Jednání vlády ČR - textová podoba dokumentu

                Příloha
                                                                             usnesení vlády
                                                                             ze dne 15. května 2017 č. 365

                                              STANOVISKO VLÁDY

         k návrhu poslanců Robina Böhnische, Jaroslava Holíka, Marie Pěnčíkové,
  Jana Zahradníka, Igora Jakubčíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
  č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví

                    obcí, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1095)

     Vláda na své schůzi dne 15. května 2017 projednala a posoudila návrh zákona, kterým
se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky
do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřila s ním nesouhlas zejména
z těchto důvodů:

1. Vláda má za to, že navrhovaná právní úprava je nesystémová. Zákon č. 172/1991 Sb.,
     o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění
     pozdějších předpisů, nebyl koncipován jako restituční a kritérium tzv. historického
     majetku obcí sloužilo pouze k vymezení vybrané části majetku státu, který měl na obce
     přejít a přešel. Majetek státu sloužící pro účely obrany státu byl přitom od počátku
     z restitucí vylučován, nemovitosti ve vojenských újezdech pak navíc byly
     podle zvláštního zákona od vzniku vojenských újezdů výhradním majetkem státu.
     Novelizace zákona č. 172/1991 Sb. spočívající v doplnění nějaké formy peněžité
     náhrady obcím a odvolávající se na postupy restitučních zákonů by proto byla zcela
     nesystémová a odporovala by smyslu a účelu uvedeného zákona. Nesystémovost
     návrhu se projevuje i přenosem samostatné problematiky spojené se zrušením
     vojenského újezdu Brdy a stanovením hranic dalších vojenských újezdů, provedené
     speciálním zákonem o hranicích vojenských újezdů (zákon č. 15/2015 Sb.), do jiného
     zákona.

2. Otázky spojené se zrušením vojenského újezdu Brdy a se změnami (redukcí) dalších
     vojenských újezdů byly zákonem č. 15/2015 Sb. komplexně upraveny, a to včetně
     majetkoprávních vztahů, přičemž přechod věcí z vlastnictví státu na obce je ve vztahu
     k vojenským újezdům dostatečně řešen § 9 zákona o hranicích vojenských újezdů.
                                                                    2

3. Podle názoru vlády není předložený návrh zdůvodněn jak z hlediska samotné volby
     mechanismu peněžité náhrady, tak z hlediska specifikace konkrétních nemovitých věcí,
     za něž by měla být peněžitá náhrada poskytnuta, a také celkové výše prostředků státu,
     jež by si poskytnutí takové náhrady vyžádalo, a to nejen ohledně rozsahu samotné
     náhrady, ale i dalších nákladů s tím spojených (např. nákladů na pořízení znaleckých
     posudků). Vláda upozorňuje, že přijetí takového zákona by znamenalo dodatečné výdaje
     ze státního rozpočtu, s nimiž není v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany počítáno,
     přičemž návrh ani neřeší, jak potřebnou částku zajistit.

4. Další problém návrhu zákona spočívá podle názoru vlády i ve faktu, že okruh
     nemovitých věcí, které podle § 2c zákona č. 172/1991 Sb. mohly přejít do vlastnictví
     obcí, byl závislý nikoli pouze na zákonem stanovených podmínkách, ale především
     na individuálním rozhodnutí vlády. Zakládat nyní nárok na náhradní formu plnění, a to
     za plnění, na něž zákonný nárok nebyl, se proto jeví jako neadekvátní.

5. Návrh zákona je i věcně zmatečný, zejména pokud jde o nastavení časových momentů
     v upravovaném postupu; pro určení právního předpisu, který má být při ocenění použit,
     je navíc vždy primární a rozhodné určení data, ke kterému má být ocenění provedeno,
     na což v návrhu není vůbec pamatováno.

6. Vláda poukazuje na možné výkladové problémy, k nimž by mohla vést aplikace
     navrhované právní úpravy. V navrhovaném ustanovení § 2e odst. 1 se opomíjí, že
     nemovité věci se až do účinnosti zákona č. 15/2015 Sb. nacházely na území vojenských
     újezdů, nikoliv na území obcí, což by způsobilo neaplikovatelnost navrhovaného
     ustanovení, protože to počítá s peněžitou náhradou za nemovité věci, které
     se k 1.1.2014 nacházely na území obcí. Výkladové problémy může způsobit
     i navrhované znění ustanovení § 2e odst. 3 a 4, z nějž není jasné, jestli je Ministerstvo
     obrany povinno akceptovat žádost (výzvu) obce bez jakýchkoliv výhrad a jaké
     požadavky by tento dokument měl splňovat, tedy zda obce musí specifikovat nemovité
     věci, jejichž náhrady se domáhají apod. Také není jednoznačné, zda samotné podání
     žádosti či podání výzvy zakládá nárok obcí na peněžitou náhradu.

7. V neposlední řadě vláda poznamenává, že předložený návrh zákona vykazuje i řadu
     nedostatků legislativně technického charakteru; jde například o úvodní větu návrhu
     zákona formulovanou v rozporu s ustálenými legislativně technickými pravidly včetně
     nadbytečné uvozovací věty novely zákona nebo o úvodní větu článku I, v níž naopak
                                                             3

není uveden výčet všech novel promítajících se do platného znění zákona. Vláda také
upozorňuje, že důvodová zpráva k poslaneckému návrhu zákona postrádá odůvodnění
návrhu předkladatelů, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila
s tímto návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím
řádu Poslanecké sněmovny.