Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

                Ministerstvo průmyslu a obchodu
		V Praze dne 30. ledna 2020

	



Způsob vypořádání pozměňovacích návrhů

k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony
(sněmovní tisk 582)


Zpracoval: Ing. Mgr. Josef Melichárek – odbor živností a spotřebitelské legislativy
                    Mgr. Dana Kaslová – odbor legislativní

Schválil: Ing. Milada Hrabánková – ředitelka odboru živností a spotřebitelské legislativy 
	     Ing. Silvana Jirotková – náměstkyně pro řízení sekce hospodářské politiky a podnikání






	Poř. č.
	Vybrané části zákona, ke kterým se vztahují pozměňovací návrhy
	Jméno poslance
Pozměňovací návrh
	Způsob vypořádání 

	1.
	Čl. I (část první) bod 6, § 24g:
„Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 50 až 57 zní:
….
§ 24g
(1)	Příslušný orgán před zahájením kontroly a v jejím průběhu je oprávněn požadovat jen údaje nebo dokumenty, které jsou nezbytné ke zjištění toho, zda došlo nebo dochází 
k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, a to v jakémkoli formátu nebo formě a bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, nebo místo, kde jsou uloženy. Toto oprávnění má příslušný orgán vůči osobě, u které lze důvodně předpokládat, že 
s požadovanými údaji nebo dokumenty nakládá. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti, jež byla uložena nebo uznána jiným právním předpisem.
(2)	Příslušný orgán si může pouze za účelem zjištění toho, zda došlo nebo dochází 
k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, vyžádat od banky, spořitelního a úvěrního družstva 
a zahraniční banky vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky (dále jen „banka“)
a) číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, 
b) údaje o majiteli účtu 
a zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu.  
(3)	Oprávnění podle odstavce 2 se vztahuje pouze na údaje, které jsou nezbytné ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání. Příslušný orgán je oprávněn vymezit v žádosti časové období, k němuž se požadované údaje vztahují.  
(4)	Žádost o poskytnutí údajů podle odstavců 2 a 3 podává příslušný orgán prostřednictvím ústředního styčného úřadu. Žádost musí obsahovat odůvodnění, v němž bude popsáno splnění podmínek podle odstavce 2. Příslušný orgán odpovídá za správnost údajů uvedených v jím podané žádosti. 
(5)	Ústřední styčný úřad ověří, zda žádost splňuje podmínky podle odstavců 2 až 4. V případě splnění těchto podmínek předá ústřední styčný úřad žádost bance. Banka bezodkladně poskytne údaje podle odstavců 2 a 3 příslušnému orgánu. 
….“


	Obsažený v usnesení Hospodářského výboru č. 245 (tisk 582/2)

V čl. I (část první) v novelizačním bodě 6 v § 24g se doplňuje odstavec 6, který zní:
„Příslušný orgán do 24 měsíců ode dne podání žádosti podle odstavce 2 vyrozumí dotčený subjekt, že o něm požadoval údaje podle odstavce 2.“.

Odůvodnění:

Vládou schválená novela zákona 
č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů reaguje na požadavky nařízení o unijní spolupráci ve spotřebitelských věcech (nařízení 2017/2394). Nejdůležitější změnou, kterou novela přináší, jsou nové vyšetřovací pravomoci správních orgánů určených pro boj proti významným poškozováním práv spotřebitelů s přeshraničním prvkem. Mezi tyto pravomoci patří 
i průlom do bankovního tajemství. Nově touto pravomocí bude disponovat 23 různých správních orgánů, mimo jiné každý živnostenský úřad, všechny krajské hygienické stanice, dokonce 
i dopravní úřady, kterými jsou 
i všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Jedná se tak o stovky jednotlivých úřadů.
Nově zaváděná vyšetřovací pravomoc je jednou z nejsilnějších v českém právním řádu. V zájmu udržení standardů právního státu by k takto silnému opatření měly být zavedeny i odpovídající zákonné pojistky, které zabrání jeho zneužití. Jedním z možných a efektivních řešení je zavedení povinnosti správních orgánů informovat dotčeného občana či dotčenou právnickou osobu o tom, že o ní byly zjišťovány údaje chráněné bankovním tajemstvím. Taková informační povinnost je nezbytná, neboť bez ní by poškozený neměl reálně šanci se o případném zneužití pravomoci dozvědět.
Standardně se kontrolovaná osoba dozví o prolomení bankovního tajemství po zahájení kontroly z kontrolního spisu, případně z odůvodnění zahájení kontroly. Tímto bude zároveň i splněna informační povinnost podle navrhovaného odst. 6, aniž by správní orgán musel paralelně danou osobu vyrozumět samostatným úkonem. Lhůta 24 měsíců byla zvolena proto, aby správní orgán měl dostatek času na případné vyšetřování, zároveň ale pevná časová hranice reaguje na situace, kdy kontrola vůči dané osobě zahájena vůbec nebude.
	MPO souhlasí.



	2.
	ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2020.

	Ing. Patrik Nacher
V části šestnácté, účinnost, čl. XVI zní:
„ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2020.“.

Odůvodnění:
V návrhu zákona je účinnost stanovena na 17. ledna 2020, což dnes již nelze stihnout. Proto byl načten pozměňovací návrh k článku 16, který nově zní, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2020.
	MPO souhlasí.




5