Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                ÚŘAD VLÁDY ČR

Připomínky k materiálu s názvem:

 MACROBUTTON  AkcentČárka  Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů
Příloha k čj. 13324/2016-OMP
	Resort
	Připomínky

	Úřad vlády ČR – místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
	Zásadní připomínka:
Požadujeme stažení materiálu z meziresortního připomínkové řízení a jeho dopracování.
Odůvodnění:

V obecné rovině souhlasíme s nutností změny exekučního řízení, nicméně navrhované změny povedou ještě k větším rozdílům mezi jednotlivými exekutorskými úřady – velké pocítí negativní ekonomické dopady v konečném důsledku podstatně méně než malé, které jsou již nyní na hranici (či pod hranicí) možnosti ekonomických limitů fungování. Centralizace vymáhání pohledávek několika exekutorskými úřady bude mít negativní dopad na vymahatelnost práva v ČR.

Navrhované změny nijak nereflektují riziko monopolizace exekuční činnosti. Pokud malé exekutorské úřady zaniknou v důsledku nízkých odměn (z nichž nebude možné hradit výkon exekuční činnosti), bude zcela zásadně poškozena zásada konkurence soudních exekutorů, na nichž je současné exekuční řízení založeno. Nízká konkurence povede ke zhoršení služeb poskytovaných soudními exekutory účastníkům řízení – jedná se tak o riziko poškození práv účastníků řízení, které není ve zprávě RIA dostatečně analyzováno.

V důsledku snížení exekutorského tarifu, které povede k zániku malých exekutorských úřadů, bude nutné přijmout další legislativní změny – při ukončení činnosti malých úřadů nebude mít dle současné legislativní úpravy kdo převzít spisy a pokračovat v řízení (exekutoři se vzájemně zastupují dle § 16 exekučního řádu, přičemž každý exekutor má jen jednoho zástupce – jakmile skončí více exekutorů, skončí současně i jejich vzájemné zastupování, které představuje pojistku pro chod celého systému). Exekutorské úřady zůstanou neobsazené (při ukončení úřadu z ekonomických důvodů jej nikdo nebude mít zájem obsadit) a nebude možné pokračovat ve vedení exekuce a dluh vymáhat, případně exekuci ukončit při vymožení dluhu – pokud exekuce nebude mít kdo skončit, majetek bývalých dlužníků bude nadále zajištěn exekučními příkazy, což je zásadní porušení práva účastníků řízení domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhované změny, které jsou způsobilé zcela změnit systém exekuční činnosti, by měly být provázány s dalšími legislativními opatřeními, které eliminují riziko porušení ústavních práv účastníků řízení. Předkladatel by dle našeho názoru měl spolu s návrhem na změnu tarifu předložit návrh zákona, kterým zabezpečí přechod spisů z uvolněných exekutorských úřadů na jiný subjekt, který exekuční řízení dokončí.

Ve zprávě RIA není dostatečně popsáno, jaký efekt budou mít navrhované změny na další parametry exekučního řízení (např. na právo dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod). Soudní exekutor má být na základě § 2 exekučního řádu nezávislý, zároveň jeho úkony jsou považovány dle § 28 téhož zákona za úkony exekučního soudu (srov. např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 28/13 a Pl. ÚS 33/11 týkající se nezávislosti soudní moci). Odůvodnění předkládaného návrhu se z velké části zaměřuje na snížení odměny soudního exekutora, ale již nevěnuje pozornost dalším dopadům na dlužníky a věřitele (včetně např. rychlosti a efektivity exekučního řízení – dle § 46 exekučního řádu má exekutor zajišťovat rychlé a účelné vedení exekuce, k čemuž ovšem musí mít zajištěny i ekonomické podmínky). Uvedené pravidlo, podle kterého má každé snížení nákladů exekuce pozitivní dopad na sociální situaci dlužníků a rychlost vymožení pohledávek by v absurdním případně vedlo ke snížení odměny exekutora až na 0,- Kč. Taková změna by však znamenala konec vymáhání pohledávek v České republice.

Zpráva RIA uvádí dopady na exekutorské úřady prostřednictvím značně zobecňujícího modelového příkladu (kapitola 3), který nemusí postihovat realitu desítek menších exekutorských úřadů. Dle našeho názoru by tento příklad měl být rozpracován do několika kategorií podle velikosti exekutorského úřadu (případně dle regionů). V případě, že by mohlo u některých exekutorských úřadů dojít k ukončení jejich činnosti, považujeme za nutné rovněž zpracovat analýzu souvisejících rizik, zejména co se týče časového dopadu na exekuční řízení a vymahatelnost pohledávek. Zároveň by se zpráva RIA měla věnovat vztahu mezi navrženým snížením odměny soudního exekutora a obsazeností (resp. obsaditelností) v současné době neobsazených exekutorských úřadů. Závěrem uvádíme, že problematiku exekučního řízení je nutné řešit systémově, a ne dílčími – byť na první pohled líbivými – kroky spočívajícími jednostranně ve snížení nákladů na straně dlužníka, které nejsou podloženy důkladnou analýzou.
Tato připomínka je zásadní.



	
	Připomínky: –

	
	Závěr:
Požadujeme stažení materiálu z meziresortního připomínkové řízení a jeho dopracování.
Pověřenou osobou pro vypořádání připomínky je Mgr. Jakub Joklík, e-mail: joklik.jakub@vlada.cz, tel.: 224 002 273.


V Praze 3. srpna 2016
Vypracoval: Mgr. Jakub Joklík


Podpis: 

Stránka 2 (celkem 3)