Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážený pane ministře, kolega Svoboda mě lehce předběhl a řekl některé věci, které jsem chtěl říct já. Víte, já to tady poslouchám už celou dobu, od 1. března jsem v tom. Tady lítá tisíce čísel a tisíce názorů. Nebudu říkat, které jsou uhnuté, které nejsou. Ale nikdo tady neříká, že jsou lůžka, dejcháky a všechna tahleta opatření, úplně k ničemu, pokud nebudeme mít personál, který se o ně bude starat. Medici to tedy skutečně nebudou.
        A druhá věc. Mám velké zkušenosti z Břevnice, mám velké zkušenosti z Alzheimer centra u nás na Vysočině. To byla zařízení sociální. My jsme vypsali po celorepublikových prosbách o nástup dobrovolníků. Žijete-li v přesvědčení, že národ je nadšen, aby nám šel pomoci, tak jste v omylu. Vždycky nám pomohla armáda nebo hasiči nebo někdo, na koho jsme měli v tom nouzovém stavu páky. Dobrovolníci byli, ale v řádu jednotek.
        Prosím uvědomte si, že čísla, která tady lítají, nemluví o těch, kdo tu péči mají poskytnout. A jednoznačně souhlasím s kolegou Svobodou, že také máme jiné nemocné, než covidové. Podívejte se na data 65+, jak nám to leze nahoru.