Jednání vlády ČR - textová podoba dokumentu

                VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

                                                               Příloha
                                                               k usnesení vlády
                                                               ze dne 4. ledna 2010 č. 22

                                             Stanovisko

  vlády k návrhu zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky
                          do vlastnictví města Uherského Hradiště
                                       (sněmovní tisk č. 981)

        Vláda na jednání své schůze dne 4. ledna 2010 projednala a posoudila návrh
zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví města
Uherského Hradiště (sněmovní tisk č. 981) a vyslovila s tímto návrhem nesouhlas,
a to zejména z dále uvedených důvodů právní i faktické povahy.

        1. Předložený návrh zákona je v rozporu s principem obecnosti právních
předpisů, neboť se dotýká pouze konkrétního adresáta (v tomto případě města Uherské
Hradiště). V této souvislosti je na místě poznamenat, že pokud byly Parlamentu České
republiky v minulosti předkládány vládní návrhy zákonů, kterými bezúplatně ze
zákona přecházel majetek státu na územní samosprávné celky, jednalo se vždy
o legislativní součást celostátních koncepčních a systémových opatření, ať již to bylo
vybavení obcí základním majetkem po jejich vzniku jako samostatných subjektů práva
(zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do
vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů) nebo to byly rozsáhlé komplexy
majetku státu, který přecházel na územní samosprávné celky v rámci reformy veřejné
správy. O takovou situaci se však již například v případě zákona č. 485/2008 Sb.,
o přechodu Úrazové nemocnice v Brně a o změně zákona č. 290/2002 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, zákona č. 166/2004 Sb., o převodu některého majetku, se kterým
je příslušný hospodařit Česká správa letišť, státní podnik, z vlastnictví České republiky
do vlastnictví některých krajů, zmiňovaného v důvodové zprávě, ani nyní
předloženého návrhu zákona nejedná.

        2. Předložený návrh zákona zároveň narušuje princip dělby moci (je zjevně
opomíjeno právo státu jako vlastníka s majetkem disponovat), nerespektuje postupy
stanovené platnými právními předpisy (zejména zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku
České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších
předpisů), jakož i závěry vyplývající z relevantní judikatury Ústavního soudu České
republiky (ustanovení obdobná § 1 odst. 4 návrhu zákona, obsažená v zákoně
č. 290/2002 Sb., byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 9. července 2003
č. 211 Sb.).
                                                                    2

        3. Vláda též považuje předložený návrh zákona za faktické obcházení zákona
č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 219/2000 Sb.“) a za pokus o narušení
právně konformního postupu při nakládání s majetkem státu. V této souvislosti vláda
připomíná dikci ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., který stanoví, že
bezúplatně lze věc, která je v majetku státu, převést pouze ve veřejném zájmu, anebo
je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li
tak zvláštní právní předpis. Ani jedna z výše uvedených podmínek však není u majetku
dotčeného předloženým návrhem zákona splněna.

        4. Vláda dále upozorňuje na skutečnost, že Ministerstvo spravedlnosti již
v roce 2006 zahájilo standardní a právně konformní proces prodeje předmětného
majetku. V rámci tohoto procesu byl Městu Uherské Hradiště nabídnut odkup
předmětných nemovitostí za cenu, která byla stanovena znaleckým posudkem
(přibližně 32 mil. Kč), který nechal zpracovat okresní soud v Uherském Hradišti ve
spolupráci s krajským soudem v Brně. Město Uherské Hradiště však tuto nabídku
odmítlo.

        5. Vedle výše uvedených připomínek vláda upozorňuje, že předložený návrh
zákona trpí i dalšími závažnými nedostatky. Jedná se například o absenci ustanovení,
která by upravovala sankce za porušení závazků, absenci ustanovení, které by
obsahovalo určení organizační složky státu, již by měla být učiněna nabídka zpětného
převodu, vágní dikci a nejednoznačné vymezení pojmů (například „vybavení“, „část
majetku“, „vzdělávací instituce“) a další legislativně - technické nedostatky.

        S ohledem na výše uvedené, jakož i na skutečnost, že Ministerstvo
spravedlnosti (jakožto příslušná organizační složka státu) v případě prodeje
předmětného majetku postupuje v souladu s platným právním řádem, nelze souhlasit
s tím, aby cíle, který sledují předkladatelé, bylo dosaženo tím, že bude vydán
samostatný zákon, kterým se proces nakládání s majetkem státu podle zákona
č. 219/2000 Sb. obejde.