Jednání vlády ČR - textová podoba dokumentu

                VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

                                                              Příloha
                                                              k usnesení vlády
                                                              ze dne 31. července 2013 č. 562

                                             Stanovisko

        vlády k návrhu zákona o výplatě dodatečné náhrady za pohledávky
                           vedené u Union banky, a.s., v konkursu
                                      (sněmovní tisk č. 1101)

        Vláda na jednání své schůze dne 31. července 2013 projednala a posoudila
návrh zákona o výplatě dodatečné náhrady za pohledávky vedené u Union banky, a.s.,
v konkursu (sněmovní tisk č. 1101), a vyslovila s tímto návrhem zákona nesouhlas,
a to zejména z dále uvedených důvodů.

        1. Vláda považuje za nanejvýš nežádoucí opětovné přijetí právní úpravy, která
by nesystémovým způsobem a navíc formou zákona s retroaktivními účinky ad hoc
přiznávala klientům zkrachovalých bank nárok na dodatečné nadstandardní
odškodnění za jejich pohledávky z vkladů, které tyto banky nebyly schopny uspokojit.

        2. K obdobným právním úpravám, které byly předkládány formou
poslaneckých návrhů, zaujímala vláda vždy nesouhlasné stanovisko, a to zejména pro
jejich nepřípustnou retroaktivní povahu, která představovala nanejvýš nežádoucí
zpětnou změnu zákonem stanovených pravidel poskytování náhrad za pojištěné
pohledávky z vkladů. Schválením navrženého zákona by byl tento stav znovu obnoven
se všemi negativními důsledky pro bankovní trh České republiky, jakými jsou narušení
stavu právní jistoty, porušování a znemožňování účelu a řádného fungování systému
pojištění vkladů a vyčerpávání prostředků Fondu pojištění vkladů.

        3. Navržená právní úprava dále zavádí do systému pojištění vkladů
neodůvodněnou nerovnost klientů zkrachovalých bank, popřípadě i spořitelních
a úvěrních družstev, když nárok na náhradu za pohledávky z vkladů přiznává pouze
fyzickým osobám, a to navíc pouze u jedné ze zkrachovalých bank. Tento
diskriminační přístup je podle názoru vlády v rozporu s obecným principem rovnosti
mezi fyzickými a právnickými osobami v oblasti ochrany vlastnictví.

        4. Argumentaci, že se v daném případě jedná o právní úpravu, která byla již
Parlamentem schválena a Ústavním soudem zrušena pouze z důvodu nedodržení
ústavně předepsané legislativní procedury, považuje vláda za zavádějící, neboť ve
zrušené části druhé zákona č. 443/2006 Sb. byl uveden mimo jiné odlišný okruh
                                                                   2

oprávněných osob i limit celkové výše náhrady pro jednu oprávněnou osobu.
Předložený návrh tedy představuje zcela novou právní úpravu, nikoli jen „zhojení“

výše uvedeného procedurálního nedostatku. Předmětný nález současně konstatuje, že
Ústavní soud se obsahovou ústavností napadených ustanovení zákona č. 443/2006 Sb.
nezabýval, tudíž nelze jednoznačně konstatovat, že předmětný zákon splňoval všechny
kritéria ústavnosti, jak lze dovodit z obecné části důvodové zprávy.

        5. V neposlední řadě vláda poukazuje na skutečnost, že předložený návrh
zákona neobsahuje ani orientačně analýzu dopadů navržené právní úpravy na Fond
pojištění vkladů, neboť v návrhu chybí rozbor současného stavu konkursního řízení na
Union banku, a. s., a to zejména s ohledem na to, zda ještě fakticky probíhají výplaty
pohledávek, jakož i částka, která byla klientům zkrachovalé Union banky, a.s.,
v období před zrušením právní úpravy, na základě které byli tito klienti odškodňováni,
na náhradu jejich pohledávek již vyplacena. Z návrhu tak nevyplývá, jakou výši
finančních prostředků by musel tento fond na náhrady za pohledávky z vkladů
vynaložit. Není tedy možné posoudit případné nežádoucí dopady na solventnost Fondu
pojištění vkladů, a to zejména pro případ plnění jeho zákonných závazků při realizaci
náhrad za pojištěné vklady u dalších pojistných událostí.