Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 20180904-usneseni-561-2018 najdete zde
2
Příloha
usnesení vlády
ze dne 4. září 2018 č. 561
Stanovisko vlády
k návrhu poslanců Zbyňka Stanjury, Petra Fialy, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (sněmovní tisk č. 254)
Vláda na svém zasedání dne 4. září 2018 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zaujala k tomuto návrhu zákona nesouhlasné stanovisko, a to zejména z následujících důvodů:
1. Vláda považuje zrušení tzv. superhrubé mzdy za pozitivní krok směrem ke zjednodušení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti a princip této úpravy je obsažen
i v programovém prohlášení vlády. Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly. V této souvislosti vláda poukazuje zejména na tyto nedostatky předloženého návrhu zákona:
· V návrhu chybí potřebná úprava základní sazby daně z příjmů fyzických osob, tj. zvýšení současné 15 % sazby daně z příjmů fyzických osob, která by eliminovala rozpočtové dopady navržené úpravy. Podle programového prohlášení vlády by v případě zrušení tzv. superhrubé mzdy měla být tato sazba ve výši 19 % z hrubé mzdy.
· Solidární zvýšení daně je v předloženém návrhu zákona zrušeno bez náhrady. Vláda předpokládá zavedení druhého daňového pásma sazby daně z příjmů fyzických osob se sazbou ve výši 23 %.
· Návrh neobsahuje úpravu vyrovnání daňového zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti v návaznosti na potřebné zvýšení základní sazby daně, např. možnost uplatnění části hrazeného pojistného od základu daně pro osoby samostatně výdělečně činné.
· V návrhu zákona chybí úprava některých dalších ustanovení zákona o daních z příjmů, která se vztahují k tzv. supehrubé mzdě, např. pokud jde o stanovení základu daně z příjmů ze závislé činnosti v případě příjmů ze zahraničí (§ 38f odst. 3) nebo o výpočet zálohy daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h odst. 14). Takto nedostatečně provedená právní úprava by výrazně komplikovala správu daně z příjmů fyzických osob a působila by výkladové potíže při aplikaci zákona.
2. Vláda považuje předpokládané finanční dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí uváděné v důvodové zprávě předloženého materiálu za výrazně podhodnocené a nereflektující aktuální ekonomický vývoj v České republice. Celkový očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč, z toho dopad na státní rozpočet by byl cca 50 mld. Kč a na rozpočty obcí a krajů pak cca 25 mld. Kč. Uvedený dopad zahrnuje i dodatečný pozitivní dopad na inkaso daně z přidané hodnoty z důvodu nárůstu disponibilního příjmu domácností. Důvodem nárůstu odhadu finančních dopadů navrhované právní úpravy oproti předpokladům uvedeným v důvodové zprávě je především vysoké tempo růstu mezd a platů v posledních letech, což se projevuje i na vysoce rostoucím inkasu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v posledních letech.
3. Vláda upozorňuje i na některé legislativně technické nedostatky předloženého návrhu zákona, např. v návrhu zákona postrádá přechodné ustanovení, které by řešilo situace, kdy je příjem poplatníka zúčtován před nabytím účinnosti navrhovaného zákona, avšak k jeho vyplacení dojde až po nabytí účinnosti navrhovaného zákona.
