Čau lidi, naše Ella má dnes 8 let. Žije teď s Vivien ve Španělsku, tak jsem si za nimi odskočil na víkend. Tak. A jdem na to. VELKÁ GRATULACE. Dita Charanzová dostala ocenění od Evropské asociace tísňového volání, kde jsou záchranáři z celé Evropy. Díky návrhu, který Dita prosadila v europarlamentu, bude mnohem snadnější určit polohu člověka v nouzi podle GPS souřadnic. Jak říká sama Dita, když spadnete z kola uprostřed lesa, těžko někomu popíšete, kde přesně jste. Takže od konce roku 2020 budou střediska tísňových linek spolu s nouzovým voláním automaticky dostávat i GPS souřadnice o poloze zraněného. Druhá věc, která se Ditě povedla vybojovat, a oceňují ji i záchranáři, je systém varovných sms. Ty vám přijdou kdekoli v Evropě, pokud se ocitnete v místě nějakého nebezpečí, jako je rozsáhlý požár, povodeň, zemětřesení nebo třeba teroristický útok. Dita prosadila, že bude takový systém v celé Unii, takže dostanete varování, ať jste kdekoli v EU, pokud se dostanete do nějakého vážného nebezpečí. Pojďme dál. Už asi všichni víte, že jsem navrhl panu prezidentovi dvě změny ve vládě. Dan Ťok má teď ze všech ministrů největší nárok na odpočinek. A sám si o něj už nějaký čas říkal. Byl pod neskutečným tlakem a přitom se z něj stal nejdéle sloužící ministr dopravy v našich novodobých dějinách. Vemte si, že za 21 let jsme měli 15 ministrů tradičních demokratických stran a za 5 let a 3 měsíce dva ministry za naše hnutí, kteří převzali rezort v totálním rozkladu. Psal jsem o tom už v týdnu, ale tyhle čísla prostě chci zopakovat. Za 4,5 roku zahájil Dan Ťok 263 kilometrů nových staveb dálnic a 127 kilometrů dálnic otevřel. To je jeho vizitka. A taky to, že transparentně vysoutěžil mýto, díky čemuž naší zemi ušetřil 15 miliard korun, a zlevnil kilometr dálnice na poloviční cenu. O tom mimochodem vyšla zpráva už minulé léto, že cena kilometru dálnice je dokonce o 55 procent nižší než před deseti lety. Schválně na to koukněte do komentrářů. Tím, že Dan Ťok zásadně narušil korupční prostředí na dopravě, které tam bylo do té doby pevně zakořeněné, udělal si i spoustu nepřátel. To je úplně nový typ tlaku, který ani jako ředitel obrovské stavební firmy do té doby nezažil. Každopádně, naší zemi ušetřil spoustu miliard a svému nástupci připravil úplně jinou pozici, než do jaké před těmi skoro pěti lety přišel on. No a tady začíná práce pro Vladimíra Kremlíka, kterého jsem panu prezidentovi navrhl jako nového ministra dopravy. Pracuje jako náměstek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde se stará o právní služby a hospodaření s majetkem. Má na starosti i právní obranu státu v případech, kde Česká republika figuruje mezi poškozenými. Je to zkušený advokát a znám ho už z doby, kdy jsem dělal ministra financí. Už tehdy jsem si ho všiml jako pracovitého člověka a profesionála. Naváže na práci pana ministra Ťoka a budu po něm hlavně chtít, aby zrychlil celý systém výstavby dálnic a zlepšil práci Ředitelství silnic a dálnic ČR. Bude muset být holt na lidi tvrdší než jeho předchůdce. Druhá výměna je na pozici ministra průmyslu a obchodu, kde odchází paní Marta Nováková a střídá ji Karel Havlíček. Ano, to je ten pán, o kterém toho tady na mém Facebooku čtete už snad víc než o mně. Vyzkoušeli jsme si spolupráci v posledním roce, kdy jsem převzal komplet odpovědnost za vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Karla Havlíčka jsem požádal, aby mi ji operativně odřídil, byl zvolený mým místopředsedou a myslím, že jsme udělali kus dobré práce. Zvedli jsme roční rozpočet na vědu z 27 miliard korun v roce 2015 na 37 miliard v roce 2020. Vytvořili jsme nový model hodnocení vědy, férovější systém jejího financování, zavedli nové programy podpory výzkumu a hlavně jsme představili naší novou inovační strategii “Czech Republic: The Country for the Future”, se kterou sklízíme úspěch doma i ve světě. K tomu spolu děláme podporu živnostníků, pracujeme na zlevnění mobilních dat a řešíme třeba i rodinné firmy. Co je podstatné, sedli jsme si manažersky, jedeme na plný plyn, máme strategii a spoustu rozjetých projektů. Čeká ho ale obrovská práce, ministerstvo musí být vlajkonošem České republiky v oblasti průmyslu a nových technologií, musíme domluvit výstavbu jádra, změnit prostředí nenasytných mobilních operátorů, ulevit konečně živnostníkům v administrativě, zlepšit čerpání fondů, pospojovat státní agentury pro export a hlavně zlepšit komunikaci resortu ve světě i doma. Karel do toho jde s obrovským drajvem a jak ho znám, tak může tenhle náročný resort hodně změnit. Když už jsem psal o tom levnějším volání a datech, řešíme to fakt bez přestávky. Je to naše priorita a už několik hlášení po sobě jsem vám reportoval, jak na tom pracujeme. Na jednání vlády jsme udělali další krok pro zlepšení konkurenčního prostředí. Nechali jsme si od Českého telekomunikačního úřadu předložit návrh postupu a podmínek aukce pásma 700 MHz. ČTÚ s nimi vstoupí do procesu veřejné konzultace. Té se může zúčastnit kdokoliv se svými připomínkami nebo vlastními návrhy řešení. Takže to je VEŘEJNÁ DISKUSE. Náš cíl je dostat na trh dalšího mobilního operátora, což by mělo vést k větší konkurenci a taky ke snížení cen mobilních tarifů. Je to jeden z dalších velmi důležitých kroků, kterými chci skoncovat s vysokými cenami za data. Hezky se nám rozjíždí i boj s protiprávními exekucemi. Minule jsem psal o schůzce s advokátem Petrem Němcem, který to roky řeší. Soudy v minulosti odsuzovaly dlužníky na základě smluv, kde mohly být i nepřiměřeně vysoké náklady. Často se tak dělo rozsudkem pro zmeškání, nebo na základě platebního rozkazu, kdy soud jen velmi obecně zkoumal samotnou smlouvu i žalobu a pokud se žalovaný nebránil, nebo se ani o žalobě nedozvěděl, soud dal plně za pravdu žalobci a přiznal mu veškeré nároky. Včetně nepřiměřeného “příslušenství.” Soudy si pak tento postup odůvodňovaly tím, že dlužník nenavrhl zjevnou nepřiměřenost nákladů a samy nebyly oprávněny měnit žalobu či nárok věřitele. TEĎ ALE POZOR, tenhle týden se stalo něco nového. Ústavní soud mění praxi a říká, že soudy by měly zastavovat výkon rozhodnutí v případech, ve kterých by vedl ke zjevné nespravedlnosti. Bavíme se teď o situacích se zjevně nepřiměřenými sankcemi a úroky. Ústavní soud tak otvírá možnost řešit množství šílených exekucí. Do soudních rozhodnutí konečně zase vstupuje zdravý selský rozum. Je ale hlavně na lidech samotných, aby bránili svoje práva. Jak vidíte, situace se začíná konečně obracet a to na všech frontách. Ve sněmovně připravujeme prospotřebitelská opatření, která se týkají dětských dluhů, hromadných žalob, mobilních dat, posílení mimosoudního řešení sporu a podobně. Na starosti to má náš poslanec Patrik Nacher. A pro nového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka bude téma ochrany spotřebitele taky klíčovou oblastí. S tématem exekucí souvisí i další akce, kterou jsem tenhle týden uspořádal. S naší ministryní pro místní rozvoj paní Klárou Dostálovou jsem udělal výjezd do Ústeckého kraje. Množí se tu sociálně vyloučené lokality, takže se daří i šmejdům, kteří dojí stát o dávky na bydlení a přitom nechávají bydlet ty, kteří je pobírají, v šílených podmínkách. Bavili jsme se o tom s primátorem Mostu panem Janem Paparegou. Je jen škoda, že pan primátor, který žádá od státu další peníze, nechtěl potvrdit, že díky ministerstvu financí a skvělému výběru daní za pomocí kontrolního hlášení a EET dostal od roku 2014 do roku 2018 na daních zhruba 185 milionů korun navíc a na transferech rezortu dalších asi 28 milionů korun a měl na účtě ke konci roku 2018 krásných 930 milionů korun, takže může vesele stavět byty, což je určitě pozitivní. Revizi systému sociálních dávek má na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími rezorty. Zatím to nemá bohužel konkrétní výsledky, takže budou muset ministerstva přidat na tempu. Svoje poznatky z návštěvy Ústeckého kraje jim napíšu v dopise. Už víckrát jsem žádal kolegy, ať najdou postup, jak snížit výši nájemného, které kasírují obchodníci s chudobou, ale zatím se diskutují různé alternativy. Každopádně původní účel mojí návštěvy byla beseda s ředitelkami mateřských škol, protože míst je málo a rodiče se častokrát fakt naběhají, než někde seženou místo. Nedostatek míst ve státních školkách a ceny těch soukromých, jsou hlavní překážka, aby se mohly matky vrátit normálně do práce. Aspoň tak mi to říkaly maminky, se kterými jsem diskutoval o rodičovském příspěvku. S paními ředitelkami jsem se bavil i o dětských skupinách a snažil se jim vysvětlit, že to není žádná jejich konkurence. Míst je prostě málo. My jsme v září vyhlásili další dotační program na rozšiřování kapacit školek na 600 milionů a navýšili teď na 1,2 miliardy. Celkem se přihlásilo asi 150 obcí s požadavkem 3,4 miliardy. Od roku 2014 jsme uspokojili požadavky už za 4,3 miliardy. Ale pořád to nestačí. Požadavky od obcí se už vyšplhaly na 8,5 miliardy z českých i evropských zdrojů, takže musíme sehnat ještě 4,2 miliardy korun. Mluvili jsme taky o inkluzi dětí s těžkým postižením a školní docházce dětí ze sociálně vyloučených lokalit. V Mostě jsem se podíval i do Střediska volného času a mateřské školky. Představte si, že místní kluci si tam postavili nejdelší autodráhu v Evropě. Vyzkoušet jsem si jí ale nestihl. Zato jsem sondoval mezi učitelkami, jak velký je mezi dětmi zájem o školní dílny. Je důležité vychovávat v dětech lásku k řemeslu. A samozřejmě lásku k technologiím! Jak už jsem vám několikrát psal, začínáme s Karlem Havlíčkem připravovat nástroje pro podporu startupů. Máme to i v naší Inovační strategii, o které tady tak často píšu a inspirujeme se těmi nejlepšími. Omrkli jsme, jak se budují a podporují huby a inkubátory v Izraeli a ve Spojených tátech a teď se to chystáme spustit i u nás. Nenechal jsem si proto uniknout evropské finále soutěže začínajících firem Startup World Cup & Summit, kam jsem šel s naším vládním zmocněncem pro digitalizaci Vladimírem Dzurillou, Karel Havlíček nás následoval o pár hodin později. A musím přiznat, že mě to dostalo. Pražské Kongresové centrum se hemžilo mladými lidmi se skvělými nápady. Přes 350 startupů. Podnikatelé, investoři, mentoři a spousta lidí, které to zajímá. Výborná organizace, nadšení a chuť něco dokázat. A úplně největší radost jsem měl, když jsem viděl, jak se naši mlaďoši suverénně pohybují mezi zahraničními startupy, jak komunikují, prezentují svoje produkty. Jsem už jiná generace, zvyklá na tradiční obchod. A fascinuje mě, jak dnes mladí pracují s úplně novými finančními nástroji, sociálními sítěmi, aplikacemi a jak se mění způsob získávání nových trhů. Přesně vím, jaké to je začínat od nuly a budovat firmu. Já jim v diskusi taky říkal, že jim chceme co nejvíc pomoct. Chceme jim odbourat administrativu, neklást jim překážky a kde můžeme, tak pomoct třeba i představením v zahraničí. Taky jsme jim ukázali projekty, které rozbíháme v rámci digitalizace Česka, a kde je pro ně prostor k realizaci. My jsme měli na summitu stánek reprezentující část naší strategie věnované startupům Czech Republic: The Country for Startups a představovali jsme mladým firmám, co všechno pro ně děláme a do budoucna chceme dělat. Připravujeme s CzechInvestem podporu pro zakládání startupů, budujeme oborové inkubátory a chystáme se jim poskytnout se státní Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou jak provozní financování, tak možnost kapitálového posílení. Je lepší investovat národní zdroje, než nechat to nejlepší vyzobnout zahraničními dravci. Každopádně, nemám obavu, že bychom u nás nevytvořili další podnikatelskou generaci. Organizátoři udělali výbornou práci a jsem rád, že se takové akce dělají i u nás doma. Potřebujeme je a budeme je podporovat. Tenhle týden jsem taky musel letět do Bruselu na mimořádný summit Evopské rady. Asi víte kvůli čemu. Brexit. Ano, už zase. Letěl jsem večer a řešili jsme skoro až do rána prodloužení lhůty pro vystoupení Británie z Evropské unie. Podařilo se nám odvrátit tvrdý brexit, který by jinak nastal o půlnoci z pátku 12. dubna na sobotu 13. dubna. Já jsem byl nakloněný tomu odložit brexit klidně o delší dobu, třeba až do března 2020 nebo i dýl, jak navrhoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Někteří kolegové ale měli velké obavy z toho, že Británie nakonec neuspořádá volby do Evropského parlamentu, což by byl pro Unii velký problém a chtěli podstatně kratší lhůtu. Nakonec jsme se po osmihodinové debatě dohodli na odkladu až do 31.10. 2019. Já věřím, že paní premiérka Theresa Mayová splní svůj závazek uspořádat volby do Evropského parlamentu a doufám taky, že dobře půjdou i její vyjednávání s Jeremym Corbynem. Uvidíme, co se na britské politické scéně ještě stane, a jak to celé dopadne. Za mě by stejně bylo pro nás nejlepší, kdyby Spojené království v EU zůstalo. Z Bruselu jsem přiletěl v 5 ráno, pospal hodinu, před sedmou už jel k zubaři, pak jsem se stavil na Úřadu, dal rozhovor České televizi a před jednou hodinou odpoledne už se zase vracel na letiště směr Dubrovník. Tam se konal summit předsedů vlád zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy s Čínou. Byl to už osmý ročník. Původní formát 16+1 se rozšířil o účast Řecka. Mluvili jsme o obchodu a investicích, dopravě a logistice, energetice, infrastruktuře, průmyslu, kultuře, vzdělání a cestovním ruchu. Určitě užitečné, ale pro mě byla důležitá bilaterální schůzka s čínským premiérem, na kterou jsme s delegací vyrazili chvíli po tom, co jsme v nádherném Dubrovníku dosedli. Tahle setkání jsou krátká, protože je tam 16 premiérů a každý má právo a zájem na bilaterální jednání a potom následuje zasedání všech zúčastněných najednou, kde má zase každý pětiminutový projev. Já měl tentokrát 15 minut a zase jsem je chtěl maximálně využít. Samozřejmě jsem nechal premiéra Li Kche-čchianga mluvit, ale když jsem měl příležitost, zvedal jsem všechna témata, která jsou pro naši zemi důležitá. Předal jsem mu pozdrav od našeho prezidenta a pozval ho k nám na návštěvu Prahy. A to dokonce dopisem. Což premiér ocenil. Pak už ale čas na komplimenty skončil. Jasně jsem mu řekl, že mám nastudovaná čísla a že sice výrazně stoupnul jejich export k nám, přepočítáno na peníze asi o 6 miliard dolarů, ale že mě mrzí, že my si zas tolik nepolepšili. Nárůst našeho exportu o 160 milionů dolarů, tedy nějakých 3,6 miliard korun, je v tom srovnání trochu směšný. Dokonce Maďarsko má o něco málo vyšší export než my. Taky jsem mu připomněl, že náš prezident už před třemi roky podepsal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem dohodu o strategické spolupráci. Mezivládní komise se od té doby ale nesešla ani jednou, což je podle mě chyba. A taky jsem mu jasně řekl, že od Číny očekáváme investice do infrastruktury jako v Chorvatsku, kde postavili most, a v Maďarsku, kde mají stavět železnici. Určitě bychom byli rádi, kdyby se u nás čínské firmy zúčastnily nějakého PPP projektu, třeba výstavby dálnice Praha-Tábor nebo té do Karlových Varů. Zatím to skoro nevyužíváme, i když je v tom velký potenciál. O projektech PPP mluvíme desítky let. Teď konečně jsme ve finále prvního takového projektu na strakonické dálnici. Premiér Li Kche-čchiang to vnímal a pak mě trochu překvapil pozváním do Číny. Bylo to milé, vážím si toho, ale vysvětlil jsem mu, že to u nás máme s panem prezidentem jasně rozdělené. Já řeším problematiku zemí EU, Spojených států a dalších zemí, pan prezident zase otvírá dveře českým firmám hlavně v Číně a Rusku. Zasmál se a pochopil. Po celém tom dlouhém dni jsem měl v půl desáté večer ještě v jednom hotelovém salonku bilaterální jednání s premiérem Severní Makedonie, neuvěřitelně přátelským a milým Zoranem Zaevem. Děkoval nám za to, že jim naši policisté pomáhají chránit hranici před nápory uprchlíků, zve naše firmy, aby přijely do jeho země podnikat, láká je na to, že jeho vláda dbá na transparentnost a že se jim za poslední roky daří. Jsou sice stále chudí, pořád ale rostou. A mají velký sen. Stát se členy EU a NATO. Kvůli stabilitě. Už 14 let jsou kandidáty na vstup. Slíbil jsem mu, že ho v Bruselu rozhodně podpořím. I druhý den v Dubrovníku jsem měl velice konkrétní jednání. Začal setkáním s českými podnikateli. Shodli jsme se, že musí skončit souboje ministerstev a agentur. CzechInvest a CzechTrade, podnikatelé si stěžovali, že tyto agentury špatně spolupracují a někdy neví, na koho se mají obrátit. Souhlasím s nimi. Všechno má mít jednu hlavu a s novým ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem uděláme rychle inventuru našich zahraničních sítí. Stát taky musí s podnikateli líp komunikovat, takže s nimi uspořádáme schůzku. Potřebuju zpětnou vazbu, takže dobré nápady mi budou snad psát už teď mailem. Musíme to ale uchopit koncepčně. No a pak už jsme jeli na samotný summit, o kterém jsem vám psal. Pochopil jsem na něm, že nám s Čínou vázne export, ale náskok máme třeba v leteckých spojeních, což je základ pro turistiku, byznys a celkově všestranné vztahy. S Čínou už máme čtyři přímé letecké linky a pátá se otevře letos 1. července. Bude to trasa Praha – Šen-čen, což je zajímavé spojení s jihem země. Mimo jiné nárůst turistů z Číny k nám je skvělý. Za rok 2018 k nám odsud přijelo na návštěvu 620 000 turistů, což je o 130 tisíc víc než předchozí rok. Tak uvidíme, jak pomůže tahle má návštěva v Dubrovníku. Letos na podzim má v Praze být České investiční fórum, další důležitá akce. Musíme jít krok po kroku. No a teď už to vezmu trochu stručněji. Poblahopřál jsem panu premiérovi Benjaminu Netanjahuovi k těsnému vítězství jeho strany Likud a napsal, jak moc si cením našeho strategického partnerství s Izraelem. Navrhl jsem taky, že bychom mohli s novou izraelskou vládou udělat už páté mezivládní konzultace, tentokrát u nás v Praze. V týdnu jsem vám taky psal tu skvělou zprávu o tom, že Centre Pompidou a Národní galerie podepsaly Memorandum o spolupráci. Došlo k tomu na základě mého posledního jednání s panem ředitelem Sergem Lasvignesem. Otevřela se tak konečně cesta k tomu, abychom u nás měli značku, po které touží galerie po celém světě. Zároveň se z Prahy stane centrum pro kulturní dialog s Paříží pro celý region střední a východní Evropy. Do konce roku podepíšeme konkrétní smlouvu. Už bych měl pomalu končit, ale na závěr ještě jedno číslo, které mě tenhle týden fakt potěšilo: 11,7 miliardy. Tolik od roku 2014 zachránila naší zemi Daňová kobra ve spolupráci s celníky, policisty a specialisty Finanční správy. Bojují společnými silami proti zločineckým bandám v bílých límečcích, které se složitými podvody snaží obrat nás všechny na daních. A jen loni se Daňové kobře podařilo zachránit přes 2,5 miliardy korun. Tak, teď už fakt končím a jdu na vaše otázky, mějte se fajn 🤓
Zmínění politici:
Všechna vyjádření Ing. Andrej Babiš (*1954)
Zdroj:
Facebook
Detail politika:
www.hlidacstatu.cz/osoba/andrej-babis
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vyjadreni-politiku/zaznamy/EF29D78B161628C7B0D0DDCC58BEE37B
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.
