Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 220251000560014 najdete zde
Analýza tématu „COVID 19“
ANALÝZA MEDIÁLNÍ REPREZENTACE TÉMATU
COVID19 A VYHLÁŠENÍ NOUZOVÉHO STAVU
Kvalitativní analýza
PhDr. Tomáš Trampota, PhD., New York University in Prague
PhDr. Tereza Klabíková Rábová, PhD., Univerzita Karlova v Praze
Červen 2020
Analýza tématu „COVID 19“
Obsah:
1. Hlavní závěry.
2. Metodika analýzy.
3. Lingvistická analýza.
4. Analýza tematického rámcování.
5. Vizuální reprezentace tématu.
Analýza tématu „COVID 19“
1. Hlavní závěry
Ø Mediální reprezentace tématu Covid 19 byla spojena s velmi širokou tematizací
reprezentující oblasti veřejného i privátního života občanů ČR, které byly koronavirovou
krizí a s ní spojenými opatřeními zasaženy. Česká televize nabídla bohaté spektrum
perspektiv na dané téma (zdravotnické, politické, ekonomické, podnikatelské, profesní,
individuální lidských příběhů atd.).
Ø Česká televize se držela neutrální a nestranné prezentace informací, detailně informovala
o probíhajících opatřeních a stala se tak (z hlediska informační bohatosti)
bezkonkurenčním informačním zdrojem o aktuální situaci kolem Covidu 19.
Ø Pozitivem je zařazování informací o každodenní práci profesí čelících zvýšené hrozbě
nákazy Covidem 19 (První linie). Toto zviditelňování je jejich symbolickou odměnou a
přispívá k sociální koherenci.
Ø Relace mají proti běžné žurnalistice a publicistice pestřejší formát – obsahují více
srozumitelných textových i grafických přehledů, rekapitulací, strukturovaných opakování
servisních informací občanům, shrnutí. Vykazují oproti jiným tématům tedy odlišnou
strukturu, jsou ovšem přednášeny v souznění se standardními žurnalistickými normami.
Ø Všichni moderátoři a reportéři, zejména v živě moderovaných pořadech, jsou velmi dobře
informačně a argumentačně připraveni (a jejich projev je celkově kultivovaný).
Ø Razantnost tématu vedla během prvního ze sledovaných týdnů k bezprecedentní
monotematizaci zpravodajství. Téma často zabíralo celou stopáž pořadů. Ačkoliv takto byla
z mediální agendy vytlačena jiná témata, šlo o jev typický v daném období napříč médii.
Ø Typickým (téměř seriálovým) narativem bylo uvádění počtu (odhalených) nakažených.
Práce s daty během prvního analyzovaného týdne vedla k přílišné narativní zkratce a
důrazu na „jedno číslo“ bez kritičtějšího odstupu reflektujícího, jak jsou tato data získávána
a jaká jsou omezení jejich vypovídací hodnoty. Šlo o jev, který se projevoval napříč českými
médii.
Ø Česká televize se jako jedno z mála vysílacích médií snažilo složité téma detailně
vysvětlovat s využitím velkého rejstříku hlasů odborníků (zejména v pořadech
Devadesátka a Události, komentáře).
Analýza tématu „COVID 19“
2. Metodika analýzy
Předložená analýza se na základě zadání České televize zaměřila na mediální reprezentaci tématu Covid
19 v roce 2020 v hlavních zpravodajských pořadech České televize. Z důvodu časového i prostorového
rozsahu tématu ve zpravodajské agendě byly vybrány tři časové sondy o rozsahu jednoho týdne: 1) po
vyhlášení nouzového stavu 12. března, 2) po prodloužení nouzového stavu 7. dubna, 3) po druhém
prodloužení nouzového stavu 28. dubna. Tato období byla vybrána z důvodu možné intenzivnější
politizace tématu v souvislosti s jednáním Poslanecké sněmovny ČR a silnější názorovou polarizací
v těchto obdobích.
Analýza využila kombinaci kvalitativních metod výzkumu mediálních obsahů: a) analýzu rámcování
(framing analyses) postihující, jak byly události spojené s koronavirem a vyhlášením nouzového stavu
tematizovány a které informace byly narativně zdůrazněny, b) analýzu vizuální reprezentace tématu
zaměřenou na otázku, jaké vizuální znaky byly použity s důrazem na hodnotovou valenci vizuálních
denotátů a c) lingvistickou analýzu jazykové prezentace tématu zejména s využitím sledování
příznakových a hodnotících jazykových prostředků a subjektivních strategií moderátorů atd. Z hlediska
relací jsme se zaměřili na hlavní zpravodajský pořad Události a pořady Devadesátka a Události,
komentáře.
Zkoumaný vzorek předkládané kvalitativní analýzy byl vymezen pořady, časovým obdobím a tematicky:
• Pořady: Události, Devadesátka, Události, Komentáře
• Období: 12. března – 18. března, 7. dubna – 13. dubna, 28. dubna – 4. května.
• Tematické ohraničení: Covid 19
Období koronavirové krize bylo z hlediska života společnosti zcela bezprecedentní, což se promítlo také
do vysílání zpravodajství České televize. V souvislosti s mimořádností situace existuje deficit
normativně-teoretických očekávání ohledně fungování médií (a veřejnoprávních médií) v takto
specifických obdobích a v průběhu zdravotní krize takovéhoto rozsahu. Představy, jak by měla
veřejnoprávní média fungovat v takto výjimečných situacích, jsou jen velmi málo odborně
zpracované (okrajově např. Dennis McQuail: Media Performance, starší práce Glasgow University
Media Group) a neexistuje jednoznačný odborně-teoretický názor, do jaké míry by měla média
veřejné služby v takovýchto případech být spíše nekritickým komunikačním kanálem otevřenějším
představitelům vlády a přispívat tak ke stabilizaci situace, nebo se držet zaběhlého kriticky-
opozičního postoje vůči držitelům politické moci jako v dobách běžných.
Analýza tématu „COVID 19“
3. Jazyková analýza
V rámci jazykové analýzy jsme hodnotili jazykovou složku pouze vlastní přímé řeči moderátorů,
redaktorů a reportérů, včetně replik ve vedených rozhovorech, jejich uvádění a vedení. Typická pro
všechny příspěvky je:
1. Častá přítomnost rozhovorů a představování názorů dalších stran. Často relace slouží zčásti
jako přímý zprostředkovatel pro instrukce vlády, úřadů a dalších státních institucí (vyhlášení
opatření, tiskové konference aj.) i pro přímý přenos vládních prohlášení jako takový.
2. Subtematická bohatost příspěvků vzhledem k hlavnímu, dominantnímu tématu pandemie
koronaviru (prezentovaného jako vyhlášení nouzového stavu a 1. a 2. prodloužení nouzového
stavu). Podtémata jsou dále textově představována bez vysledované pravidelnosti
prostřednictvím grafiky jako bezpečnost, společnost, ochrana, ošetřovné, zdravotnictví,
otevírání škol a školek apod.).
3. Všichni moderátoři a reportéři, zejména v živě moderovaných pořadech, jsou velmi dobře
informačně a argumentačně připraveni (a jejich projev je celkově kultivovaný).
4. Relace mají proti běžné žurnalistice a publicistice pestřejší formát – obsahují více textových i
grafických přehledů, rekapitulací, strukturovaných opakování servisních informací občanům,
shrnutí. Vykazují oproti jiným tématům tedy poněkud jinou strukturu a využívají jiných
funkčních stylů než běžná žurnalistika (více administrativní, instruktážní), jsou ovšem
přednášeny ve standardní žurnalistické normě.
5. Téma je představováno jako mimořádné a důležité (mimořádný den v moderních českých
dějinách; no a v tématu koronaviru samozřejmě budeme pokračovat dál; další podrobnosti
chystáme; nákaza koronavirem bude tématem i na zpravodajské 24; dále viz níže), třebaže
nevytlačuje stoprocentně z relací ani témata další (např. úmrtí Dany Zátopkové, čeští hokejisté
1969).
6. Vedle instrukcí a servisních informací pro občany jsou představována relevantní fakta, detaily,
data, počty (A teď čísla, která signalizují epidemii pod kontrolou).
7. Typická je zejména v pořadech Události, komentáře a Devadesátka ČT24 subjektivní pozitivní
angažovanost a osobní hodnocení moderátorů a děkování zúčastněným subjektům vzhledem
k pozitivním událostem pro jiná témata neobvyklá (vyvažuje tak lexikální i tematickou negaci,
která je s tématem nápadně spojena, viz níže):
Já myslím, že je skvělé, když přinášíme takovéhle informace od takovýchhle lidí a budeme je přinášet
každý den, protože i v časech, které nejsou úplně veselé, vždycky je dobré najít něco pozitivního.
Děkuji, že jste si udělal čas a držím palce…
Moc děkuji za ten nápad a držím palce, ať se přidávají další a další dobrovolníci.
Já myslím, že to je skvělé a je bezvadné slyšet, že v této době lidé napříč Českem dělají takhle dobré
věci…
Nepříjemné zprávy dokáže vyvážit i řada těch dobrých
Pane Krebsi, samozřejmě poděkování i lékárníkům od nás zákazníků
Já teď děkuji i za zákazníky
Držme si palce, aby ty probleskující pozitivní zprávy, které snad jsme slyšeli z tohoto rozhovoru, se snad
staly realitou
Třeba se potom setkáme s nějakým optimističtějším závěrem
A přece jenom jedna lepší zpráva: když nemůžou diváci do divadla, přijde kultura za nimi domů
Analýza tématu „COVID 19“
Dobré zprávy... Tak doufejme, že už to bude opravdu brzo a díky za to, co všichni děláte, vyřiďte to i
všem svým kolegům
Servisní informace občanům/instrukce:
Stále platí, že pokud se někdo necítí zdráv, má se lékaři ozvat telefonem; no a přehled těch hlavních
opatření teď podrobně začne Jakub.
Teď shrneme, jak by měl postupovat pacient, kterému nemocnice v uplynulých týdnech zrušila
plánovaný zákrok…
Tak dobrá, opakujeme to sice pravidelně, ale ono to neuškodí, takže není to jako chřipka…
Kontakt s pacientem umožňuje i projekt Virtuální čekárna
Lingvistická analýza používaného lexika a vyjadřovacích strategií:
Předkládané informace nelze napadnout z hlediska objektivity ani neutrality:
Celá situace je popisována v následujících stále obdobných variacích: koronavirová krize, krize kolem
koronaviru; nákaza koronavirem, krize způsobená koronvavirem, nemoc Covid, nákaza (všechny výrazy
mají negativní význam i konotaci, což je vzhledem k popisované skutečnosti pochopitelné).
Příklady neutrálních formulací:
Sněmovna jednala v omezeném počtu a ve zvláštním režimu; Rozhodnutím vlády se prakticky zastavil
provoz pohostinství; zprávy dnes odpoledne sledovali napjatě jak hosté, tak hospodští; řidiči se tak musí
připravit na zavedení kontrol; Francie eviduje přes 90 000 infikovaných; Vláda odložila všechny vlny
EET; Nákaza koronavirem se objevila už ve všech 14 českých regionech; Stát taky objedná 150 plicních
ventilátorů, i když těch je zatím v česku víc, než resort čekal, zhruba 3 500. Zásadní bezpečnostní
opatření hlásí také Slovensko; Při odbavování mají na sobě pracovníci gumové rukavice, roušky.
Nemocnice se začínají vracet k běžnému provozu. (…) byly baleny jako humanitární pomoc pro Čínu;
vláda chce poskytnout až jeden bilion korun; vláda přijala další finanční pomoc pro podnikatele; lidi na
výsledky testů pořád čekají i několik dní, byť dál přibývá i laboratoří a rychlotestů; I do ordinací
praktických lékařů se začínají vracet pacienti; Zvláštní režim nakládání s infekčním materiálem přijala i
motolská nemocnice; Vláda schválila vyšší ošetřovné živnostníků. Ministerstvo na zítřek ohlásilo
distribuci 60 000 respirátorů. Příští týden rozvezou dalších 290 000 hlavně nemocnicím a zařízením
sociálních služeb.
Stylový příznak výrazu obecně: lákat chtějí přes den třeba rodiče s dětmi
Negativní stylový příznak výrazů či formulací bez dalšího hodnocení: Zdravotníci na pokraji sil;
zásadně přitvrdilo i Slovensko; Vláda Čechům od pondělka zakazuje opustit republiku. Vláda tak
podstatně zpřísnila omezení a zákazy; nemocnice nedostatek řeší bez pomoci státu; zvýšený nápor je
i...; ...protože to byla velká kritika, že vláda nezvládla situaci, co se týče ochranných pomůcek; už také
víme, že ne všechny banky budou takto vstřícné; Návrat k běžnému chodu brzdí také testování před
zákrokem. Pragram Covid opět zdaleka neuspokojil poptávku; poslanci se přou o prodloužení
nouzového stavu. Vládní plán kritizovala i část opozice. Podle ní se ministr snažil i po odeznění
nouzového stavu získat příliš velké pravomoci. Nedostatek ochranných pomůcek, to jsou slova, která se
teď opakují vlastně stále každý den. Roušky a respirátory jako zcela nedostatkové zboží. V ordinacích
Analýza tématu „COVID 19“
praktiků je situace ještě horší. Mnozí ochranné pomůcky už nemají vůbec. Jasno o dodávkách zatím
stále nemají praktici ani ambulantní specialisté. Informace o dalších dodávkách dnes neměli.
Některé výrazy mají negativní emocionální příznak a zároveň obsahují hodnocení: Lidé budou muset
strpět vstup policie do svého bytu či omezení soukromí. Jak se díváte na ten veletoč, který přišel vlastně
v souvislosti s tím, jak vláda nakládala s těmi opatřeními… To jsou ovšem zásoby jen na pár dní. Na
nové dodávky ovšem čekají i další zařízení; Toto tvrdé nařízení začne platit o páteční půlnoci; …proč
vlastně takové haló; Takto se večer v Interview ČT 24 pustil do vlády předseda Senátu. Řada nemocnic
má zásoby jen na týden nebo dva. Musí vystačit jen se třemi sety.
Negativní/pozitivní informace doprovázená subjektivním doplněním: Vyčerpaní zdravotníci, lékaři a
sestry, zažívají teď logicky zvýšený nápor; Kde mají vzít peníze, to zní v tomto případě děsivě…; V Česku
ale zaplaťpánbůh nikdo koronaviru nepodlehl, ale také bohužel se nikdo neuzdravil; …třeba v Praze je
zatím k dispozici jenom jedna (…), na odběry se tak čeká dlouho; v Praze slouží zatím toto jediné
odběrové vozidlo; tak skutečně snad ten nedostatek rychle přejde, bohužel, neví to zatím nikdo, budeme
držet palce.
Shrnování situace moderátory: Sehnat roušky a respirátory na běžném trhu je stále obtížné, ne-li
nemožné; vláda ale odmítá, že by se v Česku málo testovalo; Přesto někteří diváci nacházejí skuliny,
které vidí v jednání vlády; Prezident Donald Trump a ministr zahraniční Mike Pompeo Čínu neustále a
nebývale ostře kritizují. Zdravotně to vypadá, musíme to zaklepat, že země si zatím vede velmi dobře…
Americko-čínské vztahy opět na bodu mrazu. Teď kvůli koronaviru. Slova o porozumění a přátelství
prezidentů vystřídala na obou stranách v posledních týdnech agresivní rétorika. Washington viní Peking
ze zatajování vážnosti situace. Vnímá ho jako strůjce celosvětové pandemie. Americká administrativa
obviňuje Čínu z poskytování zavádějících informací o nemoci. Ostatní země pak na jejich nedostatek
měly tvrdě doplatit. Úder vrací vlastní agresivní kritikou nejen spojených států, ale i jiných zemí.
Aktuální rozhodnutí vlády o pozastavení EET přichází v pesimistické náladě. Vzhledem ke krizi
způsobené koronavirem přes 16 % řemeslníků hlásí, že… Ve hře je i opětovná žádost o prodloužení
nouzového stavu, tedy to, co vláda nechtěla, pak chtěla, pak nechtěla a teď by opět mohla chtít…
Doplňující (pro respondenty často nekomfortní) dotazy, zjišťování informací: vy už jste se včera za
nedostatek roušek a dalších ochranných prostředků omluvil, teď jsou tedy některé dodávky zajištěné,
je to tedy podle vás záruka, že už se ta situace nebude opakovat? Jestli tady vláda až nezneužívá
prostoru, který jí ten nouzový stav dává? Máte vy nějaké pochybnosti o krocích vlády Andreje Babiše a
konformnosti jeho činů s Ústavou České republiky? Podle Senátu jste svým postupem podryli důvěru ve
stát, proč jste tedy vy i vláda ten ústřední krizový štáb nezřídili dřív? Jak lze vlastně vůbec věřit těm
oficiálním statistikám, u řady zemí jsou zpochybňovány, odborníci mluví o tom, že metodika je obecně
nepřesná…? Když byly dvě třetiny chybně, nebyl ten problém v nesrozumitelném formuláři? Naopak
nějaká mezera ve vládním rozhodování, kde třeba přidat, napadla by vás? Pane ministře, proč není
nouzový stav efektivní nástroj? Co vám nejvíc chybí ze strany vlády? Je to řekněme právě ta komunikace,
ochota diskutovat...? …Koronavirus, u kterého mám pocit, že pan prezident má mírně řečeno
konzervativnější názor než třeba vy, nebo se mýlím?
Předpoklady, výhledy, predikce:
Celá situace bude mít zřejmě i ekonomický dopad; Pokud by došlo k dramatickému rozšíření nákazy;
Dovolte i moji predikci, myslím, že politických debat na toto téma uslyšíme ještě hodně; Myslím, že tohle
Analýza tématu „COVID 19“
téma bude narůstat na důležitosti v posledních dnech a týdnech; Třeba se potom setkáme s nějakým
optimističtějším závěrem; tak skutečně snad ten nedostatek rychle přejde
Odkaz na další strany, citace, odvolávání se na zdroje: Podle některých nemocnic není v Česku dostatek
sad na testování; Ministři by prý zítra mohli schválit scénář; obchody mají potravin prý dost; A právě
ochranných oděvů je podle lékařů stále nedostatek. Ostatního vybavení už ale prý mají dost; Tam, kde
provoz houstne, by ji ale měli podle ministra zdravotnictví mít po ruce.
Metaforičnost je méně obvyklá než u jiných témat: Další miliardové injekce mají následovat; Jak se
díváte na ten veletoč, který přišel vlastně v souvislosti s tím, jak vláda nakládala s těmi opatřeními…;
aby z toho nebyla zase nějaká zbytečná politická bramboračka; Dalo by se říci, že šije celé Česko; (...)
řeší, jak postavit zpět na nohy i evropskou ekonomiku; Tohle byl závod s časem, stejný souboj s časem
teď řeší jiní závodníci, ministři evropské unie. Jejich kolbiště je ale širší. (...) jak silný by tento záchranný
řetěz měl být (...)
Protože evropské země si uvědomují, že právě teď je třeba pomyslně šlápnout do pedálu, i když závod
to nebude jednoduchý
Koronavirus řádí v česku naplno.
Vlnu solidarity vyvolal příběh.
Čekáte ještě nějaké další kroky ze strany kartelu, že by ještě dál přiškrtil těžbu?
Americko-čínské vztahy opět na bodu mrazu.
V žurnalistice standardně přítomná metafora boje, zápasu: Čína si to ale nenechává líbit a očerňuje
americké politiky; Úder vrací vlastní agresivní kritikou nejen spojených států, ale i jiných zemí.
Subjektivní hlediska a formulace moderátora v živě moderované diskusi:
Je to věc, která je na jednu stranu jednoduchá, ale podle mého názoru je to dosti složité, aby ta rouška
byla správně. Já myslím, že to je skvělé a je bezvadné slyšet, že v této době lidé napříč Českem dělají
takhle dobré věci
Zase se člověku vkrádá ta otázka, ale je to zvláštní, když nadace musejí šít něco pro státní nemocnice,
váš pocit z toho je jaký?
Vy sice nejste z rozpočtového výboru, ale nepochybně vás to zajímá
No dobře, ale zase pak může někdo říkat, že teď někdo třeba využívá, nebo, promiňte zneužívá, toho,
když jste mluvil o politických neziskovkách, teď je krizová situace a zrovna se bere tam, onde, aby z toho
nebyla zase nějaká zbytečná politická bramboračka
Držme si palce, aby ty probleskující pozitivní zprávy, které snad jsme slyšeli z tohoto rozhovoru, se snad
staly realitou
Mimochodem, ještě jedna věc na vás na oba… jak teď reagují lidé, vy jste říkala, že pozitivně, že třeba i
nosí roušky. Já se vám přiznám, že jsem dnes šel a prošel jsem několik obchodů a viděl jsem v jednom
obchodě u nás na Smíchově partu 3 kluků, jeden měl roušku, druhý měl nějakou kapucu, třetí neměl nic,
Analýza tématu „COVID 19“
usmíval se a teď si člověk říká co má dělat, má ho napomenout, ještě se dostane do nějakého konfliktu,
má volat strážníky… Je to taková situace, u které si člověk říká, to by přece měl ten člověk sám vědět
Nepochybně potřebujeme, paní Burianová, i zdravé prodavače, pokladní
Na druhou stranu, já se vám přiznám, když jsem si na počátku téhle krize hledal, jak to mám vysvětlit
synovi, tak tam bylo: vysvětlujte, uklidňujte, a pak tam byla věta, ale musíte být sám klidný
Já tomu rozumím, protože teď jsem opravdu slyšeli velmi silná vyjádření, důležitá, drastická, já tohle
slovo nechci používat
Je ale pravda, že oni s nimi začali později než my, ano ano
Já myslím, že většina lidí ta opatření chápe, bere, byť pro někoho mohou být samozřejmě nepříjemná,
ale promiňte mi ten nepěkný výraz, salámová metoda, nejprve sto lidí… vše to dává nějakou logiku, ale
člověka hned na začátku napadlo …
Dovolte teď, možná si trochu odpočineme oba dva teď od koronaviru a zkusím takovou klasickou
politikou otázku, na které jsme tady obvykle zvyklí a těšíme se, až si je tady zase budeme říkat: třecí
plochy mezi hnutím ANO a ČSSD, jestli vůbec jaké jsou. A berte to prosím jako odlehčení trochu, za
jiných okolností to je tvrdá otázka.
Promiňte, v posledních týdnech a týdnech to na nějakou velkou koordinaci v Evropské unii nevypadá
Jestli už definujete klienta tohoto benefitu, já to řeknu možná ošklivě, který byl dostatečně postižen…
Já si dovedu představit, když jsme tu před chvílí mluvili o restauracích… třeba i odpouštění splátek nebo
odsunutí…
Já vím, že to není jednoduché, na druhou stranu, pokud někdo přijde do takové nemocnice, jako je
ústřední vojenská nemocnice, má nějaké symptomy, říká, že má ve svém kontaktu lidi, kteří byli opravdu
nakaženi, tak to zní opravdu zvláštně
Předpokládám, že jsou lidé, kteří mají mnohem vážnější problémy
Napadá mě otázka, když je položena jaksi reverzně
Není ta situace taková, že by všechny orgány měly říct…
Tak to teď není nic (jednoduchého)
Všichni teď máme ten luxus, že si můžeme dovolit diskutovat o tom, co dělat a co by možná šlo udělat
lépe…
Výjimečně dochází k rozvolnění projevu, humoru: Samotný proces prodeje nemovitosti a veškeré
papírování trvá minimálně...; Mluvit budeme o chytré karanténě s chytrou Danielou…
Analýza tématu „COVID 19“
4. Analýza rámcování
Česká televize využila během zkoumaného období velmi bohaté spektrum tematických rámců,
postihujících téměř všechny oblasti veřejného života. V textu se zaměříme na ty, které se objevovaly
frekventovaněji a s vyšší intenzitou. Patrná byla mírná proměna pozice k projevům vládních
představitelů mezi sledovanými týdenními sondami. První týden po vyhlášení nouzového stavu vládou
ČR byl patrný konsenzuálnější postoj média, představitelé vlády dostávali prostor k dlouhým
projevům, ve kterých vysvětlovali zaváděná opatření. Zejména v pořadu Události jim nepokládali
kritičtější otázky, spíše jen otázky věcné a doplňující (odlišnější přístup jsme v tomto období
zaznamenali v pořadu Devadesátka). Z vysílání Událostí se tak stal do jisté míry komunikační prostor
vládních představitelů, což je v takto výjimečných situacích ohrožujících společnost ospravedlnitelné.
V pozdějších obdobích (v týdnu po prvním a po druhém prodloužení nouzového stavu) se pozice média
proměňovala, začal narůstat kritičtější postoj a reflexe kroků vlády, více se vyrovnávala otevřenost vůči
projevům vládních představitelů oproti projevům opozice. Postupně docházelo ke stabilizaci
novinářského diskurzu, návratu k normativně běžnějšímu pojetí rolí novinářů média veřejné služby vůči
držitelům politické moci. To samozřejmě souviselo s proměnou celospolečenské situace kolem
koronavirové nákazy, situace, která již nebyla považována za tak kritickou, ale také tak nepředvídatelně
neznámou. docházelo také k postupné stabilizaci diskursu novinářského.
Široký rejstřík podtémat; skutečnost, že téma koronaviru zasáhlo ve zkoumaném období veškeré
oblasti veřejného života, vedla k široké rozrůzněnosti podtémat, se kterými bylo toto téma spojováno.
Odlišná témata se ve zpravodajství objevovala jen zcela okrajově a zpravidla až ke konci relace.
S odstupem času je nutné si položit otázku, zda takto silná dominance tématu koronaviru – a zejména
vytlačení jakýchkoliv jiných témat z mediální agendy (nejen v České televizi, ale v médiích obecně) bylo
nutné. Vzhledem k silné monotematičnosti zpravodajství bylo téma nového koronaviru spojeno
s nezvykle širokým rejstříkem podtémat. Ta se pohybovala od statistiky nakažených/vyléčených přes
nová opatření vyhlašovaná vládou, informace o jejich dodržování, práci zdravotníků a jejich
problémech, testování na koronavirus, omezení cestování a zásazích do každodenního života, ale také
se rozrostla velmi záhy o silný rámec ekonomických problémů, státních pobídek a podpory podnikatelů
a firem, pravidelném informování o situaci v zahraničí (později s důrazem na situaci v USA), hledání
léku proti koronaviru.
Postupně vykrystalizovaly tyto silné tematické rámce, které byly stanicí využity dlouhodoběji:
Opatření proti koronaviru a jejich uplatňování
Vzhledem k charakteru tématu měla velká část vysílání ve všech třech sledovaných týdnech
instruktážní charakter. Moderátoři a redaktoři deskriptivně popisovali nařízení vlády a od kdy která
opatření platí. Zpravidla s podporou infografiky, případně s podporou ilustračních záběrů.
K tomuto podtématu patřily zprávy pojednávající o tom, jak jsou (případně byla) tato nařízení
dodržována a jak je jejich nedodržování sankcionováno. Někdy se médium a jeho redaktoři stávali
„dohližiteli“ dodržování opatření a sami oslovovali lidi na ulicích, proč nemají roušky (například před
obchodními centry). V jiných případech zaznamenávali, jak zasahují policisté.
Zejména v prvním zkoumaném týdnu (týdnu po vyhlášení nouzového stavu) je patrný odlišný přístup
k vrcholovým představitelům politické moci než v „běžné době“ – přístup souhlasný, nebo
Analýza tématu „COVID 19“
přinejmenším nekontrastní, nekonfliktní. Promluvy představitelů vlády mají delší stopáž, často jsou
uváděny bez přerušení. Zpravodajství ve vztahu k představitelům vlády a dalším složkám podílejícím se
na činnostech spojených s nouzovým stavem působí informačně/deskriptivně. Často propůjčuje větší
prostor pro monologická vyjádření vrcholových představitelů – zejména premiéra Babiše, ministra
zdravotnictví Vojtěcha, ministra vnitra Hamáčka, případně náměstka Prymuly. Odlišné pojetí
žurnalistické práce je legitimizováno výjimečnou situací – ohrožením a nouzovým stavem. Ve druhém
a třetím zkoumaném týdnu se tato tendence již tak silně neprojevuje. Redaktoři i moderátoři zastávají
i kritičtější/kontrastnější postoj, častěji kladou opoziční/nesouhlasné dotazy, předkládají argumenty
kontrastující s výroky politiků.
V den vyhlášení nouzového stavu zabírá téma nového koronaviru celou relaci, také v následujících
dnech vyplňuje naprostou většinu relace. Součástí tohoto tematického rámce jsou četné tiskové
konference, jejichž vysílání má silně formální charakter. Při prodlužování nouzového stavu se stanice
věnuje více také procesu schvalování prodloužení (mimořádně dlouhá schůze PS, postoje opozice).
V týdnu od 8. 4. se objevuje pozitivnější nádech uvolňování opatření, otevírání obchodů atd. 10. 4
naopak následuje výzva premiéra k udržení disciplíny a instrukce, jak se chovat o Velikonocích. Obecně
se v tomto týdnu více objevují pozitivní informace o uvolňování opatření (11. 4. představuje výhled
uvolňování ministr Vojtěch). Obšírněji je téma uvolňování opatření zpracováno 1. 5.
Problémy se schválením prodloužení NS se ještě intenzivněji objevuje 28. 4. v souvislosti s druhým
prodloužením NS – zdůrazněno, že byl návrh podpořen komunisty.
Zdravotnický materiál a jeho dostupnost
Jedním z pravidelně se opakujících podtémat, které se prolínalo celým zkoumaným vzorkem, bylo téma
dostupnosti zdravotnického materiálu – zejména roušek – jejich zajištění, distribuce a přístupnost.
Později také alternativní pokusy jejich výroby českými subjekty. Téma vyznívalo pro představitele vlády
spíše negativně. Vykazovalo určitou nevyjasněnost, zda jsou roušky dostupné, či nikoliv, zda jsou na
cestě ze zahraničí, či nikoliv. Vyjádření vládních představitelů byla často v rozporu s tvrzeními
zdravotníků a lékařů. Negativita vyplývala z tématu samotného, nikoliv z projevů pracovníků média
(redaktorů, moderátorů), ti nechávali k tématu promlouvat zdroje mimo médium. Informace ze
zdravotnického prostředí záhy doplňují informace o nakažených zdravotnících.
Jde o jedno z mála tematických polí, kde moderátoři pokládají vládě kritičtější otázky: „Jak mají lidé
postupovat, když je roušek nedostatek?“ (první otázka moderátorky Augustové na J. Hamáčka, 16. 3.,
následující den je na toto téma zpovídán ministr Vojtěch). Opakovaně je akcentována také chybějící
dezinfekce. Kritika nedostatku materiálu se opakuje 18. 3., kdy je zařazena kritika opozice. 4. 5. je pak
odvysílána kritická reportáž z Frýdlantského výběžku – upozornění na nedostatek zdravotního
materiálu. Celý tematický rámec se vyznačoval rozporuplností informací z jednotlivých zdrojů.
Počty nakažených a prezentace dat
Nedílnou součástí zpráv – každodenním rituálem – se staly informace o počtu nakažených novým
koronavirem v České republice. Postupem času se prezentace dat (vždy podpořených grafikou)
proměňovala. Zejména v počátku byla uváděná data spojena se silnou sémantickou zkratkou. To se
dělo u všech hlavních médií České republiky. Redaktoři uváděli „počet nakažených novým
koronavirem“, ačkoliv šlo o počty „detekovaných nakažených“ na základě testování (každý den byl
Analýza tématu „COVID 19“
testován jiný počet lidí, srovnávání tak má statisticky-metodické nedostatky). Bylo by vhodnější –
ačkoliv pro diváky z hlediska porozumění zřejmě složitější – zároveň uvádět, kolik procent testovaných
bylo odhaleno jako nakažených. Během prvního analyzovaného týdne zpravodajství uvádělo počet lidí
nakažených koronavirem kumulativním sčítáním bez odečtu lidí vyléčených. Z hlediska aktuálnosti
informace by podle našeho názoru bylo vhodnější uvádět jako hlavní ukazatel počet aktuálně
nakažených. V tomto ohledu si česká vysílací média (včetně České televize) vybrala způsob prezentace
dat, který není nejlepší z možných a přispíval k negativnějšímu vyznění aktuální situace. Lze
konstatovat, že číslo „počtu nakažených“ se stalo pro většinu českých médií téměř každodenním
fetišem, bez ohledu na jeho vypovídací hodnotu.
Obecně se Česká televize snažila jako jedno z mála vysílacích médií problematiku detailněji vysvětlovat.
Pozitivní bylo zařazení sofistikovanějších (téměř vědeckých) vstupů vysvětlujících data i situaci kolem
Covidu 19 uprostřed relace pořadu Události (D. Stach a kolegové, např. 12. 4.: „…je nutné si všimnout
toho, kolik lidí má vážný průběh nemoci, tedy toho, kolik potřebovalo hospitalizaci…“). Prezentace dat
se postupně zkvalitňovala.
Ekonomické problémy a podpora státu
V prvním analyzovaném týdnu se velmi záhy objevilo podtéma ekonomických důsledků nouzového
stavu, utlumení výroby, zvýšení nezaměstnanosti a také ekonomické pomoci ze strany státu. Toto téma
bylo prezentováno často v souvislosti s hotelnictvím, restauratérstvím, ale také v souvislosti
s reportážemi z velkých českých firem (Škoda Auto). Část tohoto podtématu reflektovala návrhy a
rozhodnutí státu v oblasti ekonomické podpory (25 tisíc Kč pro živnostníky, ošetřovné, programy
podpory COVID atd.) podnikatelům i jednotlivcům postihnutým novým koronavirem. Z původní
nestranně-informační roviny se (zejména ve druhém a třetím analyzovaném týdnu) téma posunulo ke
kritičtějšímu tónu zdůrazňujícímu administrativní náročnost žádostí o podporu, její pomalost,
nesystémovost, ale také téma kritiky nekoncepčního zadlužování státu. Přes původní pozitivitu se
později stalo toto tematické pole polem kontroverzním, které bylo posléze otevřeno kritickým názorů
opozice, ale také představitelům podnikatelů.
Od počátku vzorku se objevují ekonomicko/hospodářské bloky; téma snižování sazby ČNB, odložení
platby daní, odložení splátek hypoték a další úlevy, zavírání obchodů. K tématu patřily také zprávy o
růstu nezaměstnanosti a ohrožených profesích. Problémy v lázeňství. Později se objevuje otázka
možného vstupu státu do klíčových firem (např. 4.5.). Na počátku května je výrazněji akcentováno
téma růstu spotřebních cen.
Situace koronaviru v zahraničí
Pravidelnou součástí zpravodajství se stalo informování o situaci koronavirové nákazy v zahraničí,
přehledy dat a opatření. Výběr zemí procházel obměnou na základě měnící se situace. V počátku byly
zařazovány reportáže zejména z Itálie, Španělska a okolních zemí. Později s nárůstem případů v USA a
ve Velké Británii v souvislosti s nákazou britského premiéra Borise Johnsona také více reportáží z těchto
zemí. Vedle statistiky vývoje nakažených/ vyléčených/ zemřelých bylo toto téma spojeno s prezentací
opatření uplatňovaných v těchto zemích, později s jejich uvolňováním a také reportážemi z
každodenního života v podmínkách koronavirových restrikcí. V pozdější fázi (třetí analyzovaný týden)
bylo téma spojeno s otázkou možností cestovat do těchto zemí.
Analýza tématu „COVID 19“
V některých případech reportáže poukazují na chybějící opatření či lehkovážný přístup – v Rusku
(přípravy na vojenskou přehlídku i přes koronavirus), Bělorusku, na Ukrajině. Jako zpestření uvedeny
informace z Turkmenistánu, kde za vyslovení názvu nákazy hrozilo vězení.
V souvislosti s rostoucí intenzitou nákazy v USA bylo postupně zařazováno více zpráv z této oblasti.
Médium si také více povšimlo zemí, kde byla nakažená známá osobnost (např. premiér zmiňovaný
Johnson ve Velké Británii).
Omezení mobility a cestovního ruchu
Uzavření hranic a výrazné omezení cestovního ruchu bylo dalším výrazným tématem koronavirové
krize už od vyhlášení nouzového stavu. Nejprve je téma uváděno jako ekonomický problém pro domácí
podnikatele v hotelnictví a restauračním byznysu, později s plánovaným blížícím se uvolňováním
opatření jako otázka možného vycestování Čechů v létě do zahraničí. Vzhledem k tomu, že omezení
mobility a cestování bylo jedním z klíčových prvků vyhlášení nouzového stavu, prostor věnovaný
tomuto tématu byl rozsáhlý, ale relevantní. Ve všech třech zkoumaných týdnech bylo téma spojováno
také s otázkou přeshraniční mobility pendlerů. Téma pendlerů a regulace jejich dojíždění za prací bylo
jedním z tematických vzorců, které vyznívaly pro vládu od počátku negativně. Opakují se také
reportáže z prázdných ulic velkých měst – zdůrazňující omezenou mobilitu obyvatelstva.
Tento tematický rámec je často vyplňován reportážemi z hraničních přechodů, případně dopravních
uzlů – letiště, vlakového nádraží. Od počátku vzorku je propojen také s otázkou hospodářských
problémů a také ekonomických problémů společnosti Smartwings, dopad krize na ČSA (propojení
s ekonomickým rámcem).
Během třetího analyzovaného týdne se téma cestování do zahraničí objevuje intenzivněji – přehled
opatření v jednotlivých zemích, oblasti trpící zastavením turismu.
Lidé v první linii
Mimořádnou částí zpravodajství v době koronaviru bylo „zviditelňování“ profesí spojených se
zvládáním koronavirové nákazy – lékařů, zdravotních sester, pracovníků sociálních služeb, ale také
hasičů, pošťáků. Řada zpráv spojená s takzvanými human interest stories přinášela informace o lidech,
kteří při vykonávání své profese často čelili hrozbě nákazy a jejichž profese se zpravidla do hledáčků
médií dostávají jen okrajově. Šlo o příběhy každodenních drobných hrdinství, které se staly
symbolickou odměnou lidem v potřebných profesích. Zařazování těchto příběhů je pozitivním počinem
vedoucím k silnější koherenci společnosti.
Školy a domácí výuka
Důležitým tématem, které rezonovalo s fungováním mnoha rodin v období koronavirové krize, bylo
téma zavřených škol a výhledu, kdy dojde k jejich opětovnému otevírání a za jakých podmínek.
Opakovaně byly zařazovány reportáže, jak zvládají rodiny domácí výuku, jaké má tento režim úskalí.
V tomto tematickém poli často promlouval ministr školství Plaga. Několikrát ČT také zařadila informaci
o pořadu pro podporu domácí výuky UčíTelka. Obecně byl tento tematický rámec spíše popisný,
nevyzníval kriticky.
Analýza tématu „COVID 19“
Méně razantních tematických rámců bylo během zkoumaného období více. Vybrali jsme ty, které měly
trvalejší charakter a byly užívány médiem dlouhodoběji.
Analýza tématu „COVID 19“
5. Vizuální reprezentace tématu
Vzhledem k tomu, že téma Covidu 19 překrývalo celou tematickou agendu zpravodajství, byla jeho
vizualizace velmi pestrá. Jádrem vizualizace tématu bylo zobrazování zdravotnického prostředí,
zdravotníků v rouškách, ochranných oblecích, ale také ilustrační záběry z laboratoří. Intenzivně byly
také užity vizualizace ochranných roušek, jejich distribuce, výroby, přepravy. Vzhledem k tomu, že
velký podíl z analyzovaných pořadů Událostí vyplňovala vyjádření politiků, přenosy tiskových
konferencí po jednání vlády a politická rozhodnutí, bylo zaběhlou vizualizací také zobrazování
synchronních promluv politiků za řečnickým pultem, případně jednotlivých politiků v terénu. Je
typické, že velkou část vysílání vyplňovaly záběry záchranných složek; nejen zdravotníků, ale také
policistů strážících uzavřené hranice a obce, policisté kontrolující dodržování opatření, v menší míře
také hasiči a vojáci asistující při testování či provádění bezpečnostních opatření.
Výraznou součástí vizualizací byla grafická prezentace dat nakažených, hospitalizovaných, případně
zesnulých na koronavirus.
Velmi frekventovanou vizualizací bylo zobrazování politiků v synchronu. Zejména v souvislosti
s projevy na tiskových konferencích při představování nových opatření a komentování aktuálního
vývoje. V naprosté většině byli politici znázorňováni v polocelku, bezpříznakově. Nebyl zaznamenán ani
jeden případ výrazně příznakového znázornění – v podhledu, nadhledu, přílišném detailu,
v zesměšňujícím momentu apod.
Analýza tématu „COVID 19“
V souvislosti s charakteristikou tématu byly opakovaně a velmi intenzivně zařazovány vizualizace ze
zdravotnického prostředí. Zdravotníci a pracovníci v laboratořích byli nejsymboličtějším zobrazením
napříč zkoumaným vzorkem.
Vedle zdravotníků se objevovaly také vizualizace dalších záchranných složek; vojska a policie. Policie
nejčastěji při kontrole na státních hranicích a při kontrole dodržování opatření na ulicích.
Česká televize také pravidelně zaznamenávala, do jaké míry lidé dodržují opatření, zejména nošení
roušek ve veřejném prostoru a během volnočasových aktivit. Symbolicky se tak stala „dohlížejícím
Analýza tématu „COVID 19“
asistentem“ bezpečnostních složek. Při změnách opatření byly zařazovány reportáže reflektující jejich
reálné uplatňování.
Ekonomický tematický rámec byl reprezentován promluvami ekonomických aktérů, pravidelnými
reportážemi z obchodů nebo průmyslových provozů. Tento tematický rámec se často překrýval
s politickými rozhodnutími a prohlášeními představitelů vlády, byl tak také často zastoupen
vizualizacemi politiků během projevu.
Ke konci analyzovaného vzorku se častěji vyskytovaly vizualizace spojené s cestami do zahraničí. Často
spojeny s idylickými obrazy turistických destinací.
Během zkoumaného vzorku byla prezentovaná vizualizace tématu a podtémat do velké míry zaběhlá a
rutinní, často vizualizace ilustrativní. Jen výjimečně se objevovaly vizualizace nezvyklé. Jednou z nich
byly například vizualizace prázdných měst nebo vizualizace reportáže z testování v romských osadách
na Slovensku.
Analýza tématu „COVID 19“
Typickým prvkem vysílání ke koronavirové krizi bylo využívání zvláštních předělů a specifické grafiky
zdůrazňující hlavní téma. Tyto zvyšovaly dramatičnost a naléhavost tématu. V různém provedení byly
použity u všech tří zkoumaných relací.
Obecně lze konstatovat, že vizualizace odpovídali zpracovávaným tématům, vizuální kód zpravidla
podporoval kód auditivní a byl v souladu s narativním polem.
Analýza tématu „COVID 19“
Autoři analýzy
PhDr. Tomáš Trampota, PhD.
Přednáší Media and Cultural Analyses na New York University in Prague a na katedře mediálních a
kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Byl ředitelem
Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a proděkanem
tamtéž. Byl spoluzakladatelem a předsedou Central and Eastern European Network v rámci European
Communication Research and Education Association. Je autorem knih Zpravodajství a Metody
výzkumu médií.
PhDr. Tereza Klabíková Rábová, PhD.
Absolvovala obor mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vědecky se
zabývá lingvistikou a jazykovou kulturou. Mimo jiné přednáší Kulturu mluveného projevu a
Komunikaci s médii na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity
Karlovy. Je autorkou řady odborných statí a analýz.
