Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

PS200143446
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

S T A N O V I S K O

Ministerstva zemědělství k pozměňovacím návrhům
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

(sněmovní tisk č. 514)

Určeno pro 3. čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

Předkladatel

Pozměňovací návrh
Stanovisko MZE

A
Zemědělský výbor
(tisk 514/3)

1. Implementace nařízení (EU) 2019/1010

2. Rozšíření zákazu provádění chirurgických zákroků

3. Zákaz zákroků na zvířeti za účelem znemožnění trvalého označení

4. Výjimka pro chovatele pasteveckého psa

5. Výjimka ze zákazu usmrtit zvíře pro SVS ke konání simulačních cvičení

6. Zákaz usmrcování zmrazování

7. Zvýšení požadavků odborné způsobilosti na jatkách

8. Sjednocení subjektů povinností s odst. 2

9. a 10. Provázání úpravy s § 7 odst. 4 Vet Z.

11. a 12.
Rozšíření povinností chovatelů při rozmnožování psů a koček

13. Prodej nebo předání psa na veřejném prostranství

14. Výjimka ze zákazu vazného ustájení

15.
Informace předávané zverimexem

16. Čipování toulavých a opuštěných psů obcí

17. Zákaz drezúry

18. Zákaz drezúry

19. Zákaz drezúry

20. Zákaz drezúry

21. Zákaz drezúry

22. Rozšíření výjimky pro studenty postgraduál. studia – pokusy

23. Implementace nařízení (EU) 2019/1010

24.
Implementace nařízení (EU) 2019/1010

25. Zvýšení požadavků odborné způsobilosti na jatkách

26. Kdy se nevyžaduje odborné vyjádření SVS v řízení o přestupku

27. Změna zveřejňovaných údajů útulkem

28. Zákaz drezúry

29. Prodej nebo předání psa na veřejném prostranství

30. Provázání úpravy s § 5b odst.2 – doplněn soukromý veterinární lékař

31. až 33. Prodej nebo předání psa na veřejném prostranství

34. Zákaz drezúry

35. Provázání úpravy s § 5b odst.2 – doplněn soukromý veterinární lékař

36. Zákaz drezúry

37. Prodej nebo předání psa na veřejném prostranství

38. Zvýšení požadavků odborné způsobilosti na jatkách

39. Prodej nebo předání psa na veřejném prostranství

40. Zvýšení požadavků odborné způsobilosti na jatkách

41. a 42. Prodej nebo předání psa na veřejném prostranství

43. Zabrání zvířete – rozšíření o rozsudek a zákaz činnosti

44. Zpřísnění zvláštního opatření

45. Kompenzace zákazu kožešinových chovů

46. Kompenzace zákazu kožešinových chovů

47. Kompenzace zákazu kožešinových chovů

48. Zákaz drezúry

49. a 50. Kompenzace zákazu kožešinových chovů

51. Přechodné ustanovení – zákaz vazného ustájení

52. Zvýšení požadavků odborné způsobilosti na jatkách

53. Kompenzace zákazu kožešinových chovů

54. Snížení správního poplatku za vydání rozhodnutí o schválení projektu pokusů

55. a 56. Zákaz drezúry

1. K části první, Čl. I, dosavadní bod 2 zní:
„2. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1a se na samostatné řádky doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.“.

2. V části první čl. I se vkládá nový bod 4, který zní:
„4. V § 4 odst. 1 písm. g) se za slovo „provádět“ doplňují slova „nebo nechat provést“.“.
Dosavadní body se přečíslují.

3. Za stávající novelizační bod 3. se vkládá nový novelizační bod 4, který zní:
„4. V § 4 odst. 1 se vkládá nové písmeno h), které zní:
„h) „provést technický zákrok, který vyvolá bolest, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, nebo chirurgický zákrok za účelem znemožnění nebo změny trvalého označení zvířete čipem nebo tetováním,“.“.
Následující písmena se přeznačí.
Následující novelizační body se přečíslují.

4. K části první, Čl. I, dosavadnímu bodu 8:
V § 4 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a dále v případě pasteveckých psů při ochraně hospodářských zvířat“.

5. K části první, Čl. I, se za dosavadní novelizační bod 8 vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 5 odst. 2 se na konci písmene e) doplňují slova „nebo simulační cvičení organizované Státní veterinární správou týkající se pohotovostních plánů pro případ výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,“.
Dosavadní novelizační body se přečíslují.

6. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) zmrazení, s výjimkou postupného zmrazování u hadů.“.

7. K části první, Čl. I, se za dosavadní novelizační bod 10 vkládají nové novelizační body, které znějí:
„X. V § 5a odst. 1 se za slova „podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g)“ vkládají slova „a činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17“ a slova „na jatkách“ se zrušují.
X. V § 5a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Věta první se nevztahuje na pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13), kterému se osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13) vydává na dobu 7 let.“.
X. V § 5a odst. 7 se za slova „nejvyššího dosaženého vzdělání,“ vkládají slova „požadavky na zkušebního komisaře, rozsah a průběh zkoušky,“.
X. V § 5b odst. 2 se slova „se zvláštním právním předpisem,2)“ nahrazují slovy „s požadavky nařízení Rady (ES) č. 1/2005,“, za slova „jeho stavu“ se vkládá slovo „soukromým“ a slova „dokumentaci vydané podle zvláštního právního předpisu2)“ se nahrazují slovy „doprovodné dokumentaci podle oddílu III přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/20043c)“.“.
Dosavadní novelizační body se přečíslují.

8. K části první, Čl. I, dosavadnímu bodu 18:
V § 7a odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, jsou povinni“.

9. K části první, Čl. I, dosavadnímu bodu 18:
V § 7a odst. 4 písm. b) se slova „, pokud nedošlo před označením štěněte čipem ke změně jeho chovatele,“ zrušují.

10. K části první, Čl. I, dosavadnímu bodu 18:
V § 7a odst. 5 písm. d) se slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. b),“ zrušují.

11. K části první, Čl. I, dosavadnímu bodu 18:
V § 7a odst. 8 se za slovo „zajistit“ vkládají slova „podmínky při chovu za účelem rozmnožování a“.

12. K části první, Čl. I, dosavadnímu bodu 18:
V § 7a odst. 9 se za slova „Požadavky na“ vkládají slova „podmínky při chovu za účelem rozmnožování a požadavky na“.

13. V čl. I se za bod 18 vkládá nový bod 19, který zní:
„19. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který včetně nadpisu zní:
„§ 7b
Prodej nebo předání psa nebo kočky novému chovateli
Je zakázán prodej nebo předání psa nebo kočky novému chovateli
a) na veřejném prostranství, s výjimkou prodeje nebo předání těchto zvířat v rámci veřejného vystoupení zvířat, nebo
b) na místech uvedených v § 13a odst. 5.“.“.
Následující body se přečíslují.

14. V novelizačním bodu č. 22, v § 9 odst. 1 písm. f) nově zní:
„f) chovat zvířata ve vazném ustájení s výjimkou nezbytně nutné doby po trvání jeho ošetření.“.

15. Za dosavadní novelizační bod č. 33 se vkládá nový bod 34, který zní:
„34 V § 13a odst. 4 se za slova „o podmínkách chovu“ vkládají slova „včetně způsobu krmení“.

16. Za stávající novelizační bod 35. se doplňuje nový novelizační bod 36, který zní:
„36. V § 13b odst. 3 větě první se slova „může nechat“ nahrazují slovem „nechá“.
Následující novelizační body se přečíslují.

17. V článku I se před novelizační bod č. 37 doplňuje nový novelizační bod, který zní:
„37. V § 14a odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou zvířat, se kterými je pracováno v cirkusové manéži,“ zrušují.“
Novelizační body následující za doplněným novelizačním bodem se přečíslují.

Leg-tech: Nejedná se o novelizační bod 37.

18. V článku I návrhu zákona novelizační bod č. 38 zní:
„38. Ustanovení § 14a odst. 1 písm. b) včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
„b) provádět zvláštní způsob výcviku pro přípravu a provedení triků nebo výkonu v cirkuse, divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení (dále jen „drezúra“), s výjimkou výcviku loveckého dravce chovaného k sokolnickému využití a cílených pohybových aktivit zvířat v zoologických zahradách s platnou licencí podle zvláštního právního předpisu26 konaných za účelem vzdělávacím či v zájmu zvířat,
1. u primátů, ploutvonožců, kytovců, nosorožců, hrochů a žiraf narozených od 1. března 2004 včetně,
2. u jedinců ostatních volně žijících druhů narozených od 1. ledna 2021 včetně,
a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu,
_____________
26) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad.“.“

Leg-tech: Jedná se o novelizační bod 37, slova „zvláštního právního předpisu“ by mělo být nahrazeno slovy „jiného právního předpisu“ a místo poznámky 26) má být poznámka 1b).

19. V článku I návrhu zákona novelizační bod č. 39 zní:
„39. V § 14a se na konci odstavce 1 se doplňuje písmeno c), které zní: „množit nebo jinak nabývat nové jedince volně žijících druhů za účelem jejich drezúry či veřejného předvádění v delfináriích, cirkusech a podobných zařízeních zaměřených na předvádění drezúry zvířat, s výjimkou výcviku loveckého dravce chovaného k sokolnickému využití.“.

Leg-tech: Jedná se o bod 38.

20. V článku I návrhu zákona ve stávajícím novelizačním bodě č. 39 doplňované ustanovení § 14a odst. 5 zní:
„(5) U jedinců druhů uvedených v odstavci 4 se dále zakazuje jejich
a) rozmnožování, s výjimkou rozmnožování v rámci chovu v zoologické zahradě s platnou licencí podle zákona o podmínkách provozování zoologických zahrad a chovu provozovaného za účelem ochrany druhu v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny,
b) přesun ze zahraničí na území České republiky, s výjimkou přesunu za účelem chovu v zoologické zahradě s platnou licencí podle zákona o podmínkách provozování zoologických zahrad.“.“.

21. V článku I se v novelizačním bodě č. 41 ustanovení § 14e až 14g zrušují.

Leg-tech: Jedná se o bod 40- upravující licence k provádění veřejného vystoupení s vybranými druhy šelem.

22. V bodě 49, §15d odst. 7 se poslední věta nahrazuje větou “Výjimka z povinnosti absolvovat kurz odborné přípravy podle věty první se při splnění podmínek uvedených v tomto odstavci vztahuje na studenty postgraduálního studia po dobu prvních šesti měsíců od zahájení jejich postgraduálního studia.“.

23. V části první, Čl. I se za dosavadní novelizační bod 55 vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 16a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů od 1. ledna 2021 předkládá Evropské komisi (dále jen „Komise“) prostřednictvím elektronického přenosu netechnická shrnutí projektů pokusů za účelem zveřejnění do šesti měsíců od jejich schválení, jakož i jejich případné aktualizace.“.“.
Dosavadní novelizační body se přečíslují.

24. V části první, Čl. I se za dosavadní novelizační bod 68 vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 20 odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. x zní:
„i) na úseku ochrany pokusných zvířat
1. do 10. listopadu 2023 a poté každých 5 let zasílá Komisi informace o provádění tohoto zákona, zejména jeho § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c, § 17c odst. 4, § 17f, § 20b odst. 2 písm. b) a § 22 odst. 1 písm. s); tyto údaje poskytuje a zveřejňuje prostřednictvím elektronického přenosu ve formátu, který stanoví Komisex),
2. každoročně shromažďuje a zveřejňuje statistické informace o používání pokusných zvířat k pokusům, včetně informací o skutečné závažnosti pokusů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusům použiti; do 10. listopadu následujícího roku poskytuje tyto statistické informace Komisi prostřednictvím elektronického přenosu v nesouhrnném formátu, který stanoví Komisex),
3. předkládá každý rok Komisi podrobné informace o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6 a 7,

x) Článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.“.
Dosavadní novelizační body se přečíslují.

25. K části první, Čl. I, dosavadní bod 75 zní:
„75. V § 20 odst. 3 se slova „až g)“ nahrazují slovy „až h)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ,který je určen pro osoby, které provádějí manipulaci se zvířaty a péči o ně před jejich znehybněním a znehybnění zvířat pro účely omráčení nebo usmrcení“.

26. V části první čl. I dosavadní bod 85 zní:
„85. V § 24a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Odborné vyjádření podle odstavce 3 se nevyžaduje v řízení o přestupku spočívajícím v porušení
a) a) zákazu opustit zvíře podle § 4 odst. 1 písm. s),
b) povinnosti mít osvědčení o odborné způsobilosti nebo osvědčení o způsobilosti,
c) povinnosti vést a uchovávat záznamy nebo evidenci podle § 5a odst. 6, § 8b odst. 3, § 12f odst. 4, § 13 odst. 10, § 13a odst. 3, § 14b odst. 3, § 14c odst. 3, § 14d odst. 3, § 15d odst. 8, § 15g odst. 6, § 17g odst. 1 a 2, § 17h odst. 1 a 2, § 18h odst. 3 a 4,
d) povinnosti zajistit, aby zvíře jednoho chovatele nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele,
e) povinnosti podle § 7a odst. 2 a 4,
f) povinností pořadatele podle § 8 odst. 3,
g) povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete podle § 11 odst. 2 nebo § 13 odst. 1,
h) povinnosti oznámit nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě a doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti podle § 13a odst. 1, nebo
i) povinnosti poskytnout bezplatně kupujícímu v písemné podobě správné a podrobné informace o podmínkách chovu a péči o zdraví a pohodu kupovaného zvířete podle § 13a odst. 4.“.“

27. Ve stávajícím novelizačním bodu č. 87 se v § 25 odst. 4 slova „číslem čipu nebo tetování, pokud je zvíře označeno“ nahrazují slovy „datem a místem nálezu“.

28. V článku I se novelizační bod č. 99 zrušuje.
Následující body se přečíslují.

29. V čl. I dosavadním bodu 101 § 27 odst. 2 se za písm. c) doplňuje nové písm. d), které zní:
„d) poruší zákaz prodeje nebo předání psa nebo kočky novému chovateli na veřejném prostranství podle § 7b písm. a),“.
Dosavadní písmena d) až l) se označují jako písm. e) až m).

30. V části první, Čl. I se za dosavadní novelizační bod 101 se vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 27 odst. 3 písm. a) se za slovo „zvířete“ vkládá slovo „soukromým“.“.
Dosavadní novelizační body se přečíslují.

31. V čl. I dosavadním bodu 106 § 27 odst. 12 písm. a) se písmena h) až j) označují jako písmena i) až k), v písm. b) se písmena e) nebo l) označují jako písmena f) nebo m), v písm. c) se písmena f), g) nebo k) označují jako písmena g), h) nebo l).

32. V čl. I dosavadním bodu 107 § 27 odst. 13 se písm. h) až j) označují jako písmena i) až k).

33. V čl. I dosavadním bodu 108 § 27 odst. 14 se písmena h) až j) označují jako písmena i) až k).

34. V článku I se dosavadní novelizační bod č. 111 zrušuje.
Následující body se přečíslují.

35. V části první, Čl. I se za dosavadní novelizační bod č. 113 vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 27a odst. 4 písm. a) se za slovo „zvířete“ vkládá slovo „soukromým“.“.
Dosavadní novelizační body se přečíslují.

36. V článku I návrhu zákona se dosavadní novelizační bod č. 117 zrušuje.
Následující body se přečíslují.

37. V čl. I dosavadním bodu 115 § 27a odst. 7 se v písm. a) vypouští slovo „nebo“, v písm. b) se na konci textu tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se slovo „nebo“ a za písmeno b) se doplňuje nové písmeno c), které zní:
„c) poruší zákaz prodeje nebo předání psa nebo kočky novému chovateli na veřejném prostranství podle § 7b písm. a)“.

38. V části první, Čl. I se za dosavadní novelizační bod 118 se vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 27a odst. 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) nezajistí, aby činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13) prováděla osoba, která získala osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13),“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).“.
Dosavadní novelizační body se přečíslují.

39. V čl. I dosavadním bodu 128 § 27a odst. 20 písm. b) se za slova „podle odstavce 7 písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“.

40. K části první, Čl. I, dosavadnímu bodu 128:
V § 27a odst. 20 písm. b) se slova „podle odstavce 12 písm. a), b) nebo d)“ nahrazují slovy „podle odstavce 12 písm. a) až c) nebo e)“.
V § 27a odst. 20 písm. c) se slova „podle odstavce 12 písm. c)“ nahrazují slovy „ podle odstavce 12 písm. d)“.

41. V čl. I dosavadní bod 129 zní:
„129. V § 27a odstavec 21 zní:
„(21) Spolu s pokutou lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), g), k) nebo q), podle odstavce 4 písm. h), podle odstavce 6 anebo podle odstavce 7 písm. a) nebo b), podle odstavce 11 písm. a) nebo b), podle odstavce 13 písm. a) nebo p) anebo podle odstavce 15 písm. a), b), e) až g) nebo i) až m) uložit zákaz činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo j), podle odstavce 3 písm. f) až g), podle odstavce 4 písm. h), podle odstavce 6 anebo podle odstavce 7 písm. a) nebo b) propadnutí zvířete nebo zákaz chovu na dobu až 5 let nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.“.

42. V čl. I dosavadním bodu 130 § 27a odst. 22 se za slova „podle odstavce 7“ vkládají slova „písm. a) nebo b)“

43. V části první čl. I bod 137 zní:
„137. Za § 27c se vkládá nový § 27d, který včetně nadpisu zní:
„§ 27d
Zabrání zvířete
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnout o zabrání zvířete, pokud zvíře chová osoba, které byl pravomocným rozhodnutím nebo rozsudkem uložen zákaz chovu nebo zákaz činnosti.
(2) Ustanovení § 27c odst. 3 až 5 platí pro zabrání zvířete obdobně.“.“

44. V části první čl. I se vkládá nový bod 140, který zní:
„140. V § 28a odst. 1 písm. a) se slova „vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno,“ zrušují.“
Dosavadní body se přečíslují.

45. V části první Čl. I se vkládá nový bod, který zní:
„X. V § 29c odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Žádost o poskytnutí kompenzačního příspěvku chovateli, který v rámci podnikatelské činnosti provozoval chov zvířat pro kožešiny a svou činnost ukončil do 31. ledna 2019, (dále jen „žádost“) se podává ministerstvu na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) adresu místa nebo míst, kde žadatel provozoval chov zvířat pro kožešiny,
b) druhy zvířat chovaných žadatelem výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin,
c) počet chovaných zvířat v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018,
d) datum ukončení chovu zvířat pro kožešiny žadatelem,
e) celkovou výši kompenzačního příspěvku požadovanou žadatelem,
f) bankovní spojení žadatele.
(4) Ministerstvo si od krajské veterinární správy vyžádá
a) vyjádření vydané krajskou veterinární správou potvrzující, že byl u žadatele proveden výkon dozoru podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona, při kterém bylo ověřeno nebo zjištěno, že žadatel provozuje chov zvířat pro kožešiny,
b) doklad potvrzující, že žadatel podal oznámení o ukončení podnikatelské činnosti podle § 5 odst. 4 písm. a) veterinárního zákona2) s uvedením data ukončení podnikatelské činnosti v oblasti chovu zvířat pro kožešiny, potvrzený krajskou veterinární správou, nebo kopii tohoto oznámení,
c) doklad vydaný krajskou veterinární správou potvrzující počet chovaných zvířat zjištěný u žadatele při kontrolách krajské veterinární správy provedených v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018.“.
Ostatní body se přečíslují.

46. V části první Čl. I se vkládá nový bod, který zní:
„X. V § 29c odstavec 6 zní:
„(6) Žadatel může podat žádost až poté, co oznámil krajské veterinární správě ukončení podnikatelské činnosti podle § 5 odst. 4 písm. a) veterinárního zákona2) s uvedením konkrétního data. Žadatel může podat žádost nejpozději do 30 měsíců ode dne ukončení chovu zvířat pro kožešiny.““
Ostatní body se přečíslují.

47. V části první Čl. I se vkládá nový bod, který zní:
„X. V § 29c se za odstavec 6 doplňují nové odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7) Výše kompenzačního příspěvku, který je určen k úhradě skutečné škody, činí 6 900 Kč za každého chovaného norka a 5 400 Kč za každou chovanou lišku. Kompenzační příspěvek za náhradu ušlého zisku se neposkytuje.
(8) Počet chovaných zvířat pro výpočet podle odstavce 7 se stanoví jako nejvyšší počet zvířat zjištěný u chovatele při kontrolách krajské veterinární správy provedených v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018. V případě právního nástupce podle odstavce 5 věty třetí se započítávají počty zvířat zjištěných u původního chovatele podle věty první.
(9) Kompenzační příspěvek se vyplácí bezhotovostním převodem na bankovní účet žadatele.“.
Ostatní body se přečíslují.

48. V článku I návrhu zákona se před novelizační bod č. 149 doplňuje nový novelizační bod, který zní:
„149. Za § 29c se vkládá nový § 29d, který zní:
„§ 29d
(1) Provozuje-li chovatel ke dni nabytí účinnosti § 14a odst. 1 písm. a) tohoto zákona s vědomím krajské veterinární správy mobilní zařízení, v nichž jsou jedinci volně žijících druhů zvířat umístěni převážně v prostoru dopravního prostředku, ukončí jeho činnost v souladu s dosavadními předpisy do 1. ledna 2025.
(2) Chovatel provozující mobilní zařízení podle § 14a odst. 1 písm. a) tohoto zákona, zajistí po skončení jeho činnosti jedincům volně žijících druhů zvířat vhodné podmínky pro život. Pro zajištění péče o tato zvířata se ustanovení § 28e použije obdobně.“.“.
Následující body se přečíslují.

49. V části první Čl. II se vkládá nový bod, který zní:
„X. Správní řízení, která byla zahájena na základě § 29c zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena, ministerstvo usnesením zastaví podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb.“

50. V části první Čl. II se vkládá nový bod, který zní:
„X. Pokud byl žadateli poskytnut kompenzační příspěvek podle § 29c zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, snižuje se kompenzační příspěvek, který má být žadateli poskytnut podle § 29c zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o částku, která byla žadateli poskytnuta podle § 29c zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

51. V části první, čl. II (Přechodná ustanovení), bod 6 nově zní:
„6. Na stavby pro zvířata postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené před nabytím účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije od 1. ledna 2030.”.

52. V části první se na konci Čl. II doplňují přechodná ustanovení, která znějí:
„7. Provozovatel podniku je povinen zajistit, aby nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13) vykonávala osoba, která úspěšně vykonala zkoušku v kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, který je určen pro pracovníky pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13).
8. Osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, která byla udělena pracovníkům pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13), podle zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“.

53. V části první Čl. III se vkládá nový bod, který zní:
„X. Vyhláška č. 34/2019 Sb., o kompenzačním příspěvku chovatelům, kteří provozují chov zvířat pro kožešiny, se zrušuje.“

54. V části druhé, Čl. IV, bodě 4, písm. b) se číslo “2000” nahrazuje číslem “1000”.

55. V článku VI návrhu zákona v písm. b) se slova „vyhlášení, a“ nahrazují slovem „vyhlášení,“.

56. V článku VI návrhu zákona se na konci písmene c) tečka nahrazuje písmenem „ ,a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) bodu 39, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.“
Následující body se přečíslují.

Souhlas
(ZEV – Kott H-1)

Související PN A-1, 23 a 24

Souhlas
(ZEV – Jurečka G1)

Souhlas
(ZEV – Kováčik při jednání ZEV)

Leg-tech: Bude novelizační bod 5.

Souhlas
(ZEV – Kott H-2)
Pokud bude přijato A-4, nelze hlasovat C1, E1, N5, Q-10 a Q-14.

Souhlas
(ZEV – Kott H-3)

Souhlas
(ZEV – Jarošová E1)
Totožný návrh podala poslankyně Jarošová i samostatně H1–1.
Pokud bude přijato A-6, nelze hlasovat H-1.

Nesouhlas
(ZEV – Kott H-4)
MZe preferuje PN poslance Kotta M-15

Související PN A-7 a 35 – soukromý vet. lékař.

Související PN A-7, 25, 38, 40 a 52 – zvýš. odborné způsobilosti na jatkách.

Souhlas
(ZEV – Kott H-5)

Souhlas
(ZEV – Kott H-6)
Související PN A-9 a 10.

Souhlas
(ZEV – Kott H-7)
Související PN A-9 a 10.

Souhlas
(ZEV – Kott H-8)
Související PN A-11 a 12.

Souhlas
(ZEV – Kott H-9)
Související PN A-11 a 12.

Souhlas
(ZEV – Červíčková C-1)
Související PN A-13, 29, 31 až 33, 37, 39, 41 a 42.

Souhlas
(ZEV – Pražák K-1)
Pokud bude přijato A-14, nelze hlasovat M1-1.

Souhlas
(ZEV – Pražák K-2)
Související PN A-15 a M-9.
Leg-tech: Za bodem 34 doplnit tečku, slova „včetně způsobu krmení“ oddělit čárkami.

Souhlas
(ZEV – Zahradník N-4)

Zásadní nesouhlas
(Cirkusy – ZEV – Vácha L1)
Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.
Cílem návrhu je znemožnit cirkusům, aby v nich byla zvířata, která jsou umístěna v přepravních prostředcích. Cirkusy by tak musely pro všechna zvířata mít k dispozici vedle dopravního prostředku také výběhy nebo by musely taková zvířata přestat používat k drezúře.
Uvedený návrh je nekonzistentní s ostatními částmi pozměňovacího návrhu. V dalších bodech je totiž navrhováno, aby byla kromě již zakázaných druhů zvířat zakázána drezúra u jedinců ostatních volně žijících druhů zvířat narozených od 1. ledna 2021 včetně. Cílem návrhu změny § 14a odst. 1 písm. a) je vedle toho ovšem zakázat od 1. ledna 2025 (datum je uvedeno v přechodném ustanovení) drezúru zvířat, která jsou k drezúře již vycvičena, ale jsou chována v přepravním prostředku a volnost pohybu je jim poskytována při cvičení v manéži. Cílem návrhu je tak již od 1. ledna 2025 omezit druhy zvířat v cirkusech, a to ve vztahu k již dospělým vycvičeným zvířatům. S takovým návrhem nelze souhlasit. Základní myšlenkou, která byla akcentována v průběhu celého projednávání novely zákona na ochranu zvířat bylo totiž to, že případný zákaz drezúry se musí týkat vždy jen nově narozených zvířat.
Návrh (v přechodném ustanovení) sice uvádí, že by tato (již dospělá a vycvičená) zvířata měla být umístěna do záchranných center provozovaných podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy, ale je nutné připomenout, že tato záchranná centra, která mají být zřízená Ministerstvem životního prostředí, v praxi stále neexistují a je otázkou, jaká bude jejich kapacita, až budou zřízena. Kapacita záchranných center by měla sloužit z hlediska zákona na ochranu zvířat především pro zvířata týraná, nikoliv pro zvířata, která jsou zcela v pořádku, ale ze zákonných důvodu nesmí být v cirkuse. Umístění zvířete, které je zvyklé každý den se svým chovatelem cvičit, do záchranného centra, kde s ním cvičeno nebude, povede k zásadnímu zhoršení kvality života daného zvířete, neboť tato zvířata jsou již na každodenní aktivity navyklá. Připomínáme, že odůvodnění k pozměňovacímu návrhu uvádí, že by se to dotklo „120 – 150 jedinců volně žijících druhů zvířat v kočovných cirkusech“. Návrh neuvádí, jaké by byly finanční náklady spojené s umístěním zvířat do záchranných center.
Pozměňovací návrh, který se týká ustanovení § 14a odst. 1 písm. b), navíc umožňuje provádět cílené pohybové aktivity se zvířaty pouze v zoologických zahradách. V záchranných centrech podle návrhu cílené pohybové aktivity se zvířaty probíhat nesmí.

Neutrální
(Cirkusy – ZEV – Vácha L2)
Na tento PN navazuje M-2, M-3, M-5.

Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.
Odůvodnění návrhu se zabývá výhradně problematikou cirkusů a drezúrou v cirkusech. Je ale nutné zdůraznit, že návrh nebude mít zásadní dopad jen na cirkusy, ale na celou řadu dalších subjektů. V důsledku návrhu již nebude možné například natáčet žádné filmy s vycvičenými původně volně žijícími zvířaty, řada filmových scén bude nerealizovatelná. Bude možné natáčet pouze filmy dokumentující přirozené chování zvířat ve volné přírodě. Uvedený zákaz kromě cirkusů přinese problém také například specializovaným firmám, které cvičí zvířata pro vystupování ve filmu.

Pojem drezúra je širší než pojem cirkus a zahrnuje zvláštní způsob výcviku pro přípravu a provedení triků nebo výkonu v cirkuse, divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení. Pokud budou uvedené zákazy podpořeny, bylo by žádoucí tyto zákazy vztáhnout cíleně na cirkusy a obdobná zařízení, nikoliv na jakékoliv subjekty, které provádějí výcvik zvířat. Připomínáme, že vládní návrh zákona byl formulován s vědomím toho, že není možné zakázat veškerý výcvik zvířat, a nové ustanovení § 14a odst. 1 písm. c) hovoří konkrétně pouze o provádění drezúry a veřejných vystoupení v cirkusech a obdobných zařízeních.

Další problém spočívá v tom, že cílené pohybové aktivity zvířat jsou na základě výjimky umožněny jen a pouze zoologickým zahradám s platnou licencí podle zákona o provozování zoologických zahrad. Pouze tyto subjekty mají mít možnost, kterou pozměňovací návrh odůvodňuje takto: „V zoologických zahradách jde především o pohybové aktivity a trénink zvířat, jejichž účelem je usnadnit provádění veterinárních úkonů, úklid prostor, v nichž jsou zvířata chována, či poskytnout zvířatům stimulaci a rozptýlení.“

Není jasné, proč nemají mít možnost provádět trénink zvířat, jehož účelem je usnadnit provádění veterinárních úkonů, úklid prostor, v nichž jsou zvířata chována, či poskytnout zvířatům stimulaci a rozptýlení, také ostatní chovatelé zvířat. Volně žijící zvířata jsou chována např. v záchranných stanicích, do budoucna také v nově zřízeném záchranném centru, u soukromých chovatelů, firmami, které se zabývají obchodem s těmito zvířaty.

Odůvodnění k pozměňovacímu návrhu hovoří obsáhle o tom, že „Současná právní úprava tak umožňuje nerovný přístup v hodnocení podmínek pro zvířata v soukromých chovech a zoologických zahradách na straně jedné a v cirkusech a obdobných zařízeních na straně druhé. Pro cirkusy a obdobná zařízení přitom platí nižší standardy na prostory a welfare totožných druhů zvířat, než jaké jsou vyžadovány po soukromých chovatelích či zoologických zahradách.“ Takový problém měl být ale řešen cestou sjednocení podmínek chovu uvedených zvířat v prováděcích právních předpisech, nikoliv zákazem drezúry jako celku pro všechny subjekty.

Neutrální
(Cirkusy – ZEV – Vácha L-3)
Na tento PN navazuje M-4, M-5.

Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.
Je otázkou, zda toto ustanovení není zcela nadbytečné. Jestliže je předchozím pozměňovacím návrhem zakázána drezúra jedinců ostatních volně žijících druhů narozených od 1. ledna 2021 včetně, a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu, není jasné, k čemu by chtěl někdo množit nebo jinak nabývat nové jedince volně žijících druhů za účelem jejich drezúry či veřejného předvádění. Drezúra zvířat má tak být zakázána duplicitně.

Z odůvodnění pozměňovacího návrhu plyne, že jeho autorem je Ministerstvo životního prostředí, které tímto způsobem znova uplatňuje připomínku, která nebyla akceptována v meziresortním připomínkovém řízení a pracovní skupinou Ministerstva zemědělství pro problematiku cirkusů. Ministerstvo životního prostředí výslovně souhlasilo se způsobem vypořádání připomínky, který byl tento:

„Bylo doplněno nové ustanovení § 14a odst. 5, které zní:
(5) U vybraných druhů šelem a lidoopů chovaných v zájmových chovech se dále zakazuje
a) rozmnožování, nebo
b) přesun ze zahraničí na území České republiky.

Ministerstvo zemědělství obdrželo k problematice drezúry zvířat v cirkusech řadu rozdílných podnětů a názorů, a to jak v rámci meziresortního připomínkového řízení k novele zákona na ochranu zvířat, tak mimo něj. Proto byla založena pracovní skupina, která projednávala podmínky pro provádění drezúry zvířat. Pracovní skupinu tvořili zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, cirkusů, Unie českých a slovenských zoologických zahrad, Státní veterinární správy a Ústřední komise pro ochranu zvířat. Proběhlo několik jednání této pracovní skupiny, která přinesla kompromisní návrh obsažený v novele zákona na ochranu zvířat.“

Neutrální
(ZEV – Babiš A-3)
Pokud bude přijato A-20, nelze hlasovat K-18.
Je nutné zdůraznit, že uvedený zákaz nebude dopadat pouze na zájmové chovy a cirkusy, které chovají zvířata za účelem drezúry, ale dotkne se také podnikatelů, kteří chovají uvedená zvířata v rámci své legální podnikatelské činnosti. Návrh neobsahuje žádné kompenzace pro tyto chovatele, kteří budou nuceni ukončit svoji podnikatelskou činnost nebo změnit obsah svého podnikání.

Odůvodnění návrhu zmiňuje pouze zájmové chovy a chovy zvířat pro účely drezúry, a ostatními chovy se nezabývá. Je proto otázkou, proč došlo k rozšíření zákazu obsaženého ve vládním návrhu zákona, který se týkal pouze zájmových chovů. Jak již bylo uvedeno výše, množení zvířat za účelem drezúry nebude mít smysl, jestliže bude drezúra těchto zvířat zakázána.

Je otázkou, zda obecný zákaz přesunu těchto zvířat ze zahraničí nebude v rozporu se zásadami volného pohybu zboží, včetně zvířat.

Neutrální
(Cirkusy – ZEV – Vácha L-4)
Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.
Jestliže budou přijaty výše uvedené pozměňovací návrhy A 17-20, je nutné s tímto souhlasit.

Souhlas
(ZEV – Kováčik při jednání ZEV)
Pokud bude přijat A-22, nelze hlasovat K-10.

Souhlas
(ZEV – Kott H-10)
Související bodyA-1, 23 a 24.

Souhlas
(ZEV – Kott H-11)
Související bodyA-1, 23 a 24.

Leg-tech: Poznámka pod čarou bude č. 29. Vyvolá přečíslování následujících poznámek v novele.

Souhlas
(ZEV – Kott H-12)
Související PN A-7, 25, 38, 40 a 52

Souhlas
(ZEV – Kováčik při jednání ZEV)
Pokud bude přijato A-26, nelze hlasovat C2, Q-11, Q-15.

Na tento PN navazuje M-8, M-9.

Leg-tech: V §24a odst. 4 písm. a) musí být vypuštěno písm. „a)“, které je uvedeno navíc, a místo odkazu na písmeno „s)“ musí být uveden odkaz na písmeno „t)“.

Souhlas
(ZEV – Zahradník N-5)

Neutrální
(Cirkusy – ZEV – Vácha L-5)
Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.
Leg-tech: Jedná se o bod 98 - § 27odst. 1 písm. k), který stanoví sankci za provádění veřejného vystoupení s vybranými druhy šelem bez licence. Tento PN vyvolá změny v následujících novelizačních bodech, které nebyly žádným PN provedeny.

Souhlas
(ZEV – Červíčková C-2)
Související PN A-13, 29, 31 až 33, 37, 39, 41 a 42.

Souhlas
(ZEV – Kott H-13)
Pokud bude přijato A-30, nelze hlasovat Q-13 a Q-17.

Souhlas
(ZEV – Červíčková C-3)
Související PN A-13, 29, 31 až 33, 37, 39, 41 a 42.

Souhlas
(ZEV – Červíčková C-4)
Související PN A-13, 29, 31 až 33, 37, 39, 41 a 42.

Souhlas
(ZEV – Červíčková C-5)
Související PN A-13, 29, 31 až 33, 37, 39, 41 a 42.

Neutrální
(Cirkusy – ZEV – Vácha L-6)
Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.
Leg-tech: Jedná se o § 27aodst. 1 písm. i), který stanoví sankci za provádění veřejného vystoupení s vybranými druhy šelem bez licence. Vyvolá změnu v dosavadním bodu 112.

Souhlas
(ZEV – Kott-14)

Neutrální
(Cirkusy – ZEV – Vácha L-7)
Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.
Leg-tech: Jedná se o bod 118 - § 27a odst. 10, který stanoví sankci za provádění veřejného vystoupení s vybranými druhy šelem bez licence. Vyvolá změny v dosavadních novelizačních bodech 119 až 130, které nebyly žádným PN provedeny.

Souhlas
(ZEV – Červíčková C-6)
Související PN A-13, 29, 31 až 33, 37, 39, 41 a 42.

Leg-tech: Na konci písmene c) musí být doplněna tečka.

Souhlas
(ZEV – Kott H-15)
Související PN A-7, 25, 38, 40 a 52

Leg-tech: Bude-li přijata změna v PN A-36 musí dojít k přečíslování odstavců.

Souhlas
(ZEV – Červíčková C-7)
Související PN A-13, 29, 31 až 33, 37, 39, 41 a 42.
Leg-tech: Bude-li přijata změna v PN A-36 musí dojít k přečíslování odstavců.

Souhlas
(ZEV – Kott H-16)
Související PN A-7, 25, 38, 40 a 52
Leg-tech: Bude-li přijata změna v PN A-36 musí dojít k přečíslování odstavců.

Souhlas
(ZEV – Červíčková C-8)
Související PN A-13, 29, 31 až 33, 37, 39, 41 a 42.
Leg-tech: Bude-li přijata změna v PN A-36 musí dojít k přečíslování odstavců.

Souhlas
(ZEV – Červíčková C-9)
Související PN A-13, 29, 31 až 33, 37, 39, 41 a 42.
Leg-tech: Bude-li přijata změna v PN A-36 musí dojít k přečíslování odstavců.

Neutrální
(ZEV – Jurečka G-5)

Zákon č. 114/2020 Sb., kterým byla provedena novela trestního zákoníku, nově výslovně umožnil soudům v trestním řízení uložit zákaz držení a chovu zvířat. Postupy, které s tímto novým trestem souvisejí, musí probíhat podle trestního zákoníku a trestního řádu. Úprava vymáhání rozhodnutí soudu v zákoně na ochranu zvířat by byla duplicitní a mohla by přinést aplikační problémy.
Vymahatelnost rozhodnutí, která byla vydána na základě jiných právních předpisů jinými orgány, by měly řešit tyto jiné právní předpisy.
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností by musely vymáhat (zajišťovat výkon) např. rozhodnutí soudů, taková úprava není na místě.
Návrh rovněž neuvádí, jaké finanční prostředky by obecní úřady obcí s rozšířenou působností musely na realizaci rozhodnutí jiných orgánů vynakládat.
Další otázkou je, na základě čeho, by měly být obecní úřady obcí s rozšířenou působností o takových rozhodnutích jiných orgánů (soudů) informovány. Rozhodnutí jiných orgánů podle jiných zákonů nejsou obcím automaticky zasílána na vědomí ani obce zpravidla nejsou účastníkem řízení.

Neutrální
(ZEV – Jurečka G-6)

PN navrhuje rozšíření aplikace ustanovení. Je-li zvíře týráno, může být umístěno do náhradní péče, ačkoliv je jeho zdravotní stav dobrý a nejedná se o opakované zjištění týrání, podmínky chovu však mohou být závažně porušeny.

Souhlas + dílčí modifikace Pošvář B-SD5515
(ZEV – Balaštíková B)

Související PN A-45 až 47, 49, 50 a 53.

MZE souhlasí s principem odškodnění, jako náhrady škody, a to formou sazby na jednotlivá chovaná zvířata, kdy počet zvířat bude stanovený na základě kontrolních protokolů KVS. Konkrétní výši sazby MZE nestanovovalo a závisí na rozhodnutí Poslanecké sněmovny.

MZE současně souhlasí se snížením podle PN poslance Pošváře B-SD5515, a to s ohledem na finanční možnosti kapitoly MZE a obhajitelnost navrhované výše kompenzačního příspěvku.

Souhlas
(ZEV – Balaštíková – B)
Související PN A-45 až 47, 49, 50 a 53.

Souhlas
(MZe podmiňuje souhlas modifikací podle PN poslance Pošváře B-SD5515)
(ZEV – Balaštíková – B)
Související PN A-45 až 47, 49, 50 a 53.

MZE současně souhlasí se snížením podle PN poslance Pošváře B-SD5515, a to s ohledem na finanční možnosti kapitoly MZE a obhajitelnost navrhované výše kompenzačního příspěvku.

Nesouhlas
(Cirkusy – ZEV – Vácha L-8)
Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.

Souhlas
(ZEV – Balaštíková – B)
Související PN A-45 až 47, 49, 50 a 53.

Nesouhlas
(ZEV – Pošvář J2)
MZe preferuje PN poslance Kotta M-11.
Kolize s M-11 Kott.

V historických chovech není možné tuto podmínku dodržet. Jedná
se zejména o Národní hřebčín Kladruby nad Labem.

Souhlas
(ZEV – Kott H-17)
Související PN A-7, 25, 38, 40 a 52

Souhlas
(ZEV – Balaštíková – B)
Související PN A-45 až 47, 49, 50 a 53.

Neutrální
(ZEV – Vácha/Mauritzová – M4)

Neutrální
(Cirkusy – ZEV – Vácha L-9)
Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.

Neutrální
(Cirkusy – ZEV – Vácha L-10)
Související PN A-17 až 19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 a 56.

Leg-tech: Jedná se o bod 38.

Poslanec Bc. Jan Pošvář
SD 5515

Kompenzace zákazu kožešinových chovů

SD 5525

Zákaz klecového chovu

(Poslanci Ing. Markéta Pekarová Adamová, JUDr. Jan Chvojka, Bc. František Elfmark, DiS, Karla Maříková a Bc. Jan Pošvář)

V novelizačním bodě 47 se v § 29c odst. 7 částka „6 900 Kč“ nahrazuje částkou „3 000 Kč“ a částka „5 400 Kč“ se nahrazuje částkou „,3 900 Kč“.

Souhlas.
Navazuje na PN A-47 posl. Balaštíkové.

Jedná se o úpravu PN poslankyně Balaštíkové obsaženém v usnesení ZEV A–47.

1. V části první čl. I se za dosavadní bod 3 vkládá nový bod, který zní:
„4. V § 3 se na konci písmene aa) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ab), které zní:
,ab) nosnicí samice druhu kur domácí (Gallus gallus), která dosáhla snáškové zralosti a je chována pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí.‘“
Následující body se přečíslují.

1. V části první čl. I se za dosavadní bod 22 vkládá nový bod, který zní:
„24. § 12c odst. 2 se zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.“
Následující body se přečíslují.

1. V části první čl. I se v dosavadním bodu 23 text „§ 12c odst. 2 a “ zrušuje.

1. V části první čl. I se za dosavadní bod 24 vkládá nový bod, který zní:
„27. Za § 12g se vkládá nový § 12h, který včetně poznámky pod čarou č. 34) zní:
,§ 12h Zakazuje se klecový chov nosnic, včetně chovu v obohacených klecových systémech34).
____________________
34) Čl. 6 směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic.‘“
Následující body se přečíslují.

1. V části první čl. I se za dosavadní bod 101 vkládají nové body, které zní:
„105. V § 27 odst. 3 písm. h) se text ,§ 12c odst. 3 nahrazuje textem ,§ 12c odst. 2.
106. V § 27 odst. 3 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
,i) v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,.¨
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).
Následující body se přečíslují.

1. V části první čl. I se za dosavadní bod 106 vkládají nové body, které zní:
„112. V § 27 odst. 12 písm. b) se text ,podle odstavce 3 písm. g) až i) nahrazuje textem ,podle odstavce 3 písm. g) až j)‘.
113. V § 27 odst. 12 písm. c) se text „ j), k) nebo l)” nahrazuje textem „k), l) nebo m)“.“
Následující body se přečíslují.

1. V části první čl. I se za dosavadní bod 113 vkládají nové body, které zní:
„121. V § 27a odst. 4 písm. h) se text ,§ 12c odst. 3‘ nahrazuje textem ,§ 12c odst. 2’.
122. V § 27a odst. 4 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
,i) v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,‘.
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).
Následující body se přečíslují.

1. V části první čl. I se za dosavadní bod 128 vkládají nové body, které zní:
„138. V § 27a se v odst. 20 písm. b) text ,podle odstavce 4 písm. g) až i)‘ nahrazuje textem ,podle odstavce 4 písm. g) až j)‘.
139. V § 27a se v odst. 20 písm. c) text „ j), k) nebo l)” nahrazuje textem “k), l) nebo m)“.“
Následující body se přečíslují.

1. V části první čl. I se v dosavadním bodu 147 za text „„§ 7a odst. 9““ vkládá text: „, text „§ 12c odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 2””.

1. V části třetí čl. VI se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje a na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) bodů 27, 106, 112, 113, 122, 138 a 139, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.“

Zásadní nesouhlas
Pokud bude přijato B1-10, nelze hlasovat G1-10 a P1-11.
Související PN B-1 až B-10

Pokud by mělo dojít k zákazu klecových chovů, pak by měl být stanoven v celé EU za transparentních podmínek, jinak budou naši zemědělci vystaveni konkurenci dovozů ze zemí EU a hlavně ze třetích zemí, kde se unijní normy na pohodu zvířat nedodržují.
Upozorňujeme na následující závažný dopad tohoto zákazu. Pokud zákaz obohacených klecových chovů nosnic bude stanoven pouze v české právní úpravě a nebude současně existovat harmonizovaná evropská právní úprava zakazující chov nosnic v obohacených klecích všem členským státům, nebude možno zabránit dodávkám konzumních vajec z jiných členských států na vnitřní trh ČR. Členské státy nemají povinnost zveřejňovat seznamy chovů nosnic na svém území včetně technologií použitých v jednotlivých halách a včetně počtu ptáků v konkrétních technologiích. Může proto nastat situace, že na český trh budou dodávána z členských zemí (nebo i ze třetích zemí, které jsou na seznamu zemí s povoleným dovozem vajec do EU) konzumní vejce vyprodukovaná s výrazně nižším nákladem. Tato skutečnost může ovlivnit konkurenceschopnost českých producentů konzumních vajec.
Pro informaci uvádíme, že za rok 2019 bylo dovezeno z členských zemí (hlášení zásilek v místě určení): 300 miliónů vajec, z toho z Polska cca 250 miliónů, naše vlastní produkce je cca 1500 mil. v komerčních a 800 mil. v drobnochovech. Z těchto údajů vyplývá soběstačnost ČR cca 86 %.
Žádná ze současných technologií není dokonalá, je třeba jednotlivé technologie posuzovat komplexně z pohledu pohody zvířat. Tedy vzít v úvahu také etologické aspekty jako je například míra vnitrodruhové agrese, morbidita a mortalita, míra ochrany před nákazami, ale i další aspekty, například zajištění bezpečnosti potravin, prostorové nároky jiných technologií i sníženou produktivitu.
Dopady zákazu chovu v obohacených klecích nejsou ze strany EU, ani jednotlivých členských států, nebo ze strany obchodníků či výrobců zcela kvantifikovány.
Jednostranné přistoupení ČR k zákazu klecových chovů není koncepční řešení, povede pouze k tomu, že vejce z českých chovů se stanou konkurence neschopná a budou na trhu nahrazena dovezenými.
V důsledku tento stav nepřispěje ke zvýšení pohody zvířat u nosnic, ale pouze k znevýhodnění českých zemědělců. Přijatá opatření by však neměla být likvidační.
Ustanovení § 12c odst. 2 nelze vypustit, neboť se jedná o transpozici směrnice Rady 1999/74/ES ze dne
19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, která v čl. 1 stanoví, že se tato úprava nevztahuje na chovy s méně než 350 nosnicemi.
Při vypuštění tohoto ustanovení by se nová úprava vztahovala i na drobnochovatele, což zjevně nebylo záměrem předkladatele a není v zájmu chovatelů.

Leg-tech:
K bodu 3:
Zrušovaný text musí znít: „§ 12c odst. 2 a v“.
K bodu 6 a 8:
V § 27 odst. 12 písm. c) se text „j), k) nebo l)“ nevyskytuje, správně má bod znít: „j) až l)“ se nahrazuje „k) až m)“.
V § 27a odst. 20 písm. c) se text „j), k) nebo l)“ nevyskytuje, správně má bod znít „j) až l)“ se nahrazuje „k) až m)“.

Bc. František
Elfmark, DiS
SD 5518

Zrušení úpravy napadení zvířete zvířetem

1. V části první, čl. I se novelizační bod 8 zrušuje.

Následující novelizační body se přečíslují.

2. V části první, čl. I novelizační bod 84 (původně 85) zní:

„84. V § 24a se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Odborné vyjádření podle odstavce 3 se nevyžaduje v řízení o přestupku spočívajícím v porušení
a) zákazu opustit zvíře podle § 4 odst. 1 písm. s),
b) povinností pořadatele podle § 8 odst. 3, nebo
c) povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete.“.“.

3. V části první, čl. I novelizační bod 100 (původně 101) zní:

„100. V § 27 odstavec 2 zní:

„(2) Fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že
a) poruší povinnost chovatele psa uvedenou v § 7a odst. 2 nebo 4,
b) poruší povinnost týkající se podmínek chovu psa nebo kočky stanovenou v § 7a odst. 6, 7 nebo 8,
c) přepravuje zvíře v rozporu s § 8a, § 8c, 8d, 8e nebo 8f,
d) poruší povinnosti uvedené v § 12g,
e) neučiní opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1,
f) prodá nebo daruje zvíře v zájmovém chovu osobě uvedené v § 13 odst. 4,
g) chová druh zvířete vyžadující zvláštní péči v rozporu s § 13 odst. 5,
h) poruší zákaz činnosti s volně žijícími zvířaty podle § 14a odst. 1, 4 nebo 5,
i) při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. a) nebo c),
j) při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. b) nebo d) nebo nevede evidenci podle § 14c odst. 3, nebo
k) při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14d odst. 1, 2 nebo 3.“.“.

4. V části první, čl. I novelizační body 105 až 107 (původně 106 až 108) znějí:
„105. V § 27 odstavec 12 zní:
„(12) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), f) až n), p), t), nebo u) anebo podle odstavce 2 písm. g) až i),
b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) nebo r), podle odstavce 2 písm. b) až d) nebo k), podle odstavce 3 písm. g) až i), podle odstavce 5 až 8 nebo 10, nebo
c) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o), q) nebo s), podle odstavce 2 písm. a), e), f) nebo j), podle odstavce 3 písm. a) až f), j) až l) nebo podle odstavce 4, 9 nebo 11.“.

106. V § 27 odstavec 13 zní:
„(13) Spolu s pokutou lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), f), i), n), p) nebo t), podle odstavce 2 písm. b), podle odstavce 3 písm. h) nebo podle odstavce 5 uložit zákaz činnosti, a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), podle odstavce 2 písm. b), g) až i), podle odstavce 3 písm. h) nebo podle odstavce 5 propadnutí zvířete nebo zákaz chovu zvířat na dobu až 5 let.“.

107. V § 27 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14) Přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), f) až k), n), p), t) nebo u) nebo podle odstavce 2 písm. b), g) až i) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.“.

Zásadní nesouhlas
Pokud bude přijato A-4, nelze hlasovat C1, E1, N5, Q-10 a Q-14.
Související PN C-1, 3 a 4.
Související PN C1, C3 a C4.
Pokud nebude přijato C1, nelze hlasovat C3 a C4.
Je nutné zdůraznit, že se nejedná o nový přestupek. Chovatelé byli postihováni za napadení zvířete zvířetem i dosud, ale podle jiných ustanovení. Právě aplikace obecných ustanovení o týrání (§ 4 odst. 1) činila ve správních řízeních problémy.

Z tohoto důvodu bylo ve vládním návrhu zákona doplněno ustanovení § 4 odst. 4.

Posuzováno je rovněž zavinění chovatele zvířete. Touto otázkou se zabývá také důvodová zpráva, ze které citujeme:
„Otázky odpovědnosti za spáchaný přestupek jsou již upraveny v zákoně o odpovědnosti za přestupky. V zákoně na ochranu zvířat nebude ve vztahu k tomuto ustanovení vytvářena speciální právní úprava odpovědnosti. V uváděných případech se bude posuzovat odpovědnost chovatele v souladu se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stanoví: „K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.“
Co se týče právnických osob, ustanovení § 21 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení
o nich, stanoví:
„(1) Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.
(2) Právnická osoba se nemůže odpovědnosti za přestupek zprostit, jestliže z její strany nebyla vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickou osobou, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku.“
Co se týče podnikajících fyzických osob, ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stanoví:
„Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2 a odst. 4 písm. a) a b).“
Navržené znění je kompromisním řešením, které je výsledkem dlouhé diskuze, jak před legislativním procesem, tak v jeho průběhu.
MZE se tomuto tématu také dlouhodobě věnuje, a první vyjádření k této problematice vydalo dne 24. 7. 2007 (Vyjádření Ústřední komise pro ochranu zvířat k případu napadení, zranění nebo usmrcení psa jiným psem nebo člověkem a k případu napadení, zranění nebo usmrcení člověka psem).
Případy, kdy je zvíře napadeno, zraněno nebo usmrceno člověkem, v praxi zpravidla aplikační problémy nečiní. V praxi se ale objevily aplikační problémy a různé výklady v případě, kdy je zvíře napadeno, zraněno nebo usmrceno jiným zvířetem. Na základě poznatků z vlastní úřední činnosti a na základě podnětu veřejného ochránce práv, a po projednání se Státní veterinární správou se proto MZE rozhodlo upravit tuto problematiku jednoznačným ustanovením zákona na ochranu zvířat.
Z důvodové zprávy citujeme:
„Není přijatelný výklad, podle něhož by jeden chovatel měl absolutní právo na to, aby jeho zvíře útočilo bez postihu na jiná zvířata, a druhý chovatel, aby musel být srozuměn s tím, že je možné, že jeho zvíře bude kdykoliv napadeno, a případně usmrceno.
Ve společnosti se obecně napadení nebo usmrcení zvířete v lidské péči jiným zvířetem v lidské péči (nejčastěji se jedná o střet psů) za běžné a v souladu se zákonem nepovažuje.
Je nutné zdůraznit, že zvíře není subjektem práv a povinností. Zvíře nemá deliktní způsobilost, tedy způsobilost dopustit se přestupku. Za chování zvířete je vždy odpovědný jeho chovatel. Pokud jedno zvíře napadne druhé zvíře, je za daný skutek postižitelný chovatel zvířete. Chovatel se nemůže vyvinit tvrzením, že „zvíře má vlastní hlavu“.
Nelze argumentovat tím, že instinktivní chování zvířete je do určité míry nepředvídatelné a je v podstatně objektivně nemožné zpětně vyšetřit, jakými instinkty byla zvířata v době incidentu vedena, tedy které zvíře a na základě jakého spouštěče konflikt vyvolalo a které zvíře se bránilo, popř. jak zvířata reagovala na další vzájemné podněty (štěkání, kopání, kousání). S tím, že je chování zvířete do určité míry nepředvídatelné, totiž musí chovatel zvířete počítat a přizpůsobit tomu své jednání. Otázkami odpovědnosti chovatele zvířete se např. opakovaně zabýval Nejvyšší soud.“
Dále viz důvodová zpráva.

Pokud bude přijato A-26, nelze hlasovat C-2, Q-11, Q-15.

Pokud nebude přijato C1, nelze hlasovat C3 a C4.

Poslanec David Pražák
SD 5121

1. a 2. Forma podání

3. Doklady o původu zvířete

4. a 5.
Stanovení spodní hranice pokut

1. V § 8 odst. 3 písm. a) se slovo „oznámit“ nahrazuje slovy „osobně, písemně nebo elektronickou poštou oznámit“ a číslo „14“ se nahrazuje číslem „7“.

2. V § 8 odst. 3 písm. e) se slovo „oznámit“ nahrazuje slovy „osobně, písemně nebo elektronickou poštou oznámit“.

Neutrální.
Související PN D-1 a 2.

Forma podání vůči správnímu orgánu je již vymezena ve správním řádu, a to v § 37 odst. 4. Z tohoto ustanovení citujeme: „Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.“
Navržené formulace neodpovídají terminologii správního řádu a jsou duplicitní. Podle § 37 odst. 1 správního řádu je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Oznámení uvedené v zákoně na ochranu zvířat je tedy rovněž podáním.
Ke zkrácení lhůty pro oznámení nevidíme žádný důvod, ani předkladatel žádný důvod ve svém návrhu neuvedl. Pořadatelé neplánují akce se zvířaty ze dne na den. Příliš krátká lhůta pro oznámení by znemožnila správním orgánům požadovat doplnění podání, pokud by podání vykazovalo nedostatky nebo by bylo neúplné. Pokud by se veřejné vystoupení konalo bez náležitého oznámení, jednalo by se o rozpor se zákonem na ochranu zvířat.

3. V § 14c odst. 3 písm. e) se slova „původ zvířete“ nahrazují slovy „doklady o původu zvířete“.

Souhlas.

4. Na konci § 27 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) spáchaný na dvou nebo více zvířatech se uloží pokuta vyšší než 5000 Kč

5. Na konci § 27a se doplňuje odstavec 23, který zní:
„(23) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) spáchaný na dvou nebo více zvířatech se uloží pokuta vyšší než 10000 Kč.

Neutrální.
Související PN D-4 a 5.

Není optimální stanovit rozdílné spodní hranice pokuty u fyzických osob na straně jedné a u podnikajících fyzických osob a právnických osob na straně druhé. Návrh uvádí spodní hranici 5 000 Kč pro fyzické osoby a 10 000 Kč pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby.
V bodu II/2 usnesení vlády ze dne 5. října 2016 č. 866 vláda uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů provádět při novelizacích zákonů obsahujících skutkové podstaty přestupků jejich průběžnou revizi směřující zejména:
k jednotnému přístupu k hranicím sazeb pokut za přestupky, a to včetně hranic sazeb pořádkových pokut tak, aby v jednotlivých zákonech nebyly hranice sazeb pokut za přestupky pro fyzické osoby neodůvodněně nižší než hranice sazeb pokut za přestupky pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby.
S myšlenkou stanovení spodní hranice pokuty za jeden či dva nejzávažnější přestupky v případě týrání více zvířat by šlo obecně souhlasit, s tímto konkrétním návrhem ale souhlasit vzhledem k výše uvedenému nelze.

Poslankyně Ing. Jana Krutáková
SD 4563

1. Napadení zvířete zvířetem

2. Únik zvířete – sankce

3. Povinnost informovat obec o záměru chovat druh zvířete vyžadující zvláštní péči

1. V části první v čl. I se novelizační bod č. 8 mění tak, že odstavec 4 zní takto: „Každý je povinen zajistit, aby zvíře, které́ chová, nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele. To neplatí́, pokud se zvíře jednoho chovatele brání útoku zvířete jiného chovatele, pokud zvíře chovatele brání prostor určený́ k jeho chovu, nebo pokud chovatel prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení zákonné povinnosti zabránil. Toto ustanovení se vztahuje na volně̌ žijící zvíře, pouze pokud je chováno v zajetí. Toto ustanovení se nevztahuje na zvíře chované́ v honitbě̌ podle zákona o myslivosti a na loveckého dravce, pokud je používán podle zákona o myslivosti.“.

Nesouhlas
Pokud bude přijato A-4, nelze hlasovat C1, E1, N5, Q-10 a Q-14.

Formulace „vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení zákonné povinnosti zabránil“ je v rozporu se základními principy správního trestání.

Paní poslankyně argumentuje tímto: „Může pak docházet k takovým situacím, že pokud půjde chovatel se psem většího plemena na vodítku, ke kterému přiběhne pes menšího plemene jiného majitele, který má psa na volno, a větší pes tohoto psa zraní, pak chovatel většího psa automaticky poruší navrhované ustanovení.“ Těmito otázkami se zabývá důvodová zpráva, která uvádí: „Upozorňujeme, že pachatelem přestupku není vždy automaticky ten chovatel zvířete, jehož zvíře vyšlo ze střetu vítězně, ani chovatel, jehož zvíře usmrtilo druhé zvíře. MZE se ve své praxi opakovaně setkalo s případy, kdy menší pes vyprovokoval souboj s větším psem, a pak došlo k usmrcení menšího psa. V takovém případě nelze automaticky tvrdit, že pachatelem je chovatel většího psa a poškozeným chovatel menšího psa. V praxi jsou i případy, kdy se zavinění chovatele neprokáže (např. pes hlídající pozemek zraní psa, který na tento pozemek neoprávněně vnikne). Jsou tedy případy, kdy dojde k napadení zvířete zvířetem, ale nejsou naplněny znaky přestupku.“ Formulace uvedená v zákoně tedy výše uvedené zohledňuje.
Formulace „vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení zákonné povinnosti zabránil“ je v rozporu se základními principy správního trestání. Tato formulace se používá pouze u právnických osob, nikoliv u osob fyzických.
Touto otázkou se zabývá také důvodová zpráva, ze které citujeme:
„Otázky odpovědnosti za spáchaný přestupek jsou již upraveny v zákoně o odpovědnosti za přestupky. V zákoně na ochranu zvířat nebude ve vztahu k tomuto ustanovení vytvářena speciální právní úprava odpovědnosti. V uváděných případech se bude posuzovat odpovědnost chovatele v souladu se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stanoví: „K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.“
Co se týče právnických osob, ustanovení § 21 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení
o nich, stanoví:
„(1) Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.
(2) Právnická osoba se nemůže odpovědnosti za přestupek zprostit, jestliže z její strany nebyla vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickou osobou, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku.“
Co se týče podnikajících fyzických osob, ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stanoví: „Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2 a odst. 4 písm. a) a b).“

2. V části první v čl. I se novelizační bod č. 101 mění tak, že § 27 v odstavci 2, písm. f) se za slovo zvířat doplňuje čárka a vkládají se slova „jejichž únik představuje v konečném důsledku ohrožení zdraví a života lidí a zvířat nebo majetku lidí,“.

Nesouhlas

Nelze směšovat ochranu zvířete proti úniku na straně jedné, a ochranu zdraví a života lidí a jiných zvířat nebo majetku lidí na straně druhé.

Návrh by znamenal legalizaci toho, aby byly ulice plné psů pobíhajících bez dozoru majitelů.

Chovatele, jehož zvíře by se prakticky neustále samo pohybovalo po obci, by nebylo možné postihnout, dokud by takový pes nezaútočil na člověka (dítě), jiné zvíře nebo by nezpůsobil škodu (např. dopravní nehodu). Jednalo by se tedy o naprosto bezzubou právní úpravu.
Je třeba připomenout, že porušení zákona na ochranu zvířat je projednáváno podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle kterého se musí zohledňovat také společenská škodlivost přestupku. Jednání, které není společensky škodlivé, jako přestupek projednáno nebude. „Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.“
Nejvyšší soud se ve svém usnesení ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 8 Tdo 1509/2014 zabýval povinností majitele psa – obecnou prevenční povinností a povinností podle zvláštního právního předpisu. Také z tohoto usnesení lze dovodit, že v případě úniku zvířete se následek v podobě zranění řeší jako samostatná skutková podstata, a nikoliv jako součást skutkové podstaty spočívající v neučinění opatření proti úniku zvířat.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, co je smyslem tohoto zákona, co bylo záměrem zákonodárce. Tento zákon slouží k ochraně zvířat, nikoli lidí. Ochranu lidí před zvířaty, která unikla svému majiteli, upravují jiné právní předpisy. Zákon tedy chrání zvířata chovaná v zájmových chovech, aby nemohla unikat.
Únik může být totiž pro takové zvíře spojen s utrpením, může dojít k bolesti nebo poškození zdraví zvířete. Zvíře, které se dostane, protože nebylo řádně zabezpečeno, mimo domácnost či pozemek svého majitele či chovatele, kde je chováno, může být vystaveno stresu z vnějšího prostředí, a to v důsledku působení vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy. Ocitá se v tomto prostředí bez ochrany svého majitele či chovatele. Rovněž může dojít k poranění či usmrcení zvířete nebo k vyvolání stresových vlivů v důsledku napadení jiným zvířetem, útoku člověka, střetu se silničním vozidlem atd. Zvíře si tedy samo svým útěkem může způsobit utrpení. Je tedy povinností každého zabezpečit zvíře tak, aby nemohlo být vystaveno těmto rizikovým faktorům.

3. V části první v čl. I se novelizační bod č. 26 se mění tak, že se § 13 v odstavci 6 přidává písmeno h), které zní „potvrzení o tom, že byla obec, na jejímž území bude probíhat chov zvířete vyžadujícího zvláštní péči a které by v případě úniku představovalo obecné ohrožení, informována o záměru chovatele“.

Nesouhlas

Ustanovení považujeme za nadbytečné, informovanost obce zajištuje § 13 odst. 7 vládního návrhu zákona, který uvádí, že „Rozhodnutí o povolení chovu druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči, rozhodnutí o jeho změně nebo odnětí zasílá krajská veterinární správa na vědomí obci, na jejímž území se nachází místo chovu zvířete.“ Ustanovení odstavce 7 platí bez výjimky, považujeme ho za systémové řešení problematiky informovanosti obce.
Zákon nevymezuje, která zvířata by v případě úniku představovala obecné ohrožení. Z odborného hlediska je takové stanovení nereálné. Postup by byl vázán jen na subjektivní názor chovatele na to, jaká je míra nebezpečnosti jeho zvířete. Ochrana před obecným ohrožením je již upravena jinými právními předpisy. Cílem zákona na ochranu zvířat je chránit zvířata.
Zákon neobsahuje povinnost chovatele žádat o potvrzení obec, ani kompetenci obce takové potvrzení vydávat.

Poslanec prof. RNDr. František
Vácha, Ph.D.
SD 4953

1. V bodě 18 se slova „loveckého dravce chovaného“ nahrazují slovy „sokolů, dravců a sov chovaných“.

2. V bodě 19 se slova „loveckého dravce chovaného“ nahrazují slovy „sokolů, dravců a sov chovaných“.

Nesouhlas.
Související PN F-1 a 2.
Pokud bude přijato M5, nelze hlasovat F1 a 2
Věcně shodný návrh již předložil pan poslanec Kott. MZe podporuje formulačně vhodnější návrh pana poslance Kotta (označený M2 – bod 5).

Poslankyně Ing. Dana Balzarová
SD 4966

Zákaz klecových chovů

SD 4967
Vstup policie do obydlí

1. V části první čl. I se za bod 3 vkládá nový bod 4, který zní:
„4. V § 3 se na konci textu písmene aa) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ab), které zní:
„ab) nosnicí samice druhu kur domácí (Gallus gallus), která dosáhla snáškové zralosti a je chována pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí.“.“.
Následující body se přečíslují.

2. V části první čl. I se za bod 23 (původně bod 22) vkládá nový bod 24, který zní:
„24. § 12c odst. 2 se zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.“.
Následující body se přečíslují.

3. V části první čl. I bod 25 (původně bod 23) zní:
„25. V § 12d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Kur domácí (Gallus gallus)“ nahrazují slovy „kur domácí (Gallus gallus)“.“.

4. V části první čl. I se za bod 26 (původně bod 24) vkládá nový bod 27, který zní:
„27. Za § 12g se vkládá nový § 12h, který včetně poznámky pod čarou č. 34) zní:

„§ 12h
Zakazuje se klecový chov nosnic, včetně chovu v obohacených klecových systémech34).
____________________
34) Čl. 6 směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic.“.“.
Následující body se přečíslují.

5. V části první čl. I se za bod 104 (původně bod 101) vkládají nové body 105 a 106, které znějí:
„105. V § 27 odst. 3 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2”.
106. V § 27 odst. 3 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i) v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,“.
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).“.
Následující body se přečíslují.

6. V části první čl. I se za bod 111 (původně bod 106) vkládají nové body 112 a 113, které znějí:
„112. V § 27 odst. 12 písm. b) se text „podle odstavce 3 písm. g) až i)“ nahrazuje textem „podle odstavce 3 písm. g) až j)“.
„113. V § 27 odst. 12 písm. c) se text „ j), k) nebo l)” nahrazuje textem “k), l) nebo m)“.“.
Následující body se přečíslují.

7. V části první čl. I se za bod 120 (původně 113) vkládají nové body 121 a 122, které znějí:
„121. V § 27a odst. 4 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2“.
122. V § 27a odst. 4 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i) v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,“.
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).“.
Následující body se přečíslují.

8. V části první čl. I se za bod 137 (původně 128) vkládají nové body 138 a 139, které znějí:
„138. V § 27a odst. 20 písm. b) text „podle odstavce 4 písm. g) až i)” nahrazuje textem “podle odstavce 4 písm. g) až j)”
139. V § 27 odst. 12 písm. c) se text „ j), k) nebo l)” nahrazuje textem “k), l) nebo m)“.“.
Následující body se přečíslují.

9. Novelizační bod 158 (původně 147) zní:
“158. V § 29 odst. 1 se text „§ 7a odst. 2“ nahrazuje textem „§ 7a odst. 9“, text „§ 12c odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 2“, text „§ 13 odst. 10“ se nahrazuje textem „§ 12g odst. 2, § 13 odst. 11“, za text „§ 14b odst. 4“ se vkládá text „§ 14c odst. 4, § 14d odst. 5,“, text „§ 15b odst. 1,“ se zrušuje, text „§ 15d odst. 7“ se nahrazuje textem „§ 15d odst. 9“, text „§ 16a odst. 1,“ se zrušuje a text „§ 18g odst. 8“ se nahrazuje textem „§ 18g odst. 9“.“.

10. V části třetí čl. VI se na konci textu písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) bodů 27, 106, 112, 113, 122, 138 a 139, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025.“.

Zásadní nesouhlas
Související PN G-1 až G-10
Pokud bude přijato B1-10, nelze hlasovat G1-10 a P1-11.
Pokud by mělo dojít k zákazu klecových chovů, pak by měl být stanoven v celé EU za transparentních podmínek, jinak budou naši zemědělci vystaveni konkurenci dovozů ze zemí EU a hlavně ze třetích zemí, kde se unijní normy na pohodu zvířat nedodržují.

Upozorňujeme na následující závažný dopad tohoto zákazu. Pokud zákaz obohacených klecových chovů nosnic bude stanoven pouze v české právní úpravě a nebude současně existovat harmonizovaná evropská právní úprava zakazující chov nosnic v obohacených klecích všem členským státům, nebude možno zabránit dodávkám konzumních vajec z jiných členských států na vnitřní trh ČR. Členské státy nemají povinnost zveřejňovat seznamy chovů nosnic na svém území včetně technologií použitých v jednotlivých halách a včetně počtu ptáků v konkrétních technologiích. Může proto nastat situace, že na český trh budou dodávána z členských zemí (nebo i ze třetích zemí, které jsou na seznamu zemí s povoleným dovozem vajec do EU) konzumní vejce vyprodukovaná s výrazně nižším nákladem. Tato skutečnost může ovlivnit konkurenceschopnost českých producentů konzumních vajec.
Pro informaci uvádíme, že za rok 2019 bylo dovezeno z členských zemí (hlášení zásilek v místě určení): 300 miliónů vajec, z toho z Polska cca 250 miliónů, naše vlastní produkce je cca 1500 mil. v komerčních a 800 mil. v drobnochovech. Z těchto údajů vyplývá soběstačnost ČR cca 86 %.

Žádná ze současných technologií není dokonalá, je třeba jednotlivé technologie posuzovat komplexně z pohledu pohody zvířat. Tedy vzít v úvahu také etologické aspekty jako je například míra vnitrodruhové agrese, morbidita a mortalita, míra ochrany před nákazami, ale i další aspekty, například zajištění bezpečnosti potravin, prostorové nároky jiných technologií i sníženou produktivitu.

Dopady zákazu chovu v obohacených klecích nejsou ze strany EU, ani jednotlivých členských států, nebo ze strany obchodníků či výrobců zcela kvantifikovány.

Jednostranné přistoupení ČR k zákazu klecových chovů není koncepční řešení, povede pouze k tomu, že vejce z českých chovů se stanou konkurence neschopná a budou na trhu nahrazena dovezenými.

V důsledku tento stav nepřispěje ke zvýšení pohody zvířat u nosnic, ale pouze k znevýhodnění českých zemědělců. Přijatá opatření by však neměla být likvidační.

Ustanovení § 12c odst. 2 nelze vypustit, neboť se jedná o transpozici směrnice Rady 1999/74/ES ze dne
19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, která v čl. 1 stanoví, že se tato úprava nevztahuje na chovy s méně než 350 nosnicemi.
Při vypuštění tohoto ustanovení by se nová úprava vztahovala i na drobnochovatele, což zjevně nebylo záměrem předkladatele a není v zájmu chovatelů.

Leg-tech:
· V PN 1., kterým se navrhuje vložit nový novelizační bod 4., by bylo na místě vypustit slovo „textu“, neboť obrat „na konci textu“ se podle legislativních pravidel používá pro ty situace, kdy tečka zůstává a v důsledku doplnění slov se jen posouvá, a nikoliv pro ty situace, kdy se tečka nahrazuje čárkou, jako je tomu právě v tomto případě.
· V PN 8. jde o chybné označení, pokud jde o vložení nového novelizačního bodu 139., když nejde o návrh změny v § 27 odst. 12, jak je v návrhu uvedeno, ale jde o návrh změny v § 27a odst. 20. Text novelizačního bodu je chybný.
· Dále v PN 10., ve kterém se opomíjí, že pokud by bylo doplněno písmeno d) do čl. VI, upravujícího účinnost, je třeba ještě v čl. VI na konci písmene b) slovo „a“ přesunout na konec písmene c).

11. V názvu zákona se na konci doplňují slova „,a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů“.
Za část druhou se vkládá část třetí, která zní:

„ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. VI
V § 40 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, písmeno c) zní:
„c) má-li důvodné podezření, že se na místě uvedeném v odstavci 1 nachází týrané zvíře.“.
Dosavadní část třetí se označuje jako část čtvrtá a dosavadní článek VI se označuje jako článek VII.

Souhlas

Poslankyně Monika Jarošová
SD 4082

1. Zákaz usmrcování zmrazováním

SD 4364

2. Registrace psů ve veterinárním zákoně

SD 5374

3. Zvýšení pokut

SD 5379

4. až 7. Pokusy psi a kočky

SD 5533
8. Pravidla pro maloobchod

1. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) zmrazení, s výjimkou postupného zmrazování u hadů.“.

Souhlas
Jedná se o totožný PN, který podala také poslankyně Jarošová a je obsažen v ZEV A-6.
Pokud bude přijato A-6, nelze hlasovat H-1.

2. V § 4 za odstavec 7 přidat bod 7a)
7a) chovatel, který chová psa, je povinen po označení psa čipem zajistit, aby identifikační číslo psa bylo zaregistrováno v registru psů dle jeho vlastního výběru do 7 dnů po označení psa čipem.

Nesouhlas

Jedná se patrně o návrh, který se týká novelizace veterinárního zákona.

Již v platném znění veterinárního zákona (s účinností od 1. 1. 2022) je stanovena povinná evidence psů
a jejich chovatelů. Tuto evidenci podle
§ 48 odst. 1 písm. u) vede a aktualizuje Ústřední veterinární správa státní veterinární správy. Nepůjde tedy o zápis do registru dle vlastního výběru.

§ 48 odst. 1 písm. u) veterinárního zákona: Ústřední veterinární správa vede a aktualizuje evidenci trvale označených psů a jejich chovatelů podle § 4 odst. 7
(účinnost k 1. 1. 2022)

§ 4 odst. (7) veterinárního zákona: Očkování psa proti vzteklině podle odstavce 1 je platné, pouze pokud pes splňuje podmínky na označení zvířat
v zájmovém chovu stanovené v čl. 17 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu65), s výjimkou psa, který byl označen čitelným tetováním provedeným před 3. červencem 2011. Chovatel, který chová psa, je dále povinen zajistit označení psa čipem do 3 měsíců věku, nejpozději však před přechodem k novému majiteli. Chovatel, který chová psa, je povinen zajistit, aby identifikační číslo psa bylo zaznamenáno
v dokladu o očkování psa. Identifikačním číslem psa se rozumí alfanumerický kód zobrazený transpondérem, který umožňuje zjistit totožnost konkrétního psa. Chovatel je povinen hlásit Ústřední veterinární správě Státní veterinární správy (dále jen "Ústřední veterinární správa") písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje stanovené prováděcím právním předpisem.

3. V části první čl. I bodě 106 se v § 27 odst. 12 slova „500 000 Kč“ nahrazují slovy „1 000 000 Kč“, slova „200 000 Kč“ nahrazují slovy „400 000 Kč“ a slova „50 000 Kč“ nahrazují slovy
„100 000 Kč“.
V části první čl. I bodě 128 se v § 27a odst. 20 slova „500 000 Kč“ nahrazují slovy „3 000 000 Kč“, slova „200 000 Kč“ nahrazují slovy „1 000 000 Kč“ a slova „50 000 Kč“ nahrazují slovy „200 000 Kč“.

Neutrální
Pokud bude přijato H-3, nelze hlasovat L-1 a 2.

Případy týrání zvířat, jejichž závažnost by byla tak vysoká, že by měla být uložena pokuta až 1 000 000 Kč u fyzických osob nebo až 3 000 000 Kč u podnikajících fyzických osob nebo právnických osob, by neměly být projednávány jako přestupky, ale jako trestné činy. Zákon na ochranu zvířat a výše pokut v něm uvedená odpovídá tomu, že nejzávažnější případy týrání zvířat projednávají orgány činné v trestním řízení.

Pokuty uvedené v zákoně na ochranu zvířat jsou dle našeho názoru dostatečné vzhledem k tomu, že se jedná o přestupkové, nikoliv trestněprávní řízení. Je nutné připomenout, že ani v současné době nejsou v praxi využívány horní hranice sazeb za přestupky. Uložené pokuty se v praxi těmto horním hranicím ani neblíží. Zvýšení horních hranic sazeb pokut za přestupky by nevedlo ke zvýšení ochrany zvířat v České republice. Změna by stanovila například za nesplnění administrativní povinnosti, únik psa nebo nevedení psa na vodítku možnost uložit až 100 000 Kč pokuty fyzické osobě nebo až 200 000 Kč pokuty podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě. Takové stanovení horní hranice považujeme vzhledem k podstatě těchto deliktů za naprosto nepřiměřené.

Ministerstvu zemědělství byly pravidelně zasílány podněty s požadavkem na zvýšení sankcí na úseku ochrany zvířat proti týrání před změnou (zvýšením sankcí) provedenou v roce 2008. Od roku 2008 jsou takové podněty naprosto výjimečné a byly důsledkem toho, že jejich autoři neznali skutečnou možnou výši sankcí na úseku ochrany zvířat proti týrání.

Není optimální stanovit rozdílné hranice pokuty u fyzických osob na straně jedné a u podnikajících fyzických osob a právnických osob na straně druhé. Návrh uvádí např. horní hranici 1 000 000 Kč pro fyzické osoby a 3 000 000 Kč pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby.

V bodu II/2 usnesení vlády ze dne 5. října 2016 č. 866 vláda uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů provádět při novelizacích zákonů obsahujících skutkové podstaty přestupků jejich průběžnou revizi směřující zejména:
k jednotnému přístupu k hranicím sazeb pokut za přestupky, a to včetně hranic sazeb pořádkových pokut tak, aby v jednotlivých zákonech nebyly hranice sazeb pokut za přestupky pro fyzické osoby neodůvodněně nižší než hranice sazeb pokut za přestupky pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby.

4. V části první, čl. I se za bod 61 vkládá nový bod X1, který zní:
„X1. V § 17f odst. 1 zrušují slova „psi domácí (Canis familiaris), kočky domácí (Felis catus)”.”.

5. V části první, čl. I se za bod X1 vkládá nový bod X2, který zní:
„X2. Do § 17f za odst. 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) K pokusům nesmějí být používáni psi a kočky, s výjimkou uvedenou v odstavci 4.
(4) Pokud je třeba přijmout opatření v zájmu ochrany určitého druhu zvířat nebo v souvislosti s neočekávaným výskytem klinických stavů, které ohrožují lidský život nebo člověka oslabují, může státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů rozhodnutím o schválení projektu pokusů povolit použití psů nebo koček k pokusům prováděným za jedním z účelů uvedených v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1, nebo v § 18 odst. 1 písm. e), pokud účelu pokusu nelze dosáhnout použitím jiných druhů zvířat než psů nebo koček nebo použitím alternativních metod. Výjimka z § 18 odst. 1 písm. b) bodu 1 se nevztahuje na případy, kdy se jedná o zvířata nebo rostliny.”.
Ostatní odstavce se přečíslují.

6. V části první, čl. I se za bod X2 vkládá nový bod X3, který zní:
„X3. Ustanovení § 17h zní (odstraňují se z něj všechny zmínky o psech a kočkách):

„§ 17h
Informace o subhumánních primátech a jejich označování a identifikace

(1) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen o jednotlivých subhumánních primátech
a) zaznamenávat následující informace:
1. podrobnosti o jejich identitě,
2. místo a datum jejich narození, pokud jsou tyto údaje dostupné,
3. zda jsou chováni pro použití k pokusům a
4. zda jde o potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí, a
b) vést úplnou dokumentaci, která sleduje život pokusného zvířete, dokud je chováno pro použití k pokusům; tato dokumentace musí
1. být založena při jeho narození nebo co nejdříve poté a
2. obsahovat veškeré důležité informace o reprodukci a veterinární a sociální informace o jednotlivých pokusných zvířatech a projektech pokusů, k nimž se používala.

(2) Informace a dokumentaci uvedené v odstavci 1 je chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat povinen uchovávat po dobu nejméně 3 let po smrti pokusného zvířete nebo jeho umístění do chovu a musí být na požádání poskytnuty příslušnému orgánu ochrany zvířat. V případě umístění zvířete do chovu musí být současně se zvířetem předány informace o příslušné veterinární péči a sociální informace z jeho dokumentace uvedené v odstavci 1.

(3) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen
a) všechny subhumánní primáty nejpozději při odstavení od matky co nejméně bolestivým způsobem trvale označit individuálním identifikačním prostředkem,
b) po přijetí neoznačeného subhumánního primáta odstaveného od matky jej co nejdříve a co nejméně bolestivým způsobem trvale označit, nebo
c) na požádání příslušného orgánu ochrany zvířat zdůvodnit, proč není pokusné zvíře označeno.

(4) Je-li subhumánní primát před odstavením od matky přemístěn od jednoho chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat k jinému a není z praktických důvodů možné pokusné zvíře předem označit, musí příjemce pokusného zvířete až do jeho označení uchovat údaje o matce pokusného zvířete.”.”.

7. Do Části první, čl. II., Přechodná ustanovení se za odstavec 6 doplňuje nový odstavec 7, který zní:
„7. Kočky a psi, kteří byli dosud chovaní pro laboratorní účely od nabytí účinnosti tohoto zákona, nesmí být nadále používáni jako pokusná zvířata, ale do jednoho kalendářního roku od nabytí účinnosti tohoto zákona musí být buď předáni fyzické osobě, která zajistí osobní péči o takové zvíře, nebo do péče útulku pro zvířata.”.

Zásadní nesouhlas.
Související PN H-4 až 7.

Obdobný návrh již byl uplatněn na jednání Zemědělského výboru, kde nebyl schválen.
Uvedená ustanovení jsou transpozicí směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.

Je nutné připomenout, jak uvádí důvodová zpráva, že „Cílem předloženého návrhu zákona je především přesně transponovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Tato směrnice již byla do českého právního řádu transponována novelou zákona na ochranu zvířat provedenou zákonem č. 359/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013. Evropská komise dne 13. července 2017 zahájila s Českou republikou formální řízení č. 2017/2084 týkající se nesprávného provedení směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely ve vnitrostátním právním řádu (formální upozornění navazuje na EU Pilot č. 8619/16/ENVI).“ Navržená změna jde zcela proti tomu cíli a měla by za následek vedení soudního řízení ze strany Evropské unie vůči České republice.

Návrh by znemožnil používání psů a koček k pokusům například v rámci vzdělávání při přípravě veterinárních lékařů na výkon praxe. V současné době střední veterinární školy a vysoká veterinární škola používají psy a kočky ke vzdělávání studentů. Návrh by vedl k tomu, že by veterinární lékař poprvé přišel do styku se živým psem nebo kočkou až na operačním stole ve své praxi. Přitom právě psi a kočky se ve veterinárních ambulancích vyskytují nejčastěji.

Za zcela nepřijatelné považujeme zákaz základního výzkumu a testování pro účely vývoje, výroby nebo zkoušení kvality a účinnosti léčiv, potravin, krmiv a jiných látek nebo výrobků. Toto by vedlo v ČR k likvidaci firem, které se zabývají vývojem nových veterinárních přípravků nebo zkoušením jednotlivých šarží.

Povoleny mají být dle navrhovatelky pokusy na psech a kočkách za účelem zachování druhu. Je nutné poznamenat, že psi a kočky nepatří mezi ohrožené druhy.

Jestliže mají být pro používání psů a koček možné výjimky, je nepřijatelná změna v § 17h. Evidence o těchto zvířatech musí být podle výše uvedené směrnice vedena.

V současné době lze k pokusům používat pouze psy a kočky, kteří byli speciálně pro pokusy chováni. Zcela výjimečně lze na základě výjimky udělené Ministerstvem zemědělství používat např. psy a kočky ze zájmových chovů. Tato výjimka byla dosud udělena maximálně 5x. Nikdy nelze používat psi a kočky z útulku (viz § 17e).

Vypuštění psů a koček z § 17f by umožnilo používat k pokusům jakékoliv psy nebo kočky, nejen ty pro pokusy speciálně chované ve specializovaných zařízeních. To by v rozporu s cílem návrhu vedlo k výraznému snížení ochrany psů a koček při pokusech.

Výše uvedený návrh by vedl k likvidaci zařízení, která chovají a dodávají psy a kočky pro pokusné účely. Návrh by vedl k tomu, že by musela být dovážena zvířata ze zahraničí a ke snaze používat výrazně levnější zvířata ze zájmových chovů (argumentováno by bylo nedostupností speciálních zvířat na trhu).

Návrh neuvádí, jaké by byly finanční dopady na chovatele a dodavatele pokusných zvířat.
Návrh vychází z nepřesného chápání toho, k čemu jsou pokusná zvířata používána.

8. Do Části první (změna zákona na ochranu zvířat proti týrání) Čl. I se za bod 5 doplňuje nový bod Y, který zní:

„Y. Do § 4 odst. 1 se za písmeno v) vkládá nové písmeno w), které zní:
„w) chovat společně v maloobchodních prodejnách živých zvířat hlodavce samčího a samičího pohlaví, nejde-li o holata určená ke zkrmení,"
Dosavadní písmeno w) se označuje jako písmeno x)."

Nesouhlas

Ministerstvo zemědělství nemá podněty nebo informace, které by se týkaly nežádoucího množení zvířat v obchodech se zvířaty určenými pro zájmové chovy. Personál prodejny musí být ve smyslu §13 a ZOZ, s odkazem na živnostenský zákone odborně způsobilý k prodeji živých zvířat. Do této způsobilosti se zahrnuje i rozpoznání pohlaví u chovaných zvířat, nejen u hlodavců. Proto jsou ve většině případů chována odděleně zvířata, která jsou již pohlavně zralá a mohlo by u nich dojít k zabřeznutí, kdyby byla chována společně. V případech, že se stane, že se objeví na prodejně již březí samice hlodavce, je tato oddělena, není nabízena k prodeji a tímto způsobem jsou následně za dodržení podmínek chovu, odchována i mláďata narozená na prodejně. Je to tedy plně v kompetenci chovatele, v tomto případě provozovatele obchodů, aby k nežádoucímu množení nedocházelo. Naopak existují chovy hlodavců, především myší a potkanů, které jsou i na prodejnách, za účelem produkce holat, a to v souladu s podmínkami § 13 ZOZ.

Zákon na ochranu zvířat obsahuje ustanovení § 13a – Zvláštní podmínky pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy. Uvedená problematika spadá do ustanovení § 13a, nikoliv do obecného ustanovení § 4.

Poslancec RNDr. Jan Zahradník
SD 5539

1. Evidence psů – útulky

2. Umístění zvířete do útulku pouze se souhlasem obce

1. Ve stávajícím novelizačním bodě 18. se v navrženém znění nového § 7a zrušuje odst. (3). Následující odstavce se přečíslují.

1. Za stávající novelizační bod 24. se zařazuje nový novelizační bod 25. ve znění:
25. V § 13 odst. (2) se za slova „zvířete do útulku“ doplňují slova „s vědomím obce“.
Následující novelizační body se přečíslují.

Nesouhlas

Výjimka obsažená v § 7a odst. 3 zákona na ochranu zvířat je uvedená, aby se zabránilo duplicitní úpravě s § 25 odst. 3 a 4 zákona na ochranu zvířat, který se vztahuje konkrétně na útulky. Duplicitní stanovení povinností nezajistí lepší postih pachatele, ale naopak zvyšuje procesní možnosti pachatele, jak se vyhnout postihu.
Je nežádoucí spojovat úpravu § 7a, která směřuje proti množírnám, s útulky. Útulky jsou v zákoně na ochranu zvířat upraveny samostatným ustanovením § 25. Nově se v § 25 odst. 4 doplňuje mezi povinnosti útulku například toto: poskytnout při předání každého zvířete bezplatně novému chovateli v písemné podobě informace o dosavadním způsobu krmení zvířete a popis následné péče o ně. Není tedy pravdou, jak uvádí odůvodnění návrhu, že by zvířata mohla být z útulku vydávána bez informací o způsobu krmení nebo popisu péče o ně.
Co se týče evidence, poznamenáváme, že již nyní platí podle veterinárního zákona povinnost psy čipovat, a od 1. 1. 2022 bude zavedena centrální evidence psů.
Problémem je to, že útulek bude schopen informace o vrhu poskytnout u březích fen, ale nikoliv u štěňat, která se dostanou do útulku těsně po narození. Stanovit povinnost všem útulkům u všech štěňat (narozených v útulku i těch, která se dostala do útulku těsně po narození) uvádět např. informace o matce, zejména plemeno, jméno, datum narození, číslo čipu, informace o datu narození štěněte, informace o veterinárních ošetřeních provedených před nálezem štěněte, je v praxi nerealizovatelná. Nelze formulovat povinnosti, které jsou v praxi nesplnitelné.
Ustanovení § 7a hovoří o prodeji nebo darování štěněte, což jsou úkony, které může provádět pouze vlastník zvířete. Útulky ve většině případů vlastníkem zvířete nejsou, vlastníkem toulavého zvířete je nejčastěji dosavadní vlastník, obec nebo nálezce. Proto je na místě speciální úprava v § 25 zákona na ochranu zvířat, která se vztahuje na útulky.
Posun odstavců by znamenal nutnost změnit také další novelizační body, zejména ty body, které upravují správní trestání a zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu.
Pokud by skutečně bylo nutné do § 7a odst. 3 zasahovat, nelze rozhodně souhlasit s jeho vypuštěním, ale maximálně s jeho změnou, například takto:
„(3) Na provozovatele útulku se nevztahuje
a) odstavec 2 písm. a),
b) odstavec 2 písm. c), pokud se jedná o štěňata, která se narodila před jejich umístěním do útulku.“
Například ustanovení § 25 odst. 3 písm. b) a c) zákona na ochranu zvířat již v současné době uvádí, že provozovatel útulku musí mít
b) seznam přijatých zvířat s uvedením počtu, druhu, popisu včetně identifikačních znaků, hmotnosti, data a místa nálezu zvířat nebo uvedení jejich původních chovatelů6b),
c) seznam vydaných zvířat a jejich nových chovatelů6b), včetně data předání, adresy, kde budou zvířata chována, nebo míst, kde byla zvířata opětně vypuštěna do původního prostředí.

Nesouhlas

Problematika nálezu zvířete a povinnosti nálezce jsou již upraveny v občanském zákoníku.

Do současného znění ustanovení § 13 odst. 2 navrhuje pozměňovací návrh vložit nově slova „s vědomím obce“. Je tedy požadováno, aby nálezce mohl zvíře předat do útulku pouze s vědomím obce.
Odůvodnění návrhu neuvádí, v čem spočívá problém, proč je potřebná změna, a co by měla navrhovaná změna přinést. To je dalším důvodem nesouhlasu s návrhem.
Odůvodnění návrhu obsahuje informace o tom, jaká je právní úprava v případě nálezu zvířete. Z tohoto odůvodnění a citací občanského zákoníku plyne, že požadované doplnění je již upraveno v občanském zákoníku. Není žádoucí do právního řádu zavádět duplicity. Duplicity snižují přehlednost a aplikovatelnost právního řádu.
Při druhém čtení zaznělo, ze stenoprotokolu citujeme: „Jakým způsobem ta obec bude uvědoměna o tom, to už nechám na prováděcí předpis. Asi by bylo nejlepší, kdyby tato povinnost byla svěřena tomu útulku, který takto od nálezce zvíře přijme a pak tedy by měl obec o nabytí toho zvířete informovat.“ K tomu je nutné poznamenat, že k tomuto ustanovení není zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu. Skutečnost, že pozměňovací návrh neřeší, jak by měl postup v praxi fungovat, je velmi problematická a v praxi by zřejmě byl velký problém s tím, co to znamená „s vědomím obce“ a jak se takové „vědomí obce“ ze strany obce poskytuje a jak ho nálezce útulku dokládá a prokazuje.
Závěrem je nutné uvést, že právní řád by neměl ztěžovat situaci nálezcům zvířat a bránit jim, v co nejrychlejším předání zvířete do útulku. V praxi se již objevila situace, kdy pracovníci útulku odmítali zvířata převzít a posílali nálezce se zvířaty na obecní úřad. Na úřad se bohužel dostavila méně než polovina lidí z těch, kteří původně dovezli zvíře do útulku, přičemž nelze předpokládat, že by se nálezci začali o zvíře sami starat. Spíše došlo k tomu, že nálezci zvíře někde v okolí opět vypustili (pokud ho např. někde neuvázali). Dalším argumentem je to, že opakované převážení nalezeného zvířete z útulku na obec a zpět může být pro řadu zvířat stresující, jelikož jsou v neznámém prostředí s neznámými lidmi.
To, zda útulek funguje řádně v souladu s právními předpisy, by měly zajišťovat kontroly orgánů státní správy.

Poslankyně Kateřina Valachová
SD 5421

(Poslanec Petr Dolínek)

Vypuštění medvědo-vitých, vlka a psa z přílohy

V příloze k zákonu č. 246/1992 Sb. se vypouští bod 2. z čeledi medvědovití (Ursidae) všechny druhy a bod 4. z čeledi psovití (Canidae) druh vlk obecný (Canis lupus) a pes hyenový (Lycaon pictus).

Zásadní nesouhlas.

Nesouhlasíme se změnou přílohy zákona na ochranu zvířat. Samotná příloha zákona žádné zákazy neobsahuje. Příloha pouze stanoví seznam zvířat. Vypuštění některých druhů zvířat z přílohy by mělo zásadní dopad na celou řadu povinností, které jsou na přílohu navázány, např. podrobné podmínky chovu těchto zvířat, povinnost školení chovatelů.

U kterých zvířat se nesmí provádět drezúra, tedy zvláštní způsob výcviku pro přípravu a provedení triků nebo výkonu v cirkuse, divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení, s výjimkou cílených pohybových aktivit zvířat, v zoologických zahradách, upravuje ustanovení § 14a odst. 1 písm. b) a nové písm. c) zákona na ochranu zvířat. Ustanovení § 14a odst. 1 písm. b) a c) zákona není nijak provázáno s přílohou zákona. Změny v příloze zákona by tedy neměly dopad na vystupování zvířat ve filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení.

Ustanovení § 14a odst. 1 písm. b) a c) zákona na ochranu zvířat uvádí:
„(1) Je zakázáno
b) u nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců, vyjma delfinovitých, nosorožců, hrochů nebo žiraf provádět zvláštní způsob výcviku pro přípravu a provedení triků nebo výkonu v cirkuse, divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení, s výjimkou cílených pohybových aktivit zvířat, v zoologických zahradách (dále jen „drezúra“) a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu. , nebo
c) u nově narozených slonů provádět drezúru a veřejná vystoupení v cirkusech a obdobných zařízeních a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu.“

S přílohou je provázáno ustanovení § 14a odst. 4 písm. a) zákona, které zakazuje umožnit fyzický kontakt se zvířaty osobám odlišným od chovatele, s výjimkou veterinárního lékaře, osoby provádějící odchyt a přepravu zvířat, osoby blízké26) chovateli nebo zaměstnance chovatele. Cílem tohoto ustanovení je, jak uvádí důvodová zpráva, zakázat „mazlicí zoo“ a podobná zařízení, která využívají mazlení s volně žijícími zvířaty chovanými v zajetí ke zvýšení svého zisku. Na problematiku vystupování zvířat ve filmu se toto ustanovení nevztahuje, protože problematika vystupování zvířat ve filmu je upravena jiným speciálním ustanovením.

Byly podány také pozměňovací návrhy, které požadují zásadní zpřísnění úpravy vystupování zvířat, včetně filmu. Viz PN č. 18 a 19 Zemědělského výboru.

Poslanec
Ing. Petr Bendl
SD 4389

1. Definice pokusu

2. Zákaz čelisťových a lepících pastí

3. a 4.
Postupy při přepravě

5. a 6. Rozhodnutí o oprávnění k chovu, dodávce a používání pokusných zvířat

7. až 11. Kurzy k získání odborné kvalifikace na úseku pokusných zvířat

12. Povinnosti vedoucího pokusu – doplněno slovo „další“

13. Povinnosti odborné komise – vypuštěno „nebo požadova-ných minister-stvem“

14. Náležitosti žádosti – vypuštěn statistický plán

15. Automatické prodlužování rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat

16. Rozšíření účelu pokusu o nové písmeno h)

17. Volba metod pokusu
a) smrt co nejméně zvířat
b) intenzita utrpení co nejnižší
c) viz návrh.

SD 5469

18. Zájmový chov vybraných druhů šelem a lidoopů

1. Doplnit § 3 písm. t)
Za konec textu „…zvířete v takovém stavu:“ Doplnit text: „Pokusem se dále rozumí udržování linie mutantních zvířat v případě, že mutace vede ke vzniku patologického fenotypu zvířat, která v důsledku toho vyžadují specifické podmínky chovu, nebo jímž tento fenotyp působí utrpení, bolest nebo trvalé poškození.“
A dále doplnit pokračování věty: Usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání se za pokus nepovažuje, „a to ani v případě, že k usmrcení je použita injekční aplikace anestetika.“

Zásadní nesouhlas

PN je v rozporu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.
Je nutné připomenout, jak uvádí důvodová zpráva, že „Cílem předloženého návrhu zákona je především přesně transponovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Tato směrnice již byla do českého právního řádu transponována novelou zákona na ochranu zvířat provedenou zákonem č. 359/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013. Evropská komise dne 13. července 2017 zahájila s Českou republikou formální řízení č. 2017/2084 týkající se nesprávného provedení směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely ve vnitrostátním právním řádu (formální upozornění navazuje na EU Pilot č. 8619/16/ENVI).“ Navržená změna jde zcela proti tomu cíli a měla by za následek vedení soudního řízení ze strany Evropské unie vůči České republice.

PN považujeme za zbytečný, neboť máme za to, že jinými slovy je v ustanovení zákona již obsažen: „Pokusem se rozumí rovněž jakýkoli způsob jednání, který má nebo může vést k tomu, že se zvíře narodí nebo vylíhne nebo že vznikne a je zachována geneticky modifikovaná linie zvířete v takovém stavu; usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání se za pokus nepovažuje.“.

Dále uvádíme, že při využití orgánů či tkání je většinou injekční aplikace anestetika nežádoucí, poněvadž by došlo k ovlivnění, poškození potřebných tkání obsaženou látkou. Samozřejmě to záleží na konkrétních požadavcích na tkáň vzhledem k cíli pokusu apod.

2. V § 5 odst. 6 zní:
Zakazuje se výroba, dovoz, prodej, veřejná propagace prodeje a použití čelisťových a lepících pastí pro obratlovce. Toto ustanovení se nevztahuje na mechanické pasti určené pro deratizaci.

Zásadní nesouhlas

Zákon na ochranu zvířat se nevztahuje na hmyz. V žádném případě tato úprava nebude mít dopad na výrobu mucholapek nebo na jiné způsoby likvidace hmyzu. Jedná se o nepochopení právní úpravy. Viz definice zvířete obsažená v § 3 písm. a) zákona na ochranu zvířat (zvířetem se rozumí každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoliv však plod nebo embryo).

3. § 8f odst. 2. zní:
Pokud jsou zvířata přepravována v kontejnerech, musí přepravce zajistit, aby …

4. § 8f odst. 5 zní:
Přepravce musí při přepravě zajistit,

Zásadní nesouhlas

Pojem přepravce pochází z nařízení Rady (ES) č. 1/2005, o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 a souvisí s komerční činností. Povinnosti přepravce jsou v tomto nařízení zakotveny.

Ustanovení § 8f zákona na ochranu zvířat se vztahuje na přepravu, která se neuskutečňuje za účelem dosažení zisku (nevztahuje se na komerční přepravu). Typicky tedy toto ustanovení dopadá na případy, kdy sám chovatel přepravuje svoje zvíře v zájmovém chovu. Nelze souhlasit s tím, aby uvedené povinnosti dopadaly pouze na přepravce, ale nikoliv na chovatele, který sám zvíře přepravuje.

Ustanovení § 8g odst. 1 zákona na ochranu zvířat uvádí: “Ustanovení § 8c až 8f se vztahují na přepravu, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, a na přepravu hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství.”

5. § 15b odst. 3. zní:
Rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 vydává ministerstvo na dobu neurčitou. Na základě žádosti žadatele může ministerstvo udělit oprávnění i na dobu určitou.

6. § 15b odst. 4 písm. b) zní:
dobu jeho platnosti, v případě že oprávnění bylo uděleno na dobu určitou.

Zásadní nesouhlas

Je nutné si uvědomit, že se nejedná o jakýkoliv výzkum, ale o výzkum, při kterém jsou používána živá zvířata. Jedná se o otázku velmi citlivou po etické stránce a zajištění řádných podmínek pro zvířata je naprosto zásadní otázkou. V oblasti ochrany pokusných zvířat dochází spíše ke zpřísňování podmínek, a nikoliv k jejich zmírňování. V některých zemích se objevují požadavky na úplný zákaz používání pokusných zvířat.

V době, kdy se objevují hlasy volající po obecném zákazu používání pokusných zvířat nebo po částečném zákazu pokusných zvířat, je snaha o rozvolnění pravidel pro pokusy neobhajitelná. Návrh by v konečném důsledku vedl sice ke snížení práce při vyplňování žádosti o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat (žádá se zpravidla jednou za 5 let), ale také ke snížení ochrany pokusných zvířat a ke snížení kontrolovatelnosti pokusů na zvířatech.

Zajišťování řádných podmínek pro zvířata by neměli uživatelé pokusných zvířat chápat jako administrativní zbytečnost, ale jako naprosto integrální součást jejich činnosti.

Jelikož dochází k neustálému technickému vývoji, je naprosto nepřijatelné schválit zařízení pro pokusy na zvířatech s neomezenou dobou platnosti (navěky). Kontroly krajských veterinárních správ prováděné veterinárními lékaři nemohou nahradit posouzení uživatelského zařízení posuzovateli, což jsou pracovníci, kteří mají dlouholetou praxi v oblasti pokusů na zvířatech.

Kontroly krajských veterinárních správ prováděné veterinárními lékaři vycházejí z plánu kontrol, který reflektuje dobu platnosti oprávnění k používání pokusných zvířat. Tyto kontroly jsou pravidelné standardní, nebo mimořádné, předcházející schvalovacímu řízení. Potřeba dvojí kontroly zařízení (a to jak ze strany krajských veterinárních správ při výkonu dozoru, tak ze strany posuzovatelů, kteří mají dlouholetou praxi v oblasti pokusů na zvířatech) je nezbytná. Po etické stránce je to mimořádně citlivá oblast chovu zvířat a jakékoliv rozvolnění pravidel není žádoucí.

Nemáme informace o tom, že by některý uživatel pokusných zvířat nezískal grant kvůli době platnosti oprávnění k používání pokusných zvířat. Přitom je tato úprava (oprávnění na dobu 5 let) obsažena v zákoně již více než 20 let. Zdůrazňujeme, že se jedná o již dvě desetiletí, kdy je takto postupováno.

7. § 15d odst. 4 zní:
Provádět úkony uvedené v odst. 2 písm. b) c) nebo d) mohou kromě osob, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů dle odstavce 3 a s výjimkou dle ustanovení odstavce 5, pouze osoby mající středoškolské vzdělání a vyšší, které absolvovaly kurz odborné přípravy a získaly osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat. Toto osvědčení vydává ministerstvo.

8. § 15d odst. 5 zní:
Osoba, která ke dni vzniku pracovního nebo obdobného poměru, nebo ke dni přeřazení na pracovní pozici, v rámci které bude vykonávat činnosti dle odstavce 2 písm. b), c) nebo d), není držitelem osvědčení o odborné způsobilosti, nebo u níž nebylo rozhodnuto o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace 4d), může vykonávat činnosti podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nejvýše 6 měsíců ode dne vzniku pracovního nebo obdobného poměru. Pokud v tomto období neabsolvuje kurz odborné přípravy a nezíská osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, musí činnosti podle odst. 2 ukončit nejpozději do 6-ti měsíců ode vzniku pracovního nebo obdobného poměru. Osoba, která byla v posledních 2 letech v pracovním nebo obdobném poměru k témuž chovateli pokusných zvířat, dodavateli nebo uživateli pokusných zvířat v pracovní pozici v rámci které vykonávala činnosti podle odstavce 2 písmeno b), c) nebo d), a která není držitelem osvědčení o odborné způsobilosti, nesmí po vzniku nového pracovního nebo obdobného poměru vykonávat činnosti podle odstavce 2 písmeno b), c) nebo d) dokud neabsolvuje kurz odborné přípravy a nezíská osvědčení o odborné způsobilosti.

9. § 15d odst. 6 se doplňuje:
….postgradiálního studia.
Student postgradiálního studia, který ke dni zahájení studia není držitelem osvědčení o odborné způsobilosti, nebo u něhož nebylo rozhodnuto o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznání odborné kvalifikace 4d), může vykonávat činnosti podle odst 2 písmeno b), c) nebo d) nejvýše 6 měsíců ode dne zahájení studia.

10. § 15d odst. 7 zní:
Každý chovatel, dodavatel a uživatel pokusných zvířat je povinen zajistit provádění dohledu u osob vykonávajících činnosti podle odstavce 2 v období před získáním požadované kvalifikace podle odstavce 5 a 6, a zajistit jednoznačné standardy určující kvalifikaci v oblasti znalostních a praktických dovedností. Chovatel, dodavatel a uživatel pokusných zvířat je povinen vest záznamy o vykonávaném dohledu a jeho úrovni. Pracovník dohledu musí mít osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat.

11. § 15d odst. 8 zní:
K provádění pokusů mohou být přizvány osoby, které nejsou nezíská osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, pokud je jejich účast na experiment nezbytná z důvodu zajištění vysoce specializované a kvalifikované činnosti. Takováto osoba se smí pokusu zúčastnit pouze pod dohledem držitele osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů.

Lékaři a veterinární lékaři a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, kteří nejsou držiteli osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, mohou provádět pokusy na zvířatech, jejichž účelem je vyšší vzdělávání nebo odborná příprava za účelem získání, udržení nebo zlepšení odborných znalostí dle §18, odstavce 1), písmeno g). Pokus v takovém případě lze provádět pouze pod dohledem osoby, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů.

§ 15d odst. 6 a 7 se přečíslují na odst. 9 a 10

Nesouhlas

Formulace je nejasná a částečně duplicitní. Chybí odůvodnění návrhu, není jasné, jaký cíl sleduje. Skutečnost, že ten, kdo absolvoval kurz odborné přípravy a získal osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, může na základě tohoto osvědčení provádět také pokusy na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, je již uvedena v § 15d odst. 3.

Zásadní nesouhlas

Jedná se o nepochopení formulace uvedené v zákoně. Zákon nepožaduje druhou zkoušku. Zkouškou uvedenou v textu je míněna zkouška, o které již zákon hovoří v dosavadním znění. Jedná se o zkoušku pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat.

K poslední větě návrhu uvádíme, že pokud někdo v současné době vykonává činnosti uvedené v zákoně již dva roky bez řádně uděleného osvědčení, dopouští se zásadního porušení zákona na ochranu zvířat. Je tedy nepřijatelné takový text do zákona uvádět.

Z důvodové zprávy citujeme:
“Důvodem změny je nutnost zcela přesně transponovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Tato směrnice již byla do českého právního řádu transponována novelou zákona na ochranu zvířat provedenou zákonem č. 359/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013. Evropská komise dne 13. července 2017 zahájila s Českou republikou formální řízení č. 2017/2084 týkající se nesprávného provedení směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely ve vnitrostátním právním řádu (formální upozornění navazuje na EU Pilot č. 8619/16/ENVI). Ke změně tedy dochází na základě požadavku Evropské komise.
Evropská komise uvedla, že ustanovení čl. 23 odst. 2 směrnice stanoví, že nad pracovníky, kteří provádějí úkony uvedené v písmenech a), c) nebo d) daného článku, musí být při plnění jejich úkolů vykonáván dohled, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci. To znamená, že podle směrnice musí pracovníci 1. absolvovat vzdělávání, 2. odbornou přípravu a musí 3. prokázat kvalifikaci. Pouhé prokázání vzdělávání a odborné přípravy není totéž jak prokázání kvalifikace. Dle Evropské komise není jasné, zda prováděcí ustanovení (§ 15d odst. 5 zákona na ochranu zvířat, které zní: „Nad osobami, které provádějí úkony uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo d), musí (...) při plnění jejich úkolů zajistit dohled, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci“) vyžaduje dohled před dosažením kvalifikace nebo pouze předtím, než je dosaženo odpovídajícího vzdělání a odborné přípravy. Komise se domnívá, že na základě druhé věty § 15d odst. 5 zákona na ochranu zvířat („Osoba, která ke dni vzniku pracovního nebo obdobného poměru není držitelem osvědčení o odborné způsobilosti, nebo u níž nebylo rozhodnuto o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, musí zkoušku odborné způsobilosti složit do 6 měsíců ode dne vzniku pracovního nebo obdobného poměru“), je možná taková interpretace, že se dohled vyžaduje pouze předtím, než je dosaženo příslušného vzdělání a odborné přípravy. Provedení je tudíž nesprávné.”

Dále z důvodové zprávy citujeme: “Výkladový dokument Evropské komise nazvaný „Rámec vzdělávání a odborné přípravy“, schválený příslušnými vnitrostátními orgány pro provádění směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely na zasedání ve dnech 19. a 20. února 2014 uvádí: „Čas potřebný k dosažení jednotlivých výsledků učení a k dokončení modulární odborné přípravy se bude značně lišit v závislosti na dané osobě, metodě výuky a hodnocení. Délka období dohledu a čas potřebný k dosažení kvalifikace se budou rovněž lišit, a to například v závislosti na frekvenci/dostupnosti vykonávaného úkolu, jeho technické složitosti a na schopnostech dané osoby. Z tohoto důvodu není vhodné stanovovat jakékoli časové limity pro období výuky nebo dohledu.”

Nesouhlas

Doplnění textu do § 15d odst. 6 je nevhodné. Ustanovení § 15d odst. 6 upravuje udržování již získané kvalifikace.
S návrhem nelze souhlasit ani po věcné stránce, neboť by umožnil provádění pokusů nekvalifikovanými osobami bez jakéhokoliv dohledu a pravidel.

Ministerstvo zemědělství souhlasí s pozměňovacím návrhem, který byl již schválen Zemědělským výborem pod číslem 22, a který zní: V bodě 49, § 15d odst. 7 se poslední věta nahrazuje větou “Výjimka z povinnosti absolvovat kurz odborné přípravy podle věty první se při splnění podmínek uvedených v tomto odstavci vztahuje na studenty postgraduálního studia po dobu prvních šesti měsíců od zahájení jejich postgraduálního studia.“.

Zásadní nesouhlas

Připomínka a její odůvodnění je v rozporu s výkladem, který v této otázce zastává Evropská komise. Evropská komise uvedla, že ustanovení čl. 23 odst. 2 směrnice stanoví, že nad pracovníky, kteří provádějí úkony uvedené v písmenech a), c) nebo d) daného článku, musí být při plnění jejich úkolů vykonáván dohled, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci. To znamená, že podle směrnice musí pracovníci 1. absolvovat vzdělávání, 2. odbornou přípravu a musí 3. prokázat kvalifikaci. Pouhé prokázání vzdělávání a odborné přípravy není totéž jak prokázání kvalifikace.

Cílem změny je na základě požadavků Evropské komise rozlišit vzdělání, odbornou přípravu a kvalifikaci. Osvědčení o odborné způsobilosti se nepovažuje bez dalšího za prokázání požadované kvalifikace. Blíže viz Výkladový dokument Evropské komise nazvaný „Rámec vzdělávání a odborné přípravy“, schválený příslušnými vnitrostátními orgány pro provádění směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely na zasedání ve dnech 19. a 20. února 2014.

Uvedené otázky již v souladu s požadavky Evropské komise upravuje § 15d odst. 5 zákona na ochranu zvířat.

Zásadní nesouhlas

Formulace textu je v rozporu s českou gramatikou a slohem. Text je zmatečný.

PN je v rozporu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Směrnice jednoznačně stanoví, pro které činnosti je nutné získat osvědčení, a výjimku uvedenou v pozměňovacím návrhu neumožňuje.

Navržené ustanovení je velmi snadno zneužitelné a vedlo by k obcházení zákona. Řada pracovníků by se označila za pracovníka, který vykonává vysoce specializovanou a kvalifikovanou činnost, aby nemusela jít na kurz. Z textu návrhu není jasné, co by mělo být onou vysoce specializovanou a kvalifikovanou činností.

Odůvodnění návrhu je vnitřně rozporné, když autor uvádí, že se jedná o jednorázové případy, a na druhou stranu uvádí, že se tak děje “v řadě případů”, “často” a při “realizaci kurzů”. Jestliže se má jednat o výuku v kurzu, je nepřijatelné, aby takovou výuku prováděla osoba bez zákonem stanovené kvalifikace.

12. § 15f odst. 3 písmeno a) zní:
bylo zastaveno veškeré další působení bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození, které jsou pokusnému zvířeti v průběhu pokusu způsobovány, pokud nejsou nevyhnutelné.

Zásadní nesouhlas

PN je v rozporu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.
Z důvodové zprávy citujeme: “Dochází ke změně ustanovení § 15f odst. 3 zákona na ochranu zvířat, které upravuje povinnosti vedoucího projektu pokusů. Důvodem změny je nutnost zcela přesně transponovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Tato směrnice již byla do českého právního řádu transponována novelou zákona na ochranu zvířat provedenou zákonem č. 359/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013. Evropská komise dne 13. července 2017 zahájila s Českou republikou formální řízení č. 2017/2084 týkající se nesprávného provedení směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely ve vnitrostátním právním řádu (formální upozornění navazuje na EU Pilot č. 8619/16/ENVI). Ke změně tedy dochází na základě požadavku Evropské komise.
Evropská komise uvedla, že provedení čl. 24 odst. 2 písm. a) směrnice není správné. Směrnicí stanovená povinnost zastavit veškerou bolest, utrpení a strach, pokud nejsou nevyhnutelné, není vyjádřena v prováděcím ustanovení, které požaduje pouze, aby byly minimalizovány na nejnižší možnou úroveň, pokud nejsou nevyhnutelné. Ve své odpovědi na EU Pilot české orgány tvrdí, že provedení je v souladu se směrnicí, neboť v praxi pojem „minimalizovat na nejnižší možnou úroveň“ znamená zastavit bolest. Nicméně podle názoru útvarů Komise znění není zcela v souladu se směrnicí a povinnost zastavit bolest, utrpení a strach musí být jasně vyjádřena.”

13. § 15g písmeno d) odst. 6 zní:
dalších údajů stanovených dohodami Rady Evropy na úseku ochrany pokusných zvířat nebo prováděcím právním předpisem. Údaje nemohou být požadovány zpětně.

Zásadní nesouhlas

Má se jednat o § 15g odst. 5 písm. d) bod 6 zákona na ochranu zvířat. (§ 15g odst. 6 se nečlení na písmena).

Ustanovení odstavce 6 není formulováno vágně, neboť je upřesněno dalším ustanovením. Ustanovení § 15g odst. 7 uvádí: “Vzory statistických tabulek, pokyny pro jejich vyplnění a další údaje, které musí obsahovat souhrnná zpráva o činnosti zařízení, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.” Jestliže jsou požadavky uvedené ve vyhlášce, má každý možnost se s nimi včas seznámit. Při tvorbě právních předpisů platí zákaz retroaktivity. Vyhláškou stanovené údaje se musí poskytovat za uplynulé období (zpětně), neboť budoucí údaje nikdo dopředu nezná.

14. § 16a písmeno d) odstavec 6 zní:
pokusné nebo pozorovací strategie pro minimalizaci počtu pokusných zvířat, jejich bolesti, utrpení a strachu a případného dopadu na životní prostředí,

Zásadní nesouhlas

PN je v rozporu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Viz příloha VI směrnice.

Zřejmě se má jednat o § 16a odst. 1 písm. d) bod 6 (nikoliv § 16a písmeno d) odstavec 6).

Je nutné poznamenat, že statistický plán není závazný. Nikde není uvedeno, že statistický plán má obsahovat výsledky studie.

15. § 16d odst. 3 zní:
Rozhodnutí o schválení projektu pokusů se vydává nejdéle na dobu 5 let.
V případě odnětí oprávnění k používání pokusných zvířat je platnost projektu pokusu ukončena.

Původní text:
… Rozhodnutí o schválení projektu pokusů však nesmí být uděleno na delší dobu, než je platnost rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat.

Zásadní nesouhlas

PN je v rozporu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.

Směrnice neumožňuje automatické obnovení projektu pokusů, ale výslovně uvádí v čl. 44 odst. 2, že každá změna či obnovení schválení projektu je podmíněna dalším příznivým výsledkem hodnocení projektu.

S návrhem na udělení oprávnění k používání pokusných zvířat na dobu neurčitou nesouhlasíme. Viz výše.

Je nadbytečné uvádět, že “V případě odnětí oprávnění k používání pokusných zvířat je platnost projektu pokusu ukončena.”. Ustanovení § 15a odst. 1 zákona na ochranu zvířat již uvádí: “Chovat, dodávat nebo používat pokusná zvířata smí jen osoba, které bylo k těmto činnostem uděleno oprávnění.” Používat zvířata (provádět pokusy podle projektu pokusů) bez oprávnění tedy nelze.

Používat zvířata k pokusům v zařízení bez oprávnění není možné. Proto i osoby, které navrhují pokusy a projekty pokusů, zohledňují své návrhy tak, aby byly pokusy případně ukončeny v době platnosti oprávnění zařízení k používání pokusných zvířat. Jedná-li se o dlouhodobý projekt pokusů, který přesahuje dobu platnosti oprávnění zařízení, je tento projekt pokusů navrhován opakovaně. Toto nečiní zařízením v praxi problémy.

16. § 18 odst. 1 nové písmeno h) zní:
výzkum zaměřený na zachování biologického materiálu

Zásadní nesouhlas

PN je v rozporu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Viz článek 5 směrnice.

Z návrhu není jasné, o jaký biologický materiál se jedná a jaký je cíl tohoto návrhu. Tento navrhovaný účel lze podřadit pod § 18 odst. 1.

17. § 18a odstavec 3 nové písmeno c) zní:
byly voleny postupy umožňující další využití zvířete

Zásadní nesouhlas

PN je v rozporu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.

Směrnice uvedený postup neuvádí. Viz článek 13 směrnice.

Dále je nutné poznamenat, že konzumace pokusných zvířat bez stanovení dalších podmínek by pro jiná zvířata mohla představovat zdravotní riziko. Rovněž je nutno dodržovat pravidla pro nakládání s kadávery podle veterinárního zákona.

Zvířata, která jsou používána k pokusům, mohou být potenciálně infekční, pod vlivem léků, mohou být nově vzniklými genetickými liniemi, mohou být určitým způsobem poškozena na svém zdraví atd. Takováto zvířata není možné dát do dalšího chovu, např. zájmového, pokud toto má předkladatel návrhu na mysli, a stejně tak představuje velké riziko jako potenciální krmivo např. pro dravce, hady apod. Takto by bylo možno využít zvířata ze zařízení chovatele pokusných zvířat, která nebyla nikdy zařazena do pokusu a přijata do zařízení uživatele pokusných zvířat, ale i tak se tato možnost jeví spíše jako teoretická, než že by byla v praxi využívaná.

18. Škrtnout § 14a odst. 5:

„U vybraných druhů šelem a lidoopů chovaných v zájmových chovech se dále zakazuje jejich
a) rozmnožování, nebo
b) přesun ze zahraničí na území České republiky.“

Nesouhlas.

Pokud bude přijato A-20, nelze hlasovat K2-18.
Cílem vládního návrhu novely zákona na ochranu zvířat je snížit počet šelem chovaných v zájmových chovech. Zásadního snížení počtu šelem v zájmových chovech nelze dosáhnout pouhým stanovením povinnosti školení a zpřísněním podmínek chovu.

Návrh nezakazuje chov chovatelům, kteří již zvířata mají a chovají. Ještě celou řadu let tu bude množství chovatelů, kteří budou šelmy v zájmovém chovu legálně chovat, pro tyto chovatele je nutné stanovit podmínky chovu zvířat a povinnost školení.

Z důvodové zprávy citujeme: „Jelikož největší problémy s chovem vybraných druhů šelem jsou spatřovány v neodborných zájmových chovech, budou se požadované zákazy vztahovat právě jen cíleně na zájmové chovy těchto zvířat.“ Dále citujeme: „...mnohdy dochází k chovu exotických zvířat také chovateli bez dostatečných znalostí biologických i etologických požadavků a v důsledku to má negativní dopad na dobré životní podmínky zvířat. Vybrané druhy šelem a lidoopi jsou skupinou vymezenou aktuální společenskou poptávkou a specifickými nároky na chov a zacházení s nimi. Dalším důvodem je skutečnost, že tato zvířata jsou v případě potřeby jen velmi těžko umístitelná, což při jejich dlouhověkosti může v důsledku vést k závažným problémům s jejich dalším chovem.“

Vládní návrh představuje kompromisní řešení. Byly podány také pozměňovací návrhy, které požadují zásadní zpřísnění této úpravy. Viz PN č. 20 Zemědělského výboru.

Poslanec MVDr. Pavel
Bělobrádek, Ph.D., MPA
SD 5541

Zvýšení pokut

1. V části první čl. I bodě 106 se v § 27 odst. 12 slova „500 000 Kč“ nahrazují slovy „2 000 000 Kč“, slova „200 000 Kč“ nahrazují slovy „400 000 Kč“ a slova „50 000 Kč“ nahrazují slovy „100 000 Kč“.

1. V části první čl. I bodě 128 se v § 27a odst. 20 slova „500 000 Kč“ nahrazují slovy „1 000 000 Kč“, slova „200 000 Kč“ nahrazují slovy „500 000 Kč“ a slova „50 000 Kč“ nahrazují slovy „100 000 Kč“.

Neutrální

Pokud bude přijato H3-3, nelze hlasovat L-1 a 2.

Související PN L-1 a 2.

Případy týrání zvířat, jejichž závažnost by byla tak vysoká, že by měla být uložena pokuta až 1 000 000 Kč u fyzických osob nebo až 2 000 000 Kč u podnikajících fyzických osob nebo právnických osob, by neměly být projednávány jako přestupky, ale jako trestné činy. Zákon na ochranu zvířat a výše pokut v něm uvedená odpovídá tomu, že nejzávažnější případy týrání zvířat projednávají orgány činné v trestním řízení.

Pokuty uvedené v zákoně na ochranu zvířat jsou dle našeho názoru dostatečné vzhledem k tomu, že se jedná o přestupkové, nikoliv trestněprávní řízení. Je nutné připomenout, že ani v současné době nejsou v praxi využívány horní hranice sazeb za přestupky. Uložené pokuty se v praxi těmto horním hranicím ani neblíží. Zvýšení horních hranic sazeb pokut za přestupky by nevedlo ke zvýšení ochrany zvířat v České republice. Změna by stanovila například za nesplnění administrativní povinnosti, únik psa nebo nevedení psa na vodítku možnost uložit až 100 000 Kč pokuty fyzické osobě nebo podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě. Takové stanovení horní hranice považujeme vzhledem k podstatě těchto deliktů za nepřiměřené.

S ohledem na usnesení vlády (viz níže) není optimální stanovit rozdílné hranice pokuty u fyzických osob na straně jedné a u podnikajících fyzických osob a právnických osob na straně druhé. Návrh uvádí např. horní hranici 1 000 000 Kč pro fyzické osoby a 2 000 000 Kč pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby.

Odůvodnění návrhu uvádí: „Z výše popsaných důvodů se navrhuje pro fyzické osoby navýšit horní hranici pokuty u nejzávažnějších přestupků na 1 000 000 Kč, u středně závažných přestupků na 400 000 Kč a u nejméně závažných přestupků na 100 000 Kč. Pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby se navrhuje navýšení horní hranice pokuty u nejzávažnějších přestupků na 2 000 000 Kč, u středně závažných přestupků na 500 000 Kč a u nejméně závažných přestupků na 100 000 Kč.“ V textu návrhu je ale stanovena vyšší sankce pro fyzické osoby, a to 2 000 000 Kč. Pro právnické a podnikající fyzické osoby je navržena sankce nižší, a to 1 000 000 Kč.

Poslanec Ing. Josef Kott
SD 4982

1. Vazné ustájení + přechodné ustanovení

SD 5125
2. až 4.
6. až 14. Souhrn úprav vyplývajících z usnesení ZEV

5. Výjimka pro sokoly a sovy

SD 5404

15. Zvýšení požadavků odborné způsobilosti na jatkách

16. a 19. Zrušení uveřejňování ve Věstníku

17. Vypuštění slov „shromažďo-vací středisko“

18. a 20. Zrušení zmocnění k vydání obecně závazných vyhlášek o evidenci psů

1. V novelizačním bodu č. 22, v § 9 odst. 1 písm. f) zní:

„f) chovat zvířata celoročně ve vazném ustájení a“.

1. V části první, čl. II (Přechodná ustanovení), bod 6 zní:

„6. Ustanovení § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pouze na stavby pro zvířata postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené po nabytí účinnosti tohoto zákona.“.

Nesouhlas
MZe preferuje PN poslance Kotta M-11.

Kolize s A-14 Pražák, A-51 Pošvář, M-11 Kott.

2. V § 14a odst. 1 písm. b) bod 2 se za slova „volně žijících druhů“ vkládá slovo „zvířat“.

3. V § 14a odst. 1 písm. b) bod 2 se číslo „2021“ nahrazuje číslem „2022“.

4. V § 14a odst. 1 písm. c) se slova „nové jedince“ nahrazují slovy „nově narozené jedince“ a za slova „volně žijících druhů“ se vkládá slovo „zvířat“.

5. V § 14a odst. 1 písm. b) a c) se za slova „s výjimkou výcviku“ vkládají slova „nebo veřejného vystoupení“, za slovo „dravce“ se vkládají slova „ , sokola nebo sovy“ a slovo „chovaného“ se nahrazuje slovem „chovaných“.

6. V § 14a odst. 5 se slova „jedinců druhů“ nahrazují slovem „zvířat“.

7. V čl. I dosavadním novelizačním bodu 79 se písmena l) a m) zrušují.

8. V § 24a odst. 4 písm. g) se slova „podle § 11 odst. 2 nebo § 13 odst. 1“ zrušují.

9. V § 24a odst. 4 písm. i) se za slova „podmínkách chovu“ vkládají slova „ , včetně způsobu krmení,“.

10. V čl. II Přechodná ustanovení se dosavadní bod 3 zrušuje.
Následující body se přečíslují.

11. V čl. II Přechodná ustanovení dosavadní bod 6 zní:
„X. Ustanovení § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pouze na stavby pro zvířata postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené po nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou uvedenou ve větě druhé. Na stavby pro skot postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené před nabytím účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije od 1. ledna 2030.“.

12. V čl. IV Zákon o správních poplatcích se dosavadní bod 3 zrušuje.
Následující body se přečíslují.

13. V čl. VI písm. c) se číslo „2021“ nahrazuje číslem „2022“.

14. V čl. VI písm. d) se číslo „2021“ nahrazuje číslem „2022“.

Souhlas
Navazuje na A-18

Souhlas
Navazuje na A-19

Souhlas
Pokud bude přijato M5, nelze hlasovat F1 a 2
Navazuje na A-18 a A-19

Souhlas
Navazuje na A-20

Souhlas

Souhlas
Navazuje na A-26

Související PN A-15 a M-9

Souhlas
Souvisí s PN A-17-19, 21, 28, 34, 36, 48, 55 s 56.

Souhlas
MZe preferuje tento způsob řešení. Kolize s A-51 a M-1.

Souhlas

15. V části první čl. I se za dosavadní novelizační bod 10 vkládají nové novelizační body, které znějí:
„X. V § 5a odst. 1 se za slova „podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g)“ vkládají slova „a činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17“.
X. V § 5a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Věta první se nevztahuje na pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13), kterému se osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13) vydává na dobu 7 let.“.
X. V § 5a odst. 7 se za slova „nejvyššího dosaženého vzdělání,“ vkládají slova „požadavky na zkušebního komisaře, rozsah a průběh zkoušky,“.
X. V § 5b odst. 2 se slova „se zvláštním právním předpisem,2)“ nahrazují slovy „s požadavky nařízení Rady (ES) č. 1/2005,“, za slova „jeho stavu“ se vkládá slovo „soukromým“ a slova „dokumentaci vydané podle zvláštního právního předpisu.2)“ se nahrazují slovy „doprovodné dokumentaci podle oddílu III přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/20043c).“.“.
Dosavadní novelizační body se přečíslují.

16. V části první čl. I se za novelizační bod 11 vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 5d se slova „rovněž ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen „Věstník“)“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“.“.
Následující novelizační body se přečíslují.

17. V části první čl. I se za novelizační bod 20 vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 8b odst. 1 se slova „či shromažďovacího střediska2m) (dále jen „sběrné středisko“)“ včetně poznámky pod čarou č. 2m zrušují.“.
Následující novelizační body se přečíslují.

18. V části první čl. I se za novelizační bod 35 vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 13b se odstavec 2 zrušuje.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
Následující novelizační body se přečíslují.

19. V části první čl. I se za novelizační bod 60 vkládá nový novelizační bod, který zní:
„X. V § 16g odst. 1 a § 20 odst. 1 písm. e) se slova „rovněž ve Věstníku“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“.“.
Následující novelizační body se přečíslují.

20. V části třetí čl. VI se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje a doplňuje se nové písmeno c), které zní:
„c) bodu X, pokud jde o zrušení § 13b odst. 2, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, a“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

Souhlas.

Souhlas.
Související body M-16 a M-19.

Souhlas

Souhlas
Související body M-18 a M-20.

Souhlas
Související body M-16 a M-19.

Souhlas

Poslanec Mgr. Radek Holomčík
SD 5536

1. a 2. Zákaz krácení křídel ptáků

3. Zákaz krácení křídel ptáků s výjimkou plameňáků, pelikánů a vrubozobých starších 3 dnů

4. Utracení zvířete na žádost osoby, která není vlastníkem zvířete

5. Napadení zvířete zvířetem

1. V části první, čl. I se za bod 3 vkládá nový novelizační bod 4, který zní:
“4. V § 4 odst. 1 písm. g) bodě 1 se slova „ starších 3 dnů“ zrušují.“.
Následující novelizační body se přečíslují.

2. V části třetí, čl. VI se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno d), které zní:
„d) bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1.1.2027.“.

Leg-tech: K bodu 1 – správně má být uvedeno „§ 4 odst. 1 písm. g) bodě 3“.

3. V části první, čl. I se za bod 3 vkládá nový novelizační bod 4, který zní:
„4. V § 4 odst. 1 písm. g) bod 3 zní:
„3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků tak, aby bylo zabráněno jejich létání, a to s výjimkou plameňáků, pelikánů a vrubozobých ptáků mladších 3 dnů,“.“.
Následující novelizační body se přečíslují.

4. V části první, čl. I se za bod 9 vkládá nový bod 10, který zní:
“10. Na konci § 5 odst. 3 se doplňuje věta “Je-li zvíře označeno identifikačním prostředkem nebo čipem, který umožňuje zjištění vlastníka zvířete, je osoba provádějící utracení zvířete na žádost osoby, která není vlastníkem zvířete, povinna vyvinout přiměřené úsilí ke zjištění vlastníka zvířete a získání jeho souhlasu; takto nemusí postupovat, pokud by prodlení znamenalo pro zvíře značné utrpení nebo pokud souhlas vlastníka není v daném případě rozhodný.“.“.
Následující novelizační body se přečíslují.

5. V části první, čl. I novelizační bod 8 nově zní:
„8. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Každý je povinen zajistit, aby zvíře, které chová, nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele. To neplatí, pokud se zvíře jednoho chovatele brání útoku zvířete jiného chovatele nebo pokud zvíře chovatele brání prostor určený k jeho chovu nebo brání jiné domestikované zvíře. Toto ustanovení se vztahuje na volně žijící zvíře, pouze pokud je chováno v zajetí. Toto ustanovení se nevztahuje na zvíře chované v honitbě podle zákona o myslivosti a na loveckého dravce, pokud je používán podle zákona o myslivosti.“.“.

Nesouhlas

Shodný návrh, ovšem bez odložené účinnosti, předložil pan poslanec na jednání Zemědělského výboru. Ministerstvo zemědělství s vypuštěním slov „starších 3 dnů“ souhlasilo, ale Zemědělský výbor návrh neschválil.

Jak je patrné z dalšího pozměňovacího návrhu pana poslance, uvedený zákaz by zřejmě přinesl velký problém zoologickým zahradám.

Nesouhlas

Tento návrh, ovšem bez uvedených výjimek pro plameňáky, pelikány a vrubozobé ptáky, předložil pan poslanec na jednání Zemědělského výboru. Ministerstvo zemědělství s vypuštěním slov „starších 3 dnů“ souhlasilo, ale Zemědělský výbor návrh neschválil. Tento pozměňovací návrh sice zakazuje krácení křídel ptáků mladších 3 dnů, ale z tohoto zákazu stanoví výjimky. Tento pozměňovací návrh je formulován tak, aby nepřinesl problémy zoologickým zahradám a dalším chovatelům vyjmenovaných ptáků.

Zásadní nesouhlas

Obsahově shodný, ale formulačně odlišný návrh uplatnil pan poslanec na jednání Zemědělského výboru. Zemědělský výbor tento návrh neschválil. Nyní došlo k přeformulování návrhu v úvodní části, ale i nadále s ním nelze souhlasit.

Ustanovení je velmi neurčité a zneužitelné. Není jasné, kdo má být osoba, která není vlastníkem zvířete a proč by taková osoba měla požadovat utracení cizího zvířete. Teoreticky by se mohlo jednat například o souseda chovatele, který chce chovateli uškodit. Z odůvodnění návrhu není jasné, v jaké situaci má o utracení zvířete žádat osoba odlišná od vlastníka zvířete. Návrh pouze konstatuje bez bližší konkretizace, že k takovým žádostem dochází a obecně zmiňuje zdravotní stav zvířete.

Veterinární lékař nemá kompetence k tomu, aby vyhledával vlastníka zvířete. Vyhledávání osob zpravidla provádí Policie ČR. Zjišťování vlastníka by mohlo být velice zdlouhavým procesem, který by mohl pro zvíře znamenat značné utrpení, je-li jeho usmrcení nezbytné. I když je zvíře označeno čipem, řada evidencí nesdělí tazateli vlastníka zvířete, ale sám provozovatel evidence kontaktuje vlastníka, což nemusí být okamžitě. Není nám známo, že by veterinární lékař měl oprávnění vyžadovat občanský průkaz osoby a doložení vlastnického práva ke zvířeti před tím, než začne ošetřovat zvíře. Nelze mu tedy ani stanovit povinnost hledat vlastníka zvířete.

Pokud k takovým případům v praxi dochází, měly by být řešeny podle práva trestního (poškozování cizí věci) a podle práva občanského (náhrada škody).

Utratit zvíře bez důvodu je v rozporu s § 5 odst. 1 zákona na ochranu zvířat. Zvíře může být usmrceno pouze z důvodů uvedených v § 5 odst. 2.

Nesouhlas
Pokud bude přijato A-4, nelze hlasovat C1, E1, N5, Q-10 a Q-14.

Problematika pasteveckých psů je již řešena jiným pozměňovacím návrhem, se kterým Ministerstvo zemědělství souhlasí. Jedná se o pozměňovací návrh schválený Zemědělským výborem pod číslem 4, který zní: „V § 4 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a dále v případě pasteveckých psů při ochraně hospodářských zvířat“.“ Takovou formulaci považujeme za vhodnější a jednoznačnější.

Upozorňujeme, že návrh nezavádí povinnost absolutně zabránit napadání zvířat mezi sebou, jak je uvedeno v odůvodnění pozměňovacího návrhu. Takový názor je mylný. Rovněž se nejedná o nový přestupek.

Poslanec prof. MUDr. Vlastimil
Válek, CSc., MBA, EBIR SD 5000

Kompenzace zákazu klecových chovů

1. Pozměňující návrh k pozměňujícímu návrhu obsaženému v usnesení zemědělského výboru
z 32. schůze dne 19. února 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb.,
na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (tisk 514/3)
1. V bodě 47 se v § 29c odst. 7 slova „6 900 Kč za každého chovaného norka a 5 400 Kč za každou
chovanou lišku“ nahrazují slovy
„2 000 Kč za každého chovaného norka a 4 000 Kč za každou
chovanou lišku“.

2. Pozměňovací návrh k pozměňujícímu návrhu obsaženému v usnesení zemědělského výboru
z 32. schůze dne 19. února 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb.,
na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (tisk 514/3)
1. V bodě 45 se v § 29c na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g),
které zní:
„g) odůvodnění a podklady, o které žadatel opírá žádost o navýšení kompenzačního příspěvku
podle odstavce 9, pokud toto navýšení žadatel požaduje.“
26
2. V bodě 47 se v § 29c odst. 7 slova „6 900 Kč za každého chovaného norka a 5 400 Kč za
každou chovanou lišku“ nahrazují slovy „2 000 Kč za každého chovaného norka a 4 000 Kč
za každou chovanou lišku“.
3. V bodě 47 se v § 29c za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9) Ministerstvo může kompenzační příspěvek navýšit nad rámec hodnoty vypočtené podle
odstavců 7 a 8, pokud žadatel doloží, že takto vypočtená výše kompenzačního příspěvku by
byla nepřiměřeně nízká s ohledem na nezbytné výdaje na likvidaci chovu a dříve vynaložené
investiční výdaje, které se žadateli nemohly navrátit v důsledku ukončení chovu. V takovém
případě určí ministerstvo výši kompenzačního příspěvku na základě žadatelem předložených
podkladů prokazujících výši nezbytných výdajů na likvidaci chovu a dříve vynaložených
investičních výdajů s přihlédnutím k amortizaci pořízeného majetku před ukončením chovu.
Celková výše takto navýšeného kompenzačního příspěvku nepřesáhne 6 900 Kč za každého
chovaného norka a 5 400 Kč za každou chovanou lišku.“
Následující odstavec se přečísluje.

3. V části první čl. I se za dosavadní bod 150 vkládá nový bod X, který zní:
„X. V § 29c odst. 4 se slova „průměrnou výši ročního čistého zisku z dotčeného chovu zvířat pro
kožešiny za posledních pět let” nahrazují slovy „čtyřnásobek průměrné výše ročního hrubého
příjmu z dotčeného chovu zvířat pro kožešiny za posledních pět let před ukončením tohoto
chovu“.“

Neutrální
MZe preferuje modifikaci podle PN Pošváře B-SD5515.
Pokud bude přijato B-SB5515, nelze hlasovat O1 a O2
Souhlasíme s uvedením nižších částek kompenzací za chovaného norka a chovanou lišku, a to zejména s ohledem na možné riziko neprůchodnosti schválení vyšších částek kompenzací v PSP ČR.
Ministerstvo zemědělství také při projednávání změn v oblasti kompenzačních příspěvků pro chovatele kožešinových zvířat kalkulovalo s nižšími částkami, než jsou uvedeny v usnesení Zemědělského výboru. Jednalo se o částku 3000 Kč za chovaného norka a 3900 Kč za chovanou lišku. Celková alokace kompenzací v takovém případě by pak představovala částku 76 452 000 Kč. Stejné sazby již byly předloženy ze strany MZe při projednávání předchozí novely zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Zásadní nesouhlas.
MZe preferuje modifikaci podle PN Pošváře B-SD5515.
Pokud bude přijato B-SB5515, nelze hlasovat O1 a O2
Nesouhlasíme s pozměňovacím návrhem, protože by byl administrativně složitější, než postup navržený Zemědělským výborem, jak pro žadatele o úhradu kompenzačního příspěvku, tak pro správní orgán. Návrh umožňuje žadateli doložit odůvodnění a podklady, o které žadatel opírá žádost o navýšení kompenzačního příspěvku. Návrh jen obecně uvádí, že se má jednat o podklady prokazující výši nezbytných výdajů na likvidaci chovu a dříve vynaložených investičních výdajů s přihlédnutím k amortizaci pořízeného majetku před ukončením chovu. V návrhu není konkrétně uvedeno, o jaké podklady by se mělo jednat. Taková obecná formulace by v praxi byla problematická jak pro žadatele, tak pro správní orgán. Návrh hovoří pouze o odůvodnění a podkladech, nikoliv o konkrétních dokladech. Není jasné, o jaké podklady a doklady by se mělo nebo mohlo jednat. Takový postup by vedl ke komplikacím ve správním řízení a k jeho prodlužování. Je nutné připomenout, že v případě přijetí pozměňovacího návrhu Zemědělského výboru bude zrušena prováděcí vyhláška k dané problematice, takže v úvahu by nepřicházelo ani případné upřesnění v prováděcím právním předpise. Není jasné, jak by se mělo rozlišit, které náklady na likvidaci chovu jsou již obsaženy v částce uvedené v návrhu, která má být vyplacena na jedno chované zvíře, a které náklady by měly být nad tento rámec, a tedy individuálně posuzovány, nebo zda by v takovém případě byly individuálně posuzovány veškeré náklady.

Nesouhlas, pokud bude schválen pozměňovací návrh Zemědělského výboru s modifikací PN Pošváře B-SD5515.

Souhlas, pokud nebude schválen pozměňovací návrh Zemědělského výboru, který se týká kožešinových zvířat s modifikací PN Pošváře B-SD5515.
Pokud bude přijato A-45, nelze hlasovat O3.

Ministerstvo zemědělství považuje i nadále částky uvedené v tomto pozměňovacím návrhu za nízké. Pokud však nebude schválen pozměňovací návrh Zemědělského výboru, který se týká kožešinových zvířat, je schválení tohoto pozměňovacího návrhu jedinou cestou, jak alespoň částečně navýšit částky, které budou poskytnuty chovatelům kožešinových zvířat.

Poslanec Ing. Martin Kolovratník

Zákaz klecových chovů

Rozdíl od PN poslance Pošváře
(B1-10)
· nový § 29d
· jiná účinnost

1. V části první čl. I se za dosavadní bod 3 vkládá nový bod, který zní: „
4. V § 3 se na konci písmene aa) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ab), které zní:
„ab) nosnicí samice druhu kur domácí (Gallus gallus), která dosáhla snáškové zralosti a je chována pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí.““
Následující body se přečíslují.

2. V části první čl. I se za dosavadní bod 22 vkládá nový bod, který zní: „
24. § 12c odst. 2 se zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.“
Následující body se přečíslují.

3. V části první čl. I se v dosavadním bodu 23 text „§ 12c odst. 2 a v “ zrušuje.

4. V části první čl. I se za dosavadní bod 24 vkládá nový bod, který zní: „
27. Za § 12g se vkládá nový § 12h, který včetně poznámky pod čarou č. 34) zní:
„§ 12h

Zakazuje se klecový chov nosnic, včetně chovu v obohacených klecových systémech34).
____________________
34) Čl. 6 směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic.““
Následující body se přečíslují.

5. V části první čl. I se za dosavadní bod 101 vkládají nové body, které zní: „
105. V § 27 odst. 3 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2”.
106. V § 27 odst. 3 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i) v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,“.
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).“
Následující body se přečíslují.

6. V části první čl. I se za dosavadní bod 106 vkládají nové body, které zní: „
112. V § 27 odst. 12 písm. b) se text „podle odstavce 3 písm. g) až i)” nahrazuje textem „podle odstavce 3 písm. g) až j)”.
113. V § 27 odst. 12 písm. c) se text „ j), k) nebo l)” nahrazuje textem „k), l) nebo m)“.“
Následující body se přečíslují.

7. V části první čl. I se za dosavadní bod 113 vkládají nové body, které zní: „
121. V § 27a odst. 4 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2”.
122. V § 27a odst. 4 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i) v rozporu s § 12h chová nosnice v klecovém chovu,“.
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).“
Následující body se přečíslují.

8. V části první čl. I se za dosavadní bod 128 vkládají nové body, které zní: „
138. V § 27a se v odst. 20 písm. b) text „podle odstavce 4 písm. g) až i)” nahrazuje textem “podle odstavce 4 písm. g) až j)”.
139. V § 27a se v odst. 20 písm. c) text „ j), k) nebo l)” nahrazuje textem “k), l) nebo m)“.“
Následující body se přečíslují.

9. V části první čl. I se v dosavadním bodu 147 za text „„§ 7a odst. 9““ vkládá text: „, text „§ 12c odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 2””.

10. V části první čl. I se za dosavadní bod 150 vkládá nový bod, který zní: „
162. Za § 29c se vkládá nový § 29d, který zní:
„§ 29d
(1) Obohacené klece pro chov nosnic34, které byly poprvé uvedeny do provozu před nabytím účinnosti § 12h, musí být vyřazeny z užívání do 1. ledna 2027.
(2) Obohacené klece pro chov nosnic, které byly prokazatelně poprvé uvedeny do provozu v období od 1. ledna 2012 do nabytí účinnosti § 12h, musí být vyřazeny z užívání do 15 let od jejich prvního uvedení do provozu, nejpozději však do 1. ledna 2033.
(3) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména v případě průtahů s realizací stavby nových hal pro chov nosnic v alternativních systémech, které tak chovatel nebude moci dokončit ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 2, může krajská veterinární správa na žádost rozhodnout o prodloužení lhůty pro vyřazení obohacených klecí o nezbytnou dobu, nejdéle do 1. ledna 2030.““
Následující body se přečíslují.

11. V části třetí čl. VI se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje a na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) bodů 27, 106, 112, 113, 122, 138, 139 a 162, které nabývají účinnosti prvním dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.“

Zásadní nesouhlas
Pokud bude přijato B1-10, nelze hlasovat G1-10 a P1-11.
Související PN P-1 až P-11.
Pokud by mělo dojít k zákazu klecových chovů, pak by měl být stanoven v celé EU za transparentních podmínek, jinak budou naši zemědělci vystaveni konkurenci dovozů ze zemí EU a hlavně ze třetích zemí, kde se unijní normy na pohodu zvířat nedodržují.
Upozorňujeme na následující závažný dopad tohoto zákazu. Pokud zákaz obohacených klecových chovů nosnic bude stanoven pouze v české právní úpravě a nebude současně existovat harmonizovaná evropská právní úprava zakazující chov nosnic v obohacených klecích všem členským státům, nebude možno zabránit dodávkám konzumních vajec z jiných členských států na vnitřní trh ČR. Členské státy nemají povinnost zveřejňovat seznamy chovů nosnic na svém území včetně technologií použitých v jednotlivých halách a včetně počtu ptáků v konkrétních technologiích. Může proto nastat situace, že na český trh budou dodávána z členských zemí (nebo i ze třetích zemí, které jsou na seznamu zemí s povoleným dovozem vajec do EU) konzumní vejce vyprodukovaná s výrazně nižším nákladem. Tato skutečnost může ovlivnit konkurenceschopnost českých producentů konzumních vajec.
Pro informaci uvádíme, že za rok 2019 bylo dovezeno z členských zemí (hlášení zásilek v místě určení): 300 miliónů vajec, z toho z Polska cca 250 miliónů, naše vlastní produkce je cca 1500 mil. v komerčních a 800 mil. v drobnochovech. Z těchto údajů vyplývá soběstačnost ČR cca 86 %.
Žádná ze současných technologií není dokonalá, je třeba jednotlivé technologie posuzovat komplexně z pohledu pohody zvířat. Tedy vzít v úvahu také etologické aspekty jako je například míra vnitrodruhové agrese, morbidita a mortalita, míra ochrany před nákazami, ale i další aspekty, například zajištění bezpečnosti potravin, prostorové nároky jiných technologií i sníženou produktivitu.
Dopady zákazu chovu v obohacených klecích nejsou ze strany EU, ani jednotlivých členských států, nebo ze strany obchodníků či výrobců zcela kvantifikovány.
Jednostranné přistoupení ČR k zákazu klecových chovů není koncepční řešení, povede pouze k tomu, že vejce z českých chovů se stanou konkurence neschopná a budou na trhu nahrazena dovezenými.
V důsledku tento stav nepřispěje ke zvýšení pohody zvířat u nosnic, ale pouze k znevýhodnění českých zemědělců. Přijatá opatření by však neměla být likvidační.
Ustanovení § 12c odst. 2 nelze vypustit, neboť se jedná o transpozici směrnice Rady 1999/74/ES ze dne
19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, která v čl. 1 stanoví, že se tato úprava nevztahuje na chovy s méně než 350 nosnicemi.
Při vypuštění tohoto ustanovení by se nová úprava vztahovala i na drobnochovatele, což zjevně nebylo záměrem předkladatele a není v zájmu chovatelů.

Legislativně-technicky k bodu 6 a 8:
V § 27 odst. 12 písm. c) se text „j), k) nebo l)“ nevyskytuje správně má být „j) až l)“.
V § 27a odst. 20 písm. c) se text „j), k) nebo l)“ nevyskytuje správně má být „j) až l)“.

Leg-tech: V ustanovení odstavce 3, který navrhuje pan poslanec, je chyba, neboť umožňuje prodloužit lhůtu pouze do roku 2030. Zřejmě tam měl být pozdější rok, neboť již základní lhůta v odstavci 2 je do roku 2033.

Poslanec Ing. Marian Jurečka
SD 4520

1. Závazný pokyn

SD 4521
2. Vstup zaměstnanců dozoru

SD 4522
3. až 5. Odpuštění poloviny doby zákazu chovu

SD 4523
6. Evidence psů chovatelem

SD 4524
7. až 9.
Zrušení povinnosti uložit pokutu vedle zákazu chovu a propadnutí zvířete

SD 4526
10. až 13. Zrušení úpravy napadení zvířete zvířetem

SD 4527

Změna úpravy napadení zvířete zvířetem

1. V části první čl. I se vkládá nový bod 78, který zní:
„78. V § 22 odst. 1 písm. l) se za slova „o závazném pokynu“ doplňují slova „podle § 52 odst. 1 písm. b) veterinárního zákona2)“.“
Dosavadní body se přečíslují.

Nesouhlas

Domníváme se, že se nejedná
o závazný pokyn uložený podle veterinárního zákona.
Trestat jednání v rozporu s povinností uloženou podle zákona na ochranu zvířat pokutou podle veterinárního zákona je nelogické.
Skutečnost, zda chovatel zvířete dodržuje či nedodržuje závazný pokyn k odstranění zjištěných nedostatků vydaný podle zákona na ochranu zvířat, je jedním z faktorů, které ovlivňují výši sankce, kterou ukládají za porušení zákona na ochranu zvířat obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Chovateli, který nedodržuje závazný pokyn, je možné uložit vyšší pokutu než chovateli, který již nedostatky odstranil.

Domníváme, že se jedná o dva různé závazné pokyny uložené na základě dvou různých zákonů, které nelze provázat. Sankci za nedodržení závazného pokynu podle veterinárního zákona, ukládá krajská veterinární správa, podle zákona na ochranu zvířat proti týrání obecní úřady obcí s rozšířenou působností na základě podnětu krajské veterinární správy.

2. V části první čl. I se vkládá nový bod 87, který zní:
„87. V § 25 odst. 1 na konci písmene a) se čárka nahrazuje slovy „; zaměstnanci zařazení v orgánu ochrany zvířat, pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, jsou oprávněni zjednat si přístup do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor včetně otevření uzavřených prostor při důvodném podezření, že se tam nachází týrané zvíře,“.“
Dosavadní body se přečíslují.

Nesouhlas

MZE dlouhodobě podporuje úpravu vstupu do obydlí pro pracovníky Policie ČR, a to novelou zákona o Policii ČR. (Tento PN podává poslankyně Balcarová B2 – MZE souhlas).

Formulace „zjednat si přístup“ není jednoznačná.

3. V části první čl. I se vkládá nový bod 132, který zní:
„132. V § 27b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Po uplynutí poloviny doby, na niž byl uložen zákaz chovu zvířat, může obecní úřad obce s rozšířenou působností od výkonu zbytku tohoto správního trestu upustit, jestliže pachatel přestupku prokáže způsobem svého života nebo provedením účinných opatření, že jeho další výkon není potřebný.“
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.“
Dosavadní body se přečíslují.

4. V části první čl. I se v původním bodě 132 slova „§ 27b odst. 2“ nahrazují slovy „27b odst. 3“.

5. V části první čl. I původní bod 133 zní:
„133. V § 27b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(3) Propadnutí zvířete může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím dále uložit, i když dosud nedošlo k utrpení zvířete, pokud zvíře náleží pachateli přestupku, který zvíře chová bez povolení podle § 13 odst. 5.“
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.“

Nesouhlas

Zákaz chovu se ukládá u zvlášť závažných případů porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání a bylo by proti smyslu zákona tuto sankci změkčovat.
Na úseku ochrany zvířat proti týrání jsou veřejností požadovány stále vyšší tresty. Návrh jde zcela proti těmto snahám, když má tomu, kdo týral zvíře, umožnit zkrácení trestu na polovinu.
V odůvodnění návrhu je argumentováno přísným postihem chovatele, který choval velké množství psů v nevhodných podmínkách. Právě proti těmto chovatelům a množírnám je ale tato novela zaměřena.

Body 4 a 5 tohoto návrhu pouze promítají posun odstavců do dalších novelizačních bodů, proto s nimi rovněž nelze souhlasit.

Leg-tech: Jedná se o odstavec 4.

6. V části první čl. I v bodu 18 se v návrhu znění § 7a odst. 4 doplňuje nové písmeno a), které zní:
„a) vést evidenci všech fen a v ní ke každé feně číslo čipu, datum narození, plemeno, datum připouštění nebo inseminace a datum každého vrhu s uvedením počtu štěňat, zaznamenávat neprodleně změny tak, aby evidence byla aktuální a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let od posledního záznamu,“
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako b) až d).

Nesouhlas

Jedná se o chovatelské záznamy, které nejsou vedeny v souvislosti s ochranou zvířat.
V souvislosti s povinností čipování psů, kterou ukládá veterinární zákon, se bude připravovat evidence všech označených psů.
Hlášení fen je již upraveno ve veterinárním zákoně. Z § 4 odst. 3 citujeme: „Chovatel, který chová 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, je povinen tuto skutečnost písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“) nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy počet chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců dosáhl 3 a více chovaných zvířat; v oznámení chovatel uvede počet chovaných zvířat a místo jejich chovu.“

7. V části první čl. I bod 134 zní:
„134. V § 27b se odstavec 4 zrušuje a odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.“

8. V části první čl. I bod 136 zní:
„136. V § 27c se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 3, které znějí:
„(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může dále rozhodnout o zabrání týraného zvířete, pokud
a) zvíře týrá osoba, která není vlastníkem zvířete, a která zvíře chová s vědomím vlastníka zvířete, a vlastník zvířete nezabezpečí péči o týrané zvíře na základě výzvy podle odstavce 3, nebo
b) osoba, jíž chované zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle § 28a odst. 6 věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře není vlastnictvím této osoby.

(3) Pokud obviněný z týrání zvířete nebo pachatel přestupku není vlastníkem týraného zvířete a chová týrané zvíře s vědomím vlastníka zvířete, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka týraného zvířete, aby do 7 dnů ode dne doručení výzvy zajistil řádnou péči o týrané zvíře. Vlastník týraného zvířete je povinen po výzvě obecního úřadu obce s rozšířenou působností zabezpečit na svoje náklady řádnou péči o týrané zvíře.“.“

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

9. V části první čl. I se vkládá nový bod 142, který zní:
„142. V § 28a se odstavec 7 zrušuje.“
Dosavadní body se přečíslují.

Nesouhlas

Podle platné právní úpravy nemohou být zákaz chovu, propadnutí, zabrání
a zvláštní opatření uloženy, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že pokuta je stanovena na dolní hranici sazby za daný přestupek. Za velice závažná porušení bude tedy vždy uložena pokuta. Současně s ní může být v případech, které to vyžadují uložen zákaz chovu, propadnutí, zabrání nebo zvláštní opatření. Zákaz chovu jako nejpřísnější postih by neměl být ukládán za přestupek, který je tak bagatelní, že za něj nebude uložena pokuta. Z tohoto důvodu považujeme právní úpravu obsaženou ve vládním návrhu zákona za přiměřenou.

Na úseku ochrany zvířat proti týrání jsou veřejností požadovány stále vyšší tresty. Návrh jde zcela proti těmto snahám, když umožňuje snížit tresty pachatelům týrání zvířat oproti dosavadní právní úpravě.
Důvodem současné právní úpravy je kromě jiného to, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností umisťovaly zvířata do náhradní péče a tím pro ně případ skončil, aniž by byla uložena sankce. Umístění týraného zvířete
do náhradní péče není sankce, ale nápravné opatření. Ukládat nápravné opatření, aniž by byla uložena sankce, je chybným a nežádoucím postupem.
Problematikou zvláštního opatření podle § 28a zákona na ochranu zvířat proti týrání se zabývá také novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2013, a také důvodová zpráva k této novele, která je obsažena ve sněmovním tisku č. 582, dostupném na www.psp.cz (dále jen „důvodová zpráva“). Z důvodové zprávy citujeme: „Aby se zabránilo zneužívání zvláštního opatření např. k řešení sousedských vztahů, je výslovně stanoveno, že zvláštní opatření nelze uložit, pokud je závažnost správního deliktu tak nízká, že je pokuta, která byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný správní delikt. Obecně by tento postup neměl být užíván, pokud je uložená pokuta nižší než například 20 000 Kč. Samozřejmě, že je nutné zohlednit majetkové poměry pachatele. Horní hranice sankce za týrání zvířat je 500 000 Kč. Pokud je uložena nízká pokuta, znamená to, že závažnost činu není vysoká. Pokud není závažnost činu vysoká, není na místě použít zvláštní opatření. Toto opatření není možné použít např. v případě, kdy zvíře zraní člověka. V takovém případě nedošlo k týrání zvířete a není možné řešit ochranu zdraví lidí postupem podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, který je určen k ochraně zvířat.“
Uvedený nesouhlas a argumentace platí pro všechny 3 body tohoto pozměňovacího návrhu.

10. V části první čl. I se bod 8 vypouští.

11. V části první čl. I dosavadní bod 85 zní:

„85. V § 24a se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Odborné vyjádření podle odstavce 3 se nevyžaduje v řízení o přestupku spočívajícím v porušení
a) povinnosti mít osvědčení o odborné způsobilosti nebo osvědčení o způsobilosti,
b) povinnosti vést a uchovávat záznamy nebo evidenci podle § 5a odst. 6, § 8b odst. 3, § 12f odst. 4, § 13 odst. 10, § 13a odst. 3, § 14b odst. 3, § 14c odst. 3, § 14d odst. 3, § 15d odst. 8, § 15g odst. 6, § 17g odst. 1 a 2, § 17h odst. 1 a 2, § 18h odst. 3 a 4,
c) povinnosti podle § 7a odst. 2 a 4,
d) povinností pořadatele podle § 8 odst. 3, nebo
e) povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete podle § 11 odst. 2 nebo § 13 odst. 1,
f) povinnosti oznámit nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě a doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti podle § 13a odst. 1, nebo
g) povinnosti poskytnout bezplatně kupujícímu v písemné podobě správné a podrobné informace o podmínkách chovu a péči o zdraví a pohodu kupovaného zvířete podle § 13a odst. 4.“.“

12. V části první čl. I v bodu 101 se v návrhu znění § 27 odst. 2 vypouští písmeno a) a dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k).

13. V části první čl. I v bodu 113 se v návrhu znění § 27a odst. 3 vypouští písmeno a) a dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena a) až i).

Zásadní nesouhlas
Pokud bude přijato A-4, nelze hlasovat C1, E1, Q-10 a Q-14.

Související PN Q-10,12 a 13.

Z tohoto důvodu bylo ve vládním návrhu zákona doplněno ustanovení § 4 odst. 4.

Je nutné připomenout, že porušení zákona na ochranu zvířat je projednáváno podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle kterého se musí zohledňovat také společenská škodlivost přestupku. Jednání, které není společensky škodlivé, jako přestupek projednáno nebude. „Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.“
Posuzováno je rovněž zavinění chovatele zvířete. Touto otázkou se zabývá také důvodová zpráva, ze které citujeme:
„Otázky odpovědnosti za spáchaný přestupek jsou již upraveny v zákoně o odpovědnosti za přestupky. V zákoně na ochranu zvířat nebude ve vztahu k tomuto ustanovení vytvářena speciální právní úprava odpovědnosti. V uváděných případech se bude posuzovat odpovědnost chovatele v souladu se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stanoví: „K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.“
Co se týče právnických osob, ustanovení § 21 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení
o nich, stanoví:
„(1) Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.
(2) Právnická osoba se nemůže odpovědnosti za přestupek zprostit, jestliže z její strany nebyla vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickou osobou, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku.“
Co se týče podnikajících fyzických osob, ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stanoví:
„Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2 a odst. 4 písm. a) a b).“
Navržené znění je kompromisním řešením, které je výsledkem dlouhé diskuze, jak před legislativním procesem, tak v jeho průběhu.
MZE se tomuto tématu také dlouhodobě věnuje, a první vyjádření k této problematice vydalo dne 24. 7. 2007 (Vyjádření Ústřední komise pro ochranu zvířat k případu napadení, zranění nebo usmrcení psa jiným psem nebo člověkem a k případu napadení, zranění nebo usmrcení člověka psem).
Případy, kdy je zvíře napadeno, zraněno nebo usmrceno člověkem, v praxi zpravidla aplikační problémy nečiní. V praxi se ale objevily aplikační problémy a různé výklady v případě, kdy je zvíře napadeno, zraněno nebo usmrceno jiným zvířetem. Na základě poznatků z vlastní úřední činnosti a na základě podnětu veřejného ochránce práv, a po projednání se Státní veterinární správou se proto MZE rozhodlo upravit tuto problematiku jednoznačným ustanovením zákona na ochranu zvířat.
Z důvodové zprávy citujeme:
„Není přijatelný výklad, podle něhož by jeden chovatel měl absolutní právo na to, aby jeho zvíře útočilo bez postihu na jiná zvířata, a druhý chovatel, aby musel být srozuměn s tím, že je možné, že jeho zvíře bude kdykoliv napadeno, a případně usmrceno.
Ve společnosti se obecně napadení nebo usmrcení zvířete v lidské péči jiným zvířetem v lidské péči (nejčastěji se jedná o střet psů) za běžné a v souladu se zákonem nepovažuje. Právo má vždy být odrazem toho, jak se k dané věci staví společnost, proto se také právo neustále vyvíjí.
Je nutné zdůraznit, že zvíře není subjektem práv a povinností. Zvíře nemá deliktní způsobilost, tedy způsobilost dopustit se přestupku. Za chování zvířete je vždy odpovědný jeho chovatel. Pokud jedno zvíře napadne druhé zvíře, je za daný skutek postižitelný chovatel zvířete. Chovatel se nemůže vyvinit tvrzením, že „zvíře má vlastní hlavu“.
Nelze argumentovat tím, že instinktivní chování zvířete je do určité míry nepředvídatelné a je v podstatně objektivně nemožné zpětně vyšetřit, jakými instinkty byla zvířata v době incidentu vedena, tedy které zvíře a na základě jakého spouštěče konflikt vyvolalo a které zvíře se bránilo, popř. jak zvířata reagovala na další vzájemné podněty (štěkání, kopání, kousání). S tím, že je chování zvířete do určité míry nepředvídatelné, totiž musí chovatel zvířete počítat a přizpůsobit tomu své jednání. Otázkami odpovědnosti chovatele zvířete se např. opakovaně zabýval Nejvyšší soud.“
Dále viz důvodová zpráva.

Nesouhlas.
Pokud bude přijato A-26, nelze hlasovat C2, Q-11, Q-15.

MZe souhlasí s návrhem Zemědělského výboru označeným A – 26, ve znění pozměňovacího návrhu pana poslance Kotta, který je označen M - 8, které upravují obdobnou problematiku.

Nutné do navrhovaného PN doplnit písmena a) a d), která již jsou obsažená ve vládním návrhu zákona.

Jedná se o ustanovení, která znějí:
„a) zákazu opustit zvíře podle § 4 odst. 1 písm. s),
d) povinnosti zajistit, aby zvíře jednoho chovatele nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele.“.

Dále by bylo nutné upravit návrh v souladu s pozměňovacím návrhem pana poslance Kotta, který je označen M - 9.

Nesouhlas
Body 12 a 13 návrhu souvisí s bodem 10 návrhu, se kterým nesouhlasíme. Viz výše.
Pokud nebyl přijat Q10, nelze hlasovat o Q12 a Q13.

14. V části první čl. I bod 8 zní:

„8. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Každý je povinen dbát, aby zvíře, které chová, nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele.“.“

15. V části první čl. I bod 85 zní:

„85. V § 24a se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Odborné vyjádření podle odstavce 3 se nevyžaduje v řízení o přestupku spočívajícím v porušení
a) povinnosti mít osvědčení o odborné způsobilosti nebo osvědčení o způsobilosti,
b) povinnosti vést a uchovávat záznamy nebo evidenci podle § 5a odst. 6, § 8b odst. 3, § 12f odst. 4, § 13 odst. 10, § 13a odst. 3, § 14b odst. 3, § 14c odst. 3, § 14d odst. 3, § 15d odst. 8, § 15g odst. 6, § 17g odst. 1 a 2, § 17h odst. 1 a 2, § 18h odst. 3 a 4,
c) povinnosti chovatele psa podle § 7a odst. 2 a 4,
d) povinností pořadatele podle § 8 odst. 3, nebo
e) povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete podle § 11 odst. 2 nebo § 13 odst. 1,
f) povinnosti oznámit nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě a doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti podle § 13a odst. 1, nebo
g) povinnosti poskytnout bezplatně kupujícímu v písemné podobě správné a podrobné informace o podmínkách chovu a péči o zdraví a pohodu kupovaného zvířete podle § 13a odst. 4.“.“

16. V části první čl. I v bodu 101 se v návrhu znění § 27 odst. 2 písm. a) slovo „nezajistí“ nahrazuje slovem „nedbá“.

17. V části první čl. I v bodu 113 se v návrhu znění § 27a odst. 3 písm. a) slovo „nezajistí“ nahrazuje slovem „nedbá“.

Zásadní nesouhlas.
Pokud bude přijato A-4, nelze hlasovat C1, E1, N5, Q-10 a Q-14.

Související PN Q-14, 16 a17.

Je nutné zdůraznit, že se nejedná o nový přestupek. Chovatelé byli postihováni za napadení zvířete zvířetem i dosud, ale podle jiných ustanovení. Právě aplikace obecných ustanovení o týrání (§ 4 odst. 1) činila v některých správních řízeních problémy.
Se změnou formulace nesouhlasíme, protože je výsledkem náročných a dlouhých jednání a kompromisem mezi zúčastněnými stranami.
Formulace „je povinen dbát“ je příliš vágní a neurčitá, což by vedlo k tomu, že ve většině případů by porušení zákona nebylo možné ze strany správního orgánu prokázat.
Nově navržené znění nezohledňuje žádné výjimky, které byly dojednány a jsou potřebné. Návrh bez výslovně vymezených výjimek nelze podpořit.
Autor si zřejmě vágnost formulace uvědomuje, když zřejmě záměrně neuvádí ze stanovené povinnosti žádné výjimky, které by tak praxe musela v konkrétních případech dovozovat. To by vedlo k nejasnostem a průtahům ve správním řízení.
Návrh MZe nepředstavuje absolutní požadavek, aby chovatel zajistil, že jeho zvíře nezraní nebo neusmrtí zvíře jiného chovatele, jak uvádí autor pozměňovacího návrhu. Naopak návrh MZe obsahuje výslovně formulované a řádně projednané výjimky.
Argumentace potřebami krajských veterinárních správ a potřebností jejich vyjádření není na místě, neboť návrh MZe byl připraven ve spolupráci se Státní veterinární správou.

Nesouhlas.
Pokud bude přijato A-4, nelze hlasovat C1, E1, N5, Q-10 a Q-14.

MZe souhlasí s návrhem Zemědělského výboru označeným A – 26, ve znění pozměňovacího návrhu pana poslance Kotta, který je označen M-8, které upravují obdobnou problematiku.

Nutné do navrhovaného PN doplnit písmena a) a d), která již jsou obsažená ve vládním návrhu zákona.

Dále by bylo nutné upravit návrh v souladu s pozměňovacím návrhem pana poslance Kotta, který je označen M2-9.

Nesouhlas
Body 16 a 17 návrhu souvisí s bodem 14 návrhu, se kterým nesouhlasíme. Viz výše.

Pokud nebyl přijat Q14, nelze hlasovat Q16 a Q17.

10 000+

2020-22

600+

rok 2020 zdarma

Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

Přehledy

K-IndexIndex klíčových rizik úřadů

Žebříčky K-Indexu

Platy v nejdůležitějších úřadech

Firmy / subjekty

Speciální reporty

Rady pro uživatele Registru smluv

Statistiky smluv

Speciální reporty

Smlouvy uveřejněné konkrétní den

Zakázky podle oborů

Zakázky podle zadavatelů

10 000+

2020-22

600+

rok 2020 zdarma

Hlídač státu

Podpořte nás!

Jednání výborů PSP - textová podoba dokumentu

K-Index
Index klíčových rizik úřadů