Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 216251000560014 najdete zde
Zpráva o stavu, změnách a rozvoji TV kanálu ČT24 za 1. pol. roku
2016 včetně Zprávy o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2016
1. Program ČT24
Prvnímu pololetí roku 2016 dominovala z obsahového hlediska znovu především migrační krize a
neschopnost evropských států nalézt východisko z tohoto problému. Zásadní pozornosti se ve
zpravodajství ČT24 dostalo tématu vystoupení Velké Británie z Evropské unie. ČT24 v této souvislosti
připravila mimořádné nepřetržité dvoudenní zpravodajství v době referenda a po dny následující.
Z dalších událostí dominovala témata teroristických útoků, syrské krize a rusko-ukrajinského
konfliktu, z domova pak reorganizace policie, Čapí hnízdo, krize kolem OKD, EET a kauza Fajád.
I přesto, že první půlrok roku 2016 nebyl ve znamení mimořádných zpravodajských událostí, ČT24
připravila sérii speciálních vysílání a mimořádných pořadů nejen se zahraniční, ale i s domácí
tematikou. Takových pořadů jsme odvysílali 119, což představuje 185 hodin čistého vysílacího času.
Při živém vysílání jsme v rámci těchto speciálů využili 266 hostů. Z hlediska diváckého zájmu patřila
mezi nejsledovanější mimořádná vysílání k tématu Čapí hnízdo (23. 3. 2016, rating 277 tisíc diváků
při 8,27% podílu na publiku), schvalování zákona o EET (10. 2. 2016, rating 171 tisíc diváků při 15,51%
podílu na publiku) či návštěva čínského prezidenta v ČR (29. 3. 2016, rating 139 tisíc diváků při
12,73% podílu na publiku).
Počátkem února jsme zahájili vysílání ze zrekonstruovaného studiového komplexu SK6 a spolu s touto
zejména vizuální proměnou a modernizací spustili i nový večerní pořad 90´. V tomto hodinu a půl
trvajícím zpravodajském pořadu je kladen důraz na nový způsob formálního i obsahového zpracování
nejdůležitějšího tématu denní agendy. 90´ ČT24 se každý všední večer zaměřuje na hlavní téma, které
z různých úhlů rozebírá s několika hosty, z nichž jeden jako host Hyde Parku reaguje jak ve vysílání,
tak na chatu převážně na divácké podněty. Interaktivita Hyde Parku byla posílena o další sociální sítě
/Instagram, Youtube/ a nástroje jako je například twitterová anketa – Twitterpool, nebo možnost
posílat otázky či příspěvky prostřednictvím mobilní aplikace iReportér. Rozšířena byla také spolupráce
s webem ČT24 – a to především vzájemným sdílením příspěvků na sociálních sítích. Tím se násobí
jejich dosah a zvyšuje počet followerů, tedy sledujících. V současné chvíli má pořad HP/90 na
Facebooku přes 53 tisíc příznivců a na Twitteru přes 27 tisíc.
Zároveň došlo k posílení zpravodajského týmu večerního vysílání zejména s ohledem na schopnost
okamžitě reagovat na mimořádné události.
Ze zmiňovaného studiového komplexu SK6 vysíláme i další pořady, kterými jsou Studio 6, Interview
ČT24, již zmiňovaný pořad 90´, Horizont a večerní zprávy ČT24. Nové studio využíváme i pro speciální
tematické pořady jako bylo kupříkladu Studio Brexit.
ČT24 také dál rozvíjí a posiluje projekt mobilní žurnalistiky (viz Zpráva za 2. pol. 2015). Ten se
projevuje nejen v živých vstupech a reportážích přímo v televizním vysílání, ale v současnosti
připravujeme také jeho přenesení na sociální sítě a web ČT24. Zároveň jsme zahájili první etapu
integrace týmů televizního zpravodajství, webu a sociálních sítí do jednoho velkého newsroomu tak,
abychom měli všechny výstupy pod jednotnou editoriální kontrolou výstupu na všechny platformy.
1
2. Diskusní a aktuálně-publicistické pořady ČT24
2.1 Fokus Václava Moravce
Po úspěšném startu v roce 2015 pokračuje i v další sezoně exkluzivní diskusní projekt Fokus Václava
Moravce. Dvouhodinový pořad o fenoménech a proměnách doby tak vstoupil do druhého roku
vysílání. Sledovanost tohoto formátu a především divácká spokojenost s ním dosahují od samého
počátku nadprůměrných hodnot, které i v roce 2016 nadále rostou. Od ledna letošního roku zároveň
významně vzrostla obliba prezentace pořadu na sociálních sítích, které dramaturgie začala v tomto
období sama plnit obsahem. V prvním pololetí bylo odvysíláno celkem 6 dílů s názvy Moc a bezmoc
medicíny, Společnost (ne)vzdělanosti, Doba konzumu, Lesk a bída médií, Bezstarostné dětství a Češi
Čechům. V rámci Fokusu VM a jeho vysílání na okruhu ČT274 se zároveň úspěšně projekt
komunikace na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Periscope, Instagram), který obsah vytvořený pro
televizní obrazovku distribuuje dál k novým divácký a uživatelským skupinám.
2.2 Události, komentáře
Od poloviny října minulého roku se UK přestěhovaly do virtuálního studia, které je vzdušnější,
modernější. Vytvořil se tak důstojný prostor pro rozhovory s vrcholnými politickými protagonisty,
debaty s analytiky a komentátory. Tento koncept dává příležitost pro posílení formátu
komentovaného zpravodajství, zvýraznění autorských osobností moderátorů a vizuální stránky
pořadu. V tomto roce se tvůrci soustředili na rozvoj nabízejících se formátů - Fokus (autorská analýza
a komentář), Stalo se, krátký živý rozhovor, ev. předtočený rozhovor a současně i na posílení
autentičnosti pořadu. A také na precizování žánru tomuto pořadu nejvlastnějšímu – duelu a debaty.
Je také třeba neustále pružně reagovat a dramaturgicky se přizpůsobovat vysílání ČT24, ČT i
komerčních televizí, které oslovují kmenového diváka UK v čase vysílání – tedy především muže nad
60 let (v I. pololetí 2016 to bylo především MS v hokeji, ME ve fotbale a nový publicistický formát na
ČT2 Souvislosti). Nejvyšší zájem pořad samozřejmě vyvolává v období excitované politické a
společenské situace, kdy jsou na místě i téměř monotématická vydání (Teror v Bruselu, Islám a ženy,
Čapí hnízdo, Čínský prezident v Praze, Konec Roberta Šlachty). Současně je třeba oslovovat i mladší
divácké skupiny, k nimž vede cesta přes mnohem výraznější marketing na sociálních sítích, větší
zapojení moderátorů UK do vysílání ČT24 – například při mimořádných vysíláních a „speciálech“ – a
promyšlenou distribuci upoutávek.
2.3 Interview ČT24
Tvář pořadu se výrazně změnila po rekonstrukci studia 6 od února tohoto roku. Grafika a design
mnohem více odpovídá žánru Interview - face to face. Efektní i efektivní jsou velké plazmy, práce
s obrazem, grafikami (na plazmě se nepoužívají videopodkresy - vhodnější jsou plošné fotografie,
symboly, detaily). Také hosté na ně velmi často reagují, pořad je živější a komunikativnější. Bohatě je
využívána možnost nového záběrování – detail tváře, moderátor přes záda hosta atd. Interview ČT24
zůstává dramaturgicky zaměřeno na protagonistu aktuálních událostí - 26 minut s aktérem či
významnou osobností na aktuální téma dne. Tak jako u celé ČT24, zájem diváků stojí a padá s aktuální
politickou a společenskou situací, v Interview v kombinaci s atraktivností protagonisty (žebříček
sledovanosti: Andor Šándor - teror v Bruselu, Petr Nováček - politika 2016, Andrej Drbohlav - zločiny
2
mladistvých, Ilona Švihlíková - ekonomika 2016, Alena Šeflová- WHO a stárnutí populace). V této
souvislosti je třeba konstatovat, že vrcholní politici nejsou příliš ochotni do pořadu chodit (především
ministři problémových resortů vnitra a zdravotnictví, policejní prezident…). Důvodů je nepochybně
více – možnost vstupů v jiných televizních pořadech, čas vysílání pořadu, komunikace přes sociální
sítě – především je to ale náročnost tohoto žánru pro hosta samotného a kvalifikovanost a erudice
moderátorek. Na tomto základu však nejen budeme trvat, naopak jej ještě umocňovat. Tedy:
posilovat moderátorskou zdatnost - jednoduché a jasné otázky, klid a nadhled, ale současně
neústupnost; posilovat čistotu žánru rozhovoru zvláště v konkurenci a kontextu ostatních pořadů
ČT24. A v neposlední řadě se soustředit i na hledání nových, neotřelých a kompetentních hostů.
2.4 Hyde Park ČT24
Hyde Park se od 1. února stal součástí nového večerního zpravodajského bloku 90ČT24 (vysílaného
z renovovaného studia 6), který se vysílá od 20:00 do 21:30. Tím se nejen rozšířilo kontinuální
zpravodajství, které umožňuje rychle reagovat na aktuální agendu, ale s využitím interaktivního
potenciálu Hyde Parku se posílily prvky moderní žurnalistiky pracující s novými informačními zdroji -
především sociální sítě - a novými formami. Divák, který reaguje na aktuální dění prostřednictví
sociálních sítí či webu pořadu, tak spoluvytváří jeho dramaturgii. 90ČT24 se každý všední večer
zaměřuje na hlavní téma, které z různých úhlů rozebírá s několika hosty, z nichž jeden jako host Hyde
Parku reaguje jak ve vysílání, tak na chatu převážně na divácké podněty. Interaktivita Hyde Parku byla
posílena o další sociální sítě /Instagram, Youtube/ a nástroje jako je například twitterová anketa –
Twitterpool, nebo možnost posílat otázky či příspěvky prostřednictvím mobilní aplikace iReportér.
Rozšířena byla také spolupráce s webem ČT24 – a to především vzájemným sdílením příspěvků na
sociálních sítích. Tím se násobí jejich dosah a zvyšuje počet followerů, tedy sledujících. V současné
chvíli má pořad HP/90 na Facebooku přes 53 tisíc příznivců a na Twitteru přes 27 tisíc.
V roli hlavního moderátora se střídají Michala Hergetová, Tomáš Drahoňovský a Jiří Václavek.
2.5 Hyde Park Civilizace
Hyde Park Civilizace, interaktivní pořad, který se zaměřuje na svět vědy a současné společnosti, v 1.
pololetí 2016 přivítal v inovovaném studiu špičkové domácí i zahraniční odborníky. V mimořádném
vydání, které trvalo 90 minut, byli například hosty Paul Rusesabagina, manažer hotelu ve Rwandě,
který při genocidě zachránil 1268 lidí; jeho manželka Tatiana, která poskytla vůbec první televizní
interview, a Robert Fremr, soudce Mezinárodního trestního soudu a bývalý soudce Mezinárodního
trestního tribunálu pro Rwandu. Ve vysílání byl i nositel Nobelovy ceny za fyziku Jerome Friedman,
který objevil kvarky, generální ředitel Evropské kosmické agentury Johann-Dietrich Wörner nebo
Benno Willke, fyzik zodpovědný za vývoj a instalaci laserového systému detektoru LIGO, který
potvrdil existenci gravitačních vln. Významné hosty ze společenských témat zastupovala například
naše přední olympionička Věra Čáslavská nebo generální ředitelka UNESCO Irina Bokova, kandidátka
na post generální tajemnice OSN. Vysílali jsme také u příležitosti 700. výročí narození Karla IV. - naším
hostem byl legendární anatom, profesor Radomír Čihák, který bohužel necelý měsíc poté
3
zemřel. Vysílali jsme i díly natočené v exteriéru - například o ohrožených druzích zvířat (z pražské
ZOO) nebo s mladými úspěšnými českými vědci (z liberecké iQlandie).
Moderátor Hyde Parku Civilizace Daniel Stach obdržel v tomto období dvě prestižní ocenění: FITES
mu udělil Cenu Václava Havla "za pořad Hyde Park Civilizace - za příkladné naplnění smyslu
veřejnoprávního média v oblasti zpravodajství a publicistiky. Porota oceňuje detailní přípravu,
inovativní dramaturgii a skvělou prezentaci pořadu." Akademie věd ČR Danielu Stachovi udělila
Medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Stal se jejím vůbec nejmladším laureátem.
2.6 Historie.cs
Tvůrci diskusního pořadu vybírali témata, která korespondovala se současnými událostmi nebo
významnými výročími, pokračovali tak ve snaze o šíření historického povědomí a kontextu v řadách
širší erudované veřejnosti. Mimořádná pozornost byla věnována 700. výročí narození Karla IV. –
v kontinuitě událostí 14. století od vymření Přemyslovců po meči až po Karlovy syny a následovníky
(Konec Přemyslovců, Bludný královský rytíř, Je Karel IV. největší Čech?). Soustavně se pořad věnuje
vztahům mezi Čechy a Němci a jejich neuralgickým bodům (Dobrý den, Sudeťáci!, Válka Čechů
s Němci, Jednooký vrah, Kolaborace za protektorátu) a také totalitní komunistické minulosti a
(ne)vyrovnávání se s ní (Za komunistů bylo líp). Za zmínku nepochybně stojí díl o zpřístupnění archivu
sovětských tajných služeb na Ukrajině, kde jsou i materiály o jejich působení v Československu. Vedle
Otce vlasti byl připomenut i Otec národa F. Palacký. Smysl zkoumání historie a dějin se snažili objasnit
přední filosofové a politologové v dílu nazvaném Historie, v níž žijeme.
2.7 Politické spektrum
Politické spektrum poskytuje prostor pro prezentaci názorů především nesněmovním politickým
stranám, které se vyjadřují k důležitým otázkám současného dění, jako jsou uprchlická krize,
postavení EU, čs. zahraniční politika, zdravotnictví, školství, armáda, bezpečnost a podobně – tedy
stejně jako strany etablované, které mají snadnější přístup do sdělovacích prostředků. Prostor
dostávají i organizace a hnutí patřící do občanské společnosti. Například v diskusi o působení
humanitárních misí vyjadřovali své názory zástupci humanitárních organizací v ČR. I Politické
spektrum se vysílá z nového studia 6, což tvůrcům dává prostor pro nápaditější televizní zpracování.
2.8 Archiv ČT24
Pořad kromě dnes už historického filmového materiálu Československých filmových týdeníků začal
plně využívat i zpravodajský archiv České televize, díky čemuž vznikají zajímavé celky postihující
zvolené téma od 40. let minulého století až po současnost. Mezi nejzajímavější díly patřily: Nemáme,
nemáme, nemáme - který připomněl nedostatky socialistického zásobování domácího trhu, Od SNB
k policii - zachytil, jakým vývojem prošly naše bezpečnostní složky, Paneláková kultura - ukázal nejen
počáteční boom panelákové výstavby, ale i její pozdější nedokonalosti. Dílem Stavby Karla IV. se
Archiv ČT24 zapojil do bloku pořadů připomínajících narození Karla IV. Zajímavým aspektem pořadu,
vedle připomínání historických skutečností, je možnost sledování vývoje metod dobové propagandy,
ale i novinářské práce, televizních žánrů a technických prostředků.
4
2.9 Otázky Václava Moravce
Hlavní diskusní pořad ČT dokázal i ve 12. roce existence zvýšit share i rating první i druhé hodiny
vysílání. Sledovanost meziročně vzrostla o 35 tisíc (1. hodina) a 20 tisíc (2. hodina) diváků. Rovněž
významně vzrostla jeho sledovanost na sociálních sítích, v souvislosti s tím, že správu příslušných účtů
převzala dramaturgie pořadu. Vzrůstající zájem diváků se datuje od doby změn v dramaturgické
struktuře pořadu vedoucích k celkovému zpevnění formátu v září 2015, kdy se začala relace zároveň
vysílat z atraktivního prostředí exteriéru.
2.10 Náš Karel IV.
ČT24 představuje kvalitní platformu také pro historická témata a jejich reflexi v současnosti. Na
úspěšné reportážní projekty Naše velká válka, Směr listopad či Jaro 45 navázala v letošním
publicistická redakce desetidílným cyklem Náš Karel IV. Poutavá a svižná série se stala viditelným
příspěvkem k významnému jubileu 700 let od narození jednoho z největších českých králů. Diváci
ocenili tento přínos nadprůměrným zájmem a sledovaností.
3. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události
Světové dění bylo i v první polovině roku 2016 ve znamení dramatického vývoje. Situace se zásadním
způsobem měnila v mnoha částech světa. Dění ve světě odpovídá i podíl zahraničního zpravodajství
ve vysílání ČT24, Událostí i dalších specializovaných relací. Třeba v případě hlavního zpravodajského
programu ČT se podíl zahraničních zpráv už druhé pololetí po sobě vyšplhal na rekordních 35 procent
a v první desítce nejčastěji probíraných témat se objevilo hned šest spojených s děním za hranicemi
ČR (uprchlíci v Evropě, Brexit, útoky muslimských radikálů, Islámský stát, situace v Sýrii a ukrajinsko-
ruská krize).
Nejvýznamnější posuny zažila Evropa, zejména Evropská unie. Zájem ČT logicky odpovídal tomuto
trendu. Třeba hlavní zpravodajská relace Události věnovala ještě v prvním pololetí roku 2013
zpravodajství o dění v EU 2 hodiny a 56 minut. V prvním pololetí letošního roku to už bylo téměř
třikrát víc - 10 hodin a 45 minut. V případě Událostí, komentářů to bylo dokonce 35 hodin a 44 minut,
přes sedminásobek času v analogickém období roku 2013.
Dění v Evropské unii se soustředilo na dvě hlavní témata - jednak uprchlickou krizi a hledání jejího
řešení a zejména v posledních týdnech pololetí i diskuse kolem odchodu Velké Británie z Evropské
unie, referendu o tzv. Brexitu a dopadech jeho výsledku.
Na počátku roku 2016 příliv uprchlíků do Evropy polevil - důvodem bylo jednak horší počasí ve
Středozemí, ale taky tvrdý postup úřadů v zemích na tzv. balkánské cestě. ČT vyslala své zpravodaje
na místa, kde se odehrávala největší dramata - přinášela původní zpravodajství z řeckých ostrovů Kos
a Lesbos, které nesly největší nápor běženců, několikrát její zpravodajský tým působil i v uprchlickém
táboře Idomeni na řecko-makedonské hranici, ve kterém se postupně nashromáždily tisíce migrantů
čekající na šanci pokračovat dál v cestě do Evropy.
5
Korespondenti ČT ale sledovali i politický rozměr krize - zejména jednání o možném řešení. Stalo se
už tradicí, že klíčové evropské summity sledují hned dva zpravodajské týmy, což umožňuje jak
plnohodnotné pokrytí pro kontinuální vysílání ČT24, tak i důkladnější shrnutí a kvalitnější analýzy pro
hlavní zpravodajské relace.
Naše týmy ale sledovaly i jednání českých představitelů. Přinášely tak informace z cest do oblasti
spojené přímo s uprchlickou krizí (hlavně ministr zahraničí Lubomír Zaorálek třeba v Řecku, Turecku a
Makedonii, Ománu a Egyptě nebo Albánii), ale i rozhovorů českých politiků v zemích klíčových pro
řešení uprchlické krize (premiér Bohuslav Sobotka v Paříži nebo vicepremiér Andrej Babiš ve Francii či
v Nizozemsku, předsednické zemi EU). ČT přinášela i původní zpravodajství ze zásadních
mezinárodních setkání, jichž se účastnili čeští představitelé (premiér Bohuslav Sobotka na londýnské
konferenci o Sýrii nebo jaderném summitu ve Washingtonu, vicepremiér Pavel Bělobrádek na
Humanitárním summitu v Istanbulu). Klíčovou roli v hledání společného řešení uprchlické krize hrají i
kontakty mezi zákonodárci jednotlivých zainteresovaných zemí, ČT proto pokrývala i cesty
představitelů obou komor Parlamentu ČR - třeba vedení Poslanecké sněmovny ve Francii nebo
vedení Senátu v Kanadě). V době, kdy ČR předsedala Visegrádskému uskupení, věnovala ČT i
odpovídající prostor jednání špiček jednotlivých zemí - summitů V4, ale třeba i návštěvě prezidenta
Miloše Zemana v Bratislavě.
ČT se ale věnovala i příčinám a dopadům uprchlické krize. Blízkovýchodní zpravodaj Jakub Szántó
opakovaně navštěvoval místa v oblasti spojená s migračními toky - uprchlické tábory v zemích
sousedících se Sýrií, ale taky Irák a území čerstvě osvobozená od bojovníků Islámského státu. Štáb ČT
pokrýval taky dodávku české humanitární pomoci přímo do Sýrie. Otázku dopadů uprchlické krize a
integrace uprchlíků přicházejících z Blízkého Východu, ale i problémy spojené s návratem bojovníků z
řad organizace Islámský stát řešil především berlínský zpravodaj Václav Černohorský.
Evropská unie ale vedle uprchlické krize prožívala i další historické dění. Hned tři zpravodajové
pokrývali jednu z nejzásadnějších událostí v dějinách EU - britské referendum o setrvání v Evropské
unii. ČT věnovala dění před rozhodnutím, v den hlasování i po vyhlášení výsledků podstatnou část
kontinuálního vysílání na ČT24 s živými vstupy přímo z Londýna i dalších klíčových míst Evropy i světa.
A věnovala se jim i značná část hned několika vydání hlavní zpravodajské relace Události (se živým
moderováním přímo od britského parlamentu a živými vstupy z nejdůležitějších míst).
Masivní zpravodajské nasazení si vyžádaly i útoky islámských radikálů v Bruselu a následné pátrání po
organizátorech útoků. ČT24 začala mimořádné vysílání prakticky okamžitě po zveřejnění prvních
zpráv o výbuších na bruselském letišti. Přímo na místě situaci mapovaly hned dva zpravodajské týmy -
bruselský a pařížský.
Velkou pozornost věnovala ČT dění v sousedních zemích. Rozsáhle informovala třeba o slovenských
parlamentních volbách. Před hlasováním přinesla sérii exkluzivních rozhovorů s představiteli
klíčových politických subjektů a prezidentem Andrejem Kiskou. Vlastní volební den a vyhlášení
výsledků pokrývaly v Bratislavě tři zpravodajské týmy, největší podíl na tomto zpravodajství měl
samozřejmě stálý bratislavský štáb Davida Miřejovského. ČT opět přinášela vyhlašování výsledků v
6
živém vysílání a hlavní zpravodajské relace jako jediná televize vysílala živě moderovaný segment
přímo z jednací místnosti Parlamentu Slovenské republiky.
Polský zpravodaj Josef Pazderka systematicky sledoval spory nové polské vlády - jednak na domácí
scéně s opozicí a Ústavním soudem, jednak neshody s evropskými institucemi, kvůli jejich obavám o
směřování demokracie v zemi. Na přelomu pololetí hostila Varšava i summit NATO, který se nesl
především ve znamení pokračující konfrontace s Ruskem. Ta je důsledkem ruského angažmá na
Ukrajině. Situace v této zemi nepoutala v posledních měsících tak velkou pozornost světových médií,
ČT ale i v tomto pololetí přinášela původní zpravodajství z obou stran doutnajícího konfliktu na
východě země, zejména zásluhou moskevského zpravodaje Miroslava Karase.
Zvláštní kapitolou bilaterálních vztahů jsou kontakty mezi Českem a Čínou. Právě tyto otázky, hlavně
v rovině ekonomické spolupráce, spojené s nejnovějším vývojem na globální scéně dominovaly
agendě pekingské zpravodajky Barbory Šámalové. Série jejích reportáží dodala potřebný kontext
zpravodajství o domácí diplomatické události roku - návštěvě čínského prezidenta v Praze.
Klíčový podíl na zpravodajství o dění v institucích EU, summitech, jednání špiček evropské politiky i
příbězích vysvětlujících pozadí jednotlivých témat měl bruselský štáb pod vedením Bohumila Vostala.
Jejich agendu ale poznamenávají i opakující se teroristické útoky - ať už v samotné Belgii nebo v
sousední Francii. Otázky terorismu naplňovaly zpravodajské výstupy pařížského zpravodaje Petra
Zavadila. Bezpečnost byla i klíčová otázka spojená s jednou z největších sportovních akcí roku -
fotbalovým mistrovstvím Evropy. I odsud vysílala ČT živě moderovanou hlavní zpravodajskou relaci.
Zpravodajsky zásadní rok zažívá washingtonské středisko ČT. Prezidentské primárky se letos nesly ve
výrazně dramatičtějším duchu než obvykle a letošní volby přepisují mapu americké politiky. Martin
Řezníček přinášel informace z nejdůležitějších politických událostí i příběhy, které pomáhají ilustrovat
proměnu současné Ameriky. Kromě toho ale informoval přímo z Havany o přelomové návštěvě
amerického prezidenta na Kubě.
4. Regionální zpravodajství a spolupráce s redakcemi zpravodajství TS
Brno a TS Ostrava
První polovina roku 2016 je v regionálním zpravodajství ČT ve znamení budování nových vysílacích
redakcí v Českých Budějovicích a Hradci Králové. Přes drobné problémy, které s sebou nese takto
velká akce, se podařilo studia vybudovat a připravit k vysílání. Už na konci prvního pololetí začaly
redakce připravovat pilotní vysílání a v průběhu září 2016 zahájí ostrý provoz.
Obě dvě redakce (HK, ČB) jsou personálně posíleny, aby byly schopny zvládat větší množství práce,
které po nich bude vyžadovat nová role. Zároveň se definitivně „usadila“ řídící struktura regionálních
redakcí v Čechách. Z výsledků pohovorů v jednotlivých krajských redakcích je patrné, že redaktoři
změnu akceptovali a vnímají ji jako zlepšení.
Během prvních šesti měsíců roku 2016 došlo k sjednocení a předefinování funkcí v krajských
redakcích. Po dlouhé době bylo definitivně ukotveno funkční rozvrstvení redaktorů na začátečníky,
7
redaktory a reportéry a pro každou ze skupin stanoveny jasná pravidla finanční, motivační,
odpovědnosti a požadavky. Zároveň ve spolupráci s oddělením lidských zdrojů pracujeme na
kompetenčních modelech a cílech pro všechny funkce v redakcích. Tato snaha vychází z nejčastějšího
„postesku“ redaktorů, na nejasnou kariérní mapu v redakcích a nejasné způsoby hodnocení.
Regionální zpravodajství se za posledního půl roku stalo lídrem ve spolupráci ČT a projektu iReportér.
V regionálních relacích se odehrálo jednoznačně nejvíce videí a příspěvků od našich diváků. Kvalita
dodávaných materiálů prudce stoupá a to jak obsahová, tak formální. Jednoznačně se ukazuje, že
funguje princip „točíme pro vás to, co v televizi vysíláte“. V neposlední řadě má spolupráce
s projektem iReportér i obrovský dopad na prezentaci regionálních redakcí na sociálních sítích, kde se
divácká videa velmi aktivně sdílí a šíří.
5. Činnost Editoriálního panelu Zpravodajství ČT
Team Editoriálního panelu byl v souladu s pravidly v rámci redakčního hlasování doplněn o nové
členy s účinností od 16. 7. 2016. Do uzávěrky této Zprávy nebyl v letošním roce zaznamenán žádný
podnět k jednání tohoto poradního orgánu České televize.
6. Útvar techniky zpravodajství
V první polovině roku 2016 pokračovala finální instalace a oživování zařízení systému DNPS II.
Souběžně s tím probíhala technologická úprava první části střihových a podpůrných pracovišť
systému DNPS II, která umožňuje zpracovávání signálů ve formátu HD-SDI na těchto pracovištích.
Dále u většiny pracovníků techniky, realizace a redakce zpravodajství proběhla vícestupňová školení
na obsluhu systému a jeho střihových i podpůrných pracovišť. Po absolvovaném školení následovalo
praktické ověřování získaných poznatků na nainstalovaném zařízení. Vše bylo pak zakončeno
zkušebním provozem a následným opakovaným pilotním provozem, který simuloval výrobu a vysílání
zpravodajských pořadů.
Současně se zprovozněním první části projektu DNPS II byl připraven k realizaci přechod na novou
verzi RS Octopus 8 (ostrá verze byla oficiálně vydána 28. 6. 2016). Samotná instalace v ČT proběhne
v termínu červenec/srpen.
V současné době jsou pracoviště I. etapy DNPS II připravena k uvedení do plného provozu.
V rámci studiové techniky OZ byl na přelomu roku 2015 a 2016 dokončen upgrade obrazové části
studiového komplexu SK6, kde hlavním důvodem této akce byl přechod ze zpracování signálů v SD
rozlišení na formát HD.
V současné době SK6 umožňuje vysílání a výrobu pořadů v HD rozlišení, dále pak došlo k rozšíření
provozních možností tohoto studiového komplexu.
8
Souběžně s výše uvedenou akcí probíhala rekonstrukce dekorace studia SK6, kde hlavním prvkem
nové dekorace se stala videostěna o rozměrech 8,5 x 2,3 metrů se zpětnou projekcí.
Studiový komplex SK 6 společně se studiovými komplexy SK 7 a SK 8 tak zcela umožní výrobu a
vysílaní ve formátu HD.
Koncem roku 2015 byla předběžně zveřejněna veřejná zakázka na nová dvě regionální studia
v Hradci Králové a Českých Budějovicích. Během první poloviny roku 2016 se týmu podařilo
zpracovat zadání, vysoutěžit a započít instalaci tak, aby mohla být studia zprovozněna k termínu 1. 8.
2016 respektive k 1. 9. 2016.
V rámci projektu MoJo byl zprovozněn server Skype TX a připravuje se využití této platformy pro
živé vstupy ze zahraničních redakcí a reportážních cest.
Vícekamerové satelitní vozy (DSNG 036 a 039) a ostatní reportážní technika OZ se v prvním pololetí
roku 2016, mimo běžnou každodenní zpravodajskou činnost, podíleli na těchto významných akcích:
Kongres ODS v Ostravě
Slovenské Volby
Makedonie – uprchlická krize
Návštěva prezidenta Číny
Pietní akt na Vítkově
Tryzna v Terezíně
MFF v Karlových Varech
studio k EURU 2016 ve Francii
Jizerská „50“
Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě
Pražský ½ maraton a maraton
Mistrovství světa v ledním hokeji v Moskvě
Pražské Primátorky
7. Vzdělávací centrum Zpravodajství
V první polovině roku 2016 pokračovalo Vzdělávací centrum zpravodajství České televize v dalším
rozvoji kurzů a seminářů určených redaktorům, editorům a realizačním pracovníkům zpravodajství.
Model zvolený na startu školení v loňském roce, tj. cca dvouhodinový intenzivní kurz na dané téma,
se osvědčil.
9
Semináře vedli opět dílem nejzkušenější zaměstnanci ČT a dílem externí lektoři. Systém výuky se drží
praxe, kdy výběr přednášejících určuje pouze jejich odborná erudice. Přednášejícím mimo Českou
televizi náleží honorář, "domácí" lektoři na takovou odměnu nárok nemají (ani ji samozřejmě
nepožadují). Témata školení vycházejí z potřeb jednotlivých útvarů zpravodajství - požadavek na
konkrétní kurz pochází od vedoucích redakcí. A naopak, řada témat školení vychází z "průzkumu"
provedeného v redakci. Tato praxe eliminuje výraznější absenci frekventantů školení, které se z
povahy profese reportéra nedá nikdy úplně vyhnout. Vše se realizuje v úzké součinnosti a za podpory
Vzdělávacího centra Zpravodajství České televize a útvaru Lidských zdrojů.
V prvním pololetí roku 2016 uspořádalo Vzdělávací centrum Zpravodajství 6 kurzů s následující
tematikou:
Islám v Evropě
Seminář na téma historické přítomnosti muslimů v Evropě, přednášel externí lektor, religionista doc.
Ivan Odilo Štampach. Šlo o obsáhlý vývojový exkurz s ohledem na aktuální tématiku, kde islám jako
náboženství začasté veřejnost ztotožňuje s terorismem islamistů.
Extremismus a jeho formy v ČR
Seminář vedený šéfem protiextremistického oddělení Pražské policejní správy vedl jeho vedoucí mjr.
David Janda1. Hlavním tématem byl popis extremistické scény v České republice, jeho formy a
recepce. Mechanismus, resp. modus operandi protiextremistického oddělení Policie ČR, rovněž pak
mechanismus komunikace novinářů s policií v kriticky exponovaných situacích (demonstrace, potyčky
fotbalových přívrženců, veřejná vystoupení extremistů nejrůznějšího spektra atp.).
Trestní řád
Výklad zákona osvětlila právnička České televize Mgr. Šárka Sehnalová. Jedná se o školení, které se
jako řada dalších rutinních kurzů, bude periodiky opakovat. Výstupem z přednášky je rovněž
distribuce podrobné power-pointové prezentace jednotlivým frekventantům kurzu.
Jaderná bezpečnost
Seminář věnovaný aspektům jaderné bezpečnosti doma i v zahraničí, spojený s problematikou úložišť
jaderného odpadu, o kterých se dlouhodobě vede v českých regionech spor, přednášela předsedkyně
Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ing. Dana Drábová1. Přednáška obsahovala i hlavní
bezpečnostní rizika spojená s jadernou energií, resp. klasifikaci odpovídajících bezpečnostních
opatření.
Vstupní školení nových zaměstnanců zpravodajství
Pilotní projekt celodenního semináře pro nově příchozí redaktory zahrnuje základní informaci z oborů
– kamera, režie, zvuk, grafika, produkce a televizní technika (přednáší jednotliví zástupci uvedených
oborů). Seminář ukázal na některá úskalí, kterými nově příchozí pracovníci zpravodajství musí projít.
Bude se opakovat ad hoc (podle počtu nově příchozích) s tím, že specifikace jednotlivých přednášek
se může změnit, redukovat či jinde a jinak rozšířit.
Karel IV.
1 Lektoři působící ve stání správě přednášejí bez nároku na honorář.
10
Slavnostní přednáška v rámci projektu Vzdělávacího centra zpravodajství věnovaná říši Karla IV. v
tehdejším evropském kontextu. Přednášela současná největší znalkyně lucemburské dynastie a
středověku v Českých zemích, významná česká badatelka prof. Lenka Bobková z Filozofické fakulty
Univerzity Karlovy. Seminář byl doplněn také projekcí jednoho dílu z cyklu Náš Karel IV., který vznikl v
redakci aktuální publicistky zpravodajství ČT.
Stejně jako v loňském roce platila i v prvním pololetí roku 2016 zásada, že uvedené kurzy jsou určeny
všem dotčeným profesím v redakci zpravodajství. Pokud to kapacitní poměry dovolí, mohou se
zúčastnit i lidé na redaktorských pozicích mimo zpravodajství (např. portál ČT24, teletext, Divácké
centrum a další).
V uvedeném přehledu je třeba vyzdvihnout dvě přednášky, které se významem tématu (a zejména
odbornou erudicí školitelů) dají charakterizovat jako mimořádně hodnotné. Seminář o jaderné
bezpečnosti a přednáška k výročí narození Karla IV. byly proto umístěny do kinosálu VPS 1 a otevřeny
všem zaměstnancům ČT. S online sekcí Nových médií se podařilo domluvit i jejich streamování na
internetových stránkách České televize. Vzdělávací centrum zpravodajství tak dává široké veřejnosti
neomezeně k dispozici obě hodnotné přednášky v archivu iVysílání, jak označeno výše.
Jako dříve i v prvním pololetí roku 2016 byla trvalou součástí vzdělávacích aktivit ve zpravodajství
hlasová výuka. Stejně tak pod záštitou Vzdělávacího centra ČT se spolupráci se Vzdělávacím centrem
zpravodajství pokračují krátkodobé praktické výukové kurzy začínajících reportérů (práce před
kamerou, základy střihové skladby, akce reportéra v rozhovoru s respondentem atp.).
8. Možnost příjmu a sledovanost ČT24
8.1 Možnost příjmu
Aktuální deklarovaná dostupnost ČT24 dat z kontinuálního výzkumu peoplemetrového projektu za 1.
čtvrtletí 2016 i měsíčních reportů je na úrovni 99,0 % jednotlivců starších čtyř let v TV domácnostech.
8.2 Zásah – denní REACH:
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
11
V prvním pololetí 2016 vyhledávalo ČT24 každý den v průměru 1 484 000 diváků, což je stejný
výsledek jako loňském roce a denní reach je na stabilní úrovni. Očekáváme nárůst tohoto ukazatele
v druhé půlce letošního roku i příštím roce, kdy volby - postupně krajské, senátní, parlamentní a
prezidentské přitáhnou pozornost diváků právě k ČT24. V průběhu prvního pololetí 2016 bylo
dosaženo maxima diváků, kteří denně vyhledali ČT24, hned v lednu 2016 – 1 635 000 diváků.
Postupný pokles diváků, kteří denně ČT24 vyhledávali v jednotlivých měsících, je třeba dát do
souvislosti se sezónním poklesem sledovanosti i s mimořádnými sportovními událostmi (květen – MS
v hokeji, červen – EURO ve fotbale).
8.3 Podíl na publiku – SHARE:
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
ČT24 získala v prvním pololetí 2016 podíl na divácích 3,98 %. Ve srovnání s loňským rokem došlo
k mírnému poklesu, nicméně při porovnání prvního pololetí 2015 (4,05 %) a prvního pololetí 2016
(3,98 %) prakticky k žádnému poklesu nedochází. K share ČT24 je třeba poznamenat podobně jako u
ukazatele reach, že první půlrok 2016 nebyl ve znamení mimořádných zpravodajských událostí.
Pokračující uprchlická krize, teroristické útoky nebo více méně standardní vládní agenda jsou
události, které pouze částečně přilákaly diváky k obrazovkám a k ČT24 pokud současný stav
porovnáme například s volebním rokem 2013, kdy jasně dominovaly domácí události. Dosud nejvyšší
letošní výkon dosáhl zpravodajský kanál v červnu - 4,37 %. V hlavním večerním vysílacím čase (tzv.
prime-time, 19 – 22 hodin) ČT24 dosáhla v prvním pololetí 2016 podílu na publiku ve výši 2,34
procenta.
Kvalitativní parametry se v prvním pololetí 2016 pohybují na standardní úrovni. Spokojenost diváků
s kanálem ČT24 zůstává beze změny v porovnání s rokem 2015 na indexu 8,1. Nové dva kvalitativní
parametry – originalita 61 % a zaujetí 67 % – mají hodnoty na úrovni výrazně vyšší než v roce 2015.
Důvěryhodnost ČT, zjišťovaná v rámci trackingového výzkumu, se pohybuje dlouhodobě na vysoké
úrovni. 73 % diváků souhlasí s výrokem „Česká televize je důvěryhodná“. Jako nejdůvěryhodnější
zpravodajský pořad byl diváky jednoznačně označen pořad Události v České televizi. Zpravodajství
12
České televize je dlouhodobě vnímáno jako objektivní, vyvážené a poskytující nezávislé informace bez
vnějších vlivů. (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – TNS AISA – 1. pololetí 2016.)
V porovnání s minulým rokem došlo k mírnému poklesu celkové míry důvěryhodnosti, což souvisí
s masivními útoky na Českou televizi skrze propagandistické weby a podobná média. Příčiny vidíme
zejména v sílících snahách z různých pozic zpochybňovat nestrannost médií, včetně médií veřejné
služby. Tato vlna zpochybňování v posledních letech významně zesílila. I přes tyto útoky, je stále 68 %
respondentů je přesvědčeno, že ČT divákům předkládá objektivní a vyvážené informace. I v tomto
případě se podle všeho projevil trend popsaný výše. (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – TNS
AISA – 1. pololetí 2016.)
8.4. Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za 1. pololetí 2016
Premiérovost v hodinách v procentech
premiéry 3260 74,6
reprízy 1108 25,4
celkem 4 368 100,0
(Zdroj: AOP ČT)
V 1. pololetí 2016 odvysílala ČT24 3 260 hodin premiér, což je 74,6 % z celkového vysílacího času,
jedná se výrazný nárůst 7 p.b. oproti roku 2015. ČT24 odvysílala v 1. pololetí 2016 65,3 hodin
mimořádného zpravodajství přímým přenosem nebo ze záznamu. Dále bylo na ČT24 odvysíláno 397
hodin záznamů schůzí PSPČR, včetně Interpelací na předsedu vlády. Celkově to bylo za 1. pololetí
roku 2016 462,3 hodin mimořádného zpravodajství a záznamů schůzí PSPČR.
8.5.1 Sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události v letech 2010-1.pol.2016
První pololetí 2016 bylo pro Události na ČT co do absolutního počtu diváků druhým nejúspěšnějším
obdobím od roku 2010. Mírně vyšší sledovanost dosáhly Události jen v 1. pololetí 2013 (864 tisíc
diváků 15+). Události byla jediná hlavní zpravodajská relace, která rostla ve sledovanosti ve srovnání
s hlavními zpravodajskými relacemi na komerčních stanicích Nova a Prima, které naopak diváky
ztratily. Průměrná sledovanost v 1. pololetí 2016 byla 857 tisíc, při podílu na publiku 25,09 %. Ve
srovnání s průměrem 2015 došlo k nárůstu share (+ 0,3 p.b.) i sledovanosti (+ 40 tisíc). Naopak pokles
sledovanosti zaznamenaly všechny hlavní zpravodajské relace komerčních televizí.
Události jsou nadále druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací:
UDÁLOSTI - SLEDOVANOST A PODÍL NA SLEDOVANOSTI V LETECH 2010 - 1. pol. 2016
ČT1+ČT24 2010 2011 2012 2013 2014 2015 1.pol.2016
rating (tis.) 791 729 775 847 805 817 857
share (%) 25,44 22,76 23,78 25,64 23,83 24,80 25,09
13
POZNÁMKA: 2010 – 2011: 19:00 - 19:30, 2012 -2016: 19:00 – 19:45, od dubna 2012 nová podoba Událostí
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
Podobně je na tom i celá zpravodajská hodina mezi 19h a 20h. V porovnání s rokem 2010 se povedlo
získat 200 tisíc diváků navíc. Nový koncept Událostí se osvědčil, diváky Události získávají zejména
v první půlce vysílání do 19:30.
VÝKON ZPRAVODAJSKÉ HODINY 19-20 V LETECH 2010 - 1. pol. 2016
ČT1+ČT24 2010 2011 2012 2013 2014 2015 1.pol.2016
784 818
rating (tis.) 618 574 716 805 768 23,44 23,67
share (%) 18,88 17,11 21,38 23,96 22,38
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
Při porovnání sledovanosti mezi jednotlivými diváckými cílovými skupinami je zřejmé, že Události
jsou více vyhledávány muži, lidmi staršími 55 let a výrazně nadprůměrně lidmi s vysokoškolským
vzděláním. V 1. pololetí 2016 došlo k mírnému nárůstu u VŠ publika (+ 0,6 p.b.). Tato cílová skupina je
v největší míře přítomna na internetu a získává tak informace v rámci celého dne prostřednictvím
nových médií. Hlavní zpravodajská relace u internetové populace přestává být hlavním mezníkem
v rozvrhu dne a zároveň již není jediným zdrojem zpravodajských informací, tak jak tomu bylo dřív.
Stejný trend se objevuje i u cílové skupiny 25 – 34 let.
UDÁLOSTI - PODÍL NA SLEDOVANOSTI V JEDNOTLIVÝCH DIVÁCKÝCH SKUPINÁCH V LETECH 2010 - 1. pol. 2016
ČT1+ČT24 2010 2011 2012 2013 2014 2015 1.pol.2016
15+ 25,44 22,76 23,78 25,64 23,83 24,80 25,09
M15+ 29,67 27,22 27,71 30,21 28,51 29,11 28,66
Ž15+ 22,17 19,41 20,76 22,15 20,30 21,47 22,32
15-24 9,08 8,67 9,98 10,63 9,09 6,96 6,98
25-34 21,30 18,88 16,60 16,94 13,68 11,51 10,81
35-44 20,34 18,12 17,01 18,83 19,40 18,20 16,82
45-54 22,13 21,48 22,61 23,20 21,03 23,21 23,86
55-64 26,58 23,75 25,57 26,76 25,06 26,96 27,62
65+ 33,54 28,76 30,96 34,03 31,49 32,97 33,37
ZŠ+Vy 19,59 16,14 16,98 18,44 17,06 17,58 17,49
SŠ 28,64 26,20 27,54 30,01 27,88 28,98 28,96
VŠ 46,06 43,59 42,53 45,59 40,17 42,36 42,93
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
14
8.5.2 Sledovanost pořadu 90´ ČT24 a Fokus Václava Moravce
Letos v únoru nahradil ve všední dny pořad 90´ ČT24 dřívější Hyde park a Ekonomiku ČT24. Pokud
porovnáme změnu meziročně, jedná se o pokles sledovanosti i podílu na publiku (únor – červen 2015
Hyde Park + Ekonomika ČT 24: rating 76 000 a share 1,93%) versus (únor – červen 2016 90´ ČT24:
rating 62 000 a share 1,59%). Porovnání s podzimem po jednotlivých měsících poskytuje následující
tabulka, pro září i říjen, kdy byl ještě vysílán jak Hyde Park tak Ekonomika ČT 24 platí stejný komentář
jako u meziročního srovnání výše.
MĚSÍC + ROK NÁZEV RATING (TIS.) SHARE (%) REACH (TIS.)
9.15 Hyde Park + Ekonomika ČT24 1 673
10.15 Hyde Park + Ekonomika ČT24 77 2,07 1 643
11.15 Studio ČT24 + Ekonomika ČT24 1 586
12.15 Studio ČT24 + Ekonomika ČT24 76 1,97 1 317
1.16 Studio ČT24 + Ekonomika ČT24 1 691
2.16 90' ČT24 68 1,71 1 820
3.16 90' ČT24 1 820
4.16 90' ČT24 62 1,57 1 595
5.16 90' ČT24 1 664
6.16 90' ČT24 55 1,34 1 656
67 1,64
69 1,69
54 1,35
54 1,41
65 1,84
Výsledky pořadu 90´ ČT24 ovlivnily i celkový share kanálu ČT24 v hlavním večerním vysílacím čase –
oproti roku 2015 došlo k mírnému poklesu z 2,51% na 2,34%.
Naopak novinka z roku 2015, měsíčník Fokus Václava Moravce, si v prvním pololetí 2016 vede
úspěšněji než v roce 2015. Průměrný počet diváků narostl z 115 000 na 126 000 a share z 3,02% na
3,26%.
15
8.6. Web ČT24 (www.ct24.cz)
Měsíční počet reálných uživatelů webu ČT24
2012 435 254
2013 526 428
2014 587 394
2015 573 931
1. pol. 460 612
2016
Zdroj: NetMonitor
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000
Pokles návštěvnosti souvisí s redesignem a je způsoben změnou informační architektury webu a
tato změna ovlivnila pozici obsahu ČT24 (snadnost nalezení) v internetových vyhledávačích. Problém
byl již v rámci prvního pololetí identifikován a na vylepšení se intenzivně pracuje. Zlepšení faktoru
příchozích návštěvníků z internetových vyhledávačů očekáváme v rámci druhého pololetí 2016.
V srpnu 2015 byl redesignován web ČT24. Cílem byla nutná technologická změna umožňující
plnohodnotnou konzumaci zpravodajského obsahu na mobilních zařízeních pomocí webdesignu,
který se přizpůsobuje danému zařízení (tzv. responzivní design).
Tato změna byla nezbytná pro možnost dalšího rozvoje portálu ČT24. V evropských zemích je
konzumace zpravodajského obsahu přes mobilní zařízení jasný a převažující fenomén, jehož plný
nástup v ČR očekáváme v blízké budoucnosti a na který jsme již nyní připraveni.
Dalším významným důvodem poklesu návštěvnosti webu ČT24 je metodologická změna
v Netmonitoru (Spir), kdy realizátor výzkumu na pokyn zadavatele výzkumu Spir vyřadil HbbTV
z celkového účtu ČT a tím Česká televize přichází o významnou část uživatelů.
Z pořadů ČT24 živě na webu diváci nejvíce sledují Události v 19:00, zvláště ve dnech s mimořádnými
zpravodajskými událostmi - 22. 3. 2016 (Teroristické útoky v Bruselu). Tento den byl
nejsledovanějším dnem na webu živě vůbec.
Po dobu sedmi dní po odvysílání si diváci v archivu nejvíce přehrávají pořad Otázky Václava Moravce
(hosté A. Babiš, P. Fiala, V. Filip – 19. 6. 2016) nebo Fokus Václava Moravce (Moc a bezmoc medicíny
12. 1. 2016).
16
9. ČT24 online
Redakce webu ČT24 pracovala na zvýšení rychlosti publikace mimořádných zpráv a lepší
synchronizaci s editoriálním týmem vysílání ČT24. Soustředila se na dvě platformy: web a sociální
média.
Obě redakce – webu a TV vysílání, zároveň pracovaly na prohloubení spolupráce v situaci, kdy každá
sídlí v jiné budově, ale produkují společný obsah. Pilotním projektem se stal nový pořad 90`, na jehož
koncepci se webová redakce podílela od samého začátku. Pořad využívá sběru informací a dotazů
z online prostředí. Hosté pořadu odpovídají nejen divákům TV vysílání, ale dostávají rozšířený prostor
pro odpovědi na webu ČT. Pořad je upoutáván v průběhu dne na zpravodajských stránkách ČT24 a
na sociálních médiích, kde jsou diváci vyzýváni k interakci. Téma z pořadu jsou posléze zpracovávána
jako článek pro web ČT24, kde si ho i diváci mohou znovu přehrát.
Webové zpravodajství nyní orientujeme tak, aby k tématům, jež zpracovává vysílání, vždy přineslo
rozšiřující, komplexní informace. Významné dění častěji zpracováváme v rozsáhlejších a pestřejších
článcích, které nabízejí více kontextu a také audiovizuálního materiálu z vysílání.
Online redakce ČT24 přeorganizovala tým spravující kanály sociálních médií ČT24 tak, aby plánování
umožňovalo profesionální správu účtu 24 h denně. Profily ČT24 v sociálních médiích jsou významným
zdrojem čtenářů a diváků pro web, kde jim Česká televize nabízí nejdůležitější reportáže a hosty ČT24
z uplynulých hodin.
ČT24 jako první na českém trhu začala na facebookovém profilu publikovat Instant Articles. Jde o
zpravodajské články s fotografiemi a videem, které se zobrazují přímo v prostředí a v designu
Facebooku. Články se otevírají několikanásobně rychleji než běžné zpravodajské weby sdílené na FB,
zároveň FB zvyšuje počet lidí, kterým zpravodajský obsah zpracovaný jako Instant Articles ukáže.
Obsah je výhradně určen pro mobilní telefony. Instant Articles zasáhnou na Facebooku o 20 % více
čtenářů než „normálně“ sdílené články.
Počet lidí sledujících účty ČT24 na Twitteru se zvýšili o 26% na 216 000 a na FB o 24% na 195 000.
Krizové události v průběhu prvního pololetí (terorismus v Evropě, Brexit) potvrdily zájem diváků ČT o
rychlé a kontinuální zpravodajství prostřednictvím webu, jehož forma se nyní zcela přizpůsobuje
chytrým telefonům (responzivita). Podíl publika konzumujícího webové zprávy přes mobil stále roste.
Online redakce se se zvláštním zřetelem, a ve speciálně zřízených rubrikách webu, věnovala těmto
tématům: výročí narození Karla IV, referendum ve Velké Británii, uprchlická krize, terorismus, volby
v USA a na Slovensku, krize OKD, návštěva čínského prezidenta ČR, reorganizace policie a festival
v Karlových Varech.
10. Záměry Zpravodajství pro příští období:
- příprava předvolebního a volebního vysílání spojeného s volbami do krajských zastupitelstev
a doplňovacími volbami do Senátu PČR na podzim 2016 tak, aby ČT důsledně dodržela
17
povinnosti stanovené zákony i Kodexem ČT a splnila svou informační povinnost při zachování
vysoké důvěryhodnosti,
- dokončení rekonstrukce SK6 a navazující inovace programového schématu ČT24 především v
čase od 20.00 do 24.00 hodin,
- stavební a technologické dokončení regionálních zpravodajských studií v Hradci Králové a
Českých Budějovicích, doplnění personálu a rozšíření zpravodajského regionálního vysílání
ČT24 od podzimu 2016,
- rozvoj diváckého zpravodajství a vytvoření nabídky projektů diváckého zpravodajství pro další
kanály ČT. Rozvoj mobilní žurnalistiky a distribuce obsahu prostřednictvím sociálních sítí a
jejich větší zapojení do vysílání,
- implementace DNPS II bude mít zásadní význam pro workflow všech redakcí Zpravodajství ČT
a bude vyžadovat detailní plánování, přípravu i zaškolení všech profesí.
Zpracoval:
Zdeněk ŠÁMAL ,
ředitel Zpravodajství ČT
S využitím podkladů redakcí Zpravodajství, APA (R. Týmová), ÚTOZ (Z. Staněk), ČT24 online (F. Černý),
EP (A. Majstorovičová).
Dne 25. července 2016
Přílohy :
Mimořádné zpravodajství ČT24 za 1. pol. 2016
18
