Dobrý den, děkuji za slovo. Já snad jenom připomenu, říkám to vždycky, že první čtení zákonů je o tom, zda Sněmovna se chce zabývat nějakým tématem, nebo nechce. Celkem odhlížím od toho, jestli ten návrh je zpracovaný více či méně kvalitně, od toho jsou ta další čtení, abychom se o tom případně bavili. A já tedy musím říci, že pokud tady říká pan Okamura, já jsem se tomu nikdy nevěnoval, těmto otázkám dopodrobna, že možná soudům chybí nějaké zpřesnění k tomu, aby mohly postihovat určité jednání, které zajímá obyvatele tohoto státu, nikoli že je nezajímá, tak já za sebe nevidím vůbec žádný problém, proč bychom tento zákon nemohli propustit do druhého čtení a dál se o něm bavit. Ono je to velmi stručné a ten problém tu je. Ono vzkázat veřejnosti, že nás to vlastně nezajímá, a to by byl ten vzkaz, dobrý vzkaz prostě není. Takže já naprosto klidně podporuji propuštění do druhého čtení, a to, co říká pan kolega, teď nevím, který to byl, tak se omlouvám, že opravdu nebazíruje navrhovatel na tom, že to musí být doslova tak, jak to je, ale jde o to, aby tam byl zachovaný nějaký smysl toho, tak je vlastně nabídka, aby se to řádně a normálně projednalo.