Děkuji, pane předsedající.
        To znamená, že senátní návrh by zvýšil výdaje státního rozpočtu o 12 mld. na 25,5 mld. korun, což je již neúměrné. Za optimální kritérium tedy nadále považuji počet 50 zaměstnanců.
        Stejně tak nepodporuji snížení kritéria objemu mezd v jednotlivých kalendářních měsících ve srovnání s březnem 2020 na 80 %. Záměrem tohoto návrhu je napomáhat k zachování mzdové úrovně, a proto kritérium 90 % považuji za přiměřené, neboť se provádí ve srovnání s březnem tohoto roku jako výchozím měsícem, v němž se již projevoval vliv koronavirové epidemie. (Hluk v sále trvá.)
        Šířeji bych se chtěla zastavit u právních nedostatků senátního návrhu, které vyplynuly z následné podrobné analýzy. V návrhu zákona schváleném Poslaneckou sněmovnou se rozhodný počet zaměstnanců stanovil jako počet fyzických zaměstnanců v posledním dni příslušného kalendářního měsíce, což je velmi jednoduché a administrativně nenáročné. Senát však přijal změnu, aby se rozhodný počet zaměstnanců stanovoval jako přepočtený počet zjištěný podle prováděcího právního předpisu. Kromě toho, že přepočtený počet zaměstnanců je vždy složitější, chybí úprava, jak tento přepočtený počet stanovit, neboť v navrhovaném zákoně žádná úprava tohoto přepočtu není a není ani zmocnění k vydání prováděcího předpisu. Zřejmě bylo záměrem postupovat podle prováděcí vyhlášky k jinému zákonu, tj. k zákonu o zaměstnanosti, ale lze tak usuzovat jen z odkazu na poznámku pod čarou, která ale není právně závazná. (Opět odmlka pro hluk v sále.)