Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam 4600-26-20200429 najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
VIII. volební období





Pozměňovací návrh 


poslankyně Evy Fialové



ke sněmovnímu tisku č. 677/0


návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností  
 


Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností se mění takto:
Nakládání s peněžitými příspěvky výrobců
Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností, sněmovní tisk 677, se mění takto:
1. V § 44 odst. 6 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“, na konci písmene b) se slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

1. V § 44 se odstavec 7 zrušuje.

1. V § 46 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Provozovatel kolektivního systému je povinen zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných výrobcům za účelem zajištění kolektivního plnění nepřesahovala náklady nezbytné na poskytování služeb nakládání s výrobky s ukončenou životností hospodárným způsobem, přičemž hospodárnost provozovatel kolektivního systému realizuje způsobem umožňujícím kontrolu ze strany ministerstva. Provozovatel kolektivního systému zašle ministerstvu zprávu o plnění této povinnosti za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jeho kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku.“
1. V § 124 odst. 1 písm. g) se text „, 6 nebo 7“ nahrazuje textem „nebo 6“.

Odůvodnění pozměňovacího návrhu
Navrhované znění zákona používá velmi problematickou terminologii, kdy v praxi není zřejmé, jak by provozovatelé kolektivních systémů měli uloženou povinnost plnit. Jako problematické se jeví zejména slovní spojení „nákladově účinným způsobem“ a dále povinnost „rozdělování“ vzniklých nákladů mezi osoby poskytující služby v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životností. 
Provozovatel kolektivního systému žádné náklady nerozděluje, a není tedy zřejmé, jak by plnění této povinnosti mělo v praxi probíhat. 
Dále není zřejmé, jak interpretovat použitý pojem „nákladově účinným způsobem“, resp. jak lze tímto způsobem dospět ke konkrétní kalkulaci výše příspěvků. 
S ohledem na praxi v daném odvětví uvedený pojem jistým způsobem naznačuje způsob financování v rámci tzv. průběžného systému. Průběžný systém financování je však vhodný spíše pro výrobky s krátkou životností – jako např. některé baterie, kdy jsou náklady v čase zřejmé a jednoduše předvídatelné. 

V případě elektrozařízení se však jeví jako vhodný spíše systém rezervní, neboť je nutné vytvářet vyšší finanční rezervy na krytí nákladů výrobků s životností přes 10 let. Průběžný systém, kdy ke stanovení výše příspěvků dochází aktuálním nákladovým způsobem, je pro systém sběru a zpracování elektrozařízení zcela nevyhovující.  
Stanovení výše příspěvků aktuálním nákladovým způsobem by v praxi znamenalo např. zohlednit krátkodobé výkyvy cen materiálů získaných zpracováním a často přepočítávat a měnit výši příspěvků výrobců, což není žádoucí. 
V případě elektrozařízení je tento přístup nejen neefektivní, ale především vytváří v dlouhodobém horizontu nejistotu záruky financování oproti rezervnímu systému. Vyhodnocení skutečně vynaložených nákladů probíhá průběžně, a pouze v případě, že je výkyv větší a trvalejšího charakteru, než je předpoklad, dochází ke změnám příspěvků výrobců. Ceny je ve vztahu k elektrozařízení nezbytné kalkulovat předem a dlouhodobě. 
Nákladová cena navíc stanoví výši nákladů na jednotku a bylo by tedy třeba vybírat na 100 % nákladů za výrobky uvedené na trh. Nepočítá se tedy s tím, že je stanovena nějaká kvóta sběru (65 %), případně je zavedena nějaká praxe. V některých případech se dokonce vrací více než 100 % hmotnosti uvedené na trh (CRT televize vs. LCD televize), tedy jakýkoliv příspěvek stanovený nákladovým způsobem na jednotku by byl naopak nedostačující. 
Pozměňovací návrh tedy lépe reflektuje požadavky praxe a zároveň zachovává povinnost racionálního ekonomického hospodaření na straně provozovatele kolektivního systému, což je nepochybným úmyslem zákonodárce. 
Pozměňovací návrh se snaží odstranit nežádoucí důsledek navrhované právní úpravy, kterým by byla nutnost permanentní rekalkulace příspěvků stanovených výrobcům, a to jak na straně provozovatele kolektivního systému (což vyvolá nutnost navýšení režijních výdajů na kalkulační / controllingové oddělení) tak i na straně výrobce, který ve smluvním vztahu s provozovatelem kolektivního systému kalkuluje svoje výdaje dle platné smlouvy. 
Původní navrhované změny by zavdaly potřebu flexibilnější výpovědní lhůty a mohly by tak vyvolat značný vliv na hospodaření kolektivního systému (např. nečekané ukončení smlouvy v krátkém horizontu s několika výrobci) a snížení likvidity provozovatele kolektivního sytému. 
Častěji by pak docházelo k požadavkům na čerpání rezervy (se souhlasem ministerstva), což není žádoucí.  
Zároveň došlo k legislativně-technické úpravě, kdy daná povinnost se z hlediska systematiky lépe hodí do § 46, hospodaření provozovatele kolektivního systému a k souvisejícím úpravám.



Úplné znění § 44, § 46 a § 124 odst. 1 písm. a) až h):

§ 44
Povinnosti provozovatele kolektivního systému
(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců, se kterými uzavřel smlouvu o kolektivním plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

(2) Podmínky smluv o kolektivním plnění včetně výše příspěvků musí provozovatel kolektivního systému stanovit pro všechny výrobce jednotně a tak, aby žádní výrobci nebo skupiny výrobců určitého typu nebo značky vybraných výrobků nebyli neodůvodněně zvýhodněni či znevýhodněni v hospodářské soutěži. Ekomodulace přitom nepředstavuje neodůvodněné zvýhodnění či znevýhodnění v hospodářské soutěži. 

(3) Provozovatel kolektivního systému je povinen uzavřít smlouvu o kolektivním plnění pro všechny vybrané výrobky uváděné výrobcem na trh v rozsahu svého oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud o uzavření této smlouvy výrobce projeví zájem a nemá vůči provozovateli kolektivního systému nesplněné splatné dluhy. Projeví-li zájem o uzavření smlouvy o kolektivním plnění výrobce, proti němuž bylo zahájeno insolvenční řízení, je provozovatel kolektivního systému oprávněn tuto skutečnost zohlednit v podmínkách smlouvy o kolektivním plnění.

(4) Vzor smlouvy o kolektivním plnění včetně sazeb pro výpočet jakýchkoliv peněžitých plnění na základě této smlouvy je provozovatel kolektivního systému povinen zveřejnit na svých internetových stránkách nejpozději v den, kdy takový vzor smlouvy poprvé použije.

(5) Provozovatel kolektivního systému je povinen do 30 dnů ode dne rozhodnutí valné hromady nebo přijetí rozhodnutí per rollam předložit ministerstvu

a) opis aktuálního znění seznamu společníků provozovatele kolektivního systému s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech, ke dni tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systému společností s ručením omezeným,

b) výpis z evidence emise zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence imobilizovaných cenných papírů, pokud jde o emisi akcií provozovatele kolektivního systému, k rozhodnému dni k učinění tohoto rozhodnutí valné hromady[footnoteRef:1]), nebo opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, k rozhodnému dni pro učinění tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systému akciovou společností, [1: ) § 405 zákona o obchodních korporacích.] 


c) zápis z jednání valné hromady, a to minimálně v rozsahu, v němž se jednání valné hromady týkalo skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku a rozhodování o schválení účetní závěrky, o úhradě ztráty nebo o schválení převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závodu, nebo text rozhodnutí přijatého per rollam.

(6) Provozovatel kolektivního systému je dále povinen 

a) provádět ekomodulaci u vybraných výrobků, u kterých je to možné, přičemž se přihlíží k jejich životnímu cyklu, a

b) zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o vlastnické struktuře s uvedením podílů společníků na základním kapitálu nebo poměru vkladu k základním kapitálu v procentech, jména a příjmení členů orgánů provozovatele kolektivního systému, sazebníky peněžních příspěvků spojených se zajišťováním kolektivního plnění povinností výrobců podle tohoto zákona, hrazených výrobci za jednotlivý vybraný výrobek nebo hmotnostní jednotku vybraných výrobků uvedených na trh a informace o postupu výběru osob poskytujících služby v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životností; provozovatel kolektivního systému je povinen zveřejňované údaje aktualizovat nejpozději do 45 dnů od jejich změny. a

c) zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných výrobcům za účelem zajištění kolektivního plnění nepřesahovala náklady nezbytné na poskytování služeb nakládání s výrobky s ukončenou životností nákladově účinným způsobem, přičemž rezerva podle § 48 se považuje za nezbytný náklad; takto vzniklé náklady rozdělí provozovatel kolektivního systému mezi osoby poskytující služby v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životností způsobem umožňujícím kontrolu ze strany ministerstva. 

(7) Provozovatel kolektivního systému zašle ministerstvu zprávu o plnění povinnosti stanovené v odstavci 6 písm. c) za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jeho kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku.

(…)

§ 46
Hospodaření provozovatele kolektivního systému
(1) Provozovatel kolektivního systému zajišťuje provoz a financování kolektivního systému na základě příspěvků výrobců, se kterými uzavřel smlouvu o kolektivním plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem kolektivního systému v závislosti na typu, hmotnosti, objemu a ekomodulaci vybraných výrobků, které výrobce uvádí na trh.

(2) Provozovatel kolektivního systému nesmí rozdělovat zisk nebo jiné vlastní zdroje. Rozhodnutí učiněné s tím v rozporu nevyvolává právní účinky.

(3) Peněžní prostředky získané z příspěvků výrobců podle odstavce 1 a výnosy z nich smí provozovatel kolektivního systému použít výhradně k financování zajišťování činností podle § 40 odst. 1 písm. a) až c) a na tvorbu rezervy podle § 48.

(4) Provozovatel kolektivního systému je povinen hospodařit s peněžními prostředky získanými z příspěvků výrobců a s výnosy z nich odděleně od jakýchkoliv jiných peněžních prostředků a tak, aby byla zajištěna kontrolovatelnost nakládání s nimi.

(5) Provozovatel kolektivního systému je povinen zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných výrobcům za účelem zajištění kolektivního plnění nepřesahovala náklady nezbytné na poskytování služeb nakládání s výrobky s ukončenou životností hospodárným způsobem, přičemž hospodárnost provozovatel kolektivního systému realizuje způsobem umožňujícím kontrolu ze strany ministerstva. Provozovatel kolektivního systému zašle ministerstvu zprávu o plnění této povinnosti za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jeho kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku.

(…)

§ 124
Přestupky provozovatele kolektivního systému
(1) Provozovatel kolektivního systému se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 21 odst. 5 nevloží do Seznamu výrobců údaje o výrobcích a pověřených zástupcích nebo v rozporu s § 23 odst. 6 neprovede v Seznamu výrobců změny nebo výmaz údajů o výrobcích a pověřených zástupcích,

b) nesplní povinnost oznámit ministerstvu skutečnosti nebo mu zaslat nebo předložit některý z dokumentů anebo nezveřejní dokumenty nebo informace podle § 39 odst. 3 nebo § 44 odst. 4 nebo 5,

c) v rozporu s § 40 vykonává činnost, která nesmí být předmětem činnosti provozovatele kolektivního systému,

d) poruší některou z povinností týkajících se omezení provozovatele kolektivního systému stanovených v § 41 odst. 1, 2, 5 nebo 6 nebo v § 42 odst. 2,

e) v rozporu s § 41 odst. 3 sdělí třetí osobě informace o množství vybraných výrobků uvedených na trh výrobcem, s nímž uzavřel smlouvu o kolektivním plnění, nebo o jeho podílu na trhu nebo informace o příspěvku, který výrobce hradí provozovateli kolektivního systému,

f) v rozporu s § 41 odst. 4 uzavře smlouvu s osobou, která k němu má zvláštní vztah, nebo této osobě zajišťuje dluhy nebo na ni bezúplatně převádí majetek,

g) nesplní některou z povinností provozovatele kolektivního systému stanovených v § 44 odst. 1 až 3, 6 nebo 7 nebo 6,


h) nesplní některou z povinností při hospodaření provozovatele kolektivního systému stanovených v § 46,

(…)
7