Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCKRGU5Z2 najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
PŘIPOMÍNKY K MATERIÁLU MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S NÁZVEM:
Čj.: MPO 103893/22/31200/01000
Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Resort
Připomínky
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Úvod
Zásadní připomínky:
1. V čl. I: Požadujeme odstranit text „zejména vody a půdy“.
Odůvodnění:
V důvodové zprávě materiálu je mj. uvedeno, že „výslovné vyzdvihnutí těchto dvou přírodních zdrojů v čl. 7 Ústavy může mít význam zejména při interpretaci a aplikaci práva, kdy v aplikační praxi (při realizaci konkrétních záměrů a hodnocení jejich dopadů) bude třeba vždy věnovat ochraně těchto dvou přírodních zdrojů a složek životního prostředí zvláštní pozornost.…..Současně však platí, že každý případ zásahu do životního prostředí je třeba posuzovat individuálně (podle okolností konkrétního případu), tj. návrhem se nevytváří závazná hierarchie složek životního prostředí (ve smyslu upřednostňování ochrany některé z nich)……. Akcentování šetrného využívání vody a půdy bude rovněž představovat příkaz zákonodárci, aby při tvorbě zákonů ochranu vody a půdy zohledňoval.“
Upozorňujeme, že návrh naopak jednoznačně vytváří hierarchii složek životního prostředí, neboť upřednostňuje veřejné zájmy na ochranu vody a půdy, a to bez ohledu na to, zda se jedná o vodu nebo půdu reálně pro své vlastnosti a množství využitelnou pro potřeby občanů České republiky.
Domníváme se, že dané ustanovení bylo záměrně formulováno obecně, aby obsáhlo všechny složky životního prostředí. Upřesnění se potom dosahuje pomocí výkladu a pomocí zákonů. Máme za to, že zapracování demonstrativního výčtu do předmětného ustanovení by ústavní ochranu vody a půdy, kterou již tak považujeme za dostatečnou, nikterak nezvýšilo, a naopak by snížilo přehlednost a koherenci Ústavy ČR. Potřebu zvýšení ochrany vody a půdy obecně nerozporujeme, jsme však přesvědčeni, že ho lze efektivně dosáhnout změnami na zákonné úrovni, nikoliv na úrovni ústavní.
Doplnění kazuistiky spojené s demonstrativním výčtem se jeví jako rozporné s textem Ústavy ČR, neboť doposavad Ústava ČR s demonstrativním výčtem uvozeným slovem „zejména“ nepracuje, a to právě proto, že je použito obecných právních pojmů. Máme za to, že výklad doposud použitých pojmů v Ústavě ČR „přírodní zdroje“ a „přírodní bohatství“ není v praxi problematický a že obecná úprava čl. 7 Ústavy ČR je dostačující a je nutné na ni pohlížet jako na základ, který je doplněn a) čl. 11 Listiny základních práv a svobod, jenž mj. předpokládá, že výkon vlastnictví nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem a b) čl. 35 Listiny základních práv a svobod, který předpokládá, že i) každý má právo na příznivé životní prostředí, ii) každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů, a že iii) při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.
K posouzení tohoto, zda nedojde v případě provedení záměru k ohrožení půdy a vody slouží individuální správní procesy, zejména pak ten stanovený zákonem č. 100/2001 Sb. Takové procesy pak mají jasně daný postup a stanovují (nebo by měly stanovit) jasně dané požadavky na podklady, které musí předložit oznamovatel, nebo které si má opatřit rozhodující orgán. Až ten má posoudit s ohledem na okolnosti daného případu, kterou složku životního prostředí je nutné v daném území chránit, resp. kterou je v daném případě potřeba upřednostnit.
Z hlediska kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu stanovených v § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo průmyslu a obchodu ústředním orgánem státní správy pro mj. tvorbu surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud. V rámci působnosti ministerstva nelze souhlasit, aby byly Ústavou ČR upřednostněny některé veřejné zájmy na úkor jiných veřejných zájmů. Přijetí nové právní regulace je vždy ultima ratio a v posuzovaném případě se domníváme, že navrhovaná úprava je neúčelná a její přijetí by v praxi vyvolalo nežádoucí vedlejší efekty, kdy by ostatní veřejné zájmy byly upozaděny na úkor Ústavou upřednostněných zájmů. Samotná prioritizace určitého veřejného zájmu, je již dnes obsažena v konkrétních složkových zákonech a nemá mít své místo na ústavní úrovni, kde by měla být obecně upravena rovnost všech veřejných zájmů. Uvedený návrh vnímáme jako snahu vyloučit potřebu porovnávat různé veřejné zájmy až v řízeních vedených podle příslušných zákonů (např. zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů aj.).
2.
Své pochybnosti máme i ke zbytku návrhu. Nejsme si vědomi, že by se za celých 30 let objevil problém s výkladem předmětného ustanovení, přesto nutně nevylučujeme možnost, že by navrhovaná změna spočívající v nahrazení pojmů mohla být prospěšná. Její prospěšnost by však musela vyplývat z důvodové zprávy. Tu ovšem považujeme za nedostačující.
Jednak máme za to, že část odůvodnění ohledně nahrazení pojmu „přírodní bohatství“ pojmem „životní prostředí“ samo o sobě nedává smysl, resp. prokazuje nelogičnost návrhu, neboť se tímto návrhem Ústava ČR, která má formu ústavního zákona, přizpůsobuje zákonu, což neodpovídá nadřazenosti Ústavy ČR všem zákonům. Mělo by tomu být právě naopak, tedy zákony by měly odpovídat Ústavě ČR a vyskytne-li se „pochybnost“ o jejich souladu, nebo je tato pochybnost judikována, měly by být zákony přizpůsobeny Ústavě ČR, nikoliv obráceně.
Další nedostatky spatřujeme zejména v otázce zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem, které je lakonické v rozsahu jednoho odstavce textu. Též v něm, jakož i ve zbytku důvodové zprávy, absentuje případná judikatura k této problematice, zejména postrádáme judikaturu Ústavního soudu, např. nález ÚS č. 256/2010 Sb. Nedostatky potom vidíme také v otázce samotného vysvětlení nahrazení pojmů. Je například popsáno, co se rozumí pojmem „přírodní bohatství“, ale není uveden odkaz na žádný zdroj. Ignorován je také fakt, že obrat „přírodní bohatství“ se vyskytuje také v preambuli Ústavy ČR. Je proto nutné důsledně zvážit potřebu a přínos novely jako celku, a případně vhodně doplnit důvodovou zprávu.
Připomínky:
1. Z čistě technického hlediska je čl. I v rozporu s čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, doporučujeme ho proto uvést takto:
„Ustanovení čl. 7 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zní:
„Čl. 7
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a o ochranu životního prostředí.“.“.
2. V platném znění doporučujeme na základě čl. 27 odst. 1 Legislativních pravidel vlády nahradit slova „Článek 7“ textem „Čl. 7“.
3. V platném znění doporučujeme doplnit označení římským číslem do pravého horního rohu dokumentu.
Závěr
Vypořádáním výše uvedených připomínek je pověřena Mgr. Šárka Konečná (tel. č. 224852114, email: konecna@mpo.cz), Marek Slezák (tel. č. 224852078, email: slezak@mpo.cz), RNDr. Irena Zbytovská (tel. č. 224852257, email: zbytovska@mpo.cz).
V Praze dne 22. listopadu 2022
Vypracoval: RNDr. Irena Zbytovská Podpis:
Stránka 2 (celkem 2)
