Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 3500-44-20200909 najdete zde
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu
odbor obchodní politiky a mezinárodních organizací V Praze dne 7. září 2020
odbor legislativní
Způsob vypořádání pozměňovacích návrhů
k vládnímu návrhu zákona o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic)
(ke sněmovnímu tisku 834)
Zpracoval: PhDr. Petr Lang – odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací
Mgr. Dana Kaslová – odbor legislativní
Schválil: ŘO Mgr. Ota Šimák – odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací
ŘO JUDr. Jitka Rybová – odbor legislativní
NM Ing. Martina Tauberová - Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu
Poř. č.
Vládní návrh zákona (vybrané části, ke kterým se vztahují pozměňovací návrhy)
Jméno poslankyně, poslance
Pozměňovací návrh
Způsob vypořádání
1.
§ 10
Konzultace
(1) Jestliže je cílová osoba držitelem licence pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, jehož souhrnný minimální průměrný tištěný náklad činí 100 000 výtisků za den za poslední kalendářní rok, podá zahraniční investor před dokončením zahraniční investice ministerstvu návrh na konzultaci, zda zahraniční investice může ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek. V ostatních případech zahraniční investor může ministerstvu podat návrh na konzultaci, zda zahraniční investice může ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek.
(2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje údaje obdržené podle § 9 a další učiněná zjištění, a to současně se žádostí o stanovisko nebo informace k důvodnosti zahájení řízení o prověření zahraniční investice, Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu zahraničních věcí, Policii České republiky a rovněž zpravodajským službám České republiky (dále jen „zpravodajské služby“); a dále dalším orgánům státu a České národní bance, pokud se zahraniční investice týká jejich působnosti.
(3) Orgány a osoby podle odstavce 2 poskytnou ministerstvu stanovisko nebo informace ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva. V případě, že orgán nebo osoba podle odstavce 2 v této lhůtě stanovisko nebo informace ministerstvu neposkytne, platí, že neshledal nebo neshledala důvod řízení o prověření zahraniční investice zahájit. Ke stanoviskům a informacím poskytnutým po uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
(4) Jestliže orgán nebo osoba podle odstavce 2 nebo ministerstvo neshledají důvod pro zahájení řízení o prověření zahraniční investice, platí, že zahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Řízení o prověření zahraniční investice nemůže být vedeno ani v budoucnu, přičemž není dotčen § 9 odst. 6.
(5) Oznámení o skutečnosti podle odstavce 4 odešle ministerstvo nejpozději do 45 dnů ode dne doručení návrhu na konzultaci zahraničnímu investorovi a cílové osobě nebo vlastníku cílové věci.
(6) Jestliže některý z orgánů nebo osob podle odstavce 2 nebo ministerstvo považují za důvodné zahájit řízení o prověření zahraniční investice, ministerstvo do 45 dnů ode dne doručení návrhu na konzultaci odešle zahraničnímu investorovi oznámení o jeho zahájení.
§ 11 odst. 3 a 4
(3) V případě, že ve lhůtě podle odstavce 2 orgány a osoby podle odstavce 1 písm. a) neposkytnou stanovisko nebo nedoručí ministerstvu odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty, platí, že souhlasí s vydáním rozhodnutí o povolení zahraniční investice nebo rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investice bez stanovení podmínek. V případě, že v této lhůtě Ministerstvo financí neposkytne stanovisko nebo ministerstvu nedoručí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty, platí, že nepovažuje za potřebné se k zahraniční investici vyjádřit. V případě, že v této lhůtě orgány podle odstavce 1 písm. c) neposkytnou informace nebo ministerstvu nedoručí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty, platí, že relevantními informacemi nedisponují.
(4) Stanoviska podle odstavce 2 musí být odůvodněna.
§ 13 odst. 3
(3) Po dobu nezbytnou k jednáním mezi ministerstvem a zahraničním investorem o podmínkách podle § 12 ministerstvo řízení přeruší.
§ 14
Rozhodnutí nepodmíněná usnesením vlády
(1) Neobdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investice podle § 7 stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž by vyplynulo, že zahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a nemá-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vydá rozhodnutí o povolení zahraniční investice.
(2) Neobdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investice podle § 8 stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž by vyplynulo, že zahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a nemá-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vydá rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investice bez stanovení podmínek.
(3) Ministerstvo vydá rozhodnutí do 90 dnů ode dne zahájení řízení o prověření zahraniční investice.
(4) Ke lhůtě podle odstavce 3 se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvláště složitý případ.
§ 15
Rozhodnutí podmíněná usnesením vlády
(1) V řízení o prověření zahraniční investice podle § 7 vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodnutí o podmínečném povolení zahraniční investice nebo o neudělení povolení zahraniční investice a v řízení zahájeném podle § 8 rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investice, o zákazu uskutečnění zahraniční investice nebo o zákazu dalšího trvání zahraniční investice, jestliže se vláda usnese, že je takové rozhodnutí nutné z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
(2) V řízení o prověření zahraniční investice podle § 7 vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodnutí o povolení zahraniční investice a v řízení zahájeném podle § 8 rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investice bez stanovení podmínek, jestliže se vláda usnese, že zahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
(3) Rozhodnutí o podmínečném povolení zahraniční investice a rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investice obsahuje rovněž podmínky sjednané podle § 12.
(4) Jestliže byly porušeny podmínky stanovené v rozhodnutí o podmínečném povolení nebo v rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investice nebo jestliže byla zahraniční investice uskutečněna v rozporu s rozhodnutím o neudělení povolení nebo o zákazu uskutečnění zahraniční investice, a v důsledku toho může dojít k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, může ministerstvo rozhodnout o zákazu dalšího trvání zahraniční investice.
(5) Rozhodnutí o zákazu dalšího trvání zahraniční investice obsahuje rovněž
a) zákaz nebo omezení výkonu vlastnických nebo hlasovacích práv zahraničního investora v cílové osobě nebo nařízení prodeje cílové osoby či cílové věci nebo účasti na cílové osobě, pokud je to nezbytné k zajištění bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a
b) lhůtu, v rámci které musí být dokončen prodej podle písmene a).
(6) Pokud zahraniční investor prodej cílové osoby či cílové věci nebo účasti na cílové osobě neuskuteční ve lhůtě podle odstavce 5 písm. b), může ministerstvo zajistit prodej ve veřejné dražbě nebo mimo veřejnou dražbu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby oprávněné poskytovat investiční služby v České republice. Náklady na prodej jsou hrazeny z výnosů prodeje.
(7) Proti rozhodnutí, které bylo podmíněno usnesením vlády, nelze podat rozklad ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení. Žalobě proti takovému rozhodnutí nebo žádosti o obnovu řízení, ve kterém bylo vydáno takové rozhodnutí, nelze přiznat odkladný účinek.
(8) Bylo-li vydáno rozhodnutí, jehož nezákonnost souvisí s obsahem usnesení vlády, kterým bylo toto rozhodnutí podmíněno, nemůže stát požadovat regresní úhradu po úřední osobě, která rozhodnutí vydala.
Jan Birke
Úprava lhůt pro vedení řízení a následků jejich porušení
Návrh změny:
1. 1. V § 10 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:
„(7) Jestliže ministerstvo nezahájí řízení o prověření investice ve lhůtě podle odstavce 6, platí, že zahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Řízení o prověření zahraniční investice nemůže být vedeno ani v budoucnu.“.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63. 2. V § 11 odst. 3 větě první se za slova „o prodloužení lhůty“ vkládají slova „nebo neposkytnou stanovisko v prodloužené lhůtě“.
64. 3. V § 11 odst. 3 větě druhé se za slova „o prodloužení lhůty“ vkládají slova „nebo neposkytne stanovisko v prodloužené lhůtě“.
65. 4. V § 11 odst. 3 větě třetí se za slova „o prodloužení lhůty“ vkládají slova „nebo neposkytne informace v prodloužené lhůtě“.
66.
67.
68.
69.
70.
71. M
72.
73.
74.
75.
76.
77. V § 13 odst. 3 se doplňuje věta, která zní: „Na dobu delší než 60 dní může ministerstvo řízení přerušit pouze se souhlasem zahraničního investora.“.
78.
79.
80.
81.
82.
83.
84.
85.
86. V § 14 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:
„(5) Jestliže ministerstvo nevydá rozhodnutí podle odstavce 3 ve lhůtě podle odstavce 3 nebo odstavce 4 a zároveň nepředloží věc k projednání vládě podle § 13 odst. 1 ve lhůtě tam uvedené, platí, že zahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Řízení o prověření zahraniční investice nemůže být vedeno ani v budoucnu.“.
87. V § 15 se doplňuje nový odstavec 9, který zní:
„(9) Jestliže ministerstvo nevydá rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 ve lhůtě 90 dní ode dne předložení věci k projednání vládě, platí, že zahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Řízení o prověření zahraniční investice nemůže být vedeno ani v budoucnu.“.
Odůvodnění:
Právní úprava musí obsahovat naprosto jasné časové hranice, kdy stát musí administrativně o investici rozhodnout.
Např. německé úřady mají 2 měsíce na vyžádání si podkladů a 4 měsíce na rozhodnutí – proces tedy nesmí trvat déle než 6 měsíců, poté platí fikce povolené investice. Následkem nečinnosti je tedy možnost realizovat investici. Investoři v Německu jsou vystaveni kontrole, ale mohou se spolehnout na to, že o jejich investici bude rozhodnuto včas. Investice tedy lze časově plánovat.
Česká právní úprava sice se lhůtami pro rozhodování počítá, ale lhůty jsou pořádkové. Jejich nedodržením nevzniká právo investora pokračovat v realizaci investice. Vzniká možnost žalovat na nečinnost, což je v našem právním řádu obecně nefunkční (viz např. notorické nedodržování lhůt pro vydání rozhodnutí o povolování staveb, se kterým mají investoři bohaté zkušenosti).
Česká právní úprava zavádí poměrně široký systém prověřování investic. Stát může v podstatě prověřit jakoukoliv investici kdykoliv. Je pochopitelné, že důvody prověřování musí být dostatečně flexibilní. Nicméně tato flexibilita musí být vyvážena alespoň jistotou v čase. Investor musí mít jistotu, že sice bude muset projít určitým procesem, ale ten v konkrétní garantované lhůtě skončí jednoznačným výsledkem.
Pokud nedojde ke změnám, které by stejně jako německá úprava akcentovaly právní jistotu pro investora, stane se ČR pro investice neatraktivní zemí. Postavení ČR bude o to horší, o kolik bude právní úprava sousedních států pro investice příznivější. ČR je tedy na nejlepší cestě vytvořit si významnou bariéru pro vstup zahraničních investic. Přitom taková situace není nezbytně nutná a lze jí zabránit například výše uvedenými úpravami.
V návrhu je tedy potřeba doplnit obecný princip, že při nedodržení lhůt ze strany ministerstva nebo vlády při rozhodování o investici (tedy v případě nečinnosti) vzniká uplynutím lhůty právo investora investici realizovat, aniž by bylo prověřování dokončeno.
Výše uvedený princip je potřeba doplnit minimálně do následujících ustanovení:
(i) V § 10 je potřeba stanovit, že pokud ministerstvo nezahájí na základě konzultace řízení o prověření investice ve lhůtě 45 dnů ode dne podání žádosti o konzultaci, platí, že zahraniční investice nepředstavuje pro ČR ohrožení a investor ji tedy může realizovat.
(ii) Obdobně je potřeba přistoupit k situacím, kdy je ministerstvo nečinné a ani ve lhůtě 120 dní ode dne zahájení řízení nepředloží věc vládě nebo o ní jinak nerozhodne (§ 14). I v takovém případě by mělo platit, že zahraniční investice nepředstavuje pro ČR ohrožení a investor ji tedy může realizovat.
(iii) Stejná fikce je navrhována i pro případ, že ministerstvo předá věc vládě, ale ani za dalších 90 dní nebude ve věci nijak rozhodnuto.
Z důvodu právní jistoty se potom v § 11 navrhuje upřesnit postup při prodloužení lhůty dotčených orgánů na vydání stanoviska či informace. Fikce souhlasného stanoviska se totiž vztahovala pouze na nedodržené původní lhůty. Při prodloužení lhůty už potom nedodržení prodloužené lhůty tento důsledek nestíhal. Pokud by tedy orgán požádal o prodloužení lhůty a ani v prodloužené lhůtě by stanovisko nevydal fikce vydání souhlasného stanoviska by nenastala.
V § 13 potom musí být stanovena maximální doba, na kterou lze řízení přerušit s tím, že přerušení na dobu delší než 60 dní je možné pouze se souhlasem investora. Stát nemůže mít možnost vyhnout se dodržení správních lhůt tím, že řízení přeruší a nebude v něm pokračovat.
Stanovisko MPO:
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
Lhůta, do které se ministerstvo musí vyjádřit, je upravena v § 10 odst. 5 a 6. Nemožnost řízení o prověření investice v budoucnu (pokud konzultace neshledala ohrožení bezpečnosti, vnitřního či veřejného prostředku) je obsaženo v odst. 4.
Navržené doplnění je proto nadbytečné a působilo by výkladové problémy.
MPO souhlasí.
MPO souhlasí.
MPO souhlasí.
MPO souhlasí.
MPO souhlasí částečně.
Odůvodnění:
Lze akceptovat s následující formální úpravou: „Jestliže ministerstvo nevydá rozhodnutí podle odstavce 1 nebo odstavce 2 ve lhůtě podle odstavce 3 nebo odstavce 4 a zároveň nepředloží věc k projednání vládě podle § 13 odst. 1 a 2 ve lhůtě tam uvedené, platí, že zahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Řízení o prověření zahraniční investice nemůže být vedeno ani v budoucnu; ustanovení §9 odst. 5 tím není dotčeno.“.
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
V otázkách možného ohrožení bezpečnosti ČR nebo jejího vnitřního či veřejného pořádku není použití fikce vhodné. Zda zahraniční investice představuje ohrožení bezpečnosti ČR nebo jejího vnitřního či veřejného pořádku nebo nikoliv, je zásadní politické rozhodnutí, u kterého je nutné, aby jej vláda explicitně učinila.
2.
§ 5
Účinná míra kontroly provádění hospodářské činnosti
Účinnou mírou kontroly provádění hospodářské činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí
a) možnost zahraničního investora nakládat nejméně s 10 % podílem na hlasovacích právech nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv v osobě, jejímž prostřednictvím se hospodářská činnost provádí (dále jen „cílová osoba“); do tohoto podílu se započítávají rovněž podíly osob, které jsou se zahraničním investorem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které se zahraničním investorem jednají ve shodě,
b) členství zahraničního investora nebo osoby jemu blízké orgánu cílové osoby,
c) možnost zahraničního investora nakládat s vlastnickými právy k věci, jejímž prostřednictvím se hospodářská činnost provádí (dále jen „cílová věc“) nebo
d) jiná míra kontroly, jejímž důsledkem je schopnost zahraničního investora získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím, které jsou důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
Ivan Adamec
1. V § 5 písm. a) se číslo „10“ nahrazuje číslem „25“.
2. V § 5 písm. b) se slovo „v“ nahrazuje slovy „ve statutárním“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nebo kontrolním orgánu cílové osoby, pokud v kontrolním orgánu tvoří zahraniční investor anebo osoby jemu blízké nadpoloviční většinu všech členů“.
3. V § 5 písm. c) se za slovo „provádí“ vkládají slova „a která je pro provádění hospodářské činnosti nezbytná a obtížně nahraditelná“.
4. V § 5 písm. c) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
Odůvodnění:
Celý proces prověřování investic musí být předvídatelný a pro investora předem čitelný a transparentní. Proto je nezbytné trvat na tom, aby bylo předem alespoň v základních parametrech známo, co může stát prověřovat, z jakých důvodů, jak dlouho může proces trvat a co je jeho výsledkem.
Základním kamenem předvídatelnosti regulace je potom definice investic, které mohou být prověřeny.
Definice zahraniční investice je v návrhu založena na pojmu „účinná míra kontroly provádění hospodářské činnosti“. Pozměňovací návrh potom míří k upřesnění této definice, tak aby byla garantována alespoň minimální míra transparentnosti celého procesu:
1. Navrhuje se, aby v písmeni a) bylo zvýšeno nezbytné procento ovládání z 10% na 25%. Právní úprava by neměla stíhat drobné změny ve vlastnické struktuře, které samy o sobě nemají vliv na ovládání daného subjektu. Sám navrhovatel uvádí, že například v Německu platí 10% hranice pouze pro některá kritická odvětví nikoliv pro všechny investice jako celek.
2. Za účinnou míru kontroly by se dále nemělo považovat členství zahraničního investora nebo osoby jemu blízké v jakémkoliv orgánu cílové osoby. Definice by měla postihovat pouze členství ve statutárním orgánu a případně zaujetí relevantní většiny v kontrolním orgánu. Pokud například zaměstnanci zvolí svého zástupce v dozorčí radě nebo zahraniční osoba zasedne ve výboru pro audit, nemělo by to znamenat, že taková transakce spadá pod regulaci zákonem o prověřování investic.
3. Upřesňuje se také definice cílové věci. Vlastnictví cílové věci, která je využívána k hospodářské činnosti, může také naplnit definici účinné míry kontroly provádění hospodářské činnosti. Prověřování tedy může nastat nejen při nabytí podílu na cílové osobě nebo účasti v jejích orgánech, ale také v případech, kdy investor nabyde vlastnictví k věci, která je k hospodářské činnosti využívána. Pozměňovací návrh upřesňuje definici tak, aby regulace dopadala vždy pouze na vlastnictví takové věci, která je pro provádění hospodářské činnosti nezbytná a obtížně nahraditelná. Pokud je věc postradatelná nebo jednoduše nahraditelná, nelze očekávat, že s vlastnictvím věci bude spojena jakákoliv relevantní míra kontroly. Úprava vede k nastavení proporcionálních pravidel, která nebudou představovat nepřiměřenou míru regulace.
Písmeno d), které stanoví, že účinnou mírou kontroly je i jiná než vyjmenovaná míra kontroly, jejímž důsledkem je schopnost zahraničního investora získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím, které jsou důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku se navrhuje vyškrtnout. Zákon musí být natolik určitý, aby mohl každý průměrně zkušený investor posoudit, zda jeho investice naplní parametry pro regulaci zákonem či nikoliv. Velmi vágní definice, která kromě nabytí podílů, členství v orgánech nebo vlastnictví cílové věci považuje za účinnou míru kontroly i jakýkoliv jiný vliv umožňující přístup k informacím, systémům či technologiím není z tohoto pohledu akceptovatelná. Podle této definice nebude mít investor nikdy jistotu, že jeho kroky na území České republiky vyžadují nebo nevyžadují předchozí konzultaci či povolení. Takto volná definice umožní státu ingerovat v podstatě do jakýchkoliv kroků zahraničních investorů na našem území, a to zcela mimo běžné mechanismy uplatnitelné pro jiné investice. Uvedená definice by zřejmě postihovala jakékoliv financování českých projektů zahraničními investory – např. přijímání úvěrů, bankovních záruk, projektového financování. Pod definici by dále mohla spadat například běžná účast na veřejných zakázkách a na realizaci veřejných zakázek atp. Nápomocná navíc není ani důvodová zpráva, která neuvádí jediný příklad nebo jediné vodítko k tomu, jak kontrolu podle písmene d) interpretovat a ve kterých případech tedy dle zákona postupovat. Na základě výše uvedeného nelze přistoupit na vágní „sběrnou“ kategorii účinné míry kontroly, u které si ani sám autor není jistý, které všechny transakce zahrnuje. Úpravu písmene d) je nezbytné ze zákona vypustit.
Stanovisko MPO:
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
Je pravdou, že Německo používá hranici 25% v druhém (průřezovém) pilíři, ale zároveň neustále rozšiřuje množinu sektorů spadajících do povinného prověřování (s 10% prahem) o další technologie (výroba zdravotních prostředků, vakcín atd.) a očekává se, že počet ex ante prověření bude narůstat. Důležitým argumentem pro použití 10% hranice je omezení nákupu menšinových podílů, které umožní přístup k citlivým informacím/know-how. Ke stanovení 10% hranice dospělo MPO na základě expertní diskuze napříč resorty a zpravodajskými službami během přípravy zákona, aby bylo možné efektivně postihnout celou škálu rizik. Existence jednoho prahu navíc představuje důležitý prvek předvídatelnosti pro zahraniční investory. V zemích, které používají větší počet prahových hodnot pro různé sektory ekonomiky, dle aktuálních potřeb dochází k ad hoc přesunům do přísnějších režimů, což nepřispívá k transparentnímu investičnímu prostředí
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
Předkladatelem navržená definice umožňuje obsáhnout i rizika spojená se zastoupením investora i v jiných než statutárních či kontrolních orgánech, např. ve výkonných funkcích, které nejsou statutární. Statutární orgán může delegovat některé své pravomoci na jiný orgán/výbor. V organizacích existují i mnohé „výbory“, které mají i rozhodovací funkce. Zároveň je potřebné pokrýt situace, kdy členství v jakémkoliv orgánu znamená přístup dané osoby k unikátnímu know-how.
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
Navrhovaná změna by znemožnila, aby stát mohl zabránit převzetí strategického obchodního závodu či pobočky na území ČR (bez právní subjektivity) rizikovým investorem.
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
Navrhované vypuštění tohoto textu by významně oslabilo celkový dopad zákona. Na základě zkušeností s problematickými investory obdobné ustanovení v poslední době přijalo několik států (např. USA). Pokud by bylo toto ustanovení vypuštěno, lze oprávněně očekávat, že by se rizikoví investoři snažili obejít situaci popsanou v § 5 písm. a) až c) a využít této příležitosti. Zejména jde o uzavírání smluv či dohod, které umožňují přístup k informacím i bez formální kontroly cílového podniku, tj. neformální vliv na management a smluvní provázání subjektů.
Ponechání ustanovení dle písmena d) nezvyšuje míru nejistoty pro investora, neboť pokud existují pochybnosti, lze využít institut konzultace dle § 10.
3.
§ 8
(1) U zahraničních investic, které nejsou zahraničními investicemi podle § 7 a jsou způsobilé ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek, může ministerstvo zahájit řízení o prověření zahraniční investice z moci úřední
a) na základě výsledku konzultace, kterou ministerstvu navrhl zahraniční investor podle § 10 odst. 1, nebo
b) do 5 let ode dne dokončení zahraniční investice, jestliže zahraniční investor nepodal návrh na konzultaci podle § 10 odst. 1.
(2) Dnem dokončení zahraniční investice podle odstavce 1 písm. b) je
a) den uzavření smlouvy nebo poslední ze smluv, jejímž či jejichž účelem je uskutečnění zahraniční investice,
b) den nabytí účinné míry kontroly provádění hospodářské činnosti, nebo
c) den zahájení hospodářské činnosti
podle toho, která z těchto skutečností nastala později.
(3) Společně s oznámením o zahájení řízení z moci úřední podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo lhůtu nejméně 15 dnů ode dne doručení oznámení, během které je zahraniční investor povinen ministerstvu poskytnout informace podle § 9.
(4) Ministerstvo zahájí řízení o prověření zahraniční investice z moci úřední,
a) nepodá-li zahraniční investor žádost o povolení zahraniční investice podle § 7, nebo
b) vyjde-li po uplynutí 5 let ode dne dokončení zahraniční investice podle odstavce 1 najevo, že zahraniční investor jednal tak, aby zakryl skutečnosti, pro které by jinak mohlo být zahájeno řízení o prověření zahraniční investice podle odst. 1 písm. b).
Ivan Adamec
Návrh změny:
1. V § 8 odst. 1 písm. b) se na konci textu doplňují slova „ , nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy se o zahraniční investici ministerstvo dozvědělo“.
2. V § 8 odst. 4 se v úvodní části ustanovení doplňují slova „do 10 let ode dne dokončení zahraniční investice“.
3. V § 8 odst. 4 písm. b) se slova „mohlo být“ se nahrazují slovem „bylo“.
4. V § 8 odst. 4 písm. b) se tečka nahrazuje čárkou a na konci odstavce 4 se doplňuje text „nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy se o takovém jednání ministerstvo dozvědělo.“.
Odůvodnění:
Podle návrhu (§ 8 odst. 1 písm. b)) může ministerstvo zahájit řízení o prověření zahraniční investice z moci úřední ve věcech, kdy investor neměl povinnost podat návrh na zahájení řízení, kdykoliv nejpozději však do 5 let ode dne dokončení zahraniční investice. Bez ohledu na to, kdy ministerstvo získalo informace nezbytné k zahájení řízení, má ministerstvo celých 5 let na to, aby prověření investice zahájilo.
Přitom dané ustanovení se netýká relativně případů, kdy má investor povinnost podat návrh na prověření investice a takový návrh nepodá, ale poměrně širokého okruhu věcí, kdy investor takovou povinnost nemá. Nicméně stát si přesto vyhrazuje právo i tak z úřední moci investici zpětně přezkoumávat.
Chápeme potřebu státu mít nástroj na zpětnou kontrolu poměrně širokého spektra investic. Nicméně takový nástroj musí být jasně věcně i časově ohraničený tak, aby nevytvářel bariéry zahraničním investicím, které ČR potřebuje a vítá, a nezasahoval nepřiměřeně do právní jistoty investorů.
Například německá právní úprava pracuje s velmi striktními lhůtami tak, aby našla rovnováhu mezi potřebou státu kontrolovat investice a právní jistotou pro investory. V Německu lze řízení zahájit ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění informací o investici, případně do 3 měsíců ode dne, kdy se ministerstvo o investici dozvědělo. Subjektivní lhůta pro zahájení řízení je tedy 3 měsíce. Objektivní lhůta je potom 5 let, obdobně jako v českém návrhu.
Máme za to, že subjektivní lhůtu je do návrhu potřeba doplnit. Nelze zpětně zkoumat transakce, jejichž realizace je známá a ministerstvo o ní dlouhodobě „ví“. Tímto způsobem nelze vytvořit prostředí, kde mechanismus kontroly nebrání investování (překážky jsou minimalistické a přiměřené).
Obdobnou subjektivní lhůtu je potřeba doplnit i v § 8 odst. 4. Podle tohoto ustanovení může ministerstvo zahájit řízení o prověření zahraniční investice z moci úřední kdykoliv i po uplynutí pěti leté lhůty, má-li důvodné podezření, že zahraniční investor jedná tak, aby se vyhnul zahájení řízení o prověření zahraniční investice nebo pokud zahraniční investor pochybil a nepodal návrh na prověření zahraniční investice.
S ohledem na právní jistotu investorských a jiných vztahů dále nelze připustit bezbřehé přezkoumávání investic v čase. I v případě obcházení nebo nepodání návrhu by měl být stanoven limit, kdy lze transakci prověřit. Proto se navrhuje doplnění § 8 odst. 4 o objektivní desetiletou lhůtu, kdy se lze k přezkoumání investice vrátit.
V právním řádu nelze akceptovat právní úpravu, která připouští možnost státu ingerovat do již proběhlých investic po neomezeně dlouhou dobu. Lhůty, kdy je možné zpětně přezkoumávat plnění povinností jsou v českém právním řádu zcela obvyklé a správní právo s nimi pracuje. I v případě prověřování zahraničních investic je potřeba stanovit limity právní úpravy tak, bylo časové hledisko správně zohledněno.
Stanovisko MPO:
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
MPO může o investici vědět i delší dobu, ale její skutečný dopad na bezpečnost se může projevit až později, resp. zahraniční investor svůj skutečný záměr může dobře zakrýt. Na nutnost a potřebnost sledování investic v delším časovém období upozorňuje mj. OECD. V obecné rovině platí, že subjektivní lhůty ve správním řízení bývají problematické z hlediska průkaznosti jejich (ne)dodržení a mohou být jádrem soudních sporů.
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
V případě, že zahraniční investice ohrožuje bezpečnost nebo vnitřní a veřejný pořádek a zároveň byl kontrolní orgán uveden záměrně v omyl, není relevantní, zda od jejího uskutečnění uplynulo 9 nebo 11 let. Lze předpokládat, že ustanovení bude mít preventivní dopad a případů obcházení bude velmi málo. Argument právní jistoty nelze vztáhnout na jednání, které vede k obcházení zákona, jehož cílem je ochrana bezpečnosti ČR. Nelze pominout, že ustanovení v odst. 4 upravuje situaci, kdy zahraniční investor záměrně porušil zákon.
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
Zastáváme názor, že text vládního návrhu vyjádřený slovy „mohlo být“ odpovídá znění § 8 odst. 1, kde se říká „může být“. Sloveso „bylo“ evokuje ekvivalent „muselo být“. Což naznačuje situaci, že ministerstvo by tehdy nutně muselo zahájit řízení. V případném soudním sporu by pak MPO muselo dokazovat, že se jedná o situaci, kdy by muselo dojít k prověření, což neodpovídá kontextu ustanovení odst. 4, viz výše.
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
Jak bylo již výše uvedeno, MPO může o investici vědět i delší dobu, ale její skutečný dopad na bezpečnost se může projevit až později, resp. zahraniční investor svůj skutečný záměr může dobře zakrýt. Na nutnost a potřebnost sledování investic v delším časovém období upozorňuje mj. OECD. V obecné rovině platí, že subjektivní lhůty ve správním řízení bývají problematické z hlediska průkaznosti jejich (ne)dodržení a mohou být jádrem soudních sporů.
4.
§ 12
Jednání o podmínkách
(1) Pokud v řízení o prověření zahraniční investice ministerstvo obdrží stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž vyplyne, že by uskutečnění nebo trvání zahraniční investice mělo být podmínečné, nebo má-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vede se zahraničním investorem před předložením věci k projednání vládě podle § 13 odst. 1 jednání o podmínkách.
(2) Důvodem pro vedení jednání o podmínkách podle odstavce 1 mohou být i připomínky členských států Evropské unie nebo stanovisko Evropské komise, které ministerstvo obdrží k zahraniční investici podle nařízení (EU) 2019/452.
(3) Podmínky podle odstavce 1 upravují původní záměr zahraničního investora tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku zahraniční investicí. Součástí těchto podmínek může být i povinnost zahraničního investora znovu navrhnout konzultaci při dalším navýšení podílu na hlasovacích právech nebo odpovídajícím zvýšení vlivu v cílové osobě, či změně nebo rozšíření předmětu činnosti zahraničního investora nebo cílové osoby.
(4) Podmínky podle odstavce 1 se nevztahují na období před vydáním rozhodnutí podle § 15 odst. 3.
(5) Nedostatečná spolupráce zahraničního investora v jednáních o podmínkách může být důvodem pro neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investice podle § 15.
Ivan Adamec
Návrh změny:
V § 12 se odstavec 5 zrušuje.
Odůvodnění:
Pozměňovací návrh ruší možnost státu nepovolit nebo zakázat zahraniční investici výhradně z důvodu nedostatečné spolupráce zahraničního investora v jednáních o podmínkách povolení.
Pokud investor odmítá jednat, může být výsledkem takového chování investora nepovolení investice, nicméně takové nepovolení musí být vždy zdůvodněno dopadem na bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek. Investici, která nemá dopad na tyto základní zájmy státu, nelze blokovat pouze z důvodu nedostatečné spolupráce investora při jednáních. Ustanovení nepřispívá k transparentnosti procesu a právní jistotě dotčených subjektů. Ustanovení by v krajním případě mohlo být poměrně lehce zneužitelné.
Stanovisko MPO:
MPO nesouhlasí
Odůvodnění:
Pokud by např. MPO prověřovalo již uskutečněnou investici a dospělo by k názoru, že její další trvání je možné po splnění určitých podmínek, je žádoucí zabránit situaci, ve které by zahraniční investor mohl jednání o podmínkách záměrně prodlužovat a tím pokračovat v činnosti, která ohrožuje bezpečnost ČR nebo její veřejný či vnitřní pořádek. Obecně platí, že § 12 se vztahuje na zahraniční investice, u nichž bylo během prověřování identifikováno bezpečnostní riziko, lze tedy vyloučit situaci, že zahraniční investice bez dopadu na bezpečnost je blokována pouze z důvodu nedostatečné spolupráce zahraničního investora.
5.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 27
(1) Tento zákon se s výjimkou § 4 a § 17 odst. 3 a 4 nepoužije na zahraniční investice dokončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Ivan Adamec
Návrh změny:
Přechodná ustanovení
V § 27 se slova „a § 17 odst. 3 a 4“ zrušují a za větu první se vkládá věta, která zní „Zákon se neuplatní na změny v osobě ovládající zahraničního investora podle § 4, pokud k nim došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“.
Odůvodnění:
Pozměňovací návrh upřesňuje přechodná ustanovení zákona. V první řade pozměňovací návrh upřesňuje a staví na jisto, že na změnu v osobách zahraničního investora se úprava vztahuje pouze dojde-li k takové změně po dni nabytí účinnosti zákona.
Dále pozměňovací návrh ruší výjimku pro sdělování informací o údajů v případě zahraniční spolupráce pro investice dokončené přede dnem nabytí účinnosti zákona. Není důvod, aby české orgány sdělovaly informace nebo spolupracovaly ohledně investic, které byly dokončeny přede dnem nabytí účinnosti zákona. Naopak, uvedené retroaktivní prověřování je z ústavního pohledu problematické.
Stanovisko MPO:
MPO souhlasí částečně
Odůvodnění:
Lze akceptovat za podmínky, že bude pouze vložena navrhovaná věta „Zákon se neuplatní na změny v osobě ovládající zahraničního investora podle § 4, pokud k nim došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“. Vypuštění textu „§ 17 odst. 3 a 4“ akceptovat nelze, neboť by to znemožnilo České republice zapojit se do evropské spolupráce a výměny informací, která bude zahájena 11.10.2020, kdy Nařízení 2019/452, které stanoví evropský rámec pro prověřování zahraničních investic, nabyde v účinnosti.
2
