Jednání vlády ČR - textová podoba dokumentu

                Příloha

2

Příloha 
usnesení vlády
ze dne 29. února 2016 č. 168
STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Martina Komárka, Vítězslava Jandáka, Pavly Golasowské, 
Niny Novákové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., 
o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 484/1991 Sb., 
o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů 
(sněmovní tisk č. 708)


Vláda na své schůzi dne 29. února 2016 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zaujala k němu neutrální stanovisko a v této souvislosti zároveň upozorňuje na některé níže uvedené otázky, které je vhodné při dalším projednávání předloženého návrhu zohlednit.

1. Vláda je stejně jako předkladatelé toho názoru, že skutečně není nutné setrvávat na předkládání dvou zpráv (o činnosti a o hospodaření) Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky za jeden kalendářní rok, nicméně v předloženém návrhu zákona shledává některé nedostatky. V důvodové zprávě především nejsou objasněny níže uvedené věcné změny, k nimž má přijetím návrhu zákona dojít. Ve vztahu k zákonu o České televizi jde o vypuštění požadavku, aby výroční zpráva o hospodaření obsahovala informaci o naplňování požadavků práva Evropské unie, přičemž takový postup vede k pochybnostem, zda nebude v rozporu se Směrnicí Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků. Kromě toho v obou navrhovaných novelách má být vypuštěna stávající povinnost zveřejnit výroční zprávy ve stanoveném termínu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Požadavek, aby bylo napříště součástí zprávy o činnosti a hospodaření i zdůvodněné stanovisko Rady České televize, resp. Rady Českého rozhlasu, zda byly finanční prostředky vynaloženy účelně a v souladu s posláním České televize (Českého rozhlasu), pak neodpovídá kompetencím příslušné rady a bylo by zřejmě i nadbytečné, aby součástí zprávy předložené určitým orgánem bylo zároveň i zvláštní stanovisko tohoto orgánu k materii, která je obsahem předmětné zprávy.
2. Vláda považuje za vhodné, aby bylo do návrhu zákona zapracováno přechodné ustanovení o tom, kdy se zákon v novém znění uplatní poprvé. Pokud by totiž zákon nabyl účinnosti mezi 31. březnem a 31. srpnem, musela by v daném kalendářním roce Rada České televize (Rada Českého rozhlasu) předložit jak výroční zprávu o činnosti s termínem předložení do 31. března, tak následně i souhrnnou Zprávu o činnosti a hospodaření České televize (Zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu), která by duplicitně obsahovala i část týkající se činnosti příslušné instituce.
3. Návrh předkladatelů, aby zákon nabyl účinnosti již dnem jeho vyhlášení, vláda nepovažuje i s ohledem na shora uvedené za souladný s ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, které takový postup podmiňuje jeho výjimečností a naléhavým obecným zájmem na okamžité účinnosti.

4. Předložený návrh zákona obsahuje i některé legislativně technické nedostatky, které je třeba odstranit; např. v navrhované novele zákona o České televizi je v § 8 odst. 2 používáno slovo „televize“, ačkoliv taková legislativní zkratka pro Českou televizi nebyla zavedena, a zejména pak je v § 8 odst. 2 zákona o Českém rozhlase předmětné slovo použito zjevně chybně.