Děkuji za slovo. Já jsem ještě nestihl zmáčknout faktickou poznámku na pana kolegu Votavu, takže se k němu vracím, respektive k jeho vystoupení. Za prvé bych chtěl říct, že pan kolega Votava to možná neslyšel, paní ministryně ano, ale po jeho vystoupení jsem přišel k řečnickému pultíku a poděkoval jsem mu. Řekl jsem mu, že si jeho slov vážím, a uvedl jsem řadu argumentů proč. A vzápětí se dočkám drtivého útoku právě od pana kolegy Votavy. Tak to je pro dobrotu na žebrotu se sociálními demokraty. To na úvod.
        Ale teď vážně. Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste řekl, že se v 90. letech zhaslo, rozkradlo se a pak se rozsvítilo. Pane kolego, urazil jste tím celou řadu občanů České republiky, kteří v 90. letech po desítkách let nesvobody vzali svůj osud do rukou, začali podnikat, někteří lépe, někteří hůře, někteří úspěšněji, ale po desetiletí, kdy neznali slovo podnikání, kdy neznali slovo zisk, kdy neznali slovo riskovat v podnikání. Myslím si, že jste neprávem urazil prostě tisíce zodpovědných, statisíce zodpovědných lidí, kteří v té době vzali osud do svých rukou, a to, co udělali v 90. letech, kam tu Českou republiku nejenom ekonomicky po těch třiceti letech komunistické totality, posunuli dopředu. Myslím, že to byla obrovská neúcta. Považuji za chybu, že jste to udělal, a myslím si, že to bylo zbytečné.