Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci. Nejdříve si dovolím přece jenom ještě pár obecných slov ke kurzarbeitu a potom si dovolím okomentovat pozměňovací návrhy, ke kterým se poté přihlásím v podrobné rozpravě.
        Obecně chci podotknout, že v odborné personalistické literatuře se dočtete, že to nejdůležitější a nejvzácnější, co v každé firmě je, jsou lidské zdroje. Tedy ti, kteří ve firmách pracují, jejich znalosti, zkušenosti, ale i motivace a loajalita ke značce firmy. Významní manažeři vám ještě k tomu řeknou, že jak finance, tak technologie či suroviny je relativně lehké získat proti tomu získat schopné lidi. A navíc suroviny, technologie, finance jsou všude stejné. Ale se schopnými a kreativními lidmi je to trošku horší. Ty není tak jednoduché mít a získat.
        Kurzarbeit právě cílí na to, aby firmy si dokázaly uchovat své zaměstnance, na kterých poté mohou dál stavět. Jak již bylo řečeno, návrh systému podpory zaměstnanosti, zavedení příspěvku v době částečné zaměstnanosti je důležitý pro firmy, zaměstnavatele i zaměstnance, pro nové začátky, chcete-li nové starty. A o to se budeme muset bez ohledu na politickou příslušnost určitě, a já doufám, že brzo, snažit. Jakmile překonáme covid, jakmile překonáme pandemii, která nás v této chvíli všechny sužuje, tak bude potřeba napříč všechny síly pro to, abychom opět ekonomiku nastartovali. K tomu směřuje návrh na podporu, příspěvek v době částečné zaměstnanosti.
        Jde o to, aby nejenom pandemie, ale také případně živelné pohromy nebo ekonomické krize fungující a potřebné firmy, organizace dokázaly překlenout a nedocházelo tak zbytečně ke ztrátě know-how, kvalifikovaných pracovníků, ať už tím myslíme mistry svého oboru v dělnických a technických profesích nebo specialisty a vysoce kvalifikované zaměstnance. Jen tak po překonání překážek totiž je možné rychle nastartovat novou práci, výrobu, službu.
        Tato situace, tento fakt, chcete-li, vede k úvaze využít dobu, kdy lidé nepracují, k nabídce využít tento čas k dalšímu vzdělávání, které pak určitě může přispět k zavedení inovací, efektivnějšímu fungování firem, získání větší konkurenceschopnosti firem i zaměstnanců samotných na trhu jako takovém i na trhu práce. Dovolím si citaci z odůvodnění pozměňovacího návrhu, ke kterému v této chvíli hovořím. Budoucí prosperita jednotlivých firem i hospodářství jako celku závisí především na schopnosti inovací a přizpůsobení se požadavkům trhu. Mezinárodní srovnání ukazuje, že zásadní podmínkou pro rychlejší konvergenci České republiky a vyšší produktivitu práce našich firem je právě přístup firem ke vzdělávání zaměstnanců. ***
        Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
        Ještě podotknu, že v mezinárodním srovnání v České republice řeší deficit znalostí zaměstnanců pouze 50 % firem. V ostatních státech je to 74 % firem. Další čísla jsou potom ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu. A mohu vám říct, že nejsou pro nás příliš příznivá. Navrhujeme tedy, aby bylo zvýhodněno zvýšenou sazbou o 10 %, celkem v sumě 80 % průměrného hodinového výdělku, účast zaměstnance na vzdělávacích aktivitách, které jsou zabezpečované, zprostředkované, nebo doporučené úřadem práce. Tady jenom podotknu, že nejde o to, že by úřad práce všechno organizoval, ale jde o to, aby ty záležitosti opravdu smysluplné.
        Další náš pozměňovací návrh, který si dovolím teď jenom rámcově představit, se týká evidence uzavíraných dohod o pracovní činnosti a provedení práce. Již na jaře při debatách o kompenzacích za uzavření některých provozů se ukázalo, že už dávno není pravda, že by se lidé živili jenom tak, že by byli prostě zaměstnáni na plní pracovní úvazek, nebo pracovali, živili se v režimu osob samostatně výdělečně činných, tedy živnostníci. Projevila se skupina lidí, kteří mají jediný příjem jen z toho, čemu se říká dohody, tedy dohody o pracovní činnosti a o provedení práce. Tito lidé na trhu práce nemají žádnou ochranu, žádnou podporu. Byl velký problém jim tehdy, jak si vzpomínáte, jakkoli pomoci, protože neexistuje u jejich velké části žádná evidence.
        Další pozměňovací návrh tedy zakotvuje povinnost pro zaměstnavatele hlásit tyto dohody do evidence České správy sociálního zabezpečení jak u účastníků nemocenského pojištění, tak u těch, kteří nejsou účastníky nemocenského pojištění. Jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak úřad práce vítají tuto úpravu jako ochranu pracovníků před tlakem na nelegální zaměstnávání či souběhy těchto dohod. Zase je potřeba zdůraznit, že pouze ty dohody pro zaměstnance znamenají, že se zaměstnanec připravuje jak o nároky na nemocenskou, tak následně důchodové pojištění, případně kompenzace v případě ztráty práce. Náš návrh tedy směřuje k tomu, aby i zde jim byla poskytnuta jakási ochrana.
        Poslední pozměňovací návrh, který avizuji a podáváme s kolegou Onderkou a já se k němu poté přihlásím v podrobné rozpravě, se týká obnovení znovuzavedení zaměstnavatele oznamovat krajské pobočce úřadu práce České republiky nebo živnostenskému úřadu volná pracovní místa. Tato povinnost platila pro zaměstnavatele do roku 2011. A věřte tomu, že byla velmi užitečná především pro prognózování vývoje trhu práce. Od těchto prognóz se odvíjí a musí odvíjet potřeby v odborném vzdělávání, zaměření celoživotního vzdělávání i případné podpory zvyšování kvalifikace či odborné způsobilosti.
        Kolegyně, kolegové, ještě dodávám ke všem pozměňovacím návrhům a zdůrazňuji, že neznamenají novou administrativu pro zaměstnavatele, jen do již zavedených evidencí a formulářů budou zaměstnavatelé zadávat navrhované a požadované údaje. Žádný z těchto návrhů také nemění parametry a principy vládní novely ani komplexní pozměňovací návrh Romana Sklenáka, který považujeme za zásadní. Pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě, vládní návrh pouze doplňují a reagují na požadavky a problémy z praxe. Požádám vás tedy pak o zvážení podpory těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.