Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                O D Ů V O D N Ě N Í
I. OBECNÁ ČÁST
A) Důvod předložení
Navrhuje se přijmout vyhlášku o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě. K vydání vyhlášky je Ministerstvo pro místní rozvoj (dále MMR) zmocněno ustanovením § 16a odst. 5 zákona 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb. (dále ZVD).  Zákonem č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla do ZVD nově vložena ustanovení upravující elektronické dražby (především § 16a). Zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (dále RZ), byl novelizován § 16a odstavec 5, který zní: „Podmínky postupu při elektronické dražbě stanoví ministerstvo vyhláškou.“ Cílem novely ZVD provedené RZ bylo reagovat na elektronické dražby v praxi prováděné, při kterých opakovaně nastávají právně obtížně řešitelné sporné situace. 
Povinnosti uložené vyhláškou musí plnit pouze ten dražebník, který se rozhodne pro cestu elektronizace veřejné dražby. Jde tedy o alternativní postup na základě svobodného rozhodnutí dražebníka. Nadále zůstává jako základní možnost postup veřejné dražby podle ZVD, tedy „klasickým způsobem“, kde plně postačují dosavadní zákonná ustanovení. Cílem vyhlášky je vymezit a nastavit podmínky postupu pro případ elektronické dražby.  Výhodou vyhlášky jako podzákonného právního předpisu je  možnost operativně případnou novelou reagovat na vývoj informačních technologií.  
MMR nebylo navrhovatelem změny ZVD, která je obsažena v zákoně č. 396/2012 Sb. Tato novela byla přijata na základě pozměňovacího poslaneckého návrhu. Ministerstvo pro místní rozvoj tuto změnu neiniciovalo.
Návrh vyhlášky nebude mít dopad na podnikatelské prostředí, neboť povinnost podávat návrhy na zápis do veřejného rejstříku zůstane zachována. Navrhovaná úprava nemá vliv na rovnost mužů a žen a nemá dopad na životní prostředí.

B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena
Navrhovaná vyhláška je v souladu s  § 16a odst. 5 ZVD, podle kterého ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky postupu při elektronické dražbě. 

C) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, mezinárodními smlouvami a komunitárním právem
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh je též v souladu se závazky, které vyplývají pro Českou republiku z práva Evropské unie. Návrh vyhlášky neprovádí žádný právní předpis Evropské unie.
D) Hodnocení regulace dopadů (RIA)
Vzhledem ke skutečnostem že návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem zákona, který spadá do okruhu doprovodných předpisů k novému občanskému zákoníku, neprovádí se hodnocení regulace dopadů (RIA).
Dle bodu 3.6 Obecných zásad RIA předkladatel konstatuje, že: 
a) dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty nad rámec dosavadní metodické a kontrolní činnosti MMR nebudou žádné,
b) dodatečná administrativní zátěž pro orgány veřejné správy nevznikne; již v současnosti se MMR problematikou elektronických dražeb zabývá,
c) náklady plynoucí z regulace pro podnikatele a občany nebudou; naopak alternativní použití elektronických dražeb může náklady dražebníka snížit,
d) dopady na konkurenceschopnost budou buď nulové, nebo pozitivní, a to opět díky snížení administrativních nákladů dražebníka,
e) ekonomické a právní vztahy jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty nevzniknou, neboť i když jde jen o prvek alternativního postupu, je regulován v zájmu snazšího postupu ve veřejné dražbě jak u dražebníků, tak i u veřejnosti účastnící se případné dražby.

E) Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Návrh vyhlášky nepřijímá žádná opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat potenciální korupční rizika. 
F) Zhodnocení dopadů ve vztahu k soukromí a ochraně osobních údajů 
Vyhláška nezavádí žádná nová opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat potenciální rizika ve vztahu k soukromí a ochraně osobních údajů.
Návrh vyhlášky není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.


II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Ustanovení navazuje na zákonné zmocnění, které je uvedeno v § 16a odst. 5 ZVD. 
K § 2 
Ustanovení vymezuje základní pojmy použité v navrhované vyhlášce. Elektronická dražba je ve vtahu ke klasické tzv. „kamenné dražbě“ postupem alternativním, který  dražebníci mohou, ale nemusí využít. Tato nová alternativa s sebou přináší nutnost vymezit některé pojmy, které v zákoně doposud nejsou specifikovány.
Blíže k některým pojmům:
a) elektronickým dražebním systémem (dále jen „EDS“) se rozumí internetová aplikace umožňující provádění elektronických dražeb podle § 16a ZVD na konkrétní adrese ve veřejné datové síti (Internetu),
b) provozovatel – primárně je za provozovatele EDS považován dražebník. Dražebník, který nedisponuje vlastním EDS, může zároveň využít služeb zprostředkovatele, kterého pověří k realizaci části úkonů (např. ověření uživatelů, zápis účastníků do dražby, licitace). Pokud se provozovatel EDS liší od dražebníka, je nezbytné, aby role obou účastníků byly vymezeny v rámci písemného pověření. Nositelem odpovědnosti za řádný průběh elektronické dražby vůči třetím osobám je vždy dražebník,
e) identifikátor – každý účastník elektronické dražby je v systému označen náhodným a bezvýznamovým identifikátorem, ze které není možné zjistit navenek jeho totožnost. Tento způsob označování účastníků dražby má význam především z důvodu omezení případných pletich při veřejné dražbě, kdy by při opakované účasti stejného účastníka dražby mohla být odhalena jeho totožnost, čímž by mohlo dojít k pokusům o jeho ovlivňování ostatními účastníky dražby.
K § 3
Registrovaný uživatel – má možnost se přihlásit prostřednictvím uživatelského jména a hesla, které si sám zvolil, do elektronického dražebního systému (dále jen „EDS“). V EDS má následně přístup k dokumentům potřebným pro jeho ověření.
Uživatel se u téhož provozovatele registruje pouze jednou.
K § 4
Ověřený uživatel se liší od registrovaného uživatele především tím, že byla prokazatelně ověřena jeho totožnost. Pouze ověřený uživatel se může přihlásit k účasti na dražbě. Pokud ověřený uživatel splní náležitosti stanovené zákonem a vyhláškou (zejména přihlásí se k elektronické dražbě prostřednictvím EDS, složí dražební jistotu, pokud je požadována, a předloží čestné prohlášení, že není osobou vyloučenou z dražby), bude zapsán do seznamu účastníků dražby a stane se účastníkem dražby. Pojem účastník dražby je již definován přímo v § 2 písm. c) ZVD takto: „účastníkem dražby osoba přítomná při dražbě, která se dostavila nebo přihlásila v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, a to za účelem činit podání, a splňuje podmínky stanovené tímto zákonem,“.
V případě, že u ověřeného uživatele nenastanou změny v jeho osobních údajích, tak se u provozovatele ověřuje pouze jednou. Případné změny v osobních údajích je uživatel povinen oznámit provozovateli.
K § 5
Odstavec 1 tohoto ustanovení upravuje postup ověřeného uživatele při přihlášení do konkrétní elektronické dražby. V momentě, kdy se ověřený uživatel prostřednictvím EDS přihlásí ke konkrétní dražbě, obdrží bez zbytečného odkladu od provozovatele informační e-mail, který bude obsahovat podrobnosti týkající se účasti na dražbě (zejména základní informace o dražbě a o způsobu a lhůtách pro složení dražební jistoty, pokud je požadována).
Odstavec 2 vymezuje, kdo se může stát účastníkem dražby. Jednou z podmínek je statut ověřeného uživatele a dále splnění podmínek stanovených vyhláškou a ZVD, mezi které patří zejména přihlášení k elektronické dražbě prostřednictvím EDS, složení dražební jistoty, pokud je požadována, a předložení čestného prohlášení, že není osobou vyloučenou z dražby. Ověření uživatelé, kteří splní podmínky účasti na dražbě, jsou zapsáni do seznamu účastníků dražby a stávají se účastníky dražby. O této skutečnosti každého účastníka informuje provozovatel prostřednictvím e-mailu.
K § 6
Ustanovení § 6 specifikuje především rozsah informací, které jsou uveřejňovány na detailu dražby. Detail dražby je základní stránkou elektronické dražby, ze které účastník dražby, ale i veřejnost získají nezbytné informace o předmětu dražby, podmínkách účasti na dražbě a o samotném průběhu dražby.
K § 7
V odstavci 2 je blíže upraven způsob, jakým budou činěna podání v elektronické dražbě. Vzhledem k tomu, že účastník dražby je ze zákona svým podáním vázán, je v zájmu snížení možného rizika chybně zadaného podání (např. v důsledku překlepnutí), aby byl účastník dražby před odesláním podání upozorněn EDS, zdali chce opravdu učinit podání v takové výši, kterou zadal do odpovídajícího pole v EDS nebo jakou mu EDS zobrazil v rámci předdefinované možnosti (obvykle ve výši minimálního příhozu). 
Odstavec 3 upravuje časovou posloupnost jednotlivých výzev před uplynutím času, během kterého lze činit podání. V procesu klasické „kamenné“ veřejné dražby licitátor provádí trojí výzvu a prohlášení, jehož text je konkrétně definován v ZVD. V procesu elektronické dražby je použitá určitá analogie s tím, že jsou přesně zakotveny časy těchto výzev. Vzhledem k tomu, že jednotlivé výzvy mají v elektronické dražbě zpravidla podobu textového oznámení, které se účastníkům dražby zobrazí v EDS, je nutné tyto výzvy zasadit do konkrétního časového rámce tak, aby například nedošlo k situaci, kdy se všechny výzvy zobrazí ve sledu posledních 3 sekund před uplynutím času, během kterého lze činit podání, a účastník dražby již nebude mít možnost na tyto výzvy včas reagovat. Čas oznámení před uplynutím času, během kterého lze činit podání, 3 minuty pro první výzvu, 2 minuty pro druhou a 1 minutu pro prohlášení licitátora se jeví jako naprosto dostatečný.
Slovním spojením „čas, během kterého lze činit podání“ se rozumí časový úsek, během kterého mají účastníci dražby možnost činit svá podání. Uplynutím tohoto času není dražba skončena. Konec dražby nastává až okamžikem udělení příklepu v souladu s § 23 odst. 13 ZVD.
Odstavec 4 upravuje způsob kontroly dostupnosti adresy ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba probíhá. V zájmu zachování bezpečnosti především z důvodu možného vnějšího útoku na EDS je v § 10 odst. 1 písm. j) zavedena povinnost zajistit externí sledování dostupnosti adresy ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba probíhá. Povinností licitátora je v průběhu času, během kterého lze činit podání, provádět kontrolu dostupnosti adresy ve veřejné datové síti prostřednictvím logu externí sledovací služby. Pokud tento log vykáže výpadek dostupnosti, je licitátor povinen prodloužit čas, během kterého lze činit podání, o minimálně 1 hodinu a informovat o této skutečnosti účastníky dražby.
Odstavec 5 upravuje situaci, kdy je příhoz učiněn během posledních 5 minut před uplynutím času, během kterého lze činit podání. Toto ustanovení reaguje především na § 16a odst. 4, písm. c) ZVD, kdy je dražebník povinen v dražební vyhlášce stanovit mj. čas ukončení elektronické dražby, a zároveň na ustanovení § 23 odst. 9 ZVD, které stanovuje, že se draží, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. S ohledem na zmíněné ustanovení § 23 odst. 9 není možné stanovit naprosto pevný konec lhůty, během které lze zvyšovat podání, za situace, kdy účastníci dražby stále činí podání. Vyhláška upravuje konec lhůty, během které lze zvyšovat podání, takovým způsobem, že pokud je učiněn příhoz účastníka dražby během posledních 5 minut před uplynutím tohoto času, je tento čas posunut o dalších 5 minut od okamžiku učinění tohoto příhozu, a to i opakovaně. V případě prodloužení této lhůty se obdobně použijí ustanovení odstavce 3 týkající se výzev.
Odstavec 6 upravuje způsob udělení příklepu, čímž je dražba skončena.
K § 8
Ustanovení odstavce 1 upravuje povinnost vyhotovit záznam o průběhu elektronické dražby a jeho obligatorní náležitosti. Tento dokument je jedním z klíčových podkladů, který zaznamenává průběh dražby a informace o jednotlivých elektronických úkonech. Na toto ustanovení navazuje odstavec 2, který stanovuje požadavky na ochranu proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení tohoto záznamu. Ochrana záznamu je důležitá především s ohledem na případnou cílenou manipulaci s tímto výstupem. V rámci zajištění maximální ochrany je v této souvislosti také zavedena povinnost v § 10 odst. 1 písm. b), která stanovuje povinnost evidovat příchozí požadavky na adresu ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba probíhá, a to takovým způsobem, aby byla zachována integrita této evidence. V případě, kdy by došlo k cílené úpravě některých údajů v záznamu o průběhu elektronické dražby, budou jednotlivé úkony stále dohledatelné v logu webového serveru, k němuž nebude mít provozovatel EDS přístup.
K § 9
Mezi dokumenty vyhotovené bezprostředně po provedené dražbě patří především protokol o provedené dražbě. U klasické dražby tento protokol obvykle podepíše bezprostředně po dražbě přímo dražebník, licitátor a vydražitel. Paragraf 9 řeší odlišnosti, které sebou přináší vyhotovení protokolu v elektronické podobě.
K § 10
Stanovuje požadavky na elektronické dražební systémy s hlavním cílem zajistit bezpečnost a integritu elektronických úkonů realizovaných prostřednictvím těchto systémů. 
Odstavec 1 vymezuje tyto požadavky, mezi které patří:
a) šifrovaná komunikace pomocí protokolu HTTPS - umožňuje spojení mezi webovým prohlížečem a webovým serverem se zabezpečením před odposloucháváním, podvržením dat a umožňuje též ověřit identitu protistrany. Využití tohoto protokolu je v dnešní době považováno za bezpečnostní standard,
b) požadavek na provoz v prostředí, které umožňuje pořizovat evidenci požadavků příchozích na adresu ve veřejné datové síti, se zaměřuje především na integritu a nezaměnitelnost dat evidovaných v logu webového serveru, na němž je provozována adresa veřejné datové sítě, kde elektronické dražby probíhají. Hlavní zásadou bez ohledu na typ hostingové služby je zajištění evidence příchozích požadavků na webový server, a to takovým způsobem, aby provozovatel EDS neměl možnost s touto evidencí jakkoliv manipulovat. Díky evidenci příchozích požadavků na server je možné dohledat úkony účastníka dražby, a to i za situace, kdy by byl z jakéhokoliv důvodu blokován či omezen v účasti na elektronické dražbě v jejím průběhu. V případě potíží účastníka dražby je možné zpětně dohledat za pomoci komparace záznamu o průběhu elektronické dražby a záznamu evidence webového serveru, zdali účastník skutečně činil elektronické úkony či nikoliv,
c) správa hesel – další z bezpečnostních požadavků, jehož cílem je především zamezení možnosti získání uživatelského hesla neoprávněnou osobou. Webový server ukládá pouze tzv. „otisk“ hesla, který je kódovaný pomocí matematického algoritmu typu hash. Ve srovnání s variantou, kdy jsou přístupové údaje registrovaných uživatelů uloženy na webovém serveru v jejich standardně čitelné podobě, je tento způsob správy údajů nesrovnatelně bezpečnější,
d) udržování přesného času – EDS provede minimálně jednou za 24 hodin synchronizaci času tak, aby bylo zajištěno, že časové údaje reprodukované EDS mají minimální odchylku od světového času,
e) zpracování a zaznamenání veškerých elektronických úkonů s časovým rozlišením na 1 setinu sekundy – tento požadavek má význam především v rámci evidence chronologie jednotlivých elektronických úkonů v EDS. V procesu elektronické dražby prakticky nehrozí situace, kdy by dva účastníci dražby mohli učinit svá podání ve stejný okamžik, avšak pro rozlišení časové posloupnosti jednotlivých elektronických úkonů je zapotřebí počítat a zaznamenávat čas s větším rozlišením přesnosti,
f) automatická aktualizace údajů na detailu dražby – pokud nastane změna na detailu dražby, je zapotřebí, aby se tato změna zobrazila každému účastníkovi dražby, a to bez nutnosti ruční aktualizace stránky v prohlížeči. Požadavek je implementován z důvodu potřeby sjednotit zobrazování změn v rámci všech EDS. Pokud by totiž u některých EDS bylo nutné informace na detailu dražby aktualizovat ručně a u jiných nikoliv, mohlo by to způsobit, že někteří účastníci dražby budou předpokládat, že ke změně nedošlo (např. jejich příhoz nebyl překonán) a nebudou tudíž činit žádné další podání,
g) zabezpečení systému před neoprávněnou manipulací – EDS musí obsahovat takové nastavení přístupových práv jednotlivých aktérů, která nebudou moci umožňovat jakoukoliv manipulaci,
h) zabezpečení přístupu pracovníkům ministerstva provádějících kontrolu – z důvodu kontroly dodržování podmínek pro organizování a provádění elektronických dražeb je nezbytné zajistit přístup pracovníkům ministerstva provádějících kontrolu, a to v obdobném rozsahu, jako mají účastníci dražby, bez možnosti se elektronické dražby aktivně účastnit,
i) zabezpečení ochrany dat – EDS musí data uchovávat takovým způsobem, aby bylo zamezeno manipulaci s nimi či jejich ztrátě,
j) v zájmu zachování bezpečnosti především z důvodu možného vnějšího útoku na EDS je zavedena povinnost zajistit externí sledování dostupnosti serveru. Díky této službě je možné aktuálně, ale i zpětně sledovat, zdali je EDS dostupný v rámci sítě internet. Toto opatření je zaměřeno především pro identifikaci vnějších hrozeb (hackerský útok nebo výpadek služeb poskytovatele datové sítě). Služba dotazující se na dostupnost serveru musí být umístěna v jiné geografické lokaci tak, aby dokázala výpadky ve sledované lokaci zaznamenat.

Odstavec 2 upravuje podmínky přístupu k EDS, který by neměl být podmíněn použitím běžně nedostupných nebo nákladných technologií – cílem tohoto požadavku je zabezpečit přístup k elektronickým dražbám co možná nejširší veřejnosti a omezit možné záměrně přehnané požadavky na hardware či software ve snaze omezit účast širší veřejnosti na elektronické dražbě.
Odstavec 3 upravuje způsob uveřejňování dokumentů – zde je zavedena povinnost uveřejňovat veškeré dokumenty ve formátu PDF, který je dnes běžně používaným a software, který umožňuje čtení dokumentů tohoto typu, je bezplatně ke stažení na internetu.
Navrhovaný odstavec 4 specifikuje, že EDS nesmí obsahovat takové funkcionality, které by umožňovaly narušit řádný průběh elektronické dražby (např. možnost rušení příhozů, pozastavení dražby apod.).
Odstavec 5 upravuje uveřejnění uživatelské příručky. Elektronické dražební systémy upravují samotný proces dražby a licitace v rámci různého grafického prostředí s různým rozsahem funkcionalit. Z tohoto důvodu je navrhováno uveřejnění uživatelské příručky, která budoucího účastníka dražby seznámí s důležitými funkcionalitami systému.
Odstavec 6 upravuje dálkový přístup k informacím o ukončených elektronických dražbách – z důvodu zajištění přístupu veřejnosti k informacím o ukončených elektronických dražbách je navržena lhůta 1 roku pro jejich uveřejnění v EDS.
K § 11
Požadavky stanovené vyhláškou prokazuje provozovatel EDS prostřednictvím čestného prohlášení, jehož parametry jsou specifikovány v tomto ustanovení. 
Ministerstvo zároveň uveřejňuje seznam provozovatelů EDS na svých webových stránkách.
K § 12
Upravuje způsob dokončení elektronických dražeb vyhlášených přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky. Zároveň zavádí přechodné období pro provozovatele EDS, kteří tyto systémy provozovali za podmínek platných přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky. 
K § 13
Účinnost je stanovena v souladu s účinností RZ.

7


8