Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.
ODŮVODNĚNÍ
I. OBECNÁ ČÁST
A
Vysvětlení nezbytnosti právní úpravy a odůvodnění jejich hlavních principů

Navrhovanou právní úpravou dochází k vyhlášení zvláště chráněného území s názvem Rohová v kategorii „národní přírodní rezervace“.

Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany přirozených lesních ekosystémů suťových lesů a bučin, 
skalních ekosystémů skal a drolin, biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea), starčku skalního (Senecio rupestris) a tisu červeného (Taxus baccata), včetně jejich populací, a severojižně orientované kuesty se strmým svahem na východní straně. 
Vyhlašovaná národní přírodní rezervace se nachází na území Pardubického kraje, v katastrálních územích Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka a Křenov. Plocha vyhlašovaného zvláště chráněného území zabírá přibližně 274,09 ha (výměra zvláště chráněného území je zjišťována pomocí GIS na základě polygonu, z toho důvodu se jedná pouze o orientační údaj, neboť není uvažován sklon terénu). 
K zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy se vyhlašuje ochranné pásmo. Jeho plocha zabírá přibližně 147,55 ha a nachází se na shodných katastrálních územích jako národní přírodní rezervace. 

Území svou výměrou, přírodními hodnotami a vědeckým významem odpovídá legislativně stanovené definici národní přírodní rezervace. Dalším důvodem vyhlášení národní přírodní rezervace je odpovídající zajištění právní ochrany Evropsky významné lokality Hřebečovský hřbet.
B
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná vyhláška provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je mimo jiné zajištění ochrany území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, prostřednictvím jejich vyhlášení za zvláště chráněná a stanovením podmínek jejich ochrany. Navrhovaná vyhláška je v souladu s ustanovením § 28 zákona o ochraně přírody a krajiny, který umožňuje vyhlásit za národní přírodní rezervaci jakožto jednu z kategorií zvláště chráněných území zejména menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Orgánem příslušným k vyhlášení národní přírodní rezervace a stanovení jejích bližších ochranných podmínek je podle ustanovení § 79 odst. 5 písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí. 
C
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, 

Navrhovaná vyhláška je v souladu s právními předpisy Evropské unie. Právní úpravou v ní obsaženou dochází k naplnění požadavků směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Předložený návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. 
D
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
V současné době se na části předmětného území nachází Přírodní rezervace Rohová, zřízená nařízením Okresního úřadu Svitavy č. 1/1998 ze dne 29. 6. 1998 s účinností od 1. 8. 1998. Novým vyhlášením se dosavadní kategorie ochrany mění z kategorie “přírodní rezervace“ na kategorii “národní přírodní rezervace“, na části území pak vzniká zvláště chráněné území zcela nově.
Nařízení Okresního úřadu Svitavy č. 1/1998 ze dne 29. 6. 1998, kterým se zřizuje přírodní rezervace „Rohová“ může být po vyhlášení zvláště chráněného území jako národní přírodní památky zrušeno příslušným krajem podle § 77a odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.
E
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
S vyhlášením zvláště chráněného území jsou spojeny náklady na geodetické zaměření jeho hranice, vyznačení mezníků v terénu, opatření území tabulemi a zajištění péče o něj pomocí vhodných managementových opatření daných plánem péče o toto území. Tyto náklady však vyplývají přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny, jejich financování je pak zajištěno z kapitoly 315 státního rozpočtu (Ministerstvo životního prostředí). Na ostatní veřejné rozpočty nebude mít navrhovaná právní úprava žádné dopady.

Navrhovaná právní úprava jen nepatrně zvýší administrativní zátěž příslušného orgánu ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), na jehož souhlas jsou vázány stanovené činnosti. S ohledem na praktické zkušenosti s vedením správních řízení za účelem udělení souhlasu k činnostem uvedeným v bližších ochranných podmínkách tzv. maloplošných chráněných území lze předpokládat, že se bude jednat řádově o jednotlivé případy těchto řízení.
Mírný nárůst administrativní zátěže přinese navrhovaná právní úprava rovněž vlastníkům, případně nájemcům dotčených nemovitých věcí, zejména pozemků, kteří budou povinni opatřit si k provedení stanovených činností souhlas orgánu ochrany přírody, nicméně vzhledem k charakteru těchto činností lze konstatovat, že při běžném užívání a obhospodařování svých nemovitých věcí nebudou vlastníci či nájemci prakticky nijak limitováni. Návrh záměru vyhlásit národní přírodní rezervaci byl v souladu s § 40 zákona o ochraně přírody a krajiny s dotčenými vlastníky pozemků předem projednán.
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné sociální dopady, žádné dopady na rodiny ani dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
U navrhované právní úpravy se předpokládají pozitivní dopady na životní prostředí. Jejím cílem je zajistit efektivnější ochranu výše charakterizovaného přírodovědecky cenného území, které splňuje kritéria režimu ochrany této kategorie zvláště chráněného území, a přispět tak k jeho zachování.
F
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
G

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná vyhláška předpokládá podávání žádostí o souhlas orgánu ochrany přírody ke stanoveným činnostem uvažovaným na zvláště chráněném území, v níž žadatelé budou povinni uvést údaje vyžadované správním řádem, tj. fyzická osoba v žádosti uvede mj. své jméno, příjmení a datum narození. Tyto údaje jsou vyžadovány jedině za účelem zajištění průběhu vedeného správního řízení – tj. identifikace účastníka řízení a zajištění jeho kontaktních údajů. Předložený návrh vyhlášky je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
H

Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou není spojen nárůst korupčních rizik. Předložený návrh vyhlášky je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je určen, tj. k uchování přírodních hodnot v cenném území. Navrhovanou vyhláškou coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy. Orgán příslušný k vydávání souhlasu se stanovenými činnostmi je jasně stanoven v ustanovení § 78 odst. 3 písm. g) a k) zákona o ochraně přírody a krajiny (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Nedochází tedy ani k nedůvodné centralizaci, ani naopak tříštění kompetencí mezi větší počet oprávněných subjektů. Rozhodování o souhlasu ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany. 
I

Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu. 

Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA) nebylo k předkládanému návrhu vyhlášky prováděno. Plánem přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2018 s vyznačením povinnosti zpracování RIA, vytvořeným Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády ČR, nebyla u předkládaného návrhu vyhlášky uložena povinnost provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA).
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST 
K § 1 

Ustanovením § 1 navrhované vyhlášky se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Rohová. Předmět ochrany vyhlašované národní přírodní rezervace tvoří přirozené lesní ekosystémy suťových lesů a bučin, skalní ekosystémy skal a drolin, biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea), starčeku skalního (Senecio rupestris) a tisu červeného (Taxus baccata), včetně jejich populací, a severojižně orientované kuesty se strmým svahem na východní straně.
Vyhlašovaná Národní přírodní rezervace Rohová se rozkládá na území Pardubického kraje, v katastrálních územích Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka a Křenov. Její hranice jsou stanoveny v příloze č. 1 k předloženému návrhu vyhlášky.
K zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy se vyhlašuje ochranné pásmo ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 věty první zákona o ochraně přírody a krajiny. Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá na území Pardubického kraje, v katastrálních územích Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka a Křenov. Jeho hranice jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Území národní přírodní rezervace spolu s jejím ochranným pásmem jsou pak orientačně graficky znázorněny v příloze č. 3 k předloženému návrhu vyhlášky.

K § 2 

Ustanovením § 2 navrhované vyhlášky jsou v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny bližší ochranné podmínky vyhlašované národní přírodní rezervace. Bližší ochranné podmínky jsou navrženy tak, aby umožnily orgánu ochrany přírody usměrňovat činnosti, které nejsou ošetřeny v rámci základních ochranných podmínek národních přírodních rezervací podle § 29 zákona o ochraně přírody a krajiny a které by mohly vést k nežádoucím změnám dochovaného stavu přírodního prostředí. Bližší ochranné podmínky jsou představovány uzavřeným výčtem činností a zásahů, které lze na území národní přírodní rezervace provádět či uskutečňovat jedině se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě ustanovení § 78 odst. 3 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 

V rámci navrhovaných bližších ochranných podmínek tak lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití 
– současné druhy a způsoby využití pozemků jsou vyhovující pro zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany, v případě nevhodné změny by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění předmětů ochrany;
b)
provádět stavby, nejedná-li se o stavby vyžadující povolení, opatření nebo jiné úkony podle jiných právních předpisů – jakékoliv narušení povrchu může zvyšovat potenciální možnost osídlení místa nepůvodními rostlinami, umístění staveb a deponií může ovlivňovat případnými splachy a výluhy chemismus spodní vody a mít negativní vliv na prameny, zároveň vlastní provádění činnosti v době hnízdění a vyvádění mláďat, stejně jako v době zimování či podzimního a jarního tahu ptáků je potenciálním rušivým vlivem. Umísťování objektů také nese negativní estetické projevy v území;
c)
provádět geologické práce spojené se zásahem do území – nevhodným zásahem může dojít k negativnímu ovlivnění cenných biotopů a ke zhoršení podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany (např. nevhodné provedení zabezpečení jeskyně může škodlivě zasáhnout do přirozeného vývoje letounů).
K § 3
Ustanovením § 3 navrhované vyhlášky jsou v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu. Jedná se o činnosti, které lze na území ochranného pásma provádět či uskutečňovat jedině se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě ustanovení § 78 odst. 3 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Jen se souhlasem orgánu ochrany přírody lze v ochranném pásmu národní přírodní rezervace

a)
provádět obnovní těžbu v porostech na plochách větších než 0,50 ha a o maximální šíři plochy větší než 1,5 násobek střední výšky těženého porostu – cílem regulace je vyloučení nevhodných hospodářských způsobů při hospodaření v lesích (např. holosečný hospodářský způsob) s vysokým rizikem mechanické destabilizace porostů na území NPR nebo vyloučení nežádoucí přeměny těchto porostů a následného přirozeného šíření nežádoucích dřevin na území NPR; 

b) 
provádět těžební práce v lesích v období od 1. dubna do 31. července kalendářního roku, vyjma těžeb nahodilých – regulace je nezbytná z důvodů hnízdění ptáků;
c) 
vysazovat nebo vysévat rostliny, souhlas se nevyžaduje pro vysazování nebo výsev stanovištně původních listnatých dřevin a jedle bělokoré při obnově lesa – cílem regulace je zabránění využití dřevin, které negativně působí na typy stanovišť, které jsou předmětem ochrany evropsky významné lokality a mění negativně vlastnosti biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin na dané lokalitě; 

d) 
zřizovat nová přikrmovací zařízení nebo slaniska – cílem regulace je zabránění možného negativního vlivu zvěře na předmět ochrany, zejména při zvýšené koncentraci v blízkosti zařízení k vnadění a přikrmování;
e)
přikrmovat nebo vnadit zvěř mimo přikrmovací zařízení – cílem regulace je zabránění zavlékání nepůvodních druhů rostlin s krmivem, či využívání zařízení k lovu zvěře v případě jeho nevhodného umístění.
K § 4

Jako datum nabytí účinnosti předkládané vyhlášky se navrhuje 1. ledna 2019.
5