředky mohou disponovat a na jaké projekty se mohou připravit.
        Byl bych rád, pokud bychom tedy tímto materiálem zahájili jednak diskusi o systémovém řešení, o systémovém řešení, které považujeme za velmi důležité v oblasti krajské samosprávy, a zároveň vás prosím, abychom tento materiál pustili do druhého čtení.
        Já ještě jednu poznámku na závěr svého vystoupení, abych vás seznámil také s tím, jestli vás to zajímá, jaký je dopad covidu na Pardubický kraj. Podle predikce Ministerstva financí ze září loňského roku Pardubický kraj měl mít v letošním roce 4,6 miliardy korun. Podle aktualizované predikce 3,8 miliardy. Ten dopad je 800 milionů korun. Pokud chceme, abychom jako kraje, jako obce, územní samosprávné celky nadále investovali, je nezbytné k tomu také najít dostatečné zdroje.
        A na závěr ještě jedna poznámka, protože to je oblíbené téma - zůstatky na účtech. Přátelé, dámy a pánové, jste zastupitelé a víte, že zůstatek na účtě nerovná se disponibilní prostředky. Zůstatky na účtech máte často zazávazkované a postupně dochází k jejich uvolňování na základě schváleného rozpočtu, investičních záměrů a také harmonogramu jednotlivých realizací. Byl bych rád, abychom tedy i toto vzali na vědomí, protože já neustále slýchám, jak obce a kraj jsou bohaté. Ona to není úplně pravda, protože když se podíváte potom na situaci, tak ta je diametrálně složitější.
        Děkuji za pozornost.