Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 3900-24-20191029 najdete zde
lí ombudsman č. j.: KVOP-35230/2019/S
| veřejný ochránce práv
Zpráva veřejné ochránkyně práv
o činnosti za 2. čtvrtletí roku 2019
Podle $ 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění
pozdějších předpisů, informuji Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o své
činnosti.
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
A. Činnost ochránce v číslech .......0 0 ooo oo re ooo nn e ne aa ss aa eoo a oáan s ta aa náaenáaná aa ná aa ta nta n tt ntentennné 3
B. Veřáejíá SpRÁVA e 0 oo ooo oooý ooo ooo ooo k RR E E RC 4
B.1 Poplatekza stavební materiál na vlastním sjezdu do garáže........0.0 v eereé 4
B.2 Zájišťovací příkazýmcama nnn ooo ooo ooo 4
B.3. Právo na zákonného soudce — přidělování věcí...........000 00 ooo cenneoeneennneneenenenoé S
B.4 Osmdesátiletá procesní opatrovnice dlužníka pojistného na zdravotní pojištění .. 6
B.5 Plot hraničí s veřejným prostranstvím i jediným bodem ........00 e eeeeereneeencé 6
B.6 Nezpůsobilost úřadu rozhodnout pro podjatost............ cc eeeeeereeeeeeneneeencé 6
B.7 Narození ditěte ženě vevázběa e ooo ooo v ez 7
B.8 Povinnost vrátit nesprávně vyplacenou dávku. s a o e ooo roeiroeeeceas 7
B.9 Vymáhání přeplatku na důchodu e eenmeereveerereeenereoverecrneeeeneewieevonrnevenenene« 8
B.10 Procesní práva Zadatelé:6 421 m e e oo e ooo e e oo ooeoovevevoerervm 8
B.11 Právo na informace od Českého telekomunikačního úřadu) ........ ooo recreneecé 9
B.12 Konference, kulaté stoly, Školení a osvěta..........0 00 c oo eraen n e neeeenneneeenneennneé 9
C. Dohled nad omezováním osobní svobody a sledování vyhoštění..........0 e ceeeeeceneeé 11
C.1 Systematické návštěvy a sledování vyhoštění..........00 ooo eeeecoeceoenonneeeneennnnné 11
C.2 Výroční zpráva o činnosti národního preventivního mechanismu....... oo 11
C.3 Zpráva z návštěv zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc...........0 ooo 11
Ca Sbarník VĚZEHSTVÍ H m vmcm ooý e oo eceozedý á k k o P l o 12
C.5 Kulaté stoly, Školení a osvěta .......0.000 00 oo eoeeenenneeannaeneneroeoaeeeeeoneoeeeeneoneennnené 12
B Ochrána před diskééminati m seooé oo ooý ooo oo kvek ooo ck e ooý Pe é řh k ER 13
D.1 Miminko se zdravotním postižením zůstávalo zbytečně v nemocnici ............0 00 13
D.2 Doporučení k povinnému předškolnímu vzdělávání..........0 v oceeeeeeereennnnneé 13
D.3 Výzkum Být LGBT+ v Česku.......0 oo ooo eoere e ne e tnenneenanenaenanenatnsentantaaea ta nn atasonnennonné 14
D.4 Stanovisko k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci
D. H. a ostatní proti České republice........0 00 ooo ee e eo e ns nn ta se n náanáanaanntastanteenenenné 14
D.5 Zásadní přacovní jednňání m cveo v d vecieuié n modkiváieiii eaiei eeé oo saseivé 14
D.6 Osvěta.........0 ooo rr eaee e nn naeneeeeneeeneneeoneeeoneeeeeoeeeoeeereeeeeneeeeneeeneeoeeeneneeneeeeneeeen0e00 15
D.7 Konference, kulatě stoly a Školeéní e ooo ooo a aa ooo o oo oo e o o 15
E. Sledování práv lidí se zdravotním postiženíMm.........0 0 v ecenenene nn neennnaneeeneoneeeneenrenenné 16
E.1 Páté zasedání poradního orgánu..........00 00 ooo ooeee e nene a neeenneeeneeoeeeeeeeeeeeenoeenné 16
E.2 Přobhající VÝZKUMY m u mmomc c p oo ooo ooo oo k e R oo C RRR 16
E.3. Návštěvy domovů pro osoby se zdravotním postižením 0000 e eceeeeeoeeneneé 16
E.4 Spolupráce s lidmi se zdravotním postižením a organizacemi hájícími jejich práva
............................................................................................................................... 17
E5 Spolupráce a Evropské ÚKOVNÍ zamamonenmemmnmoomve ooo ooo ooo 17
E.6 Konference, kulaté stoly, školení......... ccc cere o e naeeeeneeneeeeoeneeeeeoeeeeeeeeeeeeeeeann00é 17
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
A. Činnost ochránce v číslech
Ve 2. čtvrtletí 2019 jsme obdrželi celkem 2013 podnětů (o 147 méně než loni ve stejném
období). Podíl podnětů v působnosti (65,19 %) mírně klesl pod průměr roku 2018 (68 %).
Nejvíce podnětů se tradičně týkalo sociálního zabezpečení — zejména důchodů a dávek (348)
a staveb (171).
V 51 podnětech lidé namítli nerovné zacházení, z toho ve 33 případech z důvodů zakázaných
antidiskriminačním zákonem. V 10 případech jsme také poskytli informace a analýzy týkající
se diskriminace mezinárodním subjektům či vnitrostátním orgánům (diskriminace
na základě algoritmů, např. v pojišťovnictví; nerovnost v odměňování mužů a žen ve sportu;
diskriminace na základě věku, parkování osob se zdravotním postižením, aj.).
Navštívili jsme 10 zařízení (dětské domovy, psychiatrické nemocnice, vazební věznice,
policejní cely). Sledovali jsme 12 vyhoštění cizinců a prostudovali 2510 rozhodnutí
o vyhoštění.
Zahájili jsme 2 výzkumy ke sledování naplňování práv osob se zdravotním postižením.
Počty podnětů ilustruje následující obrázek:
65 %
201 3 podnětů bylo v působnosti
ombudsmanky a můžeme se
podnětů dorazilo A E DATE
ve 2. čtvrtletí
2019, z toho:
A
171 138
Stavebnictví Důchody Činnost
Vězeňské služby
o o $
©
89 7
Ochrana dětí Dávky pomoci Dávky pro lidi se
v hmotné nouzi zdravotním postižením
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
B. Veřejná správa
Již od roku 2001 ochránce chrání osoby před nezákonným či jinak nesprávným jednáním
nebo nečinností správních úřadů. Má právo nahlížet do spisů, žádat úřady o vysvětlení
a může vést místní šetření. Zjistí-li pochybení úřadu, doporučuje opatření k nápravě,
rozhodnutí úřadu nemůže zrušit ani nahradit.
B.1 Poplatek za stavební materiál na vlastním sjezdu do garáže
(sp. zn. 5935/2017/VOP)*
O Využití vlastního pozemku ke složení stavebního materiálu při rekonstrukci přilehlé
7 nemovitosti je běžným výkonem vlastnického práva, který nelze zatížit poplatkem
za zvláštní užívání veřejného prostranství. Sjezd do garáže nadto není veřejným
prostranstvím (neslouží obecnému užívání), proto na něj poplatek nedopadá. Pokud
poplatník zaplatí poplatek a současně vyjádří nesouhlas, musí úřad vydat platební
výměr a umožnit tak poplatníkovi obranu.
Stěžovatel rekonstruoval svůj rodinný dům. Proto měl na svém sjezdu do garáže složený
stavební materiál. Obecní úřad ho vyzval k zaplacení místního poplatku za zábor veřejného
prostranství. Na základě varování úřadu, že pokud nezaplatí, může mu poplatek vyměřit až
vtrojnásobné výši, stěžovatel zaplatil, ale vyjádřil nesouhlas a žádal o vydání platebního
výměru.
Obecní úřad nezměnil svůj odlišný názor na samotný skutek i jeho právní hodnocení. Přesto
stěžovateli vrátil zaplacený místní poplatek.
B.2 Zajišťovací příkazy (sp. zn. 4452/2017/VOP)
C) Zajistit úhradu dosud nestanovené nebo nesplatné daně lze pouze při odůvodněné
obavě, že daň bude vdobě vymahatelnosti nedobytná nebo její vybrání bude
spojeno se značnými obtížemi. U dosud nestanovené daně musí být přiměřeně
pravděpodobnéi její budoucí stanovení. Správce daně musí získat všechny dostupné
doklady a zjistit všechny skutečnosti, včetně těch ve prospěch daňového subjektu.
Výběr daně zajistí správce daně přednostně prostřednictvím zástavního práva,
případně jiných zajišťovacích institutů ve spolupráci s daňovým subjektem (ručení
třetí osoby, finanční záruka). Není-li to možné, využije další nástroje daňové exekuce.
Správce daně musí pravidelně přezkoumávat trvání podmínek pro zajištění daně.
Zruší-li soud zajišťovací příkaz, náleží daňovému subjektu úrok z neoprávněného
jednání správce daně.
Is ohledem na probíhající debatu odborné veřejnosti jsem zkoumala, nakolik finanční správa
využívá zajišťovací příkazy plošně, ito, zda je systémově využívá neoprávněně, tedy
nezákonně. Získané statistické údaje a analýzy zpřístupněné finanční správou nepotvrdily
plošné užívání zajišťovacích příkazů, což nevylučuje riziko individuálního pochybení finanční
správy vkonkrétních případech. Ve zprávě ošetření jsem proto podrobně rozebrala
1 Zpráva o šetření, závěrečné stanovisko.
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
podmínky pro vydání zajišťovacích příkazů i následný postup správce daně. Navrhla jsem,
jak správní praxi zlepšit. Také jsem se vyjádřila k tehdy diskutovaným podnětům ke změně
právní úpravy.
Generální finanční ředitelství aktualizovalo metodický pokyn k postupu při vydávání
zajišťovacích příkazů“ a vydalo sdělení kezměně správní praxe vevěci přezkumu
zajišťovacích příkazů v odvolacím řízení? a metodický pokyn k povinnosti odvolacího orgánu
seznámit daňový subjekt s výsledky dokazování v odvolacím řízení o zajišťovacím příkazu.“
Novým metodickým pokynem zajistí také výplatu úroku z neoprávněného jednání správce
daně pro případ zrušení nezákonného zajišťovacího příkazu.*
B.3 Právo na zákonného soudce — přidělování věcí (sp. zn. 694/2019/VOP)
(©) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví
7 © zákon. Rozdělení věcí do jednotlivých soudních oddělení soudu se řídí rozvrhem
práce. Způsob přidělování věcí musí být dostatečně transparentní, určitý,
kontrolovatelný a srozumitelný. V den, kdy věc soudu došla, musí být nepochybný
mechanismus přidělení — samotné přidělení není nezbytné. Mezi soudní oddělení
téhož odborného úseku se věci rozdělují ve stanovených poměrech vždy postupně.
Věci lze přidělovat nejen prostřednictvím tzv. kolečka (postupně podle předem
určeného pořadí soudců), ale ina principu dorovnání (se zohledněním počtu
vyřizovaných věcí). Rozvrh nemůže obecně přenechat soudnímu funkcionáři
přidělení či přerozdělení věcí, ale může jej oprávnit k zastavení nápadu věcí v blíže
vymezených případech nepřítomnosti soudců.
Stěžovatel zpochybnil postup orgánů státní správy soudu — poukazoval na systémové
problémy při přidělování trestních věcí u okresního soudu. Tvrdil, že z rozvrhu práce nelze
zjistit mechanismus přidělování jednotlivých věcí a že ani na základě faktického přidělení
nelze vyloučit účelovou manipulaci. Soud měl čtyři trestní senáty. Věci se mezi ně
rozdělovaly za pomoci informačního systému s algoritmem na principu dorovnání, a to
podle předem daných pravidel bez zásahu předsedy nebo místopředsedy soudu. Věci se
tedy rozdělovaly podle předem stanoveného poměru s přihlédnutím k počtu. již
vyřizovaných věcí a velikosti nápadu. Rozvrh práce na rok 2018 však skutečně neobsahoval
přesný popis způsobu přidělování věcí a stanovil, že „[v] případě nutnosti rozhoduje
o rozdělení věcí do jednotlivých oddělení dle potřeby a vyváženosti svým pokynem
předseda soudu anebo místopředseda soudu“. V praxi však toto pravidlo sloužilo pouze
k zastavení nápadu.
Rozvrh práce na rok 2019 již obsahuje přesná pravidla pro přidělování věcí. S ohledem
na výsledky šetření ochránkyně odmítla žádost stěžovatele, aby podala návrh na zahájení
kárného řízení s místopředsedou soudu.
Metodický pokyn čj. 13847/19/7700-00130-711462.
Metodický pokyn čj. 17644/19/7700-00130-711462.
Metodický pokyn čj. 9237/19/7700-00130-711462.
Metodický pokyn čj. 60589/18/7700-10126-702909.
UV OB. W. N
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
B.4 Osmdesátiletá procesní opatrovnice dlužníka pojistného na zdravotní pojištění
(sp. zn. 3198/2018/VOP)
() Vede-li zdravotní pojišťovna řízení, musí se pokusit zjistit místo pobytu svého
= pojištěnce a doručit mu tam písemnosti. Ze zákona má přístup k údajům o jeho
rodinných příslušnících (otec, matka, jiný zákonný zástupce, manžel/manželka, děti).
Prostřednictvím těchto osob se musí pokusit zjistit možný pobyt pojištěnce. Teprve
pokud neuspěje, ustanoví mu procesního opatrovníka.
Pojištěnec, který dlužil na pojistném a penále na zdravotním pojištění, ukončil trvalý pobyt
na území České republiky. Pojišťovna neznala adresu jeho pobytu. Protože plně nevyužívala
práva zjistit z informačního systému evidence obyvatel údaje o příbuzných pojištěnce, našla
pouze jeho téměř osmdesátiletou matku. Ta pobyt syna neznala. Pojišťovna ji následně
ustanovila procesní opatrovnicí syna. Matka se bránila, tvrdila, že opatrovnictví nemůže
vykonávat z vážných důvodů a že její zájmy odporují zájmům pojištěnce. Také upozorňovala,
že syn má manželku žijící v České republice.
V průběhu šetření pojišťovna zrušila rozhodnutí, jímž stěžovatelku ustanovila opatrovnicí.
Současně přislíbila zřídit si přístup do informačního systému evidence obyvatel v rozsahu
zákona o veřejném zdravotním pojištění. Pochybení by se tedy již nemělo opakovat.
B.5 Plot hraničí s veřejným prostranstvím i jediným bodem (sp. zn. 998/2018/VOP)
() Oplocení hraničí sveřejným prostranstvím či veřejně přístupnou pozemní
= komunikací, přestože se s nimi stýká jen v jediném bodě. Tehdy vyžaduje povolení
stavebního úřadu - nevztahuje se na něj výjimka.
Vlastník rodinného domu postavil plot mezi svým rodinným domem a blízkým vodním
tokem. Znemožnil tak průchod podél vody. Stavební úřad nenařídil jeho odstranění
vdomnění, že plot povolení nevyžaduje, neboť není vyšší než 2 metry ani nehraničí
s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou pozemní komunikací, protože se veřejného
prostranství dotýká jen v jediném bodě [$ 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona].
| hraničení pouze v jednom bodě však může ovlivnit chráněné veřejné zájmy (může např.
omezit rozhled či omezit průchodnost území, a tím ohrozit bezpečnost silničního provozu či
bezpečnost užívání veřejného prostranství). Krajský úřad zrušil rozhodnutí stavebního
úřadu. Stavebník odstranil původní plot, na jeho místě však postavil nový, proto stavební
úřad opět zahájil řízení o odstranění stavby.
B.6 Nezpůsobilost úřadu rozhodnout pro podjatost (sp. zn. 5085/2017/VOP)
() Než nadřízený úřad pověří projednáním a rozhodnutím věci jiný úřad proto, že jsou
7 < protvrzenou podjatosti vyloučeny všechny úřední osoby prvního úřadu, musí
posoudit, zda první úřad skutečně není způsobilý věc projednat. Úřední osoba, která
reprezentuje veřejnou moc, musí mít více tolerance a nadhledu než běžný občan.
V opačném případě lze pochybovat o její způsobilosti k výkonu vedoucí funkce.
Stěžovatelka se od roku 2013 domáhala rozhodnutí o dělení a scelování pozemků. Čtyři
obecné stavební úřady postupně oznámily svou podjatost vylučující je z rozhodování
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
případu. Krajský úřad proto vždy pověřil rozhodováním další úřad. Vedoucí prvního úřadu
však podjatost odůvodnil pracovně-právním sporem stěžovatelky s místní střední školou,
jejíž pracovníci jsou jeho přáteli. Vedoucí jiného stavebního úřadu se vyloučila
pro „antipatie“ k osobě stěžovatelky.
Po metodickém zásahu Ministerstva pro místní rozvoj krajský úřad uznal, že musí posoudit,
zda skutečnosti uvedené úřední osobou odůvodňují její vyloučení z projednání a rozhodnutí
věci. Věc pak vrátil prvnímu stavebnímu úřadu a ten konečně rozhodl — žádosti stěžovatelky
vyhověl. Krajský úřad pak problematiku podjatosti projednal na poradě se stavebními úřady
svého regionu.
B.7 Narození dítěte ženě ve vazbě (sp. zn. 1951/2019/VOP)
() Dítě narozené ženě ve vazbě nelze bezdůvodně odloučit od matky. Po hospitalizaci
= " vběžné porodnici má být matka s dítětem přemístěna na specializovaný oddíl
vazební věznice umožňující jejich společný pobyt, pokud matka o takové umístění
včas požádá a podpoří ho orgán sociálně-právní ochrany dětí a lékař.
Stěžovatelka ve vazbě s blížícím se termínem porodu požádala o přemístění na oddělení
pro výkon vazby matek nezletilých dětí ve Věznici Světlá nad Sázavou. Pracovník věznice jí
předal potřebné formuláře, informoval ji ale, že její přemístění lze zařídit až po porodu.
Stěžovatelka následně porodila v „civilní“ nemocnici. Ještě v den porodu ji ale přemístili zpět
do původní vazební věznice, zatímco její novorozené dítě zůstalo v nemocnici. Třetí den
po porodu stěžovatelku z vazby propustili a ujala se svého dítěte.
Generální ředitel Vězeňské služby uznal pochybení obou věznic, které nebyly dostatečně
informované a nespolupracovaly spolu tak, aby nedopustily bezdůvodné odloučení právě
narozeného dítěte od jeho matky. Přislíbil přijetí vnitřního předpisu a úzkou spolupráci
s orgány sociálně-právní ochrany dětí.
B.8 Povinnost vrátit nesprávně vyplacenou dávku (sp. zn. 7639/2018/VOP)
Osobu vyřazenou z evidence uchazečů o zaměstnání úřad práce nemusí považovat
za osobu vhmotné nouzi. Tehdy sníží příspěvek na živobytí o poměrnou část
připadající na tuto osobu. Kdo přijal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat,
že byla vyplacena neprávem, musí ji vrátit. Totéž platí pro osobu posuzovanou
společně spříjemcem dávky. Rozhodnutí ovyřazení zevidence uchazečů
o zaměstnání působí zpětně, jeho účinky však nastávají doručením. Do okamžiku
doručení je tedy osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Vznik přeplatku
na dávce a povinnost vrátit jej se posuzuje k okamžiku vyplacení dávky.
O
Úřad práce vyřadil druha stěžovatelky z evidence uchazečů o zaměstnání zpětně od 25. 6.
2018 rozhodnutím, které mu doručil 31. 7. 2018. Příspěvek na živobytí úřad vyplatil v půlce
července. Přestože byl druh stěžovatelky v okamžiku červencové výplaty dávky evidován
jako uchazeč o zaměstnání, uložil úřad práce stěžovatelce vrátit přeplatek za červenec
(1 229 Kč) a srazil jej z příspěvku za září až listopad 2018.
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě zprávy o šetření zrušilo rozhodnutí úřadu
práce o přeplatku a úřad práce pak stěžovatelce vrátil vymoženou částku.
B.9 Vymáhání přeplatku na důchodu (sp. zn. 3816/2017/VOP)
O Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od roku 2012 ztratila oprávnění vymáhat
m neprávem vyplacené částky na důchodech. Toto oprávnění náleží okresním správám
sociálního zabezpečení. Při placení a vymáhání musejí postupovat podle daňového
řádu. Za splnění zákonem stanovených podmínek má žadatel nárok na povolení
posečkání (splátek) a nevzniká mu úrok z posečkání. Rovněž může ze závažných
důvodů usilovat o snížení exekučních srážek.
Stěžovatel měl vrátit necelých 100 tisíc korun, protože na základě zfalšovaných dokladů
pobíral po několik let vyšší důchod, než měl. ČSSZ odmítla přistoupit na jeho žádost
o splátky, již odůvodnil tím, že pro případ exekuce aktuálního důchodu nebude schopen
platit nájem v domě s pečovatelskou službou.
ČSSZ přes podrobný právní rozbor trvá na možnosti srážet dluh z vypláceného důchodu, a to
podle $ 118a odst. 4 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Odmítá
rozhodovat o posečkání (splátkách). Její postup zakotvený metodickým pokynem potvrdilo
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Procesní postavení ČSSZ je třeba vyjasnit. Další postup
včetně možného doporučení změny právní úpravy bude záviset na vyjádření Ministerstva
financí (gestora daňového řádu). Stěžovateli jsme poradili, aby se pro případ neúspěchu
dobře odůvodněné žádosti o posečkání obrátil na správní soud.
B.10 Procesní práva žadatele o azyl (sp. zn. 7456/2017/VOP)“
() Žadatel o mezinárodní ochranu se musí dostavit k poskytnutí údajů k podané
žádosti. Ktomu ho úřad vyzve nejméně dva pracovní dny předem itehdy, je-li
ve vazbě. Výzva musí obsahovat zákonem stanovená poučení včetně možnosti
právní pomoci. Plnou moc lze právnímu zástupci udělit i ústně do protokolu. Osobu,
která není zapsána do seznamu tlumočníků, může úřad ustanovit tlumočníkem,
pokud v seznamu není tlumočník pro některý jazyk, zapsaný tlumočník nemůže úkon
provést nebo by provedení úkonu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo
náklady. Před vydáním rozhodnutí musí žadatel dostat možnost vyjádřit se
k podkladům.
Stěžovatelka ve vazbě požádala o mezinárodní ochranu. Odbor azylové a migrační politiky
Ministerstva vnitra (OAMP) ji neuvědomil, kdy se dostaví do vazební věznice, aby mu
poskytla údaje k podané žádosti (formálně ji nepředvolal k pohovoru). Zdůvodnil to tak, že
se termín určuje ve spolupráci s Vězeňskou službou, a vyrozumění nebylo třeba, protože
přítomnost stěžovatelky byla zajištěna. OAMP také stěžovatelce nesprávně tvrdil, že udělení
plné moci právnímu zástupci musí doložit písemně, a navíc jí k tomu stanovil lhůtu. OAMP
stěžovatelce ustanovil tlumočnici nezapsanou v seznamu, aniž ověřil splnění zákonných
podmínek. Jen v Praze je přitom 152 zapsaných tlumočníků anglického jazyka.
6 Zpráva o šetření, závěrečné stanovisko.
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
Ministr vnitra přislíbil, že OAMP bude o pohovoru informovat i žadatele omezené na osobní
svobodě. OAMP také upravil poučení o možnosti žadatele udělit plnou moc i ústně
do protokolu. Ve věci ustanovování tlumočníků s ministerstvem dále jednám.
B.11 Právo na informace od Českého telekomunikačního úřadu
(sp. zn. 6468/2017/VOP)'!
() Zákonná povinnost zveřejnit vyjmenované informace není současně zákazem
= zpřístupnit ostatní (nejmenované) informace. Informaci nelze bez dalšího odepřít
z důvodu jejího případného zneužití. Pokud se právo na informace střetává s jiným
základním právem (ochrana držitelů individuálních oprávnění před rušením spojení
na přidělených rádiových kmitočtech), musí úřad poměřovat obě práva. Ochrana
údajů nemá přednost, pokud je podle zákona zveřejňuje jiný správní orgán. Přílišnou
ochranou údajů nelze znemožnit veřejnou kontrolu správního řízení. Úřad musí
poskytnout rozhodnutí tak, aby umožnil zjistit nosné důvody svých rozhodnutí.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) odmítl poskytnout kopie rozhodnutí o udělení
individuálních oprávnění letecké pohyblivé služby k užívání rádiových kmitočtů. Nejprve
žádost vyřizoval jako žádost o nahlédnutí do spisu (žadatelka nebyla účastnicí řízení
a neprokázala naléhavý právní zájem) a dovolával se zákonem určeného rozsahu povinně
zveřejňovaných informací znemožňujícího poskytovat další.
ČTŮ na základě zprávy o šetření poskytl požadované informace a přislíbil změnit správní
praxi tak, aby informace odepřel, pouze pokud ochrana jiného základního práva nebo
veřejného zájmu převáží nad právem na informace v duchu judikatury Ústavního soudu
a Nejvyššího správního soudu. Tuto změnu promítne do interních normativních instrukcí.
B.12 Konference, kulaté stoly, školení a osvěta
Vyřazování z evidence uchazečů o zaměstnání (seminář pro sociální pracovníky, pracovníky
občanských poraden a nevládních organizací, poskytujících základní poradenství)
Vybrané problémy z agendy dávek pomoci v hmotné nouzi (kulatý stůl pro zaměstnance
krajských poboček Úřadu práce)
Vybrané problémy zaplikace stavebního zákona (kulatý stůl za účasti zástupců
Ministerstva pro místní rozvoj, krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Prahy
a Magistrátu města Brna a České společnosti pro stavební právo)
Právo na informace a ochrana osobních údajů (seminář zejména pro úředníky územních
samosprávných celků ve Středočeském kraji)
Pomoc v hmotné nouzi a dávky na bydlení (seminář v Pardubicích a v Praze pro sociální
pracovníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů)
7 Zprávao šetření, závěrečné stanovisko.
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
Povinnosti vyplývající ze zapojení do sdílené ekonomiky (kulatý stůl se zástupci úřadů
a zdravotních pojišťoven s cílem vytvořit osvětový materiál pro širokou veřejnost)
Nové letáky Řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, Posečkání (splátky)
dluhu, Daňová exekuce, Promíjení místního poplatku za komunální odpad, Projednávání
přestupků, všechny dostupné na www.ochrance.cz v sekci Životní situace
10
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
C. Dohlednad omezováním osobní svobody a sledování
vyhoštění
Od roku 2006 je ochránce národním preventivním mechanismem (NPM) podle Opčního
protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení
nebo trestání. Systematicky navštěvuje zařízení pro osoby omezené na svobodě z moci
úřední i v důsledku závislosti na poskytované péči. Svá zjištění a doporučení zobecňuje
v souhrnných zprávách z návštěv a formuluje standardy zacházení. Předkládá je samotným
zařízením a jejich zřizovatelům a systémová doporučení ústředním orgánům státní správy.
Od roku 2011 ochránce rovněž sleduje zajištění cizinců a výkon správního vyhoštění.
C.1 Systematické návštěvy a sledování vyhoštění
Navštívili jsme 10 zařízení a provedli 12 sledování správního i trestního vyhoštění cizinců,
pozemní i leteckou cestou.
Návštěvou Věznice Plzeň, ve které se nachází i vazební oddíl, pokračuje série návštěv
zaměřených na zacházení s obviněnými v průběhu výkonu vazby. Na sérii návštěv zařízení
pro výkon ústavní a ochranné výchovy navazujeme návštěvami Dětského domova Radost
v Praze, Dětského domova se školou v Chrudimi, Dětského domova se školou v Býchorech,
Výchovného ústavu v Obořišti a Výchovného ústavu v Hostinném. Návštěvou dětské
psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole a Psychiatrické léčebny v Petrohradě
jsme prověřili zacházení s pacienty a pacientkami. Zkoumali jsme rovněž podmínky výkonu
zajištění a zadržení v policejních celách v Českém Krumlově a v Orlové.
C.2 Výroční zpráva o činnosti národního preventivního mechanismu
Zveřejnili jsme výroční zprávu o ochraně před špatným zaházením. Kromě informací
o činnosti za rok 2018 předkládáme seznam problémů, které přetrvávají v nejrůznějších
zařízeních, v nichž jsou lidé omezeni na svobodě nebo odkázáni na péči druhých. Například
klienti v zařízeních sociálních služeb se nemají kam obrátit, pokud jsou porušována jejich
práva. Neexistuje totiž nezávislý úřad, který by se jejich stížností musel zabývat.
C.3 Zpráva z návštěv zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Prostřednictvím souhrnné zprávy jsme veřejnost seznámili se zjištěními a doporučeními
z návštěv zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Tato zařízení mají sloužit jako
krizová zařízení poskytující péči po nezbytnou dobu dětem, které se ocitly bez jakékoliv péče
nebo byly jinak vážně ohroženy. Návštěvy zařízení ukázaly, že většina z nich neplní krizový
charakter a děti v nich žijí déle, než předpokládá zákon. Ne všechna zařízení také dostatečně
pracují s rodinami dětí, čímž snižují jejich šanci na návrat domů. Zařízení se často soustředí
zejména na hmotné zabezpečení dítěte, jako je poskytnutí stravy a ubytování, a upozaďdují
psychologickou pomoc dítěti.
11
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
C.4 Sborník Vězeňství II
Vydali jsme v pořadí druhý sborník věnovaný problematice vězeňství. Publikace shrnuje
právní stanoviska ombudsmana k této problematice z let 2010 až 2018.
C.5 Kulaté stoly, školení a osvěta
Pracovníkům a pracovnicím ve zdravotních službách z Pardubického kraje jsme na semináři
předali poznatky ze systematických návštěv léčeben dlouhodobě nemocných (sp. zn.
3/2015/NZ) a představili dobrou praxi.* Série školení bude pokračovat v dalších krajích.
Realizovali jsme dvě celodenní školení s tematikou lidských práv v psychiatrii pro více než
60 zaměstnanců managementu psychiatrických nemocnic. Školení vycházela ze zkušeností
ze systematických návštěv a zaměřovala se na opatření, jež mohou psychiatrické nemocnice
přijmout k prevenci špatného zacházení a posílení ochrany práv pacientů i zaměstnanců.
O péči v zařízeních pro seniory a léčebnách pro dlouhodobě nemocné jsme referovali
v dalším díle seriálu Případy pro ombudsmanku.
Činnost odboru dohledu nad omezováním osobní svobody Kanceláře veřejného ochránce
práv jsme prezentovali v pořadu Host Lucie Výborné na Českém rozhlase Radiožurnálu.
O stavu vězeňství v České republice jsme hovořili v pořadu Týden v justici.
Již třetí rok po sobě jsme se zúčastnili a tím podpořili běh Yellow ribbon run. Smyslem
závodu je upozornit na problémy při začleňování vězňů po propuštění do civilního života.
Uspořádali jsme setkání k aktuálním tématům ústavní a ochranné výchovy. Spolu s řediteli
zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, zástupci ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy, ministerstva práce a sociálních věcí a nejvyššího státního zastupitelství jsme
debatovali o podobě rozhodování o opatření ve výchově a nástroji pro práci s neklidným
dítětem.
8 | Souhrnná zpráva z návštěv léčeben dlouhodobě nemocných 2017, sp. zn. 3/2015/NZ.
12
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
D. Ochrana před diskriminací
V roce 2009 byl ochránce pověřen rolí národního tělesa pro rovné zacházení a ochrany před
diskriminací (eguality body) v souladu s právem Evropské unie. Přispívá tedy k prosazování
práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ,
národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru
nebo světový názor. Za tím účelem poskytuje pomoc obětem diskriminace, provádí výzkum,
zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací a zajišťuje
výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty.
vvvvvv
pracují v České republice. Poskytuje jim informace o jejich právech a pomoc při podezření
na diskriminaci z důvodu státní příslušnosti. Při tom spolupracuje se zahraničními orgány,
které mají obdobné poslání vůči českým státním příslušníkům.
D.1 Miminko se zdravotním postižením zůstávalo v nemocnici, protože je žádný
lékař nechtěl přijmout do péče (sp. zn. 1505/2019/VOP)
() Zdravotnické zařízení může ukončit péči o pacienta, pokud ho prokazatelně předá
= do péče jiného poskytovatele. Každý si může zvolit lékaře. Lékař může odmítnout
nového pacienta, pokud má plnou kapacitu, v důsledku vzdálenosti by mu nemohl
poskytovat návštěvní službu nebo když nemá smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou.
O odmítnutí musí vystavit písemnou zprávu. Pacienta nelze odmítnout kvůli jeho
zdravotnímu postižení nebo proto, že je Rom. Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit
svým pojištěncům poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního
pojištění (včetně místní a časové dostupnosti).
Ženě se narodil syn stěžkým zdravotním postižením. Po několika náročných operacích
strávil několik měsíců v nemocnici. Později ho sice mohli propustit domů, ale jen když bude
mít svého dětského lékaře. Všichni pediatři, na něž se matka obrátila, ho však odmiítli
přijmout (zaregistrovat). Matka nebyla dojmu, že lékaři syna odmítají kvůli jeho zdravotnímu
postižení, vyžadujícímu zvýšenou péči, případně proto, že jsou Romové.
Stěžovatelka uspěla poté, co na naše doporučení předložila zdravotní pojišťovně písemná
potvrzení lékařů o odmítnutí. Pojišťovna pak zajistila pediatra a nemocnice syna propustila
domů.
D.2 Doporučení k povinnému předškolnímu vzdělávání (sp. zn. 75/2018/D1S)
Ve školním roce 2017/2018 se do (nově) povinného předškolního vzdělávání nepodařilo
zapojit až 3 % pětiletých dětí, tedy asi 3 400 dětí, které pak mohou mít potíže v první třídě
základní školy. Často jde o děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí, jimž
předškolní vzdělávání nejvíce pomáhá.
Proto jsme požádali významné aktéry v oblasti školství, aby se podělili o osvědčené postupy,
jak zajistit účast všech pětiletých dětí na povinném předškolním vzdělávání. Doporučení tak
shrnuje právě příklady dobré praxe: například srozumitelný informační leták, osobní
předání letáku nebo jinou inovativní cestou (ve výlohách místních obchodníků, v ordinacích
13
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
dětských lékařů), terénní práce a častá komunikace s rodiči dětí za použití technik aktivního
naslouchání.
Doporučení jsme zaslali obcím, které mají povinnost zajistit podmínky pro předškolní
vzdělávání tříletých a starších dětí svých občanů. Inspirovat se jím mohou i mateřské školy,
orgány sociálně-právní ochrany dětí nebo nevládní organizace, které pracují s rodinami.
Současně jsme požádali o další spolupráci na řešení Ministerstvo práce a sociálních věcí.
D.3 Výzkum Být LGBT+ v Česku (sp. zn. 4/2019/DIS, shrnutí)
Ve spolupráci s nevládní organizací jsme provedli dotazníkové šetření mezi lesbami, gayi,
bisexuály a trans lidmi v České republice. Zapojilo se 1981 lidí.
Zjistili jsme, že LGBT+ lidé obecně hodnotí své postavení jako spíše vyhovující (6,4 bodů
z 10). Téměř tři čtvrtiny dotázaných si však přesto myslí, že LGBT+ lidé jsou v České republice
diskriminováni. Veřejnost ale hodnotí situaci těchto lidí mnohem pozitivněji. Postavení trans
lidí je výrazně těžší a horší, než postavení leseb a gayů. Velká část LGBT+ lidí se často setkává
s předsudky většinové společnosti. Během posledních 5 let se cítila být diskriminována více
než třetina LGBT+ lidí, což je zhruba třikrát více, než v běžné populaci. Nejčastěji v oblasti
školství a vzdělávání (13 % všech dotázaných).
Diskriminační a obtěžující incidenty LGBT+ lidé většinou dál neřešili (nad 90 % případů). Buď
incidenty považovali za triviální, byli přesvědčeni, že se stejně nic nezmění, případně
nevěděli, kde mohou požádat o pomoc či radu.
K další diskusi jsme navrhli množství doporučení ke zlepšení LGBT+ lidí v Česku. Tito lidé
považují za nejdůležitější opatření související s rodinným životem. Největší podporu má
především zpřístupnění manželství párům stejného pohlaví. Registrované partnerství
považuje až 95 % LGBT+ lidí za nedostatečný svazek druhé kategorie.
D.4 Stanovisko k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H.
a ostatní proti České republice (sp. zn. 49/2019/DIS)
V dubnu 2019 česká vláda informovala Výbor ministrů Rady Evropy o průběhu výkonu
rozsudku, zejména o vývoji na poli inkluzivního vzdělávání. Výboru ministrů jsme vyrozuměli
o úskalích vzdělávání romských žáků, konkrétně o neklesajícím počtu romských žáků
vzdělávající se v programech pro žáky s lehkým mentálním postižením, kontroverzní novele
vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, etnické segregaci
ve vzdělávání a nárůstu počtu žáků s diagnostikovanými specifickými poruchami učení
a chování.
D.5 Zásadní pracovní jednání
Náměstek ministra vnitra pro státní službu: jednání o neobsazených služebních místech
ve státní správě, možných dopadech systemizace na ženy na mateřské/rodičovské dovolené
a realizaci doporučení ochránkyně ke slaďování osobního a rodinného života s výkonem
služby z roku 2018.
14
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
Svaz měst a obcí: jednání k řešení prostorové segregace ve školství, vyhrazeného parkování
a regulace prostituce na území obcí.
Asociace ředitelů základních škol: diskuse kdoporučení ochránkyně ke společnému
vzdělávání romských a neromských dětí (sp. zn. 86/2017/DIS).
D.6 Osvěta
Vydali jsme sborník stanovisek ochránce Diskriminace.
Vytvořili jsme nový informační leták: Diskriminace z důvodu sexuální orientace a genderové
identity.
Ve spolupráci s aliancí Byznys pro společnost jsme se se zástupkyněmi a zástupci firem bavili
o prevenci a řešení obtěžování na pracovišti.
Vyhlásili jsme také vítězky avítěze soutěže Egual.doc, která spočívala v natáčení
dokumentárních filmů na téma rovnost a diskriminace pro studující ve věku 15 — 19 let.
Na Univerzitě Pardubice jsme přednášeli o diskriminaci spotřebitele, vystoupili jsme také
na Fóru rodinné politiky k tématu rovné odměny za práci. Na Právnickém kongresu jsme
informovali o rozhodování českých obecných soudů o antidiskriminačních žalobách.
České školní inspekci jsme předali návod, jak zapracovat antidiskriminační zákon
do výstupů z její činnosti.
D.7 Konference, kulaté stoly a školení
Antidiskriminační judikatura 2018 (odborný seminář): nejzajímavější rozsudky v oblasti
antidiskriminačního práva (Evropský soud pro lidská práva, Soudní dvůr Evropské unie,
Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud)
10 let antidiskriminačního zákona pohledem neziskových organizací (kulatý stůl):
zhodnocení účinnosti antidiskriminačního zákona v praxi neziskových organizací, diskuse
o možnostech zlepšení ochrany před diskriminací a budoucí spolupráce s ochráncem
Diskriminace vezdravotní péči (odborný seminář): nejčastější formy diskriminace
ve zdravotní péči, praktické případy z činnosti ochránce a judikatury
10 let společně proti diskriminaci (kulatý stůl): rekapitulace spolupráce ochránce
a správních úřadů na poli rovného zacházení, diskuse o případných legislativních změnách,
nejvýznamnější judikatuře a vzdělávání v oblasti rovných příležitostí
z v
Kam kráčíš, eguality body? (odborný seminář): ohlédnutí za významnými okamžiky
desetiletého působení ochránce v roli národního orgánu pro rovné zacházení (angl. national
eguality body), diskuse o doporučeních Rady Evropy a Evropské komise ke standardům
pro orgány rovného zacházení, křest sborníku stanovisek ochránce Diskriminace.
15
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
E. Sledování práv lidí se zdravotním postižením
Počínaje lednem 2018 ochránce zastává také funkci monitorovacího orgánu pro naplňování
práv zakotvených Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením.
E.1 Páté zasedání poradního orgánu
Poradní orgán se při květnovém zasedání zaměřil na právo na vzdělání. Nejprve se seznámil
s průběžnými výsledky z návštěv domovů pro osoby se zdravotním postižením, v rámci
kterých se zaměřujeme také na to, zda mají klienti těchto služeb možnost vzdělávat se,
za jakých podmínek a jak. Poté členové a členky poradního orgánu představili podněty
z oblasti vzdělávání, jimiž by se měla ombudsmanka zabývat. Následovala diskuse k otázkám
integrace a dalším závazkům státu v rámci práva na vzdělání.
E.2 Probíhající výzkumy
Výzkum zaměstnávání lidí s postižením ve veřejném sektoru
Cílem aktuálně zahájeného výzkumu je zjistit, za jakých podmínek jsou zaměstnáváni lidé
s postižením ve veřejném sektoru. Zaměřujeme tedy na to, zda
u jsou tato pracoviště přístupná lidem s postižením,
" jsou zaměstnavatelé schopni a ochotni přizpůsobit pracovní místo a náplň práce
možnostem zaměstnanců s postižením,
u zaměstnavatelé plní povinný podíl zaměstnávání lidí s postižením nebo preferují
náhradní plnění a
= je výběrové řízení uzpůsobeno potřebám lidí s postižením a jak.
V rámci dotazníkového šetření jsme oslovili všechna ministerstva, krajské úřady a všechny
organizační složky státu.
Výzkum dostupnosti sociální služby azylové bydlení a noclehárny pro lidi s postižením
Dlouhodobě chceme mapovat dostupnost různých forem bydlení pro lidi s postižením. Nyní
zjišťujeme, zda je i lidem s postižením dostupná sociální služba azylového bydlení a dále
sociální služba noclehárny a za jakých podmínek. Zaměřujeme se také na opakující se
překážky v poskytnutí těchto služeb těmto lidem.
E.3 Návštěvy domovů pro osoby se zdravotním postižením
Zahájili jsme sérii návštěv domovů pro osoby se zdravotním postižením. Chceme průběžně
ů
sledovat, jak žijí lidé s postižením mimo běžnou komunitu v zařízeních institucionálního
typu. V rámci těchto návštěv se zajímáme například o to, jak
u tato zařízení pro klienty zajišťují specializovanou zdravotní preventivní péči,
= probíhá vzdělávání klientů,
„ je naplňováno právo klientů na nezávislý způsob života,
u zařízení řeší právo na soukromý a rodinný život.
16
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
Zatím jsme navštívili celkem pět zařízení z plánovaných deseti. O informace však požádáme
všechny domovy pro osoby se zdravotním postižením, abychom získali komplexní informace
od všech poskytovatelů této služby.
E.4 Spolupráce s lidmi se zdravotním postižením a organizacemi hájícími jejich
práva
Zapojování lidí s postižením a konzultace otázek, které se jich týkají, spadá mezi obecné
závazky zakotvené v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Proto jsme navázali
spolupráci svíce než šedesáti organizacemi, které se zabývají právy lidí s postižením.
V polovině června proběhlo v Kanceláři veřejného ochránce práv první společné setkání,
kterého se zúčastnilo více než 60 lidí s postižením a zástupců jejich organizací. Diskutovali
jsme o aktuálních tématech z oblasti práv lidí s postižením a sbírali jsme podněty pro další
činnost.
Také jsme začali vydávat informační bulletin. Sdílíme tak aktuality nejen z naší činnosti.
E.5 | Spolupráce na Evropské úrovni
V květnu jsme se zúčastnili pracovního fóra Evropské komise k naplňování Úmluvy o právech
osob se zdravotním postižením. Fórum se věnovalo sdílení zkušeností evropských států
s implementací jednotlivých článků úmluvy, především reformám v oblasti přístupnosti
voleb, dále také vymahatelnosti práv podle Úmluvy a prolínání ochrany lidí s postižením
a jiných zranitelných skupin. Po setkání Evropské komise následovalo pracovní setkání
evropské sítě lidskoprávních institucí, kde zástupci jednotlivých monitorovacích
mechanismů diskutovali o možnosti společného postupu při podpoře práv lidí s postižením.
E.6 Konference, kulaté stoly, školení
V dubnu jsme uspořádali kulatý stůl k uvolňování žáků s postižením z tělesné výchovy. Cílem
bylo otevřít širší diskusi a zmapovat hlavní systémové překážky zapojení dětí s postižením
do tělocviku, sportovních aktivit a dalších přidružených akcí (výlety, lyžařské výcviky,
plavání atd.). Účastníci z ministerstva školství, školní inspekce, škol, speciálně pedagogických
center, akademické sféry, lékaři, ale i samotní žáci a jejich rodiče následně formulovali
doporučení ke zlepšení situace.
Také proběhl kulatý stůl se zástupci domovů pro osoby se zdravotním postižením týkající
se možnosti zlepšení přístupu klientů k výkonu volebního práva. Představili jsme poznatky
z návštěv těchto zařízení provedených po obecních volbách v roce 2018. Zjistili jsme, že
u chybí systematická podpora klientů v oblasti voleb,
u zařízení neznají aktuální právní úpravu v oblasti omezení svéprávnosti,
" je nedostatek bezbariérových volebních místností.
Navázali jsme proto spolupráci s Ministerstvem vnitra, které začalo připravovat opatření
ke zvýšení přístupnosti voleb lidem s postižením.
Ve spolupráci se Společností pro podporu lidí s mentálním postižením (SPMP) a organizací
OUIP jsme také uspořádali osvětovou akci k volbám. Účastníci diskutovali o překážkách,
17
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
které jim brání volit, a o důležitosti účasti lidí s postižením na politickém životě. Mohli si také
vyzkoušet volby „na nečisto“.
Pořádali jsme kulatý stůl Aktuální otázky sexuality lidí s postižením s odborníky na toto
téma a lidmi s osobní zkušeností. Příspěvky účastníků se týkaly například role a činnosti
sexuálních důvěrníků, právního rámce sexuální asistence nebo výkonu opatrovnictví
v souvislosti se sexualitou člověka, kterého opatrovník podporuje.
V souvislosti s tématem sexuality lidí s postižením jsme vystoupili na metodickém dnu
Partnerské vztahy, intimita a sexualita klientů pobytových sociálních služeb, kde jsme
prezentovali poznatky z návštěv domovů pro osoby se zdravotním postižením v této oblasti.
Při příležitosti Evropského dne nezávislého způsobu života jsme dne 6. května promítli
australský dokument Síla vzdoru. Tento film otevřeně hovoří o zásadních tématech
týkajících se lidí s postižením, jako je nedobrovolný život v ústavech, diskriminace,
nemožnost žít nezávisle, nebo o nutnosti změnit společenské vnímání lidí s postižením.
Diváci během filmu viděli více než 600 archivních záznamů a fotografií z celého světa
zobrazujících veřejné projevy, demonstrace nebo zatýkání lidí s postižením v okamžicích,
kdy bojovali za svá práva. Po filmu následovala panelová diskuse se zajímavými hosty, kteří
mají profesní nebo osobní zkušenosti v oblasti práv lidí s postižením. Do debaty se aktivně
zapojili nejen diváci v sále, ale i doma u počítačů, protože dotazy hostům mohli posílat
i prostřednictvím chatu.
Začátkem června proběhlo druhé setkání s lidmi s psychosociálním postižením a jejich
zástupci. Tématem byla informovanost lidí s psychosociálním postižením o jejich právech
a dostupná právní pomoc, zejména pak vrámci hospitalizace v psychiatrických
nemocnicích. Lidé se zkušeností především poukazovali nato, že právní poradenství
a pomoc jsou téměř nedostupné. Účastníci navrhovali různá opatření, která dále rozpracují
v pracovní skupině. Podklad využijeme pro naši další činnost.
Vystoupili jsme s příspěvkem na konferenci Vzdělávání, zaměstnávání a spolkový život
neslyšících, kterou uspořádala Masarykova univerzita při příležitosti výročí 100 let jejího
založení se Svazem neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR. Hovořili jsme o právech lidí se
sluchovým postižením z pohledu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Přednášeli jsme také pro děti se sluchovým postižením ze tří států — České republiky, Litvy
a Lotyšska. Představili jsme roli veřejného ochránce práv, jeho působnosti a aktivity, včetně
monitorování práv lidí s postižením a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Myslíme i na vlastní přístupnost pro lidi s postižením, proto jsme natočili překlad Úmluvy
o právech osob se zdravotním postižením do českého znakového jazyka. V současné době
probíhají technické úpravy, překlad zveřejníme na webových stránkách www.ochrance.cz.
Brno 5. srpna 2019
Mgr. Anna Šabatová, Ph.D.
veřejná ochránkyně práv
18
Zpráva o peticích
přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Ceské republiky
v období od 1. 1.2019 do 30. 6. 2019
I. | Počet, obsahové zaměření a způsob vyřízení doručených petic
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) bylo v
průběhu prvního pololetí roku 2019 doručeno celkem 9 petic, ve kterých podpořilo žádosti
ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu 96 840 petentů.
1. Dne 10. 1. 2019 byla do Poslanecké sněmovny doručena petice s celkem 24 096 podpisy,
ve které petenti požadovali změnu tzv. „protikuřáckého zákona“ v tom smyslu, aby
majitelé restauračních zařízení mohli pro kuřáky vyčlenit místnost, kde se hosté
prokazatelně nestravují. Petenti byli informováni, že se členové petičního výboru s obsahem
jejich petice seznámili. K totožné petici již proběhlo v březnu 2018 veřejné slyšení, kde si
petenti 1 zástupci Ministerstva zdravotnictví vyměnili názory a zdůvodnili svá stanoviska.
Navržené zmírnění protikuřáckého zákona bylo pak Poslaneckou sněmovnou dne 29. 5.
2018 v prvém čtení zamítnuto.
2. Dne 11. 1. 2019 obdržel petiční výbor petici se 7 756 podpisy požadující zachování
stávající územní působnosti obce s rozšířenou působností Turnov a vzniku okresu
Turnov. Petice byla postoupena k zaujetí stanoviska Ministerstvu vnitra, neboť tato
problematika se týkala právě Ministerstvem vnitra předkládaného zákona o územně správním
členění státu. Na základě obsáhlého stanoviska ministra vnitra byli petenti vyrozuměni
v tom smyslu, že jejich argumenty pro zachování stávající územní působnosti obce
s rozšířenou působností Turnov při hlubší analýze neobstály natolik, aby změnily
připravovaný návrh novely zákona o územně správním členění státu. Požadavek petentů
ohledně zřízení nového okresu Turnov by si vyžádal personální i finanční náklady
neodpovídající zamýšlenému cíli, tj. efektivní a funkční správě příslušného území. Na
druhé straně Ministerstvo vnitra vyslovilo ochotu vyjít petentům vstříc, pokud jde např.
o zřízení pobočky Okresní správy sociálního zabezpečení v Turnově a zajištění dalších
kontaktních míst v zájmu co nejvyššího komfortu při vyřizování věcí, které by jinak
museli občané Turnova řešit v Semilech.
3. Dne 22. 1. 2019 byla do Poslanecké sněmovny doručena petice s jedním podpisem
(+ 1674 podpisy elektronickými), ve které petenti vyjádřili protest proti senátnímu
návrhu na novelizaci $ 23 autorského zákona a obavy z přijetí tohoto návrhu, neboť by
to v důsledku znamenalo, že ceny za výrobek (dílo hmotné či duševní) by ovlivňoval stát
dle přání vlivného uživatele nebo skupiny uživatelů přímo zákonem. V rámci
projednávání novely autorského zákona (tisk č. 175) v Poslanecké sněmovně dne 23. 1.
2019 s obsahem petice vystoupily zpravodajka A. Gajdůšková a předsedkyně petičního
výboru H. Válková. Na 26. schůzi dne 1. 2. 2019 pak Poslanecká sněmovna přijala
usnesení, kterým schválila návrh autorského zákona ve znění, ve kterém byl postoupen
Senátu (tisk č. 175/4).
4. Dne 12. 4. 2019 byla na petičním výboru Poslanecké sněmovny zaevidována „Petice za
zřízení chráněné oblasti přirozené akumulace vod v oblasti soutoku Berounky a Vltavy“
s jedním originálním podpisem (+ 256 podpisy ofocenými a 271 zaslanými mailem).
Ministerstvo životního prostředí zaslalo obsáhlou informaci ktéto problematice, z níž
vyplývá, že pro ochranu uvedeného vodního zdroje v oblasti soutoku Berounky a Vltavy
se pro ochranu daného území jeví příhodnější institut ochranného pásma vodního
zdroje, tzv. OPVZ. OPVZ II. stupně se na uvedeném území již nachází. Ve smyslu
tohoto stanoviska byli petenti informováni dopisem zpravodaje.
5. Petici s jedním podpisem požadující systémové řešení problematiky tzv. „šmejdů“
obdržel petiční výbor 16. 4. 2019. Pisatel v petici poukázal a na příkladech uvedl, že se
problém nadále rozmáhá v mnoha dalších formách a způsobech. Upozornil, že se tento (dle
petentů),„druh organizovaného zločinu“ rozrostl o „šmejdy“ s energiemi, s čističi vody, se
zdravotními službami, se zázračnými matracemi, dekami, se zdravotními potřebami a
pomůckami, či léky apod. Zpravodaj této petice je s pisatelem v kontaktu, petice je nadále
v řešení. Dne 11. 6. 2019 odsouhlasil petiční výbor na své 21. schůzi žádost zpravodaje o
prodloužení lhůty pro projednání uvedené petice.
6. Dne 6. 5. 2019 byla Poslanecké sněmovně doručena petice s 54 podpisy, v níž petenti
požadovali oddělení vesnice Holašovice od obce Jankov v okrese České Budějovice. Mezi
oběma těmito obcemi se již od roku 2005 odehrává konflikt, k jehož vyřešení žádali
petenti doplnění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v $ 21 o tento text: „počet obyvatel
potřebných pro oddělení obce se nevztahuje na obce mimořádného významu nesoucí
titul Světového kulturního dědictví UNESCO“. Zpravodaj s petenty opakovaně bez
úspěchu jednal, poté jim doporučil, aby se obrátili na poslance a bývalého hejtmana J.
Zahradníka, který celou situaci zná a který by mohl podat poslanecký návrh na změnu zákona.
Zpravodaj se ale ztotožňuje se stanoviskem současné hejtmanky Jihočeského kraje I. Stráské,
že navrhovaná změna zákona by narazila např. hned v Legislativní radě vlády ČR. Jako
schůdnější řešení se zpravodaji jeví jednání v rámci obecního zastupitelstva - přesvědčit
současné zastupitele, popř. uspořádat místní referendum. V tomto smyslu také zpravodaj
petentům odpověděl.
7. Petice „Za řádné vyšetření okolností smrtí Marečka z Loun a za významné zvýšení
trestů pro pachatele trestných činů spáchaných na dětech“ s 16 322 podpisy (+ 18 000
podpisy elektronickými) byla předaná Kanceláři prezidenta republiky. Petiční výbor
Poslanecké sněmovny tuto petici převzal dne 16. 5. 2019 a v rámci 21. schůze k ní dne 11. 6.
2019 uspořádal veřejné slyšení za účasti petentů, zástupců Ministerstva spravedlnosti,
Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra, Výboru pro práva dítěte a Fondu
ohrožených dětí. Jednání se také zúčastnila předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné
příležitosti a národnostní menšiny J. Pastuchová, která v diskusi navrhla jako podnět zahájit
širší osvětu, tzn. podobné případy více medializovat, aby lidé byli všímavější. S tím
v závěru veřejného slyšení souhlasili petenti i přítomní zástupci státní správy. Za
petenty bylo ještě doplněno, že bude také vhodné ukázat případy, kdy se na základě
takové medializace konkrétního případu např. podařilo zachránit týrané nebo ohrožené
dítě.
8. Dne 18. 6. 2019 obdržela Poslanecká sněmovna „Petici za posílení práv společenství
vlastníků jednotek a vlastníků bytových jednotek“ od Svazu českých a moravských
bytových družstev s 48 468 podpisy. Touto peticí se bude petiční výbor zabývat na příští
schůzi výboru (září 2019), kdy k ní uspořádá veřejné slyšení.
9. Dne 26. 6. 2019 byl petičnímu výboru doručen jeden arch „Petice za nediskriminační
navýšení rodičovského příspěvku“ s jedním podpisem (+ 226 podpisy elektronickými).
Účelem petice je upozornit na - dle petentů - nespravedlivé a diskriminační řešení vládního
návrhu ze dne 20. 5. 2019, které je v rozporu se stávajícím zákonem o státní sociální podpoře,
jenž vytyčuje podmínky pro pobírání rodičovského příspěvku. Petenti rovněž upozorňují, že
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. PILÚS 31/09 ze dne 9. 1. 2013, jasně vyjádřil, že rodičovský
příspěvek je dávka, která je spojována jen s jedinou právní skutečností, a tou je péče o dítě do
4 let věku. Určená zpravodajka této petice požádala prostřednictvím dopisu předsedkyně
petičního výboru o stanovisko výbor pro sociální politiku. O tomto kroku a o tom, že se peticí
bude zabývat petiční výbor na své zářijové schůzi, zpravodajka petentku informovala. Petice
je tedy stále v řešení.
H. © Postup při vyřizování petic
Při vyřizování petic se postupuje dle zákona č 85/1990 Sb., o právu petičním, zákona č.
90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a Zásad petičního výboru pro
vyřizování petic doručených Poslanecké sněmovně a jejím orgánům, který byl pro 8.
volební období schválen dne 6. prosince 2017 na 2. schůzi petičního výboru. Petiční výbor,
kterému jsou vždy doručeny všechny petice adresované Poslanecké sněmovně, posoudí, zda
petice obsahuje veškeré náležitosti stanovené zákonem o právu petičním a rozhoduje o
postupu vyřízení došlé petice.
K peticím s více než 10 000 podpisy, případně k petici se závažným společenským
tématem, je uspořádáno veřejné slyšení, na které jsou přizváni zástupci petentů a zástupci
příslušného ministerstva a dalších dotčených orgánů.
Petiční výbor dále rozhoduje o postoupení došlé petice k vyřízení nebo využití sněmovnímu
výboru, který se danou problematikou zabývá. Některé petice, které požadují změnu či
doplnění zákona, jsou postoupeny všem parlamentním klubům Poslanecké sněmovny jako
připomínky a podněty k zákonodárné činnosti poslanců. Petice jsou také postupovány
příslušnému ministerstvu, které zváží zapracování námětu do vládní předlohy zákona nebo
vyhlášky. O některých významnějších a početnějších peticích jsou poslanci informováni
přímo na zasedání Sněmovny. K propagaci petic přispívají informace o peticích na internetu.
Program evidence petic byl vypracován v informačním systému Poslanecké sněmovny a je
k dispozici všem poslancům a výborům Poslanecké sněmovny. Evidence je realizována
v prostředí Lotus Notes s uvedením, kdo petici podal, kdy byla doručena, čeho se týkala,
jak, kdy a kým byla projednána a vyřízena. Program lze využít nejen pro evidenci petic,
ale i ke sledování pohybu jednotlivých dokumentů, stavu zpracování, k dotazům na jednotlivé
dokumenty a selekci dokumentů dle různých klíčů. V informačním systému Poslanecké
sněmovny jsou přehledně řazené pololetní zprávy tak, jak jsou projednávány petičním
výborem a schváleny na plénu Poslanecké sněmovny.
Obsah petic je zachycen v tabulce, ve které se zároveň uvádí počet petic a podpisů. V tomto
přehledu jsou petice tříděny podle klasifikačních znaků přebíraných v tezauru Eurovoc,
které vyjadřují hlavní téma petice. Každý klasifikační znak obsahuje číslo, které slouží pro
jeho přesnou identifikaci a systematické členění seznamu petic.
ombudsman Č.j.: KVOP-35233/2019/S
veřejný ochránce práv
Zpráva o případech, v nichž nebylo dosaženo nápravy ani postupem podle
8 20 zákona o veřejném ochránci práv
Podle ustanovení $ 24 odst. 1 písm. b) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv,
ve znění pozdějších předpisů, informuji Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky
o případech, v nichž se mi nepodařilo dosáhnout dostatečných opatření k nápravě ani
cestou vyrozumění nadřízeného úřadu či vlády nebo informováním veřejnosti o zjištěních
ze šetření podle $ 20 zákona o veřejném ochránci práv.
Vyrozumění vládě o nezákonné správní praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
spojené s doporučením zrušit $ 259 zákona o zadávání veřejných zakázek
(sp. zn. 34/2017/SZD)“
Podle $259 zákona ozadávání veřejných zakázek podléhá podání podnětu Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k zahájení řízení z moci úřední poplatku 10 000 Kč
(od října 2016).
Z podrobného šetření zástupce ochránkyně (sp. zn. 1914/2017/VOP)* vyplynulo, že ÚOHS
na podněty, za něž podatelé nezaplatili poplatek, nejen neodpovídal, ale s informacemi,
které takto získal, nedělal vůbec nic. Od října 2016 do března 2018 dokonce nevyvíjel ani
žádnou vlastní kontrolní činnost v oblasti veřejných zakázek, a později jen v řádu jednotek
za kalendářní čtvrtletí. Ani pro případ úhrady poplatku ÚOHS zásadně neodůvodňoval svá
vyrozumění podatelům o tom, jak naložil s jejich podnětem, ani když o to podatel výslovně
požádal. S výjimkou orgánů činných v trestním řízení nadto ÚOHS vyžadoval zaplacení
poplatku rovněž od orgánů veřejné správy, které předáním svého kontrolního zjištění nebo
oznámením přestupku plnily svou zákonnou povinnost.
ÚOHS je povinen seznámit se s každým podnětem. Vyplyne-li z něj důvodné podezření
na porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, musí vykonat dozor (kontrolu, zahájit
správní řízení) bez ohledu na to, kdo podnět podal a zda uhradil poplatek. Pokud podatel
podnětu poplatek zaplatil, musí ÚOHS přesvědčivě zdůvodnit, proč dále nekoná.
Ustanovení $ 259 zákona o zadávání veřejných zakázek se nepoužije pro úřední postupy
se speciálním režimem (např. předání věci podle trestního řádu, opatření k nápravě podle
zákona o finanční kontrole nebo oznámení o přestupku podle zákona o odpovědnosti
za přestupky a řízení o nich).
Opatření, která ÚOHS přislíbil přijmout, byla zjevně nedostatečná a netransparentní, proto
jsem o nezákonné správní praxi vyrozuměla vládu. Protože ani ústavně konformní výklad
5 259 zákona o zadávání veřejných zakázek nemůže odstranit všechny související problémy,
požádala jsem současně vládu, aby ministryni pro místní rozvoj uložila ve spolupráci
s ministryní financí zpracovat a předložit vládě návrh zákona, který bez náhrady zruší $ 259
o zadávání veřejných zakázek, a to do 31. května 2019.
1. Vyrozumění vládě s doporučením ke změně právní úpravy, tisková zpráva.
2 | Zpráva o šetření, závěrečné stanovisko.
om budsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
Vláda materiál projednala 13. května 2019 a navržené usnesení nepřijala.
Zrušení $ 259 zákona o zadávání veřejných zakázek jsem podpořila v řízení před Ústavním
soudem (sp. zn. 24/2019/SZD, sp. zn. PI. ÚS 7/19).
Průtahy v odvolacích řízeních v silniční agendě na Krajském úřadu Středočeského kraje
(sp. zn. 3855/2016/VOP)?
Stěžovatelka se domáhala odstranění plotu z účelové komunikace. Krajský úřad
Středočeského kraje rozhodl až po roce a půl, přestože zákonná lhůta k vydání rozhodnutí
činí 30 dnů a prodlužuje se až o 30 dní, pokud je třeba nařídit ústní jednání, provést místní
šetření nebo jde o zvlášť složitý případ.
Tento případ mnohonásobného překročení zákonné lhůty k vydání rozhodnutí nebyl
ojedinělý, podobné průtahy u odvolání v silniční správní agendě jsou na tomto krajském
úřadu běžné. V průběhu šetření evidoval krajský úřad více než 100 průtahových
nevyřízených spisů v odvolacích řízeních a jejich počet v průběhu šetření vzrostl.
Krajský úřad sice své pochybení uznal, vyčlenil pracovníky, kteří se této agendě budou
věnovat, avšak průtahových spisů za celou dobu šetření neubylo a úřad nedisponuje jasnou
koncepcí, jak tuto situaci v rozumné době účinně řešit. Posun nepřineslo ani vyrozumění
Ministerstva dopravy a zveřejnění případu.
Stavební úřad řádně neposoudil, zda je provozovaná sportovní střelnice povolená
(sp. zn. 3818/2018/VOP)“
Stěžovatel si opakovaně bezúspěšně stěžoval na nepovolenou a nepovoleně užívanou
střelnici a obtěžující hluk spojený s jejím provozem. Šetření ukázalo, že se stavební úřad
Městského úřadu Králův Dvůr dosud řádně nezabýval legálností střelnice - neposoudil, zda
střelnice je (byla) povolena a dotčené pozemky lze k tomuto účelu užívat. Nezjistil tedy
řádně skutkový stav věci.
Stavba musí být prováděna a užívána v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením
stavebního úřadu. U existujících povolených staveb, u nichž se doklady nedochovaly nebo
nejsou v náležitém stavu, stavební úřad ověří dokumentaci skutečného provedení stavby.
Nejprve však musí posoudit dostupné důkazy o povolení stavby. Pokud stavba nikdy
nebyla povolena, musí stavební úřad zahájit řízení o odstranění stavby.
Po kontrolní prohlídce stavební úřad zahájil řízení o odstranění nově vybudované dřevěné
stavby a oplocení v areálu střelnice. Nadále se však nezabýval legálností areálu střelnice.
Proto zástupce ochránkyně stavebnímu úřadu doporučil, aby řádně posoudil, zda je areál
střelnice povoleným záměrem v území. Pokud ne, měl vydat výzvu k bezodkladnému zákazu
užívání střelnice a záměr projednat v řízení o odstranění stavby.
3. Zpráva o šetření, závěrečné stanovisko, vyrozumění nadřízenému úřadu, tisková zpráva.
4 | Zpráva o šetření, závěrečné stanovisko, vyrozumění nadřízenému úřadu.
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
Stavební úřad sdělil, že tehdejší stavební úřad v roce 1956 na střelnici povolil dřevěnou
budovu, a tím povolil i provoz (užívání) střelnice. Současně uznal, že se taková stavba
vlokalitě nenachází. Neobjasnil, zda rozhodnutím z roku 1956 bylo povoleno využití
pozemků za účelem střelnice, ani to, zda zánikem dřevěné budovy povolené v roce 1956
nezanikla střelnice.
Nápravu nezjednal ani Krajský úřad Středočeského kraje, na nějž se zástupce ochránkyně
obrátil.
Stavební úřad nečinně přihlížel rozsáhlým zemním pracím a nepovolenému kácení dřevin
kvůli sportovní střelnici (sp. zn. 4545/2018/VOP a 5580/2018/VOP)*
Občané obce Hradčany-Kobeřice upozorňovali na nečinnost stavebního úřadu v Prostějově,
který nereagoval na rozsáhlé terénní úpravy v nezastavěném území obce. Stavebník
prováděl zemní práce, vybudoval několik valů, bez povolení pokácel několik zdravých,
vzrostlých stromů, a to i na cizích pozemcích. Stěžovatelé se domnívali, že buduje sportovní
střelnici.
Stavební úřad nekonal, přesvědčen, že činnost stavebníka nemusí projednávat, přestože se
nezabýval základními otázkami, jako je rozsah terénních úprav, lokalita a účel provedených
zemních prací včetně vybudování valů.
Stavební úřad musí posoudit, zda jsou provedené zemní práce stavebním záměrem, resp.
terénními úpravami, které podléhají projednání podle stavebního zákona. Za terénní
úpravy se považují mj. takové zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled
prostředí nebo odtokové poměry. Násypy, navážky či úpravy pozemků pro zřízení hřišť či
sportovišť stavební zákon označuje za možné terénní úpravy.
Zástupce ochránkyně stavebnímu úřadu vytkl, že nezjistil úplný skutkový stav. Jako opatření
k nápravě navrhl, aby stavební úřad zrušil své sdělení, že terénní úpravy nepodléhají
projednání podle stavebního zákona, a následně posoudil zákonnost terénních úprav. Kdyby
zjistil, že jde o nepovolené terénní úpravy, měl vydat výzvu k bezodkladnému zákazu jejich
užívání a terénní úpravy projednat v řízení o odstranění stavby.
Stavební úřad bez dalšího setrval na svém názoru, že předmětné zemní práce nejsou
terénními úpravami podle stavebního zákona. Proto zástupce ochránkyně vyrozuměl
so.
nadřízený Krajský úřad Olomouckého kraje a informoval veřejnost.
Stavební úřad přes zjištěné riziko poškození historicky cenných staveb nevymáhal
splnění svých rozhodnutí (sp. zn. 4583/2017/VOP)“
Stavebník v dubnu 2016 bez povolení vykopal a odtěžil množství zeminy v bezprostřední
blízkosti vinného sklepa stěžovatele. Stěžovatel poukazoval na porušení valené klenby
5. Zpráva o šetření, závěrečné stanovisko, vyrozumění nadřízenému úřadu, tisková zpráva.
6 | Zpráva o šetření, závěrečné stanovisko, vyrozumění úřadu o zveřejnění případu, tisková zpráva.
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
ve sklepní části historicky cenných, více než 200 let starých, vinných sklepů, jimž tak hrozilo
zničení.
Stavební úřad ve Valticích stavebníkovi nařídil provést nutné zabezpečovací práce do 15.
prosince 2016. Ten pouze provizorně zastřešil a oplotil část stavby. Stavební úřad přesto
nepřistoupilk nucenému výkonu svého rozhodnutí. Stavebník také přes vydaný zákaz stavbu
dál užíval. Uložené pokuty zaplatil, ale vjednání pokračoval, na což již stavební úřad
nereagoval. Stavební úřad také přerušil řízení o dodatečném povolení stavby. Krajský úřad
vydal tři příkazy k odstranění nečinnosti stavebního úřadu. V dubnu 2018 stavební úřad
podal soudnímu exekutorovi návrh navýkon svého rozhodnutí o nařízení nutných
zabezpečovacích prací. Exekutor ho v srpnu zamítl. Stavebník nedoložil podklady potřebné
pro dodatečné povolení stavby, proto stavební úřad řízení zastavil. Stěžovatel i stavebník
pak vyjádřili výhrady k vydanému rozhodnutí o nařízení provedení nutných zabezpečovacích
prací. Stavební úřad i město zpochybnily jeho vykonatelnost.
Pokud stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, nařídí
stavební úřad vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, není-li nutné
stavbu neodkladně odstranit. Pokud stavebník nesplní povinnost uloženou vykonatelným
rozhodnutím stavebního úřadu, musí stavební úřad splnění rozhodnutí vymoci - sám nebo
prostřednictvím soudního exekutora. Zástupce ochránkyně proto v závěrečném stanovisku
navrhl, aby stavebního úřad ve Valticích přikročil k nucenému výkonu svého rozhodnutí
a dokončil řízení o odstranění stavby.
V únoru 2019 stěžovatel upozornil na zhoršení situace - z nepovoleného výkopu pronikala
do historického sklepa stropem voda. Protože ani tehdy stavební úřad nekonal, zástupce
ochránkyně případ zveřejnil (vyrozumění nadřízeného úřadu by nic nepřineslo). Stavební
úřad pak znova nařídil provedení nutných zabezpečovacích prací a stavebník nad sklep
nasypal zeminu.
Věznice nepovažuje za blízké osoby spoluvězně sdílející 12 let jednu celu
(sp. zn. 5353/2018/VOP)!
Stěžovatel vykonával trest odnětí svobody po dobu 12 let ve stejné věznici s jiným
odsouzeným, po několik let dokonce ve stejné cele. Po propuštění stěžovatel někdejšímu
spoluvězní prakticky denně psal a poslal mu několik balíčků. Domluvili se také, že spolu
budou v budoucnu bydlet. Přesto ředitel Věznice Mírov odmítl uznat stěžovatele za osobu
blízkou, na jejíž návštěvu má odsouzený právo a jíž také může telefonovat. Návštěvu ani
telefonát nepovolil, protože stěžovatele nepovažuje ani za osobu, která by na odsouzeného
mohla mít pozitivní výchovný vliv.
Odsouzený má právo přijímat v čase určeném ředitelem věznice návštěvy blízkých osob
na dobu 3 hodin během jednoho kalendářního měsíce. V zájmu nápravy odsouzeného lze
odsouzenému povolit návštěvu jiných než blízkých osob. Osoba blízká je příbuzný v řadě
přímé, sourozenec a manžel nebo partner; jiné osoby vrodinném nebo obdobném
poměru se pokládají za blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně
7 Zprávao šetření, závěrečné stanovisko, vyrozumění nadřízenému úřadu.
ombudsman 2. čtvrtletí 2019
veřejný ochránce práv
pociťovala jako újmu vlastní. Odsouzení vykonávající společně po několik let trest odnětí
svobody, dokonce ve stejné cele, by za dalších okolností (např. častá korespondence,
zasílání balíčků, hmotná podpora, plánované společné bydlení) měli být posouzeni jako
osoby blízké pro účely telefonického kontaktu a návštěv ve věznici.
Protože ředitel Věznice Mírov nepřijal opatření k nápravě, navrhla jsem v závěrečném
stanovisku, aby bez dalšího vyhověl případné žádosti odsouzeného o povolení telefonického
kontaktu se stěžovatelem a jeho návštěvu. Ředitel věznice přistoupil na telefonáty, nikoliv
na návštěvy. Proto jsem o nápravu požádala tehdejšího ministra spravedlnosti. Současná
ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová však postup ředitele Věznice Mírov
podpořila.
Brno 5. srpna 2019
Mgr. Anna Šabatová, Ph.D.
veřejná ochránkyně práv
