Ing. Hana Aulická Jírovcová (*1981) Youtube ze dne 09. 06. 2021 00:00:00

Mluvčí 0: Hledně přihlášená paní postankyně Hanna Aulická-Jirovcová a připraví se Jan Bauer. Prosím, paní postankyně, máte slovo. Děkuji, pane předsedající vážení kolegové, vážení kolegyně, vážení kolegové, omluvám se. Já možná jenom na to, co se tady proběhlo, ta přestřelka s kolegyněmi a s paní ministriní, a to na prostřednictvím pana předsedajícího, na paní kolegyně Pastuchovou. Já si umím představit, že některá vláda může dát malé částky. Bohužel umím si to představit a to je to, co mě děsí. Chtěla bych říci, že tento návrh zákona, až ze některých stran, asi převážně opozice, teď bude znít, že je ten problém, proč to měníme, proč se snižuje ten věk, proč tam řešíme ty další opatření hygienické věci a tak dále. Tak je právě z toho, že když se v roce 2014 přijímal tento zákon, tak opravdu vznikal za doby, kdy byl velký nedostatek míst v systému v materských školách a v době, kdy opravdu byl velký problém pro dvouleté a tříleté děti, protože se změnila rodičůská. Víme to všichni, že opravdu většina těch rodičů se snažila dát ten rok a půl a pak opravdu s těmi dvouletými dětmi nevěděly, kam s nimi. Protože se chtěly vrátit do toho pracujícího systému a prostě v těch materských školkách nebylo pro ně místo a ani vlastně stát nedokázal v té době zabezpečit jiné věci. Na druhou stranu se přijal zákon, který ale opomíjel jakékoliv ty hygienické podmínky, stravovací podmínky, personální věci a nechalo se to prostě rozvolněné tak, aby si ten systém to upravil víceméně podle svého. Proto my KSČM jsme měli s tím velký problém, protože se jedna nebo mělo jednat o ty nejmenší děti a myslíme si, že stát by opravdu měl mít ten dozor na tím, jak je pečováno o ty děti, I když je to v soukromých rukách. Určitě nemáme problém s tím, že dneska provozují dětské skupiny, především soukromé subjekty, ať už třeba neziskové organizace, ale jsou to třeba I samozprávy nebo jiné formy státních zprávy. Víme, že dětské skupiny jsou I při ministerstvech, ale tímto návrhem říkáme, že států opravdu není jedno, a jsem ráda a jsem hrdá na tom, že KSČM se podívalo na tom původním návrhu, že ta péče o ty nejmenší děti by měla být opravdu především kvalitní, tak, aby I rodiče neměli vlastně strach, jak je o ty děti pečováno a postaráno. Také konečně musíme přiznat v tom návrhu, že dětské skupiny mají být péče o ty nejmenší. My jsme skřípali zuby, doslova, když se hovořilo o té spodní hranici věku, o půl roku dítěte. Je to opravdu asi na diskuzi. Na druhou stranu víme, že ten individuální přístup v každé té rodině je zcela jiný a asi si všichni jsme vědomi, že půlroční dítě by nemělo být dáváno do dětské skupiny na nějakou dlouhou dobu. Mělo by to být opravdu jenom nezbytnou, protože takhle malému dítěti je asi nejlépe prostě s tou mámou nebo s tátou. Ale na druhou stranu je potřeba zajistit I v rámci nějaké individuální záležitosti, aby I o tak malé dítě bylo kvalitně a dobře postaráno. Proto I my jsme ústoupili vlastně původně z toho požadavku, aby ty dětské skupiny byly pro děti od jednoho roku. A jenom doufáme, že ty malé děti nebo mladší vlastně toho jednoho roku tam budou dávány opravdu velmi zřídka. Ale na druhou stranu se na to myslelo I vlastně v tom počtu pečujících osob tak, jak je předloženo. Také jsme chtěli říci, že ten věk, který je asi nejvíce diskutován, je připraven z toho důvodu, aby ty dětské skupiny více méně nahradili to, co tady bylo před předchozích letech a co vlastně fungovalo. A to, aby se vlastně začlenili do toho celkového systému péče a poté poté dál to vzdělávání v tom předškolním věku. Byly to tzv. jesle, které si myslíme, že tady fungovaly opravdu velmi dobře. Bohužel po roce 90 se řeklo, že v jesle nejsou potřeba, že rodiče budou zůstávat dlouho na rodičovské dovolené. A víme všichni, že ten trend, který třeba tady byl ražem 90. letek a bezrozmyšlenkově byly vlastně jesle likvidovány, rozprodávány samozprávami a dnes ve velké míře zhruba kvůlich 15 let, 20 let, mluvíme o tom, že tam, kde si jesle zachovali, aspoň v nějakém počtu, tak jsou dneska všichni šťastní, I když musí většinou ty samozprávy dotovat ze svého, protože ten stát celá zapomněl na to, že ty malé děti prostě tady jsou. A proto I my tímto návrhem jsme opravdu vtělili tu cestu, která si myslím, že měla být původně v tom roce 2014. Aby ta péče o ty malé děti byla vlastně zapojená I potom na ten systém toho předškolního vzdělávání, to znamená těch dětí od 3 let, tak aby vlastně mohly vznikat ty třídy, ať už dětský skupin nebo jeselské záleží, co dneska přijímeme, při těch současných mateřských školkách. Snažili jsme se to vykomunikovat I z toho důvodu, že bylo přislíbeno, že se zapojí vlastně I finance z těch projektů při Ministerstvu pro místní rozvoj, tak aby vlastně na to zřízení těchto tříd pro takhle malé děti byly finanční prostředky, aby se o to navýšil ten rozpočet a aby de facto ty samozprávy nebo I ty soukromé subjekty, pokud by chtěly právě zřizovat I dětské skupiny, anebo se třeba I transformovat potažmo do dětských skupin a mateřských škol, tak aby na to ty prostředky prostě mohly dostat přes ty projekty. Viděli jsme to jako velký návrat k tomu systému, který by prostě tady fungoval a fungoval v předevších letech a hlavně by opadl ten velký argument toho, že třeba ve velkých městech ty rodiče by pak museli jezdit třeba do jedné dětské skupiny a pak přijíždět třeba do jedné mateřské školky jenom z důvodu toho, že mají prostě děti v tom předškolním věku. Tak to by se budovaly prostě ty třídy při těch mateřských školkách a víceméně ty děti by pak neměly žádné problémy vlastně přicházet do toho předškolního vzdělávacího systému, protože by to prostředí znaly, znaly by paní učitelky, znaly by ostatní perzona, který tam je a nedělalo by jim to žádné problémy. To byl ten hlavní fakt, který my jsme v této novele zákona prostě viděli. Při tom projednávání nebylo opravdu jednoduché řešit určité oblasti a po tom, co se vlastně odehrávalo, myslím si asi napříš politickým spektrem, jsme se my dneska rozhodli, že podpoříme pozňující návrh paní kolegyně Kovářové, jsou tu dva pozňující návrhy. Jeden hovoří o tom, že vláda při rozhodování o té částce, kolik bude dávat na dětské skupiny, bude přihlížet I na provozní náklady celého toho provezu. Myslíme si, že to je logická věc a I ta částka, o které se vlastně do posud mluvilo, zhruba 7,5 tisíce, tak doufáme, že opravdu to nikdy nebude nižší a že naopak by to mohlo být jenom vyšší částka. A že I vlastně na to potom mohlo reagovat samotné ministerstvo školství, protože tam si myslím, že více méně v tom financování a celém tom pojetí těch mateřských škol dlouhodobě prostě zaspává. Další pozňující návrh, který podpoříme paní poslankyně Kovářové, je ta výjimka pro ty malé obce. Je to z toho důvodu, že systémově, co vám to líbí nebo ne, vláda, protože můj ministerstvo školství s dalšími ministerství nedokázalo a nedokázalo reagovat především na tu poptávku a na ten problém toho, že na těch malých obcí neustále narůstá ten počet vlastně těch mladých rodin, malých dětí a více méně ty finance v těch rozpočtech byly opravdu malé na to, aby se jim pomáhalo zřizovat mateřské školky. Také si myslíme, že dlouhodobě celý pohled na zřízení mateřských škol podle školského zákona by se opravdu měl otevřít, mělo by se o něm mluvit, mělo by se řešit třeba nebo přehodnotit určité hygienické parametry a jít takovou cestou, která by nebyla až tak problémová jak pro samozprávy, pro firmy a další, kteří by chtěli právě ty mateřské školy zřizovat. Říkám to především z toho důvodu, že když jsme měli kulatý stůl u paní ministrině Maláčové, tak tam byly vlastně zástupci z celé republiky těch dětských skupin. Ač neměli třeba s personálním obsazením vůbec žádné problémy, protože tam třeba v současné době mají v těch dětských skupinách opravdu vybavený kvalitní personál, mají tam pedagogy, ale I chůvy a tak dále, tak ten největší problém viděli právě to, že když se budou transformovat tzv. část raditské skupiny, část mateřské školy, tak právě tak, aby splňovaly veškeré podmínky toho, aby se mohla zřídit ta mateřská škola. Na minulém jednání pan kolega Čížinský vlastně hovořil o tom, že ve velkých městech jsou I dětské skupiny v bytech. Pro mě je tento fakt jenom důkaz toho, že vlastně ta podoba schváleného zákona v tom roce 2014 byla opravdu velmi rozvolněná a já se prostě s touto podobou nemohu stotožnit. Chápu, že se bavíme o malých skupinách dětí, chápu, že ty dětské skupiny vznikaly pro potřeby těch rodičů. Na druhou stranu si myslím, že je to právě ta chyba toho pohledu poslankyn a poslanců v té době, jak se mělo přistupovat k té péči o ty děti, ale vnímáme I to, a myslím si, že asi tady všichni, že ty rodiče řeší, jak je postaráno a kde je postaráno o ty své děti a že je to mnohdy velký problém právě u těch velkých měst. Protože když se třeba podíváme I v Praze, v jakých prostorách jsou mateřské školky, tak si myslím, že je to opravdu velký třeba I problém toho, že by se o tom mělo více hovořit z odborných pohledů, jak dál právě třeba rozvolnit a I s těmi hygienickými normami řešit dál vlastně tu péči o ty nejmenší děti až do toho předškolního věku. Chtěla bych vás požádat, ale nevím vlastně, jak třeba by dopadla I ta věková hranice, protože je tu další pozňujecí návrh na to, aby se zvýšil ten věk ne do tří let a přechod jednoho roku, ale do čtyř let a přechod jednoho roku. Abyste pro tento pozňujecí návrh, myslím, že ale také paní kolegině Kovářové, nehlasovali, protože my jsme tímto právě a tím původním návrhem, který je, chtěli docílit, aby opravdu ty děti se vzdělávaly. Tím, že v tomto návrhu zákona není dáno, že dítě, které je starší tří let a ještě bude vlastně v té dětské skupině, tam není ten pedagogický personál, tak opomíjíme ohromně jednu velkou dogma, jednu velkou pravdu a to, že každé dítě o tří let má právo na vzdělání. A to my jsme se nad tím vlastně u těch dalších věcí nezamysleli. A ten parametr toho, že by ten pedagog tam měl být vždycky, když tam bude to dítě o tří let, tak tam prostě není dáno. A to si myslím, že je za nás jeden velký důvod, proč, ať třeba v Senátu může dojít to upravě, to neříkáme, že ne, ale za nás si myslíme, že dítě, které je starší tří let, se má především vzdělávat. Ty menší děti samozřejmě potřebují jinou péči, ale je to z toho důvodu, že víme, co se odchytává v těch mateřských školkách. Víme, jak ty pedagogové vnímají jednotlivé děti. Jak s nimi pracují, co je potřeba, jak opravdu ve velké míři jsou zanedbány jednotlivé věci, které je potřeba prostě v tom předškolním věku zachycovat a na které ty rodiče z logiky věci nejsou schopni reagovat a nebo je prostě třeba nevnímají. A v tuto chvíli se opravdu myslíme, že u těch starších dětí tří let by opravdu měl být ten člověk, který tomu rozumí. Děkuji moc.
                                                            
  

Všechna vyjádření Ing. Hana Aulická Jírovcová (*1981)

Zdroj: Youtube
Detail politika: www.hlidacstatu.cz/osoba/hana-aulicka-jirovcova

Originální příspěvek

---

Záznam v JSON

https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vyjadreni-politiku/zaznamy/522e3ef607265e7ecb1fa77bac2ea7b3 Popis API