Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam 4700-32-20200219 najdete zde


                PS200126058
Posl. J. Kott
Pozměňovací návrhy 

k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění 
do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů 
(zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, 
a další související zákony (tisk 553)

pro jednání Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny PČR


1. V čl. I dosavadní novelizační bod 8 zní:
„8. V § 3 odst. 9 se slova „ , chmele a rozmnožovací materiál révy“ nahrazují slovy 
„a rozmnožovací materiál révy a chmele“.“. 


2. V čl. I se za dosavadní novelizační bod 11 vkládá nový novelizační bod 12, který zní:
„12. V § 5 odstavec 3 zní:
„(3) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který je součástí uznávacího listu množitelského porostu. Pokud dodavatel neoznačí pověřenou osobu podle odstavce 1 písm. j), může Ústav určit pověřenou osobu, která přehlídku množitelského porostu provede.“.“.

Následující novelizační body se přečíslují.

3. V čl. I se za dosavadní novelizační bod 15 (po přečíslování 16) vkládá nový novelizační bod 17, který zní:
„17. V § 17 odst. 1 úvodní části ustanovení se za text „§ 7 odst. 2“ vkládají slova „a § 22 
odst. 3“.“.

Následující novelizační body se přečíslují.

4. V čl. I dosavadní novelizační bod 26 (po přečíslování 28) zní:
„28. V § 21 se věta druhá nahrazuje větou „U víceletých druhů je záruční doba 2 roky a běží od prvního dne kalendářního roku následujícího po uplynutí kalendářního roku, ve kterém dosáhla odrůda vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy.“.“.

5. V čl. I dosavadní novelizační bod 27 (po přečíslování 29) zní:
„29. V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Ústav provádí následnou kontrolu standardního rozmnožovacího materiálu chmele pomocí vegetačních zkoušek k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. K zajištění vegetačních zkoušek chmele může Ústav uzavřít smlouvu podle § 17 odst. 1.“.

Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.“.

6. V čl. I dosavadní novelizační bod 48 (po přečíslování 50) zní:
„50. V § 30 odst. 3 se slovo „Ústavu“ zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Metodiky jsou uveřejněné na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústavu.“.“.






ODŮVODNĚNÍ:

K bodu 1 
Navržená změna souvisí s novou úpravou v § 23a týkající se rozmnožovacího materiálu chmele. S ohledem na specifika komodity chmele se navrhuje podrobnější úprava 
a specifikace ve vyhlášce toho, jakým způsobem bude dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele tento materiál označovat na dokladu. Doklad prokazující původ a vlastnosti rozmnožovacího materiálu chmele je nezbytnou součástí systému ověřování původu rozmnožovacího materiálu, který má vazbu na následné produkční výsadby chmele a tím 
i na finální proces certifikace chmelových produktů.

K bodu 2
Navrhuje se úprava související s digitalizací. Záznam o přehlídce množitelských porostů se již zasílá dodavateli elektronicky datovou schránkou a je součástí uznávacího listu.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu. Pokud dodavatel neoznačí pověřenou osobu 
podle § 5 odst. 1 písm. j), může ÚKZÚZ určit pověřenou osobu, která přehlídku množitelského porostu provede, pokud výjimečně z kapacitních důvodů nezvládá přehlídky množitelského porostu provádět. Z hlediska nákladů za přehlídky jsou ceny u ÚKZÚZ i pověřených osob obdobné, u pověřených osob mírně nižší.

K bodům 3 a 5
Doplňuje se možnost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského uzavřít smlouvu se soukromoprávními subjekty k provádění vegetačních zkoušek chmele. Hlavním důvodem je skutečnost, že ÚKZÚZ nedisponuje žádnou zkušební stanicí, na které by bylo možno vegetační zkoušky chmele provádět. Potřeba provádění těchto zkoušek vyplynula z aplikační praxe ÚKZÚZ a souvisí s řešením problematiky odrůdové pravosti chmele.

K bodu 4
Upravuje se záruční doba u víceletých druhů tak, aby bylo možno jednoznačně stanovit její konec.

K bodu 6
Doplňuje se informace o tom, kde je možné se s příslušnými metodikami zkoušení odrůd seznámit. V současné době se zveřejňují elektronicky na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

















Platné znění části zákona o oběhu osiva a sadby


§ 3

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu 

	(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze 
 
a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleniny, chmele, révy, ovocných rodů a druhů a standardní rozmnožovací materiál révy a chmele, 
 
b) jako standardní osivo zeleniny, 
 
c) jako konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, 
 
d) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivo, nebo 
 
e) jako směs osiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných druhů neuvedených v druhovém seznamu. 
 
	(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 lze uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen "vlastnosti"), které stanoví prováděcí právní předpis. 
 
	(3) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd. 
 
	(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy a ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 23 nebo 24, lze uvádět do oběhu podle § 25. 
 
	(5) Osivo v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů, které stanoví prováděcí právní předpis. Osivo druhů, u nichž není mezní hodnota výskytu škodlivých organizmů stanovena, smí být uváděno do oběhu nemořené. 
 
	(6) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů rostlin. 
 
	(7) Základní rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele a ovocných rodů a druhů může být vyráběn z rozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu po vymezený počet generací. 
 
	(8) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, ovocných rodů a druhů a chmele, z rozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví prováděcí právní předpis. 
 
(9) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů , chmele a rozmnožovací materiál révy a rozmnožovací materiál révy a chmele jinému než konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu vystavit pod dozorem Ústavu doklad, který musí splňovat náležitosti stanovené vyhláškou. Tento doklad slouží společně s návěskou k označení různých odrůd nebo typů rozmnožovacího materiálu, které jsou na trh uvedeny společně. Pokud jsou údaje na dokladu v rozporu s údaji na návěsce, mají vždy přednost údaje uvedené na návěsce.

(10) Osivo zemědělských a zeleninových druhů v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál může být uváděno do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti, číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu4), místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a); jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky. Současně dodavatel na úřední návěsce vyznačí, že dané osivo nesplňuje požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem. U osiva určeného k uvedení do oběhu konečnému spotřebiteli na území České republiky může dodavatel informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na osivo dovezené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13. 
 
	(11) Sadbu česneku lze uvádět do oběhu pouze, pokud byla uznána v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo pokud jde o kategorii standardní osivo. 
 
	(12) Dodavatel, který uvádí do oběhu konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle § 3d jinému než konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu vystavit doklad, který musí obsahovat informace, které jsou stanoveny pro tento dokument vyhláškou. Tento dokument musí být nesmazatelně vytištěn v jednom z úředních jazyků Evropské unie a musí být snadno viditelný a čitelný. 
 
	(13) Při uvádění do oběhu konformního rozmnožovacího materiálu nebo rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle § 3d konečnému spotřebiteli lze náležitosti dokladu dodavatele podle § 3 odst. 12 omezit na údaje stanovené vyhláškou. 
 
	(14) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou 
 
a) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 2, 
 
b) mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů, 
 
c) nejvyšší povolený počet generací v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál, 
 
d) náležitosti dokladu podle odstavců 9, 12 a 13, 
 
e) druhový seznam, 
 
f) požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu. 
 

§ 5 

Uznávání množitelských porostů 

	(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje 
 
a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7, 
 
b) název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu, 
 
c) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena, 
 
d) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu, 
 
e) výměru množitelského porostu a přesné označení pozemku podle identifikace dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství 16), 
 
f) původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu, 
 
g) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků stanovených prováděcím právním předpisem, 
 
h) souhlas držitele šlechtitelských práv nebo v případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů souhlas držitele licence k nim, je-li odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), 
 
i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis, 
 
j) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení množitelského porostu, 
 
k) číslo množitelského porostu, které stanoví prováděcí právní předpis. 
 
	(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu s výjimkou chmele, révy, ovocných rodů a druhů, je povinen podle pokynů Ústavu zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Na vyžádání Ústavu nebo pověřené osoby je dodavatel povinen předložit doklad o sledu předplodin. 
 
	(3) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který zašle dodavateli, jenž podal žádost o uznání množitelského porostu. 

(3) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu 
a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který je součástí uznávacího listu množitelského porostu. Pokud dodavatel neoznačí pověřenou osobu podle odstavce 1 písm. j), může Ústav určit pověřenou osobu, která přehlídku množitelského porostu provede.
 	
(4) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže 
 
a) vlastnosti množitelského porostu a výsledky úředních zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem, 
 
b) množitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, 
 
c) množitelský porost splňuje požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech, stanovené prováděcím právním předpisem. 
 
	(5) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 4 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5). Množitelský porost, který nevyhovuje požadavkům kategorie a generace osiva uvedené v žádosti o uznání množitelského porostu, může být uznán v jiné kategorii nebo generaci, které odpovídá svými vlastnostmi, pouze na základě podání nové žádosti o uznání množitelského porostu s uvedením odpovídající kategorie nebo generace. Pokud Ústav nařídí mimořádné rostlinolékařské opatření podle zvláštního právního předpisu5), může zrušit uznávací list na dotčený množitelský porost. 
 
	(6) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje 
 
a) název druhu a název odrůdy, 
 
b) údaj o výměře množitelského porostu, 
 
c) výsledek přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných úředních zkoušek, 
 
d) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, 
 
e) označení dodavatele podle odstavce 1 písm. a), 
 
 f) označení osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 písm. d), 
 
 g) datum vydání a číslo uznávacího listu, 
 
h) podpis osoby, která uznávací list vydala. 
 
	(7) Uznávací list množitelského porostu vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 6 rovněž údaj o oprávnění vydat tento uznávací list. 
 
	(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou 
 
a) vzor žádosti o uznání množitelského porostu, 
 
b) výčet dokladů potřebných k ověření původu rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů, 
 
c) způsob určení čísla množitelského porostu podle odstavce 1, 
 
d) termíny a počty přehlídek množitelských porostů, 
 
e) vzory formulářů pro záznam o přehlídce množitelského porostu podle odstavce 3, 
 
f) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech podle odstavce 4, 
 
g) vzory uznávacích listů vydávaných pověřenou osobou, 
 
h) postupy a metody hodnocení množitelských porostů, 
 
i) výčet dokladů, kterými lze prokázat souhlas držitele šlechtitelských práv nebo držitele licence. 
 

§ 17 

Smlouvy o provádění zkušebních úkonů a pověřování osob 

	(1) Ústav může uzavřít veřejnoprávní smlouvu (dále jen „smlouva“) s právnickou nebo fyzickou osobou k provádění dílčích zkušebních úkonů podle § 7 odst. 2 a § 22 odst. 3, jestliže 
 
a) je odborně a technicky způsobilá k provádění zkušebních úkonů, 
 
b) při předchozím provádění zkoušek jednala objektivně, odborně a způsobem, který jí nepřivodil neoprávněný majetkový prospěch nebo jinou neoprávněnou výhodu. 

(2) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k provádění přehlídek množitelských porostů a k vydávání dokladů o uznání těchto množitelských porostů u rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem, pokud 
 
a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 10, 
 
b) čestně prohlásí, že nemá na provádění přehlídek množitelských porostů osobní zájem, 
 
c) se podpisem pověření písemně zavázala dodržovat pravidla platná pro úřední zkoušky, 
 
d) provádí přehlídky množitelských porostů podle platných metod a 
 
e) souběžné úřední ověřovací přehlídky množitelských porostů probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 90 95 % s výsledky přehlídek množitelských porostů prováděných žadatelem o pověření. 
 
	(3) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu rodů, druhů a kategorií stanovených vyhláškou pro uznávací řízení nebo pro ověření kvality obchodního osiva, pokud 
 
a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 10, 
 
b) provádí odběr vzorků podle platných mezinárodních metod a 
 
c) souběžné úřední ověřovací odběry vzorků rozmnožovacího materiálu probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 90 95 % s výsledky odběrů vzorků rozmnožovacího materiálu prováděných žadatelem o pověření. 
 
	(4) Pověřenou osobou podle odstavce 3 může být 
 
a) nezávislá osoba, 
 
b) zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou, úpravou nebo uváděním do oběhu osiva, nebo 
 
c) zaměstnanec dodavatele; zaměstnanec dodavatele však může provádět činnost podle odstavce 3 pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi zaměstnavatelem, dodavatelem vzorkovaného osiva a Ústavem dohodnuto jinak. 
 
	(5) Pověření podle odstavců 2 a 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. 
 
	(6) Ústav může pověřit laboratoř podle § 7 odst. 2 ke zkoušení osiv rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem při uznávacím řízení a k vydávání dokladů o uznání těchto osiv nebo k ověřování vlastností směsi osiva určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12b odst. 5, pokud 
 
a) vedoucí laboratoře má odbornou způsobilost podle odstavce 10, 
 
b) laboratoř se nachází v odpovídajících prostorách a je vybavena zařízením stanoveným vyhláškou, 
 
c) zkoušení osiva probíhá v souladu s metodami, stanovenými prováděcím právním předpisem a 
 
d) souběžné úřední ověřovací laboratorní zkoušky osiva probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 90 95 %  s výsledky laboratorních zkoušek osiva prováděných žadatelem o pověření. 
 
	(7) Pověřenou laboratoří podle odstavce 6 může být 
 
a) laboratoř, která žádnou svojí činností nezasahuje do výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, nebo 
 
b) laboratoř dodavatele; v tomto případě může laboratoř provádět zkoušky pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi tímto dodavatelem, dodavatelem zkoušeného osiva a Ústavem dohodnuto jinak. 
 
	(8) Ústav může pověřit laboratoř k provádění rozborů vzorků sazenic zeleniny. Pro tento postup platí odstavec 6 obdobně. 
 
	(9) Ústav může pověřit fyzickou nebo právnickou osobu k provádění vzorkování a testování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, chmele a révy za účelem 
 
a) uznávání rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, nebo 
 
b) kontroly konformního rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek. 
 
	(10) Nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti jsou 
 
a) vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologii, s minimální dvouletou praxí v oboru, 
 
b) úplné střední odborné, popřípadě vyšší odborné vzdělání v oborech zemědělství s minimálně dvouletou praxí v oboru, nebo 
 
c) minimálně středoškolské vzdělání i jiného zaměření, pokud žadatel prokáže alespoň tříletou praxi v oboru. Pro účely prokázání znalostí organizuje Ústav školení teoretické v délce minimálně 3 měsíců a praktické podle povahy činnosti, kterou bude pověřená osoba vykonávat. Okruhy otázek zveřejňuje Ústav ve Věstníku. 
 
	(11) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu7b). 
 
	(12) Ústav zajišťuje vstupní proškolení a přezkoušení teoretických a praktických dovedností žadatele o pověření a pravidelné proškolování a přezkušování pověřených osob minimálně jednou za dva roky. 
 
	(13) Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 9 jsou povinny vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření, a na vyžádání Ústavu ji musí kdykoli předložit. Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 8 jsou povinny komunikovat s Ústavem prostřednictvím veřejné datové sítě. 
 
	(14) Všechny úkony prováděné osobami podle odstavců 2, 3, 6, 8 a 9 podléhají dozoru Ústavu. Při nesplnění některé z podmínek stanovených pověřením může Ústav osobám, kterým udělil pověření, toto pověření zrušit spolu s uvedením důvodů. Opakovaně lze pak stejné osobě udělit pověření po uplynutí nejméně 3 let. Ústav může zrušit pověření též v případě, pokud zjistí, že osoba, které udělil pověření, po dobu alespoň jednoho roku nevykonává žádnou činnost, jež je předmětem pověření. 
 
	(14) Úkony prováděné osobou podle odstavců 2, 3, 6, 8 a 9 podléhají dozoru Ústavu. Ústav může pověření zrušit, pokud pověřená osoba
a) poruší podmínky stanovené pověřením,
b) opakovaně nesplní požadavky pro shodnost v následné kontrole,
c) nesplní pokyny Ústavu týkající se provedeného dozoru ve stanovené lhůtě, nebo
d) po dobu alespoň jednoho roku nevykonává žádnou činnost, jež je předmětem pověření.
	
 (15) Osobě, které bylo pověření zrušeno podle odstavce 14 lze pověření udělit znovu až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení pověření. Osobě, s níž byla uzavřena smlouva nebo které bylo uděleno pověření, neplyne ze strany Ústavu žádný finanční nebo hmotný nárok. 

	(16) Ministerstvo stanoví vyhláškou 
 
a) podrobnosti kvalifikační a technické způsobilosti a rozsah znalostí osob podle odstavce 1 a podrobnosti prokazování odborné způsobilosti podle odstavce 10, 
 
b) podrobnosti provádění úkonů podle odstavců 1 až 3, 6, 8 a 9, úředního dozoru, četnost provádění minimální následné kontroly a způsob jejího provádění, 
 
c) požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob, 
 
d) výčet platných mezinárodních metod. 





§ 21 
 
Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady 

            Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení uplynutím druhého roku po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U víceletých druhů je záruční doba 2 roky a běží od prvního dne kalendářního roku následujícího po uplynutí kalendářního roku, ve kterém dosáhla odrůda vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

§ 22 

Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu 

	(1) Ústav u rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny uváděných do oběhu 
 
a) provádí přezkoumání vlastností rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny, 
 
b) kontroluje dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k němu osobami uvádějícími rozmnožovací materiál a sazenice zeleniny do oběhu, 
 
c) koná správní řízení, zjistí-li, že byl porušen tento zákon nebo prováděcí právní předpis k němu. 
 
	(2) Ústav u certifikovaného rozmnožovacího materiálu zeleniny a standardního osiva zeleniny provádí pomocí vegetačních zkoušek následnou kontrolu pro ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. Zjistí-li, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu, zakáže jeho další uvádění do oběhu. Ústav tato opatření zruší, pokud zjistí, že osivo splňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu. 
 
(3) Ústav provádí následnou kontrolu standardního rozmnožovacího materiálu chmele pomocí vegetačních zkoušek k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. K zajištění vegetačních zkoušek chmele může Ústav uzavřít smlouvu podle § 17 odst. 1.

(3) (4) Vzorky rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny při kontrole v oběhu odebírají pouze zaměstnanci Ústavu. 
 
	(4) (5) Ústav provádí namátkovou kontrolu kvality moření osiva uvedeného do oběhu. 
 
	(5) (6) Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni 
 
a) zakázat prodej a zaplombovat rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny u dodavatele a u konečného prodejce, zjistí-li při kontrole na místě, že rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny určené k prodeji nemají vlastnosti stanovené tímto zákonem, nebo nejsou označeny názvem druhu, názvem odrůdy nebo názvem dodavatele v případě, kdy to stanoví § 19, 
 
b) kontrolovat v uzavřené pěstební oblasti dodržování povinností podle § 7 odst. 4. 
 
	(6) (7) Ústav zvláštním opatřením dodavateli 
 
a) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti neodpovídají tomuto zákonu a vyhlášce, a to do doby zjednání nápravy, pokud je tato možná, 
 
b) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu, nesplňuje-li požadavky na označování názvem odrůdy [§ 19 odst. 2 písm. a] podle § 19 odst. 2 písm. a) nebo b), 
 
c) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu označeného klamavými údaji (§ 20 odst. 1), 
 
d) zakáže uvedení do oběhu standardního osiva, zjistí-li, že toto osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu; Ústav uvedené opatření zruší, zjistí-li následně, že osivo požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu splňuje, 

d) zakáže uvedení do oběhu standardního osiva nebo rozmnožovacího materiálu chmele zjistí-li, že toto osivo nebo rozmnožovací materiál chmele nesplňují požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu; Ústav opatření zruší, zjistí-li následně, že osivo požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu splňuje, 
 
e) nařídí zničení vyrobeného, dovezeného nebo skladovaného rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti nesplňují požadavky tohoto zákona nebo jeho prováděcího předpisu, anebo jejichž uvedení do oběhu by mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí; přitom určí způsob jejich likvidace, 
 
f) nařídí ošetření, popřípadě odstranění rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, který na základě provedené vizuální kontroly není prost škodlivých organizmů. 
 
	(7) (8) Kontrolovaná osoba nebo povinná osoba je povinna poskytnout pověřeným zaměstnancům Ústavu účetní evidenci a daňové doklady, které obsahují čísla partií rozmnožovacího materiálu. 
 
	(8) (9) Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiál nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, Ústav zruší uznávací list o uznání rozmnožovacího materiálu. 
 
	(9) (10) Ministerstvo stanoví vyhláškou 
 
a) četnost a způsob provádění kontroly podle odstavce  4  5, 
 
b) pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek, vzor zápisu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku. 


§ 30 

Zkoušení odrůd 

	(1) Žadatel je povinen 
 
a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě zveřejněné ve Věstníku Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období, 
 
b) uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav je povinen oznámit žadateli tuto skutečnost do 90 dnů po zahájení řízení o registraci odrůdy včetně výše a termínů takto požadovaných úhrad. Ústav řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí. 
 
	(2) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26, jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29. 
 
	(3) Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou Ústavu. Metodiky jsou uveřejněné na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústavu.                 
 
	(4) Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila se zkouškami prováděnými podle odstavce 3. 
 
	(5) Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního zákona3) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou prováděny pod odborným dozorem Ústavu. 
 
	(6) Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci, prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci stanovených zákonem. 
 
	(7) Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena dokumentace udržovacího šlechtění, vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci odrůdy zamítne. 
 
	(8) Ústav po ukončeném vegetačním cyklu zkoušené odrůdy sdělí dílčí výsledky 
 
a) žadateli o registraci, 
 
b) Odrůdové komisi, 
 
c) b) dalším zájemcům na požádání. 
 
	(9) Zahrnuje-li zkoušení hybridní nebo syntetické odrůdy i zkoušení komponent, Ústav s výsledky zkoušení komponent a jejich popisy nakládá jako s důvěrnými, pokud o to při podání žádosti o registraci odrůdy žadatel požádá. 
 
	(10) Ústav zkoušení odrůdy ovocného druhu neprovede, pokud na základě žadatelem předloženého úředního popisu odrůdy vyhodnotí, že podmínky pro registraci odrůdy uvedené v § 26 jsou splněny, a je k dispozici vzorek rozmnožovacího materiálu odrůdy. 
 

12