Jednání vlády ČR - textová podoba dokumentu

                VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

                                                               Příloha
                                                               k usnesení vlády
                                                               ze dne 25. července 2012 č. 567

                                             Stanovisko
             vlády k návrhu zákona o přiznání k registrovanému majetku

                             a o prokazování zdrojů k jeho nabytí
                                       (sněmovní tisk č. 748)

        Vláda na své schůzi dne 25. července 2012 projednala a posoudila návrh
poslanců Radka Johna, Kateřiny Klasnové, Michala Babáka a Jany Drastichové na
vydání zákona o přiznání k registrovanému majetku a o prokazování zdrojů k jeho
nabytí (sněmovní tisk č. 748) a vyslovila s tímto návrhem zákona nesouhlas, a to
zejména z následujících důvodů:

        1. Vláda upozorňuje na skutečnost, že návrh zákona zakládá z ústavního
hlediska nerovnost subjektů práva, neboť podle Listiny základních práv a svobod má
vlastnické právo všech vlastníků stejný zákonný obsah a ochranu, a proto by s ním
tedy měly být spojeny stejné povinnosti. Podle návrhu by však určitá skupina
vlastníků, určená pouze na základě rozsahu jejich majetku, byla zatížena povinností
prokazovat legálnost jeho nabytí, což by navíc bylo spojeno s nemalou administrativní
zátěží. Již samotná konstrukce založená na obrácení důkazního břemene podle § 6
a § 8 odst. 2 navrhovaného zákona je podle názoru vlády z ústavního hlediska obtížně
přijatelná, neboť de facto vychází z presumpce protiprávnosti jednání určité skupiny
osob. Na takovém předpokladu však demokratický právní stát být postaven nemůže.

        2. Vláda dále konstatuje, že z návrhu zákona není zcela zřejmé, podle jakého
procesního předpisu by se mělo v řízení v něm stanoveném postupovat. Pouze § 7
odst. 2 návrhu zákona stanoví, že řízení k prokázání nabytí registrovaného majetku
probíhá podle daňového řádu; v ostatních případech by se pravděpodobně uplatnil
správní řád. Tato skutečnost by však mohla vyvolat velmi závažné důsledky.

        3. Dále vláda poukazuje na skutečnost, že řízení k prokázání nabytí
registrovaného majetku by probíhalo podle daňového řádu. Daňový řád je obecným
procesním předpisem, který upravuje správu daní, tj. postup, jehož cílem je správné
zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Ovšem navrhovaný zákon
neupravuje žádnou daň ani jiné povinné peněžité plnění, nýbrž postup, který může vést
k uložení správněprávních či trestněprávních sankcí. V takovém případě je
diskutabilní, zda uvedené řízení podřazovat z hlediska procesního pod daňový řád,
neboť k tomu není žádný důvod.
                                                        2

        4. Vláda dále konstatuje, že smyslem majetkových přiznání je zdanění majetku,
který pochází z prostředků, které nebyly zdaněny. U právnických osob, které vedou
účetnictví, však taková situace nemůže nastat, neboť jejich povinností je všechny
operace řádně zaúčtovat a podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, provádět mimo jiné inventarizace majetku a závazků. Účetní
jednotky jsou povinny uchovávat účetní záznamy po dobu 5 let, v případě účetních
závěrek po dobu 10 let. Pokud účetní jednotka nevede účetnictví v souladu se zákonem
o účetnictví, dopouští se správního deliktu, za který lze uložit relativně vysoké pokuty,
jejichž základem je hodnota aktiv. Návrh zákona tedy představuje pro právnické osoby
nežádoucí duplicitu, což je obecně v rozporu se zájmy vlády na snížení administrativy.

        5. Vláda též zásadně nesouhlasí s koncepcí, která by ve svých důsledcích mohla
znamenat vyšší sankční a daňové zatížení, než je samotná hodnota předmětného
majetku, což může být vnímáno jako rozpor s čl. 11 Listiny základních práv a svobod.
Jako příklad lze uvést skutečnost, že porušení povinnosti podat přiznání se má
považovat za přestupek. Zároveň však při postupu podle daňového řádu hrozí pokuta
za opožděné tvrzení.

        6. Dále vláda poukazuje na problematičnost ustanovení návrhu zákona, podle
kterého je policistům Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie
České republiky umožňováno vstupovat i do míst sloužících k bydlení, což je
v rozporu s ochranou nedotknutelnosti obydlí, která může být prolomena pouze
domovní prohlídkou přikázanou soudem pro účely trestního řízení v souladu čl. 12
Listiny základních práv a svobod.

        7. Podle vlády se jako velmi kontroverzní též jeví navržené přechodné
ustanovení, v němž se zakládá povinnost zpětně uvést vývoj vlastnictví k majetku,
které může založit rozpor se zásadou právní jistoty, zásadou legitimního očekávání a
zákazem retroaktivního působení právních norem, což ve svém důsledku znamená
jeho protiústavnost. Osobám, na něž by se měl zákon vztahovat, by neměla být
ukládána povinnost, kterou je velmi obtížné či dokonce nemožné splnit, protože
v době, kdy docházelo k nabývání majetku, osoby tuto povinnost neměly a nyní by
byla uložena zpětně za 22 let.

        8. Ve vztahu poslaneckého návrhu zákona k právní úpravě správního trestání
vláda dále upozorňuje, že navržená podoba ustanovení vymezujících správní delikty je
zcela v rozporu s obvyklou praxí při stanovování skutkových podstat přestupků a
jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy. Konstrukce
skutkových podstat je nepřehledná, dochází v ní ke směšování odpovědnosti fyzických
osob s odpovědností osob právnických a podnikajících fyzických a ke směšování
sankcí trestních a správních. U správních deliktů právnických a podnikajících
fyzických osob pak chybí obvyklá společná ustanovení, ačkoliv tyto delikty nemají
obecnou právní úpravu.

        9. Vedle všech uvedených věcných a právních vad návrh zákona obsahuje řadu
nedostatků gramatického a legislativně-technického charakteru.