Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

                Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
99.
USNESENÍ
výboru pro životní prostředí
ze 22. schůze
dne 13. listopadu 2019
Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí (KOM (2019) 233 v konečném znění, kód Rady 9416/19)


Výbor pro životní prostředí po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance RNDr. Jana Zahradníka a po rozpravě
I. bere na vědomí zprávu Komise Evropskému parlamentu, Evropskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí, 
II. bere na vědomí stanovisko Vlády ČR k této zprávě,
III. konstatuje, že Komise došla k závěru, že při plnění cílů 7. akčního programu bylo dosaženo určitého pokroku (hodnocení 3 na stupnici od 1 do 5), což naznačuje určité rezervy jak v samotné formulaci programu, tak v jeho naplňování,
IV. žádá Evropskou komisi, aby při formulování 8. akčního programu věnovala pozornost zavedení průběžného monitorovacího systému,
V. žádá Evropskou komisi, aby při tvorbě tohoto strategického dokumentu pro politiku ochrany životního prostředí v budoucích desetiletích měla na zřeteli vedle nových výzev a z nich plynoucích opatření také udržitelnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu a zemědělství, jakož i společenské dopady těchto opatření,
VI. pověřuje předsedkyni výboru, aby o tomto usnesení informovala předsedu výboru pro evropské záležitosti.

	Ing. Eva FIALOVÁ v.r.		RNDr. Jan ZAHRADNÍK v.r. 
	ověřovatel		zpravodaj
	

		
Ing. Dana BALCAROVÁ v.r. 
předsedkyně

Příloha k usnesení VŽP č. 99
	Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí

	Informační podklad ke zprávě o hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí





ZPRÁVA
Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí
KOM(2019) 233 v konečném znění, kód Rady 9416/19


· Právní základ:
Dokument informační povahy.

· Datum zaslání Poslanecké sněmovně prostřednictvím VEZ:
20. 5. 2019

· Datum projednání ve VEZ:
12. 6. 2019 (1. kolo)

· Procedura:
Není projednáváno legislativním postupem, jedná se o dokument nelegislativní povahy, který nepodléhá schválení v Radě a Evropském parlamentu. Procedura je ukončena jeho přijetím a předložením těmto institucím. 

· Předběžné stanovisko vlády (dle § 109a odst. 1 jednacího řádu PS):
Datované dnem 25. června 2019, doručené dne 2. července 2019 prostřednictvím systému ISAP.

· Hodnocení z hlediska principu subsidiarity:
Hodnocení z hlediska principu subsidiarity se neuplatní, jedná se o dokument informační povahy.

· Odůvodnění a předmět:
7. akční program pro životní prostředí obsahuje strategické pokyny a koordinovaná opatření pro evropskou politiku v oblasti životního prostředí a změny klimatu na období 2014 - 2020 a stanovuje vizi do roku 2050 z hlediska environmentálně udržitelného růstu a dobrých životních podmínek jednotlivců, která je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN. Určil 9 prioritních cílů[footnoteRef:1], 36 dílčích cílů a 60 konkrétních opatření, která mají EU a členské státy, podniky i jednotlivci provést.  [1:  Devět prioritních cílů rozdělil 7. akční program pro životní prostředí na:
Tři tematické priority: chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní bohatství Unie; změnit Unii v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje; chránit občany Unie před environmentálními tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky.
Čtyři tzv. „podpůrné prostředky“: lepší provádění právních předpisů; lepší informovanost prostřednictvím lepší znalostní základny; účelnější investice; začlenění environmentálních hledisek do ostatních politik.
Dva horizontální prioritní cíle: zajistit, aby byla města v Unii udržitelnější, a pomoci Unii řešit mezinárodní problémy v oblasti životního prostředí a klimatu.] 

Předkládaná hodnotící zpráva 7. akčního programu pro životní prostředí shrnuje poznatky, k nimž Komise dospěla ve svém pracovním dokumentu "Living well, within the limits of our planet" [footnoteRef:2]a  popisuje hlavní úspěchy programu i jeho nedostatky. Hodnocení zkoumá, do jaké míry pomohly struktura, forma a strategická úloha schváleného rámce činnosti zajistit lepší evropskou politiku v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Vzhledem k tomu, že se pokrok v oblasti životního prostředí obvykle projeví v delším časovém období, než je pět let, a jelikož je obtížné přisoudit pokrok konkrétnímu akčnímu programu pro životní prostředí, je cílem hodnocení posoudit přidanou hodnotu strategického rámce a společně dohodnutých priorit, jimiž se řídí tvorba environmentální politiky EU. [2:  Vzhledem k tomu, že se jedná o pracovní dokument útvaru Komise, je dostupný jen v angličtině. ] 

Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí se týká výsledků dosažených v letech 2014–2018 a vychází z řady studií, konzultací a přezkumů, které posuzovaly dosavadní pokrok, jehož bylo s ohledem na program dosaženo, zahrnující konzultace se zúčastněnými stranami (on-line veřejná konzultace, veřejná pracovní setkání a cílené konzultace), přezkum provádění environmentální politiky ze strany Komise, výroční zprávy o environmentálních ukazatelích vyhotovené Evropskou agenturou pro životní prostředí (2016–2018) a zprávy Evropského parlamentu a Výboru regionů (včetně hodnocení provádění 7. akčního programu pro životní prostředí Evropským parlamentem z listopadu 2017).
Obecně Komise hodnotí 7. akční program pro životní prostředí pozitivně – zejména díky němu došlo k posunu v tvorbě politiky tím, že je uznáváno propojení ochrany životního prostředí, sociálních přínosů a udržitelného hospodářského růstu. Program stanovil dlouhodobou vizi pro životní prostředí, která je zásadní pro určování krátkodobých politických cílů při tvorbě jednotlivých politik, a definoval hlavní nedostatky environmentální politiky EU – nedostatečné provádění, informace, investice a začleňování. 

· Obsah a dopad:
Hlavní přínos 7. akčního programu pro životní prostředí spočívá podle Komise v tom, že poskytuje strategický rámec, který „úspěšně zavedl chápání environmentální politiky jako hnací síly zeleného růstu, zdravé planety a lepších životních podmínek jednotlivců.“ Na jeho přípravě se podílely všechny zúčastněné strany – nejen orgány EU a členské státy, ale i místní a regionální subjekty včetně podniků, což podle Komise přispělo k větší soudržnosti a angažovanosti environmentálních politik EU a členských států. 
V rámci 7. akčního programu pro životní prostředí se zvýšilo obecné povědomí o tom, že ochrana životního prostředí je spojena s udržitelným ekonomickým modelem, a byly přijaty klíčové odvětvové politiky zohledňující environmentální rozměr (zejména balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, strategie pro biohospodářství a akční plán pro udržitelné financování). Existence 7. akčního programu pro životní prostředí podle Komise přispěla také k jednotnému postoji EU na globální scéně (zejména při vyjednávání Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody o boji proti změně klimatu).
Obecně Komise konstatuje, že byť bylo dosaženo pokroku (v některých oblastech většího, než se v 7. akčním programu pro životní prostředí předpokládalo), nebyla v této fázi programu dosud provedena všechna opatření a „další úsilí“ je podle Komise jednoznačně nezbytné.
Za hlavní poznatky získané při vyhodnocování 7. akčního programu, jež Komise využije při přípravě následujícího akčního programu pro životní prostředí, Komise považuje následující:
a) 7. akční program pro životní prostředí je vhodnou strategii se silnými vazbami na vnitrostátní strategie v oblasti životního prostředí. Mnoho členských států přijalo 7. akční program pro životní prostředí jako vzor pro své vlastní strategie nebo konkrétní opatření v oblasti environmentální politiky. 
b) Program měl obsahovat konkrétnější strategická opatření, aby bylo možné provést hodnocení, a monitorovací mechanismus k zajištění odpovědnosti za závazky a jejich plnění založený na jednoznačných a schválených ukazatelích k měření pokroku při provádění opatření.
c) Zúčastněné strany měly být zapojeny nejen do konzultací při přípravě a přijímání programu, ale i po jeho zahájení, tzn. po celou dobu jeho trvání.
d) V zájmu dosažení souladu s politickými prioritami orgánů EU a zaručení jejich politické odpovědnosti by doba trvání akčního programu pro životní prostředí měla být propojena s  cyklem voleb do Evropského parlamentu a dalšími klíčovými dlouhodobými strategickými rámci, jako je Pařížská dohoda a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030.
V rámci vyhodnocování 7. akčního programu Komise provedla hloubkovou analýzu, jejímž cílem bylo zjistit, do jaké míry pomohly struktura, forma a strategická úloha schváleného rámce činnosti zajistit lepší evropskou politiku v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Komise prověřovala, co představuje vhodnou strategii a nakolik 7. akční program pro životní prostředí tato kritéria úspěchu splňuje. Její celkové závěry vycházejí z této analýzy rizik spolu s posouzením dosažených cílů a provedených opatření s přihlédnutím k zásadám zlepšování právní úpravy stanoveným Komisí, přičemž Komise si je vědoma, že 7. akční program pro životní prostředí je pouze jedním z mnoha faktorů ovlivňujících environmentální politiku, a že tak není snadné zjistit, do jaké míry přispěl každý z nich. 
Na základě kritérií zlepšování právní úpravy (účelnost, účinnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota EU) vyvodila Komise z výsledků 7. akčního programu následující závěry pro řádnou správu věcí veřejných: 
1. Účelnost: Na základě analýzy 60 opatření uvedených v 7. akčním programu Komise konstatuje dosažení určitého pokroku při plnění cílů, opatření jsou koordinovanější, předvídatelnější a rychlejší. 
· Největší pokrok byl dosažen ohledně cíle přechodu na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje. 
· K nejmenšímu pokroku došlo v oblasti ochrany přírody, životního prostředí, zdraví a začleňování.
· 7. akční program zvýšil předvídatelnost politiky v oblasti životního prostředí a změny klimatu a usnadňuje koordinaci politik členských států.
· Zásadní problém způsobuje to, že období provádění akčního plánu neodpovídá institucionálnímu cyklu EU.
· Nebyla provedena strategie pro netoxické životní prostředí a strategie ke snížení odpadu v moři, na druhou stranu nad rámec programu byla přijata strategie pro plasty a agenda oběhového hospodářství (rozšířením koncepce účinného využívání zdrojů).
2. Účinnost: Struktura 7. akčního programu pro životní prostředí, a zejména podpůrný rámec, pomohly vytvářet synergie. Zaměření programu na lepší začleňování a provádění podporuje politická opatření, která mají dosáhnout úspor nákladů a vyšší účinnosti.
· Neprovádění právních předpisů v oblasti životního prostředí stojí hospodářství EU ročně přibližně 55 miliard EUR, pokud jde o náklady na zdravotní péči a přímé náklady na životní prostředí. 
· Navzdory stále ambicióznějším environmentálním cílům v mnoha oblastech politiky jsou výdaje na ochranu životního prostředí v Evropě po dobu mnoha let poměrně stálé (přibližně 2 % HDP).
· Díky rámcovému programu dochází k začleňování environmentálních otázek jak horizontálně (mezi jednotlivými oblastmi politiky), tak i vertikálně (mezi jednotlivými úrovněmi správy).
· Komise se domnívá, že by členské státy mohly být transparentnější, pokud jde o sdílení informací, které shromažďují prostřednictvím hodnocení a činností v oblasti zlepšování právní úpravy, s cílem umožnit další synergie v rámci EU.
3. Relevance: 7. akční program pro životní prostředí se vztahuje na správné oblasti a jeho vize do roku 2050 je i nadále platná. S tím, jak se objevují nové problémy, je však třeba provést úpravy.
· Program se vztahuje na tři tematické prioritní cíle (chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní bohatství Unie; změnit Unii v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje; chránit občany Unie před environmentálními tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky – tzn. příroda, hospodářství, zdraví).
· Některé podpůrné faktory mohly být řešeny jasněji (například digitalizace a správa záležitostí týkajících se životního prostředí). 
· Celková struktura omezeného počtu tematických cílů doplněná specifičtějšími dílčími cíli a opatřeními pomohla dosáhnout splnění prioritních cílů. Metoda víceúrovňového akčního programu pro životní prostředí je podle Komise úspěšná. Určité pochybnosti vyvolává složitosti a hloubka některých cílů či opatření.
4. Soudržnost: 7. akční program pro životní prostředí je do značné míry v souladu s agendou tvorby politik v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to v Evropě i v celosvětovém měřítku.
· Komise hodnotí 7. akční program pro životní prostředí jako vnitřně konzistentní – stanoví program a tvoří základ každodenní činnosti Komise v oblasti životního prostředí.
· Pokud jde o jeho soudržnost vnější, tzn. s ostatními oblastmi politik – ačkoliv Komise pozitivně hodnotí např. zprávy o jednotlivých zemích v rámci evropského semestru, konstatuje, že k dosažení „tvorby integrovaných politik je zapotřebí učinit více“ – zejména více zohlednit sociální otázky, a to na základě stávajících vazeb mezi environmentální a sociální politikou (např. dopad na zranitelné skupiny, zaměstnanost, sociální začleňování a nerovnost).
· 7. akční program pro životní prostředí je v podstatě v souladu s mezinárodními závazky (zejména s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030).
5. Přidaná hodnota: 7. akční program pro životní prostředí zajistil účelnější a účinnější environmentální politiku.
· 7. akční program pro životní prostředí poskytl vodítko pro zúčastněné strany na úrovni EU, vnitrostátní a místní úrovni podílející se na řešení environmentálních problémů. 
· Vzhledem k tomu, že „environmentální politika stanoví rámec, poté však v souladu se zásadou subsidiarity ukládá odpovědnost za jeho uplatňování různým úrovním správy,“ je zásadní náležitá propojenost 7. akčního programu s vnitrostátními strategiemi v oblasti životního prostředí, což se podle Komise podařilo.
· Bylo by užitečné posílit provádění prostřednictvím důkladnějšího a pravidelnějšího hodnocení a monitorování.
V závěru své hodnotící zprávy Komise shrnuje, že 7. akčního programu pro životní prostředí:
· usnadnil důležitý posun v tvorbě politiky – tzn., že ochrana životního prostředí, sociální přínosy a udržitelný hospodářský růst jsou vzájemně spojeny, 
· podpořil důležité nové agendy (oběhové hospodářství a cíle udržitelného rozvoje), 
· poprvé stanovil dlouhodobou vizi pro životní prostředí, která je užitečným nástrojem tvorby politik, a to jako doplněk krátkodobějších politických cílů i jako prvek, který mohou všechny zúčastněné strany použít jako vodítko při své činnosti. 
· zaměřil pozornost na hlavní výzvy v rámci environmentální politiky EU: nedostatečné provádění, informace, investice a začleňování. 

Stanovisko vlády ČR:
Česká republika pokládá 7. akční program pro životní prostředí za přínosný strategický dokument. Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí vnímá jako jeho důležitou součást a je si vědoma, že je třeba vyhodnotit oblasti, které byly úspěšné, a uznává potřebu zaměřit se do budoucna na podporu oblastí, ve kterých nedošlo k pokroku. Česká republika má zájem na pokračování v navazujících akčních programech na další období a vítá přijetí nového 8. akčního programu do roku 2020. Česká republika i nadále podporuje současnou strukturu členěnou do tří tematických cílů, podporuje zavedení monitorovacího rámce s využitím stávajících mechanismů podávání zpráv a sběru dat, implementaci cílů a komunikaci vůči veřejnosti.

Předpokládaný harmonogram projednávání v orgánech EU:
V Evropském parlamentu se zpráva nachází v přípravné fázi. Byla přidělena výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a o stanovisko byl požádán výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI).
V rámci Rady se zprávou zabývá Pracovní skupina pro životní prostředí.