Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2020
VIII. volební období
___________________________________________________________


Pozměňovací návrh 

Dana Balcarová

k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 




(sněmovní tisk č. 514)


Text návrhu:

Za část druhou se vkládá část třetí, která zní:

„ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. VI
V § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se slova „vstupu do jiného prostoru nebo na pozemek,“ zrušují.“.
Dosavadní část třetí se označuje jako část čtvrtá a dosavadní článek VI se označuje jako článek VII.



Odůvodnění:
V České republice není možné účinně reagovat na případy týrání zvířat v domech a bytech, ať už se jedná o menší chovy, nebo tzv. množírny. Chov větších počtů jedinců zvířat v nevhodných podmínkách může snadno vést k naplnění definice týrání zvířat podle § 4 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění.

Chov zvířat, včetně rozsáhlých množíren, je často umístěn v obytných domech, bytech nebo stodolách, tedy v prostorech, které jsou z pohledu zákona klasifikovány jako obydlí. Do těchto prostor dnes nemají orgány veterinární správy ani policie bez souhlasu vlastníka zajištěn vstup. Je tomu tak především z důvodu nedotknutelnosti obydlí vyplývajícího z Listiny základních práv a svobod (čl. 12). To ztěžuje veterinární správě a policii prokázání týrání (nebo existence množírny), v některých případech vede k závažných dopadům na zdraví chovaných zvířat nebo jejich usmrcení (především psů a koček). Odborná veřejnost, která se problematikou ochranou zvířat zabývá, se shoduje, že bez právní možnosti prokázat týrání zvířat přímo v obydlí nelze situaci, kdy jsou zvířata závažně a dlouhodobě týrána, efektivně řešit.

Ustanovení § 25 odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání dává zaměstnancům orgánů ochrany zvířat oprávnění vstupovat do objektů provozovny chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a odstavec 2 ukládá chovateli povinnost inspektorovi vstup do objektu umožnit. To znamená, že pracovník orgánu ochrany zvířat smí vstoupit do objektu chovatele, kde je chováno zvíře, za účelem provedení kontroly. Ovšem pro případ, že chovatel poruší svou povinnost umožnit vstup a veterinárního inspektora ke zvířeti nevpustí, již zákon nezakládá pravomoc orgánu ochrany zvířat vymoci si vstup i proti vůli chovatele. Dle skutkové podstaty přestupku dopadajícího na porušení této povinnosti chovatele lze jen udělit pokutu do výše 50 000 Kč (§ 27 odst. 1 písm. o) a § 27a odst. 1 písm. l). Kromě toho může veterinární inspektor řešit situaci uložením povinnosti předvést zvíře (§ 25 odst. 2 písm. c). Toto řešení bývá praxí považováno za málo účinné, zejména proto, že nelze posoudit podmínky, v nichž je předvedené zvíře chováno ani zjistit skutečný počet chovaných zvířat.

Úřad Krajské veterinární správy může dle zákona vstoupit do objektu v případě důvodného podezření na týrání zvířat. Kontroly prováděné KVS, zvlášť když jde o podezření z týrání, by měly být neohlášené, k tomu jsou úřady v praxi ombudsmanem vedeny. Problematické je, že kontrolovaná osoba musí být o kontrole informována, což lze sice zajistit až na místě, ale chovatel nemusí být doma. Proto je běžnou praxí, že Krajská veterinární správa svou návštěvu ohlásí předem doporučeným dopisem. To poskytne chovateli čas na zahlazení stop. 

Zásadním problémem v oblasti ochrany zvířat proti týrání jsou tedy překážky vstupu do obydlí, v němž k týrání zvířat dochází. Veterinární správa dle současné právní úpravy kontroluje plnění povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání dle kontrolního řádu. Do obydlí je přitom kontrolující osoba oprávněna vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užíváno k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Dochází-li tedy k týrání zvířat v obydlí, kde je umístěna množírna, nemá veterinární správa možnost, jak operativně zasáhnout a týrání zvířat včas zjistit a zabránit.  

Problematice vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek se věnuje zákon o policii. Policie ČR může vstoupit do obydlí jen zákonem uvedeným  způsobem a podle § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb, o Policii České republiky může PČR vstoupit do jiného prostoru nebo na pozemek, má-li důvodné podezření, že se tam nachází týrané zvíře. Možnost vstupu do obydlí tedy nemá ani policie v případě podezření na týrání zvířat, byť je skutková podstata týrání zvířat zakotvena v trestním zákoníku. Policie má možnost v případě podezření na týrání zvířat vstoupit pouze do jiného prostoru nebo na pozemek, ne však do obydlí. Předkládaný pozměňovací návrh si klade za cíl rozšířit § 40 odst. 2 písm. c) Zákona o policii o vstup do obydlí. V případě důvodného podezření na týrání či existenci množírny by případné oprávnění PČR vstoupit do obydlí, pokud se tam nachází týrané zvíře, urychlilo reakci PČR k provedení potřebných úkonů (zjištění stavu zvířat a jejich případné zajištění apod.). 

Záměrem tohoto pozměňovacího návrhu je umožnění včasné pomoci týraným zvířatům v těch případech, kdy existuje podezření na týrání zvířat v objektech kvalifikovaných jako obydlí a není jisté, že týrání dosahuje stupně trestného činu. Hana Müllerová a Vojtěch Stejskal v publikaci Ochrana zvířat v právu (Praha: Academia, 2013) upozorňují, že “za situace, kdy není umožněno provést kontrolu a tudíž prokázat případné týrání, lze pochopitelně těžko shromáždit podklady nutné např. pro zahájení trestního řízení tak, aby situace mohla být řešena po právní stránce povolením domovní prohlídky. Nehledě na to, že lze i těžko pomoci samotnému zvířeti, jemuž tak mohou hrozit následky na zdraví nebo v závažnějších případech smrt utýráním. Podle našeho názoru je otázkou, zda taková úprava obstojí ve světle nového právního statusu zvířete v občanském zákoníku z r. 2012 – v něm se deklaruje, že živé zvíře není věc, což právní status zvířete oproti současnému stavu významným způsobem vyvyšuje.”

Na tomto příkladu vidíme, že i odborná literatura hodnotí zavedení vstupu Policie ČR do obydlí z důvodu nezbytnosti ochrany zvířat jako velmi přínosný prostředek. O této možnosti je v ochraně zvířat proti týrání dlouhodobě diskutováno. S přihlédnutím k obecnému principu vysoké hodnoty zvířat a zvláště pak zvýšenému právnímu statusu zvířete v novém občanském zákoníku by měl být tento pozměňovací návrh nyní přijat. Zejména ve světle § 494 občanského zákoníku znění dosavadní úpravy těžko obstojí. Vstup Policie ČR do obydlí je nutný co nejdříve právně zakotvit z důvodu nezbytnosti včasné ochrany zvířat. 

Domníváme se, že zájem na ochraně živých tvorů před týráním, kteří se nemohou sami lidskému jednání bránit, obstojí jako důvod prolomení ochrany obydlí v závažných případech. Máme za to, že by PČR případné rozšíření pravomoci vstupu do obydlí (pokud je tam podezření na týrané zvíře) v tomto případě přivítala a nemyslíme si, že by  tohoto oprávnění bylo  zneužíváno. PČR by do obydlí vstupovala pouze v případě důvodného podezření na týrání zvířat. 

Předkládaný pozměňovací návrh je postaven tak, aby nebyl zneužitelný a skutečně pomáhal tam, kde je třeba. Krajská veterinární správa již nebude nucena měsíce čekat před objekty, kde dochází k týrání zvířat, nebo kde se nachází množírny přeplněné týranými či nemocnými zvířaty. Vstup Policie ČR do obydlí může přinést potřebnou změnu, díky které bude Česká republika schopna efektivně bojovat proti týrání zvířat a jejich nezákonnému množení.