RNDr. Luděk Niedermayer (*1966) Youtube ze dne 22. 06. 2020 00:00:00

Mluvčí 3: Já bych vás ráda přivítala na naší dnešní debatě, kterou přinášíme na našem facebookovém kanále. A debata se bude týkat Fondu Spravedlivé transformace a budeme se snažit přijít na to, zda se jedná o šanci pro české uhelné regiony, jak se posunout dále, jak se dekarbonizovat. A vlastně budeme se dneska bavit I o tom, jak dnešní současná pandemie se promítne právě do obnovy těchto uhelných regionů. Ještě na úvod bych ráda řekla, že se týká o akci z projektu Prague Climate Talks, který organizuje Institut pro evropskou politiku Europeum ve spolupráci s Pražskou kanceláří Heinrich Bell Stiftung. A dnes s námi spolupracují I Eurocentrum Ústí nad Labem a Eurocentrum Karlovy Bary, za což jim velice děkujeme. A akce také probíhá pod záštitou Informačního centra OSN v Praze. Moje jméno je Kateřina Davidová, jsem z Institutu pro evropskou politiku Europeum a budu dnešní debatu moderovat. A už bych vám ráda představila naše dnešní hosty. Těmi jsou pan Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 a člen Evropské lidové strany.
Mluvčí 1: Dobrý den.
Mluvčí 3: Dále tu máme pana Josefa Švarce, programového manažera na generálním ředitelství pro regionální politiku v Evropské komisi, který se k nám připyl z Bruselu. Dobrý den.
Mluvčí 0: Dobré odpoledne.
Mluvčí 3: A pak tu máme pana Karla Tichého, zástupce vedoucího oddělení Restart na Ministerstvu pro místní rozvoj. Také zdravím.
Mluvčí 2: Dobrý den, zdravím I vás. Dobrý den. A už bychom tedy mohli se pomalu posunout k tomu dnešnímu tématu, což je tady Fond z pravidlevé transformace.
Mluvčí 3: Já ho pouze na úvod nějak představím a potom budeme mít krátkou prezentaci od pana Švarce, který vlastně to představí více dohloubky z toho pohledu právě Evropské komise, která tento Fond z pravidlevé transformace navrhnula. Jedná se vlastně o balík finančních prostředků, který by měl pomoci regionům v členských státech, které jsou nejvíce emisně náročné vlastně k tomu dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. U nás se to tedy týká našich regionů, kde se těží a zpracovává uhlí, což je Ústecký kraj, Karlovarský kraj a Moroskosleský kraj. A co se týká objemu toho fondu, tak vlastně původně tam bylo plánováno 7,5 miliard eur, ale nyní v reakci na tu pandemii koronaviru COVID-19, tak vlastně ten objem toho fondu byl navýšen a nyní ta částka celková má být 40 miliard eur, ta navrhovaná. Pro Českou republiku by se tam mělo počítat s cca 90 miliardami korun, pokud jsem to správně si převedla, je to asi 3,4 miliard eur. A jedná se o čtvrtý nejvyšší příspěvek v rámci všech států EU po Polsku, Německu a Rumunsku. Takže to je opravdu značný příspěvek a my dneska právě se budeme bavit o tom, jak by se měl nejlépe použít na to, aby opravdu to prospělo těm našim uhelným regionům, které jsou už vlastně dlouhodobě struktúrálně postižené I v jiných oblastech než jen životní prostředí a právě proto je potřeba se na ně v rámci té dekarbonizace a vůbec celkové rozvoje co nejvíce soustředit. Já už bych tedy dala prostor panu Švarcovi, který by nám to přiblížil ještě o něco blíže a lépe, jelikož to má právě v rámci Evropské komise na starosti. A pokusím se vám tady nazdílet tu prezentaci. Tak pardon za malé zdržení. Už by to mělo fungovat?
Mluvčí 0: Ano, takže děkuji. Jak těž bylo řečeno, tak v podstatě je tu samozřejmě návaznost na zelenou dohodu a jedná se o určitý finanční mechanismus, s kterým má být řešen ten hlavní cíl Evropské komise, to znamená transformace daných sektorů a regionů ke klimaticky neutrální ekonomice a zejména tedy řešení vlastně těch sociálních a ekonomických dopadů té transformace. Jedná se o regiony, které jsou nějakým způsobem závislé na fosilních palivech nebo zpracování v podstatě uhlíkově náročných intenzivních procesů a výroby. Dovolte mi teda krátký úvod. Vidíme na tom slajdu, že ten mechanismus s pravidlé transformace má vlastně tři pilíře a ten fond je tím prvním pilířem, to znamená, toto je návrh Evropské komise, o kterém ještě samozřejmě bude jednat Rada tedy členské státy a Evropský parlament, ale v této podobě v podstatě Evropská komise chce naznačit, že ta transformace uhlíkově náročnou regionu je pro ní velká priorita, je to velká výzva, v podstatě je to součástí té nové ekonomické strategie komise, která se jmenuje Zelená dohoda. Pokud je o ten fond, tak v podstatě byl tím návrhem Evropské komise v rámci plánu obnovy v důsledku koronavirové krize navýšen celkově, to znamená pro celou Evropu, z 7,5 miliard eur na 40 miliard eur, tedy jde o více jak čtyřnásobné navýšení. A pro Českou republiku tedy to konkrétně znamená řádu nějakých 90 miliard korun plus, ale je potřeba připočíst spolufinancování z jiných evropských fondů, jako je Fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond a dále spolufinancování ze strany národních subjektů. Toto samozřejmě bude ještě předmětem další diskuze a těžko teď rozklíčujeme, kolik nakonec těch prostředků bude pro Českou republiku k dispozici, ale můžeme zde hovořit I o několika stovkách miliard korun. Takže ta suma je obrovská a samozřejmě to souvisí s těmi výzvami a tou příležitostí, o které dneska budeme hovořit. Přesunu se ještě velice krátce k těm dvou druhým pilířům. Druhý pilíř je tzv. InvestEU, který je v podstatě primárně zaměřen na privátní sektor a tam v podstatě ty aktivity, které mohou být financovány, jsou širší než v případě toho fondu protože to může zahrnovat I třeba dopravní infrastrukturu nebo energetickou infrastrukturu. V návrhu komise například zatím pro ten fond, pro ten první pilíř je vyloučena infrastruktura například smyslící s zemním plynem, ale toto ještě bude patrně předmětem jednání na evropské úrovni. A konečně ten třetí pilíř se týká veřejného sektoru. V tomto pilíři Evropská komise navrhuje v podstatě alokvat 1,5 miliardy eur pro dotace a nějakých 10 miliard eur pro zvýhodněné úvěry a bylo by to spravováno Evropskou investiční bankou. Takže to asi na úvod k tomu fondu čistě technicky a ještě jestli můžu poprosit o ten druhý slajd. Z titulu toho, že pracuji na generální ředitelství pro regionální a městskou politiku Evropské komise, což je takové Evropské ministerstvo pro regionální rozvoj, tak si samozřejmě všímáme těch regionálních rozdílů a myslíme si, že zrovna v tomto případě Českých volných regionů ta situace je vyloženě exemplární ve smyslu, jak si stagnat se, zejména tedy Karlovářského a Ústeckého kraje v těch dlouhých posledních letech. Na tom slajdu vidíme různé ukazatele od inovace přes vysoké školství I stabilitu z hlediska institucí a tak dále. V podstatě vidíme, že ta červená linka je Praha, která má nejlepší ukazatele, modrá linka je průměr EU a zelená linka jsou právě Karlovářského a Ústeckého kraje. Takže tím chci demonstrovat, že ty výzvy souvisí jak s útlumem, tedy uhelného průmyslu, potáženou těžkého průmyslu, uhlíkově náročného průmyslu, tak I samozřejmě v tomto případě s těmi problémy, které se týkají vlastně nejnižších ukazatelů, jako jsou regionální HDP na obyvatele, produktivita, vylidňování, zadluženost, riziko chudoby nebo právě nízký počet obyvatel z vysokoškolským vzděláním. Jako příklad rozdíl v délce života mezi Ústeckým krajem a Prahou jsou tři roky. A co se týče například obyvatelů s rizikem chudoby, tak opět Ústecký Karlovářský kraj 19%, Praha střední Čechy 5%. Co se týče vysokoškolského vzdělání osob ve věku 30 až 34 let, tak Ústecký kraj 20%, Praha 57%. Tak to je asi všechno na úvod a těším se na další diskuzi.
Mluvčí 3: Tak moc děkuji panu Švarcovi za tento úvod a abychom všichni vlastně začínali s podobným porozuměním tomu fondu Transformace, co vlastně se tedy, čeho se týká a jaké jsou ty výzvy, které ty naše české uhelné regiony, se kterými se teď potýkají. A já bych už tedy začala s otázkami, jinak vy diváci můžete pokládat své otázky na Facebooku a my je potom budeme pokládat našim hostům zde v naší debatě. Já jsem si připravila pár otázek na začátek a asi začnu takovou obecnou. Jak vnímáte ten nový rozsah a záměr toho fondu Spravedlivé transformace a je to podle vás dostatečný nástroj pro dekarbonizaci těch českých uhelných regionů? Kdo máte k tomu první komentář, tak můžete vykopnout.
Mluvčí 2: Tak jestli mohu já, ještě jenom dobrý den. Určitě Česká republika vítá návrh tohoto nařízení zřizujícího fondu Spravedlivou transformaci. I záměr těch respektive rozsah aktivit, které by fond měl podpořit, vnímáme jako určitě účelný a velmi řekně štřícný úči výzvám, se kterými se regiony potýkají a potýkat budou. Vedeme v tuhle chvíli další jednání ohledně možných kompromisních návrhů, které řeší určité technické detaily, ale říkám, klobálu je Česká republika s tímto návrhem dá se říci spokojena. K té druhé otázce, kterou jste naznačila, paní Davidová, ohledně toho zde, má potenciál, řekněme, být efektivní ve vztahu k dekarbonizaci. Určitě má významný potenciál podpořit ty procesy. Rozhodně nemůžeme nabývat toho dojmu, že Just Transition Fund, byť s tou velkorysou a alokací, která zde byla zmíněna, pomůže dekarbonizaci vyřešit. Už jenom z pohledu časového, kdy v tuto chvíli je Just Transition Fund nacílen na, řekněme, životovkách jenom období let 21, 27, respektive 20, 30, kdy nám je I v kontextu každodenní komunikace s těmi regionálními hráči ve všech těch třech uhelných regionech České republiky zřejmé, že roky na konci tohoto desetiletí budou ty, kdy se, řekněme, štát v tranzice začne projevovat nejzásadněji. Takže vnímáme fond jako velmi dobrý start, který umožní, jak doufáme, připravit Českou republiku a uhelné regiony na výzvy, kterou sebou transformace a tranzit energeticky přinese, ale ty procesy budou muset pokračovat I v dalších letech.
Mluvčí 3: Díkuji. Chtěl by někdo komentovat?
Mluvčí 1: Já bych k tomu dodal možná takový ten obecnější obrázek. Evropská unie také v kontextu své účastí na pařízké klimatické dohodě se rozhodla, že sehraje svojí roli v otázce dekarbony, to znamená udržitelnosti dnešního života na planetě ve formě, která bude znamenat, že na sebe převezme některé závazky, abychom pomohli celosvětovému úsilí změrnit dopady klimatických změn, abychom se byli schopni adaptovat na ty změny. V tomto procesu není možné, aby někdo byl černým pasažerem a odehráli totiž ostatní. To znamená, každý musí udělat svoji pérovou část této snahy, tak abychom dosáhli těch cílů, k kterým jsme se zavázali. A nyní je samozřejmě možné říct, že některé země toho budou moci dělat méně a to proto, že třeba už to velké úsilí odehráli v minulých letech a nebo proto, že ta jejich struktura ekonomicky už více odpovídá těch požadavkům 21. století. A pak jsou země, které třeba svojí energetikou zůstaly vysvětlit v tom 20. století a navíc mají strukturu ekonomickou, která prostě vytváří poměrně hodně emisí. A samozřejmě by mohl být přístup, který by řekl, tak ti, kteří si to už dříve odpracovali, tak pro ně to bude snažší a ti, kteří do teďka toho moc neudělali, tak to budou mít jako mnohem těžší. Ale naštěstí žijeme v Evropské unii, která stojí na principech solidarity a spolupráce a ty právě dávají jí zrodit takovým věcím, jako je právě ten Just Transition Fund. Čili ten Just Transition Fund stejně tak jako ty další politiky, které už byly na začátku zmíněny, vlastně umožní tím zemím, které mají větší problém s tím posunem do dekarbonizované ekonomiky. A to buď to proto, že v minulosti toho příliš mnoho neudělali, anebo proto, že ta jejich struktúra ekonomiky je z tohoto hlediska náročná, anebo kombinace obého, tak ten Just Transition Fund k tomu výrazně pomůže. Samozřejmě dá se argumentovat, že ty náklady na tu změnu můžou být v řádu stovek milion, miliard a my dostaneme pouhých 90 miliard, ale na druhou stranu je stejně tak legitimní argument řady zemí, které by mohly říct, tak podívejte se, my jsme do toho naše peníze už minulosti investovali, proč nyní máme naše peníze investovat do toho, aby to u vás bylo snažit. Čili z tohohle hlediska, já tady to vnímám jako poměrně velkorysou věc a jsem moc rád, že to tady před chvilinkou zaznělo a je to bez zesporu obrovská příležitost pro nás provádět ty věci, řekněme, rychlejším tempem a možná lépe, než kdybychom to prováděli pouze za peníze, které jsme schopni my v rámci našich veřejných financí do toho dát. Ta suma 90 miliard toho přímého příspěvku je samozřejmě obrovská, ale když se podíváme na všechny ty peníze, které budou směřovat různými kanály, které budeme moct využít na uvěrovou podporu různých aktivit, tak samozřejmě se jedná o obrovský balík peněz, u kterého člověk spíš má obavu, zda-li se nám podaří tyto peníze investovat efektivně, než o to, že by těch peněz bylo málo. A k tomu, jak to vidím z hrdiska České republiky a využitelnosti těchto peněz a jejich prioritám, se dostanu asi pod dům.
Mluvčí 3: Skvěle, děkuji. Chtěl by ještě pan Švarts doplnit?
Mluvčí 0: Ano, já bych ještě vzdorazil, že my jako Evropská komisie to vnímáme opravdu jako velkou transformační příležitost, to znamená, počínaje těmi zaměstnanci, kteří jsou nějakým způsobem ohroženi tím utlumem uhlí a utlumem případně uhlíkově náročného průmyslu, tak samozřejmě tam je potřeba na to kláct velký důraz, aby státy byly připraveny a měly připraveny strategie a programy, jak tyto věci řešit, z hrdiska zaměstnanosti, z hrdiska vytváření nových pracovních míst a tak dále, ale I z hrdiska té regionální ekonomiky. Já myslím, že se ještě k tomu dostaneme. Takže jenom bych to dal do toho kontextu, že v podstatě těch uhelných regionů po Evropě jsou desítky až k stovce a v podstatě Česká republika samozřejmě vyčnívá, protože tam je velká zaměstnanost a stále, to znamená, nějakých zhruba 20 tisíc lidí zaměstnaných v tom průmyslu a v navazujících službách nebo dodovatelských firmách jsou další desítky. Takže z tohoto důvodu to vnímáme jako velkou příležitost.
Mluvčí 3: Děkuji. Tak my už jsme to tady trochu nakousli a bych se tedy věnovala více právě tomu, jak by měl tento nástroj, tento fond být použit v České republice, aby to přineslo právě ty kýžené výsledky. Tak možná taková dost široká otázka na začátek, ale pokud byste měli přímo rozhodovat o tom, na co se to u nás použije, tyto prostředky, tak co by to podle vás mělo být?
Mluvčí 2: Můžeme začít třeba panem Já musím říct, že naštěstí rozhodovat o tom nebudu muset. Myslím, že je potřeba na tahle věci najít nějakou širší společenskou schodu a je jistě dobře, že ve svém podstatě využití prostředků z tohoto fondu je podmiňováno vznikem tzv. plánů s pravidloj různým transformacem na jejich vzniku. Fakticky se bude spolupodílet široká škála aktérů, ať už z národní, či regionální úrovně. Řekněme, že by I v procesu zpracovávání těchto plánů měl být vyslyšen hlas všech, řekněme, relevantních aktérů. Pojmenovávání těch, řekněme, investic projektů, které mají svůj smysl, jistě nebude jednoduché I z pohledu, řekněme, jejich míry připravenosti a tudíž I realizovatelnosti v tom čase, který bude pro využití prostředků fondu vyčleněn. Rozhodně je potřeba najít nějakou zdravou rovnováhu mezi projekty, které pomohou, řekněme, diverzifikovat energetický sektor a zároveň pomáhat, sanovat následky odklonu od uhlí, útlumu těžby. Rozumíme tím především specificky ztrátu pracovních víz pro významnou počet osob, nejen přímo v těchto firmách, ale I v navazujících odvětvích. Takže těch výzev je mnoho a já bych to rozdělal na projekty, a ještě abych dodal jeden typ. Projekty, které pomohou, řekněme, opravdu diverzifikovat tu ekonomiku. No to zní strašně nadneseně a široce, ale opravdu projekty, které pomohou přinášet takové odvětvé činnosti a aktivity, které pomohou těm regionům prosperitě v budoucnosti. Takže řekněme, že to jsou tři oblasti, které já vidím jako zásadní. Diverzifikace energetického sektoru, boj z následky toho úplomu a diverzifikace ekonomiky, co znamená podpora nových oborů v smyslu plných perspektivních.
Mluvčí 3: Děkuji. Jaký na to mají názor dalšího z té?
Mluvčí 1: Jasně můžu. Já bych možná začal s tím, jak vlastně vidím tu situaci v České republice z pohledu těchto regionů a musím říct, že ten obrázek je velmi smutný a konec konce myslím si, že všichni v nás se můžeme přesvědčit o tom, když tyto regiony navštívíme. Přestože vlastně velká část té evropské kohezní politiky by měla být právě zaměřena na pomoc těm slabším regionům, které často z objektivních důvodů mají problémy s životní úrovní, s kvalitou života, tak u nás dochází k tomu, že ty oslabené regiony jsou někdy až slabší a slabší. A to znamená, že o té průměrné úrovní České republiky, kdy už jsme podle GDP per capita, paritěkupní síly, viditelně na 90% těch evropských průměrů si bohužel lidé v těchto regionech mohou jenom zdát, co jsme konec koncu viděli I na tom druhém slajdu té úvodní prezentace. A já to považuji za selhání, že ty stovky miliardů jsme nevyužili také pro to, aby tyto regiony, ten život v nich se zlepšoval. Samozřejmě v souvislosti s dekarbonizací, v souvislosti s útlumem například těžbý uhlí, který mimochodem nemusí přinést jenom evropská dekarbonizační strategie, ale také vývoj na trhu, kde prostě elektřina z uhlí ztrácí na konkurence schopnosti, tak samozřejmě ty regiony čeká další problém. A já, když občas ty regiony navštívám, jsem velmi zklamán z toho, že vlastně člověk často slyší, no proboha, jestli nám ještě zavřete ty doly, co my tady budeme dělat. Jakobychom si neuvědomovali, že ty doly, ta obrovská devastace krajiny je něco, co prostě zhoršuje situaci v těch regionech. Mimo jiné, to má dramatické dopady na kvalitu života, na zdraví lidí, na očekávanou dobu dožití, a tak dále. Přitom ti lidé v těch regionech mají pocit, že co nejdalší udržení této devastace krajiny a devastace jejich životu je ta cesta, jak si zajistit aspoň nějakou míru prosperity. Takže to je podle mě strašně smutný obrázek a měli bychom si vědomit, že to je jedno z našich selhání. Je to selhání, které má také souvislost podle mého názoru s tím, že naše země se nechce prostě zbavit závislosti na uhelné energetice. Stačí si podívat na aktuální energomixy, jakým se vyrábí elektřina a zjistíme, že ta závislost je u nás hrozně velká a samozřejmě to má velké dopady do zdraví lidí a dopady na naši krajinu a také samozřejmě dopady na klimat, což je to, co vidíme méně. A je to o to smutnější, že nemalou část tohoto měníme za to, aby výrobci elektřiny měli zisky z exportu ty elektřiny na jiné trhy, což je z mého hlediska společenského naprosto nepochopitelná volba, která jenom z ekonomického hlediska akcentuje to, že nemáme správně zohledněné ty takzvané externality, to znamená finanční dopady některých aktivit a to nás bohužel vede k tomu, že často tvrdoštěně pokračujeme v aktivitách, které jsou z hlediska společnosti I ekonomiky, neracionální. Já doufám, že jednak ten celý zelený dýl a I tento fond nás nějakým způsobem posune trochu dopředu. Samozřejmě to, co je nejvíce naráně, tak říkající, je energetika, kde já mám pocit, že ta naše energetika ani svým směrem, ani svým vývojem v posledních letech prostě do toho 21. století nevstoupila a příležitosti, které se nabízejí, prostě nevyužíváme. Po té politické chybě s špatně nastavenou podporou obnovitelných zdrojů jsme není v situaci, kdy ty obnovitelné zdroje jsou prakticky nejvíce konkurenceschopným novým zdrojem energie a přesto u nás energetické koncepci nehrají zásadní roli. Já vidím I jako selhání to, že nevyužíváme situace, kdy některé ty staré technologie jsou opravdu natolik špatné, že by měly být vyřadené z provozu. Hovořím tady například o elektrárně Počerady, která sama o sobě má zodpovědnost za životy desítek lidí podle různých studií ročně tím, že do vzduchu pouští škodliviny. A ani takovou to příležitost jsme nevyužili na to, abychom se někam na té energetice posunuli ve většího důrazu na zachování planety a zdraví lidí výměnou za to, že ty výrobci elektřiny přijdou o malou část všech svých zisků. Já tedy doufám, že ten Just Transition Fund, jakkoliv on má různé nohy, které umožňují různé typy investit, pomůže ty regiony a celou naši zemi posunout víc do toho 21. století. Samozřejmě ta přímá noha toho Just Transition Fund by se měla směřovat na rozvoj podnikání, rekvalifikaci lidí. Tady se třeba uvědomit, že další strukturální problém naší ekonomiky je v tom, že máme příliš velkou závisost na velkých firmách. Bychom potřebovali do té ekonomiky dostat mnohem více malých a středních firm, které sice někdy zanikají stejně rychle, jako vznikají, ale jsou dynamičnější, flexibilnější a innovativnější. Potřebovali bychom se dostat těm technologiím 21. století, zejména v energetice. Pracovat na chytřejších sítí, pracovat na ukládání elektřiny, samozřejmě rozvíjet obnovitelné zdroje. A já nevím, proč bychom třeba z hlediska toho, že budeme mít opravdu velké peníze na investice, netestovali například vodíkovou ekonomiku, která samozřejmě dává smysl až v případě, kdy existuje dostatečný přebytek elektrické energie z obnovitelných zdrojů, ale jak je vidět na vývoji v Německu, tak představuje strategickou oblast, která v následujících desetích bude hrát hlavní roli. Ale myslím si, že je to zásadní opravdu využít příležitost jedna k tomu, abychom začali splát se k dluh těm postiženým regionům, které přestože měly dostat dostatečné impulzy k tomu, aby se ta jejich situace zlepšila, je pravděpodobně nedostali. A celkově myslím si, že celý tento proces, jak část transition fondů, tak hlavně toho zeleného údělu by měl být využit v zásadním modernizování naší ekonomiky, kde máme výhodu, že můžeme už stavět na tom, co ti ostatní před námi prozkoumaly.
Mluvčí 0: Děkuji. Já bych teda si dovolil navázat ještě krátce. V podstatě, já si myslím, že asi je jasné v tom, že je potřeba opravdu nějakým způsobem identifikovat transformační projekty, to znamená nebát se udělat nějakou změnu, ale udělat nějaký krok vpřed. Často v České republice se světkáváme s tím, že jak si se spokojíme s tím standardem a obáváme se právě té změny a nějakých inovativních projektů. A to se týká jak podpory inovace a té podnikavosti, tak I toho sektoru energetiky. To znamená, myslím si, že potřeba by nějakým způsobem ještě lépe byla podchycená, zejména projektová příprava, to souvisí s tím, proč se také čerpalo v minulosti v těchto regionech méně, protože v tomto ty regiony jsou slabší. A stejně tak je potřeba v podstatě nějakým způsobem šíření pilotních projektů, nějakých dobrých příkladů praxe z jiných regionů anebo ze zahraničí. Toto se děje v podstatě v České republice ad hoc. Jsou samozřejmě vlašťovky, jsou jednotlivý starostové, jsou jednotlivý zástupci státní zprávy, kteří se nějakým způsobem angažují, ale na druhou stranu v podstatě zatím to chybí v té podobě, aby to bylo systematické a jak si na všech úrovních, to znamená I na té střední, jako jsou krajské úřady, nebo na té centrální, jako jsou ministerstva, tak aby nějakým způsobem v podstatě ukazovali tu cestu, například těm starostům a podobně. Jak známo, tak třeba energeticky soběstačných obcí v České republice moc není. Já znám akorát tu na hranici středu českého a pardovického kraje Kněžice. Toto samo o sobě hovoří o té situaci. Ještě k té projektové přípravě. Myslím si, že je to samozřejmě otázka za peněz, takže na to bychom se taky měli soustředit, v podstatě jakým způsobem zajistit tu projektovou přípravu. A ještě k té energetice. Tam se samozřejmě dá hovořit o celé řadě technologií, které zapadejí do toho konceptu obnovitelné nebo čisté energie, jako jsou to například lokální komunitní společenství, to znamená nějaká decentralizovaná řešení energetická, kdy v podstatě například v rámci jedného obce nebo v rámci některých společenství obcí se dohodou na nějaké lokální síti a nějakým způsobem mají jednotlivci, domácnosti možnost do té sítě dodávat například elektrickou energii z lárněho kolektoru na střeše. Toto jsou věci, které v podstatě už jsou nějakým způsobem v západní Evropě realizovány někde více, někde méně, zatímco u nás to stále je spíše v oblasti nějakých přání nebo záměrových idejí. Takže myslím si, že tímto směrem je potřeba teď právě v tom horizontu jednoho roku, jednoho roku a půl se soustředit, aby tyhle předpoklady potom pro čerpání peněz byly, pokud možná, co nejlepší.
Mluvčí 3: Děkuji. Chtěl by ještě někdo teď reagovat na vzniklou diskuzi? Bylo tady hodně témat, kterých jsme se dotkli.
Mluvčí 2: Já si dovolím jenom krátce. Já samozřejmě reflektuji to, co pan Švarts zmiňuje. Je tady rozhodně určitý historický dluh, ale já zavnímávám I silně řekněme, že pro aktivní přístup nyní právě I těch centrálních rezortů, ať už je jim ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo promyslu a obchodu, ministerstvo životního prostředí, které se skutečně snaží minimálně, budou hovořit o posledních měsících, ale kolegové z dalších rezortů, by možná hovořit o další době, aktivizovat a nabídnout, ať už jde o města, obce, ale I dalším stakeholdersm z těchto regionů, významnou konzultační podporu. Takže věřím, že I díky ní vlastně tohle transformační úsilí bude přinášet svoje ovoce. Samozřejmě jsme rádi I za podporu, která se těmto procesům dostává z úrovně Evropské unie, Evropské komise, mám teď na mysli předržím platformu pro uhálné regiony v transformaci, založené například v mohle 2.17 a 2.18, která je významná především z pohledu toho, co tady zmínil pan Švard, s dílením příkladů dobré praxe, vzájemné se učení. Této platformy se účastní, mimo jiné, zástupci všech těchto regionů I zástupci vybraných měst, obcích, společností, neziskových organizací z České republiky. A pokud jsme se zde dotkli třeba Karlovarského kraje krátce, tak Karlovarský kraj v této době obdrží specifickou technickou podporu pro rozvoj svých kapacit I na úrovni přípravy projektů s úrovně sekretariatů této platformy, kterou jsem zmínil. Těch specifických podpůrných mechanizmů bychom tady mohli zmiňovat mnoho. Já prostě jsem v tomto ohledu optimistou, umlouvám se, jelikož I u toho procesu, který v České republice byl před několika lety nastartován díky strategii Restart, jsem světkem té pozitivní změny a změny uvažování v regionech. Takže opravdu věřím, že jsme na hraně pozitivních budoucností.
Mluvčí 3: Děkuji. Já bych možná navázala ještě na vás, pane Tichý, s krátkým doplňujícím dotazem. Když jste mluvil o té pozitivní změně a vnímání vlastně přímo v těch regionech, tak mohl byste nám vlastně říct víc třeba o tom, jak nyní obyvatele uhelných regionů vnímají tento fond Spravedlivé transformace a jak vůbec vnímají ten odkon od uhlí. Je to stále ten dojem, co tady vzmiňoval pan Mídrmajer, že bez uhlí to dál nejde, anebo jste právě svědky už nějaké změny I v tom vnímání přímo od těch lidí, co tam žijí?
Mluvčí 2: Já budu celootevřený. Já si myslím, že co se týče vnímání zcela běžných lidí, tak ve vztahu k nim je potřeba ještě potenciál fondu pro Spravedlivou transformaci velmi široce komunikovat. Ještě z úrovně, řekněme, běžného člověka, obyvatel těchto regionů, potenciál tohoto fondu, respektive jeho vznik příliš za vnímáné, její samozřejmě krajské struktury významní hráči, ale abyste byla schopná udělat to, že půjdete po ulici, zeptáte se náhodně vybraného člověka, zdaví o fondu, tak to nikoli. Tady vnímám určitý deficit a věřím, že je vlhvený s pomocí nějaké technické asistence, která na úrovni tohoto fondu bude moci být budováno povědomí, protože skutečně ten potenciál, a už jsme to dneska několik dál zmínili, štědrost tohoto fondu je mimořádná. Co se týče toho nastavení toho mindsetu v regionech lidí ohledně postoje k útlumu, a tam si myslím, že to, co zmínil pán Nýbár, je určitě postoj části spektra obyvatel těchto regionů. Potvrdují mi to I třeba moje zkušenosti z jiných uhelných regionů v Evropě, čerstvě v nedávné době, například z Bulharska, kde region kolem Plotdivu, Stará Zagora v posledních 20 letech ekonomicky vystřelal nahoru právě díky přítomnosti uhelek a relativně štědrému odměňování, které tyhle uhelné společnosti jsou schopni svým zaměstnamcům dávat. Což je nyní samozřejmě logicky s tlakem na útlum těžby a odkon od uhly ohrožováno. A tady ten strach asi na té straně, řekněme, pracovníků, firm těževních a souvisejících provozů může být odůvodněný. Na druhou stranu, ale tady si myslím, že existují druhého spektrum osob, kteří chtějí, řekněme, nechat tu těževní uhelnou minulost za námi a hledí spíš stříc opravdu těmu udržitelnějším zlíčku, když to takto řeknou, a snaží se budovat povědomí o potenciál oblomitelných zdrojů energie. Myslím si, že v každém z těch krajů, se kterými my pracujeme, existují určití pioníři, určití propagátoři, silní místní aktéři, kteří komunikují potenciál a reální potenciál těchto technologií a dostává se jim poměrně silného slyšení. Nedokážu odhadnout, jaký je poměr těchto dvou stran spektra, ale I tady si myslím, že dochází posunout.
Mluvčí 0: Já ještě si můžu doplnit opravdu. Hrobské komisii záleží na tom, aby ty dopady byly znatelné I pro domácnosti. To znamená, nám jde jednak o to, aby v podstatě ty lidé, zaměstnanci, kteří jsou ohorožení co s týče slušné, dobře placené práce, tak aby v podstatě aktivně tento problém byl řešen. Na to ty prostředky budou určitě k dispozici. A zároveň nám jde opravdu o to, aby co s týče těch transformačních projektů, tak se zvolili nějaká řešení, která budou pokud možná plošná a vylžujou právě tu vysokou alokaci, která bude k dispozici. To znamená, to můžou být právě nějaké programy podpor na obnovitelné zdroje pro domácnosti. Můžou to být samozřejmě programy podpor pro malé a střední podniky. Ještě bych chtěl zmínit, v podstatě každý kraj má svoji inovační strategii, která zároveň aktuálně je aktualizována. To znamená, je opravdu velice důležité, aby ty aktéři na té národní úrovni, ať to jsou místní, státní nebo veřejná zpráva, podnikatele, ale I třeba vysoké školy, tak, aby v podstatě opravdu se soustřídili na ty problémy a ta řešení, která jsou v tom místě. A v každém z těch krají ta řešení jsou jiná. Některé mají předpoklady například pro rozvoj vodíkové mobility jako ústí nad Labem. Některé budou řešit ty problémy dříve, jako například Karlovalský kraj. Tam je to ohrožení některých zaměstnanců vlastně iminentní. Může nastat v blízké době, zatímco třeba na Ostravsku. To je otázka na několika let.
Mluvčí 3: Děkuji.
Mluvčí 1: Já si moc vážím toho zaujetí a I optimismu, který třeba pan Tichý před chvílí nám sdělil. A já mu moc držím palce, ale stejně mám potit, že abychom se posunuli dál, tak asi něco budeme muset dělat trošinu jinak než v té minulosti. Já myslím, že je důležité, co tady bylo zmíněno, že bychom se měli učit od těch, kteří to opravdu dělají dobře. A to nejsou často lidé, kteří jsou na území naší republiky. A proto ta nabídka, která je součástí vlastně toho dokumentu Just Transition Fund, který říká, že by země měli používat know-how, které je například InvestEU, EU Hub, což je věc jako advisory, poradní orgán, který by měl pomáhat zemím s alokací. Stejně tak se dá využívat Jasper, což je struktura mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou. A ty přímé zkušenosti těch regionů, které v západní Evropě transformací prošly. Myslím si, že bez toho možná, že uvázneme zase v něčem, co jsme v minulosti zkoušeli a co přineslo samozřejmě do toho regionu. To je pozitivní devíace. Já jsem nedávno byl třeba v jedné škole v Ústí nad Labem, která byla opravdu skvělá, která ty možnosti, která se těm regionům nabízí, získává. Ale bohužel ten pocit těch lidí, že jediný z našich způsobů, jak zajistit slušnou životní úroveň v tom regionu, je být zaměstnancem povrchového dolu. To je prostě obrázek, který je hrozně nešťastný. A ono to bude vyžadovat opravdu hodně velkou změnu. A bude to také vyžadovat schopnost jít proti zájmu těch lobbystických skupin, které chtějí to statut quo ve prostěch kvůli vlastním ziskům co nejdalší dobu uchovat. Pan Švárcaj mluvil o věci, která je podle mě jeden z těch typických příkazů, kde by se naše země měla posunout dál, měla vstoupit v 21. století z pohledu té energetiky. A to je decentralizovaný energetický systém, který konec konců se snažuje na úrovně Evropské unie založit těmi změnami v tom zimním energetickém balíčku. A musím říct, že není náhoda, že v České republice se decentralizovaná energetika neprosazuje. Je to proto, protože náš systém, který jsme vzděděli v zdoby komunismu a nic se s ním nestalo, je extrémně centralizovaný, kdy vlastně distribuce elektřiny směřuje až na dveře jednoho každého obydlí, kde jsou ty předávací místa. To je něco, co bez toho, aniž bych tam začal aktivně měnit pravidla, vlastně zabraňuje rozvoj decentralizované energetiky. Já jsem před pár měsíci měl na toto téma asi dvouhodinovou debatu ze zástupky Ministerstva průmyslu a obchodu, včetně ministra, kteří možná chápou, že ten systém je nastavený tak, že některé věci fungovat nebudou, ale zatím neprojevují dostatečnou snahu v tom začít něco měnit a ty věci se prostě sami nestanou. Další příkadem, ve kterém podvazujeme rozvoj té ekonomiky, která staví na technologiích 21. století, jsou obnovitelné zdroje. Vláda nyní překládá energetický zákon, který akceptuje ty moderní, nyní v Evropě přivažující systémy aukcí obnovitelných zdrojů, ale z nějakého naprosto nepochopitelného důvodu vyloučuje z těch aukcí velké fotovoltaické systémy, které jsou cenověné nejvíce konkurenceschopné. To znamená, že na jednu stranu tady máme zákon, který se tváří, že podpoří tu energetiku 21. století, která je šetrnější a udržitelná, a na druhou stranu se postaráme o to, aby ta část té energetiky, která je schopná nejlépe z ekonomického hlediska fungovat, ten zákon nemohla využít. To jsou takové paradoxy, které pak vedou k tomu, že přestože zde máme opravdu velkorysou nabídku desítek miliard korun pro to, abychom modernizovali naši zemi, tak není úplně jasné, jaký ten výsledek bude. Tak takovou perličku dodávám vyjadření jednoho ze svých kolegů ve včerejší diskuzi, který si vlastně postezkl, že ten Just Transition Fund se nebude dát používat třeba v Jižních Čechách nebo v Praze. To je samozřejmě absurdní. Ty peníze musí směřovat do těch regionů, které už teď mají obrovské problémy a tých problémy se ještě zvýší, ale pravděpodobně celá řada lidí už předem je skeptických o tom, že nějaké smysluplné projekty naše administrativa bude schopná navrhnout. To je opravdu smutný obrázek a doufám, že ten optimismus pana Tichého je odúvodněný a že se nám to opravdu tentokrát povede. Opravdu to potřebujeme.
Mluvčí 0: Já bych možná ještě si dovolil zmínit oblast energetice a to je energetická účinnost, zejména hloubková modernizace budov, což určitě taky bude možné financovat z tohoto fondu a tam je samozřejmě velká otázka, jaká bude kapacita nějakým způsobem intenzivně dělat tuto modernizaci. A v této souvislosti je otázka, jestli například I v tomto odvětví, to znamená moderní výstavba a renovace budov, nemůžou v těchto regionech se nějakým způsobem profilovat firmy a zaměstnanci, kdyby byly specializováni právě v těch rozných podoblastech toho stavbního odvětví. Přece jenom I v tom těžkém průmyslu je relativně hodně elektrikářů, například, techniků a tak dále a ty by nějakým způsobem mohly být přešklováni třeba v tomto směru. Takže myslím si, že potřeba kombinovat ty myšlenky, ty řešení a hlavně ta centrální úroveň by měla opravdu přijít se programy podpor, které budou efektivně podporovat všechny vrstvy obyvatelstva, to včetně těch, kteří mají do kapsy hloubš. To znamená, že je potřeba najít takový mechanismus, aby I přímově slabší vrstvy obyvatelstva mohly například tu obnojitelnou energii nějakým způsobem využívat.
Mluvčí 2: Děkuji. Ještě jenom krát se zareaguju. Tohle je cesta, kterou myslím, že jdeme a snažíme se ty regiony vést a naštěstí oni sami uvažují tímto směrem. Ta centra mají obrovský know-how po blasti energetiky a v tématech souvisejících. Je určitě cílem toto know-how využít, přetavit ho do zdrojů obnojitelných, čistých, udržitelných. A zároveň víme, že uvažování těchto regionů směřuje I, řekněme, k vzniku určitých centr specializace, které by s tématou energetiky, ať už to jsou energetické úspohodné budovy, čistá energie, vodíky, jako se uměl pan europoslanec, směřují.
Mluvčí 3: Děkuji. A máme tady první dotaz od našich diváků. Já ho přečtu tedy v té podobě, jak je byl položen. Už tu byla řeč o tom, že peníze z fondu musí být efektivně využity. Dá se to nějak zajistit například na úrovni EU, Evropské komise? Nebo musíme jen doufat? Tak asi to směřuje zejména na pana Švárce.
Mluvčí 0: Tak já si dovolím připomenout, že tento fond bude jedním ze strukturálních fondů regionální politiky evropské. To znamená, platí tam všechny mechanizmy, které v podstatě zajišťují tu ochranu finančních zájemů poplatníků evropských. To znamená, v tomto ten fond není nějak jiný. Jinak ta míra těch podvolů je relativně malá, ale ty systémy jsou velice robustní. To znamená, máme auditor jak na evropské, tak na národní úrovni a v tomto ohledu myslím, že ten systém je asi nejvhodnější, protože už je to nějaký ustálený systém a Česká republika v něm funguje už celá léta. Samozřejmě, že potom jde o jednotlivé výzvy v rámci jednotlivých projektů tak, aby se zajistilo, aby například v těch kritériích byl I požadavek na určitou ekonomickou návratnost, nebo prostě, aby v konečném důsledku některá řešení nebyla dražší, než je nutné. Takže tohle samozřejmě musí nějakým způsobem garantovat příslušná ministerstva, která obhospodují té evropské prostředky. Ale říkám, v zásadě ten systém funguje, takže asi jde potom jen o individuální případy a tam myslím si, že to je dostatečně zajištěno.
Mluvčí 1: Jestli k tomu můžu něco dodat, já mám pocit, že to doufání bude hodně důležitou součástí toho úspěchu, protože myslím si, že není tajemstvím, že spoustu těch peněz, a tady mluvím zejména o těch národních peněz Evropské unie, nejsou zrovna nejvíce efektivně využívány a ta neefektivita to není jenom o tom, že se někdo dokonce dopustí přečinu při čerpání těch peněz, ale ta neefektivita může být také v tom, že za ty vynaložené peníze prostě dostaneme málo toho výsledku, třeba málo nově vzniklých pracovních míste, je tam nízký fiskální multiplicátor, to znamená, že na tu jednu korunu vynaloženou se tomu státu v budoucnosti vrátí méně, anebo že to tu ekonomiku neposune mnohem dál. V Evropském parlamentu je dlouholetá diskuze o tom, že ty evropské rozpočty, ty evropské peníze by měly podléhat přísnějším kritérium na tu efektivitu. Bohužel se to střetává s velmi silným zájmem, který reprezentují zejména představitelé těch zemí, které získávají z evropského rozpočtu velké prostředky. Jejiš priorita je, aby byly co největší ty takzvané národní obálky, to znamená peníze předalokované na jednotlivé země, o které vlastně ty země s nikým nesoutiží a u kterých to nakonec prostě skončí, že Evropská komise chce, aby ty peníze nakonec se do ekonomiky dostaly a to, jak vysoká je míra efektivity vynaložení těch peněz, možná nehraje takovou roli, jakou by to mělo hrát. Čili já bych řekl, že vůbec do budoucna, pokud chceme udržet tu Evropskou unii taková, jaká je, že bude solidární, tak není možné volat pouze po odpovědnosti těch bohatých zemí, aby svoje peníze dali k dispozici těm zemím chučím nebo zemím postihnutým nějakou katastrofou, ale ty země, které chtějí ty peníze získávat, musí sehrát převzít mnohem větší zodpovědnost za to, že ty peníze efektivně využijí. A obávám se, že tam úplně nejsme, takže mám pocit, byl bych rád, kdybychom, I v případě toho Just Transition Fondu, byli mnohem tvrdší na to, abychom věděli přesně, co si za jedno každé euro, které do toho projektu jde, kupujeme. Kde to vytváří a jaká pracovní místa. Jaký je tam nějaký ekonomický multiplicátor pro ten region. Jakým způsobem nám to zajišťuje strukturální změnu v ekonomice. A mám pocit, že ta tolerance k tomu, abychom ty peníze vyčerpali nějak, by měla být jako menší a měl by být větší důraz na to, že ty peníze budou vyčerpány efektivně. Což samozřejmě, z hlediska toho, že ten objem je opravdu velký, nebude vůbec jednoduché. A ještě, když už jsem mluvil, tak bych se vrátil o kousíček zpátky, kde tuším, pan Schwarz mluvil o energetické efektivitě a to je třeba moment, kde se střetává vlastně tady tenhle dlouhodobý, ta dlouhodobá mise toho Just Transition Fundu s tou dnešní ekonomickou krizi. Protože jakkoliv ten Just Transition Fund je směřovaný podle mého názoru hodně dopředu, protože konec koncu ten útlum toho uhlí zřejmě bude trvat dlouhou dobu I když bychom byli rád, kdybychom ho urychlili, možná ne z hlediska toho koncového data, z hlediska toho průběhu, tak zároveň čelíme velké ekonomické krizi, ve které se země snaží stimulovat ty ekonomiky tak, aby ta krize nepřešla v nějakou poptávkovou spirálu, která mohla zkusovat opravdu hlubokou recesi. A zrovna třeba ty programy v vyšování energetické efektivity jsou jedným z nejefektivnějších ekonomických nástrojů, jak restartovat tu ekonomiku. A samozřejmě, kdyby se tyhle programy protli s tím, že by více nadproporčně podpořili ty firmy z těch postižených regionů, tak by to byl ideální stav, akorátho nevím, jestli se něčeho takového brzy dočkáme.
Mluvčí 3: Možná pan Tichý by věděl, jestli se něco v tomto směru plánuje, využít vlastně ten fond na právě energetickou účinnost v těchto regionech?
Mluvčí 2: Jednoznačně. My jsme samozřejmě ve velmi intenzivním kontaktu s kolegy z ministerstva průmyslu a obchodů zrovna s chodu okolností. Například zítra se účastníme jednání na MPO kolem problématiky komunitní energetiky a já jsem, a myslím, že všichni jsou velmi rádi, že MPO poměrně výrazně akcentuje problématiku energetické efektivnosti. Že jako první bychom měli vyděhlevat úspory a efektivitu na straně spotřeby, a až následně řešit potenciál nových zdrojů a respektive nahrazování těch zdrojů. Takže jednoznačná otázka, energetická efektivita patří mezi ty, která bude v rámci FPTP významně akcentována, jak věříme.
Mluvčí 1: Děkuji.
Mluvčí 3: Pardon, tady máme nějaké další dotazy, akorát zatím nevidím. Tak já se zeptám ještě na jeden svůj, který jsem měla připravený. Vlastně týká se, to už se tady bylo nakousnuto, že vlastně jedna věc je ty peníze na rozvoj těchto regionů mít k dispozici, a druhá věc je být vůbec schopni si připravit nějaké projekty a ty projekty potom realizovat. Vlastně čím víc peněz máme k dispoziti, tím je to pro nás de facto náročnější. Tak chtěla bych se zeptat možná pana Tichého, ale I ostatních, v jaké fázi nyní je ta příprava projektů. Máme už nějaké projekty, které by se daly právě za tyto prostředky použít a celkově vlastně v jaké fázi to teď konceje.
Mluvčí 2: Rozumíme se, já jsem už to naznačil, myslím, v jedném z mých prvních příspěvků. Rozhodně regiony na přípravě projektů, které můžeme v případě těch větších označit za strategické, pracují na přípravě těchto projektů dlouhodobě. Mimo jiné, tady patří zase dík Evropské komise, která nám, prostřednictvím nástroje Jaspers, poskytuje asistenci při částečně developingu těchto projektů. A já můžu říct, že jsem byl nejradši, že, jak jsem zmínil, probíhají v regionech tzv. transformační workshopy, věž rámci regiony jsou tzv. relevantní stakeholders z celého území, od zástupců krajské samozprávy přes zástupce měst a obcí, velkých podniků, malých a středních podniků, ale I neziskové, se kterými je potenciál těch projektů, které by bylo možné skrze JTF podpořit, probíhá. Výstupnici v transformačním workshopu jsou velmi zajímavé. Mimochodem vnímáme, například z moravsko-saského kraje, velký zájem o pokračování grantových schémat, když to takhle označím, které by byly zaměřeny čistě na domácnosti. Dobře, jak víme, velká část nečištění stále je generována I v súrovně domácností, takže ano, paní Davidová, existuje zde penzum určitých projektů, z nichž některé by se daly označit jako strategické, které jsou na krajské úrovně rozvíjeny a potenciálně v kontextu toho, jak se vyvine diskuze o způsobu implementace JTF v České republice, což je mimořádně významné, budou řešeny a předkládány k financování.
Mluvčí 3: Děkuji. Chtěl by někdo ještě se vyjádřit?
Mluvčí 0: Já bych určitě apeloval na to, aby ta příprava projektů byla ještě intenzivnější, jak se má vyzvolat toho času, za stolik není, to znamená, pokud hypoteticky vyjdeme z toho, že například z druhé polovně příštího roku budou například vypsány první výzvy, čistě teoreticky, tak ten časový rámic je opravdu omezený, takže myslím si, že důležité je opravdu zapojit ty aktéry na všech úrovních, to znamená na té lokální, prody starostů, místních podnikatelů, na té krajské, ta hra je velice důležitou roli a I té centrální a opravdu pokročit v té přípravě těch projektů, můžou být samozřejmě vlašťovky, které jsou už nějaké pokročilější fázy, ale celkově viděno I vzhledem prostě k té alokaci v toho fondu, tak myslím si, že je potřeba najít mechanismus, který opravdu posílí a I co týče objemu z intenzivní přípravu je potřeba v podstatě nějakým způsobem systematicky to řešit, protože opravdu ty starostové mají většinou jiné starosti a pokud nepřijdete s nějakými pilotními projekty, tak já jsem zmínil tu energeticky soběstačnou obec například, v tomto případě je to bioplinová stanice, ale určitě si dokážeme představit I jiné obnovitelné zdroje, tak ty starostové v podstatě sami těžko s tím můžou přijít, těch starostů, kteří například se zajímají o tu energetickou oblast, zastolik není. Dále otázka opravdu té podpory I odborné, to znamená, v České republice se diskutuje o nějaké síti energetických manažerů, takže I toto je velice dobrá myšlenka, bylo by dobré, kdyby se to jaksi začalo realizovat co nejdříve, to znamená, aby obca kraje měly k dispozici, pokud možná odborníky nebo techniky pro tuto oblast. Takže chci jaksi vyzvat k tomu, aby ta projektová příprava byla ještě důležitějším tématem a souvisí to samozřejmě I s otázkou spolufinancování, jak jsem zmínil, tak v podstatě Česká republika bude muset něco přispět ze své vlastní kapsy, tyto regiony podle návodu Evropské komise spadejí mezi méně rozvímité regiony, to znamená, bylo by tam možné financování ze strany těch strukturálních fondů, to znamená I toho fondu s pravidlevé transformace až 70%, ale samozřejmě v konkrétních případech ty prostředky nebo ta míra financování může být I nižší, 40, 50, 60%. To znamená, v tomto ohledu je potřeba opravdu řešit, kde ministerstvo financí, případně krajské obecní rozpočty vezmou ty peníze, kterými vlastně se taky postaví do role toho promotora, toho projektu a budou nějakým způsobem finančně na tom participovat tak, aby ta zodpovědnost byla sdílena.
Mluvčí 3: Děkuji.
Mluvčí 1: Já bych možná k tomu řekl pár poznámek, k tomu, co zaznělo. Byla tady řeč o domácnostech. Je si třeba uvědomit, že pro část domácnosti ta podpora, která je u nás často na některé projekty nastavená, prostě není dostatečná, protože ti lidi mají nízké přijmy a často se nám stává, myslím, že ty komplexní programy, které jsme dělají v rámci ZNU, nová ZNU, jsou sice hrozně sofistikované, ale vlastně směřují na podporu těch bohatých lidí, kteří si mohou dovolit udělat opravdu rozsáhlé rekonstrukce nemovitostí, na které dostanou rozsáhlou státní pomoc. Ale mám pocit, že jsme poměrně málo pokročili v tom, abychom pomohli snížit energetickou náročnost lidem, kteří jsou na tom příjmově trochu hůř. A tady toto je problém a je to samozřejmě problém, který je tím intenzivnější, čím je ten region, o kterém se bavíme, jak učí. Další poznámka je, která směřuje opravdu k tomu Just Transition Fondu, vlastně vytvořit v těch regionech dostatečné příležitosti pro zaměstnanost po té, co začne docházet k útlumu například těch uhelných dolů, to váže na, bohužel, neúplně dobrou zkušenost v naší země, se snahou podporovat malý a střední business. Celá řada našich regulací je nastavena tak, že jsou přijatelné pro velké podniky, jsou náročné pro střední podniky a jsou velmi omezující pro malé podniky. A stejně tak, kdybychom tohle nebyli schopni změnit, a podle mě to musíme být schopni změnit, tak je tady taková otázka o cílené podpory těch malých podniků pomocí podpory před nějaké venture fundy nebo seed fundy atd. A I to je věc, která u nás, bohužel, sehlala stejně tak. Staré myšlenky, podpory různých inovativních center se setkaly s úspěchem pouze v několika málo místech v České republice a v ostatních skončily velmi špatně. Tak mám pocit, že pokud se nám nepodaří v tomto posunout, vytvořit podmínky, ve kterém u nás budou vznikat malé a střední firmy, nemusí to být jenom technologické, můžou to být I firmy úplně jiné, tak stále ti lidé v těch regionech budou mít pocit, že to kopání uhlí je pro ně ta nejbezpečnější a nejlepší cesta k tomu zajistit si životní úroveň. A předposlední věc, kterou jsem chtěl zmínit, pokud se rozjedou nějaké projekty někde v polovině příštího roku, tak to nám určitě nepomůže podpořit tu ekonomiku v tom dnešním poklesu. Jakkoliv tato samozřejmě není cílem toho Just Transition Fundu, ten míří mnohem, mnohem dál, tak právě ta diskuze o tom, jestli ten zelený dél má být součástí té cesty o restart evropské ekonomiky a nebo ho naopak komplikuje, ta stojí na tom, že řada projektů, které je konzistentní s tím zeleným údělem, by se měla nastatovat co nejrychleji, aby začaly podporovat tu ekonomickou aktivitu. Opět v České republice žádné známky tohoto nevidím. A poslední věc, kterou jsem chtěl zmínit, já vidím stále jako velmi podstatnou část tu modernizaci naší energetiky. Je to důležité taky konec koncu kvůli dekarbonizaci, protože energetika je zapovědná za zhruba 40 % emisí. A tady bohužel já vidím negativní roli našeho státu. Od pana Tichého tady padlo, že bychom se měli soustředit na úspory na energetickou efektivitu předtím, kdy začneme plánovat nové zdroje. Ta vláda dělá přesný opak, plánuje nové zdroje na výzkumu nejvíce riskantním, ekonomickou cestou. A o té efektivitě zrovna velká řeč není. V souvislosti s tím, že by mělo docházet poměrně rychle k úplumu některých uhelných elektráren, hlavně těch nejvíce zastaralých, tak samozřejmě se nabízí využít ty browse-fieldy pro to, aby tam vznikaly jiné instalace na podporu energetiky. Ale já jsem zatím nezaznamenal, že by v Čechách došlo k relevantní poptáce třeba velkého úložiště energie, který by umožnil nám efektivně využívat energii z obnovitelných zdrojů. Jak už jsem zmínil, záměr vlády je vyloučit z podpory rozvoje obnovitelných zdrojů tou nejvíce transparentní cestou, to znamená aukcemi fotovoltaickou energetiku, která je nyní nejvíce konkurenceschopná, jak dokládají výstavky aukcí v Německu. Takže bohužel mám pocit, že někdy nejenom, že nejdeme dost rychle tím správným směrem, ale dokonce vyrážíme směrem jiným, než je tam opravdu správný a bezpečný.
Mluvčí 3: Děkuju. Já možná bych si dovolila navázat ještě krátkým doplňujícím dotazem. Vidíme tady ten problém, že naše vláda nemá dostatečně ambiciozní klimatické cíle a nesnaží se dostatečně dobře propagovat ty čisté zdroje energie. A velmi často je tím argumentem, proč to tak je právě jejich cena a cena té podpory. Máme tady právě tu špatnou zkušenost se solárním bůmem a stále se to vleče v tom diskurzu o tom, co podporovat a co ne, tak mohlo by podle vás právě existence tohoto fondu nějakým způsobem změnit tu konverzaci tady o tom, kde právě by to mělo vlastně adresovat ten problém toho nedostatku zdrojů a myslíte, že by to mohlo nějak pomoci celou tu politickou diskuzi trošku posunout dopředu? Nebo je to tak jenom doufání?
Mluvčí 1: No to záleží na tom, jak ten fond využijeme samozřejmě. Mělo by to tak být, mohlo by to tak být, ale jestli to tak bude, to já opravdu nevím. Já bych chtěl jenom zmínit třeba to, že ty peníze nejsou vždycky překážkou, někdy je to mentální blok. Já jsem třeba s ministerstvem tu umyslu a obchodu diskutoval o tom, aby nebylo efektivní například, stejně tak, jako nyní máme požadavky na to, aby nově kolaudované rezidentní nebovitosti splňovají nějaké energetické standardy, tak stejně tak, aby v okamžiku, když se staví nebo rekonstruují tovární haly nebo stádovací prostory, aby součástí toho povolení bylo, že na střeše budou mít fotovoltaické panely. A samozřejmě je to k tíži toho investora. A jedná se o náklady řediska celé té investice. Je poměrně malé a dá bych si to považovat za náklad na provádění biznesu v České republike, která je zrovna v této oblasti kompetitivní. Už jsem zmiňoval, že stát není schopný řešit ten konflikt způsobu distribuce elektřiny v naší zemi s možností vznikání těch buďto izolovaných systémů, o kterých mluvil pan Švart, nebo aspoň nějakých sdílených systémů obnovitelných zdrojů. Například na straně obytných domů vede k tomu, že střechy obytných domů prostě nejsme schopni využívat na výrobu elektřiny, protože ten ekonomický model využití elektřiny z těchto zdrojů nedává absolutní smysl a dává by smysl pouze tehdy, kdybychom změnou regulace například před éru zajistili, aby existoval systém připojení, který ekonomicky dává smysl a to znamená, že ty zdroje jsou investovatelné buďto s relativně malou podporou státu, anebo v některých případech I bez ní. Je to na tom státu a bohužel není to vždycky o penězích, je to často o určitém mentálním nastavení naší státních právek.
Mluvčí 3: Děkuji. Chtěli by dalšího z tebe komentovat?
Mluvčí 0: Já myslím, že asi potřeba opravdu taková vize I prostě na té centrální úrovni, což v mnoha případech existuje v podobě různých strategií, ale potřeba to I verbálně nějakým způsobem reflektovat tak, aby v podstatě ten směr, který se nastavuje na té národní a evropské úrovně, tak aby byl všem jasný, protože pokud to směřování není jasné, tak si myslím, že potom se to zbytečně pomaluje a komplikuje. V tomto smyslu asi bych chtěl zdůraznit, že si myslím, že opravdu během toho roku nějakým způsobem je potřeba, aby ty ministerstva, případně organizace jako státní fond životního prostředí, tak připravili pilotní projekty, které budou nějakým způsobem konzultovat napříč těmi, kterých se to týká, ať jsou to obce nebo například různé podnikatelské svazy a budou v podstatě připraveny replikovat ty projekty, které jsou ověřeny například zahraničí. A toto samozřejmě vyžaduje intenzivní přípravu a toto je stále věc, která je opravdu nejdůležitější a zároveň s otazníkem, v jaké fázi budeme například za půl roku nebo za rok.
Mluvčí 3: Děkuju. Pane Tichý, chtěl byste ještě doplnit?
Mluvčí 2: Přemýšlel jsem celou dobu, jestli reagovat. Ono se na otázku reagovuje dosti obtížně. Ten etos, řekněmež pro změnu, je tady potřeba hledat I na té centrální úrovni, to je jednoznačné. Já logicky nemohu tady hovořit za vládu nebo vládní představitele, ale jsem v tomto ohledu optimista. Já se ještě doplním jenom malou reakci vůči tomu, co zmiňoval pan Nedermayer ohledně podpory domácnostem respektive k tomu, že ne všechny domácnosti, respektive že se podpora často nedostává těm, které by pro ně byla nejrelevantnější. My třeba na toto se snažíme v rámci strategie Restart pamatovat a snažíme se rozvíjet řešení, která by na toto reagovala a přístupněla by ty dotační prostředky právě I těm, řekněme, sociálně slabším a zabránila by tak vzniku energetické půdoby. Podporujeme rozhodně I vznik použitých konzultačních mechanismů. Možná je vám známo, že při poslední výzvy tzv. koplíkových dotací již mohli ve vybraných opcích využít domácnosti bezplatného poradenství, které jim pomáhalo v řešení přechodu třeba na nové teplé vytápění. Takže tohle jsou řešení, které mají smysl a mohou pomáhat na tohle úrovni.
Mluvčí 3: Děkuji. Teď tu máme další dotaz od diváků. Kolik udržitelných pracovních míst vznikne v souvislosti s tzv. zeleným růstem? Můžete být konkrétní, co se pod tímto termínem myslí?
Mluvčí 2: Tady možná určitě bude potom zajímavý, jestli se k tomu vyjádří Józef Švárc. Každopádně bych diváky rád upozornil na to, že tzv. Joint Research Center, společné výzkumné centrum při Evropské komisi, zpracoval na úvodních měsících tohoto roku studii, která se zabývá potenciálem vzniku zelených pracovních míst v kontextu dekarbonizace, kde jsou ve vztahu k jednotlivým NUC2 regionům, to znamená v případě České republiky, a budeme hovořit o uhelných regionech, tak hovoříme o regionu NUC2 sevrozápad, který koncentruje Karlovarský a Ústecký kraj a NUC2 Moravsko-Slesko. Kde je odhadován potenciál vzniku pracovních míst, například na úrovni solární energetiky, energetiky využívající větru a provázaných od větví. Takovéto odhady existují, já je teď nebudu z hlavy lovit čísla, jsou to řádově řekněme až tisíce pracovních míst. Logicky nemají potenciál nahradit všechna ta místa, která pravděpodobně budou ztracená na úrovni uhelného pomyslu, kde ale já si myslím, že ten řekněme ž sociální dopad snad nebude tak razentní, jelikož věřím, že se řada lidí podaří rekvalifikovat. A v případě některých především věkově ohraničených skupin pracovníků budou řešena formou určitých sociálních kompentací v podobě možnosti předčasných odchodů do důchodu a podobně tak, jak o tomhle případě, již realizovaných úplnů například na Ostravsku.
Mluvčí 3: Děkuji.
Mluvčí 0: Jestli můžu doplnit, v podstatě co se týče toho uhelného a navazujícího průmyslu, tak ten počet zaměstnanců je zhruba 200 tisíc. V Evropě z toho necelých 10%, to zná kolem 20 tisíc, je v České republice. Takže bych tu odpoď rozdělil na dvě části. První je nějakým způsobem řešit ta možná alternativní zaměstnání pro tyto zaměstnance. Jsme toho svědky, že je to aktuální téma, takže tam už jsme mluvili o tom lokálním přístupu. Opravdu je potřeba se podívat expertně na to, jaké jsou příležitosti, jak ve stávajících zaměstnání, může to být například ve veřejné dopravě, může například v nějakém městě na Karlovarsku být málo řidičů autobusů, a nebo to můžou být místa, která opravdu v souvisi s tím přeškolením, to znamená můžou to být technici, kteří nějakým způsobem se vybaví dovednostmi a znalostmi na jiné povlání. A druhá vlastně skupina, to jsou příležitosti, které souvisí celkově s tou inovací a digitální ekonomikou. Opravdu Evropská komise má zájem na tom, aby v podstatě vznikla místa, která souvisí I s automatizací, robotizací. Evropská komise teď nedávno v takzvaných doporučeních specifických pro Českou republiku zdůraznila význam velkokapacitní digitální infrastruktury. A jak známo, tak Česká republika se profiluje směrem I k technologiím, jako je uměla inteligence a tak dále. To znamená, v této souvislosti je důležité, aby I v těchto oblastech, jako je třeba Ústecký, Moraskosleský kraj, tak nějakým způsobem vznikla ta nová místa, související s modernizací průmyslu, průmyslem 4.0 a digitální ekonomikou. To samozřejmě souvisí I s tím, aby v podstatě ta možnost podnikat byla jednak administrativně nenáročná, jednak finančně přístupná, aby byly různé zdroje financování, nejenom uvěry u komerčních bank. A zároveň to souvisí I s tou podnikavostí, kterou jsem zmínil. Myslím si, že toto je velký problém obecně v České republice, ale zejména I v těch uhelných regionech. V podstatě je potřeba zaseňovat systematickým způsobem podpořit podnikavost ve smyslu středního školství, vysokého školství, ale I třeba některých skupin obyvatel, které nějakým způsobem jsou handicapované, jako jsou třeba ženy, aby měly přístup ke kurzům, které nějakým způsobem umožní vlastně připravit se na to, aby například podnikali sami. Takže v tomto ohledu, myslím si, že všechny iniciativy, jako jsou různé soutěže, podnikavosti, které jsou organizovány třeba neziskovými organizací na středních školách, tak vlastně suplují tu činnost, která by měla být ještě více systematicky podchycená. Takže si myslím, že v tomto ohledu je potřeba, aby se zase všichni ty aktéři na těch jednotlivých úrovních domluvili, co je pro ten daný region nejlepší.
Mluvčí 3: Děkuji a pan Tichý chtěl ještě doplnit Vás a potom pan Niedermeyer.
Mluvčí 2: Dovoluji se jenom krátce. Na tahle úrovni opravdu musíme k té lěci přistupovat racionálně. Musíme uvažovat specifické opatření pro lidi, řekněme, opouštějící uhelný průmysl a související provozy. U nich nelze ve velké většině případů očekávat, že budou schopni být rekvalifikovaní na, řekněme, ještě celé odlišné typy oborů. Jou charakterů digitálních specializací, programování a podobně, což v některých unikátních případech k tomu dokází a je to jistě dobře, ale buďme racionální. Na druhou stranu samozřejmě je potřeba rozvíjet a podporovat opatření, která pomohou té diversifikaci a já jsem rád, že v těch jednotlivých krajích tady ty, řekněš, prvky specializace zaznamenáváme. V ústeckém kraji například je to potenciál pro vznik mobility innovation hubu zaměřeného na problematiku chytré mobility. Obdobné je to v morosk-ústeckém kraji, takže říkám, buďme prosím racionální na tahle úrovni. Děkuji.
Mluvčí 1: Děkuji. Pan Niedermeier. Já bych jenom možná trochu z ekonomického pohledu a prizmatem té dnešní krize zúrazněl, že v té ekonomice neustále vznikají tisíce pracovních míst a zanikají tisíce pracovních míst. My jsme v těch minulých letech byli neskutečně úspěšní, protože Evropa má nejvyšší zaměstnanost, jakou kdy historicky měla, ale I kdyby politici dělali všechno, co by mohly, tak nikdy nedosahnou toho, aby všechna pracovní místa, která existují dnes, tady byla zítra. A nebylo by to správné, protože ta ekonomika se neustále mění. A bez zesporu dnešní perspektiva člověka, který pracuje například v povrchovém uhelném dolu na udržení práce je mnohem výšší než člověka, který pracuje v turistickém biznisu anebo pracuje někde v hotelu, protože to je odvětlivý, ve kterém pravděpodobně asi nebudu přehánět miliony lidí, kteří přicházejí a přijdou o práci. Myslím si, že z toho prismatu se je na to třeba dívat. Já myslím, že spoustu míst třeba v dolech nevymaže dekarbonizace ekonomiky, ale jenom prostě pravidlo fungování trhů a nekonkurenceschopně vysoká cena tohoto zdroje energie. Pokud se bavíme o tom, jaký je potenciál těch nových technologií vytvářet pracovní místa, já sluším, pamatuju jenom odhad, který byl spojený s rozvojem takzvané cirkulární ekonomiky. Cirkulární ekonomika to je mnohem víc než jenom recyklace, to je vůbec celkový koncept efektivního využívání zdrojů, výrobku a tak dále. A tehdy ty odhady mluvily o tom, že tento koncept, pokud ho budeme rozvíjet, je schopný vytvořit stovky tisíc pracovních míst napříč Evropou. Stejně tak ta decentralizovaná ekonomika nástup třeba malých obnovitelných zdrojů na střechách domů má samozřejmě potenciál vytvořit práci pro tisíce malých a středních firm, které v této oblasti budou fungovat. Takže jakoliv to nedá samozřejmě dobře spočítat, protože ta ekonomika je velmi dynamicky spojená, tak není vůbec pravda, že s tou strategií dekarbonizace jsou spojené jenom nákady. Jsou s tím spojené také netanedbacelné výnosy, které se můžou projevovat jak v oblasti vytváření pracovních míst, tak například po tázce globální konkurenceschopnosti Evropy v dnešním světě.
Mluvčí 3: Děkuju. A my se pomalu blížíme k závěru naší dnešní debaty. Možná bych si dovolila ještě poslední otázku, na kterou určitě nebude lehká odpověď, ale I tak to zkusím. Jedná se mi právě o to, jak vlastně ta současná krize se promítne do té spravedlivé transformace našich uhelných regionů a jestli z vašeho pohledu to ji může spíše uspíšit a pomoci vlastně k té transformaci, jelikož už nějaké ty procesy se daly sami od sebe do pohybu, anebo to naopak podle vás bude znamenat spíše nějaký krok zpátky a zaměření naší pozornosti na jiná témata. Tak jestli byste mohli jenom krátce přijít svůj názor.
Mluvčí 2: Krátce za mě. Já si myslím, že přestože v tohle chvíli predikovat dopady covidu do ekonomik je pořád ještě relativně složité a ty dopady budou, řekněme, až na světle, jasné, až možná na přelomu tohoto a příštího roku. Tak si myslím, že nějakým zásadním způsobem covid do procesů, přovisejících s transformací od kolem, od uhlí, nepromluví. Naopak si myslím, že Green Deal bude vnímán.
Mluvčí 0: A.
Mluvčí 2: Vnímám to I tak, že je to takto I už otevřeně komunikováno jako ten akcelerátor změn a řekněme, až nástroj, který ty regiony bude mít potenciál posunout dále. A tak, jak jsme my, říkáme z regiony, v každodenním kontaktu, tak myslím, že mohu říct, že jsem rád, že to takto zatím vnímají.
Mluvčí 3: Děkuji.
Mluvčí 1: Já myslím, že Pardon.
Mluvčí 0: Prosím. Pardon.
Mluvčí 1: Tak děkuji. Já myslím, že jak to dopadne, ta odpověď je jako relativně jednoduchá, protože to dopadne tak, jak my budeme chtít a o co se budeme snažit. Vlastně to záleží na nás. Já myslím, že vlastně ty vlády stojí před dvěmi možnými strategiemi. Vidíme, že se připravuje opravdu obrovský fiskální impuls do ekonomiky. Ten plán Evropské unie na podporu ekonomiky vytváří fiskální impuls v rozsahu, řekněme, 3 % HDP, což je opravdu hodně peněz. Ty národní fiskální impulsy, které doufám nakonec udělá naše vláda, která v tom opravdu nepatří mezi ty nejrychlejší, budou v rozsahu taky jednotek procent HDP. To znamená, do té ekonomiky bude posláno obrovské množství peněz a záleží, jakým směrem budou zaměřeny. Máme v podstatě dvě možnosti. Buď to využijeme část těchto peněz na to, abychom konzervovali ekonomiku 20. století, pravděpodobně se nám podaří udržet tisíce, možná desítky tisíc pracovních míst a založíme si na problém v okamžiku, kdy se ukáže, že ta ekonomika 20. století není konkurenceschopná v tom století 21. a ta krize nás se dříve či později potká. Druhá varianta je, že použijeme tento impuls na to, abychom nastartovali rychlej, než jsme si dřív mysleli tu ekonomiku 21. století a v tom případě, že ta krize bude sloužit jako urychlovač toho procesu k udržitelnější a zodpovědnější ekonomice, bude to sebou nést investice do energetiky, bude to sebou v řadě oblastí nést dekarbonizaci a ty věci mohou probíhat rychlej, protože na ně bude používat část toho fiskálního impulzu, které vlády ve jménu snahy restartovat, evropskou ekonomiku podniknout. Čili záleží to na nás, já bych byl jednoznačně pro to, abychom to jako tuto příležitost využili, ale není to nikde dáno, možná se některým politikům bude zdát atraktivnější těmi obrovskými fiskálními injekcemi udržovat při životě a bude se situovat část ekonomiky, která patří už do minulého.
Mluvčí 3: Děkuju. Ještě pan Šverc.
Mluvčí 0: Já bych asi na závěr řekl, že opravdu důležité vysílat ty pozitivní signály ve smyslu toho, že je to velká příležitost transformace těch regionálních národních ekonomik a to I třeba vůči soukromému sektoru, který může být v některých ohledech skeptický, opravdu je lepší investovat do nějakých moderních technologií, ve kterých můžeme nějakým způsobem excelovat I na globální úrovni. Jak se stále opakuje, že Česká republika může nějakým způsobem pokročit v podstatě v té přidané hodnotě výrobku a služeb produkovaných v České republice, tak opravdu si myslím, že toto s tím bezprostředně souvisí. Soustředit se na technologie, jako je elektromobilita, jako jsou obnovitelné zdroje nebo digitální infrastruktura a služby, je asi velká příležitost tak, aby I ty české firmy mohly nějakým způsobem proniknout na evropský a globální trh. Takže toto bych chtěl zdůraznit, ty finance jsou k dispozici, je potřeba zapojení všech aktérů, včetně například univerzit a výzkumných institucí, které mají velký potenciál, ale často nejsou dostatečně zapojeny do těch aplikací v praxi a z tohoto důvodu si myslím, že ty nápady v České republice jsou, ale je potřeba to, jak si promítnout do té praxe jednotnou vizí a hlavně přípravu těch projektů.
Mluvčí 3: Tak jo, děkuju vám a teď už jsme opravdu u konce. Myslím si, že jsme tady věnovali velké množství zajímavých otázek a podnětů a určitě mě z té debaty vyplynulo, že to, že zde máme nějaké finance možné na restart a vlastně restrukturalizace našich úhelných regionů je jedna věc, ale určitě to není všechno a musíme hlavně nyní pracovat na tom, aby to bylo efektivně využito a spolupracovat se všemi možnými aktéry, kteří k tomu mají co říct, k čemuž se pokoušíme přispět trochu I tady naši dnešní diskuzí. Tak já bych tímto chtěla poděkovat našim třem hostům, panu Niedermayerovi, panu Tichému a panu Švarcovi. Díky moc, že jste si na nás našli čas a děkuji I našim divákům na Facebooku. Doufám, že se vám diskuzia líbila. Měli by tam v komentářích pak být dostupný odkaz na dotazník spokojenosti, který můžete vyplnit a dát nám další podněty do budoucna pro naše další debaty. Takže děkuji a přeji hezký večer.
Mluvčí 1: Děkuji a nashledanou.
Mluvčí 0: Večer nashledanou.
                                                            
  

Všechna vyjádření RNDr. Luděk Niedermayer (*1966)

Zdroj: Youtube
Detail politika: www.hlidacstatu.cz/osoba/ludek-niedermayer

Originální příspěvek

---

Záznam v JSON

https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vyjadreni-politiku/zaznamy/c65f2950ea766aeb25f743386094c154 Popis API