Jednání vlády ČR - textová podoba dokumentu

                VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

                                                                    Příloha
                                                                    k usnesení vlády
                                                                    ze dne 17. března 2014 č. 170

                                            Stanovisko vlády

    k návrhu poslanců Františka Adámka, Štěpána Stupčuka, Jiřího Koskuby,
          Jaroslava Zavadila a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
         č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů,
            zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně

       některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 491/2001 Sb.,
        o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění
                             pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 124)

        Vláda na své schůzi dne 17. března 2014 projednala a posoudila návrh
zákona, kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 491/2001
Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 124), a zaujala k tomuto návrhu neutrální
stanovisko.

        Vláda upozorňuje na některé aspekty, které by v dalším legislativním procesu
bylo vhodné zohlednit:

1. Vláda nejprve odkazuje na své stanovisko k souběžně týmiž předkladateli
    předloženému návrhu ústavního zákona o funkčním období zastupitelstva
    hlavního města Prahy zvoleného ve volbách v roce 2014 (sněmovní tisk č. 125).
    Oba návrhy spolu bezprostředně věcně souvisejí a měly by proto zřejmě být po
    celou dobu parlamentního legislativního procesu projednávány souběžně.
                                                                   2

2. Za hlavní problém návrhu považuje vláda ne zcela jasný časový harmonogram
    navrhovaných změn v režimu voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy.
    Zejména není zřejmé, podle jaké právní úpravy voleb (obecní či krajské)
    proběhnou volby zastupitelstva hlavního města Prahy, které by se měly konat na
    podzim letošního roku. Navrhovaný zrychlený proces přijímání předmětného
    návrhu, tedy jeho schválení Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení, spolu
    s navrženým nabytím účinnosti dnem vyhlášení, ale i úprava výše zmíněného
    souběžně předloženého návrhu ústavního zákona o funkčním období
    zastupitelstva hlavního města Prahy zvoleného ve volbách v roce 2014, odkazuje
    k cíli provést již letošní volby podle nové úpravy, tedy podle úpravy voleb do
    krajského zastupitelstva. Matoucím se však v tomto ohledu jeví čl. II bod 2
    návrhu, jímž se do § 3 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev krajů doplňuje
    formulace, že „volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v tytéž dny,
    jako volby do zastupitelstev obcí, pokud tento zákon nestanoví jinak“. Bližší
    komentář k této věci v důvodové zprávě bohužel chybí. Vláda též upozorňuje, že
    významné potíže by mohly nastat, pokud by v důsledku samostatného
    projednávání návrhu ústavního zákona a návrhu změny volebních zákonů došlo
    ke schválení pouze jednoho z navržených zákonů.

3. Předložený návrh se zaměřuje pouze na členění volebního území a určování
    počtu volených zastupitelů, ale nezohledňuje další skutečnosti týkající se voleb.
    Rozdíly mezi právní úpravou voleb do zastupitelstva hlavního města a úpravou
    voleb do zastupitelstev krajů přitom nejsou jen (možné) členění území hlavního
    města na volební obvody, ale například i jiná úprava slučitelnosti funkce člena
    zastupitelstva s jinými funkcemi či skutečnost, že kandidátní listiny pro volby do
    zastupitelstev krajů mohou podávat pouze registrované politické strany a politická
    hnutí, nikoli tedy nezávislí kandidáti a jejich sdružení, jako je tomu ve volbách do
    obecních zastupitelstev.

4. Návrh též vykazuje některé legislativně technické nedostatky, které by měly být
    v průběhu dalšího legislativního procesu odstraněny, například nejasné zavedení
    legislativní zkratky „zastupitelstva krajů“ v čl. II bodu 1, tamtéž pak i matoucí
    způsob novelizace poznámek pod čarou, u nichž není zřejmé, na které předpisy
    odkazují. Vláda též upozorňuje, že navrhovaná účinnost dnem vyhlášení není
                                                                   3

    odůvodněna v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů
    a o Sbírce mezinárodních smluv, naléhavým obecným zájmem.

5. V neposlední řadě vláda předkladatele upozorňuje na problematický charakter
    ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí,
    které je návrhem také měněno, a to z pohledu slučitelnosti s právem EU,
    konkrétně se směrnicí Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se
    stanoví pravidla pro výkon volit a práva být volen v obecních volbách pro občany
    Evropské unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky.
    Toto ustanovení právo cizince - občana EU volit do zastupitelstva obce váže na
    získání trvalého pobytu na území dané obce, pro což musí oproti občanovi České
    republiky, u nějž jde o čistě evidenční záležitost, splnit podmínky podle § 87g
    zákona o pobytu cizinců, obvykle 5 let nepřetržitého pobytu na území ČR, takže
    se na něj vztahuje rozdílný režim přístupu k právu volit. Proto by měla být – byť je
    návrh zákona předkládán za jiným účelem – zvážena i nutnost nápravy rozporu
    tohoto ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí s právem EU.