Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Budu velmi stručný, protože pan ministr Toman řekl, tak jako v prvním čtení, klíčový popis toho, v čem je ten nový vodní zákon revoluční, kdy právě ta tzv. suchá hlava konečně řeší to, co zatím legislativa řešila jenom v případě povodní, a nastavuje tedy jasné kompetence státní správy, samosprávy a také odpovědnosti jednotlivých stran v případě hrozícího sucha jako preventivní opatření a konkrétní krizová opatření v případě nedostatku vody.
        Na gesčních výborech proběhla široká diskuze, určitě proběhne i tady. Ne na všem samozřejmě máme shodu. Jako Ministerstvo životního prostředí jsme připraveni podpořit některé pozměňovací návrhy. Jednu věc řeknu. Mrzí mě tam, že prošel návrh, ale bude to další debata, na oslabování role vodoprávních úřadů. Já ty vodoprávní úřady naopak vidím pro budoucnost jako velmi významné úřady, které samozřejmě také... chystáme pro ně a připravujeme metodiku a velmi brzy představíme revoluční systém, kterému říkáme HAMR. Je to revoluční informační systém, který bude jako nástroj pro vodoprávní úřady, aby tam měly informace o všech zdrojích a všech odběrech vody a mohly vlastně z toho potom, řekněme, vyvozovat nějaké zásadní závěry z hlediska povolování nových odběrů. To já považuji za velmi důležité, protože v minulosti to bylo tak, že takřka každý, kdo šel okolo, dostal povolení k odběru vody, protože byl samozřejmě logicky pocit, že té vody je všude dost, především té podzemní vody, a dneska už na stovkách míst ČR vidíme, že je potřeba prioritizovat ty odběry, že zdaleka ne všichni ve chvíli, kdy budou chtít odebírat vodu, tak ji dostanou v případě nedostatku vody.
        Takže ten nový zákon reaguje na to, že se situace dramaticky změnila, že už zdaleka neřešíme jenom povodně, byť teď v posledních dnech zase ano, ale že čím dál tím více budeme řešit spíše sucho a jeho dopady, které jsou možná plíživější, ale o to nebezpečnější. Děkuji vám.