Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

                Příloha č. 4
PS190017690
posl. K. Tureček

Pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku č. 321

návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

NÁVRH

1. V části první (změna stavebního zákona) se novelizační body č. 1 až 3 zrušují.

Následující novelizační body se přečíslují.

2. V části první (změna stavebního zákona) dosavadní novelizační bod č. 4 zní:

„X. V § 119 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

„e) vodní dílo podle § 15a odst. 3 vodního zákona,“.“

3. V části druhé (změna vodního zákona) se v novelizačním bodu č. 1 v § 15a odst. 4 písm. a) za slova „stavebního zákona4)“ vkládají slova „a dále závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí ani územní souhlas se nevydává“.

4. V části druhé (změna vodního zákona) se za novelizační bod č. 3 vkládá nový novelizační bod č. 4, který zní:

„4. Za § 15a se vkládá § 15b, který zní:

㤠15b
Ohlášení terénních úprav

(1) K provedení terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při ohlašování terénních úprav podle věty první se obdobně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

(2) Ohlášení terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje náležitosti podle stavebního zákona4) a dále závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí ani územní souhlas se nevydává. Nejde-li o terénní úpravy prováděné v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. 

(3) Dokumentace terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje 
a)	průvodní zprávu se základními údaji o terénních úpravách, 
b)	údaje o předpokládaných účincích terénních úprav na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě, 
c)	situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy a 
d)	situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením navrhovaných terénních úprav, pozemků, na nichž se projeví jejich důsledky, včetně vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území, a potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu polohové a výškové umístění terénních úprav.“.“

Následující novelizační body se přečíslují.

5. V části druhé (změna vodního zákona) se za dosavadní novelizační bod č. 4 vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 55 odst. 3 se za slova „vodohospodářské úpravy,“ vkládají slova „terénní úpravy,“.

Následující novelizační body se přečíslují.


ODŮVODNĚNÍ
Předkládaný pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku č. 321 byl vypracován ve spolupráci předkladatelů, Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro místní rozvoj jako gestora stavebního zákona. 

Pozměňovací návrh plně akceptuje snahu předkladatelů původního návrhu o zajištění vyšší akumulace vody v území a nemění nic na základních parametrech původního návrhu. 

Rozdíl, který pozměňovací návrh přináší, tkví v rozdílné cestě, která povede ke stejnému cíli. Ze stavebního zákona, který je již nyní přetížen výjimkami, se nová právní úprava terénních úprav a vodních děl omezeného rozsahu přesouvá do vodního zákona. Navrhuje se ohlašovací režim uvedených staveb za splnění zákonných technickobezpečnostních podmínek a doložení posudků a stanovisek uložených zákonem. Oproti původnímu znění sněmovního tisku č. 321 pozměňovací návrh vypouští podmínku získání územního souhlasu [§ 96 odst. 2 písm. h) a i)] pro realizaci terénních úprav a vodních děl omezeného rozsahu. Podmínku územního souhlasu pozměňovací návrh nahrazuje závazným stanoviskem orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona, a to jak u terénních úprav, tak u vodních děl omezeného rozsahu. Na ohlašování vodního díla podle § 15a vodního zákona a na ohlašování terénních úprav podle § 15b vodního zákona se použijí v zásadě obdobně ustanovení § 105 stavebního zákona.

K bodu 1 
Navrhuje se zrušit v první části sněmovního tisku č. 321 věnované stavebnímu zákonu novelizační body č. 1 až 3, a to s ohledem na skutečnost, že jak terénní úpravy [§ 96 odst. 2 písm. h)], tak malé vodní nádrže [§ 96 odst. 2 písm. i)] nebudou podřízeny režimu územního souhlasu podle stavebního zákona. Územní souhlas bude nahrazen závazným stanoviskem orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona.

K bodu 2
S ohledem na provedené změny a přesun úpravy výlučně do vodního zákona je nutné odkázat na příslušné ustanovení § 15a odst. 3 vodního zákona, kde jedině budou definována vodní díla omezeného rozsahu. Podmínka kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona zůstává zachována shodně s úpravou navrženou sněmovním tiskem č. 321. 

K bodu 3
Vzhledem ke skutečnosti, že k realizaci malého vodního díla podle § 15a odst. 3 vodního zákona nebude potřeba územní souhlas, je nově jednou z podmínek ohlášení vodního díla závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona. S ohledem na zjednodušení a podporu výstavby malých vodních děl se v případě ohlašovacího režimu těchto malých vodních děl nebude vydávat územní rozhodnutí ani územní souhlas. 

K bodu 4
Navrhuje se zcela vypustit režim terénních úprav ze stavebního zákona a problematiku nově podřadit pod režim vodního zákona. Návrh počítá pro terénní úpravy (§ 15b vodního zákona) s režimem ohlašovacím – stejně jako pro malé vodní nádrže (§ 15a odst. 3 a násl. vodního zákona). 

Zákonná podmínka přípustnosti terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině pouze na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi, souvisí s principem předběžné ochrany, kdy jsou uvedené úpravy vyloučené z preventivních důvodů eliminace možného rizika z blízkosti veřejných pozemních komunikací. 

S ohledem na zjednodušení a podporu vzniku terénních úprav sloužících k zadržování vody se nebude vydávat územní rozhodnutí ani územní souhlas. Nutné však bude získání závazného stanoviska orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona. 

Obdobně jako u malých vodních děl se u terénních úprav sloužících k zadržování vody nebude vyžadovat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Naopak ve zvláště chráněných územích podle zákona o ochraně přírody a krajiny bude závazné stanovisko orgánu ochrany přírody nutnou podmínkou. Navržená úprava vychází z předpokladu, že terénní úprava sloužící k zadržování vody v krajině resp. výše vymezená skupina malých vodních děl bude představovat významný ekologicko-stabilizační prvek v běžné kulturní krajině. Zároveň se jedná o opatření k podpoře na vodu vázaných ekosystémů. Z tohoto důvodu je možné tento administrativní krok jako zcela nadbytečný ušetřit a napomoci tak snazší realizaci uvedených záměrů.

Ustanovení § 15b odst. 3 taxativně vymezuje, jakou dokumentaci je nutné k ohlášení terénních úprav doložit. Kromě ochrany přírody a hydrologických poměrů je sledována zejména otázka bezpečnosti terénní úpravy.  

K bodu 5
S ohledem na charakter, účel a režim terénních úprav sloužících k zadržování vody podle §15b vodního zákona se tyto terénní úpravy nepovažují za vodní díla a jsou tak explicitně uvedena v demonstrativním výčtu v § 55 odst. 3 vodního zákona. 

















Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění navrhovaných změn (žlutě jsou vyznačeny změny oproti původnímu znění sněmovního tisku č. 321):

****

§ 96
Územní souhlas 

	(1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí[footnoteRef:1]11).  [1: 11) 	Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.] 

 
	(2) Územní souhlas postačí v případech 
a)	stavebních záměrů uvedených v § 103, 
b)	ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení, 
c)	změn staveb, 
d)	změn druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
e)	staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru, 
f)	terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím[footnoteRef:2]1), pokud nedochází k nakládání s odpady,  [2: 1) 	§ 34 zákona č. 128/2000 Sb.] 

g)	odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.,
h)	terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím1); odstavec 1 věta první se nepoužije,
 i) 	vodních děl do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 1,5 m, která slouží ke vzdouvání a akumulaci vod a která nepodléhají technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňují kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu podle vodního zákona; odstavec 1 věta první se nepoužije.

	(3) Oznámení záměru obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K oznámení oznamovatel připojí 
a)	souhlas k umístění stavebního záměru podle § 184a, 
b)	souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4, nebo nepostupuje-li se podle § 96b odst. 2; nejde-li o záměr umisťovaný v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud jde o terénní úpravy podle odstavce 2 písm. h) nebo vodní díla podle odstavce 2 písm. i),
c)	stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, 
d)	souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m, 
e)	jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy. 

	(4) Je-li oznámení záměru úplné a je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání oznámení. Oznámení záměru se neprojednává v územním řízení podle § 87. O námitkách osob podle odstavce 3 písm. d) se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o oznamovateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn. Ustanovení § 92 odst. 1 se použije přiměřeně. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli. Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal. Územní souhlas se doručuje oznamovateli spolu s ověřeným situačním výkresem; dále se doručuje vlastníkovi pozemku nebo stavby, pokud není oznamovatelem, osobám uvedeným v odstavci 3 písm. d), dotčeným orgánům, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. 
 
	(5) Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže stavební úřad oznamovateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Oznámení záměru se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být u staveb podle odstavce 2 písm. e) a u ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) zpracována projektantem v rozsahu dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí. Právní mocí usnesení je zahájeno územní řízení. 
 
	(6) Zjistí-li stavební úřad, že stavba, pro kterou postačí územní souhlas, byla zahájena bez tohoto souhlasu, oznámení záměru odloží a postupuje podle § 129 odst. 2 a 3. Usnesení o odložení se pouze poznamená do spisu. O odložení stavební úřad oznamovatele vyrozumí. 
 
	(7) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává. 
 
	(8) Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti územního souhlasu nelze prodloužit. 
 
	(9) Územní souhlas nepozbývá platnosti, 
a)	bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, 
b)	bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává, 
c)	vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo 
d)	byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti. 
 
	(10) Územní souhlas pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení oznamovatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Územní souhlas lze změnit na základě oznámení oprávněného územním souhlasem nebo územním rozhodnutím za podmínek § 94 odst. 1 a změnit nebo zrušit za podmínek § 94 odst. 3. 
 
	(11) Obsahové náležitosti oznámení záměru a jeho příloh a obsahové náležitosti územního souhlasu a jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. 

****

ČÁST ČTVRTÁ

STAVEBNÍ ŘÁD
 
HLAVA I
 
STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE

Díl 1
Povolení a ohlášení

§ 103
	Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení 

	(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují 
a)	stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2, 
b)	terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo v § 96 odst. 2 písm. h) nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e), 
c)	udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, 
d)	stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, 
e)	stavby a zařízení, a to 
1.	stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení; 
2.	stavby pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; stavby pro zemědělství nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují, ledaže se jedná o stavby pro ustájení zvířat nebo chovatelství anebo zemědělské stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv); 
3.	stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m; 
4.	nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov; 
5.	distribuční soustava v elektroenergetice[footnoteRef:3]69) s výjimkou budov;  [3: 69) 	Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.] 

6.	distribuční soustava v plynárenství69) s výjimkou budov a těžební plynovody69); 
7.	rozvodné tepelné zařízení69) s výjimkou budov; 
8.	vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; 
9.	stavby a zařízení pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla; 
10.	vodovodní, kanalizační a energetické přípojky a přípojky elektronických komunikací včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní; 
11.	zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze; 
12.	zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m; 
13.	nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla; 
14.	oplocení; 
15.	reklamní a informační zařízení; 
16.	výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně; 
17.	odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí; 
18.	bazén nebo skleník včetně souvisejícího technického zařízení na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci; 
19.	stožáry pro vlajky výšky nad 8 m. 
 
	(2) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených parametrů.

****

Díl 2
Kolaudace

§ 119

	(1) Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:4]65), nebo pokud vyžaduje stavební povolení, a jedná-li se o [4: 65)	§ 15a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 

a)	stavbu veřejné infrastruktury,
b)	stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit,
c)	stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu,
d)	změnu stavby, která je kulturní památkou,
e)	vodní dílo podle § 96 odst. 2 písm. i), 
e)	vodní dílo podle § 15a odst. 3 vodního zákona,
	lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy[footnoteRef:5]41). [5: 41) 	§ 15 a 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),] 

 
	(2) Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává ten stavební úřad, který vydal povolení stavby.
 
	(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.

****

§ 158
Vybrané činnosti ve výstavbě

	(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:6]14). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. [6: 14) 	Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.] 

 
	(2) Projektovou dokumentací je dokumentace
a)	stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
b)	stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
c)	k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
d)	k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
e)	stavby pro vydání společného povolení,
f)	změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118,
g)	staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
h)	pro provádění stavby,
i)	pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
j)	vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo odst. 3 vodního zákona.


Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění navrhovaných změn:

****

§ 15a
Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav

(1) K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:7]10c), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb. [7: 10c) 	§ 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.] 

 
(2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje
a)	náležitosti podle stavebního zákona[footnoteRef:8]4), [8: 4) 	Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 

b)	kategorii výrobku označeného CE,
c)	projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:9]10d),  [9: 10d) 	Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.] 

d)	způsob vypouštění odpadních vod,
e)	vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla do vod povrchových, 
f)	stanovisko správce povodí,
g)	vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a
h)	provozní řád.

(3) K provedení vodního díla do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 1,5 m, které slouží ke vzdouvání a akumulaci vod a které nepodléhá technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňuje kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při ohlašování vodního díla podle věty první se obdobně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

(4) Ohlášení vodního díla podle odstavce 3 obsahuje
a)	náležitosti podle stavebního zákona4) a dále závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí ani územní souhlas se nevydává; nejde-li o záměr prováděný v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody,
b)	projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle zvláštního právního předpisu10d), která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení, dokladovou část, návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, návrh na zařazení vodního díla do kategorie technickobezpečnostního dohledu a rozsah, popřípadě podmínky pro provádění technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 4), údaje o maximální hladině vzduté a akumulované vody, normální hladině vzduté a akumulované vody a údaj o objemu vzduté a akumulované vody při normální hladině,
c)	posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 4),
d)	stanovisko správce povodí,
e)	vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud vodním dílem nebo nakládáním s vodami dochází k dotčení vodního toku,
f)	stanovisko obce, v jejímž územním obvodu může dojít k ovlivnění vodních poměrů.

(5) Pokud vodním dílem nebo nakládáním s vodami dochází k dotčení vodního toku, obsahuje projektová dokumentace podle odstavce 4 písm. b) také údaje o průtocích vody ve vodním toku a návrh minimálního zůstatkového průtoku včetně místa a způsobu jeho měření (§ 36 odst. 2).

(3)(6) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy; zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.
 
(4)(7) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla podle odstavce 1 souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému správci vodního toku.

(8) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla podle odstavce 3 souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 2 a případně se má za povolené nakládání s povrchovými vodami za účelem napouštění tohoto vodního díla a odvedení povrchové vody zpět do vodního toku nebo vod povrchových. Souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením platí povolení k nakládání s vodami uvedené ve větě první na dobu užívání vodního díla. 

	(9) Souhlas s provedením ohlášeného vodního díla podle odstavce 1 nebo 3 se doručuje také správci povodí a v případě, že je vodním dílem nebo nakládáním s vodami dotčen vodní tok, správci vodního toku. Tím není dotčeno doručování souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle stavebního zákona.


§ 15b
Ohlášení terénních úprav

(1) K provedení terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při ohlašování terénních úprav podle věty první se obdobně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

(2) Ohlášení terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje náležitosti podle stavebního zákona4) a dále závazné stanovisko orgánu územního plánování podle 
§ 96b stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí ani územní souhlas se nevydává. Nejde-li o terénní úpravy prováděné v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. 

(3) Dokumentace terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje 
a)	průvodní zprávu se základními údaji o terénních úpravách, 
b)	údaje o předpokládaných účincích terénních úprav na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě, 
c)	situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy a 
d)	situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením navrhovaných terénních úprav, pozemků, na nichž se projeví jejich důsledky, včetně vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území, a potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu polohové a výškové umístění terénních úprav.

****

§ 36
Minimální zůstatkový průtok

(1) Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku.
 
(2) Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami. Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám vodního toku, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále stanoví místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu.
 
(3) Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle odstavce 2 stanoví vláda nařízením.

(4) V případě vodního díla podle § 15a odst. 3, jsou-li splněny podmínky podle § 15a odst. 5, je minimální zůstatkový průtok navržen v projektové dokumentaci. Souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením vodního díla se má návrh minimálního zůstatkového průtoku uvedený v projektové dokumentaci za stanovený.

****

§ 55
Vodní díla
 
	(1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
a)	přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b)	stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c)	stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d)	stavby na ochranu před povodněmi,
e)	stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f)	stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g)	stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h)	stavby odkališť,
i)	stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j)	studny,
k)	stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak,
l)	jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
 
	(2) Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.
 
	(3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, terénní úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.
 
	(4) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

****
§ 59
Povinnosti vlastníků vodních děl

(1) Vlastník vodního díla je povinen
a)	dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou,
b)	udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,
c)	provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d)	provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,
e)	dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,
f)	odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,[footnoteRef:10]32) [10: 32) 	Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.] 

g)	osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h)	osadit na vodním díle plavební znaky,
i)	u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
j)	odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny[footnoteRef:11]14a). Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody, [11: 14a) 	Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.] 

k)	provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.
 
(2) Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a lze udělit osobě, která má dostatečnou odbornou úroveň, technické, administrativní a organizační zázemí a splňuje předpoklady pro kvalifikované provedení revize.

(3) Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení manipulační řád vodního díla; může též stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k předložení nebo k předloženému manipulačnímu řádu uložit provést doplnění nebo jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného manipulačního řádu vodního díla a jeho předložení ke schválení. Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu.

(4) Vlastník vodního díla ohlašovaného podle § 15a odst. 3 zpracuje a předloží manipulační řád vodoprávnímu úřadu ke schválení nejpozději s žádostí o kolaudační souhlas podle stavebního zákona.

(4)(5) Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi. 
 
(5)(6) Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát. 
 
(6)(7) Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona se podílí stát.

****

§ 61
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly

(1)	Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále jen "technickobezpečnostní dohled") se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
 
(2) Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.
 
(3)	Vymezení vodních děl podléhajících technickobezpečnostnímu dohledu, stanovení kritérií a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií, rozsah a četnost provádění technickobezpečnostního dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, rekonstrukce nebo provozu a náležitosti programu technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
 
(4) Žadatel o povolení nového nebo změny dokončeného vodního díla vymezeného vyhláškou podle odstavce 3 je povinen k žádosti o povolení předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává osoba uvedená v odstavci 9.

(5) O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne vodoprávní úřad s přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce zpravidla v rámci povolení stavby nebo jejích změn. Vydání tohoto rozhodnutí si může vyhradit u vodních děl přesahujících svým dopadem podle odstavce 2 území příslušného vodoprávního úřadu krajský úřad, v případě dopadu podle odstavce 2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.

(6)	Jedná-li se o vodní dílo podle § 15a odst. 3, podléhající technickobezpečnostnímu dohledu, má se souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením toto vodní dílo za zařazené do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu podle posudku předloženého k ohlášení. Rozsah, případně podmínky technickobezpečnostního dohledu, se mají souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením za stanovené.

(6)(7) Vodoprávní úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí rozhodnutí vydáno.

(7)(8) Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla do I. až III. kategorie nebo o změně zařazení do příslušné kategorie Ministerstvu zemědělství. 
 
	(8)(9) Souhrnnou evidenci zařazení vodních děl do I. až III. kategorie vede Ministerstvo zemědělství. 
 
	(9)(10) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu a zpracovávat program technickobezpečnostního dohledu může jen odborně způsobilá osoba pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“). Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro něj program technickobezpečnostního dohledu. 
 
	(10)(11) Pověření k výkonu činností podle odstavce 9 věty první lze udělit pouze osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností. 

****

§ 75
Povodňové zabezpečovací práce

	(1) Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků.
 
	(2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména
a)	odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
b)	rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,
c)	ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,
d)	opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
e)	opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu,
f)	provizorní uzavírání protržených hrází,
g)	instalace protipovodňových zábran,
h)	opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
i)	opatření k omezení znečištění vody,
j)	opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.
 
	(3) Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených do I. nebo II. kategorie se projednávají s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 9 10), pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.

****

§ 126
Společná ustanovení
 
	(1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel", rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
 
	(2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří.[footnoteRef:12]45) V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení. [12: 45) 	§ 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.] 

 
	(3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
 
	(4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
 
	(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2). Vydání rozhodnutí podle § 17 odst. 1 se nenahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, pokud se integrované povolení na základě žádosti provozovatele zařízení vydává po vydání stavebního povolení nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, podle zvláštního zákona4).
 
	(6) Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 6 u zdrojů znečištění s povoleným množstvím vypouštěných odpadních vod větším než 6 000 m3/rok se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
 
	(7) Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a).
 
	(8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 15, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61 odst. 6 § 61 odst. 7, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí z moci úřední.
 
	(9) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem stavební povolení, rozumí se jím i společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle zvláštního zákona4).

16