Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCKRGU5Z2 najdete zde


                Praha, 20

		česká komora
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
kancelář komory
Sokolská 15, 120 00 Praha 2, tel.: 227090111, e-mail: ckait@ckait.cz, ID DS: krvaigt

III.
Návrh 

ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne ……………… 2022,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:

Čl. I
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb., ústavního zákona č. 319/2009 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a ústavního zákona č. 98/2013 Sb., se mění takto:

Článek 7 zní: 
„Čl. 7
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody a půdy, a o ochranu životního prostředí.“.

Čl. II
Účinnost
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. 

S výše uvedeným návrhem ČKAIT nesouhlasí a předkládá namísto něho svůj alternativní návrh nového článku 7 Ústavy následujícího znění: 

Stát dbá o ochranu životního prostředí a o šetrné využívání přírodních zdrojů.


Odůvodnění: 

Na znění ústavy navazuje zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jenž obsahuje v § 2 až 10 mj. tyto definice:


§ 2 Životní prostředí

Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.

§ 7 Přírodní zdroje

(1) Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
(2) Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.

Propojení právních předpisů a jejich vzájemná logická i terminologická návaznost bude zajištěna za použití těch stejných termínů napříč celým právním řádem, což zjednoduší a zpřesní jejich výklad a aplikaci. 

Na prvním místě podle důležitosti je třeba řadit samotné životní prostředí, dále pak člověkem využívané přírodní zdroje. 

Uvedením některých příkladů těchto chráněných zdrojů v demonstrativním výčtu vyvolává ovšem dojem upřednostnění jen právě těch vyjmenovaných, zatímco zde neuvedené složky přírody pak svým významem zanikají a podle ustanovení ústavy, kde uvedené nejsou, vzniká mylný dojem, že by neměly být chráněny nebo by měly požívat menší ochrany nežli ty zejména v ústavě uvedené. 

Proto navrhujeme demonstrativnímu výčtu se zde vyhnout a nejmenovat příklady, zahrnout tak veškeré přírodní zdroje pod ochranu ústavy jako jeden celek všechny na téže úrovni. 

image1.wmf