Jednání vlády ČR - textová podoba dokumentu

                Příloha

PAGE  
2

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

                                                                                          Příloha 

                                                                                          k usnesení vlády

                                                                                          ze dne 18. prosince 2013 č. 973

Stanovisko vlády

k návrhu poslanců Radima Fialy, Tomia Okamury, Petra Adama, Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Davida Kádnera, Martina Lanka, Karla Pražáka, Milana Šarapatky a Jiřího Štětiny na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů 
(sněmovní tisk č. 39)

Vláda na své schůzi dne 18. prosince 2013 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a vyslovila s tímto návrhem zákona nesouhlas zejména z těchto důvodů:

1. Vláda si je vědoma toho, že daňové úniky v oblasti daně z přidané hodnoty mají zásadní dopady na veřejné rozpočty. Formy daňových úniků jsou stále nové 
a z hlediska vyhledávání a postihu komplikovanější. S ohledem na to byla do zákona o dani z přidané hodnoty zapracována možnost ručení daně příjemcem plnění, včetně úpravy institutu nespolehlivého plátce. Všechna opatření směřující k zabránění úniků v oblasti daně z přidané hodnoty jsou vzájemně provázána 
a vzájemně zvyšují svou účinnost. Vláda zastává názor, že vypuštěním jednoho z těchto opatření by logicky došlo ke snížení předpokládané účinnosti celého komplexu nástrojů boje proti daňovým podvodům.

2. Pokud jde o existující institut nespolehlivého plátce, vláda připomíná, že má primárně sloužit jako efektivní nástroj v boji proti daňovým únikům a má především charakter prevence, a proto by měl dopadat pouze na taková závažná porušení plnění povinností plátců, ve kterých lze spatřovat riziko daňových úniků.

Opatření, které se týká ručení příjemce plnění za daň nezaplacenou osobou, která byla rozhodnutím správce daně označena jako nespolehlivý plátce, je účinné teprve od 1. ledna 2013. Vzhledem k relativně krátkému období jeho postupné realizace je více než diskutabilní objektivní posouzení efektivnosti tohoto ustanovení a případných negativních dopadů na dotčené subjekty. Toto opatření je podle názoru vlády třeba nejprve z hlediska dostatečně dlouhého časového období vyhodnotit, a pak teprve případně upravit.

3. V širších souvislostech vláda upozorňuje na skutečnost, že daň z přidané hodnoty je daní, která je v rámci Evropské unie vysoce harmonizovaná. Zavedený institut nespolehlivého plátce úzce souvisí s ručením za nezaplacenou daň a vychází z příslušné směrnice EU, přičemž podobnou úpravu lze nalézt i v ostatních státech Evropské unie, například v Nizozemí, Velké Británii a dalších státech.
4. Vláda v neposlední řadě upozorňuje i na skutečnost, že zákon o dani z přidané hodnoty upravuje možnost vyhnout se ručení tak, že je plátci daně umožněno využít cestu úhrady daně za zdanitelné plnění přímo správci daně.