doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) Youtube ze dne 27. 08. 2023 00:00:00

Mluvčí 0: Přeji vám všem krásný nedělní podvečer. Doufám, že jste si užili víkend, I když pršelo. Já jsem byl v českých Budilvicích na zemi živitelce. Včera jsem udělal túru. Hořice na Šumavě, polná na Šumavě a dneska už jsem měl v poledne nebo dopoledne vysílání. Byl jsem v první partii s panem Skopečkem a teď se těším na vaše dotazy. Mockrát děkuji, že už jsem padajil. Ještě předtím, než na nich začnu odpovídat, tak pár bodů, co se událo v tomto týdnu. No ta dnešní partie vyvolala obrovskou diskuzi. Já jsem tam řekl, že premiér Fiala se chová jako kovaný komunista, což samozřejmě vzbudilo reakce. Pan premiér se cítí dotčeně, ale já si za tím stojím. A hned vysvětlím, proč si za tím stojím. Já jsem ho přirovnal k Milouši a Kešovi. Pamětníci si vzpomínají, to je trochu ten popletený generální témník UVKS6 z konce 80. let, který se mimo jiné proslavil tím, že 17. července roku 89. na Červeném hrádku měl ikonický projev, ve kterém mimo jiné říká, no já dostávám jednouročně výpis těch umělců, seznam těch umělců, kteří dostávají nad těch 100 tisíc korun platu, tedy vydělejí si nad 100 tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další, ne 600 milion, 2 miliony berou Jandové a Jiní každý rok. No a podobně se vyjádřil Petr Fiala letos na zemi živitelce, kde za vysoké ceny zboží, rozumějme potreven, natřel podnikatele. Je to něco neuvěřitelného. Tato vláda totálně promáhla boj s cenami energii. Pro firmy se vytvořilo nepredikovatelné prostředí, protože ty firmy samozřejmě nežijí ze dne na den. Jestliže vidí, že jim rostou vstupy, jestliže si mají připravovat kontrakty na rok dopředu, musí odhadovat. Jestliže to prostředí je pro ně ničitelné, no tak logicky pracují s nějakým stupněm bezpečnosti. A ta vláda jim připravila ceny takové, že je měly výrazně vyšší než v ostatních zemích. A to se nebavíme o tom, že Česká republika například elektřinu vyrábí a exportují do těchto zemí. My jsme předtím mnohokrát vadovali. Vadovali jsme předtím, že ty firmy s tím budou mít velký problém a že se začíná jednat o nákladovou inflaci, jinými slovy, že firmám rostou enormním způsobem vstupy a že to logicky budou muset překlopit do cen, což samozřejmě nastalo. Takže vláda nezvládla boj s inflací, mimo jiné vláda samozřejmě za inflaci odpovídá rovněž Česká národní banka. Ale to, že to nakonec hodí na podnikatele, kterým nezbývalo nic jiného než ty ceny zvěšovat, je něco neuvěřitelného. Nenávist vůči Babišovi od premiéra Fiali je tak obrovská, že už ztrácí veškeré zábrany a mě teď nejde o Agrofert, mě jde o to, že on skutečně zdegradoval všechny tuzemské výrobce. A já už jsem zde minule říkal, že tato vláda je nejvíce socialistická od revoluce. A já si zatím tevně stojím. Protože ona začala spochybnovat nejdříve marže. Vzpomínáte si, jak vynadala podnikatelům, že mají 360% marži na točeném salámu, aniž by zjistila, že třeba jiný prodávají ze 100% ztrátou. Nyní tedy spochybnují zisky, aniž by je porovnala třeba s obraty. Ale to, co je nejpodstatnější, je to, že ty obraty jim rostou. Těm firmám právě proto, že museli zdražovat díky této vládě. Úplně šílené. Trestá firmy tím, že jim zvyšuje daně. Daní z příjmu právnických osob zvyšují se od vody živnostníkům, zvyšují se daně z nemovitostí a můžeme jít dál a dál. Ačkoliv ta vláda tvrdila, že žádné daně nezvyší typický socialistický nástroj řešení krize. Nutí firmy nahlašovat dohodáře. Opět něco nového dosazuje lidi podle strahnických knížek, podle toho, jestli se jedná o kamaráda či nekamaráda několiv, podle schopností, podívejme se na kobercový nálet politických náměstků, nálepkuje opozici, nedovoluje ve sněmovně opozici, aby například pokračovala v tom, co říká na mikrofon. Nálepkují občany, nálepkují všechny ty, kteří se jí nelíbí, protože světej div se protestují proti této vládě. To jsou proužití švábové, trolové a tak dále. Byl zde pokus o zavedení cenzury, ten se naštěstí odchytili a ten štílený zákon se nakonec nezavedl a socializuje se v jeden neskutečným způsobem, kdy se vytváří závislost na politicích, taky proto tisíc věců dnes napsalo a se psalo o petici. Nebyla zde více socialistická vláda za posledních 30 let, respektive od revoluce, od roku 1989. A pevně si zatím stojím. Je mi líto, pane premiére. Další bod, co jsem chtěl otevřít, je zdražování energí. Ano, je pravda, že nyní cena energí klesá, což je dobře, klesá v důsledku vývoje cen na burzách, leč naše vláda nelení a opět můžeme očekávat, že od ledna nám zřejmě energie opět vzrostou, myslím tím jejich ceny. Nejdříve třeba ale připomenout I to, že stále energie máme nejvyšší v celé Evropské unii, myslím tím ceny přepočtu nakupní sílu. To každým jsi vyhodnocujeme a to dávám na sociální sítě. Tady se je to skutečně celé jednoznačné. Ale to, co je podstatné, je to, že my jsme vládu přesvědčili, aby odpustila platby za obnovitelné zdroje. To bylo v minulém roce. Nejdříve řekla, že ne. Po obrovském našem tlaku a po té, co se ceny energí utrhly se řetězu, tak na to přistoupila sice se zpožděním, ale zaplepá mu za to. A v květnu, kdy představila svůj daňový, on na tom říká konsolidační balíček, tak si všimněte toho, nebo možná jste si všimli, že pan ministr Stenura tam tvrdil, že ukončí tzv. dotační biznis. A mimo jiné řekl, že ten dotační biznis ukončí na ministerstvu průmyslu a obchodu ve výši 20 miliard korun. Když se kolegové z ministerstva průmyslu a obchody logicky zeptali, a na čem je to tady chce šetřit, protože tam tolik peněz na to prostě nemají, že tam nejsou takové dotace, už vůbec ne z národních zdrojů, no tak Sušev odvětil, že to bude přes ty obnovitelné zdroje. No my jsme řekli fajn, ale to udělat nemůžete, protože ty obnovitelné zdroje jsou uzákoněné. To je ten solární tunel z roku 2010, kdy se musí zaplatit 600 miliard korun, dobře posloucháte, těm, kteří zde vybudovali solární parky, pak už je několikrát prodali, ale je to zákonem dané. My jsme zatím se snažili udělat tlustou čáru, snížili jsme I marže, ale více dělat nedalo. No a pan ministr řekl, ne, ne, ne. My jsme říkali, fajn, ale jestliže tady se vám nepodaří to v uvozovkách tady sebrat těm solárním investorům, což našeho pohledu není možné, a popravdě bylo by to I velmi nefér, tak pak už nezbývá, než to přinést na ty zpotřebitelná domácnosti, případně na firmy. Nepřinesou to na domácnosti a na firmy. Tak máme srpem a pan ministr Stanějura se chystá to přinést na domácnosti a na firmy. Teď jenom otázka, v jaké výši to na ně přinese, ale jenom podotýkám, že to bylo 600 korun za megawatt hodinu, takže v tuto chvíli by to odpovídalo nějakým 1800 až 2000 koruna na domácnost a pochopitelně dotklo by se to I firem. A nezapomínejme ještě na to, že vláda se chystá ukončit zastropování, což by znamenalo od začátku příštího roku to, že ten, kdo měl zafixováno na vyšší ceně, než bylo zastropování, což byly statisíce domácností, tak pochopitelně bude muset platit tu vysokou částku pokud, a to si samozřejmě k tomu doříci, se nedomluví se svým obchodníkem, to znamená nevytvoří mu nějaký nový tarif, ale úplně si nebudu představit, jak se to bude dělat. Samozřejmě bude záležit také na konkurenci mezi těmi obchodníky, to znamená, že by přestoupil třeba k nějakému jinému a tak dále. Další bod, který bych chtěl otevřít a který je velmi smutný, je ten, že tato vláda, jak už jsem zde mnohokrát řekl, je silně proklientelistická. A můžete říkat, no dobře, tak to tvrdí Havlíček. Já jsem to několikrát zde zopakoval a tvrdil jsem, že lobbing energetických firm v době energetické kryze způsobil to, že my všichni jsme platili extrémně vysoké ceny za energie a kdo vydělával, byly firmy, stát se nechal do značné míry ovlivnit energetickými společnostmi. Je zde obrovský lobbing firm z finančního světa, to znamená banky a tak dále. Všimněte si, že Windfulltax, tu takzvanou válečnou daň, platí jenom některé banky, konkrétně šest, proč to neplatí I ty ostatní banky. Všimněte si, že vláda mluvila takřka ústy jednotlivých finančních ústavů, nebo bank, v době, kdy se obhajovala různé poplatky a různé nážitosti spojené s spořením, pojištěním a tak dále. Potom pochopitelně hazardní společnosti, vzpomínáte si, jak chtěla vláda snížit daně hazardním společnostem, v době, kdy říkala, že bude daně zvyšovat zbrojaři, kteří nejsou zahrnuti v té takzvané válečné daně. A mohl bych pokračovat. No ale nejlepším důkazem, bohužel, říkám toho, že bohužel, znovu opakujem vám pravdu, je to, co napsal The Economist, velmi prestižní magazín ekonomický, který Českou republiku zařadil v průběhu vlády Petra Fialy, čili za rok 2022, jako druhou zemi s nejvyšší mírou klientelismu. Aby jsme byli úplně přesní, tak nejvíce klientelistický kapitalismu se projevuje v Rusku, kde se majetek miliardářů a tak dále, pocházející z huských přátelských vztahu, podílí na hrubém domácím produktu 19%. To je ten index sledovaný tím časopisem The Economist. No a druhá příčka už je Česká republika s podílem více jak 15%. No a kdo se ještě v té první top 5 se umístil? Malajzie, Singapur a Mexiko. Tak skvělé. Vláda se rozhodla nakoupit zásobníky plynu od společnosti RVE. Tento týden to zveřejnilo, já jsem byl v několika relacích k tomu a my to hodnotíme pozitivně, jakkoliv je dnes celá řada těch, kteří se to snaží spochybnit. Zásobníky plynové byly k dispozici k prodeji od začátku roku 2022, protože RVE odchází s trhou. Nabídli je tenkrát, my jsme vládu vyzvali, aby začala jednat a aby skutečně vážně zvážila, že by je mohla nakoupit. Vláda najdříve řekla, že nikoli. Dokonce ještě někdy v polovičce minulého roku to vypadalo, že už to koupí někdo jiný. Tam jsme už tady skutečně bušili na všechny dveře a pan ministr Sýkela řekl, že to není tržní, že o nic takového vzájem nemá. To půjde po obrovském tlaku, který jsme vyvinuli, se opět začalo jednat a dobrá zpráva je ta, že nakonec vláda koupila zásobníky. Je nutné říct, koupili tedy ČEPS, státní zprávce elektrizečních soustavy, což si myslím, že je v zásadě dobré rozhodnotí. Ten ČEPS má to samozřejmě své výhody, ale řekněme se rovnou, je ty stěné stránky výhody a proto jsme tomu doporučili, nebo tou výhodou je to, že budeme mít definitivně nadzásobníky kontrolu. Je zjivné, že ta návratnost tam bude zabezpečena, to znamená, není to strátový obchod, prostě jednoduše ti, kteří si tam ukládají plyn, tak za to budou společnosti ČEPS platit. A jediné, o čem se diskutovalo, jak dlouhá bude ta návratnost, jednodušně řečenek vysoká bude cena. A to je určitá nevýhoda, z mého pohledu 8,6 miliardy korun je poměrně vysoká cena, když se podívám na zeskovost společnosti za poslední tři roky a zprůměruji to, protože stát nekoupil zásobníky, jenom on koupil celou společnost, která vlastní ty zásobníky. Znamená, když se podívám na zeskovost té společnosti v průměru za poslední tři roky, tak je to přibližně 15 násobné. To je poměrně hodně, na trhu se obvykle pohybuje desetinásobek, ale I přesto si trufám tvrdit, že to je rozhodnutí správné. Mimo jiné, protože by se riskovalo, že to koupí třeba nějaký spekulant a když by to pak neměl jednoduché, protože je to dost zákonem dané, co se tam dá či nedá dělat, tak přesto si myslím, že to je cesta správná. Jedna taková trošku zajímavost ze zábavného prostředí, myslím těm zábavného výzkumu, aby jsme byli přesní. Americká psycholožka Glory Mark psal knížku, volně překládám, Schopnost soustředit se. Jedná se o profesorku z Kalifornské univerzity v Irvinu a ta v posledních 20 letech zkoumala různé chování kancelářských pracovníků, snažila se přijít rovněž na to, jak rychle střídejí svoji činnost, na co zaměřují svoji pozornost a dělala to tak, že za nimi seděla, nejdříve ze stopkami v ruce, později využívala různých chytrých technologií a hodnoty, které naměřila, nyní jí šokovaly. Protože zatímco ještě v roce 2004 lidé zajímavé přepínali z jednoho okna do druhého, myslím je tím okno na počítači, zhruba po 2,5 minutách, o 8 let později, už to bylo po 75 sekundách a aktuální průběhná doba je pouhých 47 sekund. Dále paní profesorka zjistila, že každých 12 minut čelí kancelářtí pracovníci významnému vyrušení, ať už mailem telefonáte atd., či se tam pouze zastavil kolega a rozdílený úkol si pak ukládají do dlouhodobé paměti a trvá jen 25 minut, než se k němu vrátí. Zšetření paní profesorky vyplynulo, že nejlépe zajímuje se lidé soustředí v pondělí mezi 11. a 15. hodinou, ale jsou to průměrné hodnoty, kde samozřejmě svojí roli hraje genetická predispozice pro určitý denní rozvrh. No a ona současně radí, aby se každý tedy zamyslel nad tím, jestli je spíše raním ptáčetem, anebo jestli je sovou, podle toho, aby se naplánoval svoji práci. S čím bych tedy souhlasil? Já sám jsem raní ptáče, stávám už ve 4.30 a jsem každé ráno tak nabitý energií, že kdybyť manžel cítil pusu v posteli na člo, tak se jí rozsvítí hlava jak semafor. A je pravda, že zase už nenucuji příliš, takže chodím příliš třeba z televize večer už v 11 hodin spát a mám to pouze trošku posunuté, ale vyhovuje mi tento režim, tak to bylo jenom s určitým nadhledem. S nadhledem už ale nemůžeme brát kauzu dozimetr, což je další bod, který bych chtěl dnes otevřít, protože se o něm tento týden začalo opět živě diskutovat, kdy denník N, který rozhodně není jaksi fanklubu hnutí ANO, přinesl úplně nové informace ke kauze dozimetra. To takové, že šéf skupiny, pana Redl, uvedl podle odposlechu, že pomáhá hnutí stan a skampaní a později při rozpočítávání peněžitých prostředků vyčlenuje 500 pro gazdíka. Ano, pro Petra gazdíka, 500 rozumíme, 500 tisíc korun. Takže policie usoudila, že Redl peníze rozděloval, a to konkrétně později, mezi dvě politická uskupení, kromě starostu, zmiňovaly často I TOP 09, a doslova je v denníku N napsáno. Na základě dohod existoval klíč, podle kterého se zisk z provize rozděloval mezi stan a TOP 09. A to z toho důvodu, že společně financovali kampaň v rámci Prahy. Takže stínová vláda naše se rozhodla podnit úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických nutí, aby tedy s ohledem na ty publikované informace prošetřil financování předvolebních kampaní, které podle našeho názoru se mohlo jednat o černé financování. Poslední bod, kterým vždycky končím to nedělní seznam pár zpráv, je zdůvodnění toho, proč jsem zvolil živáč na víkend takový, který jsem zvolil tento pátek. A to bylo Dire Straits, konkrétně Your Latest Trick. Já se vždycky snažím to spojit s nějakým tématem aktuálním, protože tato vláda je vládou triků, švindlu, nekompetence a socialistického uvažování. Tak jsem zvolil právě túhletu písničku, krásnou písničku, kterou Dire Straits měli na svém albumu Brothers in Arms, které bylo z poloviny osmdesátých let. Výborné album. A já jsem ho vzal z toho živáče, který vydali v roce tisíc, tuším, devětset devadesát dva. A jinak mám ještě moc rád živáč od Dire Straits, který vyšel na začátku osmdesátých let a to byl album Alchemy. V každém případě Dire Straits doporučuji. Pro mě je to srdeční kapela, mám ji hrozně moc rád. Tak jako mám rád soulové projekty Marka Knapfera, který víceméně napsal všechny písničky, nebo drživo většinu písniček právě pro Dire Straits. Tak a pojďme na vaše dotazy. Proč neřeknete paní Tománkve, že vám skáčí do řeči a vládník si toleruje? Jak si může Skopeček dovolit zase kecat o Babišovi a vytahovat komunistickou minulost? Koho to zajímá, když máme komunistického prezidenta? Píše Tara a ještě pokračuje. Nás zajímá ekonomika. Ze Skopečka se stal obožák. Tak já musím říct, že s panem Skopečkem jsou rozumné diskuze. Ano, velmi často si vjedeme do vlasu. V mnoha věcech spolu nesouhlasíme, ale trufám si tvrdit, že ta diskuze má určitou úroveň, ekonomickou úroveň. A co se týká paní Tománkove, tak I tady s vámi musím polemizovat. Na rozdíl třeba od některých jiných redaktorů jsem přesvědčen, že ona se chová korektně, každému dá určitý prostor a samozřejmě někde nám skočí do řeči, ale to si myslím, že se děje obou strany a já musím říct, že z mého pouhledu se chová vyváženě vůči všem, které tam má. Paní Rozvážková píše, dobrý den, Fjela tvrdí, že by mohl Babiš zlevnit potraveny jediným rozhodnutím. Tentyž Fjela ale poslal, dříve prosadil zákon, podle kterého už Babiš ale nemůže dochodu agrofertu zasahovat. Paradoxní situace. No tak máte pravdu. Na jednu stranu se udělalo všechno pro to, aby dotyčný nejenom, že nemohl napřímo podnikat, ale změnil se zákon, kdy se podnikat mohlo, pak se podnikat nemohlo, to už bylo jak s Babiš tuším jednička, pak se tedy umožňovalo, že se to přivedlo do svěřenských fondů, ale nyní to se nelíbilo, tak I to se zrušilo a pak to šlo dále a dále, až někde na posledy před pár měsíci jsme opět řešili další aktivity podnikatelu v politice, v zásadě zásadným způsobem to omezili. Takže dneska tvrdit vlastně, že to může ovlivnivat, popírá trošku sám sebe, ale to je to vedlejší. To podstatnější je to, že on opravdu hodil, jestli mít tím premiér Fjela dneska podnikatele úplně na druhý břeh. To je něco neuvěřitelného, že jim začíná vyčítat jejich ziskovost, jejich aktivitu. Tak pominu to, že každý podnikatel se musí chovat jako řádní hospodář. Uvědomuje se, že v těch firmách jsou manažmenty, které ze zákona se musí chovat jako řádní hospodáři a tvářit se, že cílem podnikání není vytvářet zisk, no přece není možné. To samozřejmě je cílem toho podnikání a to není jenom o tom, že někdo vytváří zisk a ten se strká do kapest, to je taky o tom, že z toho zisku se musí splácat úvěry, že z toho zisku se musí splácat celá řada v náležitosti spojená shodem firmy a když nebudou, no tak ta firma bude mít obrovské problémy. A že ty firmy díky této vládě na tom byly opravdu velmi komplikovaně, protože netušili, co bude v následujících týdnech a měsících, myslím tím teď v době energetické krize, což je pro ně to úplně nejhorší, co může být. Pro ně je lepší, když se řekne, třeba ty ceny energii budou vysoké nebo vyšší, ale budete je mít po dobu jednoho roku takto. To znamená, že to je nějaké zastropování, to, co jsme navrhovali. Ale na to se připraví, budou třeba naštvané, ale ve své podstatě samozřejmě zdrží, před svým jenom zbývá, ale budou vidět, na čem jsou. Pro ně nejhorší bylo to, že vůbec netušili, jak to bude vidět a ta vláda každý měsíc tvrdila o něco jiného, stále čekala na evropské řešení, takže logicky ty firmy to museli promítnout do svých cen a to v horizontu některé I třeba jednoho-dvou let, protože takto si připravují kontrakty, tak to prostě je v podnikání. Nikomu to vyšlo, to znamená, že uspěl a byl třeba na stejném zisku, někdo měl zisk vyšší a někdo měl zisk nižší. Jinak musíme taky provnávat obrat a zisk, čili okolik se zvýší obrat a okolik se zvýší zisk, jestliže se třeba obrat zvýší o 50% a zisk jenom o 5%, je to z finančního pohledu horší pro tu firmu než předtím, protože samozřejmě ten obrat znamená větší riziko. A to se vůbec nebavíme o tom, že třeba v tom potravenářském sektoru je to o těch řetěcích, oni se přece mohou vybrat, od koho nakoupí a tvářit, takže tady nemáme konkurence, no to přece nikdo nemůže myslet vážně, konkurence je tady obrovská, protože jsme dneska na volném evropském trhu, to znamená, pokud se někomu nezazdávejí ceny od tu zemského dodavatele, může se koupit od francouzského, německého, rakouského a tak dále a samozřejmě, že ty řetěce tak činí. Tak Radiátor píše, dobrý večer, pane Havlíček, používáte cenzuru, protože odkazy se mažou, kde se dělal pan Babiš v dnešním debatě na Premě, když o TOP a KDU se nemluví, protože tam nejsou, to samé následovalo po vaší debatě, dík. Tak já rozhodně žádnou cenzuru nepoužívám, tak jak to sem padá, to konečně vidíte, tak vám to I čtu, pokud někde, protože já čtu ty otázky z YouTube, toho YouTube tak vyhodnotí, že to je otázka, kterou on sám, jak se vymaže, vybumuje, tak na to žádný vliv nemám, ale rozhodně my nic nemažeme. Konečně, kdybych to mazal, tak to nepřečtu, že jo, to, co tady teď je. Ale vůbec teď nerozumím, co tím píšete, kde se dělal Babiš v dnešní debatě na Premě, když o TOP a KDU se nemluví, protože tam nejsou a to samé následovalo po vaší debatě. Tak teď fakt nevím, co tím úplně myslíte, omlouvám se, nepochopil jsem otázku. Ale ještě pokračujete, další otázce, BRICS bude mít 11 členů od 1. ledna a to žádají o vstup další státy, ale Západ má zákaz. Brazilie, Rusko, Čína, Indie, Jižní Afrika, snad jsem nikoho nezapomínal. Brazilie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika, ano. A ano, máte pravdu, budete to došiřovat o další členy, ale neočekávajme od toho něco ekonomicky významného. Oni samozřejmě spolu nějakým způsobem komunikovat budou, budou spolu obchodovat, ale tak konečně mohou I dnes, ale to jsou tak rozdílné ekonomiky, navíc je to I politicky rozdílné, geograficky je to od sebe nesmírně vzdálené, že vytvořit tady nějaký ucelený subjekt nebo celek, který by snad byl schopen konkurovat a ne Evropské unii a tak dále, to ne. Ale samozřejmě ty jednotlivé země jsou silné, ať už je to Čína, ať už je to Indie a tak dále, a ty pochopitelně I některé z těch dalších, které tam budou přestupovat, porostou a ty budou obrovským konkurentem, konečně už dneska jsou, nejenom pro Spojené státy, ale I pro Evropskou unii. A to, že se ještě mezi sebou vytvoří nějaký systém obchodování, z toho bych nějakou extré obavu neměl, oni už se pokoušeli udělat třeba jakousi investiční banku NBRX, která by vytvářela jaké se provazby a spolupracovala by se na rozvoji mezi jednotlivými zeměmi a vůbec to nefunguje. Prostě mají naprosto odlišné zájmy, ty jednotlivé země. Hvězda NHL nám píše, nemohu souhlasit s tím, co prezentuje Andrej Babiš, že chce ukončit koncesionářské poplatky a převézt Českou republiku, ne, čest ČT, jste se chtěl napsat, píšete ČRL, myslel jste asi ČT, Českou televizi pod vládu a dávat jí peníze z rozpočtu. To podle mě bude Česká televizi závislá na jednotlivých vládách. No, je otázka, závislá na jednotlivých vládách, já se nedomnívám, že teď by byla nezávislá na jednotlivých vládách. Kdo vlastně jmenuje členy Rady pro Českou televizi? No, samozřejmě Sněmovna a teď nově I Senát, takže netvařme se, že Česká televize není ovlivňována, ať už pozitivně, negativně, ale že tam není vliv prostě politiků. No, samozřejmě, že, protože ti politici vybírají lidi, kteří budou sedět v Radě České televizi. Já jsem byl u toho ve Sněmovni, když se diskutovalo několik měsíců, jakým klíčem se tak bude dělat a tak dále, takže to se nedomnívám, že by v tom druhém modelu fungovalo úplně zcela odlišně. Skutečně třeba zvážit, jestli je lepší to dělat přes ty poplatky, anebo se tím přestat trápit, a ten dává tam peníze rovnou z rozpočtu. Takže bude o tom určitě ještě velká diskuze. Dobrý den, pane Havličku. Zjistil jste něco o obchodu s pitnou vodou a opětovného převzetí do státního vlastnictví České republiky, o kterém mluvil Radek Novotný? Já už si vzpomínám, Gábino, vy jste mi tady dávala tento kontakt, nebo spíš náměr na to, aby jsme se tím zaobírali, a my jsme s ním už pokusili např. I ve spojení s panem Novotným, chci se s ním sejít a v nejbližších dnech máme připravenou schůzku, takže určitě si ho chci vyslechnout. Vím, že jsme si trochu nastudovali, co dělá, musím říct, že je to docela zajímavé. Mirka, nám přeje dobrý večer, v Německu se propadá ekonomika, investoři odcházejí a firmy stěhují sídla podnikání. Zásadně tohle nějak zasáhne, tohle nějak významně naší ekonomiku děkuji. Nepochybně zasáhne. Německo, nebo německá ekonomika stagnuje a my jsme zásadním způsobem závislí na německé ekonomice, náš export I import je přibližně na úrovni jedné třetiny, čili třetina našeho exportu směřuje do Německa a opačně třetina celkového našeho dovozu je z Německa. Máme zde nepletulyse kolem pěti tisíc německých investorů a pohobitelně je to pro nás I velmi významný partner s ohledem na vzájemné služby. Takže pokles výkonnosti Německa bude mít jednoznačně dopad I na pokles výkonnosti České republiky a to je to, před čím my varujeme a to je můj, řekl bych, I velký spor s alespoň těmi, kteří v rámci současné pětikolice trochu té ekonomice rozumí a příklad je třeba pan Skopeček, který z mého pohledu rozumí té ekonomice, kdy asi se shodneme na tom, že ta vláda musí šetřit, bavíme se o té míře těch úspor a se snažím, aby to, co vláda naplánuje, tak nakonec taky dodržela. Myslím si, že dneska to, co plánujeme v úsporách jsou zválené části jenom triky a švindly, ale to je věc jiná, ale určitě se shodneme, že se spořit musí nebo šetřit musí, ale neshodneme se, alespoň v tuto chvíli na tom, že já tvrdím, že se musí šetřit, ale současně se nesmí vylývat zvaničků I dítě a nesmí se úplně promáhnout některé klíčové činnosti typu investičního rozvoje dále v udržení výzkumu, vývoje, inovace a tak dále, protože si tím zaděláváme na budoucí příjem. A já jsem skutečně, musím to říct, velmi neštěstný z toho, když vidím, jaká je struktura současného hrubého domácího produktu, protože ta je velmi, bych řekl, nevyvážená dnes právě s ohledem na předpokázané budoucí příjmy. Co tím vlastně říkám? Dnes ten hrubý domácí produkt je činěn zejména výdeji státu, ať už investičními, nebo vládní spotřebou. Ale on má být postaven zejména na spotřebitelských výdejích, to znamená na útratách domácnosti a samozřejmě na útratách firmy, a zejména investování firmy. A pak samozřejmě závislí na exportu, respektivě rozdílu mezi exportem a importem. Takže struktura současného hrubého domácího produktu nevěstí nic dobrého, protože klesá spotřebitelská poptávka a snižuje se investiční aktivita firém. A když do toho připočtu to, že ten hrubý domácí produkt je částečně svázan I s německou ekonomikou a ta začíná stagnovat, nebo už tedy stagnuje, tak v těch dalších letech nevidím nic, co by bylo pozitivního vysmyslu. Přímo jestli, že budeme jenom řezat a řezat na té výdejové straně, tak ano, za rok, za dva možná něco se řízneme. No a otázka je, co přijde potom. Já vím, že ta vláda řekne, ale to už tady nebudeme. No to tady nebude ta vláda, to víme. No ale nejde o to, kdo to takzvaně odnese ve smyslu jiné vlády, ale to to odnese celá země, protože tady prostě ty přijmy nebudou. Přece každá firma ví, že I v době, kdy se řetří, tak nesmí zapomenout nastav budoucí, protože v určité fázi se ta krize překlopí a bude muset ty přijmy někde realizovat, někde mít. To je to, co já nazývám účetním přístupem, to, co činí tato vláda. A poté proti tomu je ten hospodářský přístup, který se nedívá na to jenom z uhlu pohledu dneška a příštího roku a čistě účetního mádatě dál ve firmě nebo přímo vídé ve státě, ale dívá se na to I z uhlu pohledu, co zde taky bude za pár let. A já tvrdím, že tady dávat to dohromady po téhle partě bude hodně náročné, mimo jiné I z tohohle důvodu. Lubomír píše, že pan Skopeček nějak mimo, ty firmy, co mají větší zisky, tak přece odvádí větší daně. Takže vyrovnávají to, co dostali za covidu. A nejenom, že odvádí vyšší daně, ale pochopitelně poté ty firmy investují. A když ty firmy investují, tak to pomáhá hrubému domácnímu produktu. Ty firmy samozřejmě zaměstnávají. A když zaměstnávají, no tak ty lidé nejsou na úřadech práce a ten stát má menší výdaje. Jestli někdo žije v iluzích, že restart této ekonomiky, restart našeho hospodářství udělá stát, tak je na hlubokém omilu. Žádná vláda ho neudělá. Ani tato, ani naše, ani jiná. My můžeme vytvořit prostředí, lepší či horší, proto aby privátní sektor udělal ten restart. A to je to, s čím jsme do toho šli vždycky my, to je naše filozofie. Taky proto jsme daně nezvyšovali, naopak jsme je snižovali. Taky proto jsme se snažili udržet. Průmyslový sektor snažili jsme se udržet v době krize. V podnikatele, živnostníky a tak dále, kde jsme věděli, že to jsou ti, co zaměstnávají, to jsou ti, co tvoří ty hodnoty, to jsou ti, kteří dokáží potom zabezpečit zdravý, zdravou strukturu hrubého domácího produktu a ne, že to budeme zase lepit tím, že bude muset stát jenom investovat a stát bude muset utracet, aby jsme ještě udrželi tak hrubý domácí produkt. To můžou dělat v nějaké mimořádné době. Třeba v době covidové jsme taky zásadním způsobem zvýšili výdaje do dopravní infrastruktury z 87 miliardů za mého působení na dopravě asi na 127 miliardů, ale to bylo mimořádné, řekl bych, že ten skup byl naprosto mimořádný, ale bylo to mimo jiné právě, protože jsme potřebovali alespoň ten HDP održet. Takže to je to, co se myslím, že je úplně ten zásadní rozdíl mezi tím naším pohledem na hospodářství a mezi tím účetním pohledem vlády na ekonomiku. Rostě píše Dobrý večer. Stále mě nepřestává překvapovat, že I současná vláda si hraje na hledání úspor. Nadále pokračuje ve skrytém dotování silnic. Píšete do závorky, mý to nekryje ani náklady na údržbu infrastruktury. Zatímco v jiných evropských státech, píšete Německu a tak dále, zvládají zmítného podporovat I údržbu železnic, když se dočkáme podobně logického kroku I u nás. U nás se pro příklon k železnici nic nedělá. Tak to musíme rozdělit. V žádné zemi vám nestačí výběr mýta na to, aby pokryli výdé do pravní infrastruktury. To je vyloučené. Navíc v Německu se neplatí za různé poplatky další spojené s užíváním dálnic a silnic, jako je to třeba u nás. Teď nechci chodit úplně do detailu. Ale to, co je podstatné, je to, že ta země nebo ten stát má určité příjmy, něco má z mýta, něco má z dálničních známek, něco má z silniční daní a tak dále. To mají různé země, různě nastavené. I když to mýto, se snaží dneska různě vyrovnávat napříč Evropou. No a do toho musí přihodit národní zdroje a do toho se ještě přihazují evropské zdroje. Tohleto, když se celé zabalí, tak máte potom balík, například těch 150 miliard korun, které jdou letos na výstavbu do pravní infrastruktury. A to se rozdělí. Částečně něco jde na silnice a dálnice, něco jde na železnice. U těch železnic je to ještě o tom, že I tam jsou nějaké další příjmy pro zprávu železnic a užívání těch železnic. Takže je to dostala komplikované, ale poplatky za mýto nemohou stačit v žádné zemi pro výdaje na dopravní infrastruktury. Tak. Honza píše. Pane Havlíčku, problém drahých potravin, o kterých dnes budete hovořit, je důsledek špatné konkurence na trhu. Pár firm vlastní, všechny supermarkety v zemi a nikdo jim nekonkuruje cenou a kvalitou. V tomhle máte částečně pravdu, protože samozřejmě ty velké firmy, a to jsou jednotky firm, které zde mají naprosto dominantní pozici v České republice, tak svým způsobem toho mohou dobře využít a taky toho velmi dobře využívají. Takže je to být se v jejich rukou. To, že někdo říká, no ale oni, těch zeměděleců, těch potravinářů, ty ceny zvyšují. No samozřejmě, že museli zvyšit kvůli cenám energii, ale na druhou stranu ten řetězec má rukou tu moc, že se může určit, od koho to koupí a netvař. Myslím, že tady to konkurenční prostředí není, no je tady. Je tady velmi silné a opakuje, nejenom že silné ve smyslu českých potravinových producentů a zemědělců, ale pochopitelně ty řetězce si to mohou dokupovat a taky to dokupují v zahraničí, kde je to ještě velmi často dotováno. Takže oni mají neskutečné možnosti nákupu produktů, zboží atd. A samozřejmě toho využívají. Od svojich je samozřejmě méně, od tohoto hůře, protože ti velcí hráči na tom malobchodním trhu potom mohou a taky tak činí té situace využít. To je historicky reálno, protože my jsme zde tolik nepodporovali ten malý a střední malobchod a hodně jsme vsadili už po revoluci právě na ty velké řetězce, které samozřejmě mají svoje výhody, ale na druhou stranu v momentě, kdy si vydobidou tu pozici na tom trhu a ukrojí si z toho koláče ten dominantní podíl, tak samozřejmě poté se to otáčí proti těm zákazníkům. Tak to prostě je. Dobrý den, tady máme pár z vás, kteří nás zdraví. Gabr, myslíte, že bude mít velký vliv na válku na Ukrajině I na situaci v České republice, volba prezidenta USA? Tak na válku v Ukrajině, na Ukrajině bude mít nepochybně velký, obrovský, obrovský vliv. A nebude to mít vliv až po volbě toho prezidenta ve SP, ale už v době kampaně, takže už od jara příštího roku si myslím, že ta situace bude trochu jiná právě s ohledem na volby ve SP. Tak Helena, zdravím ji taky, Emil. Dobrý den, pane Havlíčku. Pan Fiala kritizuje zisk Agrofertu, ale zisk Česu mu asi nevadí, je v tom nějaký rozdíl. Tak pochopitelně, že zisk Česu a nejenom Česu, ale obecně energetických společností je daleko za hranicemi toho, co tady viděli všechny potravinářské firmy. A to právě proto, že vláda se nechala do značné míry těmi energetickými společnostmi ovlivnit. A pokud se nepletu, tak zisk energetické společnosti je někde na úrovni 180 miliard korun, zatímco ten rok předtím byl někde na úrovni kolem 30 miliard korun, zatímco zisk potravinářských firm se pohybuje někde, podle mého názoru, pokud mám ty informace správně, někde mezi 20 a 30 miliard dámy korun. Takže vidíte, že to jsou naprosto neporovnatelné částky a samozřejmě jenom energetické společnosti, ale I rafinářské společnosti a zbrojařské společnosti vydělávají výrazně více. Ale mně se zdá úplně úchylné to, že se v rámci té svaté války dneska jde proti potravinářům, proti zemědělcům. To je fakt unikum, tohle ve světě není nikde. Každá země se snaží si své producenty uchovat, udržet, nějak je podpořit, protože samozřejmě vytváří nějaký stupen soběznačnosti, nezávislosti, zaměstnávají v těch regionech a tak dále. A dneska je na tříd za to, že zvýšili ceny, protože nic jeho nezbývalo, protože netušili, co se bude dít, a energie jsme měli dražši než kdekoliv jiný, protože to vláda nezvládla. On je prostě úplně, úplně šílený. Já si myslím, že to bylo jedno z nejhorších prohlášení, které vůbec premiér Fiala udělal. Já si myslím, že on si to už I dneska uvědomuje, protože všem mějte si, jak je z toho nervózní. Dostal tady opravdu, musím říct, obrovskou čočku od těch chvíleň. Já jsem byl na země živitelce asi dva dny a dodneska se mě ještě ozývají společnosti, píší mě úplně zuří, jsou naštvané, zcela, zcela rozhozené, protože to je opravdu vrchol. Tak, poslouchal jsem vás na partii, říká Josef, nemělo to chybu, a zase Slepenec se vymluvá na daně a u konkurence pana Moravce, že pěkně šila, asi do nich šila, chtěla jste říct paní Alenka Šilerová, tak já díky. Určitě to Alena zvládla dobře, je šikovná v tomto, umí argumentovat. Za vaší vlády to nešlo odpustit za Solary, píše Pepa Zdepa. Ne, my jsme udělali důležitou věc a to je to, že jsme udělali tlustou čáru a to tak, že jsme jim snížili marže. Teď to hodně zjednodušuji. To znamená, měli zastropované. A to bylo jediné, co jsme mohli udělat. Nicméně není možné jim zcela zrušit tu podporu, která tam byla, protože to by tisíce společností skutečně zkrachovalo, poněvadž oni se na to nabrali úvěry a nezapomínejme, že dnes už dost daleka nejsou ty společnosti, které stály v roce 2010 u toho, kdy tady vznikl solární tunel a ty největší hráči, kteří na tom vydělali nekřesťanské peníze a kteří to všechny zlobovali, no tak ti už to dávno prodali dalším firmám, které už to nakoupili za regulérních tržních podmínek. Takže jestli je něco zákonem dané, tak my to nechceme měnit, ale udělali jsme po dlouhých diskuzích to, že jsme tady alespoň částečně snížili tu marži a tím to bylo pro nás uzavřené. Mimo jiné, tato vláda tehdy jako opozice chtěla ty marži jim nechat vyšší. A teď jim to chtělo se všechno sebrat úplně z extrému do extrému. Milan, dobrý večer, moc vám fandím. Vysvětlit mi, proč jste členem Aspen Institute, jako většina členů současné vlády. Děkuji, Milan Buchta. Nikdy jsem nebyl členem Aspen Institute, ani jsem s nimi nikdy neměl co dočinění, pokud jsem možná někde nevystoupil na nějaké konference, kde pozvali prostě desítky a stovky dalších lidí, takže ještě jednou taky jsem to už někde zaregistroval, že jsem něčeho člen nejsem a nikdy jsem nebyl členem Aspen Institute. Přiznám se, že ani nevím, co dělají. Zdravím vás, pane Havlíčku, píše Madalis. Jak dopadne náš automobilový průmysl v následující dekádě? Toyota odstávka, Škorovka odstávka, Euro 7, čínská konkurence. Jak to, že to kapitáni koncernu dovolili? No, to je smutný příběh a možná bychom si na to mohli udělat někdy samostatnou relaci. V každém případě máte pravdu, že ta čínská konkurence je gigantická. Jenom vám uvedu jeden příklad, co se týká elektromobility. Tak za první pololetí, nepletuli se tak, Volkswagen vyrobil 80 tisíc elektroaut a prodal na evropském trhu, evropský trh řeším. Pozor, ale Tesla už přes 100 tisíc a Číňané v určitém produktu srovnatelném s tím Volkswagenem prodali 24 tisíc elektromobilů a ten přímý konkurent Volkswagenu 8 a 20 tisíc kusů aut na evropském trhu. Čili vidíte, jak ten čínský konkurent začínají dohánět evropské producenty. Henry nám píše, a tím už to ukončíme. Dobře mluvíš, Karle, dávám ti bod. Já ti děkuji, Henry. A Jura nám děkuje, já vám taky děkuji. A ještě tady vidím od tady, tak ještě odzvuk povím. Příliš z kopečka omluváte, on tam na vás tak útočí a uráží. Ano, není tak loupý, jako staňuje, ale arrogantní od to víc. Víte co, že mě nevadí to, když je někdo lehce arrogantní. Pro mě je důležitý, že ten protivník, který jde proti vám, má alespoň elementární znalosti. A to pan z kopeček má. Ale on druh, kterým já mu taky nic nedaruju, s tím, což dneska jsem mu trošku naštvel, ale to k tomu patří. V každém případě já vám moc krát děkuji za to, že jsme spolu mohli být. Opatrujte se a budu se těšit ve středu opět v 18.30. Jedeme živě v pořádku.
                                                            
  

Všechna vyjádření doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969)

Zdroj: Youtube
Detail politika: www.hlidacstatu.cz/osoba/karel-havlicek-3

Originální příspěvek

---

Záznam v JSON

https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vyjadreni-politiku/zaznamy/599dc79588c4ba5f0c707666ae5e1f8c Popis API