Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                쿐놡>￾	ڴကڶ
￾￿ڦڧڨکڪګڬڭڮگڰڱڲڳ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ꗬÁ䁕Ѕዸ¿က؀訔	橢橢鮬鮬Ѕ牀
⸘Ļ'￿￿￿ˆ૾૾૾ଔନନନ଼鸤
鸤
鸤
8鹜
Ќꉨ
Д଼录ǞꚈ
Ꚉ
"ꚪ
ꚪ
ꚪ
ꚪ
ꚪ
ꚪ
婀婂婂婂婂婂婂$愳ɒ掅d婦сନ눐
ꚪ
ꚪ
눐
눐
婦ନନꚪ
ꚪ
座6


눐
ˎନꚪ
ନꚪ
婀
눐
婀


ц䟐հନନ劰ꚪ
꙼
ﯠ䎟祍Lj鸤
듞
〜䵀T垴ʌ廝x录䶔Ԝ揩
ɢ揩¨劰଼଼ନନନନ揩ନ劰Ԅꚪ
꧀̖
ȴ
꯴
DŽ궸
јꚪ
ꚪ
ꚪ
婦婦଼଼헄봤
j଼଼āDůvodová zpráva

Obecná část

I.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

Přípravě návrhu zákona o Policii České republiky a návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, předcházelo vypracování materiálu „Reforma Policie České republiky“ a související problematiky vnitřní bezpečnosti, který na základě analýzy zásadních problémů policejní činnosti obsahoval návrh základních tezí reformy, která byla rozdělena do 10 pilířů. Tento materiál byl dále předložen k odborné diskuzi v rámci Ministerstva vnitra a, Policie České republiky a dále senátorům, a poslancům Parlamentu České republiky, hejtmanům, primátorům statutárních měst a dalším subjektům.
Analýzy obsažené v tomto dokumentu společně s připomínkami dalších oslovených míst jsou základem pro zpracování vyhodnocení dopadů. Rozsah a struktura závěrečné zprávy odpovídá skutečnosti, že práce na návrzích obou zákonů byly zahájeny ještě před nabytím účinnosti novely Legislativních pravidel vlády a Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), tj. před 1. listopadem 2007. Nicméně je třeba zdůraznit, že ještě před započetím legislativních prací byly analyzovány nedostatky současného systému a posuzovány možnosti řešení, které byly poskytovány odborné veřejnosti k vyjádření. Teprve poté byly zahájeny legislativní práce.

1. Důvod předložení
Název:

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky

Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Podle stávající právní úpravy je Policie České republiky ozbrojeným bezpečnostním sborem působícím v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti. Plní hlavní roli na poli ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti, ochrany osob a majetku, odhalování, prověřování a vyšetřování trestných činů, chrání vybrané osoby a objekty, je činná v oblasti bezpečnosti silničního provozu, dosud chrání státní hranici, dohlíží na režim pobytu cizinců, vedle toho odhaluje přestupky, některé též projednává a také plní úkoly státní správy v oblastech, kde to stanoví zákon. 
Policie České republiky však není jediným a výhradním subjektem, který se podílí na zmíněných činnostech. Řadu úkolů zde plní i ústřední orgány státní správy, záchranné sbory a havarijní služby, zpravodajské služby, ozbrojené síly a v neposlední řadě některé úkoly při zajišťování vnitřní bezpečnosti plní i územní samosprávné celky (kraje a obce).
V současné době je v Policiei České republiky zařazeno 45295 policistů (tabulkový stav je 47416 služebních míst). Zároveň v této instituci pracují i občanští zaměstnanci, kterých je 11353 (tabulkový stav je 11030 pracovních míst).
V oblasti dohledu nad místními záležitostmi veřejného pořádku se dělí o působnost s obcemi, které je mohou zajišťovat za pomoci obecních policií. V oblasti ochrany osob a majetku se dělí o odpovědnost s právnickými a fyzickými osobami. 
Faktorem, který výrazně negativně ovlivňuje rozsah a četnost obecné bezpečnostní služby, je řada činností, při nichž Policie České republiky poskytuje poměrně rozsáhlý servis soukromým či veřejným subjektům na úkor běžného výkonu služby v území. 
Jedná se o různé druhy asistencí, suplování pořadatelské služby při kulturních, sportovních a společenských akcích, doručování zásilek soudů, doprovody peněžních transportů, rozměrného nebo nebezpečného nákladu apod. 
Ze sdělení Policie České republiky správ krajů a Policie České republiky správy hl.m. Prahy za II. pololetí roku 2006 vyplývá, že od soudů obdržely celkem 82479 žádostí o doručení písemností, přičemž nejvíce jich bylo požadováno od policejních orgánů Policie České republiky správy Severočeského kraje (21760), správy Severomoravského kraje (14744) a správy Západočeského kraje (11207). U ostatních  správ  krajů se jejich  počet pohyboval od 9400 (správy Jihomoravského kraje) do 3800 (správa Jihočeského kraje).  Počet realizovaných převozů zatčených osob k soudu za I. pololetí roku 2006 dosahoval úrovně za celý rok 2004.
 V  posledním období jde rovněž o velkou četnost asistencí soudním exekutorům. Například za I. pololetí roku 2006 bylo zaznamenáno 2433 případů žádostí o asistenci policie při soudních exekucích. Tyto asistence by bylo možno převést např. do kompetence justiční stráže.
Za I. pololetí roku 2006 bylo dále realizováno více než 6000 příkazů k zatčení, přičemž u Policie České republiky správy hl.m. Prahy to bylo 1580 příkazů, u správy Severočeského kraje 1360, u správy Severomoravského kraje 1230, u správy Jihomoravského kraje 700, u správy Středočeského kraje 450 příkazů k zatčení a u ostatních správ krajů se pohyboval jejich počet okolo 200. Naprostá většina případů zatčení obviněného byla ukončena tím, že po dodání zatčeného soudu, jehož soudce příkaz k zatčení vydal, byla zatčenému předána písemnost, kterou mu nebylo možné do té doby doručit, a následně nebylo výjimkou, že po několika minutách od dodání soudu byl soudcem propuštěn na svobodu.  
V minulých letech se stále zvyšoval podíl uniformované policie na trestním řízení, aniž by byla v odpovídajícím rozsahu personálně posílena (např. v roce 1980 obvodní oddělení policie zpracovala se stavem 10227 policistů 67825 trestných činů, v roce 1990 se stavem 10420 již 111958 a v roce 2005 se stavem 13772 policistů dokonce 267880 trestných činů). 
V roce 2006 bylo základními útvary služby pořádkové a železniční policie evidováno celkem 1.925 769 spisů. Z výše uvedeného celkového počtu bylo 1. 264 560 obyčejných čísel jednacích, 323337 spisů přestupkových a 337872 spisů v trestním řízení.
Roční zatíženost všech obvodních (místních) oddělení pořádkové policie a oddělení železniční policie se pohybuje v rozsahu  284144 spisů.
Příslušníky služby pořádkové a železniční policie bylo v roce 2006 zjištěno celkem 869 503 přestupků podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“). 
Výrazně nejvíce přestupků bylo zjištěno na úseku bezpečnosti a plynulosti  silničního  provozu podle § 22 zákona o přestupcích a to 555973.  Nutno dodat, že policisté obvodních oddělení plní úkoly na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu především v místech, kde není zřízena městská (obecní) policie a bezpečnostní situace si zajištění plnění těchto úkolů vyžaduje. Například v roce 2006 bylo policejním prezidentem vyhlášeno celkem 22 dopravně bezpečnostních akcí „KRYŠTOF“, na kterých se kromě policistů služby dopravní policie podílelo i 21761 policistů pořádkové a železniční policie. Kromě centrálně vyhlášených dopravně bezpečnostních akcí jsou vyhlašované i krajské a okresní dopravně bezpečnostní akce a na těchto se ve značné míře rovněž podílejí policisté služby pořádkové a železniční policie. Realizace uvedených akcí značně zkracovala dobu, kdy policisté mohli poskytovat službu veřejnosti v souladu s principy community policing. 
Dále  následují  přestupky  proti  majetku  podle § 50  zákona o  přestupcích, kterých  bylo zjištěno 173399 a na úseku veřejného pořádku a občanského soužití  podle  § 47 až § 49 zákona o přestupcích,  kterých   bylo  98015. 
Přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 zákona o přestupcích bylo zjištěno 25415. V blokovém řízení bylo řešeno celkem 594 455 přestupků, přičemž byla na pokutách uložena celková částka ve výši 287 087 170 Kč a správním orgánům bylo oznámeno nebo odevzdáno podle § 58 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona o přestupcích k projednání 148708 přestupků.  
V současné době musí Policie České republiky vést správní řízení v několika oblastech: cizinecká problematika, zbraně, střelivo a výbušniny, přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, domácí násilí. Činnosti policie jako správního úřadu nemohou podle dosavadní legislativy vykonávat občanští zaměstnanci policie, což znesnadňuje policii možnost, aby pro tyto činnosti získala kvalitní personální zázemí (zvlášť zřetelné u jazykové vybavenosti policistů – úředníků cizinecké policie).
Policisté jsou v kontextu shora uvedeného často v každodenní praxi silně zatíženi formálně značně náročnými administrativními úkony a v podstatě nepříliš produktivní byrokratickou činností.
Policie České republiky poskytuje služby, spočívající v usměrňování dopravní situace v místech konání větších kulturních, sportovních a společenských akcí, při doprovodech nadměrných nákladů apod. V řadě případů tak vykonává činnost, která je zastupitelná prostřednictvím pořadatelské služby nebo jiných civilních specializovaných subjektů. Tyto „vedlejší“ úkoly často odčerpávají značné personální a materiální kapacity, využitelné jinak k plnění primárního poslání.
Další činností je vyšetřování dopravních nehod včetně těch, kde dojde pouze ke škodě na majetku, a účastníci se v rámci zákonné možnosti nedohodnou na vyřízení věci bez účasti policie. Vzhledem ke stále vysokému počtu dopravních nehod, administrativní náročností úkonů při jejich zpracování a současným početním stavům, není tato služba schopna garantovat přiměřené reakční časy. Úroveň poskytované služby se tak stává častým terčem kritiky veřejnosti, neboť vedle časových ztrát bezprostředních účastníků dopravních nehod blokuje propustnost komunikací i pro ostatní účastníky silničního provozu. V jejich očích se tak hlavními viníky vzniklé situace stávají nikoliv účastníci nehody, ale „pomalí“ policisté.

CÍL: 

Základním cílem je posouzení, které ze svých současných úkolů by Policie České republiky v rámci systému vnitřní bezpečnosti státu měla plnit i nadále, a o které by se naopak měla podělit s jinými subjekty. Souběžně s tím je třeba zvážit, které ze stávajících pravomocí Policie České republiky je nutno jí zachovat, popř. které je třeba doplnit nebo naopak jí odejmout.
Tímto by mělo být dosaženo tzv. odbřemenění Policie České republiky od „nepolicejních činností“ a policie by tak mohla lépe alokovat své zdroje na zajišťování svého poslání tj. zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti.

2 . Návrh řešení včetně vyhodnocení nákladů a přínosů
Možnosti řešení byly navrhovány a posuzovány na základě výše stanoveného cíle. Důležitou částí návrhů je:
převedení agend, které přímo nesouvisejí s úkoly Policie České republiky na jiné subjekty, např. oblast cizinecké problematiky na civilní úřady, pomocné úkony ve správním řízení ve prospěch správních úřadů, správní trestání v oblasti drog, případně i v oblasti zbraní a střeliva);
odbourání činností, které Policie České republiky zatěžují na úkor jiných činností, které by měla poskytovat občanům, jedná se zejména o doručování obsílek pro soudy, převozy zatčených osob, asistence exekutorům, apod.; také tyto činnosti by měly být převedeny na jiné subjekty;
rozšíření okruhu subjektů, které mohou provádět některé činnosti, např. měření rychlosti vozidel;
zjednodušení současného duplicitního systému orientačního a lékařského vyšetření povinných osob;
zajišťování přepravy osob do záchytných stanic svěřit jiným subjektům;
některé činnosti vykonávané doposud policisty svěřit občanským zaměstnancům policie. 

Základní principy navrhovaných řešení

Činnosti/agendy, které jsou navrhovány k přesunu, budou zajišťovány civilními úřady. Dojde buď k přesunům v rámci Ministerstva vnitra, a nebo na jiné subjekty veřejné moci. 
Svěření některých činností civilním zaměstnancům nebo úřadům by mělo přinést úspory pro státní rozpočet, jelikož průměrné roční náklady na jednoho policistu se značně liší od nákladů občanského zaměstnance.

Průměrné roční náklady na jednoho policistu včetně režijních nákladů: 

Cca 735 tis. Kč. 
Průměrné roční náklady na jednoho zaměstnance obce včetně režijních nákladů: 

Cca 470 tis.Kč. 

V případě přesunů v rámci Policie České republiky z policistů na občanské zaměstnance dojde k úsporám peněz vynakládaných na mandatorní mzdové výdaje a zbude více peněz na investice.
Pokud dojde k delimitaci činností zajišťovaných nyní Policií České republiky na Ministerstvo vnitra, nepředpokládá se žádný nárůst tabulkových míst v souvislosti se zajišťováním nových činností.
Ostatní ústřední správní úřady, obce a kraje by měly zajišťovat většinu činností v rámci svých stávajících personálních a materiálních kapacit. Výjimky jsou uvedeny vždy u konkrétních činností.
V souvislosti s výše uvedeným je potřeba novelizovat celou řadu právních norem. U jednotlivých právních norem bylo provedeno vyhodnocení dopadů především ve smyslu změn oproti současnému stavu. U návrhů změn, které jsou technického nebo procesního charakteru, nebylo hodnocení v souladu s Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace provedeno.

Změna zákona o podpoře sportu (bezpečnost sportovních aktivit)

Projevy násilí, intolerance apod. návštěvníků některých sportovních utkání jsou výrazným bezpečnostním rizikem, ohrožujícím zdraví, život a majetek všech. Jedná se o faktor výrazně narušující vnitřní bezpečnost, jehož eliminace navíc obvykle vyžaduje nasazení specializovaných sil policie, což je do budoucna neudržitelné.
V souladu se zásadou „vnitřní bezpečnost je věcí všech“, prosazovanou Ministerstvem vnitra, je nově stanoveno, že tam, kde to vyžaduje ochrana bezpečnosti osob a majetku, bude vlastník sportovního zařízení povinen vydat a zveřejnit návštěvní řád a v něm podle místních podmínek upravit pravidla chování všech osob, které mají co do činění se sportovními podniky zde probíhajícími. Tím bude primární odpovědnost za bezpečnost osob a majetku ve vybraných sportovních zařízeních (kritérium výběru je uvedeno v předchozí větě),  svěřena vlastníkovi tohoto zařízení. Tato nová právní úprava je zařazena do jediného možného nosiče, kterým je zákon o podpoře sportu.
Teprve v případě, kdy vlastník předmětného sportovního zařízení přes veškerá učiněná opatření by nebyl schopen vlastními silami zabezpečit klid a pořádek ve sportovním zařízení, mohla by být využita Policie České republiky. 
Pro ilustraci lze uvést, že jenom v souvislosti s konáním fotbalových zápasů jarních kol I. Gambrinus ligy roku 2007 služba pořádkové a železniční policie Policie České republiky provedla 167 policejních opatření na ochranu veřejného pořádku v souvislosti s tzv. diváckým násilím. Z toho 68 opatření bylo prováděno s klasifikací „rizikový zápas“. Celkem muselo být nasazeno 10 601 příslušníků Policie České republiky. V této souvislosti bylo nad zákonem stanovenou dobu odpracováno 36 733 přesčasových hodin.
Jako formu preventivního působení a minimalizace policejních opatření ve smyslu předchozího odstavce, zavádí návrh změnového zákona oprávnění státu (Ministerstva vnitra) v případě, že vlastník zmíněného sportovního zařízení závažným způsobem poruší některou ze svých povinností stanovených zákonem, zakázat, po určenou dobu, účast návštěvníků na konkrétních sportovních podnicích. Smyslem tohoto záměru není v žádném případě omezování sportu, ale vždy a pouze ochrana bezpečnosti osob a majetku. Rovněž tak, pokud Policie České republiky bude muset ve sportovním zařízení obnovit veřejný pořádek v důsledku nečinnosti nebo nepřijetí adekvátních  opatření ze strany vlastníka sportovního zařízení, bude mít nárok na úhradu vynaložených nákladů. Tato konstrukce zcela odpovídá novému pojetí odpovědnosti za bezpečnost osob a majetku ve sportovních zařízeních a je analogií již existujících právních úprav. Nelze připustit, aby policie i nadále nahrazovala pořadatelskou službu při aktivitách tohoto druhu.
Dopady:
Při zabezpečování sportovních akcíi dochází k nárůstu spotřeby pohonných hmot, maziv a především mzdových nákladů, které souvisí s proplácením přesčasových hodin. Mezi jednotlivými policejními správami jsou však podstatné rozdíly v počtu sportovních akcí, které zabezpečují, proto i vynakládané částky na zajišťování akcí jsou značně odlišné. Správa Jihočeského kraje uvádí, že se jedná o minimální náklady. Oproti tomu správa Středočeského kraje vyčíslila náklady na 29 rizikových akcí ( ze 106 fotbalových utkání I. a II. Ligy a mezinárodních utkání) na 12,19 mil. Kč za rok a správa Západočeského kraje na 6,96 mil. Kč. 
Uvedené částky by v případě převedení odpovědnosti na vlastníka sportovního zařízení znamenaly úspory správ.
V případě, že Policie České republiky bude muset přesto zasáhnout v důsledku nečinnosti nebo nepřijetí adekvátních opatření ze strany vlastníka sportovního zařízení, bude jí náležet úhrada takto vynaložených nákladů. Tímto dochází k přenosu odpovědnosti za bezpečnost osob a ochrany majetku v konkrétních sportovních zařízeních z Policie České republiky na jejich vlastníky.

Jak již bylo uvedeno výše, zavádí návrh změnového zákona oprávnění státu (Ministerstva vnitra) možnost, při naplnění zákonných podmínek, po určenou dobu zakázat, po určenou dobu, účast návštěvníků na konkrétních sportovních podnicích. Smyslem tohoto záměru není v žádném případě omezování sportu, ale vždy a pouze ochrana bezpečnosti osob a majetku ve sportovních zařízeních, jejichž vlastníci jsou povinni vydat a zveřejnit návštěvní řád..
Dopady:
Nově vznikají úkoly pro Ministerstvo vnitra, které bude zajišťovat rozhodovací činnosti ve vztahu ke sportovním utkáním (rozhodování o neúčasti návštěvníků na konkrétních sportovních utkáních). Tyto úkoly však budou zajišťovány v rámci stávajících kapacit ministerstvaMinisterstva vnitra bez požadavku na navýšení počtu tabulkových míst.

Změna zákona o přestupcích

Hlavním cílem navrhované úpravy přestupkového zákona je odbřemenění Policie České republiky od nadměrného zatěžování činnostmi, které ne přímo souvisí s plněním úkolů stanovených jí zákonem o Policii České republiky (jejím primárním posláním) a znemožňují jí tak do značné míry plnit stěžejní úkol, kterým je zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Podobně jako u jiných „nepolicejních“ činností (doručování soudních obsílek, realizace příkazů k zatčení pouze z důvodů doručení písemností) je Policie České republiky povinna věnovat nemalé personální kapacity převážně na výkon administrativních činností a nemůže tak policisty posílat „do ulic“. 
To je také případ současné povinnosti nejen odhalovat a prošetřovat přestupky na úseku alkoholismu a toxikomanie, ale také tyto přestupky projednávat v nezkráceném správním řízení. Pro ilustraci, jen za rok 2006 prošetřovala Policie České republiky těchto přestupků 25 415.
V obdobných případech se nabízí analogie s jinými přestupky, např.  proti majetku, na úseku veřejného pořádku a občanského soužití, nebo na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, kde rovněž Policie České republiky provádí potřebná šetření a zajišťuje důkazní prostředky, věc pak ale předává příslušnému správnímu orgánu.
Dopady:
Návrh  proto směřuje alespoň k částečnému odbřemenění Policie České republiky od projednávání těchto přestupků v nezkrácením správním řízení.
Pokud Policie České republiky nadále nebude provádět nezkrácené správní řízení a dojde k přesunu projednávání přestupků na správní orgány (obce), dojde k úspoře fondu pracovní doby policistů s tím, že v jednotlivých správách se možnosti úspor značně liší. Příklad: správa Jihočeského kraje uvádí, že v současné době je 98% přestupků vyřizováno na místě, velké úspory tedy nelze očekávat. Vedle tohoto správa Středočeského kraje uvádí, že by při přesunu agendy došlo k úspoře fondu pracovní doby 10 policistů. 

Zároveň je nutno odstranit nepřesnou resp. zavádějící formulaci týkající se oprávnění obecní policie projednávat přestupky v blokovém řízení tak, aby odpovídala skutečnému rozsahu povinností a oprávnění obecní policie jako orgánu obce resp. strážníka. 

Změna zákona o obecní policii 
1) Obecní policie a krizové situace

Doposud neexistuje možnost obce, která zřídila obecní policii, pomoci jiné obci kdekoliv v České republice při vzniku krizových situací. Aktuální veřejnoprávní smlouvy uzavírané v oblasti obecní policie jsou založeny na konstrukci, kdy obce se musejí nacházet na území jednoho kraje a navíc jedna ze smluvních stran nesmí mít zřízenu obecní policii. Tato forma spolupráce obcí při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku byla koncipován zejména pro ty situace, kdy vnitřní bezpečnost státu není přímo a výrazně ohrožena. Pokud však dojde k vyhlášení krizového stavu, splnění výše zmíněných podmínek současné veřejnoprávní smlouvy je brzdou účinné a rychlé vzájemné pomoci obcí.  
V České republice odpovídající právní úprava chybí a obce po ní, zejména po zkušenostech s přírodními katastrofami volají (viz usnesení vlády č. 1214 ze dne 21. září 2005). Proto je zpracován návrh na vytvoření mechanismu vzájemné pomoci obcí v oblasti zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku) při vzniku krizových situací a vyhlášení krizových stavů prostřednictvím obecní policie, aniž by musely být splněny  podmínky. 

2) Zaměstnanci obce zařazení do obecní policie

Stávající zákon nerozlišuje mezi strážníkem a ostatními zaměstnanci obce zařazenými k obecní policii, což v praxi zejména na straně veřejnosti vyvolává řadu problémů, na koho a v jakém rozsahu se mohou obrátit se žádostí o pomoc. 
Jako optimální řešení se jeví rozdělení zaměstnanců obce zařazených do obecní policie na strážníky, čekatele (strážník, který doposud neabsolvoval zkoušku z odborné způsobilosti a není držitelem osvědčení) a ostatní zaměstnance (technickohospodářští pracovníci, obsluhy kamerových systémů apod.)

3) Vymezení věcné působnosti

Úkoly obecní policie jsou dosud stanoveny demonstrativně, což v praxi v důsledku extenzivního nebo naopak zužujícího výkladu přináší celou řadu problémů a navíc jde o kontraproduktivní jev ve vztahu k právním jistotám strážníků, ale zejména osob, vůči kterým realizují opatření, zákroky, úkony.
Z tohoto pohledu je v rámci předložené novely zákona o obecní policii věcná působnost stanovena taxativně s tím, že tato je konkrétně realizována prostřednictvím resp. v rozsahu povinností a oprávnění strážníka.

4) Spolupráce obecní policie s dalšími subjekty
Návrh novely zákona o obecní policii vytváří doposud chybějící právní základ mechanismů, prostředků pro stanovení zásad a forem spolupráce obecní policie a zejména Policie České republiky v oblasti zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a navazuje tak na právní úpravu obsaženou v novém zákoně o Policii České republiky. 
5) Podmínky vzniku, trvání pracovního poměru strážníka

Od roku 1995 jsou neustále rozšiřována oprávnění obecní policie, resp. strážníků. Přitom podmínky pro vznik, trvání a zánik pracovního poměru jsou v podstatě totožné jako v roce 1992, kdy obecní policie začaly být zřizovány.
S ohledem na výše uvedené je třeba klást mnohem větší důraz na trestněprávní, morálněvolní a zdravotní podmínky vzniku a zániku pracovního poměru. Novela zákona o obecní policii na tuto skutečnost reaguje.

6) Odborné předpoklady
Stávající odborné předpoklady strážníka a způsob jejich ověřování neodpovídá aktuálnímu rozsahu oprávnění obecní policie resp. strážníka. Proto musí být podmínky ověřování odborné způsobilosti před zkušební komisí Ministerstva vnitra zpřísněny.
Dopady: 
V souvislosti se zpětným převzetím agendy vydávání osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů strážníků Ministerstvem vnitra dojde k posílení státního rozpočtu o správní poplatky spojené s vydáváním osvědčení. V letech 2009 až 2012 je předpokládáno vydání cca 3000 osvědčení strážníků ročně. Z toho vyplývá každoroční příjem státního rozpočtu ve výši cca 600 tis. Kč. Na krajských úřadech agendu spojenou s vydáváním, pozastavováním platnosti a odnímáním osvědčení doposud vykonával minimálně 1 zaměstnanec. Na základě realizované změny by mělo dojít k úsporám nákladů na tato místa, jelikož výše uvedené činnosti již nebudou zabezpečovány. 
Na Mministerstvu vnitra, kterým tato činnost byla zabezpečována do roku 2000, tuto agendu vykonávali 3 zaměstnanci pro území celé České republiky. Pokud dojde k přijetí navrhovaného řešení, bude situace obdobná. Zajištění této činnosti nebude znamenat zvýšení požadavku na počet tabulkových míst. Agenda bud zajišťována v rámci stávajících kapacit ministerstvaMinisterstva vnitra. 

7) Oprávnění strážníka

Rozsah oprávnění strážníků je dostatečný a odpovídá jejich hlavnímu úkolu – zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Tudíž objektivně neexistuje potřeba je rozšiřovat, ale naopak dílčím způsobem zúžit.
Rovněž stávající formulace některých oprávnění strážníka, z pohledu zákonem požadovaných formálních úkonů s nimi spojených, nadbytečně zatěžují osoby, vůči nimž je prováděn úkon, zákrok či jiné opatření, ale i samotného strážníka. V dalších případech znění některých ustanovení zákona o obecní policii neodpovídá speciální právní úpravě obsažené v jiném zákoně (jedná se např. o oprávnění požadovat vysvětlení, oprávnění požadovat prokázání totožnosti, oprávnění odebrat zbraň, oprávnění odejmout věc, oprávnění použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, oprávnění použít donucovací prostředek včetně služební zbraně); proto je novela zákona o obecní policii odpovídajícím způsobem modifikuje.
Za účelem vyloučení rozdílné interpretace obdobných oprávnění strážníka a příslušníka Policie České republiky v souvislosti s přijetím nového zákona o Policii České republiky, je rovněž nutno, tam, kde je to možné a žádoucí, sjednotit jejich dikci, aniž by docházelo k zásadnímu rozšiřování kompetencí obecní policie resp. strážníka a vzniku pozitivních nebo negativních kompetenčních sporů.

8) Přístup obecní policie do informačních systémů

Obecní policie v aplikační praxi právních norem naráží na problémy spojené s přístupem do informačních systémů. Je to dáno mj. i tím, že současný zákon o obecní policii postrádá mechanismy předávání informací zde obsažených.
V novele zákona o obecní policii je tudíž jednoznačně upraveno, do jakých informačních systémů má obecní policie přístup a pravidla této činnosti.

9) Působnost Ministerstva vnitra

Ministerstvo vnitra nedisponuje dostatečnými prostředky metodiky a kontroly ve vztahu k obecním policií. Absence metodického usměrňování obecních policií ze strany Ministerstva vnitra se v praxi mj. projevuje i tím, že řada obecních policií, zejména po poslední novele zákona o obecní policii z roku 2002, zaměřuje svoje působení především na oblast provozu na pozemních komunikacích a nevěnuje se tolik, na rozdíl od předchozího období, jiným, mnohdy důležitějším oblastem spadajícím do místních záležitostí veřejného pořádku. Pro ilustraci tohoto trendu lze uvést, že v roce 2006 strážníci v České republice odhalili 1 391 371 přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, z nichž 808 147 projednali v blokovém řízení, zatímco všech ostatních přestupků odhalili pouze 384 334 a blokově jich projednali 149 264. Podobná situace existovala i v roce předchozím. Přitom důvody pro takový přístup, často uváděné zřizovateli těchto orgánů obce (např. získání finančních prostředků pro další rozvoj obecní policie) jsou liché, protože výnosy blokových pokut představují cca desetinu nákladů spojených s financováním obecních policií.
Řešením výše uvedených nedostatků je, vedle jiných opatření, i definování působnosti a pravomoci Ministerstva vnitra (koordinační, dozorová a sankční) v předmětné oblasti.
Dopady: 
Dozorová činnost v oblasti obecní policie bude zajišťována v rámci stávajících kapacit ministerstvaMinisterstva vnitra bez nároku na navýšení počtu tabulkových míst.

Změna zákona o rozpočtových pravidlech a zákona o majetku státu 
V souvislosti s návrhem zákona o Policii České republiky dochází k zásadní změně dosavadního ekonomického fungování tohoto ozbrojeného bezpečnostního sboru. Změny ekonomického charakteru se dotknou i práce Ministerstva vnitra. Vše je nutno odpovídajícím způsobem promítnout do výše uvedenýchtohoto zákonůa. 
Dopady: 
Vyhodnocení dopadů navrhovaných změn je součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů návrhu zákona o Policii České republiky.
Rozšířením výjimek při určení peněz z prodeje majetku České republiky tak jako je tomu v případě Armády České republiky, bude moci Policii České republiky operativně disponovat prostředky získanými z prodeje majetku, se kterým hospodaří. Policii České republiky bude tak disponovat odpovídajícími ekonomickými nástroji a efektivněji plnit své úkoly. V případě nepřijetí novely zákona o rozpočtových pravidlech by se při přerozdělením takto získaných prostředků v rámci státního rozpočtu nemusel zpátky Policii České republiky dostat jejich celý původní objem. 

Změna zákona o silničním provozu
1) Oprávnění zjišťovat přítomnost alkoholu a jiných návykových látek v organismu řidiče
Podle stávajícího zákona o silničním provozu může výše uvedenou činnost vykonávat pouze příslušník Policie České republiky a strážník obecní policie. Přitom tabákový zákon svěřuje toto oprávnění ve vztahu k osobám, které vykonávají činnost, při které by mohly způsobit ohrožení života, zdraví nebo majetku (tím nepochybně řízení vozidla v silničním provozu je), i dalším subjektům. Z tohoto důvodu je nutno sjednotit úpravy tabákového zákona a zákona o silničním provozu a to tak, že povinností řidiče bude podrobit se orientačnímu vyšetření případně odbornému lékařskému vyšetření na výzvu také příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele nebo jeho ošetřujícího lékaře.

Dopady: 
Povinností řidiče bude podrobit se orientačnímu vyšetření, případně odbornému lékařskému vyšetření na výzvu také příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele nebo jeho ošetřujícího lékaře.

2) Měření rychlosti vozidel dalšími subjekty

Podle současné právní úpravy mohou rychlost vozidel měřit Policiie České republiky, obecní policie a podnikatelské subjekty. Posledně zmíněné však nemohou pořizovat osobní údaje účastníků v silničním provozu. Jimi opatřené důkazy obsahující osobní údaje pro potřebu správních řízení mají problematickou hodnotu (viz § 12 občanského zákoníku - ochrana osobnosti). Navíc u nich nejsou, na rozdíl od Policiie České republiky a obecní policie stanovena žádná specifická pravidla pro výkon této živnosti. 
Novela zákona o silničním provozu založením výslovného oprávnění podnikatelským subjektům měřit rychlost vozidel tento nedostatek odstraňuje.
Dopad: 
Pozitivní dopad se očekává zejména na menší obce, které nemají zřízenu obecní policii a v jejich územním obvodu dochází na některých kritických místech k častému porušování maximální povolené rychlosti. Tyto obce budou moci na základě uzavřené smlouvy se soukromým subjektem oprávněným k úřednímu měření rychlosti ochránit veřejný pořádek ve svém územním obvodu. Současně je v rámci efektivního výkonu této činnosti nutné stanovit, že soukromoprávní subjekty mají povinnost postupovat v součinnosti s Policiií České republiky a obecní policií.

3) Zvýšení limitu škody nad stávající hranici 50 tis. Kč

Podle stávající právní úpravy, dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech částku 50 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody mj. povinni neprodleně ohlásit dopravní nehodu příslušníkovi Policie České republiky a setrvat na místě dopravní nehody až do jeho příchodu nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. Dále pak, pokud při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech nižší než 50 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni ohlásit tuto nehodu příslušníkovi Policii České republiky, jestliže se nedohodnou na míře účasti na způsobení vzniklé škody nebo byla-li hmotná škoda způsobena na majetku třetí osoby.
V roce 2006 Policie České republiky šetřila celkem 187 965 nehod s hmotnou škodou, účastí třetí osoby a následky na životech a zdraví. Z uvedeného počtu bylo 165 850 nehod jen s hmotnou škodou a dalších 22 115 nehod skončilo s následky na životech nebo zdraví. Členění nehod „jen s hmotnou škodou“ podle hodnoty odhadu hmotné škody na jednotlivých vozidlelch, ukazuje následující tabulka. Data vycházejí ze systému počítačové evidence nehod v silničním provozu Policejního prezidia České republiky. 

 rok 2006do 50 tisícnad 50 tis.Počet nehod - celkem140 52225 328tj.% z celkového počtu84,715,3Účast třetí osoby84 01913 559tj.% z celkového počtu86,113,9
	Počet nehod, kde hmotná škoda na žádném z vozidel nepřesáhne 50 000 Kč, představuje téměř 85% z celkového počtu nehod jen s hmotnou škodou (nebo také nehod bez následků na životech nebo zdraví) a počet nehod nad touto hranicí pak představuje jen 15,3%. 
Podle současné právní úpravy musí být nehody, kde byla způsobena hmotná škoda na majetku třetí osoby, rovněž šetřeny Policií České republikyR. Přitom z pohledu výše škody (do 50 000 Kč) tvořily tyto nehody více jak 40 % všech dopravních nehod s výší škody do 50 000 Kč.




Dopady: 
Zvýšením limitu škody nad stávající hranici 50 000 Kč dojde k výraznému omezení působení Policie České republiky na úseku dopravních nehod. 
Jelikož musí být každé motorové vozidlo odpovídajícím způsobem pojištěno, otevírá se tak podnikatelskému prostředí možnost vyřizovat škodní události operativně a bez účasti Policie České republiky.
Úspory na straně Policie České republiky:
Průměrná doba  trvání vyšetření a zpracování nehody včetně dopravy na místo nehody cca v hodnotě 2,3 hodiny;, pak zvýšením limitu škody nad 50 000 Kč dojde minimálně k úspoře cca  16 000 hodin.
Taxativně stanovit čas na šetření silniční dopravní nehody nelze. Odráží se zde totiž několik faktorů, které dobu šetření mohou negativně ovlivnit. V prvé řadě se jedná o rozlišení druhu ukončení šetření dopravní nehody. Může jít o dopravní nehodu, kdy její šetření je ukončeno na místě v rámci blokového řízení, popřípadě věc je odložena ve smyslu ustanovení § 58 odst. 3 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (střet vozidla se zvěří, škodní událost). Dále se může jednat o dopravní nehody, kdy šetření pokračuje i po návratu z místa dopravní nehody a věc se následně odevzdává příslušnému správnímu orgánu k projednání podle zvláštních předpisů, oznamuje se příslušným správním orgánům k jejich projednání, popřípadě se jedná o podezření z naplnění skutkové podstaty trestného činu.
Nicméně v prvé řadě je nutné zohlednit dobu potřebnou na dojezd výjezdové skupiny na místo dopravní nehody. Samotná doba dojezdu výjezdového vozidla na místo dopravní nehody se odvíjí od velikosti teritoria okresu, kde k dopravní nehodě došlo, a od klimatických podmínek v době výjezdu. Nejde samozřejmě porovnávat okres Jindřichův Hradec například s okresem Děčín nebo Praha-venkov, kde s ohledem na velikost okresu a v některých případech i dostupnost budou dojezdové časy výjezdových vozidel na místo dopravní nehody zákonitě delší. Porovnáním dojezdových časů lze udělat kvalifikovaný odhad, kdy čas dojezdu na místo dopravní nehody se přibližně pohybuje někde mezi 30 – 60 min. V průměru se bude tedy jednat o čas 45 min. na dojezd k dopravní nehodě od doby, kdy se příslušník Policie České republiky o této dozvěděl. 
Následuje čas potřebný pro samotné šetření dopravní nehody, kdy výjezdová služba získává základní údaje o příčinách vzniku dopravní nehody a o průběhu nehodového děje, přičemž provede vytěžení účastníků dopravní nehody, ohledání místa dopravní nehody a další prvotní a neodkladné úkony s tím spojené (dechová zkouška, vyžádání dokladů potřebných pro řízení motorového vozidla, provedení lustrací apod.), vyhotoví náčrtek, provede fotodokumentaci a v případě, že jsou splněny podmínky pro postup ve smyslu ustanovení § 84 přestupkového zákona, tak sepíše „Protokol o nehodě v silničním provozu s projednáním“. Na místě dopravní nehody si výjezdová služba svou činnost koordinuje a to tak, že převážně jeden příslušník Policie České republiky komunikuje s účastníky dopravní nehody a druhý zjišťuje a zajišťuje stopy a provádí dokumentaci (náčrtek místa dopravní nehody, foto). Samotné sepsání protokolu je rovněž závislé odna počtu zúčastněných a to jak řidičů, tak spolujezdců a svědků, kdy tyto osoby musí být rovněž zavedeny do systému LOTUS NOTES. V průměru lze odhadnout čas potřebný na veškerou činnost spojenou s šetřením dopravní nehody, jejíž šetření je ukončené na místě v rámci blokového řízení, na 35 – 40min., který samozřejmě může být i překročen.
Po návratu z místa dopravní nehody na útvar Policie České republiky musí, v případě, že nenastane žádný technický problém a dopravní nehoda je zadokumentována do výpočetní techniky na místě samém, výjezdová služba zapracovat  nashromážděná data do stacionárního počítače, přesunout do databáze fotodokumentaci pořizovanou na digitálním fotoaparátu a doplnit statistický formulář. Dobu trvání celého tohoto aktu lze odhadnout na 10 – 15 min. 
Celkovou dobu, kterou výjezdová služba šetří dopravní nehodu, jejíž šetření je ukončeno na místě v rámci blokového řízení, lze za optimálních podmínek rozvrhnout následně:

Jízda na místo dopravní nehody od chvíle oznámení 	45 min.
Činnost výjezdové služby na místě dopravní nehody 	40 min.
Jízda zpět na základnu 					45 min.
Činnost po návratu z místa dopravní nehody 		10 min.
Celkem 							2 hod. 20 min.

Snížení zatíženosti Policie České republiky při nešetření těchto dopravních nehod nelze však zobecnit na všechny dopravní nehody, jejichž šetření je ukončeno v rámci blokového řízení. Zde je třeba rovněž zohlednit nutnost šetření dopravních nehod, kdy výše vzniku hmotné škody nedosahuje hranice, kdy podle zákona o silničním provozu jsou účastníci dopravní nehody povinni neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, ale i přes to žádají, aby byla dopravní nehoda Policií České republiky šetřena. Jako důvod udávají obavu z následného uplatňování vzniklé hmotné škody, popřípadě je nahlášení dopravní nehody po nich požadováno jejich pojistitelem. Dojde-li k dodatečnému nahlášení dopravní nehody, tak následné šetření je významně náročnější.
Současně je nutno upozornit na skutečnost, že i přes výše uvedené je nutné zachování nepřetržitosti služby Policie České republiky na daném úseku. I přes navrhované výrazné snížení počtu dopravních nehod, které by Policie České republiky šetřila, je nezbytné zachovat optimální počty příslušníků Policie České republiky na příslušných útvarech. Policie České republiky plní totiž řadu dalších úkolů v oblasti provozu na pozemních komunikacích včetně výkonu dohledu nad BESIP. Právě do této oblasti by se značná část z agendy dopravních nehod „uvolněných“ příslušníků Policie České republiky mohla přesunout a tím pádem naplnit jeden z primárních úkolů státu v předmětné oblasti.

4) Předávání informací o přestupcích (vedle stávajících informací o nehodách) proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu pojišťovnám

Navrženou změnu lze považovat za doprovodné opatření ke zvýšení limitu škody pro povinné hlášení dopravní nehody Policii České republiky. Měla by umožnit zpřístupnit pojišťovnám informace o přestupcích na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Informace o těchto přestupcích a jejich pachatelích umožní pojišťovnám zohlednit ve své pojistné politice rizikovost i těch pojistníků, kteří opakovaně páchají zmíněné přestupky, nicméně dosud nezpůsobili žádnou dopravní nehodu. O těchto potenciálně i velmi rizikových pojistnících, na rozdíl od dopravních nehod, pojišťovny informace nemají. Dnes mohou proto pojišťovny „sankcionovat“ pouze dopravní nehody, ke kterým již došlo. Nemohou tak zohlednit rizikové chování řidičů, kteří se často dopouštějí nebezpečných přestupků a působit tak na ně preventivně. Zdražení povinného ručení vůči těmto řidičům bude působit na jejich chování a přispěje ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu.

Viz také související změna zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

Změna tabákového zákona
1) Orientační a lékařské vyšetření
Navrhuje se zjednodušení současného duplicitního systému orientačního a lékařského vyšetření povinných osob na přítomnost alkoholu v organismu, spojený s jejich  následnou dopravou k lékařskému vyšetření do zdravotnického zařízení. Tím vznikají, zejména na straně Policie České republiky a obecních policií, značné více náklady spojené s touto činností. To vše je nadbytečné s ohledem na existenci detekčních přístrojů, jejichž výsledky měření jsou zcela srovnatelné se závěry lékařského vyšetření provedeného ve zdravotnickém zařízení. 
Dopady: 
V případě přijetí navrhovaného řešení dojde k úsporám v průměru 1,6 mil. Kč na jednu krajskou správu.
Úspory by se měly projevit i v případě zdravotnických zařízení, která musí nyní zajišťovat celodenní služby pro účely provádění lékařského vyšetření.
Zefektivnění činnosti správních orgánů a orgánů činných v trestním řízení, z důvodu snazšího získávání důkazních prostředků.
Eliminace možného korupčního jednání subjektů oprávněných vyzvat povinnou osobu k ověření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky.
Odstranění možnosti manipulace s důkazním materiálem. 

2) Odpovědnost za zajišťování přepravy osob k lékařskému vyšetření a do záchytné stanice

Další zásadní problém současné právní úpravy spočívá v zajišťování přepravy osob k lékařskému vyšetření a případnému následnému transportu do záchytných stanic prostřednictvím vozidel Policie České republiky a to i ve prospěch obecní policie. Policii České republiky tato činnost neúměrně personálně a ekonomicky zatěžuje a navíc ji nelze, z pohledu úlohy této ozbrojené složky ve společnosti, v žádném případě považovat za smysluplnou. V roce 2006 bylo do záchytných stanic v České republice dopraveno celkem 9 343 osob, z toho motorovými vozidly Policie České republiky 6 270 osob a speciálně upravenými motorovými vozidly ve vlastnictví hl.m. Prahy, jejichž provoz zabezpečuje Městská policie hl.m. Prahy, 3073 osob. Z pohledu Policie České republiky se tedy v průměru jedná o zajišťování 17 převozů denně. Problematiku boje s alkoholismem tabákový zákon primárně svěřuje do působnosti obce. Jedná se o oblast spadající do místních záležitostí veřejného pořádku zabezpečovaných obcí (viz § 22 odst. 2 tabákového zákona).
Z tohoto důvodu musí obce nést odpovědnost za dopravu těchto osob do příslušných zařízení. Pokud obec nebude mít zřízenu obecní policii nebo neuzavře veřejnoprávní smlouvu podle zákona o obecní policii a tím, kdo povinnou osobu vyzval k provedení úkonů podle tabákového zákona bude příslušník Policie České republiky, zajistí přepravu takové osoby Policie České republiky.Přitom bude záležet na obci, jak technicky tuto činnost zabezpečí, resp. prostřednictvím kterého subjektu tak učiní (např. obecní policie – viz zmocnění v novele zákona o obecní policii, zdravotnická Záchranná služba na základě smlouvy uzavřené s obcí, soukromoprávní subjekt apod.).


Dopady
Zatížení rozpočtů obcí. Obcím pravděpodobně vzrostou náklady, které budou souviset s převozem povinných osob k lékařskému vyšetření resp. do záchytných stanic v souvislosti s novelou tabákového zákona. Nicméně v případě, kdy se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky v krvi povinné osoby, bude tato hradit nejen provedení vyšetření biologického materiálu, ale i samotnou dopravu. Předem nelze ani rámcově odhadnout náklady spojené s touto činností. Vše odvisí od počtu případů a  od faktu, zda se záchytná stanice nachází na území obce, či nikoliv. To však platí pouze v tom případě, kdy obec bude tuto činnost zabezpečovat vlastními silami. Pokud obec uzavře příslušnou smlouvu např. se soukromoprávním subjektem, bude finanční dopad na rozpočet obce minimální. Pro ilustraci lze uvést, že Policie České republiky vyčíslila náklady spojené s převozem 6 270 osob do záchytných stanic v roce 2006 (k tomu blíže viz důvodová zpráva, bod I., změna tabákového zákona) na 665 000 Kč. Hlavní město Praha pak uvádí, že za první pololetí roku 2006 činily náklady předmětné činnosti 2 347 863,- Kč. Z této částky ovšem připadá 1 208 004,- Kč na pořízení a úpravu specializovaného vozidla (Renault Master), 116 000,- Kč na pohonné hmoty, 174 500,- Kč na servis a opravy vozidla a náklady na mzdu strážníků pak představují částku 824 852,- Kč.

Změna občanského soudního řádu, exekučního řádu, změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži a dalších předpisů

Podle stávající právní úpravy musí Policie České republiky plnit řadů úkolů ve prospěch správních orgánů, soudů, soukromých subjektů (exekutoři) a tak suplovat činnost již existujících a někdy i specializovaných institucí (např. justiční stráž, soukromé bezpečnostní služby). Tyto činnosti Policii České republiky neúměrně zatěžují, jsou časově, personálně a ekonomicky náročné. Pokud Policie České republiky se má v budoucnu stát moderním policejním sborem, je nutno tyto její nadbytečné činnosti eliminovat. Pro příklad - základní útvary služby pořádkové a železniční policie musejí, na základě zákona, asistovat při výkonu rozhodnutí různých orgánů. V  posledním období jde zejména o velkou četnost asistencí soudním exekutorům. Například za 1. pololetí roku 2006 bylo zaznamenáno 2 433 případů žádostí o asistenci Policie České republiky při soudních exekucích. 
Řešením popsané neutěšené situace je využití, ze strany zmíněných subjektů k některým činnostem, doposud realizovaným Policií České republiky, svých vlastních sil a prostředků, případně podnikatelských subjektů, založené odpovídající změnou výše zmíněných zákonů, případně prováděcích předpisů. 
Rovněž je nutno vyřešit možnost využití příslušníků vězeňské služby a justiční stráže pro plnění úkolů Policie České republiky v souladu s novým zákonem o Policii České republiky.
Dopady:
Dojde k úsporám nákladů na zajišťování asistencí exekutorům, přičemž náklady správy Středočeského kraje byly odhadnuty v roce 2006 na 4,63 mil. Kč. Úspory budou samozřejmě jen částečné, jelikož v odůvodněných případech bude moci exekutor požádat Policii České republiky o asistenci. Již nyní podle údajů Ministerstva spravedlnosti žádají exekutoři o asistenci u 2 433 soudních exekucí z celkového počtu 164 331 nařízených soudních exekucí.
Náklady exekuce se přenášejí na povinnou osobu.

Změna zákona o zbraních, změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, změna živnostenského zákona, změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, změna zákona o hornické činnosti a dalších

Změny těchto předpisů se netýkají jejich věcné stránky, pouze je vytvořen soulad mezi organizační, územní strukturou Policie České republiky (viz nový zákon o Policii České republiky) a působností jednotlivých útvarů tohoto bezpečnostního sboru při výkonu státní správy v konkrétních případech obsažených ve shora uvedených zákonech.

Změna zákona o silniční dopravě
Stejně jako Armáda České republiky i Policie České republiky realizuje přepravu nebezpečných věcí po pozemních komunikacích i ve volném terénu (např. nalezené střelivo a nevybuchlá munice převážená policejními pyrotechniky za účelem její likvidace apod.) Proto je namístě, aby i Policie České republiky, s ohledem na ochranu života a zdraví osob a majetku disponovala za účelem rychlého odstranění vzniku možné hrozby stejnými výjimkami z ustanovení § 22 a 23, ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách při provádění vlastních úkolů (jedná se zejména o výjimky z dohody ADR).

Změna zákona o pobytu cizinců, změna zákona o azylu, změna zákona o dočasné ochraně cizinců

Vzhledem k zamýšlenému odbřemeňování Policie České republiky od nepolicejních činností dochází též k novelám uvedených právních předpisů. Vzrůstající zájem cizinců o krátkodobé návštěvy České republiky, ale zejména o dlouhodobou imigraci, ve svém důsledku znamená nárůst správních a jiných administrativních činností zatěžujících policiiPolicii České republiky, což se negativně odráží v intenzitě a kvalitě výkonu policejních činností souvisejících s aplikací citovaných zákonů. Zejména proto by Policie České republiky měla být oproštěna od činností, které mohou být zabezpečeny stejně kvalitně také civilním úřadem. Vzhledem k rozsáhlosti činností, organizačního, materiálně technického i personálního zázemí není reálné Policii České republiky od těchto úkolů oprostit jednorázově. Tento proces by měl proto proběhnout v několika fázích. 

1. etapa

V souvislosti s převedením některých správních činností z Policie České republiky na Ministerstvo vnitra bude pro realizaci prvé etapy nezbytné zřídit v jednotlivých vyšších územních samosprávných celcích nová pracoviště Ministerstva vnitra, která budou danou činnost zajišťovat. Náklady na realizaci se předpokládají v částce cca 156 milionů Kč. Tyto náklady zahrnují mzdové náklady na 160 pracovníků (ve výši cca 52 milionů Kč), na jejich materiální zabezpečení (ve výši cca 20 milionů Kč) a na pronájem prostor (ve výši cca 84 milionů Kč). Skutečné náklady, zejména v oblasti mezd, by však měly být výrazně nižší, a to s ohledem na skutečnost, že navrhovaným opatřením by mělo dojít současně ke snížení počtu pracovníků Policie České republiky, resp. i policistů, kteří dosud takovou činnost zajišťují.
V rámci oddělení cizinecké policie, do jejichž působnosti v současné době spadá rozhodování o trvalých pobytech, o dlouhodobých pobytech, udělování dlouhodobých víz a zajišťování dalších úkonů souvisejících s pobytem cizinců na území České republikyR, je v současné době systemizováno cca 1070 tabulkových míst (z tohoto 220 pro občanské zaměstnance a 850 pro policisty).
Podíl činností souvisejících s povolováním trvalých pobytů na celkové činnosti zajišťované odděleními cizinecké policie lze odhadnout na 10 až 25 %. Při průměrné hodnotě 17% podílu těchto činností to znamená, že v rámci oblastníkrajských ředitelství zajišťuje tyto činnosti cca 144 policistů a 37 občanských zaměstnanců, tj. 181 tabulkových míst. V rámci ředitelství služby cizinecké policie pracuje 6 zaměstnanců, kteří zajišťují druhostupňové řízení ve věcech trvalého pobytu a s tím související činnosti řešené podle správního řádu a dále rozhodování v prvém stupni správního řízení o žádostech o povolení trvalého pobytu z humanitárních důvodů nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
Dopady:
Delimitace 182 tabulkových míst na Ministerstvo vnitra v souvislosti se zajišťováním činností souvisejících s problematikou trvalých pobytů.
Tabulka finančních potřeb
Mzdová kalkulace za rok pro 182 zaměstnanců57. 891.238 KčPrůměrný měsíční plat26.506 KčNájemné12.094.904 KčMateriální zabezpečení21.177.000 Kč
S ohledem na delimitaci tabulkových míst se nepředpokládá žádný nárůst mzdových nákladů, ale naopak lze ve výsledném efektu počítat s úsporami.
Pro účely materiálního zabezpečení zaměstnanců se počítá s pořízením nového vybavení. Vychází se z toho, že v okamžiku převodu daných činností bude zařízení již zastaralé a proto by bylo nezbytné provést následně jeho obměnu.
Nájemné je kalkulováno pro případ, že dojde k pronájmu prostor na komerční bázi, přičemž podstatnou část nákladů (10 mil. Kč) činní náklady v Praze a Středočeském kraji. Nicméně k pronájmům na komerční bázi bude přistoupeno pouze v těch případech, kdy nebude možné využít vlastní prostory, které nebude Policie České republiky využívat.
2. etapa

S výjimkou udělování víz doje k převodubude na Ministerstvo vnitra převedena i agenday přechodných pobytů. Do doby realizace tohoto převodu ( konec roku 2012) může dojít k podstatné změně v počtu cizinců žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republikyR, včetně s tím souvisejících dalších činností, v porovnání se současným stavem. Současně s tím je potřeba počítat i s odpovídajícími změnami, pokud jde o počet policistů a civilních zaměstnanců, kteří budou tuto problematiku řešit. 
Z hlediska personálního zajištění bude i v tomto případě požadavek na nárůst počtu zaměstnanců řešen delimitací odpovídajícího počtu tabulkových míst z cizinecké policie a ředitelství služby cizinecké policie. Je však nezbytné počítat se náklady na zajištění provozu pracovišť.
Změna zákona o civilním letectví

Policie České republiky se v rámci své činnosti dlouhodobě potýká s problémy vyplývajícími z nedostatečné či zcela absentující právní úpravy režimu českých policejních letadel, jež při plnění svých úkolů používá. Právní úprava v České republice rozlišuje v souladu s mezinárodním leteckým právem režim civilních letadel a režim letadel státních. Dostatečná zákonná úprava režimu jiných státních letadel, než jsou letadla vojenská, však absentuje.
V současné době neexistuje zákonné řešení kompetence k výkonu státní správy nad policejními letadly. Konkrétně se jedná o registraci policejních letadel (a s tím související otázky jejich mezinárodněprávně relevantního značení a vydávání příslušných dokladů) a dozor nad těmito letadly, jejich leteckým personálem a jimi realizovanými leteckými činnostmi. Navazující problém představuje potřeba mezinárodně uznávaných protokolů a osvědčení, průkazů způsobilosti leteckého personálu a kvalifikací. Zcela nedostačující je rovněž právní úprava problematiky odborně technického zjišťování příčin leteckých nehod těchto letadel.
Existují dvě možnosti, kam by mohlo být řešení dané problematiky umístěno.
Varianta I. Ministerstvo vnitra
Varianta II. Úřad pro civilní letectví

Po vyhodnocení obou variant z pohledu efektivnosti zajišťování kompetence k výkonu státní správy nad policejními letadly bylo rozhodnuto o stanovení nové působnosti pro Úřad pro civilní letectví. Počet letadel/vrtulníků nepřesahuje počet 15 ks. Z tohoto důvodu by bylo značně neekonomické přidávat Ministerstvu vnitra tuto novou kompetenci, která nesouvisí s žádnou jinou podobnou činností. Současně je pravdou, že policejní letadla zajišťují ve velkém počtu přepravu civilních osob (např. pachatelů trestných činů, důležitých svědků, lékařů, členů krizových štábů apod.) a podílejí se na řadě civilních činností obecně (viz např. činnost Letecké záchranné služby).  Také z tohoto důvodu se navrhuje přidání působnosti Úřadu pro civilní letectví.
Na druhé straně je nutné říci, že pokud by se použilo analogicky vztahu Ministerstvo obrany a armádaArmáda České republiky – Ministerstvo vnitra a Policie České republiky, svědčilo by to ve prospěch stanovení působnosti Ministerstvu vnitra.
Za účelem vytvoření technických předpokladů pro zřízení rejstříku policejních letadel vedeného Úřadem pro civilní letectví se posouvá účinnost novely tohoto zákona na 1. ledna 2010.
Dopady:
Náklady spojené se zřízením veřejného rejstříku policejních letadel, který bude vést Úřad pro civilní letectví Ministerstva dopravy a dále náklady spojené sze zajišťováním výkonu státní správy nad policejními letaedly. Náklady by měly být pokryty v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy. 

Změna zákona o právu shromažďovacím
Zákon o právu shromažďovacím se novelizuje včleněním původního § 46 zákona o Policii České republiky do ustanovení upravujícího rozpouštění shromáždění. Tato drobná úprava vychází ze snahy o zpřehlednění nově navrhovaného zákona o Policii České republikyR.
 
Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
Návrh zákona o Policii České republiky nově stanovuje, že školské či výchovné zařízení, ze kterého utekl svěřenec s nařízenou ochrannou nebo uloženou ústavní výchovou, je zodpovědné za bezodkladné zajištění odvozu z útvaru Policie České republiky, který svěřence zadržel, a v případě, že tuto povinnost nezajistí, je povinno hradit Policii České republiky náklady vzniklé v souvislosti s převozem. Z tohoto důvodu je nutné provést odpovídající změny také v tomto zákoně. 
Dopady:
Nárůst nákladů školských výchovných zařízení, které budou muset na své náklady zajistit převoz uprchlých svěřenců zpět do zařízení.

Změna zákona o ozbrojených silách České republikyR
Změna zákona odpovídá změnám v  ustanoveních o využití vojáků pro plnění úkolů Policie České republiky v navrhovaném zákoně o Policii České republiky. Smyslem je odstranění omezení vyplývajícího ze současné úpravy. (Viz také odůvodnění k ustanovení zákona o Policii České republiky o  povolávání vojáků, příslušníků Vězeňské služby a Celní správy k plnění úkolů Policie České republiky.).

Změna trestního řádu
Změna reflektuje nový zákon o Policii České republiky, především transformaci Inspekce ministra vnitra do podoby jiného orgánu. Novela též upravuje instituty nutné pro vyšetřování nejzávažnějších forem trestné činnosti, jako je ochrana utajovaných svědků, ochrana identity agenta, předstíraný převod a využití agenta. Novela též řeší stávající problémy s doručováním, příkazem k zatčení či s hrazením znaleckých posudků.
Dopady:
Z pohledu ekonomických dopadů na Policii České republiky je důležitá zejména změna v doručování a realizaci příkazů k zatčení. 
Vycházíme-li ze sdělení Policie České republiky správ krajů a Policie České republiky správy hl.m. Prahy za II. pololetí roku 2006 vyplývá, že od soudů obdržely celkem 82479 žádostí o doručení písemností, přičemž nejvíce jich bylo požadováno od policejních orgánů Policie České republiky správy Severočeského kraje (21760), správy Severomoravského kraje (14744) a správy Západočeského kraje (11207),  u ostatních  správ  krajů se jejich  počet pohyboval od 9400 (správy Jihomoravského kraje) do 3800 (správa Jihočeského kraje), je naprosto zřejmé, že policiePolicie České republiky je neúměrně zatěžována činnostmi, které přímo nesouvisejí s jejím posláním.
Z tohoto důvodu je by mělo být doručování písemností v případě, že ji doručuje soud nebo státní zastupitelství samo, doručováno jejich doručovateli nebo orgány justiční stráže. Teprve poté by měla být požádána Policie České republiky. 
Očekává se eliminace značného ekonomického, personálního a organizačního zatížení Policie České republiky.
Stejná situace platí i pro realizaci příkazů k zatčení, kterých za I. pololetí roku 2006 bylo realizováno více než 6000, přičemž u Policie České republiky správy hl.m. Prahy to bylo 1580 příkazů, u správy Severočeského kraje 1360, u správy Severomoravského kraje 1230, u správy Jihomoravského kraje 700, u správy Středočeského kraje 450 příkazů k zatčení a u ostatních správ krajů se pohyboval jejich počet okolo 200. Naprostá většina případů zatčení obviněného byla ukončena tím, že po dodání zatčeného soudu, jehož soudce příkaz k zatčení vydal, byla zatčenému předána písemnost, kterou mu nebylo možné do té doby doručit, a následně nebylo výjimkou, že po několika minutách od dodání soudu byl soudcem propuštěn na svobodu.  
Negativní dopady na Policii  České republiky souvisí se stávající praxí, kdy dochází k dodávání zatčených osob neodkladně k soudu, který je značně vzdálen od místa k zatčenéí osoby, a většinou dochází pouze k předání písemnosti soudu zatčené osobě a osoba je následně propuštěna. Z tohoto důvodu se navrhuje tento negativní dopad eliminovat tím, že bude zavedena možnost  vzhledem ke vzdálenosti vydat zatčenou osobu nejpozději 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu.
Úspory Policie České republiky se očekávají rovněž v důsledku změny hrazení znaleckých posudků. Zavedením pravidla, že „“ten, kdo si posudek vyžádá, ten ho zaplatí“,  by mělo dojít ke snížení nadužívání znaleckých posudků a zavedení větší motivace a hospodárnosti ve využívání prostředků na znalecké posudky, které byly dosud hrazeny pouze Policií České republiky.

Změna zákona o zpravodajských službách, zákona o Bezpečnostní informační službě a zákona o vojenském zpravodajství  

Změna má za cíl posílení vzájemné spolupráce příslušných orgánů zajišťujících bezpečnost státu. Cílem je zejména zajištění možnosti využívání vzájemných dovedností spočívajících v technickém zajištění provedení některých jejich zákonných postupů, resp. možnosti technického zabezpečení speciálních technik či postupů, které využívají.
Dopady:
Zefektivnění plnění úkolů bezpečnostních sborů, díky tomu, že se technicky urychlí nasazení příslušných prostředků a zvýší se tak schopnost získat včas jedinečné informace, které by při opožděném použití těchto prostředků byly ztraceny.
S ohledem na skutečnost, že určitými technickými prostředky disponují pouze některé bezpečnostní sbory, dojde k zajištění koordinace a informovanosti v efektivním využívání těchto jejich zákonných kompetencí a oprávnění.

Změna zákona o péči o zdraví lidu a změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Dopady:
Omezení možnosti volby lékaře, klinického psychologa a zdravotnického zařízení z důvodu  možnosti zneužívání, časové nebo místní nedostupnosti apod.

Změna zákona o užívání státních symbolů České republikyR a o změně některých zákonů
Právní úpravu předmětné problematiky v případě Policie České republiky a Armády České republiky je z hlediska používání státních symbolů České republiky vhodné sjednotit, ať již z důvodů mezinárodní reprezentace, tak i z hlediska budování nového vztahu příslušníků Policie České republiky k tomuto ozbrojenému bezpečnostnímu sboru.

Změna zákona o evidenci obyvatel 
V souvislosti s navrhovaným postupným převodem některých správních činností z Policie České republikyR na Ministerstvo vnitra je nezbytné provést změnu § 14, který stanoví výdejová místa pro předávání rodných čísel. 
Dopad:
Rodná čísla bude vydávat orgán, který rozhoduje o povolení k pobytu na území České republikyR.

Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
Z důvodu zamezení možných úniků informací z  policiePolicie České republiky  se zakládá oprávnění tohoto bezpečnostního sboru neposkytnout informace o plnění úkolů policiePolicie České republiky, pokud by tím došlo k ohrožení jejich plnění.

3. Konzultace

Návrh změnového zákona byl předložen k vyjádření všem zainteresovaným subjektům. Připomínky, které uplatnily, byly do návrhu zapracovány nebo je v tabulce vypořádání připomínek uvedeno, proč nemohly být v návrhu zohledněny.
Vytvoření tohoto návrhu předcházelo vyupracování analytického a koncepčního materiálu „Reforma Policie České republiky“ a související problematiky vnitřní bezpečnosti. Tento materiál byl předložen k odborné diskuzi zainteresovaným subjektům, včetně Parlamentu České republiky.

4. Implementace a vynucování
Implementace předkládaného návrhu vyžaduje vytvoření zásadní změny činnosti organizačních struktur Policie České republiky, a to zákonnou formou. Veškeré přesuny agend a změny působnosti jednotlivých subjektů by měly proběhnout bez nároků na zvýšení prostředků ze státního rozpočtu. Subjekty, na které jsou převedeny některé činnosti zabezpečované v současné době Policií České republiky, budou muset tyto činnosti zajistit v rámci svých rozpočtů.

5. Přezkum účinnosti
Účinnost předloženého návrhu změnového zákona lze ověřit v praxi běžnými metodami správní kontroly a dozoru a pravidelným vyhodnocováním realizace změnového zákona a souvisejícího zákona o Policii České republiky.

II.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

III.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty ES

Předkládaný návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a není v rozporu s právními akty ES. Z pohledu působnosti a pravomoci územních samosprávných celků a jejich orgánů se akty práva Evropské unie na danou oblast nevztahují.
Zvláštní část
 
		ČÁST PRVNÍ – změna zákona o podpoře sportu

K § 7a 

Některé sportovní podniky, ale zejména aktivity některých komunit tzv. fanoušků před, v průběhu a po jejich ukončení, představují výrazně negativní bezpečnostní faktor, který je s to, minimálně na komunální úrovni, zásadně ohrozit bezpečnost osob a majetku. Přes všechna doposud přijatá opatření ze strany sportovních klubů, profesních sdružení, sportovních svazů, obcí, Policie České republiky a dalších nedochází k utlumování těchto patogenních jevů.
Proto záměrem předkladatele návrhu změnového zákona je vypořádat se s tímto fenoménem, aniž by přijatá legislativní opatření ohrozila organizaci a konání sportovních aktivit pořádaných na profesionální nebo zájmové úrovni. 
V souladu se zásadou „vnitřní bezpečnost je věcí všech“, prosazovanou Ministerstvem vnitra, je nově stanoveno, že tam, kde to vyžaduje ochrana bezpečnosti osob a majetku, bude vlastník sportovního zařízení povinen vydat a zveřejnit návštěvní řád a v něm podle místních podmínek upravit pravidla chování všech osob, které mají co do činění se sportovními podniky zde probíhajícími. Tím bude primární odpovědnost za bezpečnost osob a majetku ve vybraných sportovních zařízeních (kritérium výběru je uvedeno v předchozí větě),  svěřena vlastníkovi tohoto zařízení. Tato nová právní úprava je zařazena do jediného možného nosiče, kterým je zákon o podpoře sportu.
Teprve v případě, kdy vlastník předmětného sportovního zařízení přes veškerá učiněná opatření by nebyl schopen vlastními silami zabezpečit klid a pořádek ve sportovním zařízení, mohla by být využita Policie České republiky. 
Dalším z nástrojů eliminace možného ohrožení bezpečnosti osob a majetku ve sportovním zařízení je nově založená povinnost vlastníka sportovního zařízení sportovní podnik přerušit nebo ukončit v zákonem jasně popsaných případech. Do budoucna je neudržitelný současný stav, kdy tento ozbrojený bezpečnostní sbor je opakovaně nucen suplovat činnost pořadatele při některých sportovních aktivitách. Navržené řešení donutí vlastníky vybraných sportovních zařízení zaobírat se vážně způsobem organizace sportovních podníiků a způsobem jejich zabezpečení.
Pokud vlastník sportovního zařízení poruší některou ze zákonem uložených povinností a pořádek ve sportovním zařízení bude nucena obnovit Policie České republiky, bude ji náležet náhrada vynaložených nákladů.

K § 7b

Účelem tohoto ustanovení je vytvoření podmínek pro zajištění bezpečnosti ve vybraných sportovních zařízeních, ale i mimo ně. Některé sportovní podniky výrazným způsobem destabilizují místní záležitosti veřejného pořádku na území obcí, přeprava tzv. fanoušků mezi jednotlivými obcemi a jejich přítomnost na sportovních zařízeních je spojena s poškozováním nebo ničením veřejného, ale i soukromého majetku. To vše vyžaduje personálně a ekonomicky náročnou asistenci Policie České republiky a obecních policií.
S ohledem na ustanovení § 7a bude primární odpovědnost za zajištění bezpečnosti spočívat na bedrech vlastníka sportovního zařízení. Role Policie České republiky bude subsidiární, tj. Policie České republiky zakročí pouze tehdy, pokud vlastník sportovního zařízení nebude schopen zvládnout případné narušení bezpečnosti vlastními nebo zprostředkovanými silami.
Pokud vlastník sportovního zařízení poruší některou ze svých povinností (např. nevydá nebo nezveřejní návštěvní řád, nezajistí bezpečnost osob a majetku ve sportovním zařízení, nepřeruší nebo neukončí sportovní aktivity, pokud nebude s to obnovit pokojný stav nebo nepožádá v této souvislosti o pomoc Policii České republiky), bude Mministerstvo vnitra oprávněno zakázat až na dobu 1 roku účast návštěvníků (fanoušků) na konkrétních sportovních podnicích pořádaných ve sportovním zařízení. Navržená právní úprava obsahuje výraz „konkrétní“ sportovní podnik. Řeší se tím situace, kdy jeden pořadatel může pořádat např. utkání, zápasy, soutěže apod. v řadě sportovních disciplin, přičemž k porušení jeho povinností, stanovených v návrhu novely zákona o podpoře sportu, došlo pouze u některé z nich. 
Smyslem navrženého ustanovení není v žádném případě snaha státu regulovat či přímo zakazovat sportovní aktivity jakéhokoliv charakteru. Jediným a hlavním cílem je eliminace negativních protiprávních jevů spojených s jejich konáním.


K § 7c

Aby nová právní úprava byla efektivně využívána, je nutno založit i zmocnění k provádění kontroly ze strany Ministerstva vnitra  a obecního úřadu, který bude kontrolovat povinnosti uložené vlastníkům sportovních zařízení.

K § 7d až 7f

Účelem sankčních ustanovení je preventivní působení a vynutitelnost povinností uložených tímto zákonem různým vlastníkům sportovních zařízení (fyzické osoby, podnikající fyzické i právnické osoby). Předmětná ustanovení jsou v souladu s vládní koncepcí správního trestání.


K přechodnému ustanovení

Vzhledem k tomu, že sportovní zařízení musí již dnes disponovat provozními předpisy, často upravujícími i pravidla chování osob zúčastněných na sportovních utkáních, je doba 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, stanovená pro vydání a zveřejnění návštěvního řádu dostačující.


ČÁST DRUHÁ – změna zákona o přestupcích

K bodům 1. a 2.

k § 21 odst. 1 písm. j) a k odst. 2

V souladu s vládní koncepcí správního trestání je nutno zařadit skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v neoprávněném úmyslném nošení stejnokroje strážníka, jednotných prvků takového stejnokroje i neoprávněné použití jednotných prvků označení vozidel obecní policie přímo do zákona o obecní policii.

K bodu 3.

k § 47 odst. 2

Skutkové podstaty přestupků proti veřejnému pořádku obsažené v § 47 odst. 1 písm. a) až d) (neuposlechnutí výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci, porušení nočního klidu, vzbuzení veřejného pohoršení, znečistění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení anebo zanedbání povinnosti úklidu veřejného prostranství) lze jednoznačně zařadit mezi nejzávažnější protiprávní jednání fyzických osob, nedosahujících intenzity trestného činu. Jedná se zároveň o jedny z nejfrekventovanějších způsobů porušení zákona, které můžeohou mít zásadní negativní dopad na výkon veřejné moci a na vznik situací, jejichž eliminace, resp. odstranění následků je na straně obcí nebo státu spojeno s nutností vynaložit nemalé náklady ekonomického a personálního charakteru. Ve srovnání s jinými skutkovými podstatami méně závažnějších přestupků se dosavadní výše sankce – pokuta 1000 Kč – jeví být nesrovnatelně nízká. Z hlediska preventivního působení pokuty na pachatele přestupku je její výchovný efekt zcela zanedbatelný. Proto je nutno tento nedostatek odstranit.

K bodům 4. a 5.

k § 52 písm. b) a § 54

Návrh směřuje alespoň k částečnému odbřemenění Policie České republiky od projednávání  přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j) v nezkráceném správním řízení. Z tohoto důvodu  se uvedené ustanovení stane nadbytečným, a proto je namístě jej zrušit. Orgány Policie České republiky, jako správní orgány, projednávají přestupky podle zvláštních zákonů (např. zákon o střelnýcho zbraních a střelivu, zákon o pobytu cizinců na území České republiky, atd.) a proto se ně vztahuje stávající § 52 písm. c) zákona o přestupcích [(nynípodle návrhu písm. b)].

K bodu 6.

k § 58

V důsledku zrušení § 54 je třeba zavést legislativní zkratku pro „orgány Policie České republiky“ obsaženou v § 54. 


K bodu 7.

k § 86 písm. a)

Předmětná ustanovení byla zrušena v souvislosti s přijetím zákona o cestovních dokladech. Proto je nutné provést i odpovídající úpravu v tomto ustanovení (přestupky, které Policie České republiky může projednávat v blokovém řízení).

K bodu 8.

k § 86 písm. d)

Stávající dikce dotčeného ustanovení upravujícího působnost obecní policie v blokovém řízení je zavádějící, protože z hlediska rigidního výkladu práva umožňuje strážníkům projednat v oblasti státní správy pouze vybrané skutkové podstaty přestupků podle tabákového zákona, podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (neoprávněné stání vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením) a podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou svěřeny obcím (např. přestupky podle § 46 odst. 1 – „Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy včetně nařízení obcí, ....“) strážník v blokovém řízení, podle některých právních názorů, projednat nemůže. Přitom se jedná o přestupky, mající bezprostřední vztah k ochraně veřejného pořádku resp. místních záležitostí veřejného pořádku (např. tržní řády), k jejichž efektivnímu projednání (blokové řízení) obec nedisponuje odpovídajícími subjekty. Navíc obecní policie je orgánem obce vykonávajícím svoji činnost v rámci působnosti obce, která není pouze působností samostatnou, ale i přenesenou. Obecní policie sklízejí oprávněnou kritiku za to, že značnou část sil a prostředků věnují dozoru nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, a že pomalu ustupují ze své primární role – ochrany veřejného pořádku, resp. jeho podmnožiny – místních záležitostí veřejného pořádku. Proto je namístě, za účelem nesporného, nezpochybnitelného stanovení působnosti tohoto orgánu obce v blokovém řízení a návratu k záležitostem obce, které jsou z pohledu jejích občanů prioritní, upravit zákon o přestupcích s tím, že východiskem pro určení, které přestupky může obecní policie ve zkráceném správním řízení projednat, budou:
obecně §  53 zákona o přestupcích,
vybraná ustanovení § 22 zákona o přestupcích – přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
vybraná ustanovení § 30 odst. 1 zákona o přestupcích [písm. a), c), g) až i), k) až o), jejichž projednávání je v působnosti obce] – přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
přestupky spáchané porušením § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích již nezná „přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu“, ale používá pojem „přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích“, je nutno adekvátně upravit i text § 86 písm. d) bod 2. Zároveň je vhodné strážníkům obecní policie umožnit i postih řidičů nemotorových vozidel, např. osoby, která tlačí kárku nebo táhne vozík širší než 600 mm, kdy již nejde o chodce, ale o řidiče nemotorového vozidla.

K přechodnému ustanovení

Přestupková řízení zahájená Policií České republiky v okresech do data účinnosti změnového zákona musí být následně dokončena. Vzhledem k tomu, že základními organizačními složkami státu a územními jednotkami v oblasti Policie České republiky budou od účinnosti tohoto zákona krajské správy Policie České republiky, je nutné těmto útvarům svěřit dokončení předmětných řízení.


ČÁST TŘETÍ – změna zákona o obecní policii     

K bodu 1.  
 
k § 1 odst. 3

Z hlediska systematiky zákona o obecní policii se zde založená povinnost strážníka poskytnout každému na jeho žádost pomoc zrušuje a přesouvá se do ustanovení § 6 za společný nadpis „Povinnosti strážníků“. Zde je jednoznačně určeno, jakou pomoc mohou osoby od strážníka požadovat. Každý musí respektovat, že od strážníka může požadovat pomoc jen v takovém rozsahu, který odpovídá míře vyškolení a vycvičení strážníka a jemu zákonem stanovených povinností a oprávnění.
   
K bodu 2.  

k § 1 odst. 3 a 5

Policie České republiky je nepochybně hlavním partnerem obecní policie. Současný zákon však neupravuje, v jakém rozsahu tyto dva subjekty spolupracují. Z hlediska právní jistoty Policie České republiky a obecní policie proto navrhované řešení stanoví základní právní rámec jejich spolupráce, tak, aby na obou stranách nedocházelo k vyžadování „nadstandardní“ součinnosti a spolupráce. Spolupráci obcí, státních orgánů a orgánů kraje upravuje např. § 13 zákona o obcích. Obecní policii jako orgánu obce plnícímu specifické úkoly a vybavenému relativní „samostatností“ je nutno svěřit možnost spolupracovat s dalšími subjekty – orgány územních samosprávných celků a se státními orgány, neboť doposud tato oblast nebyla jednoznačně zákonem upravena. Již dnes, s přihlédnutím ke konkrétním oprávněním obecní policie (viz např. § 11a zákona o obecní policii) k určitým formám vzájemné spolupráce dochází, nicméně navrhované řešení si klade za cíl odstranit případné překážky ve vzájemné komunikaci zabraňující efektivnímu plnění úkolů všech dotčených stran.
Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Z hlediska místní působnosti může tedy strážník plnit své úkoly pouze na území obce, která zřídila obecní policii. Z této zásady existuje již dnes výjimka, protože podle § 3a zákona o obecní policii může obec, která nezřídila obecní policii, uzavřít v rámci jednoho kraje s obcí, která tak učinila, veřejnoprávní smlouvu za účelem plnění úkolů obecní policie mimo „domovskou“ obec.
Vzhledem k tomu, že do návrhu novely zákona o obecní policii byly zapracovány nové § 3b, 3c a § 17b, které řeší další formu spolupráce obcí v dané oblasti při některých krizových stavech formou použití strážníků v taxativně stanovených případech i mimo obec, která obecní policii zřídila, resp. oprávnění převézt povinnou osobu mimo obec k lékařskému vyšetření či do záchytné stanice, dochází tak k dalšímu rozšíření místní působnosti obecní policie. Proto návrh obsahuje generální zákonnou licenci k takovému postupu, a to nejenom ve vztahu k zákonu o obecní policii.

K bodu 3.  

k § 1a

Legislativní zkratka „strážník“ použitá ve stávajícím zákoně ve vztahu k zaměstnancům obce zařazeným k obecní policii neumožňuje jednoznačné rozlišení „strážníků bez platného osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů“ (dále jen „osvědčení“) a „strážníků s platným osvědčením“. V praxi tento fakt umožňuje občanům obracet se se žádostmi o pomoc na všechny strážníky, tj. i na ty, kteří neabsolvovali školení, výcvik k používání donucovacích prostředků a oprávnění podle zákonů a nesložili před zkušební komisí ministerstvaMinisterstva vnitra zkoušku z odborné způsobilosti. Přitom oprávnění k výkonu povinností a oprávnění podle zákona o obecní policii a jiných právních předpisů je svěřeno pouze strážníkovi, který má platné osvědčení. Rovněž pouze tato osoba bude, ve smyslu navrhované změny bude oprávněna nosit stejnokroj strážníka.
Proto v návrhu novely zákona o obecní policii je termín „strážník“ použit pouze jako označení osoby, která splňuje všechny taxativně stanovené zákonné předpoklady. Osoba, která je v pracovním poměru k obci, splňuje všechny ostatní předpoklady jako strážník, prochází školením a výcvikem a dosud nesložila výše uvedenou zkoušku a nemá osvědčení, se nadále bude označovat jako čekatel.
Dále je nutno reagovat na skutečnost, že v rámci obecní policie, zejména ve větších městech, jsou do obecní policie zařazeni i další zaměstnanci, kteří nejsou strážníky a zajišťují technicko hospodářské, obslužné a doplňkové činnosti tohoto orgánu obce, které nevyžadují realizaci povinností a oprávnění strážníka (např. technická obsluha kamerového systému, osoby provozující fyzické přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla apod.). Tito zaměstnanci logicky nemusí splňovat všechny podmínky pro vznik a trvání pracovního poměru, jako je tomu u uchazeče o zaměstnání strážníka resp. čekatele a strážníka.
Na navrhované řešení naváže v budoucnu i odpovídající změna příslušného nařízení vlády („katalog prací“), což bylo Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky předběžně přislíbeno, neboť tento ústřední orgán státní správy je příslušným věcným gestorem těchto právních předpisů.
Zpracovatel předložené novely si je vědom toho, že zákoník práce umožňuje již dnes, aby do obecní policie byli zařazeni i jiní zaměstnanci obce, tedy nikoliv pouze strážníci. Nicméně podle poznatků ministerstvaMinisterstva vnitra a obcí vyplývá, že je nezbytné výslovně zakotvit tuto kategorii zaměstnanců obce do novely zákona o obecní policii s odkazem na aktuální stav. Dalším důvodem je právní jistota dotčených osob a odstranění právních a faktických problémů týkajících se otázky, kdo má vystupovat v pracovněprávních vztazích těchto osob za obec a kdo řídí jejich činnost (k tomu viz § 3 a jeho odůvodnění). Pokud by tak nebylo učiněno, starosta, jiný člen zastupitelstva obce, případně pověřený strážník (ředitel) zejména u větších obecních policií by nemohl vystupovat v pracovněprávních vztazích ostatních zaměstnanců obce zařazených k obecní policii a ani řídit jejich činnost.
Rovněž tak v případě čekatelů a dalších zaměstnanců obce zařazených k obecní policii je nutno, z hlediska budoucí aplikační praxe jednoznačně stanovit, že tyto dvě kategorie zaměstnanců nemohou prokazovat svoji příslušnost k obecní policii tak, jak to zákon ukládá strážníkovi. Tím se předejde tomu, aby se občan obracel se žádostí o pomoc na osoby, které mu podle zákona o obecní policii pomoc poskytnout nemohou a ani nesmějí, jak již bylo uvedeno.

K bodu 4. 

k § 2 
S ohledem na zásady právního řádu České republiky, právní jistoty fyzických a právnických osob, hlavní poslání obecní policie, nutnost jednoznačného vymezení úkolů obecní policie, zejména s přihlédnutím k rozsahu odborné způsobilosti strážníka, je třeba úkoly obecní policie stanovit taxativně a zároveň určit i oblasti práva, nad kterými obecní policie vykonává dohled v rámci své působnosti.
Tím se zamezí tomu, aby obecní policie, resp. strážník při výkonu svých povinností a oprávnění podle zákona o obecní policii nebo podle jiných zákonů překročil svoji kompetenci. Rovněž jde o významné opatření zamezující možným vznikům pozitivních či negativních kompetenčních sporů např. s Policií České republiky, případně s jinými subjekty. 
Vzhledem k tomu, že obce v současné době nedisponují dostatečnými a efektivními prostředky k dohledu nad akty vlastní normotvorby (obecně závazné vyhlášky a nařízení), které převážně regulují oblasti života obce mající vazbu na veřejný pořádek, jeví se jako vhodné svěřit předmětnou agendu zákonem do rukou obecní policie, která tuto činnost fakticky vykonává již dnes.
V souladu se silničním zákonem plní obecní policie již dnes řadu úkolů v provozu na pozemních komunikacích. Vzhledem k tomu, že však většina oprávnění v dané oblasti je obsažena ve speciálním zákoně, je nutno tato oprávnění v obecné poloze výslovně zmínit v návrhu této novely.
Obecní policie není jediným subjektem, který se podílí na dodržování veřejného pořádku (místní záležitosti veřejného pořádku) v obci, ale protože se jedná o stěžejní úkol obecní policie, je nutno jej uvést v tomto ustanovení.
Obecní policie zejména ve větších obcích a městech plní již dnes nezastupitelnou roli při realizaci programů prevence kriminality mj. i ve vztahu k dětem, starším spoluobčanům, „rizikovým“ skupinám obyvatel, ale i veřejným prostranstvím (např. kamerové systémy). Podle názoru předkladatele novely zákona o obecní policii je nutno klást důraz na preventivní a nikoliv pouze represivní přístup tohoto orgánu obce k předmětné oblasti. Vzhledem k tomu, že toto zákonné zmocnění doposud zákon o obecní policii neobsahoval, byl § 2 odpovídajícím způsobem doplněn.   
Zavedení oprávnění dohledu nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci je určitým způsobem možno chápat jako návrat k jedné z původních rolí obecní policie, protože čistotu a pořádek na veřejných prostranstvích v obci je nutno považovat za jeden z pilířů veřejného pořádku resp. místních záležitostí veřejného pořádku v kontextu např. s § 10 zákona o obcích.
Zúžení oblasti odhalování přestupků a jiných správních deliktů vychází z toho, že obecní policie resp. strážník nemůže vykonávat dohled nad dodržováním všech právních předpisů, které jsou součástí právního řádu České republiky a dublovat či nahrazovat činnost příslušných orgánů při jejich porušení. Na druhé straně je ovšem třeba, aby obecní policie byla účinným nástrojem obce pro zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v obci a aby strážník byl oprávněn kontrolovat plnění povinností vyplývajících z právních předpisů majících vazbu na danou oblast společenských vztahů. Obecní policie, resp. strážník je jedním ze subjektů, který díky povaze svého zaměstnání je přímo předurčen k odhalování přestupků, z nichž část je oprávněn projednat v blokovém řízení.
Za účelem zpracovávání statistických údajů ministerstvemMinisterstvem vnitra je nutno založit povinnost obecní policii poskytovat údaje ve smyslu § 27 tohoto návrhu novely zákona.

k § 3 

V návrhu novely zákona o obecní policii se otvírá prostor pro výkonný orgán zřizovatele obecní policie k tomu, aby některé řídící pravomoci přenesl na určeného strážníka pověřeného organizací práce obecní policie (ředitel). Přitom se nemusí jednat pouze o řízení činnosti obecní policie v „terénu“ při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle zákona, ale i o zastupování obce v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a jiných zaměstnanců obce zařazených do obecní policie. Jak již bylo uvedeno výše, důvodem takového přístupu je nezbytnost zajištění jednotného a efektivního řízení činnosti strážníků a zefektivnění souvisejících agend.

K bodu 5.

k § 3a odst. 2

Podle stávající právní úpravy je souhlas krajského úřadu s veřejnoprávní smlouvou uzavíranou podle zákona o obecní policii podmínkou její platnosti. S ohledem na ustanovení správního řádu (viz níže), se krajský úřad bude napříště vyjadřovat k uzavření nebo změně předmětné smlouvy z důvodu zamezení vzniku eventuálního protiprávního stavu. Na druhou stranu se předkladatel návrhu novely zákona o obecní policii domnívá, že případné ukončení spolupráce obcí podle zmíněného institutu je zcela v kompetenci obcí, účastníků smlouvy a tudíž k tomuto úkonu již souhlasu krajského úřadu není třeba.

K bodu 6.

k § 3a odst. 4

Veřejnoprávní smlouvy uzavírané podle § 3a zákona o obecní policii jsou specifickými veřejnoprávními smlouvami, které se svým obsahem určitým způsobem liší od projevů vůle obcí ve smyslu zákona o obcích resp. správního řádu.
Zákon o obcích do 31. prosince 2005 obsahoval obecná ustanovení, týkající se výše uvedeného institutu, kterými se řídily i veřejnoprávní smlouvy uzavírané podle zákona o obecní policii. Nicméně s účinností nového správního řádu, tj. od 1. ledna 2006 víceméně kompletní úpravu všech veřejnoprávních smluv obsahuje právě tento zákon. S ohledem na výše uvedené bylo nutno přistoupit  k vypuštění předmětného ustanovení ze zákona o obecní policii.

K bodu 7.

k § 3b a 3c 

S ohledem na vytvoření další možnosti spolupráce a vzájemné pomoci obcí nad rámec veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii, v souladu s usnesením vlády č. 1214 ze dne 21. září 2005, kterým byl schválen „Návrh optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky“ a požadavky obcí, bylo založeno oprávnění starostů podle § 3b a § 3c nového zákona o obecní policii, uzavřít veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků a to bez ohledu na to, zda „žádající“ obec má či nemá zřízenu obecní policii a zda se smluvní obce nacházejí na území jednoho kraje či nikoliv. Stanovení alespoň jejích základních náležitostí je návodem pro obce, který si m.j. klade za cíl předejít případným budoucím sporům a nedorozuměním.
Zároveň se i vytváří prostor k tomu, aby se starostové mohli podle potřeby dohodnout i o technických aspektech realizace této formy spolupráce, pomoci obcí.
Z objektivních důvodů je nutno obcím ponechat možnost volby, kdo bude činnost poskytnutých strážníků řídit. Starosta obce, na jejímž území byl vyhlášen krizový stav, nemusí mít vždy dostatek času a prostoru pro to, aby jejich činnost řídil. V takovém případě se starostové dotčených obcí mohou dohodnout, že řídícím subjektem může být teoreticky starosta obce, která poskytla strážníky, ale prakticky spíše ředitel (viz § 3 odst. 2) obecní policie postižené obce (pokud tato byla zřízena) nebo ředitel obecní policie obce, která poskytla strážníky.

K bodu 8.

k § 4 odst. 1

S odkazem na nové ustanovení § 1a odst. 1 až 3  a jeho odůvodnění dochází k rozšíření stanovených předpokladů osoby pro výkon zaměstnání strážníka, které jsou v návrhu upraveny tak, aby odpovídaly jeho oprávněním a povinnostem vyplývajícím ze zákona o obecní policii, případně z jiných právních předpisů.
Zařazení spolehlivosti mezi základní předpoklady vzniku, trvání resp. skončení pracovního poměru dotčených osob bylo učiněno proto, že ve stávajícím zákoně tento institut nemá prakticky žádný význam. Strážník jako veřejný činitel musí mít dobrou pověst a svým chováním v pracovní i mimopracovní době přispívat k reprezentaci obce. Zároveň  je však třeba, z pohledu právní jistoty uchazeče o povolání strážníka, čekatele a strážníka na straně jedné a obce na straně druhé taxativně vymezit protiprávní jednání nižší společenské nebezpečnosti, která jsou neslučitelná s povoláním strážníka.
Předkladatel návrhu dále zastává názor, že strážník (veřejný činitel), který je oprávněn výrazně zasahovat do práv a svobod třetích osob, musí být rovněž po všech stránkách vyspělý (fyzicky, ale zejména mentálně). Proto se věková hranice stanovená na 21 let jeví jako optimální. Na rozdíl od uchazečů o práci u Policie České republiky strážník obvykle neprojde vysoce náročným, dlouhodobým přípravným procesem, spojeným i s posuzováním jeho psychických vlastností a schopností.
Stanovení stupně dosaženého vzdělání strážníka odpovídá nařízení vlády č. 469/1992 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

k § 4 odst. 2

Toto ustanovení vychází ze stávající konstrukce zákona o obecní policii, kdy v pracovněprávních vztazích strážníka zastupuje obec osoba, která řídí obecní policii (starosta nebo jiný pověřený člen zastupitelstva obce). Obec bude v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a zaměstnanců obce podle § 1a odst. 1 písm. c) i nadále zastupovat ten, kdo řídí obecní policii. Protože však zejména ve větších obcích je výkon pracovněprávní agendy strážníků pro starostu, primátora či jiného člena zastupitelstva obce velkou zátěží, návrh novely zákona o obecní policii obsahuje ustanovení, kdy zřizovatel může tuto kompetenci svěřit řediteli.
K tomu dále odůvodnění k § 1a.
 
k § 4a odst. 1 až 3

S ohledem na poslání obecní policie, které je nutno spatřovat v zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v působnosti obce, postavení strážníka jako veřejného činitele, s přihlédnutím k výraznému rozšíření oprávnění strážníka vstupovat do práv  a svobod třetích osob zejména po novele zákona o obecní policii z roku 2002, novelách silničního zákona a přijetí tabákového zákona, je nutno jednoznačně definovat i vstupní podmínky bezúhonnosti uchazeče o povolání strážníka, identické i  pro dobu trvání pracovního poměru čekatele a strážníka. 
Bezúhonnost jako jedna z nejdůležitějších podmínek vzniku a trvání pracovního poměru v oblasti obecní policie je v novele zákona o obecní policii vymezena nově. Právní konstrukce bezúhonnosti respektuje specifické způsoby řízení podle trestního řádu. 
Podkladem pro posouzení bezúhonnosti uchazeče o povolání strážníka bude i nadále výpis z Rejstříku trestů, ve kterém nejsou uvedeny skutečnosti týkající se zahlazení trestu nebo amnestie vyhlášené prezidentem republiky. Vedle toho dalším podkladem bude i čestné prohlášení strážníka v případech, kdy výpis z Rejstříku trestů určité informace nemůže objektivně obsahovat.
Zároveň je příslušným osobám uložena oznamovací povinnost ve vztahu k okolnostem vylučujícím bezúhonnost z důvodu eliminace případného časového prodlení v souvislosti se vznikem možného negativního stavu na straně výše uvedených osob.
Pro případ porušení povinností dotčených osob se zavádí i forma sankcí (viz § 28).
	
k § 4b odst. 1 až 3 
 
Stanovení skutkových podstat přestupků a nečestných jednání dotčených osob pokrývá ty oblasti, které podle názoru předkladatele novely zákona o obecní policii i dalších subjektů jsou neslučitelné s výkonem zaměstnání strážníka, resp. se vznikem pracovního poměru čekatele a to zejména s odkazem na úkoly, povinnosti a oprávnění které obecní policie, resp. strážník plní podle zákona o obecní policii a zvláštních zákonů. 

k § 4b odst. 4

V tomto ustanovení je zakotvena forma prokazování spolehlivosti povinnou osobou (čestné prohlášení).

k § 4b odst. 5 a 6

Zde jsou zakotveny případy, kdy je čekatel nebo strážník povinen sdělit osobě, která obec zastupuje v pracovněprávních vztazích strážníků, skutečnosti, které ve svém důsledku mohou (ale nemusejí), ve svém důsledku,  způsobit ztrátu spolehlivosti těchto osob. Zároveň, se z důvodu právní jistoty dotčených osob a zaměstnavatele se stanoví, jaké doklady je nutno ke zmíněným oznámením přiložit, aby věc mohla být obcí objektivně posouzena.


K bodu 9.

k § 4c

Povolání strážníka je nepochybně povoláním, které na tohoto zaměstnance obce - veřejného činitele - klade zvýšené nároky v tělesné a psychické odolnosti. Proto je namístě, aby obecně závazným právním předpisem zpracovaným Ministerstvem zdravotnictví, do jehož kompetence daná problematika primárně sdspadá, po dohodě s Ministerstvem vnitra, byla po dohodě s Ministerstvem vnitra upravena i kritéria zdravotní způsobilosti uchazeče o povolání strážníka, identická i pro dobu trvání pracovního poměru čekatele a strážníka. 
Zaměstnavatel (obec) je v souladu s § 133 odst. 1 zákoníku práce povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. V praxi to znamená, že obec odpovídá za tělesnou a zdravotní způsobilost této osoby vykonávat povolání strážníka v rozsahu zákona o obecní policii a na základě právních předpisů souvisejících. 
Z důvodu podobnosti výkonu zaměstnání strážníka s vybranými kategoriemi zaměstnanců by se východiskem pro stanovení tělesné a duševní způsobilosti pro oblast obecní policie mohla stát směrnice Mministerstva zdravotnictví č. PP-265-20.11.67 ze dne 16. prosince 1967, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci ve znění pozdějších směrnic a právních předpisů.

k § 4d odst. 1 

Postavení obecní policie, resp. strážníka, značně rozsáhlá, široce pojatá a neustále se rozšiřující oprávnění strážníka a, dynamický vývoj právního řádu České republiky, vyžadují nutnost automatického vstřebání některých postupů a konání strážníka založené m.j. na jednotném, kvalitním, soustavném a opakujícím se školení a výcviku čekatele resp. strážníka, jakož i na opětovném ověřování jeho odborné způsobilosti včetně schopnosti aplikace získaných teoretických poznatků v praxi. 
Tento proces, navazující na dosavadní pozitivní zkušenosti, bude, stejně jako v minulosti, svěřen ministerstvuMinisterstvu vnitra přímo zákonem, nikoliv podzákonným právním předpisem (viz vyhláška Ministerstva vnitra č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii), a to z důvodu dodržení principů právního pořádku České republiky.


k § 4d odst. 2 až 4

Obce budou i nadále podávat přihlášku ke zkoušce pro čekatele nebo či strážníka, zabezpečovat jejich školení zaměstnance a strážníka, a to buď vlastními silami (např. prostřednictvím školících zařízení zřízených obcemi) nebo v rámci školících zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Tato konstrukce odpovídá tomu, že tento proces je možno v prvotní fázi považovat za rekvalifikační kurz a je zcela v souladu s ustanoveními zákoníku práce, konkrétně § 227 až 235.

Ministerstvo vnitra bude v dané oblasti i nadále provádět zejména tyto činnosti:
1) příprava věcných návrhů právních předpisů stanovících odborné předpoklady strážníků, včetně zkušebních otázek pro písemnou a ústní část zkoušky,
2) jmenování zkušebních komisařů z řad zaměstnanců ministerstvaMinisterstva vnitra, příslušníků a zaměstnanců policiePolicie České republiky a odborné veřejnosti,
3) vytváření zkušebních komisí k jednotlivým zkouškám,
4) přijímání a evidence přihlášek obcí ke zkouškám,
5) určování termínů a míst konání zkoušek,
6) zpracovávání výsledků zkoušek, vedení dokumentace o jejich průběhu včetně protokolů o zkoušce a archivace těchto materiálů,
7) vydávání osvědčení. 

Smyslem výše nastíněného zkušebního procesu je vytvoření schopnosti všech strážníků jednotně postupovat při naplňování svých povinností a oprávnění na celém území České republiky, možnost prosazování jednotné bezpečnostní politiky státu i mimo rámec policiePolicie České republiky, metodické usměrňování obecních policií, jakožto institucí spolupodílejících se významnou měrou na zabezpečování ochrany veřejného pořádku, nezbytnost stanovení jednotných kritérií pro odbornou přípravu a následného objektivního ověřování kvalifikačních předpokladů strážníků, kteří jako veřejní činitelé mají oprávnění zasahovat do práv a svobod třetích osob, přístup ministerstvaMinisterstva vnitra k aktuálním problémům obecních policií vyplývajících z jejich praktické činnosti a možnost jejich zpětného promítnutí do procesu zkoušek a do přípravy právních předpisů na úseku obecní policie.
Výcvik strážníka k používání donucovacích prostředků a realizaci oprávnění podle zákona může, na základě příslušné dohody, provést pro obec Policie České republiky, která disponuje odbornými kapacitami k provádění této činnosti. Vzhledem k tomu, že rovněž školící zařízení podle zákona o obecní policii jsou schopna kapacitně i odborně výcvik strážníků zajistit, je namístě, aby zákon na tento fakt pamatoval. 

k § 4d odst. 5 a 6

Ministerstvo vnitra i podle stávající právní úpravy odpovídá občanům České republiky za to, že strážník je odborně způsobilý k výkonu svých povinností a oprávnění. Jednoznačné definování doby trvání a obsahu zkoušky, jakož i podmínek pro úspěšné absolvování zkoušky v zákoně o obecní policii nepochybně přispěje k dalšímu zkvalitnění znalostí a schopností strážníka. 

k § 4d odst. 7 a 8 

Ministerstvo vnitra se v praxi setkává s případy, kdy strážník opakovaně neuspěje u zkoušky, tj. vyčerpá všechny opravné termíny a obec jej bezprostředně po poslední neúspěšné zkoušce bez jakýchkoliv problémů přihlásí k „novému“ zkušebnímu procesu. Tomuto přístupu je nutno v tomto i v níže uvedeném případě zabránit tím, že ministerstvuMinisterstvu vnitra se stanoví lhůta, ve které je možno stanovit další termíny k opakování zkoušky.

k § 4d odst. 9

Podle současného zákona o obecní policii je ztráta odborné způsobilosti strážníka důvodem pro odnětí osvědčení, avšak zákonodárce nestanovil, kdo a jak má odbornou nezpůsobilost ověřit. Proto je navrhován postup obsažený v tomto odstavci. 

k § 4d odst. 10

Jedná se o zmocňovací ustanovení, na jehož základě bude vydána nová vyhláška ministerstvaMinisterstva vnitra.

k § 4e odst. 1 a 2


Podle stávajícího zákona o obecní policii resp. prováděcí vyhlášky je osvědčení zasíláno jenom zaměstnavateli strážníka (obci), a to i přesto, že je ověřována odborná způsobilost strážníka.  Navrhované řešení odstraňuje tento nedostatek současné právní úpravy.
Podle aktuálního zákona o obecní policii krajský úřad uděluje souhlas s veřejnoprávní smlouvou podle § 3a a s výjimkou hlavního města Prahy vydává osvědčení, pozastavuje jeho platnost a odnímá osvědčení strážníka.
Krajský úřad ani v současnosti neověřuje odbornou způsobilost „strážníka bez platného osvědčení“ (čekatel) a „strážníka s platným osvědčením“ a jeho zařazení na daný úsek obecní policie je nadbytečné a nelogické. Z hlediska efektivnosti je mnohem příznivější stav, kdy  bude existovat pouze vztah ministerstvaMinisterstva vnitra a čekatele, strážníka, resp. obce. Podle názoru předkladatele této novely, ten subjekt, který stanoví podmínky a rozsah odborné způsobilosti a zároveň ji ověřuje, by měl vydávat a odnímat doklad, který tuto způsobilost osvědčuje. Ověřování odborné způsobilosti je klíčovým prostředkem, který ministerstvuMinisterstvu vnitra  umožňuje objektivně získávat podklady pro zkvalitňování odborné způsobilosti strážníků a pro přípravu návrhů právních předpisů v dané oblasti.
Rovněž tak je třeba připomenout, že kraje pozbyly novelou zákona o krajích v roce 2002 své oprávnění vytvářet podmínky pro rozvoj ochrany veřejného pořádku, což znamená, že vztah k obecní policii je dán pouze v rámci udělování souhlasu k veřejnoprávním smlouvám podle zákona a kompetencemi hejtmana ve smyslu § 3c tohoto návrhu. 
Rozdělení zaměstnanců obce zařazených k obecní policii kopíruje současný faktický stav v dané oblasti. Z pohledu ekonomického tedy tato skutečnost nebude mít, stejně jako dnes, žádný dopad na státní rozpočet.
Ministerstvo vnitra v současnosti, stejně tak jako v předchozích letech, připravuje a realizuje zkoušky strážníků pro celou Českou republiky. Ministerstvo vnitra také spravovalo veškerou agendu spojenou s vydáváním, pozastavováním a odnímáním osvědčení strážníků. Ta však byla převedena na krajské úřady, a to k datu jejich vzniku. Ministerstvo vnitra proto nadále vydává, pozastavuje a odnímá osvědčení pouze pro strážníky Městské policie hl. m. Prahy. Tím však není nijak dotčena pravomoc ministerstvaMinisterstva vnitra ve vztahu ke zkouškám strážníků.
V praxi probíhá vydání osvědčení strážníkovi následujícím způsobem. Po zkoušce je každému strážníkovi vyhotoven a předán „protokol o zkoušce“, který je pak jediným podkladem pro vydání osvědčení. Tento protokol pak zašle ministerstvoMinisterstvo vnitra i obci, u které je strážník v pracovním poměru, a příslušnému krajskému úřadu, který pak na základě tohoto protokolu vydá strážníkovi osvědčení. Praxe krajských úřadů se však v postupu liší. Některé krajské úřady vydávají osvědčení jakmile obdrží od mMinisterstva vnitra protokoly o zkoušce, jiné čekají až obdrží oficiální žádost o vydání osvědčení od obce, čímž se prodlužuje doba vydání osvědčení. Naproti tomu u strážníků Městské policie hl. m. Prahy je osvědčení vydáno ihned po ukončení zkoušky. Zkouška se tak prodlouží maximálně o 30 minut. Tímto způsobem tedy odpadá nadbytečná administrativní zátěž, náklady a zdlouhavost procesu pro všechny zúčastněné subjekty. Navrhovaná změna se tedy vrací k již osvědčenému a hospodárnému postupu při vydávání osvědčení strážníkům. Navíc tato koncepce odpovídá posunu v působnosti ústředních orgánů státní správy, jak stanoví zákon č. 234/2006 Sb., kterým se mění zákon o obcích a další zákony. Tento právní předpis zásadním způsobem novelizoval oblast dozoru a kontroly nad samostatnou působností obcí (do které oblast obecní policie v převážné míře spadá), kdy došlo k posílení role ministerstvaMinisterstva vnitra na úkor krajů.
Ke 3 leté době platnosti osvědčení je nutno uvést, že vzhledem k tomu, že obecní policie jsou zřizovány samosprávami obcí, nejsou ministerstvoMinisterstvo vnitra, ani žádný jiný subjekt, oprávněni do činnosti těchto institucí zasahovat. Na druhé straně však je třeba, aby požadavky na odbornou úroveň strážníků obecní policie - veřejných činitelů, v převážné míře vybavených krátkou střelnou zbraní, kteří jsou oprávněni zasahovat do práv a svobod třetích osob, byly v rámci celé České republiky stanoveny a zejména ověřovány jednotně a objektivně ze strany ministerstvaMinisterstva vnitra. Tím, že ministerstvoMinisterstvo vnitra stanoví a ověřuje odbornou způsobilost strážníků obecní policie (zkušební komise jsou v drtivé většině tvořeny zaměstnanci ministerstvaMinisterstva vnitra a příslušníky Policie České republiky) zároveň osvědčuje občanům České republiky, že strážníci jsou odborně způsobilí vykonávat své zaměstnání a úzce spolupracovat s Policií České republiky. 
MinisterstvoMinisterstvo vnitra musí mít zachovánu, byť dílčí, přímou vazbu na obce v oblasti obecní policie a mít k dispozici alespoň minimální nástroje k prosazování jednotné bezpečnostní politiky státu v regionech i mimo rámec Policie České republiky.
Formálním aktem, zastřešujícím všeobecnou způsobilost strážníka vykonávat povinnosti a oprávnění podle zákona o obecní policii je osvědčení. Samotné vykonání zkoušky strážníka ze stanovených odborných předpokladů pak lze považovat za určitý druh rekvalifikačního kurzu.
Hlavním smyslem takového postupu je zajištění schopnosti všech strážníků jednotně postupovat při naplňování svých povinností a oprávnění na celém území České republiky. Vždyť strážníci, jako veřejní činitelé, mají oprávnění výrazně zasahovat do práv a svobod třetích osob. Vedlejším, nikoliv však nevýznamným rysem zkoušek, je přístup ministerstvaMinisterstva vnitra k aktuálním problémům obecních policií vyplývajících z jejich praktické činnosti a možnost jejich zpětného promítnutí do tvorby nejenom zkušebních otázek, ale zejména do přípravy právních předpisů na úseku obecní policie. Postavení obecní policie, resp. strážníka, jeho značně rozsáhlá, široce pojatá a neustále se rozšiřující oprávnění, dynamický vývoj právního řádu České republiky, vyžadují nutnost automatického vstřebání některých postupů a konání strážníka založené mj. na jednotném, kvalitním, soustavném a opakujícím se školení a výcviku strážníka, jakož i na opětovném ověřování jeho odborné způsobilosti včetně schopnosti aplikace získaných teoretických poznatků v praxi.
Z poznatků ministerstvaMinisterstva vnitra vyplývá, že existují značné disproporce ve znalostech strážníků s ohledem na skutečnost, v jaké obci vykonávají své povolání a jakým způsobem obec zajistí (ve smyslu zákona o obecní policii) školení a výcvik strážníků. Rovněž tak je třeba brát v úvahu fakt, že strážníci, kteří působí především ve větších městech, jsou většinou úzce specializování na určitou oblast místních záležitostí veřejného pořádku, kterou zabezpečují. Tato situace pak, z hlediska úrovně znalostí strážníků vede k určité setrvačnosti a stereotypu. Přitom v praxi může dojít k situaci, kdy jim zaměstnavatel v rámci pracovního pořádku určí jiný úsek, ve kterém budou působit. 
S ohledem na výše zmíněné ministerstvoMinisterstvo vnitra zastává názor, že zkoušky strážníků nemohou být bez rizika poklesu odborné úrovně těchto veřejných činitelů, nahrazeny jiným institutem.
Na rozdíl od strážníka, občan České republiky, který vyhoví přijímacímu řízení a je přijat do řad Policie České republiky, je po přijetí do služebního poměru vyslán k absolvování základní odborné přípravy. Základní odborná příprava se v současné době skládá z části realizované ve středních policejních školách v trvání 12 měsíců a z části řízené praxe absolvované obvykle ve školním policejním středisku a na vybraných útvarech správy policie příslušného kraje v trvání 3 měsíců. Vedle toho je policista zároveň povinen účastnit se programů celoživotního vzdělávání. Nicméně i přes tuto skutečnost ministerstvoMinisterstvo vnitra zvažuje, v rámci dalších kroků spojených s procesem reformy Policie České republiky, zavedení obdobného způsobu ověřování odborné způsobilosti jako je tomu u strážníků, i v případě příslušníků Policie České republiky.
Z výše uvedeného vyplývá, že strážník na rozdíl od příslušníka Policie České republiky nedosahuje rozsahu jeho základní odborné přípravy a proto se absolvování pravidelně se opakující zkoušky jedenkrát za tři roky jeví být optimálním řešením. 
Podle vyhlášky ministerstvaMinisterstva vnitra, kterou se provádí zákon o obecní policii, zkušební otázky pro písemný test a ústní přezkoušení stanoví ministerstvoMinisterstvo vnitra (bude zachováno i v nové prováděcí vyhlášce k zákonu o obecní policii). Zmíněné otázky jsou od prosince roku 2002 zveřejňovány na internetových stránkách ministerstvaMinisterstva vnitra a v časopise Veřejná správa. Jsou průběžně aktualizovány a to zejména s ohledem na vývoj právního řádu České republiky. Vzhledem k tomu, že v České republice existuje v současné době 339 obecních policií, jejichž zřizovateli jsou nejenom statutární města, ale i středně velké a malé obce, je nutno skladbu zkušebních otázek volit tak, aby v co možná nejširší míře pokrývaly situace, se kterými se strážník může v praxi setkat. Zde je nutno zdůraznit, že ministerstvoMinisterstvo vnitra při tvorbě, aktualizaci zkušebních otázek dlouhodobě úzce spolupracuje s řadou obecních policií, vzdělávacími zařízeními působícími na daném úseku a dalšími subjekty.

k § 4e odst. 2

Návrh řeší situaci, kdy dojde ke změně osobních údajů u strážníka nebo navazuje-li na skončený poměr strážníka ve lhůtě do 3 měsíců nový pracovní poměr strážníka. Jedná se o opatření, efektivně řešící po formální stránce vznik takových situací.

k § 4e odst. 3

Jedná se o zmocňovací ustanovení pro vydání vyhlášky ministerstvemMinisterstvem vnitra.

K bodu 10.

k § 5 

Novelou zákona o obecní policii byly v roce 2002 zásadním způsobem rozšířeny kompetence obecní policie, resp. strážníka, aniž by došlo ke zpřísnění podmínek, za jakých strážník vykonává své povolání. Svoji roli však na druhé straně hraje i fakt, že v prostředí právního státu je nutno respektovat právní jistoty čekatele, strážníka a zaměstnavatele v oblasti pracovněprávních vztahů.
Z tohoto důvodu se jednoznačně stanoví případy, kdy ministerstvoMinisterstvo vnitra osvědčení odejme. Tento akt následně umožní zaměstnavateli skončit pracovní poměr strážníka podle zákoníku práce. Dále jsou stanoveny i případy, kdy platnost osvědčení zaniká přímo ze zákona.
Stejně jako ve stávající právní úpravě bude osvědčení odnímáno ve správním řízení, protože v daném případě je rozhodováno o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech strážníka.
Institut pozastavení platnosti osvědčení se doporučuje vypustit vzhledem k jeho faktické i právní bezvýznamnosti a nevyužitelnosti m.j. i s ohledem na stanovenou 60 denní procesní lhůtu, v jejímž časovém úseku musí správní orgán, který věc řeší, osvědčení vrátit nebo odejmout a přitom je v řadě případů vázán „předběžným“ rozhodnutím dalších orgánů (správní orgány, soudy apod.), které v této lhůtě obvykle není vydáno.  
V dosavadní aplikační praxi stávajícího zákona o obecní policii činí krajským úřadům, ale i ministerstvuMinisterstvu vnitra značné problémy posoudit jaký časový úsek a jaké okolnosti lze považovat za případy spadající pod pojem „bezprostředně“. Podle současného zákona o obecní policii totiž platnost osvědčení nezaniká, navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka bezprostředně znovu pracovní poměr strážníka.
Z důvodu právní jistoty strážníka, zaměstnavatele a ministerstvaMinisterstva vnitra v budoucnu se proto stanoví časový úsek, kdy po skončení pracovního poměru strážníka osvědčení nezaniká. V tomto směru je třeba respektovat i otázku související s případnými problémy spojenými s hledáním nového místa strážníka např. v jiné obci.

K bodu 11.

k § 5a 

Obec nedisponuje v současné době možností převést strážníka na jinou práci s výjimkou případů uvedených v § 41 zákoníku práce. V souvislosti se spácháním trestného činu strážníka je podmínkou pro takový postup, aby proti němu bylo zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení.
S ohledem na nové vymezení bezúhonnosti strážníka a s přihlédnutím k tomu, že převedení strážníka na jinou práci (např. do obecního úřadu) může být v praxi spojeno s nepřekonatelnými problémy (např. neexistence pracovního místa, na které je možno strážníka převést) zavádí se pro potřebu zákona o obecní policii další forma zamezení výkonu povinností a oprávnění strážníka, pokud je důvodné podezření z nezpůsobilosti k výkonu tohoto zaměstnání.
Vzhledem k tomu, že strážník jako veřejný činitel disponuje na rozdíl od ostatních zaměstnanců výrazně nadstandardními oprávněními a povinnostmi a musí splňovat podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti, zahrnují případy převedení na výkon práce čekatele nebo jiného zaměstnance obce všechny negativní situace včetně těch, kdy je zahájeno správní řízení o odnětí osvědčení podle § 5 odst. 1 a 2. Nelze připustit, aby úkoly obecní policie plnil strážník, jehož případný nedostatek důvěryhodnosti by mohl poškodit obec resp. obecní policii. 
Na druhé straně, pokud se neprokáží důvody zakládající ztrátu bezúhonnosti resp.  pro odejmutí osvědčení, je nutno vytvořit mechanismus sloužící k odstranění vzniku finanční újmy na straně strážníka.
Obdobně je nutno upravit postup obce v případě, kdy strážník úspěšně neabsolvuje výcvik nebo druhé opakování zkoušky podle § 4d odst. 8 a 9 a to do doby, kdy ministerstvoMinisterstvo vnitra stanoví termín zkoušky resp. do doby úspěšného splnění zkoušky.
K případným námitkám týkajícím se toho, že i čekatel musí splňovat všechny předpoklady jako strážník (s výjimkou úspěšného absolvování zkoušky z odborné způsobilosti a být držitelem osvědčení), je nutno uvést, že v době převedení strážníka k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obce, není pravomocně rozhodnuto o tom, že se dopustil trestného činu, že spáchal přestupek nebo že je tělesně nebo duševně nezpůsobilý apod. (viz presumpce neviny). Smyslem tohoto institutu je, jak je uvedeno výše, neumožnit takové osobě dál plnit povinnosti a oprávnění strážníka.

K bodu 12.

k § 6 odst. 3
	
Viz odůvodnění ke změně § 1.
 
K bodu 13.
	
k § 7 odst. 1

S přihlédnutím ke skutečnosti, že povinnosti a oprávnění strážníka nejsou upraveny pouze zákonem o obecní policii, ale jak již bylo uvedeno výše, i řadou dalších právních norem (např. silniční a tabákový zákon), je třeba příslušným způsobem upravit i znění § 7 odst. 1. Tím se zamezí aplikaci daného ustanovení pouze na zákon o obecní policii.

K bodům 14. a 175.

k § 7 odst. 2 a 6

Stanovení náležitostí průkazu obecní policie prováděcí vyhláškou je z praktického hlediska flexibilnější, protože s ohledem na délku klasického legislativního procesu je poměrně složité operativně měnit  (z technického hlediska) předmětná ustanovení, např. v případě záměru zavedení ochranných prvků do průkazu strážníka.

K bodu 156.

k § 7 odst. 3

S ohledem na nové znění § 1 je nutno upravit i odkaz na příslušný odstavec v textu tohoto paragrafu.

K bodu 167.

k § 7 odst. 4

Zmíněné ustanovení bylo doplněno tak, aby odpovídalo příslušnému ustanovení zákona o Policii České republiky. Policista i strážník musí v tomto případě disponovat stejnými povinnostmi z důvodu právní jistoty osob, vůči kterým jsou zákroky prováděny.

K bodu 18.

k § 8 odst. 1 a 2

Konstrukce tohoto ustanovení vychází v první části ze stávající právní úpravy. Nelze spravedlivě požadovat po strážníkovi, aby provedl zákrok v případech uvedených v odst.avci 1. Předmětný návrh do určité míry koresponduje, do určité míry, s příslušným ustanovením návrhu zákona o Policii České republiky, neboť v tomto ohledu je postavení policisty i strážníka obdobné.
Aby nedošlo ke zmaření výsledků činnosti práce Policie České republiky a jiných ozbrojených bezpečnostních sborů, po často dlouhodobé a náročné přípravě, zavádí se zákaz provedení zákroku nebo úkonu strážníka za podmínek uvedených v odst.avci 2. Předpokladem takového nekonání strážníka je ovšem informovanost o tom, že opatření ozbrojených bezpečnostních sborů probíhá na stanoveném místě a v určeném čase. Aniž by musel strážník (obecní policie) znát jakékoliv bližší podrobnosti, je namístě, aby alespoň Policie České republiky svého nejbližšího spolupracovníka o předmětné skutečnosti informovala. Pokud v rámci stávající právní úpravy v takových případech strážník zákrok provede, neporuší tím zákon, a to i přes možnost vzniku nenahraditelné škody, protože doposud pouze „není povinen“ takto konat. 

K bodu 19.

k § 9 odst. 1 

Stanovení náležitostí odznaku obecní policie prováděcí vyhláškou je z praktického hlediska flexibilnější, protože s ohledem na délku klasického legislativního procesu je poměrně složité operativně měnit  (z technického hlediska) předmětná ustanovení, např. v případě záměru zavedení doplňků stávající podoby odznaku strážníka.


K bodu 20.

k § 9 odst. 2

Stávající zákon upravuje způsob, jakým strážník prokazuje svoji příslušnost k obecní policii. Na rozdíl od odznaku a identifikačního čísla, které se nosí na pravé straně prsou, není doposud upraveno, na záloktí kterého rukávu má být umístěna nášivka s názvem obce (tzv. „domovenka“). Navrhované řešení vychází z již existujícího faktického stavu a přispívá ke sjednocení identifikačních znaků strážníka v celé České republice.

K bodu 21.

k § 9 odst. 3

V tomto případě se jedná o převod ustanovení § 27 stávajícího zákona o obecní policii do § 9, který v navrhované podobě komplexně řeší otázku identifikace (prokazování příslušnosti k obecní policii) a ústroje strážníka.
Od doby zahájení činnosti obecních policií (tj. od 1. ledna 19923) došlo k výraznému posunu v technickém vybavení tohoto orgánu obce. To platí i pro oblast dopravních prostředků, které strážníci pro plnění svých úkolů používají. Vedle motorových vozidel se jedná o koně, kola, čluny apod. I tyto prostředky by měly být označeny tak, aby bylo na první pohled patrné, kdo je jejich uživatelem. Na tuto skutečnost bude reagováno v prováděcí vyhlášce Mministerstva vnitra, vydané na základě zákonného zmocnění.

k § 9 odst. 4

Prováděcí vyhláška ministerstvaMinisterstva vnitra bude obsahovat mj. kompletní přehled jednotných prvků stejnokrojů strážníků a označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie včetně vzoru odznaku obecní policie. Jednotné prvky budou odpovídat současným potřebám tohoto orgánu. Na druhé straně obec v rámci interních aktů bude moci upravit nošení vyhláškou ministerstvaMinisterstva vnitra stanovených jednotných prvků podle místních podmínek (roční období, konkrétní úkol plněný strážníkem, ekonomické možnosti obce). 

K bodu 22.

Z hlediska logického členění zákona o obecní policii se nadpis „Oprávnění strážníků“ přesouvá z § 12 nad § 11, kde tato oprávnění fakticky začínají (oprávnění požadovat vysvětlení).

K bodu 23.

k § 11 odst. 1

Z hlediska efektivity činnosti obecní policie, za účelem objektivního posouzení skutečného stavu na místě spáchání přestupku nebo správního deliktu, odstranění možného vzniku časové prodlevy a případné administrativní náročnosti spojené s následným sepsáním zápisu o podaném vysvětlení (viz dnešní právní úprava), se strážníkovi svěřuje oprávnění zajistit důkazní prostředek (podání vysvětlení) přímo na inkriminovaném místě. Takový postup koresponduje s příslušnými ustanoveními správního řádu. Navrhované ustanovení zákona stejně jako současná právní úprava obsahuje zavádějící termín „o podaném vysvětlení“, který s ohledem na možný jazykový výklad může být příčinnou různých právních výkladů. Mohlo by to znamenat, že by strážník byl oprávněn vyzvat  osobu, aby se dostavila na určené místo k sepsání zápisu o podaném vysvětlení pouze za předpokladu, že podání vysvětlení již v minulosti proběhlo. Navržená změna pouze koresponduje s obdobným zněním návrhu zákona o Policii České republiky.

K bodu 24.

k § 11 odst. 2

Navrhovaná přítomnost zákonného zástupce u osoby mladší 15 let, se kterou má být sepsán zápis o podání vysvětlení, si klade za cíl odstranit případné stížnosti rodičů a možnou právní zpochybnitelnost předmětného úkonu.

K bodu 25.

k § 11 odst. 6
	
	Navržená změna odpovídá přečíslování odstavců tohoto ustanovení.

K bodu 26.

k § 11 odst. 8

Změna číslovky odpovídá přečíslování odstavců tohoto ustanovení.

K bodu 27.

k § 11 odst. 9

Tímto ustanovením se sleduje zamezení možnosti dotčené osoby vyhýbat se na základě různých pohnutek žádosti nebo výzvě strážníka podle odstavce 1, přičemž navazuje na obdobné oprávnění zavedené již ve stávajícím zákoně.

K bodu 28.

k § 11 odst. 10

S ohledem na dikci novelizovaného odstavce 9 se vypuštění části stávajícího znění zákona o obecní policii jeví jako opodstatněné. Již z celé konstrukce stávajícího zákona vyplývá, že strážník nemůže s osobou, která byla k sepsání zápisu o podaném (nově o podání) vysvětlení předvedena, učinit nic jiného, než ji propustit. Tento případ se samozřejmě nevztahuje na situace, kdy se např. prokáže, že jde o osobu hledanou policií apod.

K bodu 29.

k § 11a odst. 1

Současný zákon o obecní policii umožňuje obecní policii vyžadovat od příslušných orgánů z jejich informačních systémů poskytnutí příslušných údajů. Není ovšem stanoveno, které konkrétní orgány jsou povinny údaje poskytnout. V praxi tak často dochází k situacím, kdy si strážníci opatřují potřebné údaje prostřednictvím policiePolicie České republiky, což tuto bezpečnostní složku neúměrně zatěžuje. Důvodem pro takový postup je především omezená pracovní doba, případně dostupnost některých dotčených orgánů.
Navrhovaná změna proto jednoznačně stanoví, jaké údaje je obecní policie oprávněna požadovat od Policie České republiky a od obecních úřadů obcí s rozšířenou působností  a obecních úřadů.

- písm. a) bod 3. - v praxi dochází k poměrně častému jevu, kdy strážník v zákonem o obecní policii stanovených případech předvede na policiiPolicii České republiky osobu a policiístou je mu pouze sděleno, zda se jedná o osobu, která prochází či neprochází příslušnými evidencemi policie; strážník se tak nedozví osobní údaje ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o obecní policii, a to i přesto, že se jedná např. o osobu podezřelou ze spáchání přestupku nebo jiného správního deliktu, čímž dochází ke značným komplikacím při projednání zmíněných protiprávních jednání přímo strážníkem nebo správním orgánem; obdobná situace nastává v neprospěch strážníka i v ostatních případech, což může mít negativní vliv na působení orgánů činných v trestním řízení, správních orgánů, ale i uplatňování zákonných nároků všech dotčených fyzických a právnických osob; přitom policie disponuje přístupem do centrálního registru obyvatelstva; dalším důvodem navržené úpravy je skutečnost, že na policii může být předvedena osoba podle § 13 odst. 3, u které ale nebude důvod k prokázání totožnosti podle § 12; totožnost osoby je pro strážníka potřebná již s ohledem na sepsání úředního záznamu,
- písm. b) bod 2. - tyto údaje jsou pro strážníka nepostradatelné v souvislosti s jeho oprávněními podle zákona o obecní policii, zákona o přestupcích a zejména podle silničního zákona při projednávání přestupků v provozu na pozemních komunikacích v blokovém řízení, při oznamování přestupků správním orgánům podle § 10 zákona o obecní policii a při vkládání údajů do registru řidičů,
-  písm. b) bod 3. - obecní policie jsou významným partnerem a prvkem projektu „Systém včasné intervence“; tento projekt je postupně plošně šířen v celé České republice, v současné době je realizován ve 12 městech; součástí projektu je také informační propojení institucí, které se zabývají osobami mladšími 18 let; jde o orgány sociálně-právní ochrany dětí, dále Policii České republiky., soudy, státní zastupitelství, Probační a mediační službu České republiky a obecní policiei; smyslem tohoto ustanovení je umožnit obecní policii (s přihlédnutím k charakteru působení při ochraně místních záležitostí veřejného pořádku v obci – obvykle se jedná o pochůzkovou činnost) standardní přístup do příslušného informačního systému za účelem získání informací, které mohou vést k efektivnímu rozhodnutí o dalším postupu,
-   písm. b) bod 4. – podle § 12 zákona o obecní policii je strážník oprávněn vyzvat osobu k prokázání totožnosti; nemůže-li taková osoba prokázat svoji totožnost např. občanským průkazem, ale uvede potřebné údaje, měl by mít strážník možnost ověřit takto získané údaje bez toho, aniž by zmíněnou osobu musel předvádět na Policii České republiky; i to je jedním z nástrojů odbřemenění Policie České republiky,
-  písm. c) bod 1. - toto ustanovení pokrývá i ty případy, kdy občan obce A navštíví obec B se svým psem a bude strážníkem obecní policie obce B, v souladu se zákonem kontrolován, zda zaplatil místní poplatek ze psa; případná tvrzení držitele psa o zaplacení místního poplatku si bude moci ověřit u obecního úřadu obce A.
   
  Dále je nutno uvést, že toto ustanovení v žádném případě nevylučuje poskytování dalších informací pro potřebu plnění úkolů obecní policie v rámci spolupráce s policií, orgány státu a orgány územních samosprávných celků podle jiných právních předpisů.

K bodu 30.

k § 11a odst. 2

V návrhu novely se výslovně zakládá možnost získávání údajů elektronickou cestou, pokud jsou dožádané orgány správci příslušných informačních systémů a pokud jsou na obou stranách vytvořeny technické  podmínky pro takové předávání údajů. Tím samozřejmě není vyloučeno poskytování potřebných údajů stávajícími způsoby.
Z praxe je nutno připomenout aktivitu Policejního prezidia České republiky, které speciálně pro potřebu obecních policií vytvořilo informační systémy týkající se hledaných a pohřešovaných osob, resp. odcizených motorových vozidel a registračních značek, které jsou pro obecní policie, které o tuto službu požádají, přístupny on-line nepřetržitě 24 hodin denně na základě formálně právního a technického řešení správce příslušných informačních systémů.
Dálkový a nepřetržitý přístup obecní policie do informačních systémů je jedním ze základních předpokladů efektivního fungování těchto orgánů obce a zcela odpovídá rozsahu a náročnosti úkolů jimi plněných.

K bodu 31.

k § 11a odst. 3

Navrhované řešení odstraňuje případné překážky na straně poskytovatele údajů z informačních systémů, protože obecní policii přímo ukládá rozsah využitelnosti získaných dat a zabraňuje tak jejich případnému zneužití.

K bodu 32.

Z hlediska logického členění zákona o obecní policii se nadpis „Oprávnění strážníků“ přesouvá z § 12 nad § 11, kde tato oprávnění fakticky začínají (oprávnění požadovat vysvětlení).

K bodu 33. 

k § 12 odst. 2 písm. d) 

Obecní policie má již dnes, v souladu s ustanovením § 11a zákona o obecní policii, přístup do informačních systémů mj. o pohřešovaných osobách. Pokud ale strážník na takovou (živou) osobu narazí, není stanoveno, jak s ní má naložit. Vzhledem k tomu, že správcem tohoto informačního systému je Policie České republiky, která do něj i příslušné údaje na základě stanovených kritérií vkládá, je namístě, aby u takové osoby, z důvodu možné nezbytnosti přijetí dalších opatření, mohla být, stejně jako v případě osoby hledané, zjištěna její totožnost a aby tato osoba mohla být předvedena na Policii České republiky.

K bodu 34.

§ 12 odst. 4

Stávající zákon neupravuje režim nakládání s údaji zjištěnými strážníkem v případě, kdy je požádán o prokázání totožnosti osobou mající nezpochybnitelný právní zájem na tomto úkonu. Podle současné právní úpravy není strážník výslovně oprávněn zjištěné údaje osobě, na jejíž žádost konal, předat. Přitom strážníci např. běžně působí v součinnosti se zaměstnanci firem poskytujících hromadnou přepravu osob na území obcí (revizoři), na jejich žádost zjišťují totožnost černých pasažérů a nejsou oprávněni na místě získané údaje předat odpovědným pracovníkům dopravce za účelem následné úhrady vzniklé škody.
Navrhované řešení výše uvedený nedostatek odstraňuje.

K bodu 35.

k § 12a
	
	Podle současného zákona o obecní policii má „každý právo obracet se se žádostí o pomoc na zaměstnance obce zařazené do obecní policie (dále jen „strážník“)“. Strážníkovi však obdobné oprávnění, včetně stanovení toho, jakou formu pomoci může požadovat, výslovně svěřeno není, i když z dikce § 24, který řeší otázky spojené s náhradou škody, toto oprávnění vyplývá („ …obec odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím …“).
Z faktického hlediska je nutno tento institut zavést, neboť strážník se v rámci plnění svých úkolů v oblasti veřejného pořádku dostává do situací, které objektivně nemůže být schopen sám zvládnout bez pomoci ostatních osob. Zároveň je však třeba, z hlediska právní jistoty osob, které jsou strážníkem o pomoc požádány, vymezit její právní rámec, resp. překážky, kdy žádosti strážníka nelze vyhovět. Konstrukce tohoto ustanovení odpovídá obdobnému institutu zavedenému v zákoně o Policii České republiky.

K bodu 36.

k § 13 odst. 2

Důvodem pro stanovení nové povinnosti strážníka předvést na policii osobu, která je osobou hledanou nebo pohřešovanou, vyplývá z faktu, že policie je správcem informačních systémů, které obsahují příslušné osobní údaje těchto osob. Ty slouží mj. ke ztotožnění takové osoby. Zároveň je nutno vyřešit otázku, jak s těmito osobami dále naložit. Vzhledem k tomu, že obecní policie nedisponuje žádným zařízením, kdye by se předmětné osoby mohly zdržovat, je nutné tyto osoby předat Policii České republiky za účelem přijetí dalších opatření (k tomu dále viz odůvodnění odstavce 5).

K bodu 37.

k § 13 odst. 3

Znění tohoto odstavce vychází z potřeby obecní policie „eliminovat“ nezvládnutelnou osobu z důvodu možného vzniku újmy na zdraví nebo majetku. Obecní policie, na rozdíl od Policie České republiky nedisponuje zařízeními, kam by takovou osobu bylo možno umístit. Předmětné ustanovení pak reflektuje i ustanovení § 16 odst. 2 tabákového zákona.

K bodu 38.

k § 13 odst. 5

V novele zákona o obecní policii je nutno sjednotit pojmy záznamů zpracovávaných strážníkem. Nejde pouze o formální úkon, protože úřední záznam, jednotně zavedený touto novelou, obsahuje již dnes patřičné náležitosti a může být použit jako důkazní materiál. Z hlediska právní jistoty strážníka i osoby, vůči níž směřuje zákrok, úkon či jiné opatření strážníka je proto vhodné zvolit toto řešení. Ve stávajícím zákoně o obecní policii není upravena situace, jak dále, v některých případech, naložit s osobou předvedenou na Policii České republiky. V případě § 13 odst. 1 zákona o obecní policii (předvedení k prokázání totožnosti) je situace jasná. Osoba je pořád v „dispozici“ strážníka a po předání zjištěné totožnosti s osobou projedná případný přestupek a osobu propustí. V navrhovaných případech (odst. 2 a 3 – osoba hledaná nebo pohřešovaná Policií České republiky, osoba, která i přes výzvu pokračuje v narušování veřejného pořádku apod.) však totožnost již strážník zná (může znát), nebo se ji dozví a strážník osobu „předává“ Policii České republiky. V zákoně není upraveno za jakým účelem je osoba předávána Ppolicii České republiky a jaké jsou formálně technické náležitosti takového předání. Navržená úprava předmětné nedostatky odstraňuje.

K bodu 39.

k § 14 odst. 1

Oprávnění strážníka přesvědčit se, zda osoba nemá u sebe zbraň, se doposud týkala pouze případů, kdy osoba byla strážníkem předváděna nebo jejíž osobní svoboda byla omezena podle § 76 odst. 2 trestního řádu. Vzhledem k tomu, že obecní policie rovněž plní některé úkoly „pořádkové služby“ (viz např. sportovní utkání, kulturní akce) v rámci přispívání k bezpečnosti osob a ochraně majetku a dále s ohledem na růst agresivního chování některých osob, vůči nimž jsou realizovány zákroky strážníků, je na místě, aby se strážník mohl přesvědčit, zda osoba proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování u sebe nemá zbraň, kterou by mohla použít zejména proti strážníkovi, případně proti sobě nebo proti třetím osobám. Život a zdraví osob včetně strážníka si zaslouží maximální možnou ochranu. Všechny tři případy obsažené v tomto ustanovení, zakládající právo strážníka jednat, jsou spojeny s reálným okamžitým nebo i následným rizikem zejména na straně strážníka, případně dalších osob. Proto je namístě, aby v těchto případech byl strážník oprávněn vždy zbraň odebrat, pokud tato nebyla vydána dobrovolně.

K bodu 40.

k § 14 odst. 2

Podle zákona o zbraních a střelivu každá zbraň kategorie A, B nebo C musí být zaregistrována; tato povinnost se nevztahuje na zakázané střelivo. V novele zákona o obecní policii je třeba zdůraznit, že odebranou střelnou zbraní se rozumí zbraň podléhající registraci. Ne každá střelná zbraň podléhá režimu zákona o zbraních a střelivu a proto ji není nutno předávat útvaru policie.
Toto ustanovení rovněž reflektuje skutečnost, že ne všechny obecní policie resp. strážníci jsou vybaveni služební zbraní. Z tohoto důvodu tedy ne každá obecní policie může střelnou zbraň uložit na pracovišti obecní policie v souladu s právními předpisy na úseku střelných zbraní a střeliva. Proto odevzdanou nebo odebranou střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o střelných zbraních a střelivu je nutno uložit u útvaru policie.
Strážník s ohledem na aktuální situaci na místě nemusí mít vždy dostatek času a možností, aby střelnou zbraň podléhající registraci předal příslušnému útvaru policie podle zákona o zbraních a střelivu, nehledě k tomu, že tento útvar se nemusí nacházet na území obce. Proto se zavádí možnost předání inkriminované střelné zbraně nejbližšímu útvaru policie.

K bodu 41.

k § 14 odst. 4

Stejně jako v minulosti strážník v případě, že zbraň odebere, sepíše úřední záznam, který slouží nejenom jako důkazní prostředek pro správní orgán, případně orgán činný v trestním řízení, ale zároveň osvětluje okolnosti, za jakých k předmětnému úkonu došlo a slouží k eventuálnímu obhájení postupu strážníka.

K bodu 42.

k § 14 odst. 5

K tomu viz odůvodnění k § 14 odst. 1 a 2.

K bodu 43. 

k § 15 odst. 1

Strážníci, stejně jako příslušníci Policie České republiky poměrně často řeší případy, kdy se setkávají s osobami, u kterých je důvodné podezření z toho, že trpí např. nebezpečnými infekčními chorobami. Do doby, než se dostaví lékař, však Policie České republiky ani strážník nemají možnost, jak inkriminovanou osobu, která se zatím nedopouští protiprávního jednání, „donutit“, aby vyčkala na místě, nevzdálila se z něj a vyčkala příjezdu zdravotníků. Navrhované znění tento nedostatek odstraňuje.
Nejčastěji používaným technickým prostředkem sloužícím k zamezení vstupu na určené místo všemi oprávněnými subjekty je technická páska (pás). Zejména z důvodů ekonomických je na místě, aby obce mohly, v případě zájmu, používat více druhů pásů a to buď s  názvem obce a nápisem „zákaz vstupu“ pro všechny své orgány včetně obecní policie nebo speciálně s nápisy „obecní policie“ („městská policie“) doplněnými rovněž o „zákaz vstupu“. 

K bodu 44.

Dosavadní nadpis nad § 16 nevystihuje přesně podstatu zde upraveného oprávnění strážníka. Primárně se jedná o vstup do bytu za účelem eliminace ohrožení života, zdraví nebo větší škody na majetku, nikoliv o jeho pouhé otevření.

K bodu 45.

k § 17 odst. 3

Stávající zákon o obecní policii strážníkovi neukládá žádnou povinnost v případě, pokud na jeho výzvu byla věc vydána. Pouze upravuje režim nakládání s věcí, která byla strážníkem po předchozí marné výzvě odňata. 
Při vydání věci tedy strážník nemusí sepisovat úřední záznam, není povinen vystavit osobě potvrzení o vydání věci. Rovněž není stanoveno jak má s vydanou věcí naložit. Proto je nutno v tomto případě stanovit povinnosti strážníka a práva osoby, která věc vydala.

K bodu 46.

k § 17a odst. 1

Podle současné právní úpravy je Ttechnický prostředek k zabránění odjezdu vozidla je  prostředkem, který je strážník oprávněn použít k zabránění odjezdu vozidla, které je ponecháno na místě, kde je toto zakázáno zákazem vyplývajícím z místní úpravy silničního provozu, nebo stojí-li vozidlo na  chodníku, kde to není dovoleno, nebo je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství. Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po případném projednání přestupku v blokovém řízení nebo po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, nebo po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby. Nelze je použít, pokud vozidlo:
a)    tvoří překážku silničního provozu, nebo
b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, Sboru požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala.
S účinností od 1. ledna 2003 má obecní policie podle zákona o přestupcích oprávnění projednat v blokovém řízení mj. i přestupky proti pořádku ve státní správě spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, stejně jako přestupky spáchané vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno.
Jako logické se jeví zavedení korespondujícího zákonného oprávnění použít v těchto případech na takové vozidlo technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla v případě, že jeho řidič se v blízkosti nezdržuje a zároveň jsou splněny ostatní zákonem požadované podmínky.
Protože stávajícím zákonem o obecní policii není řešeno ani porušení obecné či přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, vymezuje se nově oprávnění strážníka tak, jak je uvedeno výše. Navržená změna předmětného ustanovení umožní rovněž nově řešit takové případy, kdy strážník podle dosavadního zákona o obecní policii není oprávněn přiložit technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, pokud například vozidlo vjede do komunikace, kde je osazena dopravní značka „Zákaz vjezdu všech vozidel“, strážník není přítomen vzniku protiprávního jednání a vozidlo zde stojí.

k § 17a odst. 3

Jedním z hlavních důvodů přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla je zjištění skutečného pachatele přestupku. To může být spojeno s řadou úkonů, které strážník musí učinit. Teprve po zjištění skutečného stavu věci (pokud to je možné) dojde k jeho odstranění.

k § 17a odst. 5
	
Přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla může být spojeno s náklady, které musí uhradit povinná osoba. Přitom ne vždy se objektivně podaří zjistit, která osoba vozidlo na inkriminovaném místě ponechala (využití  resp. „zneužití“ institutu „osoby blízké“  osobami podezřelými ze s؀ࠢ࠺࠼ࡂ࢜࢞৐৒౰౴౶ೈೊ೎ඔ኎ነአ኶ኸዄወዤ᎔쫒립ꢲ麲늈麈膲煹履屐䅈ᔌ扨暴ᘀ੨䍣ᘏ੨䍣䈀Ī桰ᔖ鱨鼙ᘀ੨䍣㸀Ī࡜憁ᑊᘐ੨䍣㔀脈࡜憁ᑊᔖᩨ�ᘀ੨䍣㔀脈࡜憁ᑊᔏᩨ�ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ鱨鼙ᘀ੨䍣㘀脈ᔌ왨ᕯᘀ੨䍣+脈栕ṕè栖挊C栗અ䡣
桤桤桤ꮏ蛂ē脈䠄
栅ꮏ蛂栖અē脈䠄
栅ꮎ蛂栖秔lᔌ啨ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᔘ靨㡚ᘀ੨䍣伀J儀J帀Jᔏ靨㡚ᘀ੨䍣㔀脈+脈栕媗8栖挊C栗稂䡣
桤桤桤퐎䛂ᔛ靨㡚ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈䩞ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾᠁؀ࠠࠢ࠺࠼ࡂ࢜࢞ඔ኎ነኸ዆õÜ츀Î윀·꬀›褀~瘀܀␃愁Ĥ摧挊C਀萑Ȝꐓx葠Ȝ摧挊Cᄀ␃ഃ׆ĀΟᄆᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cༀ␃ഃ׆ĀΟᄆᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧撵{ༀ␃ഃ׆ĀΟᄆ킄怂킄愂̤摧挊C؀ꐓx摧挊Cഀ␃ഃ׆ĀΟጆ碤愀̤摧挊Cഀ␃ഁ׆Āᆸጁ碤愀Ĥ摧挊C਀옍렁đꐓx摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊Cఀ؀蝎	规	訒	﷽ýЄĀ́዆ወ᎔᎖ᐼᢎᭈᴖỰ⃞⊒❶⦒⻲ㆸ㎢㒶㙚㷖÷å툀Æ였Æ였·였¥ꔀœ였Æ였Æ였ࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cᄀ萑Ȝ搒ð
␪㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠Ȝ摧挊C฀␃ᄃᲄሂĀ怀ᲄ愂̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cሀ␃ᄃᲄሂࡤāጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧挊Cᄀ␃ഃ׆ĀΟᄆᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊Cሀ᎔᎖ᐤᐦᐺᐼᣆᭆᭈ᭾ᮀᮂᮄỰἠἴ⁀⃞⊒⊨⋖⋘⋴⌢⌤⎜␎⒈Ⓒⓠ┺╂�췑럑톭ꋘꊔ�瞄蓘�瞄瞄构Zᘘ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜庁Jᔞ͜ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜庁Jᔘ啨ᘀ੨䍣伀J儀J帀Jᔞ啨ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜庁Jᔚ啨ᘀ੨䍣㔀脈䩃࡜憁ᡊᔔ啨ᘀ੨䍣䌀ᡊ愀ᡊē脈䠄
栅ꮑ蛂栖椥ß+脈栕ᦜŸ栖挊C栗椥ß䡣
桤桤桤ꮑ蛂ᘆ੨䍣ᔌ鱨鼙ᘀ੨䍣ᔌ啨ᘀ੨䍣ᘐ੨䍣㸀Ī࡜憁ᑊᔖ鱨鼙ᘀ੨䍣㸀Ī࡜憁ᑊᔕ轨ᘀ੨䍣䈀ت桰ÿἀ╂╎▌◰☊☘♖⛊✊❶⡀⡾⦐⦒⧪⨄⩆⩖⩴⩶⪮⫆⬄⬒⭐⻲⼨⾔げグズナモㄞㄨㅚㅜㆦ㈲㉰㋰㍨㑤㒠㒴헰헊꾺꾧醜꞉ꞯꞯ芯艸艴艴艴艴艴艴艴艴ᘆ੨䍣ᔒ鱨鼙ᘀ੨䍣㔀脈࡜ᔌ鱨鼙ᘀ੨䍣ᘏ੨䍣䈀ت桰ÿᔔ�ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ͜ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䱨ᝳᘀ੨䍣伀J儀Jᔞ⑨易ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜庁Jᘕ੨䍣㔀脈䩏䩑䩞ᔛ⑨易ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩞ᘘ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜庁Jᔞ鱨鼙ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜庁JⰀ㒴㒶㓎㕾㙺㜖㜘㜜㜪㝨㩴㪲㸮㸲㹪㺨㼖㼚䀤䀨䁆䂄䄸䅴䅶䅼䅾䇬䇰䉄䊂䋞䑦䕆䠚䠜䡌䡞䥔䯨䰠児兒兜兠厪厬哊哌嘀嘂嘖嘤嘴噬噮웚웚탲�뿲뾵뾵냲ꎨ뾨뾨令躚躚šᔖᩨ�ᘀ੨䍣㔀脈࡜憁ᑊᘐ੨䍣㔀脈࡜憁ᑊᘉ䤂㔀脈ᔏ�ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ੨䍣㔀脈ᔒ�ᘀ੨䍣㔀脈࡜ᔌ�ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅퍲䛂栖Ćē脈䠄
栅ꮘ蛂栖圻þᘆ੨䍣ē脈䠄
栅ꮗ蛂栖圻þᔒ鱨鼙ᘀ੨䍣㔀脈࡜ᔌ鱨鼙ᘀ੨䍣ᔌ䱨ᝳᘀ੨䍣㜀㷖㾜䊤䚠䠜䯄児兒兞兠呄嘀嘂噮坂óóóããã턀¾ሀ␃ᄃᲄሂࡤāጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧挊C᠒̤̀萑Ȝ搒ð
ꐓx♀怂ᲄ愂̤摧挊C᠐̤̀萑Ȝ搒ð
♀怂ᲄ愂̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C฀噮坂垤埔妨姘寂屒屢幤庮庰庲徼忂戶戸所扤拺拼挄挌挤挦挨捜捬掌攀攰旘枠榤榦橘橚퓸퓋듸꛸髸꛸釸醚潾桾ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ĝ脈䠄
栅ꮝ蛂栖㟚>࠵岁脈䩡ᔖ㙨쀒ᘀ੨䍣㔀脈࡜憁ᑊᔌ鱨鼙ᘀ੨䍣ᘐ੨䍣㔀脈࡜憁ᑊᔖ卨蘢ᘀ੨䍣㔀脈࡜憁ᑊ̚jᘀ੨䍣　Ὂ唀Ĉ࡜憁ᑊ,脈栖挊C栗ᐮ࡜憁ᑊ挀ň搀h搀h搀鱨슫†ᘐ੨䍣㸀Ī࡜憁ᑊᔖ왨ᕯᘀ੨䍣㸀Ī࡜憁ᑊᘍ䤂尀脈䩡ᔌ�ᘀ੨䍣ᔓ�ᘀ੨䍣尀脈䩡ᘍ੨䍣尀脈䩡␀坂奴客®崀倀␃ਃ&䘋"萑０왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ȀĀ꜀ð怀ႄ懿̤摧ˤI倀␃ਃ&䘋"萑０왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ĀĀ꜀ð怀ႄ懿̤摧ˤIȀ客屦崨®崀倀␃ਃ&䘋"萑０왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ЀĀ꜀ð怀ႄ懿̤摧ˤI倀␃ਃ&䘋"萑０왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗̀Ā꜀ð怀ႄ懿̤摧ˤIȀ崨嶶幢幤庰庲怎憬憮戾®崀Q儀Q儀Q儀Q଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C倀␃ਃ&䘋"萑０왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗؀Ā꜀ð怀ႄ懿̤摧ˤI倀␃ਃ&䘋"萑０왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ԀĀ꜀ð怀ႄ懿̤摧ˤIऀ戾所扤挂挄挦挨撖昜枠橘橚櫘櫚浠犈瑊硄耜耬óóçóóÙ케ó쌀Ã쌀ó쌀µഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧ˤIऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊Cഀ␃ᄃ킄ጂ碤怀킄愂̤摧挊C଀␃ᄁᲄ怂ᲄ愂Ĥ摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cጀ橚櫖櫘櫚湄湆溲溴灚灬烖烪烼焀焒煸煺熢燄犆狆狞琖琘琤瑄瑊硄秆秚笨笺籈籊籘籸絶網维罐耚耜耬聮聰聲菼菾蕸薌藢藤蛲蜮蠬衶袰裐裒훝훌놹꟨%脈栖挊C栗ḻÊ䡣
桤桤桤ꮠ蛂ē脈䠄
栅ꮠ蛂栖ḻÊᔏﱨ≷ᘀ੨䍣㸀Īᘆ䤂ᘆ剨중ᘆᑨ啒ᔌ❨衼ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅ꮞ蛂栖㟚>ᔌ䤂ᘀ驨聞ᘆ驨聞ᔌ䤂ᘀ䤂ᘆ੨䍣ᔒ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾㨁耬蔌藦°愀一␃ਃ&䘋(ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ȀĀ꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋(ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ĀĀ꜀ð愀̤摧挊CȀ藦裔裖豈豘軼軾輴°ꈀ¢ꈀS䰀Bऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊C؀ꐓx摧挊C一␃ਃ&䘋)ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ĀĀ꜀ð愀̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊C一␃ਃ&䘋(ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗̀Ā꜀ð愀̤摧挊C܀裒裔裘補裼裾褌褚襆襪覐覔觨計訖診詾誔誨謤謦讎豄豆豈豘蹘蹰躖軼輴輶达遶邶郦酮酾醈醎錪錬錸錺鍚鑞鑠閊闆阢限領理硫뷹颢軵力旅淋力力諹諹諹ùᔌꡨ鬴ᘀ੨䍣ᘆ뱨뉜ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ē脈䠄
栅퍴䛂栖激*%脈栖挊C栗激*䡣
桤桤桤퍴䛂ᔏﱨ≷ᘀ੨䍣㸀Īē脈䠄
栅퍳䛂栖瀎üᔌ䝨牂ᘀᑨ啒+脈栕䉇r栖挊C栗ḻÊ䡣
桤桤桤ꮡ蛂ę脈䠄
栅ꮡ蛂栕䉇r栖ḻÊᘆᑨ啒ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣㌀輴輶鑠隄餞餮驊鹆óóå阀G一␃ਃ&䘋)ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗̀Ā꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋)ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ȀĀ꜀ð愀̤摧挊Cഀ␃ᄃ쒄ጂ碤怀쒄愂̤摧挊C଀␃ᄃ얄怂얄愂̤摧刔U܀領顆颺飺餎餚餜餞餮馚駈騊驆驈驖髸魀魠魨魪魮魾鯄鯞鹄鹆鹈ꁀꁂꁄꂀꂂꃈꃊꃌꄊꅊꅬꆢꢘꢚ꥔꥖ꦄꦆꦖꦘꦜꧼꧾ긜깖깘�ﳵﳵﳖﳖﳖﳖﳖ쏵맵ꢲ隞誎蛵蛵蛵ﳵﳵﳵ雵躖ᘆ�൐ᘆ荨䍏ᔏ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔒ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔌ卨蘢ᘀ坨牒ē脈䠄
栅ꮣ蛂栖挊C%脈栖挊C栗剗r䡣
桤桤桤ꮣ蛂ᘆ�尻ᔏﱨ≷ᘀ੨䍣㸀Īఏ̪栕汏v栖挊Cᘆ뱨뉜ᔌ佨癬ᘀ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣㐀鹆鹈ꁂꁄꂂꃊꃌ꘶ꦜꦞꧼñ 阀Œ耀€耀m洀ሀ␃ሃጀ碤㔀$␷㠀$⑈愀̤摧挊C଀␃ᄃᮄ怂ᮄ愂̤摧侃Cऀ␃ጃ碤愀̤摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊C倀␃ᄃᲄጂ碤䌀Ĥ왅€Āꌀ슫†怀ᲄ愂̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊C਀ꧼꧾꯌ긜긞깘깚남뉐뉒늲땒뗀뗂랄뤠êê휀×숀Â숀«휀”휀Â숀Âᘀ␃ᄃᲄሂጀ碤㔀$␷㠀$⑈怀ᲄ愂̤摧㦠¬ᘀ␃ᄃᲄሂጀ碤㔀$␷㠀$⑈怀ᲄ愂̤摧挊C᐀␃ᄃᮄሂ㔀$␷㠀$⑈怀ᮄ愂̤摧㦠¬ሀ␃ሃጀ碤㔀$␷㠀$⑈愀̤摧挊C᐀␃ᄃᮄሂ㔀$␷㠀$⑈怀ᮄ愂̤摧侃Cༀ깘깚넂넲뉎뉐뉒늰늲댰덌덞덠덶델뎔돺됊됨뒬딮때땎땐땒땔떾뗀뗂롰롴룄룦뤠뤢뤤륎륐륦뫼뫾묖묤문묺뭂뭈쁬쁮ﳵﳵﳵ�쳙쳱룂뢱ꊧ퓙퓙룙뢱풧퓙퓙퓙醛藔Ė脈䠄
栅퍴䛂栖激*࡜ᔒὨ䭤ᘀ੨䍣㸀Ī࡜ᘌ੨䍣㸀Ī࡜ᘉꁨ갹尀脈ᔒ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈࡜ᘌꁨ갹㔀脈࡜ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈࡜ᔒ全蠠ᘀ੨䍣㘀脈࡜ᔏ全蠠ᘀ੨䍣尀脈ᘉ੨䍣尀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣尀脈ᔏ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘆꁨ갹　뤠뤢륐묺뭌쁦ïÛ�†吀␃ਃ&䘋)ꐓx␵㜀$␸䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗
⑈愀̤摧挊Cጀ␃ᄃᲄጂ碤㔀$␷㠀$⑈怀ᲄ愂̤摧挊Cༀ␃ጃ碤㔀$␷㠀$⑈愀̤摧挊CԀ쁮쁰샾섀셪솈쌞쌶썜썢썤썦쎐쎒쎔쓺씾쩠쪂쫈쫊챈첊췘췚췞츾칀칂퀢큄턪턬턮텆텬텮텰톈톖���뗁귦ꂨ钘瞍획획鑰ꁰꂨ钘획ꂍꂨ顫趔跖跖ᘉ੨䍣㔀脈ᔌﭨ쑦ᘀ੨䍣+脈栕䉇r栖挊C栗⋱Z䡣
桤桤桤퍵䛂ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘆꁨ갹ᔏ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘉꁨ갹㔀脈ᔏ⑨啊ᘀ੨䍣尀脈Ė脈䠄
栅펕䛂栖૽õ࡜(脈栖挊C栗૽õ࡜掁ň搀h搀h搀镨싓Fᘆ੨䍣Ė脈䠄
栅ꮦ蛂栖煤†࡜ᘉ੨䍣尀脈(脈栖挊C栗激*࡜掁ň搀h搀h搀瑨싓⩆쁦썢썤쎒쎔앂쫊췚췜칀칂퀄턪턬ª阀†琀t琀t蘀†琀t琀†ᄀ␃ᄃᮄ㔂$␷㠀$⑈怀ᮄ愂̤摧㦠¬ༀ␃ጃ碤㔀$␷㠀$⑈愀̤摧挊Cጀ␃༃삄ጃ碤㔀$␷㠀$⑈帀삄愃̤摧挊C吀␃ਃ&䘋)ꐓx␵㜀$␸䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗
⑈愀̤摧挊Cഀ턬텮텰������ï�Ý�É琀j怀Rഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊C吀␃ਃ&䘋*ꐓx␵㜀$␸䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗

⑈愀̤摧挊Cጀ␃ᄃᲄጂ碤㔀$␷㠀$⑈怀ᲄ愂̤摧挊Cᄀ␃ᄃᮄ㔂$␷㠀$⑈怀ᮄ愂̤摧㦠¬ༀ␃ጃ碤㔀$␷㠀$⑈愀̤摧挊Cऀ�����������������ﳯ틜쫼ꫀ庄ꪄ㑑8Ĉ栕㉑E栖挊C栗㉑E䡣
桤桤桤퍸䛂쪉ć
퍸䛂⪃
ᔙ全䔲ᘀ੨䍣褀ߊā砀싓荆ĪJĈ栕㉑E栖㦠¬栗㉑E࠵㸁Ī䩏䩑䡣
桤桤桤퍷䛂쪉ć
퍸䛂⪃愁ᡊJĈ栕㉑E栖挊C栗㉑E࠵㸁Ī䩏䩑䡣
桤桤桤퍷䛂쪉ć
퍸䛂⪃愁ᡊᔫ全䔲ᘀ੨䍣㔀Ĉ⨾企J儀J褀ߊā砀싓荆Ī䩡ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣尀脈ē脈䠄
栅퍵䛂栖⋱Z%脈栖挊C栗⋱Z䡣
桤桤桤퍵䛂ᔏ㍨騊ᘀ੨䍣㸀Īᘉ੨䍣㸀Īᘆ੨䍣က������컛�꓎緎じOĈ栕ဏ³栖挊C栗㉑E࠵㸁Ī䡣
桤桤桤퍸䛂쪉ć
쯇⛂⪃䈁Ъ䩃(䩡(桰餳fIĈ栕ဏ³栖挊C栗㉑E䡣
桤桤桤퍸䛂쪉ć
쯇⛂⪃䈁Ъ䩃(䩡(桰餳fLĈ栕ဏ³栖挊C栗㉑E⨾持ň搀h搀h搀硨싓襆ߊā윀싋茦Ī⩂䌄⡊愀⡊瀀㍨暙ᔙ全䔲ᘀꁨ갹褀ߊā砀싓荆Ī8Ĉ栕㉑E栖挊C栗㉑E䡣
桤桤桤퍸䛂쪉ć
퍸䛂⪃
ᔙ全䔲ᘀ੨䍣褀ߊā砀싓荆ĪňĈ䠄
栅퍸䛂栕㉑E栖㉑E⩂䌄⡊愀⡊瀀㍨暙褀ߊā砀싓荆Ī⩂䌀ᡊ愀ᡊ瀀h૿ñꈀS䰀Bऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊C؀ꐓx摧挊C一␃ਃ&䘋*ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗̀Ā꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋*ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ȀĀ꜀ð愀̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊CԀ듙듙듙뒏듙뒏棙䇙듙ÙLĈ栕ဏ³栖挊C栗㊫࡜持ň搀h搀h搀੨싌褦ߊā윀싋茦Ī⩂䌄⡊愀⡊瀀㍨暙LĈ栕ဏ³栖挊C栗䰊]࡜持ň搀h搀h搀ꩨ슫覆ߊā윀싋茦Ī⩂䌄⡊愀⡊瀀㍨暙IĈ栕ဏ³栖挊C栗䰊]䡣
桤桤桤ꮪ蛂쪉ć
쯇⛂⪃䈁Ъ䩃(䩡(桰餳fIĈ栕ဏ³栖挊C栗㉑E䡣
桤桤桤퍸䛂쪉ć
쯇⛂⪃䈁Ъ䩃(䩡(桰餳fLĈ栕ဏ³栖挊C栗㉑E࡜持ň搀h搀h搀硨싓襆ߊā윀싋茦Ī⩂䌄⡊愀⡊瀀㍨暙ጀ췗뻅뺺뺺뺰ꎨ龨龕얎芆箎年瑔Mᔌ饨㈘ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅ꮬ蛂栖㒷J+脈栕䅥É栖挊C栗㒷J䡣
桤桤桤ꮬ蛂ᔌ敨쥁ᘀ੨䍣ᔌ穨묯ᘀ੨䍣ᘆ챨筜ᔏ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅단ꛂ栖∦Øᘆ੨䍣ᘉ੨䍣㸀Īᔏﱨ쉎ᘀ੨䍣㸀Īē脈䠄
栅ꮫ蛂栖䰊]ᘆ땨”ᔌ땨”ᘀ땨”ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
OĈ栕ဏ³栖挊C栗㉑E࠵㸁Ī䡣
桤桤桤퍸䛂쪉ć
쯇⛂⪃䈁Ъ䩃(䩡(桰餳fᬀí�Ñ턀‚砀x氀l氀଀␃ᄃᮄ怂ᮄ愂̤摧峌{ऀ␃ጃ碤愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋*ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ЀĀ꜀ð愀̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧ᶵ ᄀ␃༃梄ᄁ预᏾碤帀梄态预懾̤摧挊C਀﨔猪ﭸﭺﵢﵤﵦﵶﹸ�퇘엍췀ꎹ릙还羇�晴塴瓘Mᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅닫ꛂ栖Ϻø䩏䩑ᔛ饨㈘ᘀ੨䍣㘀脈䩃䩏䩑ᔔ饨㈘ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ쩨鴤伀J儀Jᔏ饨㈘ᘀ੨䍣㔀脈ᔒ饨㈘ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ē脈䠄
栅ꮭ蛂栖嘇Â+脈栕䅥É栖挊C栗嘇Â䡣
桤桤桤ꮭ蛂ᔌ敨쥁ᘀ੨䍣ᘉ੨䍣㸀Īᔏﱨ쉎ᘀ੨䍣㸀Īᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔌ饨㈘ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅ꮬ蛂栖㒷J+脈栕ᢙ2栖挊C栗㒷J䡣
桤桤桤ꮬ蛂ᤀ﹠Ɉ
Ɋ
ɞ
ɶ
ʎ
ñꈀ˜踀…蔀|甀`怀`᐀ꐓx␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
؀ꐓx摧挊Cࠀ萑ț葠ț摧Ⓤࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧Ⓤऀ␃ጃ碤愀̤摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊C一␃ਃ&䘋*ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ԀĀ꜀ð愀̤摧挊Cഀ␃ᄃ쒄ጂ碤怀쒄愂̤摧挊C଀ﹸﺄﺆﺈﺦﺨﺸﻠﻢｪ„
ˆ
´
¸
Î
Ģ
Ĥ
Ħ
Ĩ
Ĭ
Ȥ
ɂ
Ɉ
Ɋ
ʺ
˘
̈
̜
͂
͞
Ύ
΢
Τ
Φ
֤
٬
쿚쿃쿃쿃쎷ꧏ迏쾩쿭皁癪癪癪癪掁Ïᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩃䩡ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣䌀ᙊ愀ᙊᔛ䝨牂ᘀ੨䍣㘀脈䩃䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗Ϻø䩏䩑䡣
桤桤桤닫ꛂě脈䠄
栅닫ꛂ栖Ϻø䩏䩑ᔗᙨ吀ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘏ੨䍣䈀ت桰ÿᔔ饨㈘ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᔔꕨ頳ᘀ੨䍣伀J儀J⌀ʎ
ʐ
ʺ
ˊ
˘
’紀e攀ᜀ␃ጂ碤ᘀĤ晉
②朂੤䍣氀჆ÿက
᐀ꐓx␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
氀摫␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
Ѐ˘
˚
̈
̒
̜
’紀e攀ᜀ␃ጂ碤ᘀĤ晉
②朂੤䍣氀჆ÿက
᐀ꐓx␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
氀摫ƒ␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
Ѐ̜
̞
͂
͐
͞
’紀e攀ᜀ␃ጂ碤ᘀĤ晉
②朂੤䍣氀჆ÿက
᐀ꐓx␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
氀摫Ć␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
Ѐ͞
͠
Ύ
Θ
΢
’紀e攀ᜀ␃ጂ碤ᘀĤ晉
②朂੤䍣氀჆ÿက
᐀ꐓx␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
氀摫Ɖ␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
Ѐ΢
Τ
Φ
֤
߀
߂
߆
߈
ߚ
’謀ƒ稀o漀‹搀਀萑Ȝꐓx葠Ȝ摧挊C਀萑˄ꐓx葠˄摧挊Cࠀ萑˄葠˄摧Ⓤ܀␃愃̤摧Ⓤ؀ꐓx摧挊C氀摫Ȍ␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
ࠀ٬
ٮ
ڠ
ڼ
ھ
߂
߄
߈
ߒ
ߔ
ߖ
ߚ
ࢌ
࢜
ࢺ
ࢼ
ࣲ
ॄ
੎
੼
઀
઴
ૐ
૔
୸
ப
஬
ம
ர
쿱샦듦뒫趘硽瑽彭浉+脈栕䉇r栖挊C栗ᴉ䡣
桤桤桤퍹䛂ě脈䠄
栅퍺䛂栖ᴉ䡭Љ䡳Љᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᘉ੨䍣㸀Īᔏ䁨桌ᘀ੨䍣㸀Īᘏ੨䍣䈀ت桰ÿᔔ饨㈘ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔౠᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣㸀Ī䩏䩑ᔗ䁨桌ᘀ੨䍣㸀Ī䩏䩑̝轪ᔀ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J唀Ĉ-脈栖挊C栗ᮯK䩏䩑䡣
桤桤桤달ꛂᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅달ꛂ栖ᮯK䩏䩑ᰀߚ
ࣴ
઀
૔
³最Vက␃༃ᲄሂ⁤āጀ碤帀ᲄ愂̤摧挊C䬀☊଀⩆ጀ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗
摧挊C䬀☊଀⩆ጀ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗
摧挊C̀ர
ஸ
௦
ర
౔
ౖ
ౘ
ኬ
ኺ
ወ
ᑲ
ᑴ
ᒬ
ᒮ
ᜰ
᜸
ᣤ
ᣴ
ἀ
ἂ
⁨

⁰
∦
∨
⊠
⊢
⍪
⍺
⎘
⎚
Ⓤ
ⓒ
❸
❺
⧢
⧲
㐸
㒨
㓞
㓠
㔪
㕼
㗺
㨴
㨶
㱖
쟏맀醛�釢샢놹��샢賞羄름륻ᘆ䕨㉗ᘉ䕨㉗㔀脈ᔏ饨㈘ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ੨䍣㔀脈ē脈䠄
栅닯ꛂ栖㷵A+脈栕䉇r栖挊C栗㷵A䡣
桤桤桤닮ꛂᘏ੨䍣䈀ت桰ÿᔌ饨㈘ᘀ੨䍣ᔌౠᘀ੨䍣ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘆ쩨鴤ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣+脈栕䉇r栖挊C栗ᴉ䡣
桤桤桤퍺䛂⸀૔
ౘ
ወ
°搀䬀☊଀⩆ጀ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗	
摧挊C一␃ਃ&䘋*ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ࠀĀ꜀ð愀̤摧挊CȀወ
ᤸ
⌒
°愀一␃ਃ&䘋*ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗଀Ā꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋*ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗਀Ā꜀ð愀̤摧挊CȀ⌒
⚆
⟞
⟠
⡖
⣌
⤔
⥾
°愀W圀W圀È̤ꐓx搦ĄĀ왐ӿā愀̤摧挊Cऀ␃ጃ碤愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋*ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ഀĀ꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋*ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ఀĀ꜀ð愀̤摧挊C܀⥾
⦸
⦺
⾐
㓞
㓠
㗸
㗺
õ¦圀O㼀Oༀ␃༃梄ᄁ预廾梄态预懾̤摧坅2܀␃愃̤摧挊C一␃ਃĦ䘋+ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ĀĀĀ꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋+ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ĀĀ꜀ð愀̤摧挊Cऀ␃ጃ碤愀̤摧挊C܀㱖
㱘
㸢
㸤
㹔
㺘
㺚
㻠
㻶
㻺
㼈
㼊
㿜
㿞
䂪
䃘
䃚
䄘
䄚
䋌
䋎
䋜
䌼
䎨
䎪
䎬
䝐
䝔
䠆
䠈
䥸
䷰
俘
俚
傾
僘
儖
儠
几
凢
凶
勰
�췕짮돧짧즫麣즣헧羉襵襫kē脈䠄
栅펁䛂栖㞔íē脈䠄
栅펁䛂栖㟻“ē脈䠄
栅펀䛂栖㟻“ē脈䠄
栅펀䛂栖㞔íᔌጳᘀ੨䍣ᘆ䕨㉗ᘉ䕨㉗㔀脈ᔏ器쑚ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ靨둔ᘀ੨䍣㸀Ī+脈栕䉇r栖挊C栗༅©䡣
桤桤桤댊ꛂᘆ੨䍣ᔏ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔌ饨㈘ᘀ੨䍣ᔔ饨㈘ᘀ੨䍣䌀ᑊ愀ᑊ⤀㗺
㵞
㵠
㸢
㸤
㹔
㺚
䋎
䋠
䎬
óß픀Ë픀½봀n一␃ਃ&䘋#ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ĀĀ꜀ð愀̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊Cऀ␃ጃ碤愀̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧坅2܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cऀ䎬
䓘
䗒
°愀一␃ਃ&䘋#ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗̀Ā꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋#ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ȀĀ꜀ð愀̤摧挊CȀ䗒
䛤
䝒
䝔
䠆
䠈
倈
°愀W䔀9㤀଀␃ᄃ梄态梄愁̤摧坅2ᄀ␃༃梄ᄁ预᏾碤帀梄态预懾̤摧挊Cऀ␃ጃ碤愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋#ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ԀĀ꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋#ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ЀĀ꜀ð愀̤摧挊C؀勰
唦
唨
唪
唬
唸
唺
啨
嗤
嗰
嗴
囌
垂
垄
塌
壐
夔
夲
奚
宄
宲
徾
忀
忂
悪
悬
悮
惴
�싕떺ꦭꦢ颢颎ꦢꦢꦢꦢ肢慯Jᔬ罨ؖᘀ੨䍣㔀䩏䩑䩞䩡쪉ć
퐋䛂⪃
ᔚ⑨啊ᘀ罨ؖ㔀脈⨾企J儀Jġ脈䠄
栅퐋䛂栖挊C࠵㺁Ī䩏䩑ᔚ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈⨾企J儀Jē脈䠄
栅펃䛂栖璝Èē脈䠄
栅펂䛂栖璝Èᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᔏﱨ≷ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ੨䍣㸀Īᔏ捨ᘀ੨䍣㸀Ī%脈栖㞔í栗㟻“䡣
桤桤桤펂䛂ē脈䠄
栅펀䛂栖㞔íē脈䠄
栅펀䛂栖挊C+脈栕䉇r栖挊C栗㞔í䡣
桤桤桤펀䛂ᬀ倈
唨
唪
唬
唺
忀
óꐀ¤阀C刀␃ਃ&䘋$옍렁đꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ĀĀ꜀ð愀̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊C一␃ᄃᲄ䌂Ĥ왅€Ā耀싓F怀ᲄ愂̤摧坅2଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧坅2Ԁ忀
忂
悬
悮
杴
槄
欬
欼
í�Ž舀v瘀hഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊C଀␃ᄃᮄ怂ᮄ愂̤摧᰿଀␃ᄃᮄ怂ᮄ愂̤摧᰿倀␃ഁ׆Āᆸጁ碤䌀Ĥ왅€Ā଀싔F愀Ĥ摧挊Cഀ␃ഁ׆Āᆸጁ碤愀Ĥ摧挊Cᄀ␃ഃ׆Āᆸ༁龄ጃ碤帀龄愃̤摧挊C܀惴
愢
愤
掰
揞
揠
既
朒
杀
杂
杲
杴
槂
槄
槔
欬
欼
漈
漊
漌
漎
煄
爮
珠
�쏚ꯚ黃綎溞媞厞卉Bᔌጳᘀ੨䍣ᔒ㽨ᬜᘀ㽨ᬜ㔀脈⨾
ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ĦĈ䠄
栅댎ꛂ栕ᙿ栖繾Š쪉ć
퐋䛂⪃
ᔜ罨ؖᘀ੨䍣㸀Ī쪉ć
퐋䛂⪃
ᔡ罨ؖᘀ੨䍣愀ᑊ褀ߊā଀싔荆Ī䩡ᔟ罨ؖᘀ੨䍣㔀Ĉ⨾褁ߊā଀싔荆Īᔙ罨ؖᘀ੨䍣褀ߊā଀싔荆Īᔯ罨ؖᘀ੨䍣㔀䩏䩑࡜帀J愀ᡊ褀ߊā଀싔荆Īᔬ罨ؖᘀ੨䍣㔀䩏䩑䩞䩡쪉ć
퐋䛂⪃
ᔝ罨ؖᘀ੨䍣褀ߊā଀싔荆Ī䩡ᔬ罨ؖᘀ੨䍣㔀䩏䩑䩞쪉ć
퐋䛂⪃愁ᡊᜀ欼
溬
漌
漎
煂
煄
珠
°愀W䴀?㼀ഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧᰿ऀ␃ጃ碤愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋$ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗̀Ā꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋$ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ȀĀ꜀ð愀̤摧挊C؀珠
珢
琢
碲
碴
祬
祮
耄
耆
耘
耚
虦
襎
躼
軌
ôÜê퀀Ð저È저¼밀¼글ഀ␃ᄃ킄ጂ碤怀킄愂̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧᰿܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊C਀옍쐁ꐓx摧挊C฀珠
珢
琢
瑊
瑦
皚
碲
碴
祬
祮
簂
簐
簾
胶
脨
蠼
衘
衚
謆
謖
謢
謤
躼
軌
迦
通
遰
�엏ꆫ駤迤奣ᔏጳᘀ੨䍣㸀Īē脈䠄
栅꬛蛂栖೟ˆ+脈栕㏢栖挊C栗೟ˆ䡣
桤桤桤꬛蛂+脈栕㏢栖挊C栗磟䡣
桤桤桤댐ꛂē脈䠄
栅댐ꛂ栖磟ᔏጳᘀ੨䍣㔀脈ē脈䠄
栅펄䛂栖僴Ô+脈栕㏢栖挊C栗僴Ô䡣
桤桤桤펄䛂ᘆ੨䍣ᔒ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘆ㽨ᬜᔌጳᘀ੨䍣ᔒጳᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔔጳᘀ੨䍣伀J儀Jᨀ軌
迦
通
遴
邒
°ꘀŽ瘀ᜀ␃ጂ碤ᘀĤ晉
②朂੤䍣氀჆"⟿¡က
ᜀ␃ጃ碤ᘀĤ晉
②會੤䍣氀჆"⟿¡က
ऀ␃ጃ碤愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋%ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ĀĀ꜀ð愀̤摧挊CЀ遰
遲
锸
锺
雪
雬
霞
霺
靂
靲
鞆
鞔
鞖
鞘
顬
顮
飾
餚
餜
鳆
鳈
鴚
鵜
鷄
ꃜ
ꖸ
Ꙓ
Ꚑ
Ꚓ
ꛞ
ꛠ
ꛢ
ꭚ
놻뇫뇫鮱鯫跫蛫獻幧幧獖ᘎ�剬伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ൨✫ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔚጳᘀ੨䍣㔀脈⨾企J儀J+脈栕㏢栖挊C栗璱˜䡣
桤桤桤댓ꛂē脈䠄
栅댒ꛂ栖璱˜+脈栕㏢栖挊C栗璱˜䡣
桤桤桤댒ꛂᘆ㽨ᬜ+脈栕㏢栖挊C栗ᕥ•䡣
桤桤桤댑ꛂᔌጳᘀ੨䍣̙jᔀጳᘀ੨䍣　Ὂ唀Ĉ 邒
邔
郀
郔
郖
®阀~ⴀQ欀祤(ᘀĤ␗䤁ŦȀ䚖ࠀブȀﾔᆒ⎐؀ᇾ؀ᇾ琊Ǡ
ᔀĶᨀࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶ᜀ␃ጂ碤ᘀĤ晉
②朂੤䍣氀჆"᫿က
ᜀ␃ጃ碤ᘀĤ晉
②會੤䍣氀჆"᫿က
Q欀ⵤ(ᘀĤ␗䤁ŦȀ䚖ࠀブȀﾔᆒ⎐؀ᇾ؀ᇾ琊Ǡ
ᔀĶᨀࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶Ѐ郖
郦
鄂
鄄
鄲
酎
ç케~昀Nᜀ␃ጂ碤ᘀĤ晉
②朂੤䍣氀჆"黿က
ᜀ␃ጃ碤ᘀĤ晉
②會੤䍣氀჆"黿က
Q欀앤(ᘀĤ␗䤁ŦȀ䚖ࠀブȀﾔᆒ⎐؀ᇾ؀ᇾ琊Ǡ
ᔀĶᨀࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶ᜀ␃ጂ碤ᘀĤ晉
②朂੤䍣氀჆"�က
ᜀ␃ጃ碤ᘀĤ晉
②會੤䍣氀჆"�က
Ԁ酎
酐
酒
鉲
®ꀀQ一␃ਃ&䘋%ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ȀĀ꜀ð愀̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊CQ欀ᅤ)ᘀĤ␗䤁ŦȀ䚖ࠀブȀﾔᆒ⎐؀ᇾ؀ᇾ琊Ǡ
ᔀĶᨀࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶̀鉲
鐶
雘
雪
雬
髮
鴚
°愀W䬀?㼀଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧᰿଀␃ᄃ얄怂얄愂̤摧᰿ऀ␃ጃ碤愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋%ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ЀĀ꜀ð愀̤摧挊C一␃ਃ&䘋%ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗̀Ā꜀ð愀̤摧挊C؀鴚
鵜
鵞
ꃜ
ꖼ
Ꙓ
Ꚓ
ꛠ
ꛢ
겸
꺚
뀆
뀖
ñ×츀Ã쌀Ã츀Î츀w쌀䬀萑ț⑃䔁胆
펅䛂葠ț摧泜R਀萑Ȝꐓx葠Ȝ摧挊Cࠀ萑ț葠ț摧泜R଀␃ᄃᮄ怂ᮄ愂̤摧泜Rഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cഀ␃ഁ׆Ā˄ጀ碤愀Ĥ摧挊Cఀꭚ
갖
갘
굴
궀
궬
긌
긎
긐
꺘
꺚
뀄
뀆
뀖
녌
녎
념
녪
녬
놾
뇀
뇂
뇈
뇚
�쇵鶥螕湹镢㵔咕咕锽=-脈栖挊C栗碔5䩏䩑䡣
桤桤桤댕ꛂě脈䠄
栅댕ꛂ栖碔5䩏䩑ᔗ졁ᘀ੨䍣㸀Ī䩏䩑ᔔ൨✫ᘀ㉨鵁伀J儀Jě脈䠄
栅펅䛂栖䄲䩏䩑ě脈䠄
栅펅䛂栖挊C䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jᘏ੨䍣䈀ت桰ÿě脈䠄
栅쯃⛂栖㞇䩏䩑ě脈䠄
栅쯃⛂栖⢚=䩏䩑3脈栕㏢栖挊C栗⢚=䩏䩑䡣
桤桤桤쯃⛂3脈栕㏢栖挊C栗㞇䩏䩑䡣
桤桤桤쯃⛂ᔔጳᘀ੨䍣伀J儀Jᜀ뇚
뉨
뉪
뉬
늲
늴
덎
덾
됊
됌
뒂
뒔
뒰
뒲
뒴
뒶
뒸
뒺
따
딲
땐
떀
뛮
뛰
띎
띐
럊
럺
룢
퓟쇉솼솯ꎼ솎꾇綇蝳螼慨慗慏ᔏጳᘀ੨䍣尀脈ē脈䠄
栅쯅⛂栖⊢ᔌጳᘀ੨䍣ᔕ๨艮ᘀ੨䍣䈀ت桰ÿᔒ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣(脈栖挊C栗穬N࡜掁ň搀h搀h搀ᕨ슳¦Ė脈䠄
栅댕ꛂ栖穬N࡜ᔙ䝨牂ᘀ੨䍣䈀ప䩃桰€€ᘉ੨䍣尀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣尀脈ᔕ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈⨾封脈ᔕ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾封脈ᔚ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾企J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᰀ뀖
뉪
뉬
늴
뒶
뒺
딲
룢
룲
°ꈀ‘耀v氀^倀ഀ␃ᄃ쒄ጂ碤怀쒄愂̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧綋ऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊Cऀ␃ጃ碤愀̤摧挊C̤̀☊ଌFᄀᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊C̀Ĥ☊ଌFഀ׆Āጀ碤愀Ĥ摧挊Cഀ␃ഁ׆Ā˄ጀ碤愀Ĥ摧挊Cཏ਀&䘋&옍Ąཱྀጀ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗

摧挊Cࠀ룢
룲
맼
멂
멒
메
멞
멠
멢
뭞
뮌
밌
밎
뱦
벖
뵤
뵦
뵨
뵪
뵬
뵮
붖
붘
뷔
��꯰闰꯰翰痰淰兟Fᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔚ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈⨾企J儀Jᔚ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾企J儀Jᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ē脈䠄
栅쯆⛂栖廮+脈栕㏢栖挊C栗⊢䡣
桤桤桤쯅⛂+脈栕㏢栖挊C栗廮䡣
桤桤桤쯆⛂ᔏጳᘀ੨䍣尀脈1脈栕㏢栖挊C栗撍¡࠵㺁Ī䡣
桤桤桤댜ꛂę脈䠄
栅쯅⛂栖廮࠵㺁Īę脈䠄
栅댛ꛂ栖撍¡࠵㺁Īᔒጳᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔌጳᘀ੨䍣ᔏጳᘀ੨䍣㸀Īᜀ룲
맺
맼
멢
뵬
뵮
붘
샢
샲
°ꈀ˜言€爀g最਀萑Ȝꐓx葠Ȝ摧挊Cഀ␃ഁ׆Ā˄ጀ碤愀Ĥ摧挊Cऀ␃ጃ碤愀̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊Cഀ␃༃ᲄጂ碤帀ᲄ愂̤摧挊C一␃ਃ&䘋&ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ȀĀ꜀ð愀̤摧挊Cࠀ뷔
뷤
븂
샠
샢
샲
섴
셢
셤
쉐
쉒
슜
슞
쐰
쐲
씪
안
얆
었
와
왎
왼
윶
으
좸
좺
쫸
쫺
쾮
쾰
킾
쯖맀맀맀맀쯀쯭ꋭ쁮삹쁔3脈栕㏢栖挊C栗媧„䩏䩑䡣
桤桤桤댝ꛂᔝ汨❱ᘀ੨䍣䈀ت䩏䩑桰ÿ-脈栖挊C栗撍¡䩏䩑䡣
桤桤桤댜ꛂě脈䠄
栅펆䛂栖⑉õ䩏䩑-脈栖挊C栗⑉õ䩏䩑䡣
桤桤桤펆䛂ᔌጳᘀ੨䍣ᔔጳᘀ੨䍣伀J儀Jᔔꅨ꩖ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ倈ᘀ੨䍣㸀Ī䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ腨뉊ᘀ੨䍣伀J儀JḀ샲
쇲
윖
©匀唀☊ଂ♆ഀ৆谂脊ď˄ༀጄ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗

葞Ӭ摧挊C唀☊ଂ♆ഀ৆谂脊ď˄ༀጄ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗


葞Ӭ摧挊CȀ윖
죮
진
©匀唀☊ଂ♆ഀ৆谂脊ď˄ༀጄ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗

葞Ӭ摧挊C唀☊ଂ♆ഀ৆谂脊ď˄ༀጄ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗

葞Ӭ摧挊CȀ진
콶
팶
©匀唀☊ଂ♆ഀ৆谂脊ď˄ༀጄ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗

葞Ӭ摧挊C唀☊ଂ♆ഀ৆谂脊ď˄ༀጄ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗

葞Ӭ摧挊CȀ킾
탂
탎
탐
탒
퉜
퉞
퍲
퍴
펚
퐤
퐦
퐨
퐮
퐰
푾
풀
풂
풄
혐
혒
�쳥닚ꯚꏚ纕炣抣䮣䂣ᔔⱈᘀ੨䍣伀J儀J-脈栖挊C栗柠G䩏䩑䡣
桤桤桤쯉⛂ě脈䠄
栅쯉⛂栖柠G䩏䩑ě脈䠄
栅쯉⛂栖挄Ä䩏䩑-脈栖挊C栗媧„䩏䩑䡣
桤桤桤댞ꛂě脈䠄
栅댞ꛂ栖媧„䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jᔌጳᘀ੨䍣3脈栕㏢栖挊C栗媧„䩏䩑䡣
桤桤桤댝ꛂě脈䠄
栅쯈⛂栖䫮Ì䩏䩑ᔔጳᘀ੨䍣伀J儀J3脈栕㏢栖挊C栗䫮Ì䩏䩑䡣
桤桤桤쯈⛂᐀팶
혐
혒
훼
훾
�
�
©騀Ž茀x砀਀萑Ȝꐓx葠Ȝ摧挊C਀옍쐁ꐓx摧挊C଀␃ഁ׆Ā˄愀Ĥ摧挊C฀옍쐁萏Ȝꐓx葞Ȝ摧挊C唀☊ଂ♆ഀ৆谂脊ď˄ༀጄ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗

葞Ӭ摧挊C؀혒
훾
흀
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�













퓜퓈뷜풱�閜犈殜歧捧杫正歧嗔ᔚ⍨혼ᘀ੨䍣㔀脈⨾企J儀Jᘆ㭨|ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣+脈栖挊C栗௣u࠵㺁Ī䡣
桤桤桤쯋⛂ę脈䠄
栅쯋⛂栖௣u࠵㺁Īᘌ੨䍣㔀脈⨾
ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔔ鹨吰ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ⍨혼ᘀ੨䍣㸀Ī䩏䩑ᔕ鹨吰ᘀ੨䍣㔀脈⨾封脈ᔗԞᘀ੨䍣㸀Ī䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔጳᘀ੨䍣伀J儀Jᔚጳᘀ੨䍣㔀脈⨾企J儀JḀ�
�
�
�
�
�
°愀V䰀A਀萑Ȝꐓx葠Ȝ摧挊Cऀ␃ጁ碤愀Ĥ摧挊C਀옍쐁ꐓx摧挊Cཏ਀&䘋&옍Ąཱྀጀ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗
摧挊Cཏ਀&䘋&옍Ąཱྀጀ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗
摧挊CԀ�
�
�
�





°ꔀ“蔀¥眀…蔀ഀ␃ᄁᲄጂ碤怀ᲄ愂Ĥ摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cᄀ␃༁ꢄᄌ墄Ᏻ碤帀ꢄ怌墄懳Ĥ摧挊C਀萑Ȝꐓx葠Ȝ摧挊Cཏ਀&䘋'옍Ąཱྀጀ碤䔀胆
ꉝ曂ᜀ᜗᜗᜗᜗

摧挊Cࠀ































�쏫쫝ꛧ螑檀橠橠檀聠Rᔛ泌♆ᘀ੨䍣㔀脈⨾䈁ت桰ÿē脈䠄
栅쯍⛂栖⤅-+脈栕簻栖簻栗⤅-䡣
桤桤桤쯍⛂ᔌ㭨|ᘀ㭨|ᔒ㭨|ᘀ㭨|㔀脈⨾
Ĩ脈䠄
栅쯍⛂栕ㄣª栖௣u࠵㺁Ī⩂瀆ｨᔨ甋ᘀ੨䍣褀ߊā촀싋茦Ī࠵㸁Ī⩂瀆ｨᔏ⍨혼ᘀ੨䍣㸀Īᔌ⍨혼ᘀ੨䍣%脈栖挊C栗௣u䡣
桤桤桤쯌⛂ē脈䠄
栅쯌⛂栖௣uᘆ੨䍣ᔌ䈷ᘀ੨䍣ᔚ⑨啊ᘀ੨䍣㔀脈⨾企J儀Jἀ





°夀K㴀/ഀ␃༃蒄ጃ碤帀蒄愃̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄጂ碤怀ᲄ愂̤摧簻ഀ␃ᄁᲄጂ碤怀ᲄ愂Ĥ摧簻Ẁ̤ꐓx⑃䔁胆
쯍⛂②會甋漀߆ā촀싋搦Ħ萏΄葞΄一␃ਃ&䘋'ꐓx왅ƀȀ崀슢f᜗᜗᜗᜗ȀĀ꜀ð愀̤摧挊CԀ
















ôÙ�Í븀²븀¾눀©꤀›鬀Š鬀ထഀӆ렁萑Ȝꐓx␷䠁Ĥ葠Ȝ摧憦¢ഀ␃ഃ׆ĀΟጆ碤愀̤摧挊Cࠀ옍鼁؃摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧憦¢฀␃ሃࡤāጀ碤᐀碤愀̤摧挊C଀␃ጃ碤᐀碤愀̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧⇟ë฀␃ᄃ쒄ሂࡤā怀쒄愂̤摧挊C਀␃ሃࡤā愀̤摧挊Cက



































쯢쟰쟰뷰뇷잱醖醉芉楷楷慷婷‘ᔌ⑨啊ᘀ੨䍣ᘎ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯏⛂栖柼	䩏䩑ᔔጳᘀ੨䍣伀J儀Jᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ੨䍣㔀脈ᔌ佨尧ᘀ੨䍣ᔓ佨尧ᘀ੨䍣尀脈䩡ᔓጳᘀ੨䍣尀脈䩡ᔖᩨ�ᘀ੨䍣㔀脈࡜憁ᑊᔓ⍨혼ᘀ੨䍣尀脈䩡ᘆ੨䍣,脈栖挊C栗⤅-࡜憁ᑊ挀ň搀h搀h搀침싋&Ě脈䠄
栅쯎⛂栖⤅-࡜憁ᑊᘍ੨䍣尀脈䩡ᘐ੨䍣㔀脈࡜憁ᑊ⌀






















金
露
祿
菉
鹿
樓
罹
林
猪
龜
㮝
ﭮ
ﯜ
ﯞ
ﰢ
ﰤ
ﱒ
ﱔ
ﳀ
샄뛄닄닄닄닄鿄쒉쒲沂沂삂‚+脈栕ˤI栖⡓´栗汍ì䡣
桤桤桤쯕⛂ᔌ䤂ᘀ卨됨+脈栕䉇r栖挊C栗ȇ䡣
桤桤桤쯑⛂%脈栖挊C栗ȇ䡣
桤桤桤쯑⛂ᘆ੨䍣ē脈䠄
栅쯐⛂栖ȇᘆ卨됨ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ě脈䠄
栅폫䛂栖槗Ó䩏䩑ě脈䠄
栅쯏⛂栖柼	䩏䩑ᔔ⁨ꥌᘀ੨䍣伀J儀Jᘉ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⤀










瑩
ﭮ
–ɘڢññÔ저À쀀À쀀´됀¨ꠀ´଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧⡓´଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊C଀␃ഃ׆ĀΟ愆̤摧挊C଀␃ഃ׆Āᆸ愁̤摧挊Cထഀӆ렁萑Ȝꐓx␷䠁Ĥ葠Ȝ摧憦¢ഀ␃ഃ׆ĀΟጆ碤愀̤摧挊Cༀﳀ
ﳂ
﹨
ﹺ
ﻤ
ﻸ
＊
．
＠
ﾆ
ﾈ
ﾰ
ÔìȤȦȲɒɘ̖̜͌͞ΞΪРТ֜׬ْٜٚٞ٢ڠڢ퓪ꋇ闇闇采海諪cē脈䠄
栅펉䛂栖挊Cē脈䠄
栅쯐⛂栖ȇ%脈栖⡓´栗ȇ䡣
桤桤桤쯐⛂ᔌ轨捚ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᔙᅨ덍ᘀ卨됨褀ߊā蜀싓荆ĪňĈ䠄
栅펇䛂栕䴑³栖䴑³⩂䌄⑊愀⑊瀀㍨暙褀ߊā蜀싓荆Ī⩂䌀ᡊ愀ᡊ瀀hÿᔙᅨ덍ᘀ੨䍣褀ߊā蜀싓荆Ī+脈栕ˤI栖⡓´栗汍ì䡣
桤桤桤쯖⛂ᘆ卨됨ᔌ䤂ᘀ卨됨ē脈䠄
栅쯕⛂栖汍ì⌀ڢ߄ࡀࡂࡄࡔ࣬ऀॲঀ૾଀ଘଢ௴ఢഔദ൐൒൞ඌය෨ภะໞ༌༜༨༸ဘᅶᆤᆦᆨᆴᆶ뛛ꊩꊚꊖꊖꊒꊒꊒꊖꊖꊒꊒꊖꊖ螋ꊋꊒꉽsē脈䠄
栅펈䛂栖䴑³ē脈䠄
栅쯘⛂栖䕞)ᘆ遨푱ᔌ轨捚ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᘆ卨됨ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔙ罨ؖᘀ遨氎褀ߊā଀싔荆ĪňĈ䠄
栅펊䛂栕ᙿ栖ຐl⩂䌄⑊愀⑊瀀㍨暙褀ߊā଀싔荆Ī⩂䌀ᡊ愀ᡊ瀀hÿňĈ䠄
栅펉䛂栕ᙿ栖ຐl⩂䌄⑊愀⑊瀀㍨暙褀ߊā଀싔荆Ī⩂䌀ᡊ愀ᡊ瀀h◿ڢࡂࡄࡒࡔౌ༜ᕘᜨᜪᜬ᜺᜼᣸᣺ᤔᤖᬶᬸ°ꐀœ鰀¤ꐀ¤ꐀ°鰀œ鰀¤鰀œ鰀¤鰀܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C一␃ᄃᲄ䌂Ĥ왅€Ā褀싓F怀ᲄ愂̤摧挊Cሀᆶᆸᇜኖኪ፨፴ᒬᒮᓈᔖᔘᔤᜦᜨᜪ᜼᠔᠖ᢶᣊ᣺ᤊᤎᤐᤒᤖ᧲ᩒ᩶᩸᪎᪐᪚᪞ᬶᬸᬺᬾ᭪᭮ᴚ��쟡샡삪ꃡ蚎�蛡蚁蚁����糡虵虼áᔌ遨푱ᘀ遨푱ᘉ੨䍣㔀脈ᘉ遨푱㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔢ遨氎ᘀ遨氎褀ߊā褀싓荆Ī⩂瀆ｨē脈䠄
栅펉䛂栖挊C+脈栕Ԗ•栖挊C栗䕞)䡣
桤桤桤쯘⛂ᔌᙨ锅ᘀ੨䍣+脈栕䉇r栖挊C栗䕞)䡣
桤桤桤쯘⛂ᘆ遨푱ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣%脈栖挊C栗䴑³䡣
桤桤桤펈䛂⤀ᬸᬺ᭬᭮ᶞᶠᶢᷲᷴḔḖṞṠ⃀⃂⃘⃖⃶⃸⦐⦒⦲⦴⧢÷÷÷Þ�÷÷ë÷÷ë÷÷Ѐ摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊CЀ摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊Cᜀᴚᴜᵈᵢᶠᶢᶬᶶᶸ᷾ḂḖḼṄỠἄἆἴἶὴᾈᾌ⃀⃖ↈ↊ⓐⓒ╪╰╸⚂⚌⦒⦜⦠⦦⦰⦴⧒⧖쯓뛃뇋隣迢歵询쯢쮱쮱询ē脈䠄
栅쯛⛂栖札0+脈栕䉇r栖挊C栗札0䡣
桤桤桤쯛⛂ᘆ੨䍣ᔌⅨ鼘ᘀ੨䍣ᔘ⹨ᘀ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᔌ籨걳ᘀ੨䍣ᔌᙨ锅ᘀ੨䍣ᘉ੨䍣㔀脈ᔘ陨㼯ᘀ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᔏᝨ쐹ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘆ�꩸ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣+脈栕䉇r栖挊C栗札0䡣
桤桤桤쯚⛂⠀⧖⧘⧠⧢⧤ⱤⲀ⴦ⴼⴾⵐⵦ⹠⹢⹤⹬⺄⺖⺘⺚⺞⺴⺼⾬⾮⾰⾲⿀⿂⿈ㆾ㇌㇎㇔ㇴ䇢䇤䖆䙤�짣銜닣�莊菟纊莊纊莊瓲淲ᔌ硨嬬ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅쯛⛂栖ቺ˜ᘉ੨䍣㔀脈ᔌ譨牢ᘀ੨䍣ᔏ譨牢ᘀ੨䍣㔀脈ē脈䠄
栅쮷⛂栖㋫Ö+脈栕媏c栖挊C栗㋫Ö䡣
桤桤桤쮷⛂ᔘ轨捚ᘀ੨䍣伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋē脈䠄
栅쮶⛂栖㋫Ö+脈栕媏c栖挊C栗㋫Ö䡣
桤桤桤쮶⛂ᘆ੨䍣ᔌ轨捚ᘀ੨䍣ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔌ㑨酋ᘀ੨䍣☀⧢⧤⺜⺞⺲⺴⻂⻄⾮⾰⾲⿆⿈⿨⿪ㆼㆾ㇒㇔ㇴㇶ䇴óç�ß�ßç�ß�ß�çß�ß�ç܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧挊Cᔀ䇴䈺䌐²攀䰀␃ਃ&䘋왅ƀȀ崀슢ŦЄȄЀȀȀ⤀愀̤摧挊C䰀␃ਃ&䘋왅ƀȀ崀슢ŦЄȄЀĀȀ⤀愀̤摧挊CȀ䌐䒤䖆䥄䥆䥸䥺䱪䱬²攀Y夀Q儀Y夀܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C䰀␃ਃ&䘋왅ƀȀ崀슢ŦЄȄЀЀȀ⤀愀̤摧挊C䰀␃ਃ&䘋왅ƀȀ崀슢ŦЄȄЀ̀Ȁ⤀愀̤摧挊Cࠀ䙤䙦䟎䟬䥄䥆䥺䩐䩢䮢䮰䱪䱬䱮䳌䳎䳐䳬䴈䴊䷾一傺僒僸僺儊優剞ퟟ쳐쇐뒼ꎪ讖牽譪ꎖ牢牚ᘎꅨ⑾伀J儀Jᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ譨牢ᘀ੨䍣伀J儀Jᔚ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔘ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J帀Jᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔒ陨㼯ᘀ੨䍣㔀脈࠶ᔏ陨㼯ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ੨䍣㔀脈ᔕ坨ᘀ੨䍣䈀ت桰ÿᘆ뙨ᔌ扨：ᘀ੨䍣ᔏ扨：ᘀ੨䍣㔀脈ᔕ침쵸ᘀ੨䍣䈀Ъ桰＀ᘆ੨䍣ᔌ硨嬬ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅쯜⛂栖ቺ˜ᰀ䱬䱮䳎䳐䳨䳬䴈䴊傲傺僒僔僸僺头峢慔慖慮ïß�Ú턀Ä쐀¿�³대£쐀Ä쐀Ú�ༀ␃ഃ׆Āᆸᄁ㞄怂㞄愂̤摧挊C଀␃ഃ׆Āᆸ愁̤摧挊CЀ摧挊Cఀ옍쐁萑ȷ葠ȷ摧挊Cࠀ옍쐁摧挊CЀ摧挊Cༀ␃ഃ׆ĀΟᄆᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cༀ␃ഁ׆ĀΟᄆᲄ怂ᲄ愂Ĥ摧挊Cሀ剞劰匾區午半嗘嗚址埮密寈嶐嶒嶘嶨嶪幖幤弤忤惞慔慬慮慰慾���龪铚钆鑾ꩾ纔纔龔東啠ᔔ쭨聴ᘀ੨䍣伀J儀Jᔌ깨ᅛᘀ੨䍣ᘒ੨䍣伀J儀J帀Jᔘ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J帀Jᘎꅨ⑾伀J儀Jě脈䠄
栅쯝⛂栖澀˜䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ襨ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅포䛂栖槗Ó䩏䩑3脈栕抋r栖挊C栗槗Ó䩏䩑䡣
桤桤桤포䛂ᔔ譨牢ᘀ੨䍣伀J儀J3脈栕抋r栖挊C栗澀˜䩏䩑䡣
桤桤桤쯜⛂ᨀ慮慰慾憀栠欠瀜牜祎糔糖糬糮糼耐苀薤蟐覔跶郢雮úðâÝ�Ý퐀È저È뼀¿뼀¿뼀¿뼀¶ဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧䠵iဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊C଀␃ഃ׆Āᆸ愁̤摧挊Cࠀ萑葠摧挊CЀ摧挊Cഀ옍ćཱྀ렁đ萑ȷ葠ȷ摧挊Cऀ옍ćཱྀ렁đ摧挊CЀ摧挊Cᔀ慾憀斒斪旐枆枈析枒柊柔椆椖楤楦毚氜氞汀求瀜灔烈볊ꯤ肚曤廤廤廤䁋ᔔ襨ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ쭨聴ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ≨㘆伀J儀Jᘎꅨ⑾伀J儀J3脈栕䉇r栖挊C栗羙Ð䩏䩑䡣
桤桤桤쯝⛂3脈栕䉇r栖挊C栗羙Ð䩏䩑䡣
桤桤桤쯞⛂ġ脈䠄
栅쯝⛂栕䉇r栖羙Ð䩏䩑ġ脈䠄
栅쯝⛂栕羙Ð栖羙Ð䩏䩑ě脈䠄
栅펕䛂栖૽õ䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗૽õ䩏䩑䡣
桤桤桤펕䛂ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔠ陨㼯ᘀ੨䍣㔀脈⩂伆J儀J瀀ｨᘀ烈烬牜珨琀琦皞皮睴瞨瞪矾秀秸糖糮糼繠繢绢绤腲芾诘谖鄖鄮镸镺雮靄非죢ꎪ闢闢닢篢닢닢V3脈栕䉇r栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤페䛂ᔔ굨鹫ᘀ੨䍣伀J儀J3脈栕䉇r栖挊C栗㆑g䩏䩑䡣
桤桤桤쯟⛂ě脈䠄
栅쯞⛂栖羙Ð䩏䩑ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘎ㕨楈伀J儀Jě脈䠄
栅펌䛂栖働ÿ䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗働ÿ䩏䩑䡣
桤桤桤펌䛂ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ襨ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ硨損伀J儀Jἀ非鞆願顨顬颸颾飜飢餀餘饂鬸鰺鴼鶂鶆鶈鶖鶘鶞鶾ꀬꀺꂶꃴꉠꉢꉰꉲꉶꉸꊘ꛲Ꞟ꟒꟔꟢꟤꟪ꬒꭌퟟퟦ쳦꾷꾪꾢꾪禢滦秦ꪯ禯jᘆ佨桛ᔔ왨猎ᘀ੨䍣伀J儀Jᔌ䝨牂ᘀ੨䍣3脈栕䉇r栖挊C栗Ꭰ¢䩏䩑䡣
桤桤桤쯡⛂ᘎ੨䍣伀J儀Jᔏ䝨牂ᘀ੨䍣尀脈ᘉ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ葨⹻㔀脈ᘎᡨ테伀J儀Jᘎ鑨伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ靨넬伀J儀Jᘎ靨넬伀J儀Jᔌ굨鹫ᘀ੨䍣ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅페䛂栖搩䩏䩑⤀雮顖願顦顨鶆鶈鶜鶞鶼鶾ꉠꉢꉶꉸꊖꊘꑚ꟒꟔꟨꟪ꠄ꠆öÝ�ö�Ý�Ý�Ø�Ý�Ý�Ø�Ó쬀Ë쬀Ë܀␃愃̤摧挊CЀ摧挊CЀ摧挊C଀␃ഃ׆Āᆸ愁̤摧挊Cဍᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊Cဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cᜀꭌꭎꭒꮲꯈ게겞괂괺괼굮긾깂껾끆끈눀눂눼눾뉜뉞늜닐덈덊던덚덞덾멸멺뮊뮌븶쁚쁺술숪싚싞�쳹첼첼첳첳첪ꋹꊝ鋹羊羊漣瞒梒ᔝ䝨牂ᘀ੨䍣䈀Ī䩏䩑桰ᘎቨⰳ伀J儀Jᔔ潨衘ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘉ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘑቨⰳ伀J儀J崀脈ᘑ佨桛伀J儀J崀脈Ğ脈䠄
栅쯢⛂栖勿¦䩏䩑࡝ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J崀脈ē脈䠄
栅쯢⛂栖勿¦%脈栖孏h栗勿¦䡣
桤桤桤쯢⛂ᘆ佨桛ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣⠀꠆귄껾덈덊덞덠덼덾뗠멺븶쁚쁜쁸쁺앺언얼엤óæ�Þ�Þ�Ñ턀Ñ저ó�Þ턀Ñ묀ªထഀ׆Ā˄ᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊Cఀ옍쐁萑葠摧挊Cဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cဍഀ׆Ā˄㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊C܀␃愃̤摧挊Cఀ옍쐁萑ȷ葠ȷ摧挊C଀␃ᄃ㞄怂㞄愂̤摧挊Cጀ싞쌂쑲쑴쑾언얼톊톎톸톺톼톾툘툼픒픔픴휺휼흤힆힮ퟖퟘ�������훵쯵쏵쏵쏵믵쯵쮭쮜궂苋쮭쭨Zᘚ੨䍣㔀脈⩂伆J儀J瀀ｨ3脈栕⤲æ栖挊C栗⨮Š䩏䩑䡣
桤桤桤쯤⛂3脈栕⤲æ栖挊C栗⨮Š䩏䩑䡣
桤桤桤쯣⛂ġ脈䠄
栅쯣⛂栕⤲æ栖⨮Š䩏䩑ě脈䠄
栅쯣⛂栖⨮Š䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jᘎ䘯伀J儀Jᔔ㉨ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘎቨⰳ伀J儀Jᔔᙨ慝ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jἀ엤엦쨺찲켘탮톔톘퇂퇆픒픔픲픴헾혀혦혨���îÓ팀Ó팀îî팀îî쨀½봀½뀀½봀ఀ옍쐁萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cఀ옍쐁萑葠摧挊Cࠀ옍쐁摧挊Cဍഀ׆Ā˄㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cഀ옍ćཱྀ렁đ萑ȷ葠ȷ摧挊Cထഀ׆Ā˄ᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊C᐀����������������쓏ꖼ벗綗泄쿄䑞㛏ě脈䠄
栅쯥⛂栖፺¡䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗૽õ䩏䩑䡣
桤桤桤펕䛂ě脈䠄
栅펕䛂栖૽õ䩏䩑ġ脈䠄
栅쯥⛂栕㮣9栖䔮^䩏䩑3脈栕㮣9栖挊C栗䔮^䩏䩑䡣
桤桤桤쯥⛂ě脈䠄
栅쯤⛂栖箴‡䩏䩑-脈栖⿭F栗箴‡䩏䩑䡣
桤桤桤쯤⛂ᘎ䘯伀J儀Jᔔꍨ㤻ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔠቨ팤ᘀ੨䍣㔀脈⩂伆J儀J瀀ｨ᐀������îîààÖ혀É준îîÉ준É봀½봀଀␃ഃ׆Āᆸ愁̤摧挊Cဍഀ׆Ā˄㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cऀ옍ćཱྀ렁đ摧挊Cഀ옍ćཱྀ렁đ萑ȷ葠ȷ摧挊Cထഀ׆Ā˄ᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊Cᘀ�������續盚盚盚全��-脈栖⿭F栗ݮW䩏䩑䡣
桤桤桤펏䛂ě脈䠄
栅펏䛂栖ݮW䩏䩑ᘎ䘯伀J儀Jě脈䠄
栅펗䛂栖搩䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펗䛂3脈栕䉇r栖挊C栗፺¡䩏䩑䡣
桤桤桤쯦⛂3脈栕䉇r栖挊C栗ㅭõ䩏䩑䡣
桤桤桤쯦⛂ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J3脈栕䉇r栖挊C栗፺¡䩏䩑䡣
桤桤桤쯥⛂ᰀ���꺼ꪼꪣ趣ꎃ涍ꍣꎪꎪꎪꎪꎪ�ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅펐䛂栖ݮW+脈栕⹘m栖挊C栗ݮW䡣
桤桤桤펐䛂ē脈䠄
栅펏䛂栖ݮW+脈栕⹘m栖挊C栗ݮW䡣
桤桤桤펏䛂ᔌ塨洮ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ě脈䠄
栅펏䛂栖ݮW䩏䩑ᔔ塨洮ᘀ੨䍣伀J儀JᔔὉᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J3脈栕䉇r栖挊C栗ݮW䩏䩑䡣
桤桤桤펏䛂 益﷜﷞︄︆æèĐĒѾҀҞҠڀóóã혀È저¾저È넀±ꠀ¨넀±ꠀ¨ဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cဍᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊Cऀ옍ćཱྀ렁đ摧挊Cഀ옍ćཱྀ렁đ萑ȷ葠ȷ摧挊Cဍഀ׆Ā˄㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cༀ␃ഃ׆Āᆸ༁㞄市㞄愂̤摧挊C଀␃ഃ׆Āᆸ愁̤摧挊Cጀ鸞ﭖﭞﭠﮘﮚﱮﱰ﷘﷚﷜ﷸﷺ﷼︀︂︄︠︮ﾦĂĊĪĸΌΞퟥ닌쳗趧趧薧湺챟蕗垧첧쳗챺챗쳗Wᘎ乨褃伀J儀Jᔝᥨㅁᘀ੨䍣䈀Ъ䩏䩑桰＀ᘗ੨䍣䈀Ъ䩏䩑桰＀ᔔ﹨성ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀J3脈栕ʬ
栖挊C栗ㅭõ䩏䩑䡣
桤桤桤쯧⛂ᔔ걨ംᘀ੨䍣伀J儀J3脈栕䉇r栖挊C栗ㅭõ䩏䩑䡣
桤桤桤쯦⛂ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅펐䛂栖䠚!䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗䠚!䩏䩑䡣
桤桤桤펐䛂℀ΞζϜЈѺҚҜڞڠܾݖݼހނޠިުެূ৖ୢප෌ෲြၔၺၼᆜᐰ�쫒랿랿鶿뾏粃屦뽕뾷晼籋䭦籦¿ē脈䠄
栅펑䛂栖䠚!ᔌ䝨牂ᘀᩨⅈē脈䠄
栅펑䛂栖挊C+脈栕䉇r栖挊C栗䠚!䡣
桤桤桤펑䛂ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ě脈䠄
栅펑䛂栖䠚!䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗䠚!䩏䩑䡣
桤桤桤펑䛂ᘎ�ᙪ伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎꩨ伀J儀Jᘎ乨褃伀J儀Jě脈䠄
栅펐䛂栖䠚!䩏䩑-脈栖͎‰栗䠚!䩏䩑䡣
桤桤桤펐䛂ᴀڀڂڢڤހނިުެশୢᆜòòß팀„팀vfༀ␃ഃ׆Āᆸᄁ㞄怂㞄愂̤摧挊Cഀ옍ćཱྀ렁đ萑ȷ葠ȷ摧挊C一␃ഃ׆Āᆸ䌁Ĥ왅€Ā鄀싓F愀̤摧挊C଀␃ഃ׆Āᆸ愁̤摧挊Cऀ옍ćཱྀ렁đ摧挊Cဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cဍᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊C଀ᆜᐰᗒᨪ╜ⴀ⻾ㄚ㥌㺸䀾䛠䣈僄僆僤僦勐勒勰勲厢厤öæÚ�Ú�Ú�Ú�Ú츀Î츀ö섀Á섀ö츀ဍᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊C଀␃ഃ׆Āᆸ愁̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧櫙ༀ␃ഃ׆Āᆸᄁ㞄怂㞄愂̤摧挊Cဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cᘀᐰᗒᗪᗸᜆ᜔ᢂᢐᦨᧀ᧦ᯤ᯼ᰢḘḚḜḴṂ⓾┖┼╜◊♠♢♸⚞⦸캸룢캸컢ꋢ趔摺赚ē脈䠄
栅펓䛂栖૽õ+脈栕櫙栖櫙栗૽õ䡣
桤桤桤펓䛂%脈栖櫙栗૽õ䡣
桤桤桤펓䛂ᔌ�ᙪᘀ�ᙪᘆ�ᙪē脈䠄
栅펕䛂栖搩+脈栕䉇r栖挊C栗搩䡣
桤桤桤펕䛂+脈栕䉇r栖挊C栗૽õ䡣
桤桤桤펒䛂ē脈䠄
栅펒䛂栖૽õē脈䠄
栅펑䛂栖૽õᔌ䝨牂ᘀ੨䍣+脈栕䉇r栖挊C栗૽õ䡣
桤桤桤펑䛂ᰀ⦸⦺⧐⧶⨊⨌⨢⩈⫶⬘⭀⭂⭘⭾⮮⯊Ⳟ⳺ⴀⴘⴾ⻞⻺⼠⽒㎸㏐㏶㥢㥤㥺㦠㻬㻮㼄㼪䄔䄰䓬䓮훬엌鲲얒얎훬엌얎얎銜軅軅훅엌홻엌鱨얒앤hᘆ魨౔%脈栖咛栗૽õ䡣
桤桤桤펓䛂%脈栖咛栗搩䡣
桤桤桤펖䛂ᘆ�ᙪē脈䠄
栅펓䛂栖૽õ+脈栕櫙栖櫙栗૽õ䡣
桤桤桤펓䛂%脈栖櫙栗૽õ䡣
桤桤桤펓䛂ᔌ�ᙪᘀ�ᙪē脈䠄
栅펖䛂栖搩+脈栕櫙栖櫙栗搩䡣
桤桤桤펖䛂%脈栖櫙栗搩䡣
桤桤桤펖䛂✀䓮䔄䔪䖶䗒䛀䛜䝰䞌䣦䣨䣾䤤䧶䧸䨎䨴䭪䭬䮂䮨伶伸低佴僄僠僢僦勒勬勮卜�퓘퓘퓘쇘ꆫ軘�쇘ꆫ軘�蟘螃歸歡ᘒ�ᙪ伀J儀J愀ᡊᔘ⡨儧ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘆ�ᙪᔌ䝨牂ᘀ੨䍣%脈栖咛栗૽õ䡣
桤桤桤펓䛂ē脈䠄
栅펖䛂栖搩+脈栕櫙栖櫙栗搩䡣
桤桤桤펖䛂%脈栖咛栗搩䡣
桤桤桤펖䛂ᘆ魨౔ᔌ�ᙪᘀ�ᙪē脈䠄
栅펓䛂栖૽õ+脈栕櫙栖櫙栗૽õ䡣
桤桤桤펓䛂 卜卶厞厢厤厴厶厼囌圴坌坲壴孮孰幬庄庪慜폣뻆ꦲ麲膗靷嶞䎞鸵ě脈䠄
栅펗䛂栖搩䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펗䛂3脈栕䉇r栖挊C栗ᵾ¨䩏䩑䡣
桤桤桤쯧⛂ē脈䠄
栅펓䛂栖૽õ+脈栕䉇r栖挊C栗૽õ䡣
桤桤桤펓䛂ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔘ⡨儧ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊğ脈䠄
栅페䛂栖搩䩏䩑䩡7脈栕✨Q栖挊C栗搩䩏䩑䩡䡣
桤桤桤페䛂ሀ厤厺厼及双囌壴婦嶴惴授掊掠探掲掴杄櫀滰炀牼盲直õõç휀Î준Î츀Àõõçççࠀ옍렁đ摧挊CЀ摧挊Cဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cༀ␃ഃ׆Āᆸᄁ㞄怂㞄愂̤摧挊Cഀ옍ćཱྀ렁đ萑ȷ葠ȷ摧挊Cऀ옍ćཱྀ렁đ摧挊Cᘀ慜慴憚掊掚掜探熌熖熼燔燺爪珼現瓄瓆畊畐直眄眆県眴ퟥ샌삷꿌飌芊瓌嫌䃌샌삷Ì3脈栕䉇r栖挊C栗ⲧ䩏䩑䡣
桤桤桤쯨⛂3脈栕䉇r栖挊C栗ᵾ¨䩏䩑䡣
桤桤桤쯨⛂ě脈䠄
栅쯨⛂栖ᵾ¨䩏䩑ᘎ嬾伀J儀Jě脈䠄
栅펓䛂栖૽õ䩏䩑-脈栖㻰[栗૽õ䩏䩑䡣
桤桤桤펓䛂ᘎᑨ≷伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펖䛂ᜀ直眊県眨眬睦睪瞀瞄瞠瞢穒穔空穼窠窢紦紨絀終絞絠õõèõ�õÑ턀õõ턀Åõõ଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧挊Cഀ옍ćཱྀ렁đ萑ȷ葠ȷ摧挊Cࠀ옍쐁摧挊Cఀ옍쐁萑ȷ葠ȷ摧挊Cऀ옍ćཱྀ렁đ摧挊Cᘀ眴睜睪睺睼瞀磂磄祆祈穐穔穨穪穲穴究穸穼窢紦紨紸紺�껸꺜沊꺊塟HĞ脈䠄
栅퐜䛂栖絚1࠵侁J儀Jᔌ≨㽁ᘀ੨䍣ᔘ≨㽁ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊ:脈栕䄢?栖挊C栗絚1࠵侁J儀J愀ᡊ挀ň搀h搀h搀ᱨ싔FĢ脈䠄
栅퐜䛂栖絚1࠵侁J儀J愀ᡊĢ脈䠄
栅퐛䛂栖絚1࠵侁J儀J愀ᡊᔛ≨㽁ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩡ě脈䠄
栅쯩⛂栖ᛵT䩏䩑ě脈䠄
栅쯨⛂栖ᛵT䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᜀ紺紼絀終縔縦縪縼績繀繄繆缎缼而耎聘聚聪聬聰聲膊膌臬臮臶臼臾�쟒잿ꎳ돧颿颐颂盛盒飛顨桎뾘3脈栕䉇r栖挊C栗׈‹䩏䩑䡣
桤桤桤쯩⛂ě脈䠄
栅쯩⛂栖׈‹䩏䩑ᔗ침ꩍᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ě脈䠄
栅쯩⛂栖ᛵT䩏䩑ᘎ침︥伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀JĞ脈䠄
栅퐜䛂栖絚1࠵侁J儀Jᔗ걨ംᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ걨ംᘀ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑0脈栖挊C栗絚1࠵侁J儀J挀ň搀h搀h搀ᱨ싔᱆絠縪縬繄繆繢繤聘聚聰聲肖肘荾觊觌觢觤訂訄óëáÓáá숀µ딀µáÓဍഀ׆Ā˄㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cထഀ׆Ā˄ᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊Cഀ옍ćཱྀ렁đ萑ȷ葠ȷ摧挊Cऀ옍ćཱྀ렁đ摧挊C༈ഀӆ脁摧挊C༌ഀӆ脁萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cጀ臾舞舼艔艶芪芸荾菜萊葞葠蕘蕚蕢蝴螢裾褀览觌觞觠觢觤쫵복뇵놦놌續皱纱皱器䅨ᔨ䍨넛ᘀ੨䍣㔀脈⩂䌄⑊伀J儀J愀⑊瀀㍨暙Ģ脈䠄
栅퐛䛂栖絚1࠵侁J儀J愀ᡊᔛ敨嘆ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩡ᘎ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯫⛂栖ল䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗ল䩏䩑䡣
桤桤桤쯫⛂ᔔ침ꩍᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯪⛂栖ল䩏䩑3脈栕ᭃ±栖挊C栗ল䩏䩑䡣
桤桤桤쯪⛂ġ脈䠄
栅쯪⛂栕ᭃ±栖ল䩏䩑ᔔ䍨넛ᘀ੨䍣伀J儀J᠀觤訄谺貐貒貖貤貨責逤進逶逺逼銐銒銔閐閒閔陎陦隌韀顈컝컂ꮷꮢ�溈惝�恆㻝ᘎ摨꠱伀J儀J3脈栕䉇r栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펖䛂ě脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗磂<䩏䩑䡣
桤桤桤쯫⛂ě脈䠄
栅쯫⛂栖磂<䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ침ꩍᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ침ꩍᘀ੨䍣伀J儀Jᘗ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜嶁脈ᔝ침ꩍᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜嶁脈ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘆ摨꠱ᔌ敨嘆ᘀ੨䍣ᔘ敨嘆ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊ᠀訄貒貔貖責貮賊賌逢逤逺逼遘遚鈒阈阊阦阨驮驰骆骈鯴óÕ픀Õ찀Ì윀Ì찀Ì찀Ì윀Ç윀Ì찀Ç찀Ì윀ÇЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊Cထഀ׆Ā˄ᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊Cဍഀ׆Ā˄㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊C଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧挊Cᜀ顈颬飤飸餪饂饨马驮驰驾骂骆鯴鰆鰈鰌鰎鹪麢ꀌꀎꎀꎔꏴꏶꐆꐈꐌ뷋뗵꧵ꦠꦕꦠ汹汢哵呉ᘔ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᔚ침ꩍᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᘒ롨넨伀J儀J愀ᡊᔘᙨ텡ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊᘎ੨䍣伀J儀Jᘎٜͨ伀J儀Jᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ침ꩍᘀ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ침ꩍᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘎ鑨ꑶ伀J儀Jě脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펖䛂ᘎ嵨�伀J儀Jᘎ偨끂伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᰀ鯴鯶鰌鰎鰬鰮ꏴꏶꐌꐎꐬꐮꗤꗦꗼꗾꘜ꘠ꚤꚦꚼꚾꛜꛞꝠꝢꝸööööööñöääöööఀ옍쐁萑葠摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊CᨀꐌꓮꓼꔐꔒꗦꗶꗸꗼꚦꚶꚸꚼꚾꝢꝲꝴꝺ꥔ꥤꥦꥪ꧚ꧢ꭬ꭺꮜꯆꯈ곲괂괄괈괊깼깾꾪꾸퓵퓉뷵붴鶨짔뒽鶽鷢誒粝붝붴鶨鵼b3脈栕䉇r栖挊C栗悽¯䩏䩑䡣
桤桤桤펛䛂ě脈䠄
栅쯭⛂栖⟕t䩏䩑ᘎᥨ塹伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀᥨ塹伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ침ꩍᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘔ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᔚ침ꩍᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔᙨ텡ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ침ꩍᘀ੨䍣伀J儀J─ꝸꝺꞘꞚꥒ꥔ꥪꥬꦌꦎ곰곲괈괊괪괬넦늞늠믆뻈씨졜쫠쫨쳢ööööööööñäää�ñ܀␃愃̤摧挊Cఀ萏͓萑ﻤ葞͓葠ﻤ摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊Cᤀ꾸꾺꿈꿦녺논뇦눔뉸뉺뎬뎺돨됆됈됐만믆뻈뻠뻬솠쇎쇐쇒쉈쉤슄슆슈씦����軘�皁盘싘乜싘峘�ě脈䠄
栅쯮⛂栖⎥É䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗⎥É䩏䩑䡣
桤桤桤쯮⛂ᔔᥨ硺ᘀ੨䍣伀J儀Jᔘᥨ硺ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊ3脈栕䉇r栖挊C栗悽¯䩏䩑䡣
桤桤桤펛䛂3脈栕䉇r栖挊C栗⟕t䩏䩑䡣
桤桤桤쯭⛂ᘎ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯭⛂栖⟕t䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅펛䛂栖悽¯䩏䩑ě脈䠄
栅펜䛂栖悽¯䩏䩑Ḁ씦씨재쟚졜쫞쫠쫦쫨쳤쳲쳶쳺퀒퀮풾퓌퓐퓔퓖횪횸횼훂��������������쯒뿚뾶뾫뾶�뚿ꮿ뚓鎈鎶�뚓粓�tᘎ罨섹伀J儀Jᔗ摨ꌃᘀ੨䍣伀J儀J尀脈ᔔ摨ꌃᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ摨ꌃᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ걨뙺ᘀ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ걨뙺ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔌ㝨⅌ᘀ੨䍣ᘏ੨䍣䈀Ъ桰＀ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ煨踍伀J儀Jᔔ뵨老ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jⴀ쳢쳤쳺쳼촜촞쾚팢풼풾퓔퓖퓶퓸효횪훀훂����������öööñööööööööööࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊Cᬀ���öñööä휀ÎööÅööࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cࠀ옍쐁摧挊Cఀ옍쐁萑ȷ葠ȷ摧挊Cఀ옍쐁萑葠摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊Cᘀ퓝짝즯즧羍燉퓉푥婥婒푥婥§ᘎ罨섹伀J儀Jᔔ摨ꌃᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ摨ꌃᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ě脈䠄
栅펜䛂栖㻯ˆ䩏䩑ě脈䠄
栅쯯⛂栖犘¤䩏䩑3脈栕樎h栖挊C栗犘¤䩏䩑䡣
桤桤桤쯯⛂ᘎ੨䍣伀J儀J3脈栕樎h栖挊C栗㻯ˆ䩏䩑䡣
桤桤桤펜䛂ᔔ๨桪ᘀ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ๨桪ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀JᬀﰔﰖﰬﰮﱌﱎԌԎԤԦՄՆࡀர๸๺ຐຒະາᄜᄞúññúññúññú切úññúࠀ萑葠摧挊CЀ摧挊Cᰀ襤怜瑩溺宅褐謁﩮搜謁st﬈﬊ﰒﰔﰖﰦﰨﰮﳊﳌￌￎœĚɴʔʖ˴ퟵퟵ샟ꦵꦠ銵蒵粵熵땩ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎｨぃ伀J儀Jě脈䠄
栅쯰⛂栖犘¤䩏䩑ě脈䠄
栅쯯⛂栖犘¤䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ摨ꌃᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ摨ꌃᘀ੨䍣伀J儀J-脈栖ᾉC栗消k䩏䩑䡣
桤桤桤펝䛂ᘎ襨䌟伀J儀Jě脈䠄
栅펝䛂栖消k䩏䩑ᘎ罨섹伀J儀Jᔔ葨荌ᘀ੨䍣伀J儀J∀˴˶̼̾ԎԜԠԤԦն֌ߌߢରୄ୔୪പീ๺ຈຌຒၨၪეტᄞᄬᄰᄶᅔᆪᆼᆾᇂᇄᇆᇦቸ��엎많钮钮钮钮钮캮컅蛚绚컚컅�엎많깾gᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ摨ꌃᘀ੨䍣伀J儀J尀脈ᘎ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯱⛂栖䂡à䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗㋫Ö䩏䩑䡣
桤桤桤쮷⛂ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ摨ꌃᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ摨ꌃᘀ੨䍣伀J儀J3脈栕ͤ£栖挊C栗犘¤䩏䩑䡣
桤桤桤쯰⛂✀ᄞᄴᄶᅔᅖᆪᆬᇄᇆᇤᇦᗊᤰᤲ᥈᥊ᬒᬔᬪᬬᭊᭌ᳸ἄἆἜ἞Ἶööñööèöööööñööࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊Cᬀቸኒᛖᛢᝈᝌ᝖᝘ថមអឤឬឮឰᢾᣀᣢᣤᤰᤲ᥂᥄᥊ᬒᬤᬦᬪᬬἄἆ἖Ἐ἞ἾὀᾀᾂᾄῤῪ⢒⽸⾂㈲�맂컂맂귂궢맂컂铭鑺竭컭칲ᘎ함尰伀J儀J3脈栕䃝ù栖挊C栗消k䩏䩑䡣
桤桤桤펝䛂ě脈䠄
栅펝䛂栖消k䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ扨⴩ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ扨⴩ᘀ੨䍣伀J儀Jᘗ੨䍣䈀Ъ䩏䩑桰＀ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ⥨ꐄ伀J儀JⰀἾὀⓆ┢⢒⭰ⶌ㈔㈖㈶㈸㑦㑨㒈㒌尞帬帮幎幐徐徒徲徴掬öñññöèö�Ð퀀Ü�Ü퀀Ü�Ü퀀ဌഀӆ렁萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cဌഀӆ렁萑葠摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊C᠀㈲㈴㉾㊀㊎㊔㊨㊪㋢㒌㛢娀尞嵈嵊帬帮庘庬徴怔愄慎戒戔戢戨戼戾扶拤拦掬掮掾揀揆揖揘揮收���뻭닭�龧Ꟛ꟥蒐葻葰烥ᔔ絨ꡕᘀ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ絨ꡕᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔝ橨팛ᘀ੨䍣䈀Ъ䩏䩑桰＀ᘎ泌弴伀J儀Jᔔᩨࠨᘀ੨䍣伀J儀Jᘗ੨䍣䈀Ъ䩏䩑桰＀3脈栕⥢-栖挊C栗缝ï䩏䩑䡣
桤桤桤쯸⛂唃Ĉᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ扨⴩ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ㽨읣伀J儀J⠀páchání přestupku). Proto je namístě, aby v těchto případech byl manipulační poplatek vybrán od provozovatele vozidla (viz § 11a tohoto návrhu). Ten může svoji finanční újmu zhojit v občanskoprávním řízení na osobě, která skutečně vozidlo na místě protiprávně ponechala.
V praxi se rovněž vyskytují případy, kdy i přes skutečnost, že technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla byly použity neoprávněně, nedochází ke vrácení nákladů spojených s jejich přiložením a odstraněním dotčené osobě. Toto ustanovení takové případy řeší.

k § 17a odst. 6

Zákon musí vyřešit i případy, kdy o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu nikdo nepožádá. Proto se zakotvuje mechanismus řešení těchto situací.

k § 17a odst. 7

Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla je sice specifickým donucovacím prostředkem, nicméně na rozdíl od jiných se nejedná o prostředek, kterým by bylo možno v případech podle tohoto ustanovení, přímo zasáhnout do fyzické integrity člověka. Z tohoto důvodu není namístě, aby v případě použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla musel strážník, resp. osoba, která řídí obecní policii, plnit povinnosti ve smyslu speciálních ustanovení zákona (§ 18 až § 23 zákona o obecní policii). 

K bodu 47.

k § 17b

Ustanovení § 17b spočívá v možnosti obecní policie působit, v souladu s § 1 zákona o obecní policii i mimo území obce, pokud tak stanoví tento zákon. Vzhledem k tomu, že obec odpovídá zzajišťujea převoz povinných osob do zdravotnických zařízení a do záchytných stanic prostřednictvím obecní policie (viz změna tabákového zákona), nemohla by tak činit, pokud by nedošlo k této úpravě v zákoně o obecní policii.za tímto účelem používat obecní policii, jejíž místní působnost je, až na výjimky, vázána územím obce. Zároveň je nutno stanovit, vůči komu může strážník uplatnit povinnosti a práva svěřená mu zákonem. Vzhledem k tomu, že obecní policie je orgánem obce zřizovaným a zrušovaným v rámci samostatné působnosti obce, nelze z ústavního pohledu připustit, aby strážník při převozu povinné osoby do zmíněných zařízení mohl realizovat svoje povinnosti a práva k jiným osobám než k té, které je přepravována. Jedná se o institut právní ochrany strážníka, který v případě, že se při přepravě setká s protiprávním jednáním třetí osoby (nikoliv osoby přepravované), může na místě vystupovat pouze jako soukromá osoba, nikoliv jako veřejný činitel. To samozřejmě neplatí, pokud se nachází na území obce, která zřídila obecní policii, resp. na území obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii.

K bodu 48.

k § 18 odst. 1 písm. a) 

Druhy donucovacích prostředků strážníka se odvíjejí od donucovacích prostředků, kterými disponuje příslušník Policie České republiky. Je to dáno podobností úkolů, které tyto dva subjekty plní při ochraně veřejného pořádku resp. při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. V  návrhu novémho zákoněa o Policii České republiky bylo slovo „sebeobrana“ vážící se ke hmatům, chvatům, úderům a kopům zrušeno zejména z důvodu právní jistoty osob, vůči nímž jsou tyto prostředky používány, ale i příslušníků Policie České republiky při jejich použití. Pojem „sebeobrana“ není v právním řádu České republiky definován. Navíc použití donucovacích prostředků nelze vztahovat pouze na případnou obranu policisty, strážníka, třetích osob, ale je možno je používat i aktivně k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. Proto je tento pojem jako nadbytečný vypuštěn.

K bodu 49.

k § 18 odst. 1 písm. b)

Oprávnění obecní policie nově používat elektrické nebo jiné obdobně dočasně zneschopňující donucovací prostředky vyplývá ze snahy ministerstvaMinisterstva vnitra pokud možno co nejvíce sjednotit právní úpravu oblasti obecní policie s Policií České republiky a dále odstranit poměrně značnou „mezeru“ mezi základními donucovacími prostředky a použitím střelné zbraně. Střelná zbraň je vždy, i v rukou vycvičeného strážníka možným zdrojem fatálních následků, a to nejenom ve vztahu k osobě, vůči které strážník plní svá oprávnění, ale i ve vztahu ke třetím osobám. Použití neletálních prostředků proto výrazně rozšiřuje donucovací prostředky schopné eliminovat i např. velmi agresivního pachatele, aniž by musela být použita střelná zbraň se všemi zmíněnými negativními dopady.

K bodu 50.

k § 18 odst. 1 písm. c)

Uvedená změna odstraní různé extenzivní a funkční výklady vztahující se k předmětnému ustanovení. Obecní policie již v současnosti využívají různé druhy obušků, tonf, teleskopických obušků apod., které plní svůj účel mnohem kvalitněji než „klasické obušky“. Jsou využívány především u nových forem hlídkové činnosti (hlídka na kole, motocyklu, člunu, koni) kdy „klasický“ obušek vhledem ke svému provedení nelze použít. 

K bodu 51.

k § 18 odst. 1 písm. f)

Z důvodu právní jistoty osob, vůči kterým strážník realizuje svá oprávnění v souvislosti s použitím donucovacích prostředků, je nutno přesně stanovit, jakou manipulaci se služební zbraní je třeba považovat za použití donucovacího prostředku. Pouhé uchopení služební zbraně, její dotyk strážníkem, ještě nemusí být použitím donucovacího prostředku, zvláště tehdy, pokud nepředchází zákonná výstraha. Navrhované řešení tento nedostatek stávající právní úpravy odstraňuje.

K bodu 52.

k § 18 odst. 1 písm. h)

S odkazem na novou dikci § 17a je nutno odpovídajícím způsobem změnit i toto ustanovení.

K bodu 53.

k § 18 odst. 2

Navržené ustanovení odpovídá stávající právní úpravě a jasně definuje případy, kdy je strážník oprávněn použít všechny donucovací prostředky.
Použití donucovacích prostředků úder služební zbraní, hrozba služební zbraní a varovný výstřel ze služební zbraně bylo doposud vázáno na podmínky nutné obrany, krajní nouze nebo zamezení útěku nebezpečného pachatele, jehož nelze jiným způsobem zadržet.
Z praxe policie i obecní policie však vyplývá, že výše uvedené případy použití služební zbraně jako donucovacího prostředku vedou v mnoha případech ke zklidnění situace a k upuštění od protiprávního jednání ze strany osoby, vůči které směřuje zákrok příslušníků policie nebo strážníků.
Vzhledem k tomu, že návrh změny dotčeného ustanovení se v případě služební zbraně [§ 18 odst. 1 písm. e) až g)] netýká jejího přímého použití proti člověku (viz § 20 odst. 1 zákona o obecní policii) a strážník se často dostane do situací, kdy tedy není na místě využití institutů trestního práva vylučujících protiprávnost jednání strážníka, navrhuje se úprava předmětného ustanovení tak, jak je zmíněno výše.

K bodu 54.

k § 18 odst. 3

Současné znění předmětného ustanovení zaměňuje výzvu strážníka „jménem zákona“ před použitím donucovacích prostředků s výstrahou. Správný postup strážníka je ten, že nejdříve musí vyzvat osobu proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání a teprve tehdy, pokud tato adekvátně nereaguje, může použít výstrahu, např. „nebo bude použito donucovacích prostředků“.
Smyslem navržené změny je tedy odstranění technického nedostatku současného znění § 18 odst. 3 zákona o obecní policii.

K bodu 55.

k § 18a 

Podle platné právní úpravy je strážník oprávněn použít pouta, jakož i ostatní donucovací prostředky v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní nebo majetku, k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek. 
Před jejich použitím je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby od protiprávního jednání upustila s výstrahou, že pokud tak neučiní, bude použito donucovacích prostředků. Z uvedeného vyplývá, že osoba musí konat, musí se dopouštět jednání, kterým ohrožuje sebe, jiné osoby, majetek či veřejný pořádek. 
Strážníci se při realizaci povinností a oprávnění podle zákona o obecní policii a předpisů souvisejících setkávají, stejně jako příslušníci policie, s agresivními osobami, které fyzicky napadají ostatní občany a strážníky, případně poškozují cizí majetek. Strážník doposud nemá jinou možnost, než k zabránění protiprávního jednání použít odpovídající donucovací prostředky. Jak ale postupovat v případě, kdy osoba je stále agresivní, neupouští od svého protiprávního jednání a strážník je při zákroku např. sám nebo musí činit další neodkladné úkony (první pomoc zraněné osobě, hašení požáru, jiná opatření). Aby zmíněné úkony mohl vůbec provést resp. dokončit a přitom byl schopen zamezit dalšímu napadání osoby své nebo osob dalších, případně pokud by se pachatel v dané souvislosti pokusil utéci, je nutno mu navržené oprávnění svěřit. Pokud by v zákoně nebyla stanovena povinnost odpoutat osobu i v případě, kdy bude zřejmé, že ve svém protiprávním jednání nebude pokračovat, potom by vždy mohl strážník ponechat připoutanou osobu až do jejího předání Policii České republiky, resp. po dobu nejdále 2 hodin. Zde je nutno zdůraznit, že v souladu s ústavními principy České republiky i život osoby, která je agresivní, má stejnou hodnotu a požívá stejné ochrany jako život jiných osob.
Použití pout podle stávajícího zákona o obecní policii tyto situace optimálně neřeší, protože k napadání osob ze strany agresivní osoby a k útěku pachatele protiprávního jednání může docházet i po jejich nasazení. Omezení volného pohybu takové osoby prostřednictvím pout je účinným nástrojem strážníka k jejímu zklidnění a eliminaci možného vzniku situace, která by následně nemusela být úspěšně zvládnuta.
Jestliže má strážník zákonné oprávnění k omezení osobní svobody osoby podle § 76 odst. 2 trestního řádu, není vyloučena alternativa, že by se taková osoba pokusila k útěku použít vozidlo. Policie České republiky disponuje stejným ustanovením. Z praktického hlediska je rovněž  potřeba stanovit, že na toto použití technického prostředku se nevztahuje § 18a zákona o obecní policii.

K bodu 56.

k § 20 odst. 3

Většina strážníků je v souladu se zákonem o střelných zbraních a střelivu držiteli zbrojního průkazu skupiny D k výkonu zaměstnání nebo povolání. Z § 28 cit. zákona pak vyplývá, že 	zaměstnanec obce zařazený do obecní policie krátkou střelnou zbraň nosí viditelně jen v souvislosti s plněním svých pracovních povinností. Krátkou zbraní se podle § 5 zmíněného zákona rozumí zbraň kategorie B (krátké opakovací nebo samonabíjecí zbraně a krátké jednoranové nebo víceranové zbraně pro střelivo se středovým zápalem).
Novelizované znění odst.avce 3 si klade s odkazem na zákon o zbraních za cíl vymezit, s odkazem na zákon o střelných zbraních a střelivu, pojem „služební zbraň“ ve vztahu k obecní policii (jedná se o zbraň, jejímž držitelem je podle zákona o střelných zbraních a střelivu obec), resp. pro potřebu zákona o obecní policii.

K bodu 57.

k § 21 odst. 2

Podle § 29 odst. 1 písm. l) zákona o zbraních a střelivu je držitel zbrojního průkazu povinen příslušnému útvaru policie neprodleně ohlásit každé použití zbraně pro účely krajní nouze nebo nutné obrany (to je i případ strážníka). Policie České republiky pro posouzení oprávněnosti použití každé zbraně, včetně zbraně služební, kterou při výkonu povinností a oprávnění podle zákona nosí strážník, musí mít k dispozici dostatek podkladů, důkazů pro vyhodnocení oprávněnosti resp. neoprávněnosti použití služební zbraně strážníkem. Proto strážník ve vlastním zájmu musí vždy (tj. bez ohledu na fakt, zda došlo nebo nedošlo ke zranění, usmrcení osoby nebo vzniku škody nikoliv nepatrné) zajistit, vedle provedení dalších úkonů, vše potřebné k tomu, aby policiePolicie České republiky mohla situaci objektivně posoudit.
Stávající znění odstavce 2 není přesné, protože věta druhá „Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraně.“ se týká pouze případu, kdy podle věty první dojde ke zranění osoby. Zmíněný nedostatek je nutno odstranit z důvodu možnosti Ppolicie České republiky objektivně posoudit použití služební zbraně strážníkem ve všech případech, kdy tento krajní donucovací prostředek je aplikován.

K bodu 58.

k § 22

Stávající zákon o obecní policii řeší případy omezení použití všech donucovacích prostředků, psa a služební zbraně proti vybraným kategoriím osob. I když zákaz použití uvedených prostředků není absolutní, je nutno, podle názoru předkladatele, z hlediska zajištění zejména vlastní ochrany strážníka, ponechat možnost použití hmatů, chvatů a pout i proti zde vyjmenovaným osobám při ochraně veřejného pořádku. 

k § 23 odst. 1

Nové znění tohoto ustanovení reaguje na změnu § 3 zákona o obecní policii (vymezení osob, které řídí resp. mohou řídit obecní policii). Oznamování použití donucovacích prostředků, při nichž došlo ke zranění nebo úmrtí osoby, státnímu zástupci se jeví být nadbytečné, protože Policie České republiky, která je orgánem činným v trestním řízení, je schopna sama posoudit, zda k porušení zákona strážníkem došlo či nikoliv a podle svých zjištění přijmout případná další opatření.

k § 23 odst. 2

Současná právní úprava neukládá osobě, která řídí obecní policii, povinnost vyrozumět policii v případě použití služební zbraně strážníkem, pokud nedojde ke zranění nebo usmrcení osoby nebo ke škodě nikoliv nepatrné. Tento stav nelze považovat za vyhovující, protože použití služební zbraně podle § 20 zákona o obecní policii je nutno považovat za nejzávažnější zásah do práv a svobod, jehož následek může být velmi citelný. Je proto na místě, aby případy použití služební zbraně podle zmíněného ustanovení zákona o obecní policii vždy prověřila policie. 

K tomu dále odůvodnění k § 21 odst. 2.

K bodu 59.

k § 24 odst. 1

Od doby přijetí původního zákona o obecní policii byl tento několikrát novelizován a oprávnění strážníků byla zavedena i dalšími zákony. Je proto logické, aby odpovědnost obce za škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním dalšími zákony stanovených úkolů byla rozšířena i na tyto zákony.


K bodu 60.

k § 24 odst. 4


Podle současné právní úpravy (nařízení vlády č. 174/1993 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění za poškození zdraví nebo smrt v souvislosti s pomocí poskytnutou Policii České republiky nebo obecní policii) náleží občanu, který při poskytnutí pomoci obecní policii nebo strážníkovi utrpěl úraz nebo zemřel (v tomto případě jeho pozůstalým), vedle náhrady škody v některých zvláštních případech podle občanského zákoníku (§ 425) i jednorázové mimořádné odškodnění pouze v rozsahu 10 až 50 tis. Kč. Tím je znemožněno, aby v odůvodněných případech, hodných zvláštního zřetele obec poskytla oprávněným osobám i vyšší jednorázové mimořádné odškodnění, než jak je tomu podle zmíněného dosavadního nařízení vlády. Návrh odpovídá právní konstrukci obsažené v  návrhu novémho zákonaě o Policii České republiky. Zároveň se navrhuje zrušení předmětného nařízení vlády ve zrušovacích ustanoveních návrhu nového zákona o Policii České republiky.


K bodu 61.

k § 25
 
Vzhledem k tomu, že obsah tohoto ustanovení byl v modifikované podobě převzat do nově zařazeného § 4d, navrhuje se jeho nahrazení oznamovacími povinnostmi pro Policii České republiky a soudy.
Důvodem pro zakotvení povinnosti Policie České republiky je potřeba obce být včas obeznámena se skutečnostmi, které mohou vyloučit bezúhonnost strážníka a v důsledku toho přijmout příslušná opatření, aby strážník, proti kterému bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu, nemohl nadále vykonávat povinnosti a oprávnění svěřená mu zákonem (převedení k výkon práce čekatele nebo zaměstnance podle § 1 odst. 3 písm. c).
V případě povinnosti uložené soudům je situace obdobná, ovšem ve vztahu k ministerstvuMinisterstvu vnitra. Aby mohlo být bez zbytečných průtahů zahájeno správní řízení o odnětí osvědčení, musí být správní orgán informován o tom, že zde jsou pro takový postup zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí zakládající ztrátu bezúhonnosti podle § 4a zákona o obecní policii může kromě soudu vydat i státní zástupce, je nutno tento fakt promítnout i do předmětného ustanovení zákona.

K bodu 62.

k § 26a 

V souladu se zákonem o obcích obec poskytuje ministerstvuMinisterstvu vnitra v rámci výkonu dozoru tohoto ústředního státního orgánu nad samostatnou působností obcí obecně závazné vyhlášky o zřízení a zrušení obecní policie. Prostřednictvím těchto právních předpisů obce se tedy ministerstvoMinisterstvo vnitra dozví o tom, že v konkrétní obci byla zřízena nebo zrušena obecní policie.
Povinnost obecní policie sdělovat ministerstvuMinisterstvu vnitra na požádání údaje o obecní policii a o své činnosti vyplývá z ustanovení § 2 písm. i) novely zákona o obecní policii a tomu odpovídají i činnosti ministerstvaMinisterstva vnitra nově zakotvené v § 27.
Z Výše uvedených důvodů se tedy původní § 26a jako nadbytečný zrušuje a nahrazuje novým zněním, týkajícím se typu působnosti krajského úřadu v oblasti obecní policie.

k § 27 

V dané souvislosti je třeba připomenout, že obecní policie jsou zřizovány v  samostatné působnosti obcí, v jejímž rámci plní i svůj hlavní úkol, tj. zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. 
Obecná pravidla pro výkon dozoru nad samostatnou a přenesenou působností obce obsahují příslušná ustanovení stávajícího zákona o obcích, respektive jeho novely - viz zákon č. 234/2006 Sb.
Hlavními důvody předkládaného záměru je zajištění jednotného přístupu ke stanovení a ověřování odborné způsobilosti strážníků - veřejných činitelů na celém území státu, vydávání osvědčení, jednotné organizace a provádění zkoušek strážníků, prezentace nezpochybnitelných výsledků činnosti obecních policií pro potřebu odborné i laické veřejnosti, objektivního posouzení oprávněnosti výkonu práce strážníka a činnosti obecní policie (tj. zda strážník vykonává své povinnosti a oprávnění s platným osvědčením a zda obec dodržuje stanovené jednotné prvky stejnokroje a označení dopravních prostředků obecní policie), možnost ministerstvaMinisterstva vnitra získávat objektivní informace o činnosti obecních policií jako zpětnou vazbu k využití při zpracovávání návrhů právních předpisů a metodickém usměrňování činnosti obecních policií atd.
   Podle názoru předkladatele novely zákona o obecní policii musí být oprávnění ústředního orgánu státní správy (včetně nástrojů dozoru), podílejícího se významnou měrou na zabezpečování vnitřní bezpečnosti, v oblasti obecní policie v maximální možné rovnováze se širokým rozsahem kompetencí obecní policie, resp. strážníka.
Zároveň se vytváří prostor pro odstranění případných nedostatků v činnosti obecní policie ze strany ministerstva formou ukládání povinností obci, která zřídila obecní policii, ve stanovené lhůtě za účelem odstranění nedostatků zjištěných ministerstvem při výkonu dozoru v rozsahu stanoveném v odstavci 2 tohoto ustanovení.
Z důvodu právní jistoty obce resp. obecní policie bude prováděcím předpisem stanoven rozsah údajů, které ministerstvoMinisterstvo vnitra bude oprávněno požadovat (k tomu viz odůvodnění § 2 odst. 1).
K problematice vydávání a odnímání osvědčení a některým dalším kompetencím ministerstvaMinisterstva vnitra viz dále komentář k § 4e.

k § 27a

S ohledem na neaktuálnost stávajícího ustanovení § 27a (přechodné ustanovení týkající se předložení lustračního osvědčení pověřeného strážníka do 31. ledna 1996) se navrhuje § 27a zákona o obecní policii zrušit a nahradit jej ustanovením upravujícím prostředek ministerstvaMinisterstva vnitra k obnovení právního stavu, v souvislosti s tím, že obec neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, resp. prováděcí vyhláškou ministerstvaMinisterstva vnitra („používá“ k plnění úkolů obecní policie strážníka bez platného osvědčení nebo strážníka anebo dopravní prostředek obecní policie neoznačené jednotnými prvky). Nástrojem zjednání nápravy je sankce. Podle názoru předkladatele není možno ukládat sankce přímo obecní policii nebo osobám řídícím tento orgán obce, neboť tyto osoby nemusí nést přímou odpovědnost za porušení zákona resp. prováděcí vyhlášky. Tím, kdo je primárně odpovědný, je zřizovatel obecní policie, a to je obec.
Zde je namístě opakovaně zdůraznit, že se nejedná o zásah do výkonu samostatné působnosti obce (zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku), ale o kontrolu toho, zda strážník plnící povinnosti a oprávnění podle zákona je odborně způsobilý (je držitelem osvědčení) a zda strážník a dopravní prostředky obecní policie stanovené ministerstvemMinisterstvem vnitra, odpovídají právní úpravě a jsou, co do jednotných prvků, jednoznačně identifikovatelní ze strany veřejnosti. Navíc stát garantuje občanům této země odbornou úroveň strážníka i jeho snadnou identifikaci jakožto veřejného činitele.

k § 28 

V návrhu novely zákona o obecní policii se doporučuje vypustit toto ustanovení, protože institut „pozastavení platnosti osvědčení“ je nadbytečný a prakticky nepoužitelný a postup při odnímání osvědčení je upraven správním řádem. 
 
Stejně jako v případě ministerstvaMinisterstva vnitra, je nutno i obci svěřit možnost sankcionovat uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka, pokud v rámci dokládání skutečností, od nichž se odvíjí jejich bezúhonnost, uvedou obec v omyl tím, že neuvedou potřebné údaje nebo nedodrží lhůty (nesplní oznamovací povinnosti) stanovené zákonem o obecní policii. Protože takovým přístupem může obci vzniknout škoda (obec zajistí na vlastní náklady školení a výcvik čekatele a následně se prokáže, že tento čekatel např. již v době, kdy byl uchazečem o zaměstnání strážníka, tj. před uzavřením pracovní smlouvy nebyl bezúhonný, takže nemůže být nadále čekatelem ani strážníkem), je třeba vytvořit takový právní nástroj, který obci umožní postihovat zejména úmyslná konání povinných osob formou ukládání pokut. Zároveň je nutno v souladu s vládní koncepcí správního trestání zařadit skutkovou podstatu obsaženou doposud v § 21 odst. 1 písm. j) zákona o přestupcích přímo do speciálního zákona – zákona o obecní policii (k tomu dále viz odůvodnění k ČÁSTI DRUHÉ, novelizační body 1. a 2.)

k § 28a

Toto ustanovení je nutno vypustit, protože k dnešnímu dni pozbylo jakýkoliv smysl („omezení platnosti osvědčení vydaných před 1. listopadem 1995 zaniká nejpozději dnem 30. června 1997“). „Uvolněný prostor“ je pak využit k zařazení společných ustanovení ke správnímu trestání.

K bodu 63.

k § 28b

Vzhledem k tomu, že působnost krajského úřadu v oblasti obecní policie je podle této novely zákona o obecní policii dána pouze v § 3a odst. 2 a přesouvá se do § 26a, je nutno toto stávající ustanovení zrušit.

K bodu 643.

Příloha k zákonu se zrušuje, neboť podle návrhu bude vzor odznaku a průkazu stanoven vyhláškou (viz též změna § 7 a 9). 

K Přechodným ustanovením

Smyslem přechodných ustanovení je zachování kontinuity činnosti obecní policie při aplikaci novelizovaných ustanovení zákona o obecní policii.

k bodu 2.

Podle poznatků ministerstvaMinisterstva vnitra určitá část strážníků, jejichž pracovní poměr vznikl zejména v 1. polovině 90. let minulého století, nedosáhla vzdělání zakončeného maturitní zkouškou. S ohledem na dikci nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, kdy již u 6. platové třídy je požadováno střední vzdělání s maturitní zkouškou (jedná se o nejnižší platovou třídu, do které může být strážník  zařazen), je nutno stanovit lhůtu, dokdy strážníci nesplňující podmínku minimálního dosaženého vzdělání tento nedostatek odstraní, jakož i  případy, kdy tak nemusí učinit. Lhůta a další podmínky byly stanoveny tak, aby strážníci vyšších věkových kategorií mohli odejít do starobního důchodu, aniž by museli absolvovat střední školy a skládat maturitní zkoušky. U těchto zaměstnanců obce je předpoklad, že nedostatek vzdělání je nahrazen dlouhodobou profesní zkušeností a opakovaným složením zkoušek z odborné způsobilosti před zkušební komisí ministerstvaMinisterstva vnitra. 

K Čl. VII

Protože zákon o obecní policii byl několikrát novelizován (včetně předloženého návrhu zákona celkem devětkrát), je nutno z důvodu rozsahu provedených novelizací, srozumitelnosti a přehlednosti zákona vyhlásit jeho úplné znění.



ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech

K bodům 1. až 5.

k § 6 odst. 1 písm. i), § 45 odst. 12 a § 48 odst. 2, 3, a 4 

Policie České republiky projde v souvislosti s novým zákonem zásadní strukturální, ekonomickou a personální rekonstrukcí. Vytváří se nový ekonomický model fungování tohoto ozbrojeného bezpečnostního sboru založený mj. na ekonomické samostatnosti krajských krajské správyspráv Policie České republiky. Tomuto novému uspořádání Policie České republiky musí odpovídat i příslušné ekonomické nástroje. Navíc zmíněná transformace si vyžádá i odpovídající finanční zajištění, což je možno částečně pokrýt i z prostředků získaných prodejem nepotřebného majetku. Tím bude zajištěno i urychlení celého procesu.

ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o majetku státu
k § 11 odst. 1 písm. e)

Ministerstvo vnitra je příslušné hospodařit s majetkem propadlým nebo zabraným v trestním, přestupkovém nebo jiném obdobném řízení jak je stanoveno v § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Interním  aktem řízení byla určena územní pracoviště, tj. krajské správy Policie České republiky, k zabezpečení činností s touto problematikou související (přebírání, majetku, skladování, vedení operativní evidence, ochrana majetku, prodej, likvidace atd.).  Vzhledem ke skutečnosti, že krajské správy Policie České republiky budou hospodařit samostatně jako organizační složky státu a Ministerstvo vnitra nedisponuje kapacitou pro plnění úkolů obsažených ve shora uvedeném ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., je nezbytné toto ustanovení novelizovat tak, že příslušnost hospodaření s tímto majetkem bude stanovena krajským správám Policie České republiky a Ministerstvu vnitra v případě Policejního prezidia České republiky.



ČÁST ŠESPÁTTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

k § 12 odst. 6

Podle současného ustanovení má Ministerstvo vnitra zajišťovat spolupráci v rámci mezinárodní organizace Interpolu. V návrhu zákona o Policii České republiky je tato kompetence dána Policii České republiky. Ustanovení kompetenčního zákona by proto bylo duplicitní. Ministerstvu vnitra navíc přísluší zajišťování mezinárodní spolupráce ve smyslu ustanovení § 25 kompetenčního zákona.

ČÁST SEDMŠESTÁ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

K bodu 1. 

k § 2 písm. y)

Vzhledem k tomu, že podle § 75 odst. 8 zákona o silničním provozu je strážník obecní policie oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu zajištěno Policií České republiky nebo v součinnosti s Policií České republiky,. To,  a že při této činnosti používá pokyny stanovené pro řízení provozu policisty, je nutné tento fakt promítnout i do ustanovení § 2 písm. y). Pokud by tomu tak nebylo, nemuseli by účastníci provozu na pozemních komunikacích respektovat pokyny strážníka v případě křižovatky.

K bodu 2.

k § 3 odst. 4

Současná právní úprava zakazuje použití „antiradaru“ pouze ve vztahu k zařízením měřícím rychlost vozidel používaným Policií České republiky a Vojenskou policií. Protože ale oprávnění měřit rychlost vozidel má ještě obecní policie a nově soukromoprávní subjekty, je namístě, aby měření rychlosti dvěma posledně jmenovanými subjekty nebylo omezováno a znehodnocováno.

K bodu 3.

k § 5 odst. 1 písm. f) a g)

Úvodem je třeba uvést, že podle názoru Ministerstva vnitra je zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem nebo jinou návykovou látkou, normou speciální zejména pro oblast ochrany společnosti před škodami na zdraví a potažmo i majetku působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a zároveň i právním předpisem obsahujícím speciální ustanovení ve vztahu k omezení přístupnosti tabákových výrobků a alkoholu. Z tohoto pohledu se vztahuje na všechny oblasti společenských vztahů resp. na všechny fyzické osoby, které svým konáním mohou ohrozit život nebo zdraví svoje, dalších fyzických osob nebo poškodit majetek v důsledku požití alkoholických nápojů nebo užití jiné návykové látky. Okruh osob podléhajících režimu § 16 odst. 1 a 2 tabákového zákona však nelze jednoznačně vymezit. V provozu na pozemních komunikacích se však nepochybně bude jednat o činnost spočívající v řízení vozidel motorových i nemotorových a řízení tramvaje.
Povinnost řidiče podrobit se na výzvu nejen příslušníka Policie České republiky, ale i příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele nebo, jeho ošetřujícího lékaře anebo strážníka obecní policie, orientačnímu vyšetření případně odbornému lékařskému vyšetření, není-li ovlivněn alkoholem či jinou návykovou látkou, z tabákového zákona vyplývá. V zákoně o provozu na pozemních komunikacích však tato povinnost řidiče (mimo policisty a strážníka obecní policie) vůči dalším subjektům chybí. Je tedy třeba oba předpisy uvést do souladu. Proto se navrhuje doplnění předmětného ustanovení.

K bodu 4. 

k § 6 odst. 2 písm. c)

Podle současné úpravy musí strážníci při plnění úkolů obecní policie být ve vozidle za jízdy připoutáni, stejně jako je tomu u ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, a to i přesto, že obecní policie, resp. strážníci plní podobně jako bezpečnostní sbory úkoly, při kterých jsou v ohrožení lidské životy, zdraví nebo hrozí vysoké škody na majetku. Zkrátka plní úkoly, při kterých je čas rozhodujícím faktorem. S ohledem na charakter činnosti obecní policie se tedy navrhuje příslušná úprava tohoto a následujících ustanovení.

K bodu 5.

k § 6 odst. 6

Při plnění úkolů v provozu na pozemních komunikacích se strážník obecní policie velmi často setkává s  nepřipoutanými osobami ve vozidle. Ke  zjištění skutečného stavu věci přímo                na místě je vhodné, aby osoba, která je na podkladě lékařského potvrzení zbavena povinnosti užívat bezpečnostní pásy, měla povinnost tuto skutečnost doložit též strážníkovi obecní policie.

K bodu 6. 

k § 8a odst. 2 písm. a) a b)

Viz odůvodnění k novelizačnímu bodu 3. 

K bodu 7.

k § 9 odst. 3

Viz odůvodnění k novelizačnímu bodu 4.

K bodům 8. až 10.

k § 47

Povinnosti účastníka nehody jsou stanoveny v § 47 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších zákonů. Z předmětného ustanovení viz část týkající se dané problematiky:

Dopravní nehodou se rozumí událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.
Podle stávající právní úpravy, dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech částku 50 000 Kč,  jsou účastníci dopravní nehody mj. povinni neprodleně ohlásit dopravní nehodu příslušníkovi Policie České republiky a setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu příslušníka Policie České republiky nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. Dále pak, pokud při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech nižší než 50 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni ohlásit tuto nehodu příslušníkovi Policie České republiky, jestliže se nedohodnou na míře účasti na způsobení vzniklé škody nebo byla-li hmotná škoda způsobena na majetku třetí osoby.
V roce 2006 Policie České republiky šetřila celkem 187 965 nehod s hmotnou škodou, účastí třetí osoby a následky na životech a zdraví. Z uvedeného počtu bylo 165 850 nehod jen s hmotnou škodou a dalších 22 115 nehod skončilo s následky na životech nebo zdraví. Členění nehod „jen s hmotnou škodou“ podle hodnoty odhadu hmotné škody na jednotlivých vozidel, ukazuje následující tabulka. Data vycházejí ze systému počítačové evidence nehod v silničním provozu Policejního prezidia České republiky. 

 rok 2006do 50 tisícnad 50 tis.Počet nehod - celkem140 52225 328tj.% z celkového počtu84,715,3Účast třetí osoby84 01913 559tj.% z celkového počtu86,113,9
	Počet nehod, kde hmotná škoda na žádném z vozidel nepřesáhne 50 000 Kč, představuje téměř 85% z celkového počtu nehod jen s hmotnou škodou (nebo také nehod bez následků na životech nebo zdraví) a počet nehod nad touto hranicí pak představuje jen 15,3%. 
Podle současné právní úpravy musí být nehody, kde byla způsobena hmotná škoda na majetku třetí osoby, rovněž šetřeny Policií České republiky. Přitom z pohledu výše škody (do 50 000 Kč) tvořily tyto nehody více jak 40 % všech dopravních nehod s výší škody do 50 000 Kč.




Zvýšením limitu škody nad stávající hranici 50 000 Kč dojde k výraznému omezení působení Policie České republiky na úseku dopravních nehod. Při vědomí si toho, že každé motorové vozidlo musí být odpovídajícím způsobem pojištěno, otevírá se tak podnikatelskému prostředí možnost vyřizovat škodní události operativně a bez účasti Policie České republiky.
K samotnému šetření nehod:
Vycházíme-li z průměrné časové náročnosti na vyšetření a zpracování nehody a také na dopravu na místo nehody, cca v hodnotě 2,3 hodiny, pak zvýšením limitu škody nad 50 000 Kč dojde minimálně k „ušetření“ cca  16 000 hodin, což představuje hrubý roční pracovní fond 9 příslušníků Policie České republiky. Pouze připomínáme, že v tomto výčtu nejsou zahrnuty nehody s účastí vozidel pořízených na leasing a také není zohledněno již paušálně neexistující bezpodílové vlastnictví manželů (společné jmění manželů). Rovněž v tomto případě by došlo oke snížení počtu dopravních nehod šetřených Policií České republiky.
Taxativně stanovit čas na šetření silniční dopravní nehody nelze. Odráží se zde totiž několik faktorů, které dobu šetření mohou negativně ovlivnit. V prvé řadě se jedná o rozlišení druhu ukončení šetření dopravní nehody. Může jít o dopravní nehodu, kdy její šetření je ukončeno na místě v rámci blokového řízení, popřípadě věc je odložena ve smyslu ustanovení § 58 odst. 3 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (střet vozidla se zvěří, škodní událost). Dále se může jednat o dopravní nehody, kdy šetření pokračuje i po návratu z místa dopravní nehody a věc se následně odevzdává příslušnému správnímu orgánu k projednání podle zvláštních předpisů, oznamuje se příslušným správním orgánům k jejich projednání, popřípadě se jedná o podezření z naplnění skutkové podstaty trestného činu.
Nicméně v prvé řadě je nutné zohlednit dobu potřebnou na dojezd výjezdové skupiny na místo dopravní nehody. Samotná doba dojezdu výjezdového vozidla na místo dopravní nehody se odvíjí od velikosti teritoria okresu, kde k dopravní nehodě došlo, a od klimatických podmínek v době výjezdu. Nejde samozřejmě porovnávat okres Jindřichův Hradec například s okresem Děčín nebo Praha-venkov, kde s ohledem na velikost okresu a v některých případech i dostupnost budou dojezdové časy výjezdových vozidel na místo dopravní nehody zákonitě delší. Porovnáním dojezdových časů v systému LOTUS NOTES můžeme udělat kvalifikovaný odhad, kdy čas dojezdu na místo dopravní nehody se přibližně pohybuje někde mezi 30 – 60 min. V průměru se bude tedy jednat o čas 45 min. na dojezd k dopravní nehodě od doby, kdy se příslušník Policie České republiky o této dozvěděl. 
Následuje čas potřebný pro samotné šetření dopravní nehody, kdy výjezdová služba získává základní údaje o příčinách vzniku dopravní nehody a o průběhu nehodového děje, přičemž provede vytěžení účastníků dopravní nehody, ohledání místa dopravní nehody a další prvotní a neodkladné úkony s tím spojené (dechová zkouška, vyžádání dokladů potřebných pro řízení motorového vozidla, provedení lustrací apod.), vyhotoví náčrtek, provede fotodokumentaci a v případě, že jsou splněny podmínky pro postup ve smyslu ustanovení § 84 přestupkového zákona, tak sepíše „Protokol o nehodě v silničním provozu s projednáním“. Na místě dopravní nehody si výjezdová služba svou činnost koordinuje a to tak, že převážně jeden příslušník Policie České republiky komunikuje s účastníky dopravní nehody a druhý zjišťuje a zajišťuje stopy a provádí dokumentaci (náčrtek místa dopravní nehody, foto). Samotné sepsání protokolu je rovněž závislé od počtu zúčastněných a to jak řidičů, tak spolujezdců a svědků, kdy tyto osoby musí být rovněž zavedeny do systému LOTUS NOTES. V průměru lze odhadnout čas potřebný na veškerou činnost spojenou s šetřením dopravní nehody, jejíž šetření je ukončené na místě v rámci blokového řízení na 35 – 40min., který samozřejmě může být i překročen.
Po návratu z místa dopravní nehody na útvar Policie České republiky musí, v případě, že nenastane žádný technický problém a dopravní nehoda je zadokumentována do výpočetní techniky na místě samém, výjezdová služba zapracujeovat  nashromážděná data do stacionárního počítače, přesunout do databáze fotodokumentaci pořizovanou na digitálním fotoaparátu a doplnit statistický formulář. Dobu trvání celého tohoto aktu lze odhadnout na 10 – 15 min. 
Celkovou dobu, kterou výjezdová služba šetří dopravní nehodu, jejíž šetření je ukončeno na místě v rámci blokového řízení, lze za optimálních podmínek rozvrhnout následně:

Jízda na místo dopravní nehody od chvíle oznámení 	45 min.
Činnost výjezdové služby na místě dopravní nehody 	40 min.
Jízda zpět na základnu 					45 min.
Činnost po návratu z místa dopravní nehody 		10 min.
Celkem 							2 hod. 20 min.

Snížení zatíženosti Policie České republiky při nešetření těchto dopravních nehod nelze však zobecnit na všechny dopravní nehody, jejichž šetření je ukončeno v rámci blokového řízení. Zde je třeba rovněž zohlednit nutnost šetření dopravních nehod, kdy výše vzniku hmotné škody nedosahuje hranice, kdy podle zákona o silničním provozu jsou účastníci dopravní nehody povinni neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, ale i přes to žádají, aby byla dopravní nehoda Policií České republiky šetřena. Jako důvod udávají obavu z následného uplatňování vzniklé hmotné škody, popřípadě je nahlášení dopravní nehody po nich požadováno jejich pojistitelem. Dojde-li k dodatečnému nahlášení dopravní nehody, takje následné šetření je významně náročnější.
Současně je nutno upozornit na skutečnost, že i přes výše uvedené skutečnosti je nutné zachování nepřetržitosti služby Policie České republiky na daném úseku. I přes navrhované výrazné snížení počtu dopravních nehod, které by Policie České republiky šetřila, je nezbytné zachovat optimální počty příslušníků Policie České republiky na příslušných útvarech. Policie České republiky plní totiž řadu dalších úkolů v oblasti provozu na pozemních komunikacích včetně výkonu dohledu nad BESIP. Právě do této oblasti by se značná část z agendy dopravních nehod „uvolněných“ příslušníků Policie České republiky mohla přesunout a tím pádem naplnit jeden z primárních úkolů státu v předmětné oblasti. Z hlediska zamýšleného budoucího působení Policie České republiky nelze připustit, aby orgán státu nadále suploval činnost podnikatelských subjektů působících např. v oblasti pojišťovnictví, resp. aby vykonával ty servisní, obslužné činnosti pro vlastníky, provozovatele vozidel a další účastníky silničního provozu, případně třetí osoby, které nemají přímou vazbu na zákonné povinnosti uložené státu. S ohledem na soukromoprávní charakter výše uvedených vztahů pak zároveň není dán důvod pro případné obavy z toho, že by stát delegoval výkon veřejné moci na podnikatelský či jiný sektor.
Na druhé straně stát a územní samosprávní celky vykonávají státní správu na pozemních komunikacích. Při dopravních nehodách dochází k poškozování či ničení majetku státu resp. územních samosprávných celků (součásti, příslušenství pozemních komunikací). K tomu, aby stát nebo územní samosprávné celky mohly zjistit skutečný stav věci (osobu nebo osoby, které poškodily nebo zničily objekty dopravní infrastruktury), musí být zachována působnost Ppolicie České republiky při šetření těchto druhů dopravních nehod, neboť výše zmíněné subjekty nedisponují jinou možností, jak tuto věc vyřešit.
Rovněž je nutno vytvořit mechanismus náhrady nákladů na straně Policie České republiky, pokud bude přivolána k dopravní nehodě, u které její přítomnost není nutná. Je namístě, aby v rámci odbřemenění Policie České republiky tato přestala plnit povinnosti pojišťovacích ústavů, resp. jejich zaměstnanců.

K bodu 11.

k § 51 odst. 2

Zejména s přihlédnutím k novele zákona o obecní policii, kde je navrženo  použití strážníků při vzniku mimořádné události, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu, je navrhována tato výjimka v přepravě osob v ložném prostoru nákladního automobilu a v ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru.

K bodu 12.

k § 69

Strážník obecní policie je oprávněn pokyny (které používá při řízení provozu policista)  usměrňovat provoz na pozemních komunikacích. Bylo by proto nelogické, aby v předmětném ustanovení nebyla tato skutečnost zohledněna.

K bodu 13.

k § 76 odst. 5

Do budoucna je neudržitelné, aby dopravní značky (např. stůj, dej přednost v  jízdě a jiné) byly nadřazeny pokynům strážníka obecní policie při usměrňování provozu. Tento neuspokojivý stav je nutno odstranit.

K bodu 14.

k § 79 odst. 1 písm. c) bod 2.

Doplněním tohoto ustanovení je vytvářen soulad mezi § 22 zákona o přestupcích a zákonem o silničním provozu, zejména z důvodu právní jistoty účastníků provozu na pozemních komunikacích.

K bodu 15.

k § 79 odst. 2 

Podle stávající právní úpravy nemohou strážníci obecní policie zastavovat vozidla z jedoucího vozidla rozsvícením nápisu „STOP“. Jelikož v současné době disponují oprávněním zastavovat jedoucí vozidla v případě spáchání přestupků v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, k jehož projednání v blokovém řízení jsou oprávněni, bylo by vhodné toto ustanovení doplnit, a to zejména z důvodu, že se jedná o nejbezpečnější způsob zastavování vozidel, tj. o způsob, kdy není strážník vystaven nebezpečí zranění ze strany řidiče zastavovaného vozidla. 
Rovněž je třeba zdůraznit, že navrhovaná změna silničního zákona z právního i faktického hlediska odpovídá i tomu, že s účinností od 1. července 2006 byla obecní policii resp. strážníkovi svěřena další oprávnění v provozu na pozemních komunikacích (např. oprávnění měřit rychlost vozidel). Faktická stránka provedení zastavení vozidla je navržena především z důvodu zajištění ochrany zdraví a života policistů, strážníků obecních policií  i ostatních účastníků a obecně bezpečnosti silničního provozu.
Technické provedení nápisu bude obsaženo v nové prováděcí vyhlášce k zákonu o obecní policii.

K bodu 16.

k § 79 odst. 8

Vzhledem k tomu, že byla navržena kompletní úprava problematiky měření rychlosti vozidel v nově zařazeném § 79a, je ustanovení dosavadního § 79 odst. 8 nadbytečné a proto se zrušuje.

K bodu 17.

k § 79a

Návrhem je do zákona doplněno výslovné oprávnění dalšího subjektu oprávněného k měření rychlosti. Z pohledu odstranění možné duplicity měření rychlosti vozidel, se zavádí se  povinnost soukromoprávního subjektu postupovat při předmětné činnosti v součinnosti s Policií České republiky a obecní policií. Tím se zamezí, aby se všechny tři zmíněné subjekty vyskytovaly ve stejném čase na stejném místě a zde pořizovaly důkazní materiál pro případná správní řízení. Soukromoprávní osoba musí být držitelemkou živnostenského oprávnění k úřednímu měření (příloha č. 2, skupina 204 – Úřední měření, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů), a zároveň být autorizována k úřednímu měření rychlosti vozidel podle zákona o metrologii (k činnosti musí použít patřičně certifikovaný přístroj). 
	Soukromá firma může již dnes na základě živnostenského zákona provádět vázanou živnost, jejímž předmětem je „úřední měření“ ve smyslu zákona o metrologii a výsledky tohoto měření pak předat správnímu orgánu. Vzhledem k tomu, že výsledkem měření rychlosti vozidel jsou obrazové záznamy, které obsahují i osobní údaje (snímek obličeje řidiče, případně dalších přepravovaných osob nebo dalších účastníků provozu na pozemních komunikacích), podléhá tato činnost režimu zákona o ochraně osobních údajů (pořízení a předání osobního údaje příslušnému správnímu orgánu je nutno považovat za zpracovávání osobních údajů). Daný subjekt je následně povinen výsledky úředního měření neprodleně předat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který na základě předložených materiálů vyhodnotí, zda došlo k porušení povinností stanovených zákonem o silničním provozu a případně zahájí správní řízení.
	Cílem návrhu je umožnit zejména menším obcím, které nemají obecní policii a v jejich územním obvodu dochází na některých kritických úsecích k častému porušování maximální povolené rychlosti, aby na základě řádně uzavřené smlouvy se soukromým subjektem oprávněným k úřednímu měření rychlosti mohly řádně ochránit veřejný pořádek ve svém územním obvodu.

K bodu 18.

k § 87a odst. 7

Na základě § 87a odst. 1 a 2 silničního zákona je držitel vybraného řidičského oprávnění, který řídí vybrané druhy vozidel, povinen podrobit se dopravně psychologickému vyšetření a vyšetření neurologickému, včetně elektroencefalografického (dále jen „EEG“). Předmětným vyšetřením jsou vybraní držitelé řidičského oprávnění povinni podrobit se před zahájením výkonu činnosti. Dalšímu vyšetření ve stejném rozsahu jsou uvedení řidiči povinni se podrobit nejdříve 6 měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých 5 let. Náklady na vyšetření hradí řidič.
Řidiče s vybranými řidičskými oprávněními (C, C+E a podskupiny C1+E, D, D+E a podskupiny D1 a D1+E) Policie České republiky nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů. Jestliže silniční zákon přiznává řidičům vozidel Hasičského záchranného sboru výjimku z povinnosti podrobit se výše uvedenému vyšetření, je namístě, aby i příslušníci Policie České republiky, řídící obdobná vozidla a plnící obdobně společensky důležitou roli jako příslušníci Hasičského záchranného sboru, nemuseli tato vyšetření podstupovat.

K bodu 19.

k § 122 odst. 5

Umožnění přímého přístupu do centrálního registru řidičů zefektivní činnost strážníků při odhalování i projednávání přestupků. Současný stav, kdy je tento přístup zprostředkováván Policií České republiky, je značně nepružný a neúměrně Policii České republiky zatěžuje.

K bodu 20.

k § 123b

Platné znění § 123b silničního zákona neumožňuje řidičům, kteří jsou příslušníky bezpečnostních sborů (zákon č. 361/2003 Sb.), zaznamenat do registru řidičů stanovený počet bodů, dopustí-li se jednání, které je zařazeno do bodového hodnocení. Záznam je totiž podmíněn uložením sankce za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích (§ 22 zákona o přestupcích), a to buď v blokovém řízení Ppolicií České republiky anebo obecní policií anebo v ústním jednání obecním úřadem obce s rozšířenou působností, který na základě § 53 odst. zákona o přestupcích tyto přestupky projednává. Příslušníkovi bezpečnostního sboru však nelze uložit sankci za přestupek, a proto mu ani nelze započítat body za jednání zařazené do bodového systému.
Totéž podle názoru předkladatele platí i o vojácích z povolání. Obdobně jako příslušníci bezpečnostních sborů, jsou  ustanovením § 10 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích vyloučeni z působnosti tohoto zákona,  v případě má-li být projednáno jejich protiprávní jednání, které má znaky přestupku. Podle § 51 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se proto jako kázeňský přestupek nevyřizuje přestupek, ale jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise (obdobně se u příslušníků bezpečnostních sborů v kázeňském řízení nevyřizuje přestupek, ale jednání mající znaky přestupku). To je zásadní rozdíl oproti  poslancům, senátorům nebo soudcům, jejichž protiprávní jednání se sice rovněž projednává ve speciálním (disciplinárním, resp. kárném řízení), nikoli však jako jednání mající znaky přestupku, ale přímo jako přestupek (srov. § 9 odst. 3 a 9a zákona o přestupcích). Vojákovi z povolání se tak neukládá ve speciálním kázeňském řízení sankce za přestupek jako se ukládá ve speciálním disciplinárním nebo kárném řízení sankce za přestupek poslanci, senátorovi nebo soudci, a proto z tohoto titulu mu nemůže být ani zaznamenán stanovený počet bodů do registru řidičů. Jelikož delikt označený jako jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, není v § 123b silničního zákona jako delikt, za který se uloží  stanovený počet bodů, je-li spáchán jednáním zařazeným do bodového hodnocení, vůbec zahrnut, vojákovi nemůže být zaznamenán stanovený počet bodů, i když se jednání zařazeného do bodového hodnocení dopustí.  Pokud se body vojákům na základě platné právní úpravy zaznamenávají, může být legalita kdykoli zpochybněna, a proto je třeba právní úpravu zdokonalit (doplnit) tak, aby o oprávněnosti takových záznamů nemohlo být pochyb.       
Z uvedeného vyplývá, že platnou právní úpravu § 123b silničního zákona je třeba pozměnit tak, že výčet deliktů, jejichž spácháním a uložením sankce za jejich spáchání se podmiňuje záznam bodů do registrů řidičů (dosud jen přestupek a trestný čin), je třeba doplnit o delikty příslušníků bezpečnostních sborů, které jsou  v zákoně o přestupcích a v zákoně č. 361/2003 Sb. označeny jako jednání mající znaky přestupku, a delikty vojáků, které jsou  rovněž v zákoně o přestupcích označené jako jednání mající znaky přestupku a v zákoně č. 221/1999 Sb. jako jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise. 	
	V odstavci 1 jsou uvedena zákonná označení všech deliktů, jejichž skutkové podstaty mohou být naplněny jednáním zařazeným do bodového hodnocení. Z tohoto označení vyplývá, že příslušným orgánem projednávajícím tyto delikty, s výjimkou soudu, který projednává trestné činy, je

obecní úřad obce s rozšířenou působností, který projednává přestupek v řízení podle zákona o přestupcích, 

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny, který na základě §  9 odst. 3 zákona o přestupcích a § 13 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, projednává přestupek poslance v disciplinárním řízení,

Mandátový a imunitní výbor Senátu, který na základě § 9 odst. 3 zákona o přestupcích a § 16 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, projedná přestupek senátora v disciplinárním řízení,

kárný soud, který na základě § 9a zákona o přestupcích a § 27 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, projednává přestupek soudce v kárném řízení,

orgán s kázeňskou pravomocí, který projednává na základě § 10 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích a § 51 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., v kázeňském řízení jako kázeňský přestupek jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise a ukládá mu za toto jednání sankce a ochranné opatření podle zákona o přestupcích,

služební funkcionář, který na základě § 10 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích projednává jednání mající znaky přestupku a ukládá za ně podle § 186 zákona č. 361/2003 Sb. kázeňské tresty, které podle § 51 téhož zákona zahrnují i sankce ukládané za přestupek (pokuta, propadnutí věci, zákaz činnosti). 
 
V odstavci 2 je stanoveno na základě jakých právních dokumentů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam provede a v jaké lhůtě.

V odstavci 3 je stanoveno, kdo a v jaké lhůtě příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností dokumenty zašle. Na rozdíl od platné právní úpravy se v souladu se správním řádem a trestním řádem stanoví, že  rozhodnutí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zašle ten článek soustavy příslušného orgánu (soudu),  který sankci či trest uložil v prvním stupni řízení. Při tom se rozlišuje, zda právní moc nastala hned po ukončení prvního stupně řízení nebo až po ukončení druhého stupně řízení. V tomto případě je orgán, která má rozhodnutí zaslat, vázán na to, až obdrží  pravomocné rozhodnutí orgánu druhého stupně,  což bývá vždy  až po několika dnech od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.  

V odstavci 4 je stanoveno, kdy se považuje právní dokument, na jehož základě se provede záznam do registru řidičů, za doručený příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. V tomto ohledu je dosavadní právní úprava nekonkrétní, takže v případech, kdy je doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, není   jasné, zda k doručení dojde již předáním dokumentu tomuto provozovateli, či nikoli. Rovněž je třeba doplnit důsledky, když je doručeno rozhodnutí bez doložky právní moci. Nelze požadovat, aby příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností tuto chybu příslušného orgánu nebo soudu odstraňoval.  Stanovením možnosti místo rozhodnutí doručit k provedení záznamu do registru řidičů oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí, se jednak vyhovuje požadavku chránit některé údaje o policistech potrestaných kázeňským trestem (v oznámení by se tyto údaje neuvedly, pokud by se ovšem bez nich provedení záznamu do registru řidičů obešlo), jednak se zachovává dosud platná úprava, která  umožňuje, aby obecní úřad obce s rozšířenou působností ukládající sankci za přestupek místo rozhodnutí doručil oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí a pokud jde o soud, tak jinou formu vyrozumění o tom, že byl uložen trest, než oznámení o nabytí právní moci rozsudku, ani neumožňuje. 

V odstavci 5 je převzata dosavadní právní úprava, neboť se právní úpravy, která se navrhuje přepracovat, netýká.

Odstavec 6 zamezuje možné odhalení příslušnosti řidiče ke zpravodajským službám a jeho následné možné „rozkrytí“. Pro zpravodajské služby, ale i pro Českou republiku je situace, kdy na základě oznámení podle předchozích odstavců je odhalena identita osoby pracující pro zpravodajské služby, nepřijatelná.

K bodu 21.

k § 137 odst. 2

Jedná se o legislativně-technickou úpravu související s vypuštěním odstavce 8 z § 79.

K bodu 22.

	Zrušuje se novela zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.


ČÁST OSMSEDMÁ - Změna tabákového zákona

K bodu 1.

k § 2 písm. l) a m)

V případě navrhovaného písmene l) je nutno vzít v potaz, že v oblasti indikace užití alkoholu či jiných návykových látek dochází k neustálému vývoji nových metod a přístrojů sloužících k tomuto účelu, které jsou rovněž zaváděny do praxe. Z tohoto důvodu nelze tedy taxativně upravit, jakými způsoby bude orientační vyšetření prováděno.V této souvislosti je třeba brát v úvahu i cenové relace těchto přístrojů, kdy mj. i z ekonomických důvodů si orgány provádějící dohled nad dodržováním zákona mohou vybrat, jakým přístrojem nebo pomůckou budou provádět orientační vyšetření. 
Lékařským vyšetřením se vždy rozumí vyšetření provedené lékařem při dodržení postupů lege artis, tzn., že lékař u pacienta sám provede cílený sběr anamnézy, fyzikální vyšetření a na ně navazující vyšetření, které provádí lékař sám zpravidla za asistence dalšícho zdravotnického pracovníka (zdravotní sestry). Vyšetření označená v dané definici jako odborná lékařská neprovádí lékař, ale prakticky vždy pouze jiný zdravotnický pracovník. Před provedením uvedených odborných vyšetření je potřebné, aby lékař pacienta vyšetřil.
Zákon používá několik různých odborných výrazů, které přestože mají stejný obsah, mohou při aplikační praxi vyvolávat určité nejasnosti. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodné vymezit v § 2 výše uvedené pojmy tak, aby byly jednoznačně uchopitelné.

K bodu 2.

k § 16 odst. 1

V odstavci 1 stávajícího § 16 je mj. uvedeno, že požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu činnosti nebo před jejich vykonáváním nesmí osoba, která by při výkonu činnosti mohla poškodit cizí majetek. Pokud má být naplněna preventivní a výchovná role zákona, je nutno klást důraz i na ochranu majetku ve vlastnictví či užívání povinné osoby (např. z důvodu negativního dopadu na kvalitu a způsob života osob, které žijí ve společné domácnosti takové osoby). Proto se doporučuje výše uvedené slovo vypustit. Navíc ustanovení odstavce 1 stávajícího zákona nekoresponduje s ustanovením odstavce 2, který pojem „cizí majetek“ neobsahuje.

K bodu 3.

 k § 16 odst. 2 a 3

Orientačnímu vyšetření by se měla podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Dosavadní znění předmětných ustanovení předpokládá, že subjekt, který je oprávněn vyzvat k provedení orientačního vyšetření, již objektivně zjistil, že osoba požila alkohol nebo jinou návykovou látku. Přitom indispozice povinné osoby nemusí být vždy způsobena  alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Z tohoto pohledu tedy dochází k odstranění výše uvedeného nedostatku předmětných ustanovení.
V předloženém návrhu novely zákona je proveden demonstrativní výčet způsobů provedení orientačního vyšetření na přítomnost alkoholu a jiných návykových látek (viz novelizační bod 1.). Pokud orientační vyšetření na přítomnost alkoholu nebude, po nabytí účinnosti této novely, provedeno schváleným typem analyzátoru alkoholu v dechu, ve smyslu nově navrhovaného odstavce 2, bude se i v budoucnu postupovat v souladu s dosavadní praxí, tj. že po provedeném orientačním vyšetření bude následovat odborné lékařské vyšetření. Vzhledem k tomu, že v případě zjišťování jiných návykových látek zatím adekvátní přístroje neexistují, bylo nutno rozdělit původní odstavec 2 zákona na 2 ustanovení (nově navržené odstavce 2 a 3). 
Při aplikační praxi stávajícího „tabákového zákona“ se vyskytují velké problémy spojené s nutností následné dopravy osob podléhajících jeho režimu a režimu dalších právních norem včetně silničního zákona, u kterých bylo prokázáno užití alkoholických nápojů, k lékařskému vyšetření do zdravotnického zařízení. Tím vznikají, zejména na straně ozbrojených bezpečnostních sborů, značné vícenáklady spojené s touto činností. I když tuto otázku se snaží řešit novelizační body č. 65. a 87., je nutno zdůraznit, že předmětnou dopravu nelze v žádném případě zařadit mezi hlavní úkoly Policie České republiky, zvláště pokud tato ozbrojená bezpečnostní složka disponuje adekvátními právními nástroji k tomu, aby v případě zjištění existence protiprávního stavu dotčené osobě zabránila v pokračování protiprávního jednání. V tomto případě pak již nehrozí žádné přímé nebezpečí ve vztahu k ostatním osobám a majetku, tudíž není důvod proto, aby osobám byla poskytována již zmíněná doprava.
Vedle výše uvedeného se však jako mnohem více závažnější argument ve prospěch navrženého řešení jeví fakt, že Nejvyšší soud České republiky dospěl v rámci své rozhodovací činnosti k závěru, že orientační zkouška přítomnosti alkoholu v organismu provedená přístrojem schopným kvantifikovat množství požitého alkoholu je způsobilá, vedle případných dalších důkazních prostředků, prokázat existenci protiprávního stavu, a to i přes skutečnost, že přístroj, kterým byla zkouška provedena, je zatížen určitou nepřesností. Tento právní názor byl vytvořen v roce 1999. Od této doby uplynula poměrně dlouhá doba. Na základě požadavku nejenom Policie České republiky byla v roce 2006 Českým metrologickým institutem zpracována odborná metrologická studie, která na základě objektivního vědeckého zkoumání dospěla k závěru, že pokud je použit kvalitní certifikovaný přístroj a samotné měření alkoholu v dechu je provedeno fundovaně, jedná se o relevantní metodu ověření způsobilosti osob k činnostem z hlediska ovlivnění alkoholem, zcela srovnatelnou s analýzou vzorku odebrané krve.
Pokud bude tento návrh změny „tabákového zákona“ přijat, dojde nepochybně ke značným úsporám prostředků ze státního rozpočtu, ale i některých zdravotnických zařízení, které nyní musí 24 hodin denně zajišťovat odborný „servis“ pro všechny oprávněné subjekty ve smyslu tohoto zákona.
Zároveň dojde k výraznému zefektivnění činnosti správních orgánů a orgánů činných v trestním řízení, z důvodu mnohem jednoduššího získávání důkazních prostředků. Zároveň se vytváří optimální nástroj eliminace možného korupčního jednání subjektů oprávněných vyzvat povinnou osobu k ověření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, odstraňuje se možnost následné účelové manipulace s důkazním materiálem (technické provedení alkoholtesterů uvedených v příslušných ustanoveních této novely takový zásah vylučují) a zároveň se zavádí nový kontrolní prostředek ve vztahu k činnosti oprávněných osob během výkonu služby či zaměstnání (např. podklady pro vytvoření snímku pracovního dne policisty, strážníka). 
Pokud povinná osoba odmítne provedení orientačního vyšetření na přítomnost alkoholu odpovídajícím analyzátorem alkoholu v dechu, bude povinna se podrobit  odbornému lékařskému vyšetření.
V poznámce pod čarou je pak uveden podzákonný právní předpis upravující m.j. požadavky na úřední měřidla.

k § 16 odst. 4

Ve smyslu zákona o obecní policii je obecní policie tvořena zaměstnanci obce zařazenými do tohoto orgánu obce. Zákonodárce používá legislativní zkratku „strážník“. Obecní policii rovněž nelze chápat jako ozbrojený, jednotně organizovaný sbor, ale vždy jako orgán obce, který plní úkoly při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce. V žádném případě nelze tedy souhlasit s názorem, že obecní policie je tvořena „příslušníky“.
Z hlediska sjednocení používání jednotlivých pojmů v zákoně je třeba upřesnit, o jaké vyšetření podle tohoto odstavce se může jednat. V praxi nemusí být pravidlem, že povinná osoba se nejdříve podrobí orientačnímu vyšetření a následně odbornému lékařskému vyšetření. Může nastat i situace opačná, kdy povinná osoba odmítne orientační vyšetření a bude požadovat přímo odborné lékařské vyšetření.

k § 16 odst. 5 a 6

Obecní policie jako orgán obce není tvořena útvary, tak jak je tomu v případě Policie České republiky či Vojenské policie. Proto použití slova „útvar“ ve vztahu k obecní policii je zavádějící a právně i fakticky irelevantní. V případě zařazení pojmů „orientační vyšetření“ a „odborné lékařské vyšetření“ v novelizovaném § 2 je možno ustanovení zjednodušit právě odkazem na cit. paragraf.
S ohledem na výše uvedené nově koncipované odstavce 2 a 3 je nutno upravit i ustanovení týkající se právních následků spojených s tím, pokud povinné osoby odmítnou vyšetření podle tohoto zákona.


K bodu 4.

k § 16 odst. 7 a 8

S ohledem na změnu předchozích ustanovení je nutno změnit i odkazy na příslušné odstavce formou změny číslovky.

K bodu 5.

k § 16 odst. 8

Stávající zákon řeší pouze náhradu nákladů spojených s provedením odborného lékařského vyšetření. Nicméně i za tímto účelem je nutno osobu do předmětného zařízení dopravit, což „přepravce“ rovněž něco stojí. Návrh tedy zakládá povinnost povinné osoby uhradit i tyto náklady, spolu se stanovením případů, kdy tak není povinna učinit.

K bodu 6. a 8.

k § 16 odst. 9 a § 17 odst. 3

Podle tabákového zákona je obec v oblasti boje proti alkoholové a jiné toxikománii mj. oprávněna v samostatné působnosti zřizovat záchytné stanice nebo se podílet na financování takových stanic, přičemž za tímto účelem může uzavírat smlouvu o společném výkonu této činnosti. Vedle toho v přenesené působnosti kontrolujeovat dodržování ustanovení tohoto zákona a dalších předpisů týkajících se ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, činíit opatření k odstranění zjištěných nedostatků a vyvozujeovat důsledky, zejména ukládáat sankce.
S ohledem na výše zmíněné pak problematika odvozu osob do lékařského zařízení resp. do záchytné stanice primárně spadá do oblasti zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, tedy do samostatné působnosti.
Na druhé straně právem vyzvat osobu k orientačnímu nebo odbornému lékařskému vyšetření ve smyslu zákona disponují Policie České republiky, obecní policie, Vojenská policie, Vězeňská služba České republiky, osoby pověřené kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, zaměstnavatel nebo ošetřující lékař.
Současný zákon řeší dopravu osob pouze do záchytné stanice. O tom, zda osoba bude dopravena do záchytné stanice, však před tím musí rozhodnout zdravotnické zařízení, kam musí být tato osoba též dopravena. Žádný z výše zmíněných subjektů (s výjimkou ošetřujícího lékaře) není schopen objektivně posoudit zdravotní stav inkriminované osoby, a v žádném případě pak není schopen na základě vstupních, v řadě případů dílčích a možných rozporuplných údajů a poznatků rozpoznat, zda osoba je či není ohrožena na životě možným selháním základních životních funkcí. Nedisponuje odpovídajícími odbornými znalostmi a zdravotnickým vybavením, aby mohl jednoznačně určit v jakém subjektivním stavu se dotčená osoba nachází. 
V současném tabákovém zákoně je upraveno, že dopravu osob do záchytné stanice zabezpečuje osoba, která k vyšetření vyzvala. Dále pak je zde upraveno, že pokud oprávněnou osobou je strážník obecní policie, dopravu zabezpečuje Policie České republiky.
Z toho vyplývá, že pokud má být osoba, kterou k vyšetření vyzval strážník obecní policie, dopravena do záchytné stanice, je tímto strážníkem předána Policii České republiky, která potom musí dopravu zabezpečit vlastními silami a prostředky. Tento postup se týká i případů, kdy záchytná stanice se nachází v obvodu územní působnosti obecní policie, tj. zejména ve větších městech.
Tato povinnost uložená Policii České republiky váže síly a prostředky výkonných útvarů tohoto bezpečnostního sboru na úkor přímého výkonu služby, přináší nárůst administrativy, zvyšuje rizika útěků a napadání při předávání osob, způsobuje zbytečné prodlevy v „dodávání“ osob do záchytných stanic atd. (k tomu blíže viz obecná část důvodové zprávy, část V., ekonomický rozbor).
Konstrukci stávajícího zákona, kdy povinnost zabezpečit dopravu do záchytné stanice mají také ti, kteří vyzvali povinnou osobu k vyšetření, je nutno zachovat a transformovat (s ohledem na výše zmíněné) i na případy dopravy do zdravotnického zařízení předcházející umístění osoby na záchytné stanici.
Vzhledem k tomu, že Policie České republiky i obecní policie se spolupodílejí na zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku (Policie České republiky tak činí ve prospěch obce), kde primární odpovědnost leží na bedrech obce, je namístě, aby za zajištění dopravyu osob do zdravotnických zařízení a do záchytných stanic (pokud povinnou osobu vyzve podle § 16 odst. 4 tohoto návrhu příslušník Policie České republiky nebo strážník obecní policie) odpovídala obec. Přitom nemusí sama tuto činnost fyzicky zabezpečovat. Může uzavřít dohodu s příslušným zdravotnickým zařízením, soukromoprávním subjektem, může pověřitpověří  obecní policii plněním těchto úkolů (viz hl.m. Praha), a to i ve prospěch Policie České republiky.. S ohledem na novou dikci § 17a novelizovaného zákona o obecní policii pak tento orgán obce může v tomto případě, za zákonem stanovených podmínek, působit i na území jiných obcí. Pokud ovšem obec nezřídí obecní policii nebo neuzavře veřejnoprávní smlouvu podle zákona o obecní policii, bude i nadále přepravu předmětných osob zajišťovat Policie České republiky.
Povinnost osoby podrobit se vyšetření a pobytu na záchytné stanici vyplývá přímo z § 17 odst. 2 zákona.

K bodu 7.

k § 17 odst. 2

Z důvodu odstranění nejednotnosti terminologie používané v zákoně se navrhuje odpovídajícím způsobem upravit i znění tohoto ustanovení.

K bodu 9.

k § 17 odst. 4

Jedná se o legislativně-technickou úpravu v reakci na změnu § 16 odst. 2 až 6.

K bodu 10.

k § 18 písm. d)

Obecní policie je zřizována zastupitelstvem obce v samostatné působnosti obce za účelem spolupůsobení při zabezpečování ochrany veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Obecní policie není bezpečnostním ozbrojeným sborem České republiky a není tvořena „příslušníky“, ale strážníky (a dalšími zaměstnanci obce), kteří nejsou ve služebním poměru ke státu, ale v pracovním poměru k obci. Obecní policii řídí starosta. Strážníci jsou v pracovním poměru k obci, jsou to její zaměstnanci a jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce. Do samostatné působnosti obce je ústřední orgán státní správy oprávněn zasahovat jen výjimečně.
MinisterstvoMinisterstvo vnitra podle platné právní úpravy tedy obecní policie nezřizuje, není oprávněno řídit jejich činnost a finančně se na fungování obecních policií nepodílí. Proto je zcela nelogické, nereálné a protiprávní, aby ministerstvoMinisterstvo vnitra pro strážníky zajišťovalo opatření primární prevence.


ČÁST DEVÁTOSMÁ a ČÁST DESVÁTÁ - Změna občanského soudního řádu a exekučního řádu 

Jedním z hlavních pilířů reformy Policie České republiky je odbřemenění tohoto ozbrojeného bezpečnostního sboru od administrativně technických činností, které jsou vykonávány ve prospěch státních orgánů nebo soukromoprávních subjektů a které přímo nesouvisejí s plněním úkolů Policie České republiky.
Tyto činnosti Policii České republiky neúměrně materiálně, časově a personálně zatěžují, neumožňují policistům soustředit se na plnění primárních povinností a jsou brzdou rekonstrukce Policie České republiky v moderní bezpečnostní sbor. Přitom v rámci veřejné správy, ale i soukromého sektoru existují subjekty, které v budoucnu mohou zcela nahradit Policii České republiky v daných oblastech, mj. i proto, že předmětné činnosti vykonávají již dnes paralelně s Policií České republiky.
V souhrnu tedy jde o agendy, při nichž Policie České republiky poskytuje poměrně rozsáhlý servis veřejným či soukromým subjektům na úkor běžného výkonu služby v území. 
Jedná se o různé druhy asistencí, suplování pořadatelské služby při kulturních, sportovních a společenských akcích, doručování zásilek soudů, doprovody peněžních transportů, rozměrného nebo nebezpečného nákladu apod. 
Pro ilustraci lze uvést, že podle sdělení Policie České republiky správ krajů a Policie České republiky správy hl.m. Prahy za II. pololetí roku 2006 tyto útvary od soudů obdržely celkem 82 479 žádostí o doručení písemností, přičemž nejvíce jich bylo požadováno od policejních orgánů Policie České republiky správy Severočeského kraje (21 760), správy Severomoravského kraje (14 744) a správy Západočeského kraje (11 207). U ostatních  správ  krajů se jejich  počet pohyboval od 9 400 (správy Jihomoravského kraje) do 3 800 (správa Jihočeského kraje).  Počet realizovaných převozů zatčených osob k soudu za I. pololetí roku 2006 dosahoval úrovně za celý rok 2004. 
V  posledním období jde rovněž o velkou četnost asistencí soudním exekutorům. Například za I. pololetí roku 2006 bylo zaznamenáno 2 433 případů žádostí o asistenci policie při soudních exekucích. Tyto asistence by bylo možno převést např. do kompetence justiční stráže.
Za I. pololetí roku 2006 bylo dále realizováno více než 6 000 příkazů k zatčení, přičemž u Policie České republiky správy hl.m. Prahy to bylo 1 580 příkazů, u správy Severočeského kraje 1 360, u správy Severomoravského kraje 1 230, u správy Jihomoravského kraje 700, u správy Středočeského kraje 450 příkazů k zatčení a u ostatních správ krajů se pohyboval jejich počet okolo 200. Naprostá většina případů zatčení obviněného byla ukončena tím, že po dodání zatčeného soudu, jehož soudce příkaz k zatčení vydal, byla zatčenému předána písemnost, kterou mu nebylo možné do té doby doručit, a následně nebylo výjimkou, že po několika minutách od dodání soudu byl soudcem propuštěn na svobodu.  

Policisté jsou v kontextu shora uvedeného často v každodenní praxi silně zatíženi formálně značně náročnými administrativními úkony a v podstatě nepříliš produktivní byrokratickou činností.

Změna občanského soudního řádu

K bodům 1. a 2.

k § 48 odst. 1 písm. e) a f)

Odbřemenění Policie České republiky od tzv. „nepolicejních činností“ je jedním z hlavních cílů reformy Policie České republiky. Jak je uvedeno v obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona, je počet žádostí o doručení soudních obsílek enormní (jen za druhé pololetí roku 2006 Policie České republiky od soudů obdržela celkem 82 479(!) žádostí o doručení písemností). Požadavky na Policii České republiky v rámci civilního soudního řízení jsou již dnes umenšovány příslušnými novelizacemi. Předkladatel je tedy toho názoru, že není důvod nezbavit Policii České republiky této povinnosti úplně. Bez odstranění těchto zátěžových činnostíi, které nemají přímou vazbu na problematiku vnitřní bezpečnosti, není možné provést skutečnou proměnu Policie České republiky v moderní bezpečnostní sbor, jehož náplní je zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti. 
Předkladatel tohoto zákona rovněž důsledně trvá na vypuštění písmene f) z § 48 odst. 1. Z pohledu obecní policie je nutno důrazně připomenout, že se jedná o orgán obce zřízený a zrušovaný zastupitelstvem obce v samostatné působnosti obce za účelem zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Doručování písemností pro potřebu soudů nespadá do místních záležitostí veřejného pořádku (viz § 10 a § 35 a § 35a zákona o obcích). Místní působnost obecní policie je dána územím obce, která obecní policii zřídila. Tudíž strážník nemůže realizovat jakákoliv oprávnění a povinnosti mimo území obce. Delegace činností spojených s výkonem soudní moci na orgán obce je protiústavní. V české republice je 6397 obcí. Obecní policii zřídilo 339 z nich. Kdo by tedy měl doručovat písemnosti soudu v těch obcích, kde obecní policie není zřízena a existující obecní policie tuto činnost vykonávat nemohou (viz výše).

k § 48 odst. 2 písm. e)

Předkladatel tohoto návrhu zákona dále navrhuje vypustit text § 48 odst. 2 písm. e). Jestliže podle § 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., jménem Policie České republiky jednal a rozhodoval ve věcech služebního poměru podle tohoto zákona ministr vnitra České republiky, potom podle § 2 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. Podle názoru předkladatele není věcný důvod pro ponechání tohoto ustanovení, neboť Ministerstvo vnitra nemá účinné nástroje pro aplikaci tohoto ustanovení a ani organizační řád Ministerstva vnitra nesvěřuje tuto povinnost žádnému útvaru. Zařazení písmena e) v rámci § 48 lze považovat i  za nesystémové, neboť podle jeho dikce např. Ministerstvo vnitra doručuje písemnosti příslušníkům jemu podřízenému bezpečnostnímu sboru (§ 3 odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky), kdežto Ministerstvo spravedlnosti vůči příslušníkům Vězeňské služby České republiky, která jako bezpečnostní sbor je mu podřízena (§ 11 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky), není jako doručující orgán  uvedeno. 

K bodům 3. a 4.

k § 76b odst. 3 a 5

Návrh souvisí se změnou pojetí institutu vykázání v návrhu nového zákona o Policii České republiky, kdy vykázání jako správní rozhodnutí má mít podle návrhu povahu faktického úkonu.



Změna exekučního řádu

K bodu 1.

k § 33 odst. 2

Podle tohoto ustanovení je Policie České republiky povinna poskytnout exekutorovi na jeho žádost ochranu a součinnost při výkonu exekuční činnosti. Přitom se jedná o činnost, kterou je na straně exekutora nutno považovat za, z pohledu jeho hmotného zabezpečení, nikoliv ztrátovou. Z tohoto úhlu pohledu je namístě, aby napříště ochranu exekutora, pokud je to zapotřebí, zajišťovaly například soukromoprávní subjekty (SBS). Samozřejmě, pokud proti exekutorovi bude veden takový útok, který SBS nebude s to odvrátit, eliminovat, resp. bude se jednat o přímé ohrožení života, zdraví exekutora, je namístě, v souladu se zákonem o obecní policii resp. návrhem novéhoým zákonema o Policii České republiky, aplikace těchto právních norem a plnění povinností a oprávnění strážníky, policisty.

K bodu 2.

Zrušuje se novela zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.


ČÁST JEDENÁCDESÁTÁ až ČÁST PATČTRNÁCTÁ,  ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍDRUHÁ - Změna zákona o zbraních, změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, změna živnostenského zákona, změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, změna zákona o hornické činnosti

Návrh nového zákona o Policii České republiky předpokládá, že organizační struktura tohoto ozbrojeného bezpečnostního sboru bude v zákoně vymezena pouze v míře nezbytně nutné tak, aby sama Policie České republiky mohla i prostřednictvím organizačního – územního i věcného – uspořádání pružně reagovat na aktuální požadavky na plnění jejích  úkolů. Proto se zákonná dikce omezuje pouze na zakotvení existence tří typů policejních útvarů (Policejní prezídium, útvary s celostátní působností a útvary s územně vymezenou působností na úrovních oblastíkrajů). Územní uspořádání od úrovně kraje níže bude ponecháno na rozhodnutí příslušných vedoucích funkcionářů Policie České republiky, jelikož každý kraj má v otázce zabezpečování veřejného pořádku, bezpečnosti a dalších úkolů policie svá specifika, a proto i požadavky na počet, velikost a vůbec nutnost zřízení nižších článků – současných okresních ředitelství – se v každém kraji liší a některé kraje jsou schopny zabezpečit plnění úkolů Policie České republiky efektivně na celém svém území.
Existuje řada zákonů, které výslovně předpokládají (nejčastěji v souvislosti s různými typy správních řízení) existenci okresních ředitelství Policie České republiky. Jedná se o zákon č. 200/1990 Sb.,  o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb.,  o zbraních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.  V těchto zákonech by mělo v souladu s výše uvedeným dojít k příslušným změnám tak, aby plnění stanovených úkolů bylo z policejních okresů převedeno na krajské správy Policie České republiky, resp. na útvary Policie České republiky pověřenými vyšetřováním podle zvláštního právního předpisu ve smyslu trestního řádu (v případě zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů). Počítá se proto s vytvořením detašovaných pracovišť krajů tak, aby byla zajištěna obslužnost a dostupnost pro občany (žadatele, účastníky správního řízení apod.).
Pokud jde o správní řízení, dochází k posunu v příslušnosti. V prvním stupni budou namísto stávajících okresních ředitelství rozhodovat krajské správy. Ve druhém stupni bude rozhodovat ministerstvoMinisterstvo vnitra. Zároveň je nutno – v zájmu zachování kontinuity správního řízení, zapracovat do právních předpisů obsahujících postup Policie České republiky podle správního řádu i odpovídajících přechodná ustanovení.

k § 74 odst. 3 písm. b) zákona o zbraních

Vzhledem k tomu, že dochází k nové úpravě dozoru v zákoně o zbraních, je v dané souvislosti též upřesněno postavení Ministerstva vnitra. V zákoně o zbraních má být jednoznačně stanoveno, že Ministerstvo vnitra může nejen kontrolovat výsledky dozoru prováděného Policejním prezidiem České republiky, ale též být v případě potřeby přítomno na místě výkonu dozoru a dohlížet na jeho průběh. Tím by v praxi mělo dojít k odstranění pochybností o roli Ministerstva vnitra v předmětné oblasti a k efektivnímu dohledu na  kontrolní činností Policejního prezidia České republiky. Získané informace pak mohou pro Ministerstvo vnitra lépe sloužit při metodickém řízení výkonu dozoru v oblasti zbraní a střeliva.


k § 18 odst. 2 písm. h) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla

Jedním z cílů reformy Policie České republiky je rovněž radikální snížení počtu dopravních nehod. Součástí komplexního balíčku opatření je mimo jiné oproštění Policie České republiky od povinnosti jezdit k dopravním nehodám (resp. k převážné části dopravních nehod) a uvolnit tak potřebné personální kapacity k tomu, aby mohla policie v daleko větší míře dohlížet nad bezpečností silničního provozu. Policie České republiky však není jediným subjektem, který se na zajišťování bezpečnosti v této oblasti podílí. Významná úloha v prevenci dopravních nehod připadá také pojišťovnám, u kterých je velmi vhodné vytvořit nástroj pro aktivní pojišťovací politiku. Poskytnutím informací o chování pojistitelů (konkrétně o spáchaných přestupcích) mohou pojišťovny např. zvyšováním pojistného či naopak jeho snižováním v závislosti na spáchaných přestupcích výrazně motivovat řidiče k zodpovědnému chování na silnicích. Zvýšením limitu škody nad stávající hranici 50 000 Kč dojde k výraznému omezení působení Policie České republiky na úseku dopravních nehod. Při vědomí si toho, že každé motorové vozidlo musí být odpovídajícím způsobem pojištěno, otevírá se tak podnikatelskému prostředí možnost vyřizovat škodní události operativně a bez účasti Policie České republiky. Jestliže v roce 2006 nehody, kde vznikla škoda nad 50 000 Kč, představovaly z celkového počtu 187 965 nehod 15,3 %, lze se důvodně domnívat, že zvýšení „škodního“ limitu způsobí i výrazné snížení sdělování údajů o nehodách a jejich účastnících Policií České republiky pojišťovacím ústavům.

Poznámka: návrh novely zákona o zbraních je legislativně-technicky navázána na návrh velké novely zákona o zbraních, která je t.č. předložena vládě.

ČÁST ŠESTPATNÁCTÁ - Změna zákona o silniční dopravě

k § 1 odst. 2

Policie České republiky realizuje rovněž přepravu nebezpečných věcí po pozemních komunikacích i ve volném terénu (např. nalezené střelivo a nevybuchlá munice převážená policejními pyrotechniky za účelem její likvidace apod.) Proto je namístě, aby i Policie České republiky, s ohledem na ochranu života a zdraví osob a majetku, disponovala za účelem rychlého odstranění vzniku možné hrozby stejnými výjimkami z ustanovení § 22 a 23, ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách při provádění vlastních úkolů (jedná se zejména o výjimky z dohody ADR) jaké jsou svěřeny Armádě České republiky.


ČÁST SEDMŠESTNÁCTÁ  až ČÁST DEVATEOSMNÁCTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců, změna zákona o azylu a změna zákona o dočasné ochraně cizinců

Problematiky upravené zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a dále zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, jsou značně rozsáhlé a stanovují službě cizinecké a pohraniční policie Policie České republiky značně širokou škálu úkolů. Pro jejich plnění má Policie České republiky vytvořeny nezbytné podmínky, zejména teritoriální rozmístění svých pracovišť, personální obsazení a materiálně technické zabezpečení.
Vzhledem k zamýšlenému odbřemeňování Policie České republiky od nepolicejních činností dochází též k novelám uvedených právních předpisů. Vzrůstající zájem cizinců o krátkodobé návštěvy České republiky, ale zejména o dlouhodobou imigraci, ve svém důsledku znamená nárůst správních a jiných administrativních činností, které zatěžují policii na úkor výkonu policejních činností, což se negativně odráží v intenzitě a kvalitě výkonu těchto činností souvisejících s aplikací citovaných zákonů. Zejména proto by Policie České republiky měla být oproštěna od činností, které mohou být zabezpečeny stejně kvalitně také civilním úřadem. Pro přijetí rozhodnutí, na jehož základě je navrhován převod problematiky povolování pobytu cizincům z policie na civilní úřad, svědčí i závěry analýz zadaných v předchozím období Ministerstvem práce a sociálních věcí (viz např. analýza zpracovaná společností Gabal Analysis and Consulting). Vzhledem k rozsáhlosti činností, organizačního, materiálně technického i personálního zázemí není reálné Policii České republiky od těchto úkolů oprostit jednorázově. Tento proces by měl proto proběhnout v několika fázích. 
V souvislosti s převedením některých správních činností z Policie České republiky na Ministerstvo vnitra bude pro realizaci prvé etapy nezbytné zřídit v jednotlivých vyšších územních samosprávných celcích nová pracoviště Ministerstva vnitra, která budou danou činnost zajišťovat. Zákon nepočítá s tím, že stanoví podrobnou organizační strukturu útvarů, které v rámci Ministerstva vnitra budou řešit problematiku povolování pobytu cizincům. Hlavním důvodem je přitom je skutečnost, že podrobnější organizační uspořádání se může v čase měnit i v závislosti na vývoji konkrétní situace a dílčí změny organizačního uspořádání by proto měly být v rukou odpovědných funkcionářů.
V rámci oddělení cizinecké policie, do jejichž působnosti v současné době spadá (až na některé výjimky, kdy je působnost svěřena ředitelství služby cizinecké policie) rozhodování o trvalých pobytech, o dlouhodobých pobytech, udělování dlouhodobých víz a zajišťování dalších úkonů souvisejících s pobytem cizinců na území České republiky (např. plnění ohlašovací povinnosti, vydávání cizineckých pasů a některých dalších dokladů, ověřování pozvání, evidenční činnost), je v současné době systemizováno cca 1070 tabulkových míst (z toho 220 pro občanské zaměstnance a 850 pro policisty).
Oddělení cizinecké policie se v rámci své teritoriální působnosti dále podílejí na provádění kontrol dodržování pobytového režimu cizinců – vedle tohoto však jsou v rámci oblastníkrajských ředitelství zřízeny odbory pátrání a kontroly pobytu, jejichž stěžejní činností je provádění kontrol dodržování pobytového režimu cizinců na celém teritoriu spadajícím do územní působnosti oblastníkrajského ředitelství. Pro úplnost se uvádí, že novelou cizineckého zákona č. 379/2007 Sb. schválenou Parlamentem České republiky (sněmovní tisk č.191; senátní tisk č.128) dojdešlo ke změnám organizační struktury služby cizinecké policie.
Při odhadu podílu činností souvisejících s povolováním trvalých pobytů na celkové činnosti zajišťované odděleními cizinecké policie lze kalkulovat s 10 až 25%. Při průměrné hodnotě 17% podílu těchto činností to znamená, že v rámci oblastníkrajských ředitelství zajišťuje tyto činnosti cca 144 policistů a 37 občanských zaměstnanců, tj. 181 tabulkových míst.
V rámci ředitelství služby cizinecké policie je pracoviště, do jehož působnosti spadá druhostupňové řízení ve věcech trvalého pobytu a s tím souvisejících činností řešených podle správního řádu, a dále rozhodování v prvém stupni správního řízení o žádostech o povolení trvalého pobytu z humanitárních důvodů nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. Tyto činnosti zajišťuje 6 občanských zaměstnanců (z celkového počtu 18 tabulkových míst na zmíněném pracovišti).
S ohledem na skutečnost, že s výjimkou činností souvisejících s plněním ohlašovací povinnosti, je navrhováno všechny činnosti zabezpečované v souvislosti s problematikou trvalých pobytů, převést do kompetence Mministerstvu vnitra, je důvodné požadovat rovněž i delimitaci odpovídajícího počtu tabulkových míst z oddělení cizinecké policie a ředitelství služby cizinecké policie.
Pro výkon činností související s problematikou trvalých pobytů se navrhuje u Ministerstva vnitra zřídit celkem 182 tabulkových míst. Mzdové náklady jsou předpokládány ve výši cca 58 mil.Kč (bez příslušných odvodů na zdravotní a sociální pojištění a odvodů do Fondu kulturních a sociálních potřeb) ročně, tj. 26.506 Kč na jednoho pracovníka měsíčně. S ohledem na požadavek delimitace odpovídajícího počtu tabulkových míst z policie na Ministerstvo vnitra, není v oblasti mzdových nákladů předpokládán žádný nárůst požadavků, ale naopak lze ve výsledném efektu počítat s úsporou.
Náklady na materiální zabezpečení uvedených zaměstnanců jsou předpokládány ve výši cca 21 mil.Kč. Pro tento účel je počítáno s pořízením nového vybavení. Je přitom vycházeno z toho, že v okamžiku převodu uvedených činností bude zařízení užívané policií již zastaralé a proto by bylo nezbytné následně provést jeho obměnu. 
V souvislosti s převodem uvedené činnosti z policie na Ministerstvo vnitra však bude nezbytné současně zajistit vhodné prostory pro zajištění provozu nových pracovišť Ministerstva vnitra, která budou v jednotlivých vyšších územních samosprávných celcích danou činnost zajišťovat. V případě pronájmu takových prostor na komerční bázi by roční náklady na pronájem činily cca 12,1 mil.Kč, přičemž podstatnou část (cca 10 mil.Kč) by činily tyto náklady za pronájem takových prostor v Praze a Sstředočeském kraji. K zajištění vhodných prostor pro výkon nově svěřených pravomocí proto na bázi komerčního nájmu bude přistoupeno pouze v těch případech, kdy pro tento účel nebude možné využít vlastní prostory, resp. případným převzetím některých vhodných budov, které v dalším období již nebude policie využívat.

Ve druhé etapě se navrhuje, aby Mministerstvo vnitra převzalo od policie – s výjimkou udělování víz – i agendu přechodných pobytů. Do doby realizace převodu těchto činností (tj. do konce roku 2012) může dojít k podstatné změně v počtu cizinců žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, včetně s tím souvisejících dalších činností, v porovnání se současným stavem. Současně s tím je nezbytné počítat i s odpovídajícími změnami, pokud jde o počet policistů a civilních zaměstnanců, kteří budou tuto problematiku řešit. S ohledem na skutečnost není prováděn bližší rozbor nákladů na zajištění převodu uvedené problematiky. Z hlediska personálního zajištění bude i zde nárůst požadavků na vytvoření potřebného počtu tabulkových míst kompenzován požadavkem na delimitaci odpovídajícího počtu tabulkových míst z oddělení cizinecké policie a ředitelství služby cizinecké policie. Je však nezbytné počítat se zvýšením nákladů nezbytných na zajištění provozu pracovišť Ministerstva vnitra, která budou v jednotlivých vyšších územních samosprávných celcích danou činnost zajišťovat (tj. např. požadavek pronajmutí větších prostor).

Poznámka: návrh dotčených novel je legislativně-technicky navázán na návrh velké novely cizineckého zákona, zákona o azylu a dalších zákonů (sněmovní tisk č. 191), která byla schválena Parlamentem České republiky, a návrh zákona, kterým se mění zákon o Rejstříku trestů a některé další zákony  (sněmovní tisk č. 281).


ČÁST DVACÁEVATENÁCTÁ  - Změna zákona o civilním letectví

Policie České republiky se v rámci své činnosti dlouhodobě potýká s problémy vyplývajícími z nedostatečné či zcela absentující právní úpravy režimu českých policejních letadel, jež při plnění svých úkolů používá. Právní úprava v České republice rozlišuje v souladu s mezinárodním leteckým právem režim civilních letadel a režim letadel státních (letadla ve službách vojenských, policejních a celních). Vedle ucelené reglementace provozování letadel civilních (zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů) a letadel vojenských (zákon č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů) ovšem dostatečná zákonná úprava režimu jiných státních letadel, než jsou letadla vojenská, absentuje.
V současné době neexistuje zákonné řešení kompetence k výkonu státní správy nad policejními letadly. Konkrétně se jedná o registraci policejních letadel (a s tím související otázky jejich mezinárodněprávně relevantního značení a vydávání příslušných dokladů) a dozor nad těmito letadly, jejich leteckým personálem a jimi realizovanými leteckými činnostmi. Navazující problém představuje potřeba mezinárodně uznávaných protokolů a osvědčení, průkazů způsobilosti leteckého personálu a kvalifikací. Zcela nedostačující je rovněž právní úprava problematiky odborně technického zjišťování příčin leteckých nehod těchto letadel. 
Přitom již dnes je provoz těchto letadel zabezpečen v souladu s civilními leteckými předpisy pouze s výjimkami týkajícími se výlučně provedení zvláštního bezpečnostního úkolu. Členové leteckého personálu jsou držiteli civilních leteckých oprávnění autorizovaných Úřadem pro civilní letectví. Údržba letecké techniky je prováděna podle civilních leteckých předpisů, technologií a oprávnění vydaných jejími výrobci. Výkon odborného dozoru je zajištěn na resortní úrovni ve spolupráci s Úřadem pro civilní letectví prostřednictvím jím pověřených letových a technických inspektorů. Všem provozovaným letadlům bylo po dohodě s Úřadem přiděleno „národní označení OK“. Podle dlouhodobé koncepce nepřesahuje celkový počet letadel – vrtulníků Ministerstva vnitra 15 ks. Všechny stávající typy mají příslušné certifikáty pro využití v civilním leteckém provozu. Doplňkové vybavení, které je používáno k provádění záchranných, ale i bezpečnostních, resp. policejních úkolů, je schváleno pro letecký provoz a jeho montáž a použití je  schváleno pro konkrétní typ letadla.
V působnosti Ministerstva vnitra a Policie České republiky jsou výše uvedené otázky doposud řešeny rezortní úpravou. To je ovšem stav zcela nevyhovující, mimo jiné i vzhledem k tomu, že při letech policejních letadel dochází ve velkém počtu případů k přepravě civilních osob (např. pachatelů trestných činů, důležitých svědků, pacientů, pohřešovaných osob, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, zdravotnických záchranářů a záchranářů Horské služby, lékařů, členů krizových štábů apod.). Pouhá resortní evidence existující bez zákonného zakotvení, provozování pod registrační značkou přidělovanou pouze samotnou leteckou službou Policie České republiky a neexistující úprava výkonu státní správy a dozoru je nepřijatelná také z hlediska mezinárodněprávních závazků České republiky a z hlediska evropských standardů v oblasti leteckého práva.
Návrh proto počítá se zakotvením působnosti Úřadu pro civilní letectví a Ministerstva dopravy v rámci výkonu státní správy a odborného dozoru nad českými policejními letadly. Konkrétně se jedná o rozšíření působnosti Úřadu pro civilní letectví na policejní letadla např. při rozhodování o letové způsobilosti, při kontrolách letové způsobilosti, přidělení a odnímání letových adres apod.
Součástí je také zřízení zvláštního, veřejného rejstříku policejních letadel.
Dále návrh počítá s možností odchýlit se od pravidel létání v mimořádných situacích, ve kterých nelze bezpečnost účinně zajistit v souladu s pravidly civilního létání (zákroky proti pachatelům trestné činnosti, záchranné práce apod.).

Pozn. : K nutnosti povolení Úřadu pro poskytování záchranných prací 
 	
Zákon o civilním letectví č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 73 stanoví, že  „Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Leteckými pracemi se dále rozumějí vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol.“.
Bližší podrobnosti, jako jednotlivé druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování, náležitosti žádosti o vydání povolení a náležitosti rozhodnutí o vydání povolení, upravuje vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č.108/1997 Sb., která v § 20 odst. 1 stanoví, že „Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při kterých se využívá letadlo jako pracovní stroj za účelem podnikání mimo jiné k letům při pátrání a záchraně (písmeno k). K provozování leteckých prací musí vydat Úřad pro civilní letectví povolení.“.
 Z uvedeného vyplývá, že zákon, resp. prováděcí právní předpis, reguluje činnost spočívající v poskytování letecké záchranné služby pouze jako činnost podnikatelskou, tedy se nevztahuje na Policii České republiky. Policie České republiky využívá letadla k záchranným pracím, nicméně ne „za úplatu“, ale pouze jsou jí hrazeny vynaložené náklady. Není tedy nutné, aby měla povolení od Úřadu pro civilní letectví k tomu, aby mohla poskytovat leteckou záchrannou službu, a tuto službu provozuje zcela legálně.
Za účelem vytvoření technických předpokladů pro zřízení rejstříku policejních letadel vedeného Úřadem pro civilní letectví se posouvá účinnost novely tohoto zákona na 1. ledna 2010.


ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o právu shromažďovacím

k § 12 odst. 7 a 8

Zákon o právu shromažďovacím se navrhuje změnit včleněním původního § 46 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, do ustanovení upravujícího rozpouštění shromáždění. Tato drobná úprava vychází ze snahy o zpřehlednění nově navrhovaného zákona o Policii České republiky. Zákon o právu shromažďovacím je speciálním předpisem pro předmětnou oblast. Z hlediska jednotnosti, systematičnosti, přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy je proto nutno všechny činnosti spojené s ohlášením, povolením, zákazem či rozpuštěním shromáždění upravit v jedné normě.
 
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁPRVNÍ - Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů


k § 40a

Návrh zákona o Policii České republiky nově stanovuje, že školské či výchovné zařízení, ze kterého utekl svěřenec s nařízenou ochrannou nebo uloženou ústavní výchovou, je zodpovědné za bezodkladné zajištění odvozu z útvaru Policie České republiky, který svěřence zadržel, a v případě, že tuto povinnost bezodkladně nezajistí, je povinno hradit Policii České republiky náklady vzniklé v souvislosti s převozem. Z tohoto důvodu je nutné provést odpovídající změny také v tomto zákoně. 
 
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍDRUHÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky

k § 14 odst. 1 písm. b)

Změna zákona odpovídá změnám v  ustanoveních o využití vojáků pro plnění úkolů policie v navrhovaném zákoně o Policii České republiky. Smyslem je odstranění omezení vyplývajícího ze současné úpravy. (Viz také odůvodnění k návrhu ustanovení zákona o Policii České republiky o  povolávání vojáků, příslušníků Vězeňské služby a Celní správy k plnění úkolů Policie České republiky.)


ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁTŘETÍ - Změna trestního řádu

K bodu 1.

k § 12 odst. 2

Definice policejního orgánu
V souvislosti s transformací stávající Inspekce ministra vnitra do podoby inspekčního útvaru stojícího nejenom mimo Policii České republiky, ale také personálně nezávislého na ministrovi vnitra (viz odůvodnění k části týkající se Inspekce policie v návrhu zákona o Policii České republiky) dochází k nutnosti úprav příslušných ustanovení trestního řádu, které dnes upravují činnost Inspekce ministra vnitra jako policejního orgánu příslušného k prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že příslušník Policie České republiky spáchal trestný čin.
Nově by se měla působnost vztahovat nejen na příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, ale také na zaměstnance Policie České republiky v poměru pracovněprávním, v tomto smyslu proto je § 12 odst. 2 odpovídajícím způsobem rozšířen.  
V souvislosti s transformací Inspekce ministra vnitra do Inspekce policie, v rámci které by mělo být vyšetřování vedené v případech trestných činů spáchaných policisty odňato státnímu zastupitelství (viz odůvodnění k novelizaci příslušného ustanovení trestního řádu níže), vzrůstá naopak význam role státního zástupce jako orgánu dozoru v přípravném řízení a také význam dnes již existujícího oprávnění svěřit vedení přípravného řízení trestního jinému než obvykle příslušnému policejnímu orgánu. Navrhovaná novela trestního řádu toto reflektuje a stanoví alternativně příslušnost útvaru Policie České republiky nebo Inspekce policie k vedení přípravného řízení v trestních případech policistů. Státní zástupce je tak zodpovědný za rozhodnutí, který policejní orgán je v daném případě nejlépe schopen věc prověřit a vyšetřit jak z hlediska odborné specializace, tak např. z hlediska rizika existence možných vztahů mezi prověřovanou osobou a osobami činnými v prověřovaném útvaru.
Navrhovanou výjimku z příslušnosti Inspekce policie je nicméně nutno vnímat skutečně jako výjimku, sloužící především k efektivnímu boji proti organizovanému zločinu, v oblastech specializované kriminality, na kterou Inspekce policie nemusí vždy disponovat dostatečným odborným potenciálem (dopravní nehody, finanční kriminality, zajišťování výnosů z trestné činnosti apod.), na kterou se však specializuje některá součást Policie České republiky, která je po odborné stránce lépe schopna než Inspekce policie trestní případ vyřešit. Taktéž by to mělo umožnit řešit případy, kdy je do organizované kriminality zapojen příslušník Policie České republiky. Tím, že je tento policista prověřován a vyšetřován Inspekcí policie odděleně od zbytku organizované skupiny, kterou šetří jiný krajský či celostátní útvar Policie České republiky, dochází k „odtržení“ vyšetřování podezřelého policisty od trestního případu celé skupiny a i přes součinnost útvaru Policie České republiky a Inspekce policie pak nedosahuje úroveň jejich spolupráce kvality koordinace, kterou je možné zajistit jen vyšetřováním celé organizované skupiny jedním útvarem v rámci jednoho společného přípravného řízení trestního. V praxi toto oddělování často vede k tomu, že se pachatele z řad policistů nepodaří usvědčit jako pachatele trestného činu spáchaného v organizované skupině a od soudu odchází s daleko nižším trestem než spolupachatelé, kteří byli usvědčeni jako pachatelé organizovaní. To je samozřejmě z hlediska funkčnosti odstrašujícího účinku trestu na ostatní policisty nežádoucí. 

K bodu 2.

k § 55 odst. 2   

Jedná se o systematickou úpravu, která  pouze doplňuje režim utajování svědků – policistů podle nově navrženého § 102a trestního řádu (Viz odůvodnění tam).

K bodu 3.

k § 62 odst. 1 

Doručování
Jedná se o jedno z opatření, které by mělo pomoci Policii České republiky  významně odbřemenit od přebujelé administrativní zátěže, která nesouvisí s úkoly Policie České republiky a jejím posláním. Doručování soudních obsílek je jedna z činností, která Policii České republiky naprosto neúměrně zatěžuje, a v důsledku pak policisté, namísto aby se věnovali např. hlídkové a obchůzkové činnosti v ulicích a dohlíželi tak na veřejný pořádek a předcházeli kriminalitě, obcházejí adresáty se  soudními obsílkami. Pro ilustraci, jen za II. pololetí roku 2006 Policie České republiky od soudů obdržela celkem 82 479 žádostí o doručení písemností. 
Na druhé straně je nutno zachovat určitou míru součinnosti Policie České republiky ve prospěch soudu a stanovit konkrétní případy, kdy policejní orgán, s ohledem na předchozí neúspěšné pokusy doručení jinými subjekty, doručí písemnost soudu sám.

K bodu 4. 

k § 69 odst. 4 

Příkaz k zatčení
Stávající právní úprava neumožňuje dostatečně eliminovat značné negativní ekonomické, personální a organizační dopady na činnost Policie České republiky, vznikající při dodávání zatčených osob neodkladně soudu i několik set kilometrů vzdálenému od místa zatčení osoby, kdy ve většině případů následuje pouze předání určité písemnosti soudu zatčené osobě a její propuštění  (např. za I. pololetí roku 2006 bylo Policií České republiky realizováno celkem 6 000 příkazů k zatčení). Soudy většinou trvají na dodání zatčeného k příslušnému soudu a málo  využívají možnosti dožádání o provedení úkonu jinému věcně příslušnému soudu. 

K bodům 5. a 9. 

k § 81b a § 146a odst. 1 písm. k) 

V Akčním plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky na období let 2007 až 2009, který byl schválen usnesením vlády č. 845 ze dne 25. července 2007, se ukládá ministrovi vnitra, aby ve spolupráci s ministrem spravedlnosti vládě do 31. 12. 2008 předložil novelu zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve smyslu umožnění likvidace nebezpečných chemikálií před pravomocným rozhodnutím soudu. Předmětná úprava přispívá k odbřemenění policie ve vztahu k nákladné úschově zajištěných nebezpečných látek po dobu trestního řízení. Navrhovaná úprava byla zaslána ke stanovisku Nejvyššímu soudu, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, České advokátní komoře, vrchním soudům a státním zastupitelstvím a krajským soudům a státním zastupitelstvím, přičemž navrhovaná verze je výsledkem zohlednění uplatněných připomínek. 

K bodu 6. 

k § 83c odst. 2 

Souvisí s novou úpravou v návrhu zákona o Policii České republiky. Smyslem tohoto ustanovení je umožnit policejnímu orgánu zabezpečení provedení úkonů, které byly vyžádány po policejním orgánu ze strany soudů a státních zastupitelství. 

K bodům 7. a 19. 

k § 102a a § 200 

Ochrana identity agenta
Navrhované ustanovení § 102a v odstavci 1 umožňuje provést výslech policisty, který byl v řízení použit jako agent nebo který provedl předstíraný převod, pouze za předpokladu utajení jeho podoby a totožnosti ve smyslu ustanovení § 55 odst. 2 trestního řádu. Podle tohoto ustanovení se jméno, příjmení a další osobní údaje policisty do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení v dané věci. Policista tak v řízení vystupuje pod smyšleným jménem a příjmením a k výslechu dochází za utajení podoby s využitím technických a organizačních prostředků (např. výslech na dálku za pomocí telekomunikační techniky apod.). Tato úprava se vztahuje rovněž na policisty bezprostředně se podílející na použití agenta nebo na provedení předstíraného převodu, kteří s těmito policisty úzce spolupracují (např. provádí předávku peněz agentovi), a proto mohou být v případě výslechu před soudem bez utajení podoby a totožnosti rovněž ohroženi. Výslovně je v navrženém ustanovení vyloučena z aplikace věta pátá § 55 odst. 2 trestního řádu, která stanoví, že pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, připojí je orgán, který v té době řízení vede, k trestnímu spisu a podoba svědka se nadále neutajuje. Stanovení možnosti odtajnit identitu policisty je v těchto případech bezpředmětné, neboť ohrožení policistů podílejících se na uvedených činnostech trvá vždy již z povahy těchto činností. (Větou poslední v § 55 odst. 2 by podle výše navržené novely tohoto ustanovení mělo být ustanovenéí o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu o odtajnění svědka, viz odůvodnění výše  k ochraně utajovaných svědků)
V odstavci 2 navrhovaného znění jsou stanoveny podmínky pro odtajnění policisty použitého v řízení jako agent nebo provádějícího předstíraný převod. Navrhované znění připouští možnost odtajnění podoby nebo totožnosti agenta či policisty provádějícího předstíraný převod pouze ve výjimečných případech. Tím se rozumí případ, kdy se důkazní situace vyvine takovým způsobem, že bude nezbytné podpořit věrohodnost důkazního prostředku, který může vést k prokázání skutečnosti důležité pro trestní řízení, odtajněním podoby nebo totožnosti agenta. Návrh na odtajnění může v konkrétním případě vydat pouze policejní prezident. Podmínkou pro takový postup však je, že odtajněním nedojde k ohrožení života či zdraví policisty nebo jemu blízkých osob a současně tím nebude ohrožena další činnost policisty jako agenta. 
Důvodem pro uvedené návrhy je skutečnost, že v poslední době vzrostla potřeba řešit problematiku utajení, resp. odtajnění policistů, kteří v rámci trestního řízení vystupují jako agenti podle § 158e trestního řádu či provádějí předstíraný převod podle § 158c trestního řádu. Tito policisté v řízení vystupují za použití opatření podle § 55 odst. 2 trestního řádu, který upravuje ochranu svědka, jemuž či osobě jemu blízké zřejmě hrozí v souvislosti s podáním svědectví újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv. Ochrana těchto osob spočívá v realizaci opatření k utajení totožnosti i podoby svědka. V praktické rovině to znamená, že jméno, příjmení a další osobní údaje svědka se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu  a mohou se s nimi seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek je oprávněn požádat o utajení své podoby a podepsat protokol pod smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Pominou-li však důvody pro utajení podoby svědka a pro oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, připojí tyto údaje k trestnímu spisu a podoba svědka se nadále neutajuje.
Policejní praxe však zaznamenala poněkud nepříznivý přístup některých soudů. V několika případech se stalo, že soud v hlavním líčení odtajnil policistu agenta, uvedl jeho pravé jméno, příjmení a také bydliště (např. Č.j.: 10T 10/06, Městský soud v Praze; C.j.: 7T 40/2006, Krajský soud v Praze). Takové kroky jsou však pro policisty agenty nesmírně nebezpečné, protože přinášejí riziko především v podobě ohrožení života, zdraví a případně dalších hodnot nejen samotného agenta, ale také jemu blízkých osob, a to jak ze strany obžalovaného, tak i ze strany dalších osob. Takový postup soudu se negativně promítá i v další rovině. Odtajněním agenta totiž v prostředí České republiky, s ohledem na její rozlohu a počet obyvatel, dochází k ohrožení jeho další činnosti, policista je v kriminálním prostředí identifikován a tím je jeho budoucí činnost téměř znemožněna. Hrozí zde navíc reálné riziko, že odtajněním agenta budou ohrožena i další již probíhající trestní řízení, v nichž agent rovněž působil. 
Použití agentů k odhalování závažné trestné činnosti odpovídá prvořadému úkolu státu, který je povolán k zajišťování bezpečnosti, k boji s kriminalitou a v jehož zájmu je vyšetřování trestných činů, zjišťování jejich pachatelů a jejich řádné potrestání. Při plnění těchto úkolů je nutné využívat efektivních nástrojů k odhalování trestné činnosti, to vše přirozeně při zachování zákonných limitů. Na druhou stranu však stát musí garantovat těm, kteří se rozhodnou podstoupit riziko a v rámci vyšetřování trestných činů proniknou do kriminálního prostředí a podílejí se na opatřování důkazů pod utajením své totožnosti, určitou míru jistoty, že taková osoba nebude bez dalšího vystavena nebezpečí ohrožení života a zdraví, které pro ni v souvislosti s výkonem služby u Policie České republiky vzniká v případě prozrazení jejich identity. 
V neposlední řadě je třeba poukázat na další významný aspekt utajení agentů. Jejich působení je spojeno s poměrně vysokými náklady, které jsou vynaloženy již na samotný výcvik policistů a poté také v jednotlivých trestních případech. Ztráta takového agenta tedy již jen z ekonomického hlediska znamená pro Českou republiku citelnou újmu, navíc, jak již bylo uvedeno výše, odtajněním agenta může dojít k ohrožení či ztížení probíhajících konkrétních trestních řízení, v nichž byl agent použit, a tím ke zvýšení marně vynaložených nákladů, připustíme-li, že agent bude, byť i jen v rámci jednoho řízení, odtajněn.
Navrhovaná úprava se tedy snaží vyřešit nedostatek stávající právní úpravy tím, že stanoví, že policisté použití v řízení jako agenti či policisté provádějící předstíraný převod mohou být vyslechnuti pouze za předpokladu utajení své podoby a totožnosti ve smyslu ustanovení § 55 odst. 2 trestního řádu. K odtajnění jejich podoby nebo totožnosti může dojít pouze výjimečně. Tím se rozumí případ, kdy se důkazní situace vyvine takovým způsobem, že bude nezbytné podpořit věrohodnost důkazního prostředku, který může vést k prokázání skutečnosti důležité pro trestní řízení, odtajněním podoby nebo totožnosti agenta. Návrh na odtajnění může v konkrétním případě vydat pouze policejní prezident, který je také oprávněn pověřit policejní orgán k použití operativně pátracích prostředků v řízení o úmyslném trestném činu. Mezi tyto prostředky patří kromě sledování osob a věcí také předstíraný převod a použití agenta. Použití agenta v jednotlivých případech pak povoluje vždy soudce vrchního soudu, a to na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství.    Konstrukce návrhu na odtajnění agenta, který podává policejní prezident, byla zvolena právě z důvodu sledované ochrany bezpečí agenta. Policie České republiky totiž dokáže v konkrétní fázi trestního řízení aktuálně zhodnotit situaci z hlediska důkazní síly předkládaných důkazních prostředků, současně, a to je významné, jako jediná  dokáže v celém rozsahu posoudit a zhodnotit míru nebezpečí, které agentovi hrozí, bude-li v řízení odtajněn. Navrhovaná změna tedy obsahuje návrhové oprávnění policejního prezidenta, který je vrcholným představitelem Policie České republiky, pověřuje policejní orgány k použití operativně pátracích prostředků a současně je garantem, že nedojde ke zneužití či překročení limitů při užívání těchto institutů. Používání agentů je natolik specifickou činností při odhalování závažné trestné činnosti, která se vyznačuje takovou mírou utajení, že žádný ze subjektů trestního řízení, ani soudy ani státní zastupitelství, nejsou detailně obeznámeny se všemi aspekty a detaily jejich činnosti a působení. Tyto subjekty sledují v řízení přednostně jiné zájmy než je zájem na ochraně života a zdraví agenta či zájem na zachování jeho dalšího působení v rámci Policie České republiky, a proto nelze ponechat pouze na jejich zvážení, zda agent bude v řízení odtajněn či nikoli. Z důvodu zajištění ochrany agenta předložený návrh obsahuje také omezující podmínky pro podání návrhu na odtajnění, které umožňují podání tohoto návrhu pouze tehdy, nedojde-li tím k ohrožení života či zdraví policisty nebo jemu blízkých osob a dále nebude-li tím ohrožena další činnost policisty jako agenta. Ochrana policisty je tedy primárně zaměřena na jeho život a zdraví, současně ale sleduje také další působení agenta v rámci Policie České republiky. 
Výslovně je v navrženém ustanovení vyloučena z aplikace věta pátá ustanovení § 55 odst. 2, která stanoví, že pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, připojí je orgán, který v té době řízení vede, k trestnímu spisu a podoba svědka se nadále neutajuje. Takové ustanovení v daném případě neodpovídá zamýšlenému účelu a bylo by v rozporu  s navrhovaným řešením.
Navrhovaná právní úprava je vztažena také na policisty provádějící předstíraný převod, kteří podstupují stejná rizika jako policisté použití jako agenti. Ochrana je dále navrhována také pro osoby podílející se na použití agenta nebo na provedení předstíraného převodu, kterými jsou policisté ze speciálního útvaru, kteří v jednotlivých případech úzce spolupracují s agenty nebo policisty provádějícími předstíraný převod. Také tito policisté se pohybují v kriminálním prostředí pod krytím a poskytují policistovi podporu spočívající například ve vytváření legendy nebo v předávce peněz, s nimiž policista provede předstíraný převod, protože si nelze představit, že by si takový utajený policista vyzvedával peníze pro realizaci předstíraného převodu na policejním útvaru, v důsledku čehož by mohl být okamžitě prozrazen. Velmi často jsou i tito policisté předvoláváni soudem k výslechu bez provedení jakýchkoli opatření směřujících k jejich ochraně. Je tedy nezbytné zajistit ochranu rovněž pro tyto policisty, kteří jsou služebně činní u speciálního útvaru, v jehož působnosti je činnost a působení agentů. 
Pro případ, že bude rozhodnuto o odtajnění agenta či policisty provádějícího předstíraný převod, bude tento výslech prováděn za současného vyloučení veřejnosti. Stávající ustanovení § 200 odst. 1 sice již dnes umožňuje vyloučení veřejnosti při hlavním líčení, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků. 
Praxe však ukázala, že toto ustanovení je v případě, že je vyslýchán jako svědek policista použitý jako agent, jehož totožnost byla soudem odtajněna, využíváno sporadicky, resp. vzhledem k tomu, že neexistuje žádný závazný či jednotný výklad k možnostem využití tohoto opatření v případě výslechu agentů, kteří byli na základě rozhodnutí soudu odtajněni, je praxe soudů nejednotná a někteří soudci toto opatření využívají a jiní nikoli. V minulosti již bylo rozhodnuto o odtajnění agenta, aniž by předseda senátu tohoto ustanovení využil. Výslech agenta tak byl proveden za přítomnosti veřejnosti (desítek osob) podporující obžalovaného, součástí výslechu bylo také uvedení osobních údajů agenta, tedy jména, příjmení a bydliště a tím došlo k reálnému ohrožení bezpečnosti agenta i k ohrožení jeho činnosti v rámci Policie České republiky.

K bodu 8. 

k § 105 odst. 1 

Hrazení znaleckých posudků
Institut znaleckých posudků slouží k tomu, aby si orgán činný v trestním řízení opatřil odborné vědomosti či posouzení z oblastí, které vyžadují vysokou specializace přesahující jejich odborné znalosti. Každý znalecký posudek, který Policie České republiky zadá, musí být také přirozeně Policií České republiky znalci uhrazen. Současně však existuje zákonná možnost státního zástupce dávat pokyny policejnímu orgánu, které mohou obsahovat i pokyn vyžádat si znalecký posudek. Obdobnou možnost má i soudce. Ve všech třech zmíněných případech je však posudek hrazen z prostředků Policie České republiky. Praxe je taková, že běžně dochází k nadužívání zadávání znaleckých posudků, mimo jiné z důvodu určitého procesního alibismu a formalistického přístupu, a to tak, že jsou zbytečně zadávány znalecké posudky ve věcech, které specializované odborné posouzení nevyžadují, nebo dochází k opakovanému zadávání posudků v případech, kdy by měl orgán činný v trestním řízení věc posoudit a rozhodnout sám. Vzhledem k tomu, že posudky hradí Policie České republiky, neexistuje reálná motivace jiných orgánů činných v trestním řízení zvažovat pečlivě skutečnou nezbytnost vyžádání takového posudku. To vede k tomu, že v situaci omezených přísunů finančních prostředků na policejní činnost, musí často zbytečně Policie České republiky hradit uvedené znalecké posudky. Je proto navrženo stanovit pravidlo, že „v přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení, jenž považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí, pokud byla věc vrácena k došetření, státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu“. Toto ustanovení by mělo motivovat orgány k výrazně větší odpovědnosti za hospodárné využívání prostředků na znalecké posudky.

K bodu 10. až 15.

k § 158c a §158e

Předstíraný převod a agent 
Smyslem institutu předstíraného převodu je, při splnění řady zákonných podmínek (včetně souhlasu státního zástupce s konkrétním způsobem provedení akce), zadokumentovat protiprávní jednání. Řada trestné činnosti je latentního charakteru a probíhá permanentě bez dostupné možnosti zajištění důkazů. Agent by měl u sofistikované trestné činnosti proniknout do zájmového prostředí (o němž se ví, že v něm dochází k trestné činnosti) a následně pak, po získání důvěry, využít například předstíraného převodu k dokumentaci jednání.
Navrhované doplnění trestního řádu by mělo umožnit v případech odhalování a dokumentování trestné činnosti, aby při zastírání skutečného účelu své činnosti mohl policejní orgán předstírat zájem podílet se na odhalované trestné činnosti. Tedy policejní orgán by měl být oprávněn nejen navázat vztah se zájmovou osobou a vytvořit si legendu, která by odpovídala jeho potřebám, ale měl by být i oprávněn předstírat ochotu a zájem podílet se na odhalovaném či vyšetřovaném trestném činu (např. projevit zájem o koupi drog, projevit zájem podílet se za určitou odměnu na připravovaném trestném činu).
Možnost takového pro-aktivního přístupu je důležitá zejména v souvislosti s odhalováním (a dokumentací) osob, jenž se dopouští dlouhodobě latentního protiprávního jednání. O jejich činnosti, s ohledem na výše uvedené neexistují často důkazy. Postup policejního orgánu v rámci předstíraného převodu nebo v rámci institutu agenta je v tomto případě vázán splněním řady zákonných podmínek (viz odůvodnění ve zvláštní části), které plně respektují závěry ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Pokud policista vstoupí do kontaktu s pachatelem a určitým způsobem ovlivňuje jeho jednání, vždy se tak může stát výlučně na podkladě zákona, formou a v rozsahu zákonem stanoveným. (Ani Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře nevylučuje zásah Policie České republiky do jednání pachatelů trestných činů, avšak tento vstup Policie České republiky musí mít charakter pasivního jednání, aby pachatele nepodněcovalo k realizaci toho, co sám nemá v úmyslu konat (Usnesení 5 Tdo 1366/2003).
Navrhovaná úprava postupu v rámci provádění předstíraného převodu či použití agenta za účelem zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení předpokládá současné splnění řady podmínek tak, aby využití oprávnění „předstírat zájem podílet se na trestném činu“ bylo legitimní a nebylo podněcováním k trestné činnosti. Podmínkou je, aby v daném případě zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že by osoba spáchala takový trestný čin sama, tedy i bez účasti agenta (z Usnesení NS České republiky ze dne 24.8.2005, sp.zn. 5 Tdo 1005/2005 - Ze skutkových zjištění ve věci a z podkladových materiálů dovozuje, že obvinění byli ještě před setkáním s policejním agentem rozhodnuti spáchat trestný čin.... vstupem policejních orgánů byl pouze realizován jejich původní záměr. Takový zásah potom za dalších okolností, které státní zástupce popisuje, nevylučuje ani judikatura Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva). Takovým jednáním agenta nesmí být vyvolán úmysl osoby trestný čin spáchat a nesmí jím být ovlivněny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby trestného činu. Nesmí tedy ovlivnit trestní kvalifikaci jednání.
Agent musí již dnes být využíván za současného dodržování podmínek stanovených právním řádem, ústavním pořádkem a mezinárodními závazky. O osobě, vůči níž má být takového operativně pátracího prostředku použito, musí existovat podezření, že se trestného jednání dopouští, a Policie České republiky o této skutečnosti musí disponovat dostatečným penzem informací. Musí být zřejmé, že úmysl páchat trestný čin daná osoba pojala sama bez přispění Policie České republiky a postup policisty musí být vždy dokumentován. Navrhované doplnění institutu předstíraného převodu a agenta není s uvedenými podmínkami, závazky v rozporu (např. nálezy ústavního soudu III. ÚS 597/99; II. ÚS 143/02; II. ÚS 710/01 či rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci Teixeira de Castro, které v podstatě stanoví hranice jednání policie  v rámci předstíraného převodu). Podle těchto závěrů policie nesmí v osobě záměrně vyvolat rozhodnutí trestný čin spáchat a vytvořit pro to předpoklady. Z judikatury ESLP i z judikatury Ústavního soudu, která na judikát ESLP ve věci Teixeira de Castro odkazuje, pak vyplývá, že není možné provádět skryté operace typu použití agenta nebo předstíraného převodu vůči osobě, o níž orgány činné v trestním řízení nemají žádné poznatky, že se dopouští trestné činnosti. Dále pak např. Usnesení 5 Tdo 1366/2003 a další v textu uvedené nálezy a rozsudky ESLP. Pokud obviněný ještě před setkáním se skrytými vyšetřovateli byl rozhodnut spáchat trestný čin spočívající v prodeji omamné látky občanům cizího státu, tudíž vstupem orgánů policie byl pouze jeho původní záměr realizován, aniž byl k jeho uskutečnění jakýmkoli způsobem veden eventuálně vyprovokován, nemůže obstát námitka obviněného o absenci jeho úmyslu "trestně jednat", neboť tento úmysl dopustit se jednání, které vykazovalo znaky žalovaného trestného činu, projevil obviněný jednoznačně ještě před vstupem policie do kontaktu s ním. Nejednalo se tedy o případ, kdy pachatel až v důsledku aktivity policie se rozhodne spáchat trestný čin, v dané věci tedy policie svou aktivitou nevyvolala u obviněného úmysl dopustit se protiprávního jednání, neboť ke spáchání trestného činu byl již připraven resp. rozhodnut. Jednání policie tak zůstalo pouze na úrovni projeveného zájmu o realizaci obchodu s drogou, který však bylo reálné uskutečnit i bez přispění policie a v žádném případě nešlo o situaci, kdy až kontakt policie s obviněným v něm vyvolal rozhodnutí spáchat trestný čin/.
Okruh osob disponujících informací o použití agenta v určité trestní věci by měl být, s ohledem na požadavek zabezpečení maximální ochrany tohoto policisty v zájmovém prostředí, minimální. Tento fakt byl zákonodárcem vzat v úvahu a promítnut například do povolovacího a kontrolního režimu podle § 158e odst. 4 a § 158e odst. 7 trestního řádu, který je odchylný od režimu uplatňovanému vůči ostatním operativně-pátracím prostředkům. V případě potřeby provedení předstíraného převodu agentem však výše uvedený požadavek v úvahu vzat není. Tím tedy dochází k situaci, kdy se příslušný dozorový státní zástupce v dané trestní věci dozvídá o skutečnosti použití agenta jen proto, že agent bude potřebovat jeho povolení k provedení předstíraného převodu. A tak se rozšíření okruhu osob znalých působení agenta dále rozrůstá. 
V současné době platí to, že dospěje-li agent k názoru, že pro splnění jeho úkolu je třeba postupovat způsobem upraveným v § 158c TŘ, je povinen vyžádat si písemné povolení státního zástupce (dozorového), případně nesnese-li věc odkladu, úkon provést a o povolení dodatečně požádat. Přestože tedy činnost agenta sleduje státní zástupce vrchního státního zastupitelství – srov. § 18a odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., zůstává příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci, v níž je agent použit, nedotčena. 
Navrhuje se tedy pro potřeby provedení předstíraného převodu agentem obdobná úprava jako v případě sledování osob a věcí v rozsahu uvedeném v § 158d odst. 2 trestního řádu, ke kterému agent podle § 158e odst. 5 trestního řádu žádné povolení nepotřebuje.

K bodům 16. a 17.

k § 161 odst. 2, 3 a 4

Vyšetřování 
V souvislosti se zrušením vymezení jednotlivých služeb Policie České republiky přímo v návrhu zákona o Policii České republiky, je třeba změnit ustanovení v trestním řádu, které svěřuje část přípravného řízení trestního, konkrétně vyšetřování, ne zcela racionálně pouze službě kriminální policie a vyšetřování, ačkoliv současně umožňuje ministrovi vnitra libovolně pověřit vyšetřováním i další útvary Policie České republiky. Současně je zjevné, že věcně ani procesně není důvodu, proč by bylo v zákoně třeba oddělovat fázi prověřování od vyšetřování tím, že se tato část svěří do působnosti jiného útvaru Policie České republiky, než který vedl prověřování. Novelizace proto nově obecně stanoví působnost útvarů Policie České republiky. 

Vyšetřování vedené státním zástupcem 

Změna působnosti státního zastupitelství ve vyšetřování policistů se týká i příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, které by měly nově vyšetřovat pověřené orgány těchto služeb (pokud nestanoví státní zástupce v konkrétním trestním případu příslušnost jiného policejního orgánu). Totéž platí pro Vojenskou policii v případě trestných činů příslušníků ozbrojených sil. 

K bodu 18.

k § 179b odst. 4 

Zkrácené přípravné řízení
Stávající právní úprava stanoví dvoutýdenní lhůtu pro konání zkráceného přípravného řízení ode dne, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání. Pokud je pachatel zjištěn byť jen o hodinu později, musí být ve věci konáno standardní, nezkrácené vyšetřování, které je značně nákladné a mnohdy zdlouhavé, a to přesto, že je již k dispozici dostatek usvědčujících důkazů a pachatele by bylo možné postavit před soud řádově v hodinách nebo dnech. Navrhovaná úprava posouvá začátek lhůty na moment, kdy je již zjištěn podezřelý a je mu podezření ze spáchání formálně policií sděleno. Navrhovanou úpravou by se výrazněji zvýšil počet věcí vyřizovaných ve zkráceném přípravném řízení (v roce 2006 to bylo v rámci celé České republiky 29 869 věcí), což by zejména policejním orgánům konajícím vyšetřování přineslo odlehčení od zbytečné administrativy.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁČTVRTÁ až ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁŠESTÁ - Změna zákona o zpravodajských službách, změna zákona o Bezpečnostní informační službě a změna zákona o vojenském zpravodajství 

Technická pomoc jiným oprávněným orgánům
Uvedenou úpravou by mělo být docíleno potřebného posílení vzájemné spolupráce příslušných orgánů zajišťujících bezpečnost státu. Cílem je zejména zajištění možnosti využívání vzájemných dovedností spočívajících v technickém zajištění provedení některých jejich zákonných postupů, resp. možnosti technického zabezpečení speciálních technik či postupů, které využívají. Vždy by se jednalo pouze o možnost technického provedení daného postupu (nikoliv o komplexní náhradu provedení úkonu) s tím, že by žadatel musel doložit schválení provedení daného prostředku podle příslušného zákona.
V současné době je možnost požadovat technické zabezpečení použití zpravodajské techniky i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů, upraveno pro potřeby Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství a ÚZSI. V daném případě je pak zpravodajská služba povinna doložit, že použití zpravodajské techniky bylo podle příslušného zákona povoleno.
Jiným orgánem může být v daném případě (pro potřeby technického zajištění „odposlechu“ – jako servisní služby) například příslušný útvar Policie České republiky. Policie České republiky je k provedení tohoto technického zabezpečení při používání zpravodajské techniky oprávněna podle zákona o Policii České republiky. Tato reciprocita, nebo jinak řečeno legislativně ošetřená možnost vzájemné součinnosti, není však upravena například pro potřeby zabezpečení zpravodajského prostředku - „sledování“. Ani opačný systém, kdy by technických možností a dovedností zpravodajské služby využila Policie České republiky, lépe řečeno možnost tohoto postupu, zakotvena není. Konkrétně se jedná o možnost technického zabezpečení provedení odposlechu a záznamu zpráv a sledování osob a věcí podle trestního řádu. V případě orgánů Celní správy se pak jedná o operativně pátrací prostředek  sledování osob a věcí podle § 37a a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Toto opatření by mělo významným způsobem ovlivnit efektivitu plnění úkolů bezpečnostních sborů, především tím, že se technicky urychlí nasazení příslušných prostředků a zvýší se tak schopnost získat včas jedinečné informace, které by při opožděném použití těchto prostředků byly trvale ztraceny. Návrh rovněž reaguje na skutečnost, že určitými technickými prostředky disponují pouze některé z uvedených bezpečnostních sborů, ačkoli k provádění příslušných úkonů jsou oprávněny i ostatní bezpečnostní sbory. Za účelem zajištění efektivity postupu jednotlivých orgánů by měla být v maximální možné míře zajištěna koordinace a informovanost ve využívání těchto jejich zákonných kompetencí a oprávnění.
Daný návrh si vyžádal, mimo zákona o Bezpečnostní informační službě, také příslušnou úpravu zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, a zákona o Policii České republiky (§ 18).
Navrhované změny jsou zpracovány v souladu s požadavky Policie České republiky a zpravodajských služeb v souvislosti s bojem proti mezinárodnímu terorismu, jež vyplývají zejména z materiálu „Analýza rozsahu zákonných oprávnění zpravodajských služeb a Policie České republiky potřebných pro plnění jejich úkolů při potírání mezinárodního terorismu“, který byl vládou vzat na vědomí usnesením č. 737  ze dne 15. června 2005 a Národního akčního plánu boje proti terorismu (aktualizované znění pro roky 2005-2007), který byl přijat usnesením vlády č. 1466 ze dne 16. listopadu 2005.

 
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁSEDMÁ - Změna zákona o  Vězeňské službě 
K bodu 1.

k § 3 odst. 4

Podle zákona o Vězeňské službě jsou příslušníci zařazováni do vězeňské stráže, justiční stráže a do správní služby. Zákon umožňuje v nutných případech pověřovat příslušníky plněním úkolů i mimo své zařazení. Příslušníci zařazení do správní služby mohou být pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže, zákon však oproti potřebám praxe neumožňuje postup opačný.

K bodu 2.

k § 24a odst. 1

Změna zákona odpovídá změnám v  ustanoveních o využití příslušníků vězeňské služby a justiční stráže pro plnění úkolů Policie České republiky v navrhovaném zákoně o Policii České republiky. Smyslem je odstranění omezení vyplývajícího ze současné úpravy.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ  OSMÁ  - Změna zákona o péči o zdraví lidu

K bodu 1.

k § 9 odst. 2 

Navržená změna dotčeného ustanovení si klade za cíl sjednotit všechny kategorie osob, u nichž je z praktických důvodů nutno omezit možnost volby lékaře, klinického psychologa a zdravotnického zařízení z důvodu jejího možného zneužití, časové nebo místní nedostupnosti apod.
K bodu 2.
k § 77 odst. 9	

Vzhledem k tomu, že doposud není upraven mechanismus postupu při rozhodování o lékařském posudku vydaném v tomto ustanovení zmíněnými subjekty, je vhodné, z důvodu právní jistoty osob, jichž se řízení o lékařském posudku týká, upravit možnost podání odvolání ve smyslu správního řádu.

ČÁST TŘICÁTÁ  DVACÁTÁ DEVÁTÁ  - Změna zákona o užívání státních symbolů České republiky

k § 3 odst. 2 písm. e)

Bezpečnostní sbory jsou spolu s ozbrojenými silami uvedeny jako oprávněné složky k užívání státních symbolů. Užívání velkého státního znaku na nově zaváděných vlajkáchpraporech Policie České republiky zde však není upraveno, zatímco v případě ozbrojených sil ano. Vzhledem k obdobnému charakteru a účelu těchto vnějších symbolů u Policie České republiky, tak i Armády České republiky je žádoucí příslušné ustanovené adekvátním způsobem doplnit.


ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

k § 11 odst. 4

Vyloučení svobodné volby lékaře, klinického psychologa a zdravotnického zařízení je navrhováno zejména pro usnadnění poskytování zdravotní péče osobám umístěných v policejních celách a příp. osobám před jejich umístěním do těchto cel a pro snížení možných nákladů spojených se svobodnou volbou lékaře, klinického psychologa a zdravotnického zařízení (osoba v cele by mohla požadovat lékařské ošetření od lékaře ze vzdálenější lokality, opakovaně odmítat přivolaného lékaře atp.). 

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁPRVNÍ - Změna zákona o evidenci obyvatel

V souvislosti s navrhovaným postupným převodem některých správních činností z Policie České republiky na Ministerstvo vnitra je nezbytné provést změnu § 14, který stanoví výdejová místa pro předávání rodných čísel. Na tomto základě podle platné úpravy rodná čísla přiděluje policie cizincům s povoleným trvalým pobytem na území České republiky, cizincům s povoleným přechodným pobytem na území České republiky na dobu delší než 90 dnů a občanům Evropské unie, kteří na území České republiky hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce – pro tyto případy je v § 1 zavedena legislativní zkratka "cizinci s povolením k pobytu na území České republiky". Ministerstvo vnitra dosud přiděluje rodná čísla cizincům, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany. Filosofií návrhu tedy je, aby ten, kdo rozhoduje o povolení k pobytu na území České republiky (Policie České republiky, Ministerstvo vnitra), byl také výdejovým místem rodného čísla. Rozsah cizinců, kterým bude rodné číslo přidělováno, vymezený v § 1 odst. 1 písm. b), se nemění.


ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna trestního zákona 

	Návrh změny nového trestního zákona souvisí se změnou pojetí institutu vykázání v návrhu nového zákona o Policii České republiky, kdy vykázání jako správní rozhodnutí má mít podle návrhu povahu faktického úkonu. V důsledku toho je třeba změnit skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a rozšířit ji i na tento faktický úkon.


ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁTŘETÍ - Změna zákona o sociálních službách

Návrh souvisí se změnou pojetí institutu vykázání v návrhu nového zákona o Policii České republiky, kdy vykázání jako správní rozhodnutí má mít podle návrhu povahu faktického úkonu. 


ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁČTVRTÁ až ŠEDESPADESÁTÁÁTÁ SEDMÁ 

Jedná se o zrušení novel zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

ČÁST  PADESÁTÁ OSMÁ  - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
Z důvodu zamezení možných úniků informací z Policie České republiky se zakládá oprávnění tohoto bezpečnostního sboru neposkytnout informace o plnění úkolů Policie České republiky, pokud by tím došlo k ohrožení jejich plnění.



ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍPADESÁTÁ DEVÁTÁ - Účinnost

	Účinnost změnového zákona odpovídá termínu nabytí účinnosti „hlavního zákona“, tj. návrhu zákona o Policii České republiky, a zároveň reflektuje fakt, že určité změny bude možné právně i fakticky aplikovatrealizovat až k  pozdějšímu datu.





V Praze dne 25. února 2008





předseda vlády 

v zastoupení místopředseda vlády pro evropské záležitosti
RNDr. Alexandr Vondra, v.r.



ministr vnitra 

MUDr. Mgr. Ivan Langer, v.r.

 Vypočteno na základě průměrného hodinového platu policisty včetně souvisejících platových náležitostí, protože údaje z minulých let nebylo možné využít s ohledem na účinnost zákona č. 361/2003 Sb.
 Vypočteno na základě údajů za obce III v roce 2006.
 Bez odvodů na zdravotní a sociální pojištění a odvodů FKSP









PAGE  


PAGE  153




掬掮揄揆揖揘湄湆湜湞源溒疂疄疚疜痌痎篞篠篶篸簨簪罴罶羌ööööööíääööööࠀ萑葠摧堕Yࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cࠀ萑葠摧挊Cᨀ收敊敜敞旮昬暂曂曄朊柖栊栌浰浲湆湖湘湜湞烐烒烢ퟥ쳥첾낾难裌背瓌瑫呟蠺3脈栕䃝ù栖挊C栗缝ï䩏䩑䡣
桤桤桤쯸⛂ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ絨ꡕᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯸⛂栖缝ï䩏䩑3脈栕啽¨栖挊C栗᯳š䩏䩑䡣
桤桤桤펟䛂ě脈䠄
栅펠䛂栖剁þ䩏䩑ě脈䠄
栅펟䛂栖᯳š䩏䩑ᔔ絨ꡕᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅펞䛂栖䔲䩏䩑3脈栕啽¨栖挊C栗䔲䩏䩑䡣
桤桤桤펞䛂ᘀ烢烪烬烰烼烾焀疀疂疄疜痌痎瘎瘐盒盪眐穲箺箼篜篞篠篮篲篸�췛엵뒽ꦽ馡芡ꅴ暙宙俵侴ᔗ卨攆ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ�鹿ᘀ泌弴伀J儀Jě脈䠄
栅펠䛂栖剁þ䩏䩑ě脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑-脈栖㓹_栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펖䛂ᘎ穨ⱕ伀J儀Jᘎ泌弴伀J儀Jᔔᕨ奘ᘀᕨ奘伀J儀Jᘑᕨ奘㔀脈䩏䩑ᘎᕨ奘伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯸⛂栖缝ï䩏䩑3脈栕䃝ù栖挊C栗缝ï䩏䩑䡣
桤桤桤쯸⛂ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᨀ篸簪簬缎缐罶羄羆羈羌美舎舐荮荼荾莀莄葬葺葼葾蒂蒄蒢螺蠔蠖贪贬贼贾资込쿘쇡ꢶ鲶쿘뚜辔钊箂筰筦鱚鳏¶ᔗ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ē脈䠄
栅쯹⛂栖䞝ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔌ�鹿ᘀ੨䍣ᔏ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈ᘉᕨ奘㔀脈ᘉ੨䍣㔀脈ᔏᕨ䜡ᘀ੨䍣㔀脈ᔗᕨ䜡ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ě脈䠄
栅쯹⛂栖䞝䩏䩑ᔔᕨ䜡ᘀ੨䍣伀J儀Jᘚ੨䍣㔀脈⩂伄J儀J瀀hÿᘑᕨ奘㔀脈䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ卨攆ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ卨攆ᘀ੨䍣伀J儀J℀羌美羾翀荬荮莄莆莶莸葪葬蒂蒄蒢蒤藀螺觶贪贬赂资赢ööööííåØ�Ø찀Ìöö଀␃ᄃ㞄怂㞄愂̤摧挊Cဍഀ׆Ā˄㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊C܀␃愃̤摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cࠀ萑葠摧挊Cᜀ赢赤遒酂酄酚酜酮酰鎀阂ꀒꍀ꘼꘾ꙔꙖꙴꙶꩺ곾관괖괘괶öñööèÜ퀀Üööñöö଀␃ᄃ㞄怂㞄愂̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cࠀ옍쐁摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊C᠀込达酄酔酖酚酜酮酰阀阂鲐ꀒꍀ꓆ꓦ꘼ꙎꙐꙔꙖꛎꛢ꛲꜈ꡊꡚꡜꪨ퇚엚�얺겳ꖳꖡ貕얕犺犺枺멛ᘗ੨䍣䈀Ъ䩏䩑桰＀ᔔ葨絘ᘀ੨䍣伀J儀J3脈栕䃝ù栖挊C栗㋫Ö䩏䩑䡣
桤桤桤쮷⛂ᘑᕨ�㔀脈䩏䩑ᔗ葨絘ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘆ੨䍣ᔌ葨絘ᘀ੨䍣ᔌᕨ䜡ᘀ੨䍣ᔌ�鹿ᘀ੨䍣ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘑᕨ奘㔀脈䩏䩑ᔗᕨ䜡ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔᕨ䜡ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯺⛂栖縅l䩏䩑ᰀꪨꪪꪲ꫊ꬆꬢꭐꭤꭴꮊꮌ걞걲겂겘관괐괒괘궔궪댒ퟥ믌蟌蟌篌筲䵧g3脈栕墄}栖挊C栗㋫Ö䩏䩑䡣
桤桤桤쮸⛂ᔔ葨絘ᘀ੨䍣伀J儀Jᘑᕨ�㔀脈䩏䩑ᔗ葨絘ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑3脈栕䃝ù栖挊C栗㋫Ö䩏䩑䡣
桤桤桤쮸⛂3脈栕䃝ù栖挊C栗㋫Ö䩏䩑䡣
桤桤桤쮷⛂ġ脈䠄
栅쯻⛂栕䃝ù栖縅l䩏䩑ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯻⛂栖縅l䩏䩑3脈栕䃝ù栖挊C栗縅l䩏䩑䡣
桤桤桤쯻⛂ᔀ괶괸뎖뜢뜤뜺뜼띊띌멾몀몞몠빘빚빸빺싒싔쌢쌤쌺쌼썚썜얮얰얲었öñööñöñöññööñöЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊Cᰀ댒댠덎듄듔뗰뗲뗴똠뜤뜴뜶뜺뜼멼멾뮬뮮뮰뱞뱠볆보빘싒싔쌤ퟥ뻌ퟌ龧鏌鎊獾獧獛齐齐獐玟ᔔ쭨ᘀ੨䍣伀J儀Jᘗ੨䍣䈀Ъ䩏䩑桰＀ᔗ�鹿ᘀ੨䍣㜀脈䩏䩑ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘑᕨ�㔀脈䩏䩑ᔗ葨絘ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀J-脈栖挊C栗ጅ(䩏䩑䡣
桤桤桤쯻⛂ě脈䠄
栅폮䛂栖摕q䩏䩑ᔔ葨絘ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅쯻⛂栖ጅ(䩏䩑3脈栕墄}栖挊C栗ጅ(䩏䩑䡣
桤桤桤쯻⛂ᨀ쌤쌴쌶쌼얰엀엄엊엨여쯌쯎쯞쯦쯨쯬쯸쯺쯼쳚쳨촶촸촺촼촾쵌쵎쵐쵖쵢쵤턼턾틶�퓳볃鲦ꚼ벜ꚜ鲼颼誼���ě脈䠄
栅찁⛂栖᪇䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔛ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩡ᘆ੨䍣ē脈䠄
栅찀⛂栖㧎+脈栕䃝ù栖挊C栗㧎䡣
桤桤桤찀⛂ᔌ�鹿ᘀ੨䍣ᔠ�鹿ᘀ੨䍣䌀ᑊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᑊᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ쭨ᘀ੨䍣伀J儀Jᘑꁨ学㔀脈䩏䩑ᔗ쭨ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑∀었엊엨엪여촺촼촾쵔쵖쵤쵨컨퉢혦혨혾홀öñåöö™鐀”鐀ööЀ摧挊C䬀萑⑃䔁胆
찁⛂葠摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊Cᄀ틶팎팴풰풲혦혶호혺혾홀홐홒횮훆훬��ퟥ샌듌ꊫ隴粊悊詐46脈栕䃝ù栖挊C栗૽õ䩏䩑࡜掁ň搀h搀h搀鍨싓FĞ脈䠄
栅펗䛂栖搩䩏䩑࡜6脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑࡜掁ň搀h搀h搀靨싓Fᔚ�鹿ᘀ੨䍣㜀脈䩏䩑࡜ᔗ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈ᔗ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘑꁨ学㔀脈䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ쭨ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ쭨ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈ᔔ쭨ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅펗䛂栖搩䩏䩑3脈栕㓋á栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펗䛂ᄀ홀홒화��������靖羽郞侮ﯼöññöñèèè�Ûñöñဍᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊Cဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑葠摧挊C᠀������������룈꿤鏤汷䑒⩬3脈栕䃝ù栖挊C栗᪇䩏䩑䡣
桤桤桤찁⛂ě脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑3脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펖䛂ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑Ğ脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑࡜6脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑࡜掁ň搀h搀h搀陨싓Fᘑꁨ学伀J儀J尀脈Ğ脈䠄
栅펗䛂栖搩䩏䩑࡜6脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑࡜掁ň搀h搀h搀靨싓Fᔗ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈Ğ脈䠄
栅펓䛂栖૽õ䩏䩑࡜ႁ�쇵ꟵꞍꝳꝜ㑐6脈栕䃝ù栖挊C栗૽õ䩏䩑࡜掁ň搀h搀h搀鍨싓Fᔗ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈-脈栖挊C栗堾ü䩏䩑䡣
桤桤桤펡䛂3脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤페䛂3脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펖䛂3脈栕䃝ù栖挊C栗堾ü䩏䩑䡣
桤桤桤펡䛂3脈栕䃝ù栖挊C栗唊Ü䩏䩑䡣
桤桤桤찂⛂3脈栕䃝ù栖挊C栗᪇䩏䩑䡣
桤桤桤찂⛂ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀J฀鲬釤楷瞑酩酛酛酛A3脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤페䛂ě脈䠄
栅찂⛂栖唊Ü䩏䩑ě脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑3脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펖䛂ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀JĞ脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑࡜6脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑࡜掁ň搀h搀h搀陨싓F6脈栕䃝ù栖挊C栗ᨍ 䩏䩑࡜掁ň搀h搀h搀ꉨ싓Fᔗ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈Ğ脈䠄
栅펓䛂栖૽õ䩏䩑࡜ᖁ靖郞ﯺﯼﰀﰬﱄﱪﴶﴸﶀﶂ﷎﷐ҎҐجؼیۚۜ۞ۢ냚����偛孅ᘔꁨ学㔀脈䩏䩑࡜ᘔ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᔚ홨攅ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᔔ홨攅ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑Ğ脈䠄
栅찃⛂栖ϕÒ䩏䩑࡜Ğ脈䠄
栅찃⛂栖唊Ü䩏䩑࡜Ğ脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑࡜6脈栕䃝ù栖挊C栗搩䩏䩑࡜掁ň搀h搀h搀陨싓Fě脈䠄
栅찃⛂栖唊Ü䩏䩑ᔗ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈ᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅페䛂栖搩䩏䩑᠀ﯼﰀҎҐҠҢۊیۢۤ۴۶࢚࢘ࢲࢴদন৚ড়·눀©꤀©눀©꤀©꤀©눀²꤀©눀©꤀²ࠀ萑葠摧挊CЀ摧挊C䜀⑃䔁胆
찃⛂摧挊Cጀۢۤ࢖࢚ࢪࢬࢮࢲࢴखञक़ड़তনব৘৚ଊଌର짟瞝濟濟婣佣佇ᘎ啨륔伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘎꁨ学伀J儀JJĈ栕倵2栖挊C栗倵2࠵企J儀J尀Ĉ䡣
桤桤桤펢䛂쪉ć
펢䛂⪃愁ᡊŖĈ䠄
栅펢䛂栕倵2栖倵2࠵䈁Ъ䩃(䩏䩑࡜愁⡊瀀㍨暙褀ߊāꈀ싓荆Ī⩂䌀ᡊ愀ᡊ瀀hÿᔫ㕨㉐ᘀ੨䍣㔀Ĉ䩏䩑࡜褁ߊāꈀ싓荆Ī䩡ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ�鹿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔚ�鹿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᒁড়ૺૼଐ଒ᐜᐞᐲᐴᗺᗼᗾᘀᙪᙬᚎᚐᜌᜎᯂᯄᰖúñè�Û�èÛ�Ï케Ê쨀Ê쨀¾븀¶܀␃愁Ĥ摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊CЀ摧挊C଀␃ᄁᲄ怂ᲄ愂Ĥ摧挊Cဍᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊Cဉ㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊Cࠀ萑葠摧挊CЀ摧挊Cᔀରୈ୮శసႌሔᏘᏰᐖᐘᐚᐞᐬᐰᐲᒪᓮᓼᔆᗸᗼᘀᘜᚐ᣺ퟥ뻌돌쳗첫隟첟첫첫첫榇L8Ĉ栕倵2栖挊C栗ϕÒ䡣
桤桤桤찄⛂쪉ć
펣䛂⪃
;Ĉ栕倵2栖挊C栗ϕÒ࠵持ň搀h搀h搀Ѩ싌褦ߊāꌀ싓荆Īᔜ㕨㉐ᘀ੨䍣㔀Ĉ쪉ć
펣䛂⪃
ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ홨攅ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅찃⛂栖ϕÒ䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅펖䛂栖搩䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗搩䩏䩑䡣
桤桤桤펖䛂ᤀ᣺ᤎᤪᯄᯜᰖ᱆᱈Ẁẞ⁊⁚⁨ₘ∂∄⋖⋨⋸⌦⌨⎴⎺웣让畼慨慝慝慙慙慏䕙㩵ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨē脈䠄栅ꉝ曂栖慈)ᘆ੨䍣ᘆ큨渢ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔘ䍨孈ᘀ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᔌ㽨쭁ᘀ੨䍣ᔜ㕨㉐ᘀ੨䍣㔀Ĉ쪉ć
펣䛂⪃
;Ĉ栕倵2栖挊C栗ϕÒ࠵持ň搀h搀h搀Ѩ싌褦ߊāꌀ싓荆Ī8Ĉ栕倵2栖挊C栗ϕÒ䡣
桤桤桤찄⛂쪉ć
펣䛂⪃
8Ĉ栕倵2栖⋐n栗㧘P䡣
桤桤桤꬜蛂쪉ć
펣䛂⪃
8Ĉ栕倵2栖⋐n栗ϕÒ䡣
桤桤桤찄⛂쪉ć
펣䛂⪃ᘁᰖ᱆᱈⎴⎶⎸⎺⒔⒖⒴Ⓐ➲➴⡚⡜⡲⡴⢒⢔⵲ú切îá�Ìá¿뜀·꬀¦ꘀ¦切îЀ摧挊C଀␃ഃ׆ĀΟ愆̤摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊Cဍᄀᲄ㔂Ĥ␷䠁Ĥ葠Ȝ摧挊C଀␃ᄁ„怀„愀Ĥ摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cဍᄀ„㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊CЀ摧挊Cጀ⎺⏄⏊⏐⏒⏔⒔⒖⒰⒲⒴▖▘▜■◮쟫잝粈晱晞䑱㱱/ᔘ㉨琞ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊᘎ੨䍣伀J儀J3脈栕䉇r栖挊C栗֍䩏䩑䡣
桤桤桤찅⛂ᘎ⭨椪伀J儀Jᔔ驨义ᘀ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔨ㙨䡼ᘀ੨䍣㔀Ĉ䩏䩑䩡쪉ć
챻⛂⪃
œĈ䠄
栅챻⛂栕簶H栖簶H࠵䈁Ъ䩃(䩏䩑䩡(桰餳f쪉ć
챻⛂⪃䈁*䩃䩡桰＀GĈ栕簶H栖挊C栗簶H࠵企J儀J愀ᡊ挀ň搀h搀h搀筨싌褦ߊā笀싌茦Īᔨ㙨䡼ᘀ੨䍣㔀Ĉ䩏䩑쪉ć
챻⛂⪃愁ᡊༀ◮◸♎♦⚘⚮➲➾⟆⟎⟐⡚⡜⡴⢒⪺⫨⬔⭂⭄⭐⭖⵴ⶊゆよ훡훮뇊颡释的歯歯䭕潕潃vᔏ홨攅ᘀ੨䍣㔀脈ē脈䠄
栅펣䛂栖ᚹ
+脈栕זe栖挊C栗ᚹ
䡣
桤桤桤펣䛂ᘆ੨䍣ᔌ홨攅ᘀ੨䍣ᔛ홨攅ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩞ᔘ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J帀Jᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑Ğ脈䠄
栅챻⛂栖簶H࠵侁J儀J0脈栖挊C栗簶H࠵侁J儀J挀ň搀h搀h搀筨싌&ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔘ㉨琞ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊᘎ੨䍣伀J儀Jᘒ੨䍣伀J儀J愀ᡊᤀ⵲⵴ⶈⶊⶦⶨゆよ゜ゞブヘ㢾㵌㵎㵤㵦㶔㶖䇎䇐䇤䇦÷÷÷ææ÷�Ì윀Ç윀Ç윀¾윀Ç윀ࠀ萑ȷ葠ȷ摧挊CЀ摧挊Cఀ옍쐁萑ȷ葠ȷ摧挊Cဍഀ׆Ā˄㔀Ĥ␷䠁Ĥ摧挊CЀ摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊Cᘀよ゜ゞブヘㄦㅌ㉒㉔㤮㥜㧄㧎㧐㨄㨆㨎㩀㩂㵎㵦䇐䇦䔂䔄䔜䖪䖾䘬䘮폚새새새ꛈ좘颦ꛈ賈貁犁坤坤Lᔔ䉨謿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔘ�䝕ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊᔛ�䝕ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩡ᔝ坨瀭ᘀ੨䍣䈀Ъ䩏䩑桰＀ᔔ��ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ��ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ě脈䠄
栅찌⛂栖桬h䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗桬h䩏䩑䡣
桤桤桤찌⛂ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔛ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩞ᘕ੨䍣㔀脈䩏䩑䩞ᔘ홨攅ᘀ੨䍣伀J儀J帀Jᴀ䇦䈂䈄䔂䔄䔚䔜䕖䕘䖨䖪䖾䗀䗜䗞䘬䘮䙒䙔䙢䙤䡮ú切ñ切ú切ú切è切ú切úè切ú切ú切Ü༌ഀӆ脁萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cࠀ萑ȷ葠ȷ摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊CЀ摧挊Cᔀ䘮䙒䙔䙤䛘䛚䛸䞰䞲䟬䠜䠤䡪䡬䡮䡰䴨䵖䷔丂仸仺傴僢凸刦券剠剢勪各合�쟔잽붲雇陽陽읭잽잽읟잽잽응응Qᔛ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩡ᔛ䝨牂ᘀ੨䍣㘀脈䩃䩏䩑ğ脈䠄
栅펥䛂栖䙘3䩏䩑䩡1脈栖挊C栗䙘3䩏䩑䩡䡣
桤桤桤펥䛂7脈栕䉇r栖挊C栗䙘3䩏䩑䩡䡣
桤桤桤펥䛂ᔔ票שׁᘀ੨䍣伀J儀Jᘒ੨䍣伀J儀J愀ᡊᔘ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔨ罨ؖᘀ੨䍣㔀Ĉ䩏䩑쪉ć
퐌䛂⪃愁ᡊἀ䡮䡰䪞几嗂嗄嗘嗰嘈°ꐀ¤鬀–茀ƒ茀ሀ␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
Ѐ摧挊Cࠀ萑ț葠ț摧挊C༌ഀӆ脁萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cཏഀӆ脁萑Ȝ⑃䔁胆
펥䛂葠Ȝ摧挊Cࠀ合吴吸呎喠喼嗂嗄嘴噒嚂嚖嚼囘圈圜圞圠夞姦姨娚娶嬺嬼寲尠巐巾市忴忸뒿뒨뒨뒨뒨ꆿ釳췳苳췳췳ꇳl+脈栕䉇r栖挊C栗ކ‚䡣
桤桤桤펦䛂̝+ᔀ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J唀Ĉğ脈䠄
栅찎⛂栖濉/䩏䩑䩡ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩃䩡ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣䌀ᙊ愀ᙊᔛ䝨牂ᘀ੨䍣㘀脈䩃䩏䩑ᘒ੨䍣伀J儀J愀ᡊᔛ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩡ᔛᙨ吀ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑䩡ᔘ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊἀ嘈嘊嘴噄噒’缀i椀ᔀ␃ᘂĤ晉
②朂੤䍣氀჆ÿက
ሀ␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
氀摫⥝␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
Ѐ噒噔嚂嚌嚖’缀i椀ᔀ␃ᘂĤ晉
②朂੤䍣氀჆ÿက
ሀ␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
氀摫⧠␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
Ѐ嚖嚘嚼囊囘’缀i椀ᔀ␃ᘂĤ晉
②朂੤䍣氀჆ÿက
ሀ␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
氀摫⩣␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
Ѐ囘囚圈園圜’缀i椀ᔀ␃ᘂĤ晉
②朂੤䍣氀჆ÿက
ሀ␖䤁Ŧ最੤䍣氀჆ÿက
氀摫⫦␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
Ѐ圜圞圠夞嬸嬺嬾孀市常挀’贀…簀|簀猀d堀଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C฀␃ᄃᲄሂ⁤ā怀ᲄ愂̤摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cࠀ萑˄葠˄摧挊C܀␃愃̤摧挊CЀ摧挊C氀摫⭩␖ᜁĤ晉
吀
阂F鐇ÿ혈F鐃퓿鴊䈐䀦줦ꔦ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕ᜁ϶ᨀೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃愀϶咊
਀忸悖戴扴扶扺挀楔楢楮楰欚欜歔歖澾濬疬痚磼磾稾穬箞箤폚꧆욄海扷廓廓廓廓廓廓䣓+脈栕䉇r栖挊C栗ǹ]䡣
桤桤桤찕⛂ᘆ੨䍣ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘒ੨䍣伀J儀J愀ᡊᔘ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊňĈ䠄
栅펦䛂栕௩Ý栖௩Ý⩂䌄⡊愀⡊瀀㍨暙褀ߊāꘀ싓荆Ī⩂䌀ᡊ愀ᡊ瀀hÿ8Ĉ栕௩Ý栖挊C栗௩Ý䡣
桤桤桤펦䛂쪉ć
펦䛂⪃
ᔙ�ᘀ੨䍣褀ߊāꘀ싓荆Īᔌ䝨牂ᘀ੨䍣IĈ栕濉/栖挊C栗ކ‚䡣
桤桤桤펦䛂쪉ć
찎⛂⪃䈁Ъ䩃,䩡,桰餳f᠀挀楰瀒秦絠纸纺缰羦翮聘肒肔虮遮锊靨靪鞀鞂鞠鞢騶騸öêêââ툀âêêê촀Í촀ÍÍЀ摧挊C̤̀搦ĄĀ왐ӿā愀̤摧挊C܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cᜀ箤箬繒織肼胪膔膖萼葪蘐蘖蘚蘾虄蝜螊蠲衠裖褄褸襦諴謢谨豖錔錞鏦鏨鏪鐖锊靨靪鞂鞢颔颖餪餬騶騸驐鰞鰶鳆鳎鷺鸒퓮쫮ꫮ黮貓賊質麓麓肓麓ᔗ䉨謿ᘀ੨䍣㨀脈䩏䩑ᔌ䉨謿ᘀ੨䍣ᔔ䉨謿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ䉨謿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔙ罨ؖᘀ੨䍣褀ߊāఀ싔荆Ī%脈栖挊C栗摴䡣
桤桤桤찗⛂ē脈䠄
栅찗⛂栖摴+脈栕䉇r栖挊C栗ǹ]䡣
桤桤桤찕⛂ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅찕⛂栖ǹ]㈀騸驎驐驞驠鰜鰞鰴鰶鱔鱖鷸鷺鸐鸒鹐鹒鿆鿈鿞鿠ꀀꀂꑞꡊ꤆ú切ú切ñ切ú切ú切ñ切ú切ú切ñ切ú切úè�è଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cࠀ萑ȷ葠ȷ摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊CЀ摧挊Cᤀ鸒鿈鿞鿠ꑞꡊ꤆꤈ꤞꪰ꫆꫈꫘ꮞ갘갚갠갰갶깶껀껄훡뗏ꧏꦞ횒诏歵疋庋A8Ĉ栕磨˜栖挊C栗磨˜䡣
桤桤桤펨䛂쪉ć
펩䛂⪃
ᔙ顸ᘀ੨䍣褀ߊā꤀싓荆Īē脈䠄
栅찚⛂栖戏+脈栕甍’栖挊C栗戏䡣
桤桤桤찚⛂ᔌ൨鉵ᘀ੨䍣ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ൨鉵ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ൨鉵ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗磨˜䩏䩑䡣
桤桤桤펨䛂ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᘎ੨䍣伀J儀Jᔗ䉨謿ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔔ䉨謿ᘀ੨䍣伀J儀Jᔀ꤆꤈ꤞꤠꤾꥀꪮꪰ꫆꫈꫘꫚녰뢀뭂뭄뭚뭜뭼뭾쀔쐌쐎óåîåîà퐀È저À쀀À쀀À퐀Ô쀀܀␃愃̤摧挊C଀␃ഃ׆ĀȜ愀̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊CЀ摧挊C଀␃ഃ׆Āᆸ愁̤摧挊Cᘀ껄껊껨끺끼냆냊됤됬둤둦똸똺뙼뭄뭚뭜뱲뱴샜섊슬싚시쎾쏀쐌쐎쐦쑼쑾엞엠왢왺왼컛뷇맇맇뇇릪잪骢맇맇맇임잹碹敭敭硭eᘎ੨䍣伀J儀Jᔔᥨ쐀ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗᥨ쐀ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑+脈栕䉇r栖挊C栗檲,䡣
桤桤桤찝⛂ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔏᥨ쐀ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ൨鉵ᘀ੨䍣ᘏ੨䍣䈀Ъ桰＀ᘆ੨䍣ē脈䠄
栅찚⛂栖戏ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔙ顸ᘀ੨䍣褀ߊā꤀싓荆ĪňĈ䠄
栅펨䛂栕磨˜栖磨˜⩂䌄⡊愀⡊瀀㍨暙褀ߊā꤀싓荆Ī⩂䌀ᡊ愀ᡊ瀀h⏿쐎쐤쐦쑆쑈왢왤왺왼욎욐첔��óóçóóÛ�Û�ÖЀ摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cဌഀӆ렁萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cဌഀӆ렁萑葠摧挊Cༀ왼욐잊잌짪짬짮쨚쨜쨞쩆쩈쵮쵰츴츸칎켌켖헶헸휺휼����﫤쟚귚쏮ꏮ跮쏮쏮쏮菮쏮쏮쏮篮쏮瓮îᔌ驨义ᘀ੨䍣ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㸀Īē脈䠄
栅찦⛂栖£­+脈栕䉇r栖挊C栗搷j䡣
桤桤桤찤⛂ē脈䠄
栅찤⛂栖搷j+脈栕䉇r栖挊C栗⇝Ñ䡣
桤桤桤찣⛂ᘆ੨䍣%脈栖挊C栗⇝Ñ䡣
桤桤桤찣⛂ē脈䠄
栅찣⛂栖⇝Ñē脈䠄
栅찢⛂栖⇝Ñᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J⬀²ꨀ]ꨀ䰀␃ਃ&䘋 왅ƀȀ崀슢ŦЀȄЀȀȀ⸀愀̤摧挊C܀␃愃̤摧挊C䰀␃ਃ&䘋 왅ƀȀ崀슢ŦЀȄЀĀȀ⸀愀̤摧挊CЀ²관`관䰀␃ਃ&䘋 왅ƀȀ崀슢ŦЀȄЀЀȀ⸀愀̤摧挊CЀ摧挊C䰀␃ਃ&䘋 왅ƀȀ崀슢ŦЀȄЀ̀Ȁ⸀愀̤摧挊CЀﴦ²ꨀ]ꨀQꨀQꨀQ଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C䰀␃ਃ&䘋 왅ƀȀ崀슢ŦЀȄЀ؀Ȁ⸀愀̤摧挊C܀␃愃̤摧挊C䰀␃ਃ&䘋 왅ƀȀ崀슢ŦЀȄЀԀȀ⸀愀̤摧挊Cऀ﫤﫦ﴀﴂﴤﴦﷄﷶ︈︌ﻰNPnp†ˆ¦ªŘŦŪŬŲǼǾȊȐ쇌ꚲ龲躕첇門閎碎毢R1脈栖挊C栗簶H䩏䩑䩞䡣
桤桤桤챻⛂ᔘ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J帀Jᔏ፨退ᘀ੨䍣尀脈ᔌ驨义ᘀ੨䍣ᔌﭨ㐤ᘀ੨䍣ᘌ੨䍣㔀脈࡜ᔒᥨ쐀ᘀ੨䍣㔀脈࡜ᔌᥨ쐀ᘀ੨䍣ᘖ੨䍣伀J儀J渀ै琄ैᔜᥨ쐀ᘀ੨䍣伀J儀J渀ै琄ैᔔᥨ쐀ᘀ੨䍣伀J儀Jᘆ੨䍣ᔏ轨܎ᘀ੨䍣㜀脈ē脈䠄
栅착⛂栖䝎Dᔌ䝨牂ᘀ੨䍣+脈栕䉇r栖挊C栗䝎D䡣
桤桤桤차⛂ᬀﴦﴨ︊︌np†ˆ¨ªŖŘŮŰǼǾȀɐɒɦɨʐʒ÷ë÷�÷÷ë�Ý�ë픀Ð�Ý�È저༈ഀӆ脁摧挊CЀ摧挊C܀␃愀$摧挊CЀ摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊CᘀȐȘȚɐɨʄʈӆӈܒܔߴ߸ࣚ࣢ࣰ࣮चजञठ੾઀ମରஎஜ컘믃귃鿃龔窔沔劔䒔뮔뮔믃ě脈䠄
栅펫䛂栖婘Â䩏䩑3脈栕Ä栖挊C栗婘Â䩏䩑䡣
桤桤桤펫䛂ě脈䠄
栅찪⛂栖㪹 䩏䩑3脈栕Ä栖挊C栗婘Â䩏䩑䡣
桤桤桤펪䛂ᔔᥨ쐀ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅펪䛂栖婘Â䩏䩑ě脈䠄
栅착⛂栖㪹 䩏䩑ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈࡜ᔘ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J帀Jᘒ੨䍣伀J儀J帀Jğ脈䠄
栅챻⛂栖簶H䩏䩑䩞ᨀʒܔମഘചമരൎ൐ቺቼነኒኺኼᛘóꐀŸ需—需—需ó需—需—需‹଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊CЀ摧挊Cཏഀӆ脁萑ȷ⑃䔁胆
펪䛂葠ȷ摧挊C༌ഀӆ脁萑ȷ葠ȷ摧挊Cༀஜ௜௞ഘരൎ൐ቸቺኒጜጞፚ፜ᒼᒾᢸᢺ᣺᣼ᱰᱲᲴᲶ᳘᳚
‪‬‴‶‸›‼⃘⃦┒��쳵엟얻얻얻얥얥얛양얇杽緅앧얇앝ē脈䠄
栅펬䛂栖狑6+脈栕劔w栖挊C栗㋲Ç䡣
桤桤桤펫䛂ē脈䠄
栅펫䛂栖㋲Çē脈䠄
栅찭⛂栖砸ē脈䠄
栅찬⛂栖砸ᔒ鑨睒ᘀ੨䍣ᜀ穨㑹+脈栕劔w栖挊C栗䳰Ñ䡣
桤桤桤찬⛂ē脈䠄
栅찫⛂栖䳰Ñᔌ鑨睒ᘀ੨䍣ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔚ䝨牂ᘀ੨䍣ᜀ㍨酩伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J␀ᛘᱴ␘ⱼ⺰㐼㖲㚆㚈㚦㚨㩂㵘㵚㶀㶂䂊䈐䈒䈔䈨䈪䉐䉒óçççß�Ú�ß�ß턀È�ß�ß�ßࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧繀Ѐ摧挊C܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧δQᜀ┒┮⟞⟠ⲶⲸⳚⳜ㙄㙆㚦㚨㵘㵚㵶㵾㶀㶂㸞㹌䃠䃼䈐䈒䈢䈤䈪䈮䌴䌾䍀䍂䍄䍆䍊䘂䘄䘘䘞䘠䘤䘦룃뢰뢨뢛鏵鎎蟼芓躓芓睾鎂鎂oᘎ੨䍣伀J儀Jᔌٰᘀٰᘆٰᘉٰ㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘉ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔘ剨頺ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊᘎٰ伀J儀Jᔏ鑨睒ᘀ੨䍣尀脈ᔔ鑨睒ᘀ੨䍣伀J儀Jᔏ鑨睒ᘀ੨䍣㔀脈+脈栕劔w栖挊C栗羇7䡣
桤桤桤찯⛂ē脈䠄
栅찮⛂栖㸌Zē脈䠄
栅찭⛂栖㸌Zᔌ鑨睒ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣⤀䉒䌲䌴䍈䍊䍨䍪䘄䘆䘤䘦䙢䙤䫶䲤侰啀圴娬崞彶柺棌棎óëëßë혀Ö혀Í촀Í저È저ó저È저óЀ摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cࠀ萑葠摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧烨܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cᜀ䘦䜦䢠䣜䣢䣪䨲䨴䨸䪠䪦䪮䫞䫠䫤䱢䲠䶈䶶傎傐圂地圴娬婚媈嫜嬐峢崘崞從忌悄悲慰��췛�뾥ꗵ鷵鷵鷵諵羃羃榃+脈栕䉇r栖挊C栗ሳN䡣
桤桤桤펯䛂ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔥ㍨丒ᘀ੨䍣伀J儀J褀ߊā글싓荆Ī䩡ᘎ੨䍣伀J儀J3脈栕䉇r栖挊C栗䦺÷䩏䩑䡣
桤桤桤펮䛂ě脈䠄
栅펮䛂栖䦺÷䩏䩑ě脈䠄
栅펭䛂栖䦺÷䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗䦺÷䩏䩑䡣
桤桤桤펭䛂ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J␀慰憄憐憒憔扈扠扢抔拂挰摐摞摠擊攤攦暊枼柸梚梜梞棌쳱쇦莑醃痦㽙æ3脈栕䉇r栖挊C栗⊒d䩏䩑䡣
桤桤桤찵⛂ě脈䠄
栅찵⛂栖⊒d䩏䩑ě脈䠄
栅펱䛂栖佁䩏䩑ě脈䠄
栅펰䛂栖佁䩏䩑ě脈䠄
栅펰䛂栖ᜠï䩏䩑3脈栕䉇r栖挊C栗ᜠï䩏䩑䡣
桤桤桤펰䛂ᘎ੨䍣伀J儀Jᘚ੨䍣㔀脈⩂伆J儀J瀀ｨᔔ剨頺ᘀ੨䍣伀J儀J3脈栕䉇r栖挊C栗ሳN䩏䩑䡣
桤桤桤펯䛂ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jě脈䠄
栅펯䛂栖ሳN䩏䩑ᜀ棌棜棞棤椂樒樖樤樦樬橆橌檞檠櫨櫪櫬櫺櫾欂欦漼漾瀞瀶灜燲爊爰犞犠犢犬状犼�췔퓃뚻麻뮒銞蛠嵭Ğ脈䠄
栅챻⛂栖簶H࠵侁J儀J0脈栖挊C栗簶H࠵侁J儀J挀ň搀h搀h搀筨싌&ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑Ė脈䠄
栅펓䛂栖૽õ࠶.脈栕䉇r栖挊C栗૽õ࠶掁ň搀h搀h搀鍨싓Fᘉ੨䍣㘀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㘀脈ᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᔌ聨퉆ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᘎ੨䍣伀J儀Jᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘉٰ㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈∀棎棢棤椂椄樔樖横樬橊橌櫪櫬欂欄欤欦瀞犞犠犢÷÷ë÷÷Ù퀀÷÷윀º먀µ뀀Ѐ摧挊CЀ摧挊Cᄍ̤̀萑ȷ␱态㞄愂̤摧挊Cᄉ̤̀␱愁̤摧挊Cࠀ萑葠摧挊C̤̀②會鉤搢漀߆ā㔀싌搦Ħ萑˄葠˄༌ഀӆ脁萑ȷ葠ȷ摧挊C܀␃愃̤摧挊C᐀犼狀狎狒狔狖狜狞猞猠獈玊玸異疞疾痬眒着硞碌磌磎祎祪禼秪稢竀籴綼縰膤죡ꖭꖭꖭꖭꖭ鞭ꖭꖭ训桾桓ᔨ깨ἕᘀ੨䍣㔀䩏䩑䩞쪉ć
펲䛂⪃
ᔫ깨ἕᘀ੨䍣㔀䩏䩑࡜帀J褀ߊā눀싓荆Īᔙ깨ἕᘀ੨䍣褀ߊā눀싓荆Īᔗ䝨牂ᘀ੨䍣䌀ᡊ尀脈䩡ě脈䠄
栅찶⛂栖羼䩃䩡ᘎ੨䍣䌀ᡊ愀ᡊᔔ䝨牂ᘀ੨䍣䌀ᡊ愀ᡊĞ脈䠄
栅첀⛂栖簶H࠵侁J儀J0脈栖烨栗簶H࠵侁J儀J挀ň搀h搀h搀聨싌&ᘑٰ㔀脈䩏䩑ᔗ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑ᘑ੨䍣㔀脈䩏䩑 犢獆獈疢祮竀籴膤菀褨褪誦誨諦諨謈謊譄óäÕ준·글®준Éꐀ¤ꐀ¤ꐀšऀ옍Ąཱྀ㄀$摧䋟~ऀ옍Ąཱྀ㄀$摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cᄀ萑Ȝ搒ð
␪㔀Ĥ␷䠁Ĥ葠Ȝ摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C฀␃ᄃᲄሂĀ怀ᲄ愂̤摧挊C฀␃ᄃ쒄ሂĀ怀쒄愂̤摧挊C଀␃ᄁᲄ怂ᲄ愂Ĥ摧挊Cᄀ膤芨苂苘茨菀褨褪誤誦誨誶諂諈論諚諢諤諦諨謀謄謊謸譂�웍ꖳꖳꖳꖳ釩酽䭬@Ĉ栕䳤Å栖䋟~栗ޝý䩏䩑䡣
桤桤桤펳䛂쪉ć
퐁䛂⪃
ᔡ알ᘀ�繂伀J儀J褀ߊāĀ싔荆Īᔧ알ᘀ�繂㔀Ĉ䩏䩑࡜褁ߊāĀ싔荆Īᔧ알ᘀ੨䍣㔀Ĉ䩏䩑࡜褁ߊāĀ싔荆Īᔚ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᘔ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜ᔏ୨뱵ᘀ੨䍣尀脈ᔌ୨뱵ᘀ੨䍣ᔕ䝨牂ᘀ੨䍣䈀ت桰ÿᔡ鵨ﴇᘀ੨䍣伀J儀J褀ߊā대싓荆Īᔗ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀J᠀譂譄譆逺逼逾釬釰靈靊韊韌韘韢餌饚饨�볐킟溏湍湍湍バ8Ĉ栕䳤Å栖䋟~栗椫Ÿ䡣
桤桤桤찹⛂쪉ć
퐁䛂⪃
@Ĉ栕䳤Å栖䋟~栗椫Ÿ䩏䩑䡣
桤桤桤참⛂쪉ć
퐁䛂⪃
@Ĉ栕䳤Å栖䋟~栗᭝䩏䩑䡣
桤桤桤펴䛂쪉ć
퐁䛂⪃
ᔟ알ᘀ�繂㔀Ĉ࡜褁ߊāĀ싔荆Ī8Ĉ栕䳤Å栖䋟~栗ሔ`䡣
桤桤桤찷⛂쪉ć
퐁䛂⪃
ĦĈ䠄
栅찷⛂栕䳤Å栖ሔ`쪉ć
퐁䛂⪃
ᔙ알ᘀ�繂褀ߊāĀ싔荆Īᔡ알ᘀ�繂伀J儀J褀ߊāĀ싔荆Īᔡ알ᘀ੨䍣伀J儀J褀ߊāĀ싔荆Īက譄譆釰餌餎餾饀ꋈꋊꋪꋬꌔꌖꒂꒄꒆꒈ꒴õä�Ð퀀ØÆ였Æ였¸ꨀ¡餀”Ѐ摧挊C܀␃愃̤摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cഀ옍Ąཱྀᄀᲄ㄂$葠Ȝ摧挊Cഀ옍Ąཱྀᄀ쒄㄂$葠˄摧挊Cऀ옍Ąཱྀ㄀$摧挊C܀␃愃̤摧䋟~଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧䋟~Ѐ摧䋟~଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧䋟~ऀ옍Ąཱྀ㄀$摧䋟~ᄀ饨饶ꋈꋊꋚꋜꋤꋦꋬꌔꌖꒀꒂꒄꒆꒈ꒖꒤꒨꒰꒲꒶꓆꓈꓊꓌ꔢꕐ�뻎뺱뺱骣莏幸剗削削削削坊Fᘆ੨䍣ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣3脈栕䉇r栖挊C栗瑄1䩏䩑䡣
桤桤桤퐁䛂ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣伀J儀Jᔗ襨괎ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈ᔔ襨괎ᘀ੨䍣伀J儀Jᘑ੨䍣伀J儀J尀脈ᔛ襨괎ᘀ੨䍣伀J儀J尀脈䩡ᘘ�繂㔀脈䩏䩑࡜憁ᡊᔞ襨괎ᘀ੨䍣㔀脈䩏䩑࡜憁ᡊᔡ알ᘀ�繂伀J儀J褀ߊāĀ싔荆Īᔙ알ᘀ�繂褀ߊāĀ싔荆ĪĦĈ䠄
栅찹⛂栕䳤Å栖椫Ÿ쪉ć
퐁䛂⪃ᬁ꒴꒶꓊꓌ꓪꓬꬎ꬐ꬤꬦꮰꮲꮴ깚깜뚂쇼아앆얚얜úòòòú�òÕ픀À글Àòᄀ␃ᄃᲄ㄂$␷㠀$⑈怀ᲄ愂̤摧挊C̤̀☊ଌFᄀᲄ㔂$␷㠀$⑈怀ᲄ愂̤摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊Cࠀ萑˄葠˄摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊CЀ摧挊C᐀ꕐꧺꨊꨐꨖꨚꨦꨪꨬꨲꩠꬎ꬐ꬤꬦꮰꮴꮾꯌꯔꯘꯪ꯰꯶가간갆감갠갪慄헹탹쏈僚ꛈ閚ꚍ閚죐皅X;Ĉ栕瑄1栖厊栗瑄1࠵持ň搀h搀h搀ɨ싔襆ߊāȀ싔荆Īᔜ䑨ㅴᘀ੨䍣㔀Ĉ쪉ć
퐂䛂⪃
ᔏᘀ੨䍣㔀脈ᔏ⽨땝ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ詨ᡓ㔀脈Ė脈䠄
栅첀⛂栖㑮<࠵(脈栖厊栗㑮<࠵掁ň搀h搀h搀聨싌&ᔏ፨退ᘀ੨䍣尀脈ᘉ੨䍣尀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ੨䍣㔀脈ᘆ੨䍣+脈栕䉇r栖挊C栗秡!䡣
桤桤桤찺⛂ē脈䠄
栅찺⛂栖秡!ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᴀ갪갴깚깜꺈꺶꿖뀄는늢늬닪담덾뎬돈돔똔뙂뙾뚀랞럌럨렖리묠묤뱞봺뵀빬뺼뿞삈살섞섨쇺퇙볃벸벸颢钼뢼钼뢼邼뢼袼禀犸牪遹聹번벐ᔏ虨籘ᘀ੨䍣尀脈ᔌ虨籘ᘀ੨䍣ᔌ剨䤹ᘀ੨䍣ᔏ剨䤹ᘀ੨䍣尀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣尀脈ᘆ卨猷ᘆ詨ᡓē脈䠄
栅펵䛂栖␤E+脈栕䉇r栖挊C栗␤E䡣
桤桤桤펵䛂ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘚ੨䍣㔀脈⩂䌂⡊愀⡊瀀h＀ᔏᘀ੨䍣㔀脈ŋĈ䠄
栅퐂䛂栕瑄1栖瑄1࠵䈁Ъ䩃(䩡(桰餳f쪉ć
퐂䛂⪃䈁*䩃䩡桰＀☀쇺쇼쌌쌪썮쎆쎬쎰앂아앆쬖쬚쬰쬲쯖칤카틴ퟺ퟼원뿪뒸肓듪痪畛둎ᔘᙨ%ᘀ੨䍣伀J儀J愀ᡊ3脈栕ཱྀ¡栖挊C栗‧	䩏䩑䡣
桤桤桤챁⛂ᔔ腨ꄏᘀ੨䍣伀J儀J%脈栖㝓s栗⇋䡣
桤桤桤펷䛂AĈ栕‧	栖㝓s栗⇋䡣
桤桤桤펷䛂쪉ć
챀⛂⪃䈁Ъ桰餳fᘆ੨䍣ᔌꍨ朻ᘀ੨䍣ᔌ虨籘ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅펓䛂栖૽õ+脈栕䉇r栖挊C栗૽õ䡣
桤桤桤펓䛂ᘆ卨猷ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔛꙨ堏ᘀ੨䍣㔀脈⩂将脈桰ÿ᐀얜쬖쬘쬚쯔쯖ퟺ퟼���������óëÛ툀Æ였µꀀµ딀µ였‹謀̤̀☊ଌFᄀᲄ㔂$␷㠀$⑈怀ᲄ愂̤摧挊C̀Ĥ☊ଌFᄀᲄ㔂$␷㠀$⑈怀ᲄ愂Ĥ摧挊C̤̀☊ଌF㔀$␷㠀$⑈愀̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧挊Cༀ␃༃뒄ᄀ䲄廿뒄怀䲄懿̤摧挊C܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃ킄怂킄愂̤摧㝓sက퟼�����������������������������폨폨폨뷨ꂵ辔綅灵幩博博博ꁋ辔Kᔏ앨ꩬᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᔕ뉨ᔿᘀ੨䍣䈀ت桰ÿᔌ聨퉆ᘀ੨䍣ᘉ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ器坳ᘀ੨䍣㔀脈ᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᘉ卨猷㔀脈Ė脈䠄
栅첀⛂栖䖄Ä࠵(脈栖㝓s栗䖄Ä࠵掁ň搀h搀h搀聨싌&ᔏ⽨땝ᘀ੨䍣㔀脈+脈栕䉇r栖挊C栗煁Ñ䡣
桤桤桤챁⛂(脈栖挊C栗煁Ñ࠶掁ň搀h搀h搀䅨싌&.脈栕㤗Ä栖挊C栗煁Ñ࠶掁ň搀h搀h搀䅨싌ᴦ�������폨싇낸ꖩꖩꖩꖩꖩꖩꖩꖩꖩꖩꖩꖩꖩꖛꖔꖩꖩꖩꖩ납ꖩꖩꖍꖍ›ᔌ텨⭋ᘀ੨䍣ᔌ婻ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅챇⛂栖៵Fᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᘉ卨猷㔀脈Ė脈䠄
栅첁⛂栖䖄Ä࠵(脈栖㝓s栗䖄Ä࠵掁ň搀h搀h搀腨싌&.脈栕泅ª栖挊C栗䖄Ä࠵掁ň搀h搀h搀腨싌㜦���ﲪｶ̞ؔઘഞ፨፪ᱲᱴỰỲê픀É봀½봀±넀±넀¥넀±ꔀ¥준É준଀␃ᄃᮄ怂ᮄ愂̤摧ࢁK଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧㔿²଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧ࢁK଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧䑌>̤̀☊ଌFᄀᲄ㔂$␷㠀$⑈怀ᲄ愂̤摧挊C̀Ĥ☊ଌFᄀᲄ㔂$␷㠀$⑈怀ᲄ愂Ĥ摧挊Cሀ爛冷鷺祿謁頻﫚ﭢﮂﰤﰨﰮﰴﹸﺈﺔﺖӀӂӄࡲࡴ଴ା쿼믅쿼ﲱ麻黼ﲻ뇏ﲔﲍ炃槼拼ᔌ酨ݮᘀ੨䍣ᔌ恨᭷ᘀ੨䍣%脈栖挊C栗搩䡣
桤桤桤펗䛂ē脈䠄
栅펗䛂栖搩ᔌ�訿ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅챉⛂栖攒;%脈栖挊C栗攒;䡣
桤桤桤챈⛂ē脈䠄
栅꬛蛂栖೟ˆē脈䠄
栅챈⛂栖攒;ē脈䠄
栅꬛蛂栖攒;%脈栖挊C栗೟ˆ䡣
桤桤桤꬛蛂ᔌ텨⭋ᘀ੨䍣%脈栖挊C栗៵F䡣
桤桤桤챇⛂ᘆ੨䍣☀ା୊୔ౄ౔๊๐๪๬๮ཊხჰჲ፰ᎆᎪᎬᎮᬬᬮᬰᰌᱰᱲᱴᲈᲨ᳾ᴤᴼᵈᶼḤﳑﳌ꿂ꟼꞢ疊疊].脈栕‮Ý栖挊C栗䊑࠶掁ň搀h搀h搀䭨싌&(脈栖挊C栗䊑࠶掁ň搀h搀h搀䭨싌&.脈栕㤗Ä栖挊C栗䊑࠶掁ň搀h搀h搀䭨싌&ᘉ੨䍣㘀脈ᔏᝨ쐹ᘀ੨䍣㘀脈%脈栖挊C栗૽õ䡣
桤桤桤펔䛂ē脈䠄
栅펔䛂栖૽õᘉ੨䍣㔀脈%脈栖挊C栗䒇Û䡣
桤桤桤챊⛂ē脈䠄
栅챊⛂栖䒇Ûᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔌ酨ݮᘀ੨䍣ᘆ੨䍣℀ḤḮỮỰỲỴἀἈἘ἞ἠὦὨᾖ⿞〄レヮㆢㆤ㊮㋜㖆㖢㝸㞦㢊㢦㺜㺞㼦㼨㼪䇾䈀䑀䑂䓺䔠䘬䘮䞦ퟟ뎿꧗閟龍纆玆kᔏ䝨牂ᘀ੨䍣尀脈ᔕ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈࠶岁脈ᔏ읨ﴮᘀ੨䍣尀脈ᔌ읨ﴮᘀ੨䍣ᔏ읨ﴮᘀ੨䍣㸀Īᔒ읨ﴮᘀ੨䍣㸀Ī࡜ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈࡜ᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨĖ脈䠄
栅첁⛂栖䖄Ä࠵.脈栕泅ª栖挊C栗䖄Ä࠵掁ň搀h搀h搀腨싌&ᔏ앨ꩬᘀ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᘉ੨䍣㘀脈ᔏ⹨�ᘀ੨䍣㘀脈⤀ỲỴὦὨ┾⨠㉨㤢㰪㳆㺜㺞㼨㼮䈂䘬䨠óóçççØ�Ø씀¶똀̤̀☊ଌFᄀᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C̤̀☊ଌFഀ׆Āᄀᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C̤̀☊ଌFഀ׆Ā愀̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C଀␃ᄁ쒄怂쒄愂Ĥ摧挊Cက䞦䟔䟦䠆䤴䤶䥞䨞䨠䮊䮌䮎䮐䮪䮴䮶䰂䰄䰪䰬䱬䲌䳊䳬䳲�맊膗屦䵕ᔘ뉨ᔿᘀ੨䍣䈀ت࡜炁ｨᔏ聨퉆ᘀ੨䍣尀脈ᘌ੨䍣㔀脈࡜ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈࡜4脈栖挊C栗䖄Ä࠵䊁ت࡜掁ň搀h搀h搀腨싌瀦ｨ+脈栖宺ƒ栗䖄Ä࠵岁脈䡣
桤桤桤첁⛂ᔒ앨ꩬᘀ੨䍣㔀脈࡜.脈栕䉇r栖䰳³栗ἁ2࡜掁ň搀h搀h搀륨싓Fġ脈䠄
栅펹䛂栕⬍'栖䔡Û䩏䩑ě脈䠄
栅펹䛂栖䔡Û䩏䩑Ė脈䠄
栅펹䛂栖挊C࡜ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔌ㱨썴ᘀ੨䍣ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣尀脈ᘉ੨䍣尀脈᠀䨠䮌䮎䮐䰂䰄䰪䰬³愀R䌀R刀R̀Ĥ☊ଌFഀ׆Ā愀Ĥ摧挊C̤̀☊ଌFഀ׆Ā愀̤摧挊CR̤̀☊ଌFᄀᲄ䌂Ĥ왅€Ā뤀싓F怀ᲄ愂̤摧挊C䬀萑ț⑃䔁胆
펹䛂葠ț摧䔡Û܀䳲䵞䷬䷮乤互亖僎僐僒僬僶儀儂刘刚剌剎剐剠剢劀劰吠呎呾咀哀哘唒啀嘪嘬嘮噈噒噜噞囆훞뗁ꎫ铞郞粉郞郞郞磞郞훞땣ꎫ(脈栖ாT栗䖄Ä࠵掁ň搀h搀h搀腨싌&ᘆ빨吋ᔘ뉨ᔿᘀ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᔌ聨퉆ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣Ĝ脈䠄
栅퐄䛂栕峻œ栖㾔^࠵ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨĖ脈䠄
栅첁⛂栖䖄Ä࠵(脈栖宺ƒ栗䖄Ä࠵掁ň搀h搀h搀腨싌&ᔏ앨ꩬᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔙ䝨牂ᘀ੨䍣䈀ప䩃桰€€ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣尀脈ᘉ੨䍣尀脈☀䰬僎僒剌剎剐剠剢嘪嘮囆囈囸固姰姲ð销èè褀è销èè褀è଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊C䨀␃䌁Ĥ왅€ĀЀ싔F愀Ĥ摧㾔^܀␃愃̤摧挊C̤̀☊ଌFᄀᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cༀ囆囈囸固埖堄墴壄壬夜妼姪姰姴娎娚娤娨婪媊嫂嫄宬寚峖崄廄廴徐忀怚恊挬挮挰捚揾擰斦旖昂昆棾椀橺檊氆水沤沴涢淐湊湚漊漸瀤灔烰烲焤爈퇙낼��Ùē脈䠄
栅챑⛂栖洄[ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
Ė脈䠄
栅첁⛂栖䖄Ä࠵(脈栖ாT栗䖄Ä࠵掁ň搀h搀h搀腨싌&ᔏ셨ฃᘀ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔘ졍ᘀ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᔌ聨퉆ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣㴀姲姴婔婖婪婬媊媌嫄弞愎梸瓰瓲甆甈甬甮癦癨發百皞êÝ픀Õ픀Õ픀É준É준Õ픀Õ픀Õ봀Õ픀Õ픀଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧ாT଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊CЀ摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊C̤̀☊ଌFᄀᲄ㔂$␷㠀$⑈怀ᲄ愂̤摧挊Cᘀ爈瓰甆甈痢痦瘸瘼癄癢癤癦発皚皜皞皶眚睊矮砜碰磞笊笸筀箶箺簰籞綦綨綾締縄缆缴腈腦苪苮苾茂茈茌茐荘荚薐蚰蚲뷓낵낵낵낵例떥떰额额醝蛦ᔌ灨⼔ᘀ੨䍣ᔕ灨⼔ᘀ੨䍣䈀Ī桰ᔌ耉ᘀ੨䍣ᘉ੨䍣㔀脈ᔏ耉ᘀ੨䍣㔀脈ᔕ䝨牂ᘀ੨䍣䈀Ȫ桰ÿᘉ੨䍣尀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣尀脈+脈栕淤»栖挊C栗䐬…䡣
桤桤桤폌䛂%脈栖挊C栗䐬…䡣
桤桤桤폌䛂ᘆ੨䍣ᔌ뭭ᘀ੨䍣ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣㈀皞皠皶箺綦綨綾緀締緢縄苬苮茐茒荘荚觲觴訊訌訮訰谊谌谰÷ë÷÷÷ë÷÷Ý÷÷ë÷ഀ␃ᄃ쒄ᐂ怀쒄愂̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊Cᤀ蚲觲觴訂訆訊訖訪訮谊谌谖谚谜谞谦谬谰豖貈賘賜逾遂预颈餂餄餆馰馲騆騊뒐렂옦왔쥦즔촨치캆켾튤틒��폵폋폋폵폃폵ꎭ쯓鯓쯓쯨釓폋폋폵õᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔏ㹨ᘀ੨䍣㔀脈ē脈䠄
栅챕⛂栖嫢t+脈栕䉇r栖挊C栗嫢t䡣
桤桤桤챕⛂ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㘀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔌ耉ᘀ੨䍣ᔌݨ欨ᘀ੨䍣ᘉ੨䍣㔀脈ᔏݨ欨ᘀ੨䍣㔀脈ᘆ੨䍣ᔌ灨⼔ᘀ੨䍣㤀谰谲豖豘貈駰ꁆꦞ녶렂볊틘헾�÷÷èèèÜèè÷÷÷퀀÷଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊Cᔌ਀ద䘋萑Ȝ葠Ȝ摧挊C̤̀☊ଌFᄀᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊C᠀﵄﵆ﶢﶤ<	>	׼	ت	ښ	ۈ	ߞ	ߠ	ਫ਼	୎	ஞ	஼	Ⴠ	Ⴢ	ዦ	ጔ	ᐺ	ᑨ	᜶	ᝆ	ដ	ថ	᷊	ᷔ	♒	♖	⚞	⚺	〤	぀	て	な	ゐ	ガ	ヤ	ユ	ヲ	ヶ	ヺ	ー	ㄆ	ㄈ	ㄌ	ㄼ	ㅘ	㒪	㒬	㜞	훛훛率率率率淋淋淋率率淋率淋淋淋淋淋淋淋淋淋淋�����샏Ïᔝ全䬫ᘀ੨䍣䈀Ȫ䩃$䩡$桰ÿᔌᕨ䴽ᘀ੨䍣ᘉ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔒ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈⨾
ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㘀脈ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣䜀ﭬ	ߠ	Ⴢ	␐	⩸	⻪	ユ	ヨ	ㄌ	ㄎ	ㄼ	ㄾ	ㅘ	㜞	㜠	㝬	㝮	㫀	㫂	㫘	÷÷ëëëë�÷÷÷ë÷ë÷̤̀②會譤쉈漀߆ā怀싌搦Ħ萑Ȝ葠Ȝ଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊Cᤀ㜞	㜠	㝬	㪾	㫀	㫂	㫒	㫔	㫖	㫾	㬴	䄌	䄪	䈖	䈘	䈲	䈺	䉆	䉨	䉲	䉼	䊀	䊂	䋐	䋒	䋔	䌮	䌲	䍾	䎀	䎂	䏖	��싊슽슶늶슶薣ꍟ待垣垽垽垽傽Âᔌ�ᘀ੨䍣ᔏ�ᘀ੨䍣㔀脈ŋĈ䠄
栅퐅䛂栕㾔^栖㾔^࠵䈁Ъ䩃(䩡(桰餳f쪉ć
퐅䛂⪃䈁*䩃䩡桰＀;Ĉ栕㾔^栖思ÿ栗㾔^࠵持ň搀h搀h搀ը싔襆ߊāԀ싔荆Īᔜ鑨帿ᘀ੨䍣㔀Ĉ쪉ć
퐅䛂⪃
ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᘉ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔔ깨ᘀ੨䍣䌀⑊愀⑊ᔌ깨ᘀ੨䍣ᔏ깨ᘀ੨䍣㸀Īᔵ蕨푯ᘀ੨䍣㸀Ī⩂䌂⑊愀⑊瀀h＀褀ߊāᄀ싔荆Ī䩃䩡ἀ㫘	㫚	㫾	㬀	㬴	䈖	䈘	䎂	䎄	䏖	䡨	䬲	勤	塚	姎	幔	幖	幚	廎	廢	廤	开	异	÷÷ëãØ준É준É준ÉÄ÷÷Ѐ摧挊C̤̀☊ଌFᄀᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C਀萑ꐔx葠摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊Cᘀ䏖	䠴	䠸	䦨	䧤	䧦	䨤	䱄	䱲	䱶	䲤	䵞	䷦	俊	俸	先	兌	塚	奴	姊	姎	娼	婪	幒	幔	幖	幘	幚	年	幼	庆	庈	庌	廎	廢	짹ꦱꇉ肌潶彧ᔏ虨籘ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ詨ᵜᘀ੨䍣㔀脈ᔌ詨ᵜᘀ੨䍣ᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨĖ脈䠄
栅퐅䛂栖㾔^࠵(脈栖思ÿ栗㾔^࠵掁ň搀h搀h搀ը싔Fᔏ२恁ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ㽨ĩᘀ੨䍣㜀脈.脈栕䉇r栖挊C栗澅Ô࠵掁ň搀h搀h搀ၨ싔Fᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈+脈栕㦟ê栖挊C栗䳳¤䡣
桤桤桤챥⛂ᔌ齨ᘀ੨䍣ᔌ�ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣∀异	懊	懌	懠	懢	戂	戄	搀	搂	撀	撂	撖	撘	撶	撸	曜	曰	朐	朒	楌	楎	óëëóã�ÞÞ퐀Æ퐀¸퐀Æഀ␃ഃ׆Ā঺᐀碤愀̤摧挊Cഀ␃ᄃᲄᐂ碤怀ᲄ愂̤摧挊Cऀ␃ᐃ碤愀̤摧挊CЀ摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊C܀␃愃̤摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C᐀廢	懌	懠	懢	戂	戄	拰	挞	捎	掀	揾	搂	搌	搜	搨	搪	搬	搴	搶	搸	撘	撴	撶	撸	틙틭틭싊ꢽ瞏孫쩌䓒íᔏ饨┐ᘀ੨䍣㜀脈Ĝ脈䠄
栅퐆䛂栕䄉`栖㾔^࠵ğ脈䠄
栅퐆䛂栖㾔^࠵䊁ت桰ÿĖ脈䠄
栅퐆䛂栖㾔^࠵.脈栕䄉`栖挊C栗㾔^࠵掁ň搀h搀h搀٨싔F1脈栖挊C栗㾔^࠵䊁ت䡣
桤桤桤퐆䛂桰ÿ(脈栖思ÿ栗㾔^࠵掁ň搀h搀h搀٨싔Fᘉᵨ｠㔀脈ᔏ२恁ᘀ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔘ彨⸫ᘀ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᔌ齨ᘀ੨䍣ᘆ੨䍣ᔏ虨籘ᘀ੨䍣㔀脈ᔌ虨籘ᘀ੨䍣ᜀ撸	曚	曜	曰	椆	椖	楌	楎	楘	楨	楪	榆	榈	榊	槾	樀	樮	樰	歮	歾	쿗麷莒歳復剙<+脈栕䉇r栖挊C栗粋2䡣
桤桤桤챦⛂ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ᔘ饨┐ᘀ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᘉ੨䍣㔀脈ᔏ䝨牂ᘀ੨䍣㔀脈ğ脈䠄
栅퐆䛂栖㾔^࠵䊁ت桰ÿĜ脈䠄
栅퐆䛂栕仆Ç栖㾔^࠵Ė脈䠄
栅퐆䛂栖㾔^࠵1脈栖挊C栗㾔^࠵䊁ت䡣
桤桤桤퐆䛂桰ÿ.脈栕仆Ç栖挊C栗㾔^࠵掁ň搀h搀h搀٨싔Fᔏ왨읎ᘀ੨䍣㔀脈ᔔ䝨牂ᘀ੨䍣䌀ᑊ愀ᑊᘆᵨ｠ᔌ❨谔ᘀ੨䍣ᔏ❨谔ᘀ੨䍣㔀脈ᘆ੨䍣ᔌ⠆ᘀ੨䍣ጀ楎	槾	樀	樮	樰	涪	涬	涮	渲	渴	湒	湔	爖	爘	犎	犐	符	笨	笪	箆	箈	繊	繌	繎	÷ïã×ÏïÊ휀×ã케Ï케ï케ÏЀ摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊C଀␃ᄁᲄ怂ᲄ愂Ĥ摧挊C଀␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧挊C܀␃愃̤摧挊C܀␃愁Ĥ摧思ÿᜀ歾	殐	殒	毀	泄	泲	洐	洰	涬	涮	淈	淒	淔	淘	渰	渲	渴	湒	湔	爖	爘	爲	爼	牆	版	牌	犎	犐	猪	獜	�꿈꟥蚠畿曮죝畚勥䯥êᔌ䈷ᘀ੨䍣ᔏ䩨ꥵᘀ੨䍣㔀脈Ė脈䠄
栅퐆䛂栖㾔^࠵ᔝ幨퀪ᘀ੨䍣䈀Ȫ䩃 䩡 桰ÿᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨᔌ⠆ᘀ੨䍣ᔲ蕨푯ᘀ੨䍣䈀Ȫ䩃 䩡 桰ÿ쪉ć
퐑䛂⪃䌁ᡊ愀ᡊᔌ⵨쐅ᘀ੨䍣ᔏ睨ᬑᘀ੨䍣㔀脈1脈栖挊C栗㾔^࠵䊁ت䡣
桤桤桤퐆䛂桰ÿ(脈栖思ÿ栗㾔^࠵掁ň搀h搀h搀٨싔Fᔏ왨읎ᘀ੨䍣㔀脈ᘉ੨䍣㔀脈ᘆ੨䍣ᔌ䝨牂ᘀ੨䍣ē脈䠄
栅챦⛂栖粋2ᴀ獜	獢	獤	玊	玎	瑠	璈	盶	盼	瞲	瞸	矞	砖	磴	符	笨	笪	筄	答	箄	箊	箖	篒	繊	�ꯀ雀䱱qIĈ栕㑫ß栖思ÿ栗⧒h䡣
桤桤桤폎䛂쪉ć
챧⛂⪃䈁Ъ䩃(䩡(桰餳fIĈ栕㑫ß栖挊C栗⧒h䡣
桤桤桤폎䛂쪉ć
챧⛂⪃䈁Ъ䩃(䩡(桰餳f(脈栖挊C栗⧒h࠵掁ň搀h搀h搀침싓F(脈栖思ÿ栗⧒h࠵掁ň搀h搀h搀침싓F.脈栕╽@栖挊C栗⧒h࠵掁ň搀h搀h搀침싓Fᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨ%脈栖挊C栗澅Ô䡣
桤桤桤퐐䛂ᘆ੨䍣ᔌ䈷ᘀ੨䍣ᜀ繊	繌	繎	繨	繰	繺	繾	纀	纚	组	终	耲	耸	耺	联	聞	聪	聬	짢곁솠솛誑羃幦㵉3ᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨĖ脈䠄
栅퐇䛂栖㾔^࠵(脈栖思ÿ栗㾔^࠵掁ň搀h搀h搀ݨ싔Fᔏᕨ丳ᘀ੨䍣㔀脈1脈栖挊C栗澅Ô࠵䊁ت䡣
桤桤桤퐐䛂桰ÿᘆ੨䍣ᔌཨ�ᘀ੨䍣ᘌ੨䍣㔀脈࡜ᔒ⡨豢ᘀ੨䍣㔀脈࡜ᘉ੨䍣㔀脈Ė脈䠄
栅퐆䛂栖㾔^࠵(脈栖思ÿ栗㾔^࠵掁ň搀h搀h搀٨싔Fᔏ⡨豢ᘀ੨䍣㔀脈1脈栖挊C栗⧒h࠵䊁ت䡣
桤桤桤폎䛂桰ÿ:脈栕戨Œ栖挊C栗⧒h࠵䊁Ȫ࡜掁ň搀h搀h搀침싓灆h＀ᄀ繎	细	终	耶	耸	耺	肢	肤	脼	脾	÷ë÷�Ó팀„一␃ᄃ킄䌂Ĥ왅€Ā最싌&怀킄愂̤摧挊C଀␃ᄃ킄怂킄愂̤摧挊C଀␃ᄁᲄ怂ᲄ愂Ĥ摧挊C଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊Cऀ聬	聰	聲	聼	肌	肒	肞	肠	肢	肼	胊	脺	脼	脾	腆	腊	腤	腬	膆	臈	쯗쯗웯믂궷躣쭹摹FĻĈ䠄
栅챧⛂栕暽¹栖㑫ß⩂瀄㍨暙褀ߊāഀ싔荆Ī࠵䈁*桰＀ĩĈ䠄
栅폏䛂栕暽¹栖竿7࠵褁ߊāഀ싔荆ĪĩĈ䠄
栅폏䛂栕竿7栖竿7࠵褁ߊā케싓荆ĪĩĈ䠄
栅폎䛂栕竿7栖竿7࠵褁ߊā케싓荆Īē脈䠄
栅챧⛂栖㑫ßē脈䠄
栅챧⛂栖挊Cᘆ੨䍣ᔌ깨䉭ᘀ੨䍣ᘆᵨ｠ᘉ੨䍣㔀脈Ė脈䠄
栅퐇䛂栖继K࠵.脈栕糽ä栖挊C栗继K࠵掁ň搀h搀h搀ݨ싔Fᔏﵨᘀ੨䍣㔀脈ᔏᵨ｠ᘀᵨ｠㔀脈ጀ脾	臊	莌	£刀倀␃ᄃᲄጂ碤䌀Ĥ왅€Āऀ싔F怀ᲄ愂̤摧⭛Ë\̤̀萑ː⑃䔁胆
챧⛂葠ː②會､㝺漀߆ā케싓摆Ħ␃ᄁᲄ怂ᲄ愂ĤȀ臈	臊	舠	艒	茀	茮	莌	莎	莐	莒	莔	莞	莰	莺	菘	菚	菰	���싌Ɡ窘㹜ⰴᔏ䩨ꥵᘀ੨䍣㔀脈ᘒ੨䍣㔀脈⩂瀆ｨĻĈ䠄
栅퐉䛂栕㷤ÿ栖㷤ÿ࠵䈁Ъ桰餳f쪉ć
퐊䛂⪃䈁*桰＀;Ĉ栕㷤ÿ栖思ÿ栗㷤ÿ࠵持ň搀h搀h搀२싔襆ߊā਀싔荆Ī;Ĉ栕㷤ÿ栖挊C栗㷤ÿ࠵持ň搀h搀h搀२싔襆ߊā਀싔荆Īᔜ］ᘀ੨䍣㔀Ĉ쪉ć
퐊䛂⪃
ᘉ੨䍣㔀脈+脈栕涮B栖挊C栗澅Ô䡣
桤桤桤퐑䛂ē脈䠄
栅챨⛂栖≵Îᘆ歨�ē脈䠄
栅퐉䛂栖⭛Ëę脈䠄
栅퐉䛂栕簻栖⭛ËįĈ䠄
栅챧⛂栕竿7栖㑫ß쪉ć
폏䛂⪃䈁Ъ桰餳fက莌	莎	莒	莔	菰	菲	藒	°ꐀ’蘀~瘀܀␃愃̤摧挊C܀␃愁Ĥ摧挊C଀␃ᄁᲄ怂ᲄ愂Ĥ摧挊C最蕤푯漀߆āᄀ싔摆Ħ␃ᄃ킄怂킄愂̤଀␃ᄃ킄怂킄愂̤摧挊C一␃ᄃ킄䌂Ĥ왅€Ā最싌&怀킄愂̤摧挊C؀菰	菲	菴	萺	蒚	蒨	蓨	蓪	蕔	蕖	蕼	薎	薢	薮	薰	藒	藔	蘒	蘔	蘖	蘘	蘺	蘼	蘾	틣쟋잽쮽쯇鶧蟋緋楳啟䭳Aē脈䠄
栅ꬎ蛂栖燙Iē脈䠄
栅�曂栖⒜Zē脈䠄
栅ꬎ蛂栖㪼èē脈䠄
栅퐒䛂栖㪼èē脈䠄
栅퐒䛂栖⒜Zē脈䠄
栅ꬎ蛂栖⒜Zē脈䠄
栅ꬎ蛂栖ᔠ¾+脈栕ᷔ栖挊C栗嗄e䡣
桤桤桤챨⛂ē脈䠄
栅챩⛂栖嗄e+脈栕ᷔ栖挊C栗嗄e䡣
桤桤桤챩⛂ē脈䠄
栅챨⛂栖嗄eᘆ੨䍣ᔌ푨ᐝᘀ੨䍣ᔠ佨偲ᘀ੨䍣㘀脈⩂䌂⑊愀⑊瀀h＀ᔸ蕨푯ᘀ੨䍣㔀Ĉ࠶䈁Ȫ䩃$䩡$桰ÿ쪉ć
퐑䛂⪃䌁ᡊ愀ᡊᜀ藒	藔	藖	藘	藚	藜	蘒	´됀´됀´椀䨀!␃䌁Ĥ왅€Ā฀슫†愀Ĥ摧⒜Z䨀␃䌃Ĥ왅€Ā฀슫†愀̤摧挊C؀蘒	蘔	蘖	蘘	蘚	蘜	蘼	´됀i椀i椀䨀!␃䌁Ĥ왅€Ā฀슫†愀Ĥ摧⒜Z䨀!␃䌁Ĥ왅€Āሀ싔F愀Ĥ摧⒜Z؀蘼	蘾	蚲	蛪	´椀´䨀!␃䌁Ĥ왅€Ā฀슫†愀Ĥ摧⒜Z䨀!␃䌁Ĥ왅€Ā鴀싛f愀Ĥ摧⒜Z̀蘾	蚰	蚲	蛨	蛪	蛬	蛮	蜎	蜐	蜾	蝊	蝌	蝎	蝐	補	裞	襈	襊	观	规	视	觊	觌	觐	角	觖	觘	觜	觞	觪	觬	觮	觲	觴	言	訂	ퟡ쏍꾹鮥誑粀粀粀灸灸灸灸晸晠籠恦fᘊ�䥱　ᑊ̓jᘀ�䥱　ᑊ唀Ĉ̏jᘀと圪唀Ĉᘆと圪ᘆ�䥱̓jᘀ�䥱　Ὂ唀Ĉᔌ੨䍣ᘀ鱨娤ē脈䠄
栅ꬎ蛂栖燙Iē脈䠄
栅�曂栖䕖Íē脈䠄
栅�曂栖燙Iē脈䠄
栅�曂栖⒜Zē脈䠄
栅ꬎ蛂栖⒜Zē脈䠄
栅ꬎ蛂栖㪼èē脈䠄
栅퐒䛂栖⒜Zē脈䠄
栅ꬎ蛂栖ภ.ē脈䠄
栅�曂栖ภ.ē脈䠄
栅�曂栖⒜Zē脈䠄
栅�曂栖ภ.⌀蛪	蛬	蛮	蛰	蜐	´椀i椀䨀!␃䌁Ĥ왅€Ā฀슫†愀Ĥ摧⒜Z䨀!␃䌁Ĥ왅€Āሀ싔F愀Ĥ摧⒜ZЀ蜐	蜒	蝌	蝎	補	襈	观	规	览	觊	觎	觐	觔	觖	觚	觜	´됀¬鰀”輀贀贀贀贀ĀЀ摧挊C܀␃愃̤摧挊Cༀ␃༃뒄ᄀ䲄廿뒄怀䲄懿̤摧挊C܀␃愃̤摧挊C䨀!␃䌁Ĥ왅€Ā鴀싛f愀Ĥ摧⒜Zༀ觜	觮	觰	觲	訌	討	訐	訒	訔	óïñï܀␃愃̤摧挊CĀĀ଀萘萙
☛⍠Ȥ摧挊Cࠀ訂	計	訊	訌	訐	訒	訔	헜ᔌ੨䍣ᘀ鱨娤ᘆと圪ᘆ�䥱ᘊ�䥱　ᑊ̓jᘀ�䥱　ᑊ唀Ĉᘕ器쵅　ᑊ洀H渄H甄Ĉ؀>】㄁梐ᰁ䅐㨀뵰륦ἀ芰‮우⅁覰∅覰⌅覐␅覐┅°䌀ߒā฀싔㥆IJ倜@␖ᜁĤ晉
阁ￚ瘡̀Ũ혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ瘣Āୀ瘣ȁ׉瘣̂ڥ嘺阂F鐇ÿ琊 긃ᔗĶ㔀זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ㤆ϖ̀訁Ŕ脀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃㔁זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ⌆v䀁⌋Ŷ줂⌅ɶꔃ㨆᭖Ȁ䚖܀ﾔ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕᠁϶혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ혹ă咊
␖ᜁĤ晉
阁ￚ瘡̀Ũ혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ瘣Āୀ瘣ȁ׉瘣̂ڥ嘺阂F鐇ÿ琊 긃ᔗĶ㔀זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ㤆ϖ̀訁Ŕ脀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃㔁זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ⌆v䀁⌋Ŷ줂⌅ɶꔃ㨆᭖Ȁ䚖܀ﾔ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕᠁϶혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ혹ă咊
␖ᜁĤ晉
阁ￚ瘡̀Ũ혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ瘣Āୀ瘣ȁ׉瘣̂ڥ嘺阂F鐇ÿ琊 긃ᔗĶ㔀זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ㤆ϖ̀訁Ŕ鸀%䐀搀਀ᨀ갢괗괃ༀЀヰ눀਄ࣰĀ
⌀଀೰ЀŁ＀
ࠀကӰ⊀܀᫰%Ȁ츄湕ﭼ憎訫㙅鐸ℨￖ$Ȁ팀需䀅ᨽ$츀湕ﭼ憎訫㙅鐸ℨ蓖õ䜀鐀
ꠀ咖怀㪷밀$磾ޝᒘ홥�頞塁�쿅盕ᅗ㽝楝ᔝ᝘竨逑쪼솺�⊊䁫偁䥐鈃牁䆐逐䔼䁆⇀䠈䌎ಐ₂ሠ猹บ쳭勰뉒ￗ獷琽ꪟ뫪૯卝珕➺钠涪좒錩咠胧為弫꥙ཹ唫嚿⩐媠꽾뿔⠊鵵릊㗥ꏉᕔ�㆓溣鿌효젯첣同鍑⛂癦߷ӊ�맆肛襽榃㞟캩ᛓ錩嵗붻﹌輋㛯裳举눷劊﨩㋎⻹쮌䙛硝譼囸籾ﳾ畹㼓栮寲汾蝖厺ⵥ酯펋쾞塮币㨭撍뙈◤谛㷸Ủ◫ᦺ罐祿቙ᱸ⿦䦧輐駳ﻹ⋱씻㯆僚爄鹙㛿힖�稵悫�㳃⧡룳聮獶Ⱶ늺훹欥ᴣ飽Ɦ坞ᛵ㵽秾䉞扲Ⳟોパꫳ汌癹物婁眃ᑧ읒ꯇ篤⫯墟祭娡얎�鎪㉕౪냇輏걜䲓妝䪠箞ᙗ뵒ꪎ髤ꪆ㠑왤憼휞潔㪫巪꛵鉙暒㷘ꪦ﯒ꤋ뱕䢠䓹ﺳꏕ떆줍띹먖ᥤ�䍵齲脙棤ꓽ➺匿ਅ勴軬翇ဪȨ盛㷪휳呧ۍ蝙슶軺箮뚼욏ﮬঙ귙싻৪彳ﳏꎫ帚뫑猇캳콚禾水量ф놏뇮뜏⩋풐熣뫖뺯粠쳢薦ၔꏫ황䞺幁퇷�䲭镢켼켷⠗ṵ蹈麾኱昢చ魷訖ꌮ쮒페켍稾ㄌ�잎清㪊ᛡ諳ׇ毅뜭퇡镭춘汚芫��⭯霌૛鸵㢻㗯四Ꮏ�兖営⹢䗇궹㭲♆앞旣剘㼮デ�繬֦ᚙ판蠧᳖뙾鿊珳콢깷竦쐋鼬鋴㦾㞭켱箔馳痧硢⹒頋㸯ク炧㇊쎹Ⰼ꿇쫋졦झ륈敀㢅�⩞㕵嗗碢춞슺钲旤梩㰏颼��㞏껷뾹쾍〳酽�幹縉秈Фᴮ႟縳챻럳㣇诌㼙是婼颴췱왢謷９챢៸왣ㄻ鷣桟쨻䕣ﭮ乼㇛玧铡钔转䤉ⳙ춷軶㽝쓥웶扼㽫志쏀믺⺖揑揩᰾꽋◔涺밶⻖熥쮞帮Ṿﳚ譌㦚㳕磨홝첟៝韶鰔ꔥ쫫䂨㌙녽닫솮ﹱ雖맏闍奼㥠媥䖗俌뀍粈崟⤩骥ꢧ雦洩霞鰞暖켞봭㌽퓓�쮵槁쎅䶟่榛忂겭�咽釨憺紳嶸뛛驦ꤾ暩뒺ꍑ듌숓폩鮧鞆帬鹬㊳憼竽볳붾쵻轳羄甸㳊㥟媭痦뗚캽룹憎㴹�뵉ᧅ￐軷㫡蟃Ẍ꽵ꋘ熎꙰⹌ꓦ罏駔댵掴鱼அ㯊ᙋ牗斖獔鮌羚ᬸ㿖泣ﳙ掼鴼癯瓕쵽琹뚰鱣뾏ﳫ駬軆矱樾싑됸�溴㱭㫚�㞷ᴮ캝㪝鼙丮滷賝ན瞧庯⯆럗熯ᨌ퀸ꗸ䌹ಇ踱鳃⎑ᡆ减风㹏긱鵣ᧆয়꓎ᎉ杤퓚용멻쌳赵䳻칧�翆ﳹ曹ᘙ弸娬除녣ꗒ奦鰲쬕鮗姥곩땞Ⳋ᫓�뗚륦㯖㚛㑮뛋�疶妫䲾ᶎᥦ㥷登㛯맋㧗羰妿菖럎྇﬜㯮첳鷇➓顎㻥ﳥ喝妴㏶硫�禢罀⋔띁⣼㚏䋛溷ꢕ듛퉎�폤뭦໫௭軨縝춥툶㺝꠮眻뗺틮۹뙭먷띻�椋꽴ﾞ箣뫷ꝙﻶ㚝凛ꭳퟮ꠷䶻涛ުẃ鵶洎꾶㈞仸琽ᅈ氽巨泚㵫ᇈ⍑埿㾮紙ẟ짳㇘毷ླ燨蚟ཱ২ΰ曔큿㼓䡻驏냸㲞ᇩ㴍䩵㵱橭㴉�떟俙鮴៾쌽꤭칧ꔨ㻍枣૏㧫ᶳ眽횎ｦ㷧㾦徟⽖본㚜鋻둞燰엽ઢᔗ�◒䮗⾌檫辳ﻋ垪缬꽂㚤鯻�何㗩ﾫ춮Ꞿ绗俽溽뿭﫴併덫ᮍ햞㚛Ꜿ漷럺זּ�봅歭杄筮魑叽�䍞�닱뗞ᗳ뵕鯻�㷞퇿뽦ﯕ뷷ྮ翬ὃ㚦냻簾ⷨ럡釵덨軯ꎾ綏佗㼟彖綛齛ﻸ紽䓲紃擪浃珶墳྇迴㾧柔汾춤꼾鷏ꉭ鿏ꩫ㣹瞂촐�錑ꔒ檔㉨钠饊陷獒铳⥖鬷䪟릫틡첪ꙓ迾澹Ꞿ㜙뒸ﰪ楩隕婞뒽賈浟涆괯༲ﮛꖳ쫕냄匪갰�嘔罳嘟ꬎ䌛镡㱒બ昻蕸劰쏕着暳쯼啡皷뵘샔✼㳅ᕮ퍖鯛뫩햄麨啡復嵘㠷ゎ欙㞞䳉ẗ꥖챳᜼榙찲坳햇ᮣ⫃뭹냞ﭪ塭鹥꬈칧햅猩볒줾୑㠊ᶯ躷爺ꎳ罾ꎛ뾞凃푲꨺共鵇癉읔転⹊꣩음楑᳥띕ꎒﾪ㇕쇫槤啇�땑㡫딪ꎖ볖軳�춨᲍䧵ᦊ釷誣皵�蹶�凁㭓꨹坯땇窨ᶽ嫵䝟᳕鉠Ꙧ樝㮞凂䟭혛䝘᳍턳॑ᵓ㑕凝췏㸴ᱳ蹥䋌㵇쒺ὑ㡦㌊헿窎굢䜆�꣬馒�욝띻䪣矬Ꝕ晃ᇸ糣凜俽槄㵇칵嚔ክ窴꼸饖媉챵햧ō몭꽜쥕歟㌆㟼㵚䡒ණ椷굦볮ꭅ濏꫕淦╚䇼䆫鮷୩땫仺�䮸歷괞�햫ﮄ⪴뽵ୖ檊괁㾖햨༓镩냱ᕖ榋ꜵ馸鿷᪵ꣾ蕖驊韹櫒楷괳햣괘﹕듇륺嚬華㵚셗孌ꭑ镃䪴ꊮ�媪궍햦뾮番鏋啚꺪믕퍿쁪婓﯍嚻ￛ햡翙伿畫㏟復햞ﲪ婳ﭕ嚷鿕៉⬌喢៙⪵鋾睖탗蛪떗愺쌕ꦭ轕땗덺嚖翎⪴髸퉍흞闪됷굍馶껴喭럕㪴㉣淺麭ꎪ⧕뺓൵ᷳ횭벘콙毪헕땷攚婻㉍혩ꭀ䳏㚊櫔즨핫쓎蚼쵕됏晚죲蚇牣赟骴욫ﵦ䲘줳䓟枫䙌Ი⤵幩췧ᙍ景펖궤싉⿺쥰䘹鳴鳆꠷教캳帛ᜭ㼽她힜ᕔϯ옧�뻆耇൓쎕㗵辦숶ほ䴦엔�晆⍈㕓䒡隨췏嫩ꟻᲬ낚㍃á⣍ꨑ㦽떜桲ໆ藍렃㟠䒧烦쫆㦡됻ฐ苠苟ꄒ鯚迃๖�ꖡpﰗ钖픈᳞孎됹蝤쉖封寰≑答쫁ᖡ됻ถ苠髟ꄒ鯚⧃蜫䛐耸縋䨛檄๯괧�䎰⸀淸ᄩ붪簹雐�܉셰䝯傉췭룡䎕瘻⽨쀜뼅┽땂蜷噣ꇙ炃ᜀ໼࢔�踜㥚恴躇ǂ刻吢獻戸탥ᶑᘾﾂ┱땂蜷囃Ἆ䎳⸀鷸ᄨ붪᰹犲쓨鴎΅ꙷꡄ쁰ꇊ㬳ᅴ�ኅ�쎛⬾⺇탬㡕஀坾葊潪笎Წ늺㝃á⣝ꨑ㦽달ໆ藝렃矠䒧냦쫃㮡ฐ苠菟ꄒ鯚ꙃ䎕瘏⧨쀜뼅┧땂蜷嘭㴎ꇙ炗ᜀ廼࢔�㘜㥚拴�ǂ卻吢獻杘탥ᶛ蕒렃꟠≒答塳쪐紎΄ꇷꡄ쪰ꇊ㬏ᗴ�ኗ�쎛⬊뺇탬㡏஀㽾葊潪ᤎ๖�뾡pﰗ链픈᳞墖蝧숁封߰≐答塳耰؝܊셰䠟傉췭빡쎕癀␘쀜缅┐땂蜷嘹茎⇘㡍஀᩾䈥㞵馇๖堰耸︋䩠檄๯囩茎懙炈ᜀ⇼࢔�ꘜ㥘愌ꆇǂ劇吢獻梘ュᶔআ瀇῁襆懍閜ッᡶᰮ׀㡿䈥㞵ㆇ๖�葡pﰗ鐑픈᳞奆谹蝠슑封䟰≒答ᡳ鈰䘝܉셰䔟傉췭衡쎕瘨ⴘ쀜缅┴땂蜷噁ꌎ⸀鿸≐答ৰ谻ฑ苠蘿ꄒ鯚ὃ蜫嘰耸︋䩘檄๯괽옜쎲슧封㿰䒥탦쫝叡ᡶᰧ׀᱿䈥㞵⺇๖�뱡pﰗ铱픈᳞夺谹蝧숉封⟰≐答脰㸝ณ苠᧿䈥㞵皇๖놟䓃á⤓ꨑ㦽놴顲່蒓렃俠䒢탦쫒ቡ䰻ถ苠餿ꄒ鯚ୃ蜫䔰耸︋䨔檄๯嘩匎懘炪ᜀꧼ࢔�騜㥙敌榇ǂ冧吢獻扨ュᶍ஦瀇鿁襎ꇍ閱瓃䡶ท苠亟傉췭醡䎕㬺슸封巰葊潪Ἆ㥘䌰耸︋䨌檄๯寯찹蝠슙封柰≒答桳錰昝܉셰䖟傉췭膡쎕瘬⶘쀜缅┶땂莍쏬綔ᖡ瞸䛳㳾ﲢꄼ亜㟎⾶縁䕥쉟䩬䂹䨣鋤匾竟쬺⩌躶瓷篆鴽黱磎杏Ꞽ�᧓粼❏ᯎ糊眍ﶗ窥欺ᆙ鍁˗켗櫭舅媁犁힁砨జ�陸㬚↼쀜％䨍㲐糩ᶃ୪瀇꿁्螒㶟떝⸀濸艑佧寧僬㡇஀ᵾ遊ﰼ쎬甎΅ꗗ줄쿃캞軰pﰗ⡷돰瘝➨쀜뼅┞Ṉ홴蝣싺封艓佧絧硶㡗஀믾ₔ폙⻹밻ᰧ׀㷿遊ﰼ轼᨝܈셰䁯鈉龇鴽�ꆡpﰗ钆礠��ᶐ៞ﾂ┾Ṉ빴໏ࠟ瀇￁ኀ༤笿㼺蝠蔏렃翠ै螒㶟ᾝ䎲⸀跸䄨Ꭓᆳ㐻ถ苠食␒㼏㩻댛ፃá⡍돰뎧㬉ᔴ�ኔ༤笿鬺䎲⸀췸䄨Ꭓᦳꐻ܈셰ꅏ줄쿃캞瘔⹨쀜뼅┹Ṉ㙴蝧숖封寰艐佧୧㡈஀䟾ₔ폙ᇹ됻ด苠鋟␒㼏㩻뉛⭃á⢭돰뎧㬕ᚴ�ኚ༤笿嬺䎳⸀淸䄨Ꭓඳ됻ต苠雟␒㼏㩻닛㭃á⣭돰뎧㬝឴�ኞ༤笿�䎳⸀᷸䄨Ꭓγ琻ด苠釟␒㼏㩻눻쟃ǂ꘿줄쿃캞�鎡pﰗ鑎礠��ᶉ଺瀇ौ螒㶟鶝ꇙ炋ᜀ⻼ₔ폙藙먝܊셰䫯鈉龇鴽�鮡pﰗ鑮礠��ᶍ஺瀇ॎ螒㶟�ꇙ炇ᜀỼₔ폙菙稝܊셰䧯鈉龇鴽�鞡pﰗ鑞礠��ᶋ୺瀇्螒㶟붝⇙㡕஀⩾䠥縞瓶늦ὃá⡽돰뎧㬏ᗴ�ኗ༤笿ךּ䎲⸀ﷸ䄨Ꭓᾳท苠鿟␒㼏㩻돻Ãá⠃돰玧㬀ᐌ㾂ነ༤笿ܺ쎲⸀菸䄨Ꭓၳꐻ܉셰ꍏ줄쿃캞瘴Ⱈ쀜缅┰Ṉ๴蝦숡封蟰艐佧ყᡶᰪ׀⡿䠥縞瓶攎憇ǂ冇柡瘰⸘쀜缅┸Ṉ๴蝧숑封䟰艐佧ࣧᡶᰩ׀⑿䠥縞瓶撎冇ǂ兇柡瘨ⴘ쀜缅┴Ṉ꫗뎧⬫ዺ卆凊艿䯬뗰㎧⧅劧롞폐檩㾝ắ灬싾뱽㎧폞賩瓷篆鴽黱磎杏糴캌䨛秲﹃ﶟ鴽毧ꬩ뭳ﳙ꧹㫳춳簐昖씮�溜㧥蝋弰耸︋詼땋蜗꾳㧚柌ևǂ倗꩜㢽놜塴ເ蔋렃⿠뢤答틑Ⅱⰻฒ苠袿勢짭ꚡ쎝瘢䋸耸︋ᐗ檗ฯ⶧븝蝠싅封៰屓붪ﰸ諰쎝癢≘쀜缅씉�쎋䬩▇냬㡔஀勾䮊឵鎇ຖ�䯡á剟꩜㢽ｼ鶲韃郬ᰡ׀茿勢역룡䎥㬆ጬ뾂൘蜻岰耸︋該땋蜗⾣㧙本ᖇǂ偗꩜㢽넜塴ແ蔫렃꿠뢤答㡱ꋼ쎝癊䫸耸︋ᑗ檗ฯ⊇๶녟⫃á⢫픮ᱞ밎誰嘝܋셰䵟ꥱ쾰懒㬵ᆬ뾂懅ꖏ᫃㡚஀퟾霔⽪묎랞ᶚ૖瀇忁煋냢�๶�鵡pﰗᑵ檗ฯ쾙㧙掬ǂ受꩜㢽祬컖㵡氻ฐ苠膿勢역瘳ᬎ懘炣ᜀ跼霔⽪뚞�່蒛렃濠뢢答塱俳蜻妰耸︋試땋蜗ｕ现쳘嬎΄ꅯ咸煻㭷ⶇ냬㡕஀图䮊឵貇�氹蝥쉭封런屑붪ⰸ璱웘餎ǂ⤳픮ᱞ㴖즐�΅ꝯ咸煻ﾘ鶄盃�ᰡ׀ݿꗅ诚鳃癪㬎懘炧ᜀ鷼霔⽪㌎�蝤쉝封矰屑붪ꐸ뙗�໅ࣟ瀇￁懅╊蜻�띡pﰗᓝ檗ฯ⬓㧚曬㶇ǂ僷꩜㢽ꮌ螰܊셰䯟ꥱ꘰鶼廃�ᰧ׀὿ꗅ诚ꣃ癲﬎懘炿ᜀ﷼霔⽪쌎댟�໏萇렃ῠ뢠答ᡱ聰ฝ܊셰䠿ꥱ䠰㧛搜䎇ǂ儏꩜㢽矴ᳬ넎懃á⦇픮ᱞ蓺᳭댎럃ǂꖿ咸煻激泶븜蝥숣封述屐붪琸支烧ᶄ઎瀇㿁煊탢꒥쎝癑仸耸︋ᑷ檗ฯẝ玵軸踝܉셰䘿ꥱ쇐㬘᜜羂ꇅढ़蜻뷰pﰗ⧯픮ᱞ壚簺໏萧렃鿠뢠答桱�㬄ᒜ羂ꇅㅅ蜻䩰耸︋訩땋蜗䞔ᳬ녎࿃ǂꁿ咸煻鶰࿃烬㡚஀槾䮊឵⚇ຖ�䟡á刿꩜㢽縴컈䟡㡶ᰣ׀೿ꗅ诚⍃蝋噰耸︋詙땋蜗鈏᳭닎㧃á⣧픮ᱞ럞㡴໇藧렃鿠뢧答桱ꃸ쎝癹ꉐᎧUꥱ샐ǒတᾂ뢠彔뺫棒䑯ꊕȗ頋匾韷껹말쩫钩튾彸뱩㒯埞贫闷﯆ꕽ씫썹廜�徱꾪鼔৅貙ꍶ℃㳺ᣎḊʇ躕蝡蕏렃翠ॊ螑綟龥쎲⸀℩꾳㱴䰻ฐ苠脿−㼏䫻뀧柃ǂꌿ좄쿃튾�ꉡpﰗ钉礐�㩗ᶑद瀇鿁ॄ螑綟鎥懘炲ᜀ짼႔埙餺ꘝ܈셰䊟鄉龇ꕽ�ꩡpﰗ钩礐�㩗ᶕদ瀇鿁ॆ螑綟펥懘為ᜀ႔埙鴺툝΅厧柡楟㬺슸封巰衊ﰼ⯬�虡pﰗ鐙礐�㩗ᶃ੦瀇鿁ॉ螑綟㎥懙炖ᜀ姼႔埙謺昝܋셰䶟鄉龇ꕽ�蹡pﰗ鐹礐�㩗ᶇ૦瀇鿁ो螑綟玥懙炞ᜀ秼႔埙輺܋셰侟鄉龇ꕽ�珡á原柡䂰耸︋䨂㲈崫ເ蔋렃⿠蒤쏈뻏藒냬㡈஀⋾衊ﰼ⯬쑝弎܈셰苿−㼏䫻悿얇ǂ北柡癢≘쀜缅┉Ṅ⺕蝡슥封韰䉒彧勩㡒஀韾႔埙◺搻܈셰ꃏ좄쿃튾瘌♘쀜缅┙Ṅ⺕蝣싥封韰䉓彧狩塶ᰡ׀տ䐥縞闶悮閇ǂ剗柡癊䫸耸︋鑗礐�練㬕ኬ뾂ኊ༢﬿坊쎱⸀꯸℩꾳㕴갻ฑ苠蚿−㼏䫻냗ퟃǂꚿ좄쿃튾�굡pﰗ钵礐�멗ᶖ৖瀇忁े螑綟懘炽ᜀ႔埙麺㘝܈셰䃟鄉龇ꕽ�ꍡpﰗ钍礐�멗ᶑश瀇�ॄ螑綟鮥懘炳ᜀ췼႔埙馺똝܈셰䋟鄉龇ꕽ�ꭡpﰗ钭礐�멗ᶕশ瀇�ॆ螑綟�⇘㡓஀♾䐥縞闶뉦盃á⧛돰璯㬻წ뾂ኃ༢﬿睊쎰⸀㯸℩꾳❴ฒ苠访−㼏䫻녷㟃ǂꆿ좄쿃튾�띡pﰗ铝礐�멗ᶛࣶ瀇�ृ螑綟箥懘炯ᜀ뷼႔埙鞺܉셰䟟鄉龇ꕽ�뽡pﰗ铽礐�멗ᶟࠎ瀇㿁ी螑綟ޥ炠ᜀ菼႔屹뺫퇒꿂㢍襈Ꝿ贫츾ḧꂸⱹ톹༾༱�냼띜鱞괟鹯몇殝㓣為홂볺⺖寑蒅뾬灳漏鈾鴐釠箓�텮뫥灕멮ಸ럪᣼ⳳ鸡휣ṁ뼱秇犴酼扅⟆賄衏뼙옽筥缌챞秸拓Ᶎ賅ᙯ븳챙៸왣ᢿ�ᦉ쓯澬纹䣮璸惽야활녟ꗀ诣⸅輝嗹曌퇾镭շ绅�⠱嵉鍺곻踼揈⷇形ﮖﷵ฼﷟荾響얇ᇰ༦ﮱ癸᥸ൽ罠펖쐤ຼ쨫옞㻻Ờ㽔뗿㞞⾆⽽嫷忇諒묵逼遲謵ៗ�뻦쪐믺흄廣쎟�㣨鞬ㅪ�៰鹏畒鯔낪ộय़쩕縼뵛庪쌳ꩫ䰏�들ᠪ憨봞ຫꪙ릈㙿⫰꽕⦘鬋벛왬铵辏嵐鉢螗ꝇ亹㹄乇鼣紛ቾ丿ᦌ鴗癧⒌힋龉ϻꦶ훜ᴹ岛办罙ᨇច콽讅ඏ縗핌꽓᪫뚪ᯙゞ뿌ﰺ랶㧫鹿邗颜쬷劷䋓鍠ᝂ୞鋭␊棵䡜Ἕ銯캋鼯팸ፌ쌴㔟嗷꬧푤踘ὡ뤞햹図ꩂ凗粕缴䊁益啉㤠籺뫁颌ど淜⡚貺⹊乣㰷쾧䂌겲垩缧鮁묕糪鮁亢햸䁬泘뾏挅◎㜮뫼﷋⿞켩ሣ팈揉乙ყ揑︬ੂ枾≳὿쿎违犓✹鬘踡튱獥윎賘᳋ᓗ韰镽泥꾻㇤㨶弮윮둘㲁誤掙慫�攜嘟病⼒鉛阸夥孮휿왥ḕ沟䯷ﮯ︓ﱝ閷Պ⓾䩝밆俭啵�뻭ﾇ坶샱ﮥ瑓剜אַ�챈搾꛶챇ꏽ忿䟭㤿찏鏨秣㲠앏坴�믡݀ꐟ陵녠쇟屬깴Ꙩ�띾쾂᫽抓掎燑�ữ융슱䣦郶쯺�狯蝚མṾ꺿㽴䷯민ꊖ殁Ά靉ϻﻱ美瞗챏⯱ﭲ䏑�龅얆῿这峲꼅圼쯑᫶ῲ髴龜諙㏷쒪콬루⹀돛뼺韷瀣馋瑧왿팥ڱ鿵Ẽ범ﳓ䲞泾ꝸ踭앭邮膷筹俕᭹砬긥鞐볎�티躭盝鰼ﻳ鼆柱죞帘�쿥鍹힧㧱᭱뜲㙵蛜�㶇齱湦沭侸셟︹犕か롬갥▸리좿稗멪盤佟누⎮衟븹을⫽辄헐畔柨똞믕痪齕㯞绋쥛맷篤兢ﰟ렧㤯⟖㹲꭯옚勩ޣ�承韾修⪉뾻ꠇ絲⎿쮨�஍ﵤ报ﹼ陲帘뾂◿㰺㻺䉷❳㥼쾼⾝㜾睾闐峝畵ꝿ⾕뛺묛ﾤ릗ﻄ⇮녠岟ᦾ乒�乒첩蠲�ᯧ魀緟３鯮矸쓟﮿︦㟝覾ﱍ澻縮췷帍﮿鿙讜흦⁸�芿Ᾱ㱽檐젲䌌ꥒ껎⳿챟풹ᵏ宎吹蝠슊封⯰剒냦쫋⊡吻ฒ苠襟䪒㞵▇๖�늡pﰗ铊꩔㦽뚌ꡲ໌葕렃埠꒡ꇍ間ᕃ꡶ᰪ׀⪿锥潪贎Წ늪㕃á⣕咩㣛毈�䲾珙쭸尕㺿鴭癷ឿ캯뻗찍都ꊮ⻣�⯕嗪孕榽翾㪋눪巻﹀竾흎㚎ㄽ풿걵霗Ȗ밹₷㟟똺藨䞟走읟꿆뇗汵㫼縶鬝痻텬綟笝�詝�粱㤭싩鍘晉㈘鷋ﾯ갦ເ蔕렃埠貤�쎋쬮﷯좪锎΄ꉗꖌ诚﫷扔쪇ǂ匫勆역둡呶蝦숪封꯰왐쇅㏶嗱ꇘ炪ᜀ꫼놔答끱볽啩꡶ᰦ׀ᪿⱥ㛕쏚痋귬硗⬝涽掯Ⱶ屺꥽峙拇ො岹훇柆㌳쯨䁽≼蚦⥊좗䧗ﶱ礘扉퉼팻絫毝狣﮵깇讦�朥맷糜뼱뺻힒≀貧�틹ۏ�廬㦣ꮭﴫ꫌䞜繾鞍겯볔閇�୳龈룹㦹뎭훬嚲�겿捭廻癈⧧꣕⟇ᷫࣃ噿鼛躁누۾緬Ꮺ撱��狟踻蠦禯兿Ḽﾏ㧫䪟ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栂㔁זĀ︃㔑זȁ︃⌑v︂㨑≖Ȁ䚖਀tᐁǶ㘕㔁זȀ︃䨑ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栂㔁זĀ︃㔑זȁ︃⌑v︂㨑≖Ȁ䚖਀tᐁǶ㘕㔁זȀ︃䨑ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栂㔁זĀ︃㔑זȁ︃⌑v︂㨑≖Ȁ䚖਀tᐁǶ㘕㔁זȀ︃䨑ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栂㔁זĀ︃㔑זȁ︃⌑v︂㨑≖Ȁ䚖਀tᐁǶ㘕㔁זȀ︃脑ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃㔁זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ⌆v䀁⌋Ŷ줂⌅ɶꔃ㨆᭖Ȁ䚖܀ﾔ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕᠁϶혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ혹ă咊
␖ᜁĤ晉
阁ￚ瘡̀Ũ혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ瘣Āୀ瘣ȁ׉瘣̂ڥ嘺阂F鐇ÿ琊 긃ᔗĶ㔀זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ㤆ϖ̀訁Ŕ脀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃㔁זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ⌆v䀁⌋Ŷ줂⌅ɶꔃ㨆᭖Ȁ䚖܀ﾔ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕᠁϶혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ혹ă咊
␖ᜁĤ晉
阁ￚ瘡̀Ũ혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ瘣Āୀ瘣ȁ׉瘣̂ڥ嘺阂F鐇ÿ琊 긃ᔗĶ㔀זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ㤆ϖ̀訁Ŕ脀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃㔁זĀ䀃㔋זȁ줃㔅ז̂ꔃ⌆v䀁⌋Ŷ줂⌅ɶꔃ㨆᭖Ȁ䚖܀ﾔ਀tꀀ᐀϶ឮ㘕᠁϶혵́ୀ혵ą̂׉혵ȅ̃ڥ혹ă咊
▞Dd
√ឬέέ0ҲЂ਀#䄄
ǿ
耀"┚Ђ嗎籮軻⭡䖊㠶⢔혡ÿ⓶ⰰ֗㵀⓮嗎籮軻⭡䖊㠶⢔혡ɇƔ隨T띠:Ⓖ︀�鷭頇攔뛖ở䆘奘엝헏坶崑崿ᵩ堕ᅺ벐뫊냁諚欢䅀偐͉䆒ᡲ郲၁㲐䙅쁀่ࠡ遃舌†븒㧷ᩳ剒ힲ矿㵳齴崊핓멳ꀧꪔ鉭⧈ꂓ몀⭰奟禩⬏뿱偖ꀪ繚풯િ用誝줵咣鏜ꌱ챮ꢟ⿖ꏈೌ兔슓昦쨇퐄㇯ⓞ웡鮹綀莉齩ꤷ폎⤖垓콝믳䲽௾㺈㙎㟲課⥒컺爐谮寋嵆籸몋繖ﹼ秼፵⸿繛噬몇敓漭讑黓滏Ř陞ⷨ贺䡤ᯣ먥쐙僦ラ翬她砒ꜯ၉蓮㬢웅묻ӹ奲ﾞ阶秗컟㗫ꭺ鹠쏘溸皀畳먬零◖⍫옝﷮ꪘ座㕗痨紖︽幹牂��쯵턊䲪祬楶䅲罚ϭ杷刔쟇鼪浘ⅹ蹚曅꫚喓樲윌ྰ岏鎬鵌ꁙ鹊坻刖躽욚嗶蛵ᆪ搸볆ṡ哗꭯妦銒�꘽侪틴௻ک嗦ꂼ賂덄헾蚣犵෧秉ᚷ撺痚牃ᦟﵨ몤׹잎⩿⠐꜂㌽柗쵔夆鞇뛨輸꺎뱻辶곆駻�ﮭ猉콟꯼᪣텞޺덳嫎⧏惦뻵㑹繬䓹輄ྱ䮷逪ꏔ홱꾺ꂾꛌ咅榣뫖赇䇡᫑귛扌㲕㟏嫏䟷៳琨痱䠞뺎놞−ᩦ県᚛⺊銣飋ී量㻫౺ⰱ뗚軡ꯇ׳詮묖잊씅⵫淑颕嫤꭬ㆂꫛ濙ఫ�㔊뮞�뽖�矪囘ꝑ뛬払윮륅犭䘻带壧⹒윿泞꙾爅駸ဖ⟓龈飥훮縜쪶扳矏୺Ⳅ뺒괹ㄷ铏덻扵剸쬮⿺꼾ꜰ쩰뤱ೃ윬쮯曊᷈䠉䂹蕥㼸廙蜪痭휵ꉕ鹸뫍닂ꥥ陨࿥밼禘헜远릮趿㏏細肑秝फ़๾跦죧⑹⸄鼝㌐签잷참ᦋ⼿籦챚듸拍㟆ᦋ拿挗㯆徝㭨揊湅系�ꜱ钔沔এ�뜬嶎糆止휿쁟遲隻턮㹣䬜풯먥੭㛳횼ꔮ鹱⻋繞�䳼㪋髣픹嵸㗖鿳㗌�ᒗ▜撥꣊᥀紳꺲燁훾쾖춹粕镙惲ꔹ靚책ෳ袰ὼ聝⧦ꔩꞚ튨⦖ṭẗ障Ṧ⷏㶽팳⫔뗜跋쇡蕩鿃䡍鬎쉩굟Ậ點勹몑㍡롽�暶⺚㻡ꦩ멦凨첣Ꮄꟓ蛧ⲗ汞뎞밲ﵡ첼뻰箽珍蒏㡿쩵弼괹�붵硫軵㥡笽䧴얽퀙쌺�賭甞�躢灱䲦侤푿㖙뒳籣薜쨋䬻圖陲呥豳髵㡿혛�볼㱣澝핶緭㧍끴掶鶜迯烼緪욙㹷텪㣂璴듚浮�ᴺ럚⸷鴝鷎᤺⺟�厌꜏꽷왞픫ퟩ꾷೯㠚㦥蝃ㄌ쎎醜䘣켘칑侘ㄾ掮웣�츉覤贓擳�꧔篆㎺痃ﮍ杌웙깿麟識ᥦ㠖ⱟ摚掖틥暥㉙ᖜ韋庬쪵팬朚�暵횹鬻渶쬴�뛙ꭵ빙杌軧昝眙笹쬶ힹ뀹뽿홙캃螷鬏㷥᳢댻쟌鎝丧磼듺츳珹쳧⯲ꋝ䁹푿䄢ﲷ輨�띂镮�亴淒曓ᶎꕾ㛍鷒⸾㮨勺戮洆鞶훮㟵箺�Ừ௝덩瓭麯ꏿ妺鷾�班㟗ﮨ믷魍ꩭง菸㐞盰㚝໨뙭ắ㵎䡴㴑�歬戽Ὸ죵凨Ｃ魗껭᤿齽鿉�덫齱燸퐟罦Ꮠ笿佈麰洑෶甽煊洽४紽鿚�둏ﺛ㴗ⷃ枩⣎춥ꌾ콧댹㴝蹷曖퇿꘽鼿噟鲼זּ庒ﵱꋅ稊៱딕꿙틴锥韵ꭋ賨꬯덪쯥꫾ⱗ䉿岯ꓱזּ庛헵嗪ꬵ껿뻍힧ﵾ뵏痺歏ᾳ跪鸛鯕㸶㞧﩯㚷ꓻ뫞ץ涽䑫湧养ﶛ廘�洕嗶﮽垛黵뗝�］曑햿꺽䍿㰟꛰זּ㺰ﴭ澑棫㾳뺎辣坽὏嘿魟孽㷾̈́䍤絳蟺ꞏ퐿繧ꑬ㻍쾯涝쾢殟寧舸ၷ⧍ᇙና钥桪ꀲ䪔掙矮劖嚔㜩쎛鿠ꭊ꫒双ﺦ릏扯盪뻦ᦧ렷⪴槼镩庖뵚좴後虭⽭㊭鬏돻향쓊⪰こ躬ᓜ獖὿⭖໯᮫慃劕갼㬊硦낅핒꫃돺ﱦ懋띕塶풽㳀씧渼嘕�蒺꣕憞꥕塟㝝갸軶ᤰ鹫줷靌嘞玩㳌餗㉩珌蝗ꏕ쌛礪馻�檰添敘࢞枫藎⧕퉳㺼凉਋樸꿮딝럲㪎덲纣魿麣쎿捑狯㫷熪䝑䦝呶䪎䲨凇唜銷ꪣ헿䝩筕凞段⨸隵횣榼ꎎ濞꣠跍詉ꎑ떊呶盞�쇘卑㤻澪䝗꣡뵺彚핇怜暒ᶦ鹪숻ᭇ壖쵇漜㏦凑匉唝�콑㓍猾攜ណ쳪䝂먽凄星樸૶Ｓ軕扺馭۷銨暙鷚篆ꎷ呷䎧�ﵑ㩏쓪䝩甽凎铫굖됒㡺嚯覙畚Ꟍ忕毲䷵괁岺喯忉땫۳ﰳ娷刽ꭈ㜍합更䖼쾫핯婭ﰥꭁ띁榛欋蝹굎룞ꭋ石핫ử読ꯜ蓕듻甪嚿訋啪ǥ隭꠿Ꮥ椏嚰謕㕩뢧떟︚嚨䪅連튗睪㍩ꎭᣕ喭쟾窴겹듥헺嫣圽䳁兛䎫뒕깊喢ꫝ赚ꚭ껕檿쭵媓꩕햮羻櫓叀쵚믻�ꇿ�橿㿵歏�昳黹꫕珼啚럻핖힟짪గꈫ�딗︪嚒흷鞆㪵뉡ᗱ귃喩垏窵隳칖둿嚚䷫廒㞕몴䷫뚭궮핕뒷挺免국ꪞ햣錩疾괝飖妼볏핫矶᪵篠䵚⤲䃖쾫詌퐶ꡪⷉ毯컕별喆࿍媴蟈掆쩲忤뒍梚꯲曆飽㍌�ꭄ䱧顆㔜椩䷍餖濤陦ꓓ즭曂﫴瀯㧉욜㞜妨덥ᯎⵞ㴗礿鱙哗✃峆웛޾厀锍꘵序㛧篂☰푍䛜䡦匣ꄵꡄ쾖ﭚວ곧騜䎰⸀췸ᄨ붪鰹犵왨촎΅ꜷꡄ왰ꇊ㬹Ⴔ�ኂ�쎛嚏ⴎꇘ炥ᜀ雼࢔�东㥛撴嚇ǂ兛吢獻쇸ꇊ㬕ᚴ�ኚ�쎛⬩횇탬㡆஀᭾葊潪✎Ჭ냚孃á⥭ꨑ㦽潼탥ᶖ৚瀇濁襇閸㭃桶ᰯ׀㶿䈥㞵掇๖�莡pﰗ鐎픈᳞媎琹蝠슎封㯰≒答㡳釐㸝ถ苠ㇿ䈥㞵쎇๖댟❃á⢝ꨑ㦽눜ໄ薝렃矠䒦烦쫀㎡琻ฑ苠藟ꄒ鯚㻃蜫嗐耸縋䩗檄๯걻먜䎲⸀�ᄨ붪犲웨�΅ꝷꡄ쎰ꇊ㬻ჴ�ኃ�䎛閦གྷᰩ׀➿䈥㞵ⶇ๖�鞡pﰗ鑞픈᳞娶蝢싞封篰≓答塳鯐初΅劧吢獻捘郥໊葽렃䒡냦쫊ྡต苠韟ꄒ鯚ૃ蜫俐耸縋䨿檄๯嘙ﴎꇘ炿ᜀﻼ࢔�阜㥘柴Ƈǂ倇吢獻摘ュᶀਆ瀇῁襈懍閾䃃ᡶᰤ׀ၿ䈥㞵㦇๖�䴡耸縋┚땂蜷嚙椎レ㡘஀惾葊潪๖�衡pﰗ鐡픈᳞墦హ蝡슡封蟰≒答顳鐰蘝܉셰䘟傉췭鱡쎕瘰⸘쀜缅┸땂蜷嘱쌎懙炄ᜀᇼ࢔�䘜㥙悌醇ǂ則吢獻渘ュᶒॆ瀇῁襅懍閈⣃ᡶᰭ׀㑿䈥㞵䆇๖�Ꮱá傟吢獻濨㬉ᆌ㾂ኆ�䎛⬟ㆇレ㡖஀壾葊潪㴎Ჭ닆ꟃǂꔿꡄ�癓✘쀜缅├땂蜷嘮懘炼ᜀ࢔�㨜㥙枌ইǂ倧吢獻惨ュᶁጾﾂ┙땂蜷噶鼎쎱⸀ᏸᄩ붪됹犱좘錎΄ꉏꡄ틐懊㬒ᙌ㾂ኙ�䎛⬋즇レ㡅஀ᓾ葊潪⤎๖�ꩡpﰗ钩픈᳞妚䰹蝥쉩封꟰≑答桳贰ꘝ܋셰亟傉췭놡쎕癴ᝈ龂襎ꇍ閑㩃렻ǂ䩝檄๯堟령レ㡃஀೾葊潪㥛惌馇ǂ剧吢獻桨ュᶓ०瀇鿁襅ꇍ閁ⳃ顶ᰭ׀㙿䈥趵铃ꅽ렕﹆ꈼ㳼鲡칎똷į敾彅泂륊⍀㺒�㩺䳋Ꜫ뛦왴㩻㷣캞佸뱧㎧폞볩佼츧쨛챼෧靷ꗽ㩺饫䄑힓ᜂժ膂腚腲⣗ᱸ폙᫹밻ᰡ׀෿遊ﰼ荼樝܋셰䶯鈉龇鴽�ⷡá兯柡䝐耸縋䨝㲐곩ໃ蕵렃ퟠҥ쏉黏뫎炎ᜀ矼䄨Ꭓᷳ꡶ᰧ׀ế䠥縞瓶揖慎ǂ叫柡杏白坸耸︋钻礠�陸㬮➼쀜％䨽㲐糩ᶏࠚ瀇濁ी螒㶟ඝꇘ炡ᜀ蛼ₔ폙郙�ท苠㻿䠥縞瓶쾾Ἆ܈셰胿␒㼏㩻怿྇΅䡿鈉龇鴽눟⍃á⢍돰뎧㬑ᘴ�ኘ༤笿ᬺ䎳⸀䷸䄨Ꭓ঳㐻ต苠铟␒㼏㩻늛㍃á⣍돰뎧㬙ࢤ瀇俁ҡ쏉黏ᓎ桶ᰮ׀㦿䠥縞瓶朶ᚇǂ偛柡杏瘋䣸耸︋鑇礠�陸㬑ᒴ�ኒ༤笿嬺䎲⸀그䄨Ꭓᖳ됻ถ苠髟␒㼏㩻덛ᭃá⡭돰뎧㬍ᖴ�ኖ༤笿�䎲⸀䄨Ꭓᶳ됻ท苠黟␒㼏㩻돛݃á⠝돰뎧㬃ᑴ�ኑ༤笿㬺쎲싇封㿰Ҧ쏉黏迎ꇙ炓ᜀ仼ₔ폙觙㨝܋셰䳯鈉龇鴽�计pﰗ鐮礠��ᶅ઺瀇ॊ螒㶟嶝ꇙ炛ᜀ滼ₔ폙跙먝܋셰仯鈉龇鴽�螡pﰗ鐞礠��ᶃ੺瀇ॉ螒㶟㶝ꇙ炗ᜀ廼ₔ폙诙稝܋셰䷯鈉龇鴽�唡耸縋┪Ṉꙴ䎲⸀緸䄨Ꭓླต苠韟␒㼏㩻닻㽃á⣽돰뎧㬟៴�ኟ༤笿ךּ쎳⸀ϸ䄨Ꭓs఻ด苠逿␒㼏㩻눇⃃á⢃돰玧㬐ত瀇俁ң쏉黏㓎ᡶᰬ׀み䠥縞瓶明ↇǂ傇柡瘐⨘쀜缅┨Ṉ๴蝥쉡封蟰艑佧ョᡶᰮ׀㡿䠥縞瓶朎ᆇǂ假柡瘈⤘쀜缅┤Ṉ蹴蝤쉑封䟰艑佧⣧ᡶᰭ׀㑿䠥휞Ɦ隳⯰飼䘒쩓网ꞵ씳ꜩ幒킸꧓鵪꼿氞ﹰ緂Ꞽ�᧓왴㩻㷣캞佸豼ᯎ䍹鿾㷽⥫玫�識릩댺Ⴭᙼ⹦ꗅ쯚䬹릇レ㡟஀糾䮊឵뎇�찹蝧숅封៰屐붪鰸璱쁘଎΅ꐯ咸煻퇸懒㬡ሬ뾂ꇉ鶦⋃㡂஀៾霔⽪꜎ᴭ悾얇ǂ北꩜㢽鶊拃塶ᰢ׀ॿꗅ诚⧃蝋咰耸︋詒땋蜗隓䬎⸀忸屒붪簸닿쎝←쀜㼅ꖸكⰻณ苠貿勢역壡㬍文냬㡜஀狾䮊឵ꎇ�ⰹ蝧숕封埰屐붪᰸璱션⬎΅꒯咸煻ﰸ鶢䫃㡊஀埾霔⽪蜎瘢弎쎱⸀꯸⸨廕ผ悼냧ᶊୖ瀇忁煍냢틏㕡갻ฑ苠蚿勢역轡쎥瘚嫸耸︋ᓗ檗ฯ麻玷髸혝܊셰䭟ꥱ盟欎懙炝ᜀ痼霔⽪餎�갹蝣싵封ퟰ屓붪永홹懎㬽ၬ뾂懅㏣๶�ꍡpﰗᒍ檗ฯ黫玶죘鬎΄ꉯ咸煻㭏䶇냬㡙஀曾䮊឵喇냿�໌葛렃濠뢡答塱矱蜻喰耸︋詖땋蜗뾌㧙敬涇ǂ冷꩜㢽넬�ໆ슙封㏰⸩廕ᘜ椽郧້藛렃濠뢧答顱蓿쎝癶⇘쀜缅씇�쎋檜๶�ꝡpﰗᒝ檗ฯꬳ㧚擬嶇ǂ具꩜㢽垤玶엘�܈셰蛿勢역䩡㬥澇懘炷ᜀ�霔⽪ጎ�蝦숽封屐붪谸悫냧ᶇ૶瀇�煋モ벦쎝癞⟘쀜缅씟�쎋犨๶�뽡pﰗᓽ檗ฯῃ玳쿘܎΄ꀟ咸煻战烩ᶀ਎瀇㿁煈モ�᰹蝤쉃封࿰屑붪ผ쎱⸀蟸⸩廕靖ผ쎳슷封뿰뢥答쁱ᱬ斾⎇ǂ傏꩜㢽⽴葰踝܊셰䨿ꥱꗐ鶤凃㡎஀矾霔⽪鴎딞ᶎ঎瀇㿁煆탢틁ᣡ᰻ท苠鱿勢역嶡㬉炽ᜀ⸩廕�㩘콼✎΄ꂟ咸煻奨컜ӡ鰻ด苠鉿勢역䖡㬱鎇烬㡊஀⧾䮊឵钇东쎱숏封翰뢠答桱냶쎝婰耸︋詩땋蜗阦꜎⸀㿸屒붪㐸졾癇⌸쀜％씌�䎋䬣㎇烬㡖஀姾䮊឵྇츜쎲⸀⸨廕�璷윸΅ꞟ咸煻鶠秃偶Ꞣ尓嗰焀탢틀⌁რฐ苠ꀟ咸ꭟ튾潨䁄间អ市쯰㻺聯킮殹꧊ດ뻱磒楟꾼�ᩗ⯯욕䫻緣鞥⯯秅�籞マ뇡꩟ᒯ얟餉ᆌ盧Σ﨡츼ਘ蜞縂闶憎侇΅䩿鄉龇ꕽ늟磃á⧣돰璯㬼၌㾂ኁ༢﬿❊쎰쉧封㿰蒣쏈뻏쿒懘炢ᜀ觼႔埙鄺☝܉셰䒟鄉龇ꕽ�뉡pﰗ铉礐�㩗ᶙࢦ瀇鿁ू螑綟厥懘炪ᜀꧼ႔埙锺ꘝ܉셰䚟鄉龇ꕽ�멡pﰗ铩礐�㩗ᶝ藒렃꟠䉓彧㩩렻ǂ䩝㲈甫懙炆ᜀ᧼႔埙茺昝܊셰䦟鄉龇ꕽ�陡pﰗ鑙礐�㩗ᶋ୦瀇鿁्螑綟뎥懙炎ᜀ㧼႔埙蜺܊셰䮟鄉龇ꕽ�鹡pﰗ鑹礐�㩗ᶏ௦瀇鿁ॏ螑綟⸀鿸䉓彧냬㡀஀˾衊ﰼ⯬쁝଎΅ꐯ좄쿃튾䢰耸︋䨢㲈崫ໄ࡟瀇￁ኂ༢﬿뽊蝠싅封៰䉓彧择塶ᰢ׀ॿ䐥縞闶愮ꖇǂ劗柡癒勸耸︋钗礐�練㬥ࡤ瀇쿁蒠쏈뻏೒塶ᰦ׀᥿䐥縞闶挮ǂ厗柡癲⅘쀜缅┅Ṅ꺕蝠슕封埰䉒彧䫩㡊஀埾႔埙ᗺ갻ฒ苠調−㼏䫻녗櫃á⦫돰璯㬵ᆬ뾂ኆ༢﬿흊쎰싗封뿰蒦쏈뻏꿒懙炭ᜀ뗼႔埙隺혝܉셰䝟鄉龇ꕽ�뵡pﰗ铵礐�멗ᶞ࠶瀇�ी螑綟ᮥ懘炣ᜀ跼႔埙醺㘝܉셰䓟鄉龇ꕽ�덡pﰗ铍礐�멗ᶙࢶ瀇�ू螑綟宥懘炫ᜀ근႔埙閺똝܉셰䛟鄉龇ꕽ�匡耸縋┦Ṅ暕쎲⸀�℩꾳㭴ฐ苠莿−㼏䫻끷仃á⤻돰璯㬧ዬ뾂ኋ༢﬿睊쎱숷封뿰蒡쏈뻏濒懘炷ᜀ�႔埙鮺܈셰䏟鄉龇ꕽ�꽡pﰗ钽礐�멗ᶗ৶瀇�े螑綟ﮥ懘炿ᜀ﷼႔埙龺ฝ܈셰䀿鄉龇ꕽ�ꃡpﰗ钃礐ꭜ튾싑겯跨䠸纉檧鋨⯯㺍⟎⬞룱禠뤬㻑ㄏ锏ﳝ岰康ᾜ澭螞鶺屫먴䉰𥳐隼턮蕛겄玿཰蝯㻨႒䮑鏷ջ㛣滞喺湰뢺ﲷℬ⎞䇗ㄞ잿屹듬籲频䗱왢쐧侌ᦈ㶿旆౻广ㅹ폣왢얧澌㌖妾挗뿆㌘觞계륯롈ﵴ籠峅忖삱֋ᴮ憐챕﹦淑垕矬씅靾㇨䤨穝ﮓ㲬좎읣戭陟㳽�绽쪃�蟱☑訏뇡磻Ṷ磲紙怍陿ⓓ별⯫Ị﯆�吞＿麵蘷累읚絟㗹㲻쎐쳺㗩曆ퟣꔗﷱ邾響޻䓷啞鿶嗃갸檗㳶众办푵ꪛ�줞忦唉㳊孾ꪽ㍞毃ྪ啌⪴ꠘṡꮽ餎袪羹唪颯଩榛鯫沼辔↏拹鞒䞇릧䑎䜾⍎ᮟ繽㼒豎᜙枝豶謤觗ﮟ똃�㧖יִ鯿鹜奒ݿ壮藴紗⇏藫辋ᜍ䱾叕ꮯꨚ�鸛쳵㪿巼뛰缹鞞鲐㞘럋퍒㑂惬䊓帗઒屨ᵈ꼟讒⿎㢟䳓㐓ῃ❕撫ᣔ憎ḟ墹맣쥖糳䋳힪镑㑼腿ᝂ䧺⁕稹셼貺榘�婭먨䪌挮㝎Ꜽ賏뉀ꦬ❗腿ᖛ腼ꊛ롎法�转ֿ칣⸥ﰷ쮺�⧸⏏쐒ࣱ짓奣턐Ᵽ䋾븊獧缢츟�鎏㥲츧ᣮ↛놎旒๳�쮌挜ퟱ林緰믹㘱⸺⹟壇膴ꐼ馊正啡᳜ὥ앖ት嬯㢒▖湙㽛旗ᗆ鼞꽋ᏻ훾巷럼䪕긅ﻭ崤ي畏확螾盿ꗀ叻屴⹒ᏻ䣚㻌䞦﷌ﾣ㽇༹ꁹ似瓅뉗䂻ῷ徤痥悖�泶Ꙝ瓧梮뾦络芷臏ﷱ錚蹢텣靱㔞뇇敖㗋婲墇縏뼞璮䈿ﱍ隻膢뭫䤟ﮗ�⏷軾靿佷㨫狮퇻藘蚟ￅ�՜㲯텗캚�ꨳ泄䂸�㪳侗⏬ੰ㳲误枙�翥◆뇓＆벟鐞펼黼﹌硬⶧涎껅랐禁핻祏Ⱋ╸邮캗얼귒�㱶۾�ᣈ瑞秏֓꟱焹㈛疷�嚆蟜焽暟굮롬彏㧁闾䭲泱▸뢬갥뾹㇈៪轺櫣豶심忧я꺲弣㦈䒾ﷇ霪蓭킏哕ṧ햶啵�쬻孾扻ὑ鷼⟴⾸혹㨧狮漾᪫ꍒ爇翙鵢ﻲ襏묪޿犨뽽ꜣꣳ鷋跟搋ꗽ籢狾ᢖ艞﾿㨥屮眾⹂珯ࠧ糯밹鷏ꜯᯫ㻱縷큷�畜罵閧옯狷珯﫣᮶꒻響쒹怡龱ﵜ뻯则ꕎ勜ꥎ㋌�䀛�፽�뿄⛻�뻯羉䷷민⹯ꗍ෧뽞梨�鲟暋翗磶뿚릂쐟緳逼㉪ೈ剃캩ﾮ弬만俔踝㥛恔誇ǂ别ꥒ쮰ꇊ㬢ቔ徂銉땊蜷嘥锎ꇘ炲ᜀ쫼咔붪谹状첨唎΄ꅗ劤췭鎡䎕瘕⪨쀜뼅┪檕๯겍ꨜ䎲⸀헸ꤨ�져ཫ뻛�硳ᗋ뽜Ḿⷣ矵뽶꼗ퟎ඾﷌颐껷헞啕뵛﹩譿⨺﮲䁝꯾ﻴ乺軗㴶뼱痔ឬ�ᛷ㤂랼�㫧龅烯徍웇掯ퟣ�痸ﱬ㘺ᵾﮛ汵鿑ᵽꕻ巟뇞⵼痂壬䦓ᡦ防쯪꾝鳿⛯사ᔎ΅ꑗꖌ诚⻃꫽່蒕렃埠貢�莋哺蝢싊封⯰왓懅盷晔⪇ǂ傫勆역�ꪡpﰗ钪咱煻ﶰ榼癕⚨쀜뼅攚픬ึ�쯃垭ᵸ봫꽭䝣痱稬퉜緰�읜�뤍읜웖౧㟨痨㏨緋籀꘢䪆霩퟈녉᣽쑹滵䧪籢⿒㯴毓�땲䟻ꚮ鞋◟�ㅼ뮿銾䃗Ꜣᦌ律쿒帆᧲ꍞ괹⮫쳽鲪繇赾꾗풬螼몕㳜珥蠋烈嶸맮괹䇖달ꁖ뿞涬ﭣ䡞픩잨쌝缈᭖膟횎ӯﺲ넓텤ꋫ쟘�㭲⚎꿨罹㱑輞࿿鼹#
œD䀀￱DЌ挊CNormální䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅX䀁
X挊CNadpis 1
␆ጁ᐀㲤䀀&࠵䎁⁊䬀⁈伀Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡 T䀂
T挊CNadpis 2␃؃Ĥ옍렁đ萑ȷ♀态㞄愂̤䩏䩑䩡T䀃
TЌ挊CNadpis 3␆ጁ᐀㲤䀀Ȧ࠵䎁ᩊ伀Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡L䀄
L挊CNadpis 4␃؃Ĥ옍렁đ♀愃̤䩏䩑䩡V䀇
V挊CNadpis 7␃؃Ĥ옍鼁؃♀愆̤࠵侁Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡V䀈
V挊CNadpis 8␃؁Ĥ옍鼁؃♀愇Ĥ࠵侁Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡J䁁￲¡JԌStandardní písmo odstavceZ䁩￳³ZԌNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0k￴Á0ԀBez seznamuT䁂
òT挊CZákladní text,b␃ഃ׆Āཱྀ愀̤䩏䩑䩡v䁃
Ăv挊CZákladní text odsazený$␃ഃ׆Āᆸᄁ㞄㔂$␷㠀$⑈怀㞄愂̤䩏䩑䩡R䁐
ĒR挊CZákladní text 2␱㔀$␷㠀$⑈࠶憁ᑊ^䁑
Ģ^挊CZákladní text 3␃ഁ׆Āᆸ愁Ĥ࠵侁Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡4䀠
IJ4Ќ挊CZápatí
옍렂瀑ģ2䀩¢Ł2Ќ挊C
Číslo stránkyT俾
ŒT挊CBody Text 2␃ᄃ얄㄂$␵㜀$␸䠀$葠˅②䩡N俾
ŢN挊C	Normální~搒ä
␪㔁$␷㤀Ʉ䩃䩡䡴ЁŠ俾
ŲŠ挊CZákladní text odsazený_IMP)␃ᄃ쒄ሂĀ⨀Ĥ␵㜀$␸㤀Ʉ䠀$葠˄②࠵侁Ɋ儀Ɋ尀脈䩞F俾
ƂF挊C
Import 0 Char搒Ġ
␪㄁$䡴Ё^䁒
ƒ^挊CZákladní text odsazený 2萏ě搒Ǡ
ꐔx葞ěŖw³ƣŖ挊CBarevná tabulka 2Õ嘺혓0ÿÿఀ
ÿÿÿ樀◖횅ÿ蘀ࣖ＀횇쀊샀＀￿Ā樀ᣖ횅ÿ蘀ࣖ＀홪İ耀ࣖČ횅ÿ蘀ࣖ＀횇耊＀￿Ā樀ᣖࠀ횅ÿ蘀ࣖ＀횇＊ÿ＀￿Ѐ@쪅Ў㔀Ĉ࠶封Ĉ࡝蔁ᯊ
࠵㘁Ĉ⩂專Ĉ࡝态ࡊ瀀ｨ￿蔀໊ࠀ࠵㘁࡜崁D䁞
ƲD挊CNormální (web)
ꐓdꐔd䩡L䀝
ǂLČ挊CText pozn. pod čarou䩃䩡`䁓
ǒ`Ќ挊CZákladní text odsazený 3萏ěꐔx葞ě䩃䩡b俾
b挊CNovelizační bod%␃ԃĤ␆ਁ&䘋!옍匁ꐓǠꐔx②䩡H䀦¢DZHČ挊CZnačka pozn. pod čarou⩈
rš³ȃr挊CMřížka tabulky7嘺"혓0ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
 8俾ñȒ8⒜ZStyl2!옍ćཱྀ
䩏䩑H䂙
ȢHČ圻þText bubliny"䩃䩏䩑䩞䩡ⴛ⵽쐸⽻
ÇýĺĽ⽻爀
￿￿!NOˊՇՈ՜գդ׊׋؞ࡇতઋ୸౯൉ྻ჉፹ᓜᗑᙛᜭ᫫ᯎᵒὐ‎⇢⒨⒩⒯⒰☢✀✁✷➡⢺⧑⨳⪔⫛⬱⬲⭘⭙ⰇⳖⳗⴟⴠⴲⶁⶂⶓⶔ⹋⼎⿐ㄬㄭㅬㅭ㊰㕄㘥㠢㰎㰖㺆㻳䁪䁫䈤䈬䍾䍿䎚䎛䘰䝂䢏䢗䤥䬣䬤䰡䰢䱁䱥䱦伛僎像僾僿処匎匏匬匭呔唨唩啙嚩因囡埂墐墑墨妝妦尳嶱嶲巉巊庡慥拭拮挠挡搂撕撖撷撸椰槜槥檋檌櫍氁氊沈溹溺滛漳燓燔燝犚犛狈狉璾界畔睴睵瞮瞯笰紤紥累紻絇絈絝絥絬絭綄綉綎綏綡綨綯綰緇緌緑緒緓绒翠翡翣翤翭聺腀腪般蕤袜趉轃迯述逫遦邊邿郜郝鏈陯陰雼雽骯骰鬑鬒鬪魍鵧鵰鷖鹬黩齲龩龪ꀃꀄꐄꚔꚕꚖꚝꯠꯡ걖걗꾺냢놖놞덖뎆뎇뒡뒢뗰뗱똑롙롚뢶뢷밂밃밌밍뼳삧썞썦쏳쐍쐺쑉쑊쑠쑪쑫쑳쒁쒂쒙쒧쒨쒩씹옛읬익읶쥷쪍쪮쪯챮컞켩콉콰콱퉜퍍퐃퐋픵픶핚홛홝횙������������醴ﱋﴬｑ!
"
)
*
Ȧ
Ύ
ڬ
ޔ
ޕ
ޖ
ޝ
ޞ
ࡼ
ࡽ
ࢊ
ࢋ
ছ
জ
ঝ
শ
ষ
૏
ૐ
૑
ૹ
ૺ
ଊ
ଋ
ଯ
ର
ౠ
ౡ
౫
౬
౻
౼
჈
჉
კ
ლ
ჱ
ჲ
ፎ
ፏ
ፙ
ፚ
፡
።
Ꮧ
Ꮨ
Ꮩ
Ꮳ
Ꮴ
Ᏼ
Ᏽ
ᓞ
ᓟ
ᓩ
ᓪ
ᓺ
ᓻ
ᳺ
ᴝ
ᶈ
Ṓ
ể
₢
₣
₼
₽
∵
∶
∷
≧
≨
≴
≶
⊄
⊅
⑙
⑝
⑩
⑪
⑼
⑽
⢚
⩱
Ⲫ
ⲫ
ⲷ
Ⲹ
ⲿ
Ⳁ
【
㆐
㐎
㔮
㢧
㩪
㩫
㩶
㩷
㩾
㰈
㵠
㻒
㿨
䃊
䋻
䑱
䝷
䠫
䠬
䠳
䠴
䫃
䫄
䫎
䫏
䫞
䫟
䴰
䴱
䴻
䴼
䵋
䵌
中
俩
俪
俴
俵
倂
倃
勢
卿
喤
喥
喯
喰
喾
喿
困
夽
嬛
尭
尮
尼
尽
庽
廜
廞
廲
廳
愝
戙
掌
摷
擊
擌
擡
擣
暉
暊
暙
暚
替
最
朓
朔
棊
棋
棌
棖
棗
棞
棟
櫩
汪
淑
淒
淢
淣
濈
焞
焟
焠
焴
焵
猰
猱
玂
琖
璹
瓰
甤
畏
痎
痦
痧
祓
竮
端
笂
笃
米
籴
粈
粉
縿
繀
繏
繐
罀
罁
网
罒
翀
翁
翔
翕
翖
胛
膱
蓎
蘘
蛩
褕
躮
銀
鍿
钍
颦
魜
鰟
齰
ꁤ
ꑢ
ꑣ
ꑲ
ꑳ
ꕨ
ꕩ
ꕸ
ꕹ
ꗑ
ꗒ
ꗝ
ꗞ
ꗥ
ꗦ
Ꝧ
꡺
ꤳ
꫚
걺
귄
귅
귐
귑
귙
귚
꾢
녠
델
둀
딾
띹
띺
랅
랆
랔
랖
랳
략
럀
럂
럐
럑
뤩
뤪
뤽
뤾
륐
륑
몓
몔
몠
몡
몯
몰
묕
묖
묢
묣
묱
묲
밬
밭
밸
밹
뱋
뱌
붿
샥
샦
샱
샲
섁
섂
쉉
쉊
쉋
쉖
쉗
쉥
쉦
쐑
쐒
쐝
쐞
쐬
쐭
씉
위
윅
윓
윔
줷
줸
쥃
쥄
짺
짻
쨆
쨇
쨖
쨗
췺
췻
츆
츇
츖
츗
컲
컳
컾
컿
켎
켐
콒
콓
콞
콟
콮
콯
쾰
쾱
쾼
쾽
쿌
쿍
킩
킪
킵
킶
탆
탇
퉸
퉹
튄
튅
튕
튖
풓
핏
핐
�
�
�



























































見
廓
猪
益
都
﨧
ﺆ
ﺇ
ﺒ
ﺓ
ﺢ
ﺣ
 ǘ̼͈͉͙̽͘ҎҏҚқҪҫӕӖӢӣӲӳۥ࢙࢘ࢤࢥউঊকখথদ੼ஂஃஎஏட஠๣ຑ၉ᆸ዆ᔊᔋᔛᔜᘳᘴᙄᙆᢀᦇᦈᦘᦙᨹᨺᩊᩋ᱇᱈᱓᱔ᱜᱝ↓↔↟↠↹↺┲┳┾┿╗╘⡠⡡⡬⡭⢅⢆⨫⨬⨷⨸⩐⩑ⰧⰨⰳⰴⱌⱍⲦⲧⲲⲳⳂⳃⵑ⹎⽬ㄆㄇㄒㄓㄢㄣ㊚㌒㌓㌞㌟㌨㌩㐱㕲㩺㰑㶏㶐㶛㶜㶫㶬㾮䃰䃱䃼䃽䄌䄍䐼䘂䘃䘎䘏䘖䘗䞰䞱䟀䟁䦝䦞䦭䦮䯚䯛䰂䰃䰎䰏䰞䰟䵈䵉䵊䵕䵖䵥䵦䵧儎儏儐儛儜儣儥凥厢善喅喐喑喚喛圝堨壏壐壘壙妥婡嶧廬怯惶慻慼憄憅攦板枀枈枉桯桱沸油況泂淖淗淢淣淫淬溽溾滊滋潄潅潞潟濮濯濹濺瑿璀璊璋畮畯異畱疦疧疸疹痷痸硒硓硼碔碕籋籌籍籎粻粼糋糌繊繋纞纟纪纫纺纻脪脫脵脶腄腅芴芵芿苀苜苝蛐褗褘褣褤褻褼識譙譣譤譲譳賲賳賾賿贜贝赅赆赐赑赟赠趇趈趚趛趢趣躨躩迀鍡镒镓镝镩镵镶開間閚閛閲閷閼閽闏闖闝闞闵闺闿阀阁需頍頎預頑饲馍鯱鼩ꉺꝤꤡ꧍꧎ꨉꩄꩨꪝꪺꪻ궨늨듶똥똦똱똲뙁뙂람랍래랙랠랡롿뢀뢋뢌뢛뢜륭륮륹륺릙릚메멕멠멡멱멲베뺖뻴뻵뼀뼁뼐뼑뿈뿉뿔뿕뿝뿞쌩욱젒젓젞젟젯젰쩻챷챸첃첄첔첕춢춣춮춯춸춹킻ퟂ�������������ﱽ¯ljҏՊִֵׅׄޒझञऱलશ୹୺୻அஆஙசఊఋకఖథద൳൴ඃ඄ජඣ࿬Ⴣ቉ᔑᘋជᤀᨬṮỗỘỢợỲỳύὼᾆᾇᾖᾗῦῧῲῳ  ⊀⏀⏁⏂␔␕╂✨⟑⢫⭃ⱑ⼅⼆⿄⿅⿤⿥⿵⿶〓〔㍩㛷㛸㜐㜑㯕㯖㯦㯧㯻㯼㲲㲳㲴㲵㳋㳌㳖㳗㳦㳧㿸㿹䀃䀄䁉䁊䁋䆞䆟䖲䭯䴓䴔䴾䴿俼俽俾偛停噮噯圄圅圹场坈坉妝妞妟娩娪峰慪搋晕棆樬氀浻澽焀琥琦碪碫秩秪秫稤稥紐羁莥蜂袆裔覿觀訅計譲趇辁逷逸逹遲遳邆邇鋘鋚鎗鎘鎙鎡鎢閆閈闔闕闭问革靪靫鞛鞜鞦鞧鞶鞷韓騀髸黍ꓩꓪꓴꓵꔇꔈꖤꖥꖯꖰꗀꗁꗌꡎꥄꥅꥐꥑꥡꥢꥳꯧꯨ꯹꯺객갞꽪꽫꽶꽷꾈꾉끶끷낉낊난낝낵띩몔뽀쌬왲죖폝핰���������ﱹﾭǦˤ˥˷˸̝̏̐؀؁ابߑߒߝߞ߰߱ࠋ୼୽లళ౜ລညᏣ᚞᝘ᦛᦜᦞ᧘᧢᧣᧱᧲᭖᭗᭡᭢᭲᭳ᱱᱲᲱᲲ᲼Ჽ᳌᳍᷺᷹ᷟᷩ἗Ἐὰάᾈᾉⅆⅇⅈ↊↋↚↛⍼⍽⎸⎹⠄⠅⠆⠴⠵⦖⦗⦘⧔⧕⪌⪍⪎⫂⫃⬏⬐⭖ⰷⰸⰺⰻⱩⱪⵚⵛⵜⵝⵞⵟ⵺⵻⵼⵽⵾⵿ⶏⶐⷊⷦⷧⷨⷩⷹⷺ⸗⸘⻟⼕⽒⽓⽕⽘⽛⽞⽨⽩⽪⽷⽸⽼˜　耀耀˜　耀耀h〇耀耀˜　耀˜　耀h〇耀耀˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜〖耀!˜　耀!˜〗耀!˜〗耀!˜』耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!˜　耀!(〘耀耀(〘耀耀(〘耀耀(〘耀耀(〘耀耀(〘耀耀˜　耀✀˜　耀✀˜•　耀✀˜•　
耀✀˜•　耀✀˜•　耀✀˜•　耀✀˜•　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜
　耀✀˜
　
耀✀˜
　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜
　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜
　
耀✀˜
　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜
　耀✀˜
　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜‪　耀✀˜　耀✀˜【耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜‪　
耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜‪　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀©　耀✀
 ©　耀✀
 ©　耀✀
 ™　耀✀
Ѐ ©　耀✀
 ©　耀✀
 ©　耀✀
 ™　耀✀
Ѐ ©　耀✀
 ©　耀✀
 ©　耀✀
 ™　耀✀
Ѐ ©　耀✀
 ©　耀✀
 ©　耀✀
 ™　耀✀
Ѐ ©　耀✀
 ©　耀✀
 ©　耀✀
 ™　耀✀
Ѐ ˜』耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜‪』耀✀˜‪』耀✀˜　耀✀˜‪　耀✀˜‪』耀✀˜‪　耀✀˜‪　耀✀˜‪　	耀✀˜‪　
耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜‫　耀✀Ƙ‫　郝✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜‣　耀✀˜‣　
耀✀˜‣　耀✀˜‣　耀✀˜‣　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜․　耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜〒耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜․　
耀✀˜․　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜‥　耀✀˜　耀✀©　耀✀
 ©　耀✀
 ™　耀✀
Ѐ ©　耀✀
 ©　耀✀
 ™　耀✀
Ѐ ©　耀✀
 ©　耀✀
 ™　耀✀
Ѐ ©　耀✀
 ©　耀✀
 ™　耀✀
Ѐ ˜　耀✀˜‥　
耀✀˜‥　耀✀˜‥　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜…』耀✀˜』耀✀ಘ　耀✀ಘ　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜…　
耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀ʘ…』�✀ʘ…』
�✀ʘ…』�✀ʘ…』�✀ʘ…』�✀ʘ…』�✀ʘ…』�✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜…』耀✀˜…』耀✀˜』耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜‧』耀✀˜』耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜』耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜‧　
耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜【耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜【耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜』耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜‐　耀✀˜‐　
耀✀˜‐　耀✀˜‐　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀˜　耀✀h〇耀✀h〇耀✀˜』耀≴
˜』耀≴
˜』耀≴
˜【耀≴
h〇耀✀˜　耀⑝
˜　耀⑝
˜　耀⑝
˜』耀⑝
˜』耀⑝
˜』耀⑝
h〇耀✀h〇耀✀˜　耀ⲫ
˜』耀ⲫ
˜』耀ⲫ
˜』耀ⲫ
˜』耀ⲫ
˜』耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜　耀ⲫ
˜　耀ⲫ
˜　耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜　耀ⲫ
˜　耀ⲫ
˜【耀ⲫ
˜　耀ⲫ
˜　耀ⲫ
˜　耀ⲫ
˜　耀ⲫ
˜　耀ⲫ
。耀耀˜　耀䫟
˜　耀䫟
˜　耀䫟
˜　耀䫟
˜　耀䫟
。耀耀。耀耀˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜』耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜』耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜』耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜』耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜　耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜』耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜』耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜　耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
˜【耀中
8〄耀中
8〄耀中
˜　耀繋h〇耀繋h〇耀繋h〇耀繋˜　耀纫˜　耀纫˜　耀纫˜　耀纫˜　耀纫˜　耀纫˜　耀纫˜　耀纫h〇耀繋h〇耀繋h〇耀繋h〇耀繋˜　耀苀˜【耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀©　耀苀
 ©　耀苀
 ©　耀苀
 ™　耀苀
Ѐ ©　耀苀
 ©　耀苀
 ©　耀苀
 ™　耀苀
Ѐ ©　耀苀
 ©　耀苀
 ©　耀苀
 ™　耀苀
Ѐ ©　耀苀
 ©　耀苀
 ©　耀苀
 ™　耀苀
Ѐ ©　耀苀
 ©　耀苀
 ©　耀苀
 ™　耀苀
Ѐ ˜』耀苀˜　耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜』耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜　耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜』耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜【耀苀˜【耀苀˜【耀苀˜【耀苀˜【耀苀˜【耀苀˜【耀苀˜【耀苀˜【耀苀˜【耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜　耀苀˜†　耀苀˜　耀苀˜†　
耀苀˜　耀苀˜†　耀苀˜　耀苀˜†　耀苀˜　耀苀˜†　耀苀˜　耀苀˜†　耀苀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜〒耀耀˜〒耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜【耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜　耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜【耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜【耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜】耀耀˜】耀耀˜】耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜〖耀耀˜〖耀耀˜〖耀耀˜　耀耀˜〗耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀Ā˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜』耀耀˜　耀耀˜　耀耀Ā˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀ಘ　耀耀˜　耀耀ಘ　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀Ĉ˜　耀耀Ĉ˜　耀耀Ĉ˜　耀耀Ĉ˜　耀耀Ā˜　耀耀˜』耀耀˜　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀Ĉಘ　耀耀Āಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀˜　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀˜』耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀Āಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀ಘ　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ〕耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜〕耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀ಘ　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀Ĉ˜　耀耀Ĉ˜　耀耀Ĉ˜　耀耀Ĉ˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜　耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜〡耀耀˜　耀耀䂚〜耀耀䂘〜耀耀€䂘〜耀耀€
　眘ː܀䂚　耀耀䂒　耀耀䂒　耀耀䂚　耀耀笏、〇

ᇨ ݠޫ笍、〇

ကƀ笍、〇
ကĀ䂘〓耀耀Ā䂘〓耀耀
　쯠ː܀!NOˊՇՈ՜գդ׊׋؞ࡇতઋ୸౯൉ྻ჉፹ᓜᗑᙛᜭ᫫ᯎᵒὐ‎⇢⒨⒩⒯⒰☢✀✁✷➡⢺⧑⨳⪔⫛⬱⬲⭘⭙ⰇⳖⳗⴟⴠⴲⶁⶂⶓⶔ⹋⼎⿐ㄬㄭㅬㅭ㊰㕄㘥㠢㰎㰖㺆㻳䁪䁫䈤䈬䍾䍿䎚䎛䘰䝂䢏䢗䤥䬣䬤䰡䰢䱁䱥䱦伛僎像僾僿処匎匏匬匭呔唨唩啙嚩因囡埂墐墑墨妝妦尳嶱嶲巉巊庡慥拭拮挠挡搂撕撖撷撸椰槜槥檋檌櫍氁氊沈溹溺滛漳燓燔燝犚犛狈狉璾界畔睴睵瞮瞯笰紤紥累紻絇絈絝絥絬絭綄綉綎綏綡綨綯綰緇緌緑緒緓绒翠翡翣翤翭聺腀腪般蕤袜趉轃迯述逫遦邊邿郜郝鏈陯陰雼雽骯骰鬑鬒鬪魍鵧鵰鷖鹬黩齲龩龪ꀃꀄꐄꚔꚕꚖꚝꯠꯡ걗꾺냢놖놞덖뎆뎇뒡뒢뗰뗱똑롙롚뢶뢷밂밃밌밍뼳삧썞썦쏳쐍쐺쑉쑊쑠쑪쑫쑳쒁쒂쒙쒧쒨쒩씹옛읬익읶쥷쪍쪮쪯챮컞켩콉콰콱퉜퍍퐃퐋픵픶핚홛홝횙������������醴ﱋﴬｑ!
"
)
*
Ȧ
Ύ
ڬ
ޕ
ޖ
ޝ
ޞ
ࡼ
ࡽ
ࢊ
ࢋ
ছ
জ
ঝ
শ
ষ
૏
ૐ
૑
ૹ
ૺ
ଊ
ଋ
ଯ
ର
ౠ
ౡ
౫
౬
౻
౼
჈
჉
კ
ლ
ჱ
ჲ
ፎ
ፏ
ፙ
ፚ
፡
።
Ꮧ
Ꮨ
Ꮩ
Ꮳ
Ꮴ
Ᏼ
Ᏽ
ᓞ
ᓟ
ᓩ
ᓪ
ᓺ
ᓻ
ᳺ
ᴝ
ᶈ
Ṓ
ể
₢
₣
₼
₽
∵
∶
∷
≧
≨
≴
≶
⊄
⊅
⑙
⑝
⑩
⑪
⑼
⑽
⢚
⩱
Ⲫ
ⲫ
ⲷ
Ⲹ
ⲿ
Ⳁ
【
㆐
㐎
㔮
㢧
㩪
㩫
㩶
㩷
㩾
㰈
㵠
㻒
㿨
䃊
䋻
䑱
䝷
䠫
䠬
䠳
䠴
䫃
䫄
䫎
䫏
䫞
䫟
䴰
䴱
䴻
䴼
䵋
䵌
中
俩
俪
俴
俵
倂
倃
勢
卿
喤
喥
喯
喰
喾
喿
困
夽
嬛
尭
尮
尼
尽
庽
廜
廞
廲
廳
愝
戙
掌
摷
擊
擌
擡
擣
暉
暊
暙
暚
替
最
朓
朔
棊
棋
棌
棖
棗
棞
棟
櫩
汪
淑
淒
淢
淣
濈
焞
焟
焠
焴
焵
猰
猱
玂
琖
璹
瓰
甤
畏
痎
痦
痧
祓
竮
端
笂
笃
米
籴
粈
粉
縿
繀
繏
繐
罀
罁
网
罒
翀
翁
翔
翕
翖
胛
膱
蓎
蘘
蛩
褕
躮
銀
鍿
钍
颦
魜
鰟
齰
ꁤ
ꑢ
ꑣ
ꑲ
ꑳ
ꕨ
ꕩ
ꕸ
ꕹ
ꗑ
ꗒ
ꗝ
ꗞ
ꗥ
ꗦ
Ꝧ
꡺
ꤳ
꫚
걺
귄
귅
귐
귑
귙
귚
꾢
녠
델
둀
딾
띹
띺
랅
랆
랔
랖
랳
략
럀
럂
럐
럑
뤩
뤪
뤽
뤾
륐
륑
몓
몔
몠
몡
몯
몰
묕
묖
묢
묣
묱
묲
밬
밭
밸
밹
뱋
뱌
붿
샥
샦
샱
샲
섁
섂
쉉
쉊
쉋
쉖
쉗
쉥
쉦
쐑
쐒
쐝
쐞
쐬
쐭
씉
위
윅
윓
윔
줷
줸
쥃
쥄
짺
짻
쨆
쨇
쨖
쨗
췺
췻
츆
츇
츖
츗
컲
컳
컾
컿
켎
켐
콒
콓
콞
콟
콮
콯
쾰
쾱
쾼
쾽
쿌
쿍
킩
킪
킵
킶
탆
탇
퉸
퉹
튄
튅
튕
튖
풓
핏
핐
�
�
�



























































見
廓
猪
益
都
﨧
ﺆ
ﺇ
ﺒ
ﺓ
ﺢ
ﺣ
 ǘ̼͈͉͙̽͘ҎҏҚқҪҫӕӖӢӣӲӳۥ࢙࢘ࢤࢥউঊকখথদ੼ஂஃஎஏட஠๣ຑ၉ᆸ዆ᔊᔋᔛᔜᘳᘴᙄᙆᢀᦇᦈᦘᦙᨹᨺᩊᩋ᱇᱈᱓᱔ᱜᱝ↓↔↟↠↹↺┲┳┾┿╗╘⡠⡡⡬⡭⢅⢆⨫⨬⨷⨸⩐⩑ⰧⰨⰳⰴⱌⱍⲦⲧⲲⲳⳂⳃⵑ⹎⽬ㄆㄇㄒㄓㄢㄣ㊚㌒㌓㌞㌟㌨㌩㐱㕲㩺㰑㶏㶐㶛㶜㶫㶬㾮䃰䃱䃼䃽䄌䄍䐼䘂䘃䘎䘏䘖䘗䞰䞱䟀䟁䦝䦞䦭䦮䯚䯛䰂䰃䰎䰏䰞䰟䵈䵉䵊䵕䵖䵥䵦䵧儎儏儐儛儜儣儥凥厢善喅喐喑喚喛圝堨壏壐壘壙妥婡嶧廬怯惶慻慼憄憅攦板枀枈枉桯桱沸油況泂淖淗淢淣淫淬溽溾滊滋潄潅潞潟濮濯濹濺瑿璀璊璋畮畯異畱疦疧疸疹痷痸硒硓硼碔碕籋籌籍籎粻粼糋糌繊繋纞纟纪纫纺纻脪脫脵脶腄腅芴芵芿苀苜苝蛐褗褘褣褤褻褼識譙譣譤譲譳賲賳賾賿贜贝赅赆赐赑赟赠趇趈趚趛趢趣躨躩迀鍡镒镓镝镩镵镶開間閚閛閲閷閼閽闏闖闝闞闵闺闿阀阁需頍頎預頑饲馍鯱鼩ꉺꝤꤡ꧍꧎ꨉꩄꩨꪝꪺꪻ궨늨듶똥똦똱똲뙁뙂람랍래랙랠랡롿뢀뢋뢌뢛뢜륭륮륹륺릙릚메멕멠멡멱멲베뺖뻴뻵뼀뼁뼐뼑뿈뿉뿔뿕뿝뿞쌩욱젒젓젞젟젯젰쩻챷챸첃첄첔첕춢춣춮춯춸춹킻ퟂ��������ﱽ¯ljҏՊִ൴ඃ඄ජඣ࿬ᘋជᤀᨬṮỗὼᾆᾇᾖᾗῦ  ⊀⏀⏁⏂␔␕╂✨⿥⿵⿶〓〔㍩㛷㛸㜐㜑㯕㯼㲲㲳㲴㳌㳖㳗㳦㳧㿸㿹䀃䀄䁉䁊䁋䆞䆟䖲䭯䴓䴔䴾䴿俼俽俾停噮噯圄圅圹场坈坉妝妞妟娩娪峰慪搋晕棆樬氀浻澽焀琥琦碪碫秩秪秫稤訅計譲趇辁逷逸逹遲遳邆邇鋘鋚鎗鎘鎙鎡鎢閆閈闔闕闭问革靪靫鞛鞷韓騀髸黍난낝낵띩ﱹﾭǦˤ߰߱ࠋ୼୽లᏣ᚞᝘ᦛᦜᦞ᧘᭢᭲᭳ᱱᱲᲱ᷺᷹ᷩ἗Ἐὰάᾈᾉⅆⅇⅈ↊↋↚↛⍼⍽⎸⎹⠄⠅⠆⠴⠵⦖⦗⦘⧔⧕⪌⪍⪎⫂⫃⬏⬐⭖ⰷⰸⰺⰻⱩⱪⵚⵛⵜⵝⵞⵟ⵺⵻⵼⵽⵾⵿ⶏⶐⷊⷦⷧⷨⷩⷹⷺ⸗⸘⽓⽼˜　耀耀ƀ䂘　耀耀 ހh〇耀耀 ހ˜　耀ވ˜　耀ހh〇耀耀ހ˜　耀/ހ˜　耀/ހ˜　耀/뀀ހ˜　耀/뀀ހ˜　耀/뀀ހ˜　耀/뀀ހ˜　耀/뀀ހ˜　耀/뀀ހ˜　耀/뀀ހ˜　耀/ހ˜　耀/ހ˜　耀/ހ˜　耀/ހ˜　耀/ ހ˜〖耀/ ހ˜　耀/ ހ˜〗耀/ ހ˜〗耀/ ހ˜』耀/ ހ˜　耀/ ހ˜　耀/ހ˜　耀/ހ˜　耀/ހ˜　耀/ހ˜　耀/ހ˜　耀/ހ˜　耀/ ހ˜　耀/ ހ˜　耀/ ހ˜　耀/ ހ(〘耀耀 ހ(〘耀耀 ހ(〘耀耀 ހ(〘耀耀 ހ(〘耀耀 ހ(〘耀耀 ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜•　耀✌ ހ˜•　
耀✌ ܀˜•　耀✌ ހ˜•　耀✌ ހ˜•　耀✌ ހ˜•　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ƀ˜　耀✌ƀ˜　耀✌ƀ䂘　耀✌䠀ހ䂘　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌倀ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜
　耀✌ހ˜
　
耀✌܀˜
　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌堀ހ˜
　耀✌堀ހ˜　耀✌堀܀˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌ހ˜
　
耀✌ހ˜
　耀✌ހ˜　耀✌ވ˜　耀✌ސ˜　耀✌ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜
　耀✌ހ˜
　耀✌ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜　耀✌堀ހ˜‪　耀✌堀ހ˜　耀✌堀Ā˜【耀✌堀ƀ˜　耀✌ƀ˜　耀✌ވ˜‪　
耀✌ވ˜‪　耀✌ވ䂘　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜‪　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜‪　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜』耀✌ހ˜』耀✌ހ˜』耀✌ހ˜』耀✌퀀ހ©　耀✌
퀀ޠ©　耀✌
퀀ޠ©　耀✌
퀀ޠ™　耀✌
Ѐ֠©　耀✌
퀀ޠ©　耀✌
퀀ޠ©　耀✌
퀀ޠ™　耀✌
Ѐ֠©　耀✌
퀀ޠ©　耀✌
퀀ޠ©　耀✌
퀀ޠ™　耀✌
Ѐ֠©　耀✌
뀀ޠ©　耀✌
뀀ޠ©　耀✌
뀀ޠ™　耀✌
Ѐ֠©　耀✌
뀀ޠ©　耀✌
뀀ޠ©　耀✌
뀀ޠ™　耀✌
Ѐ֠˜』耀✌ހ˜　耀✌ހ˜』耀✌ހ˜』耀✌퀀ހ˜』耀✌퀀ހ˜』耀✌퀀ހ˜』耀✌퀀ހ˜‪』耀✌퀀ހ˜‪』耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜‪　耀✌ހ˜‪』耀✌ހ˜‪　	耀✌ހ˜‪　
耀✌ހ˜‪　耀✌퀀ހ˜‪　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜‫　耀✌퀀ހƘ‫　遒✌퀀܀˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜‣　耀✌퀀ހ˜‣　
耀✌퀀܀˜‣　耀✌퀀ހ˜‣　耀✌퀀ހ˜‣　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ㬍、ル

ࠀܐ˜　耀✌퀀ސ˜　耀✌퀀ƈ˜　耀✌퀀ƀ˜․　耀✌퀀ƀ˜　耀✌퀀Ā˜』耀✌퀀ހ˜〒耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜․　
耀✌ހ˜․　耀✌ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜』耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌퀀ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌뀀ހ˜‥　耀✌뀀ހ˜　耀✌뀀܀©　耀✌
뀀ޠ©　耀✌
뀀ޠ™　耀✌
Ѐ֠©　耀✌
뀀ޠ©　耀✌
뀀ޠ™　耀✌
Ѐ֠©　耀✌
뀀ޠ©　耀✌
뀀ޠ™　耀✌
Ѐ֠©　耀✌
뀀ޠ©　耀✌
뀀ޠ™　耀✌
Ѐ֠˜　耀✌퀀ހ˜‥　
耀✌퀀ހ˜‥　耀✌ހ˜‥　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌退ހ˜』耀✌退ހ˜　耀✌退ހ˜　耀✌退ހ˜』耀✌退ހ˜』耀✌退ހ˜』耀✌退ހ˜』耀✌ހ˜』耀✌ހ˜』耀✌ހ㬍、ㄩ

ࠀܐ˜』耀✌ހ˜』耀✌ހ˜…』耀✌ހ˜』耀✌܀ಘ　耀✌ހಘ　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜…　
耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌렀ހ˜』耀✌렀ހ˜』耀✌렀ހ˜』耀✌렀ހʘ…』핅✌ހʘ…』
핅✌ހʘ…』핅✌ހʘ…』핅✌ހʘ…』핅✌ހʘ…』핅✌ހʘ…』핅✌ހ˜』耀✌退ހ˜』耀✌退ހ˜』耀✌退ހ˜』耀✌退ހ˜』耀✌退ހ˜…』耀✌退ހ˜…』耀✌退ހ˜』耀✌退ހ˜　耀✌ހ˜』耀✌ހ˜‧』耀✌ހ˜』耀✌܀˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜』耀✌ހ˜』耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜‧　
耀✌ހ˜　耀✌ސ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌退ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ကހ˜　耀✌ကހ˜　耀✌ကހ˜　耀✌ကހ˜　耀✌ကހ˜　耀✌ကހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜【耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜【耀✌ހ˜　耀✌ကހ˜　耀✌ကހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ㬍、ㅸ

ࠀܐ˜　耀✌ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜』耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌退ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌᠀ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜‐　耀✌᠀ހ˜‐　
耀✌܀˜‐　耀✌ހ˜‐　耀✌ހ˜　耀✌܀˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌ހ˜　耀✌㠀ހ˜　耀✌㠀ހ˜　耀✌㠀ހ˜　耀✌㠀ހh〇耀✌㠀ހh〇耀✌㠀ހ˜』耀ṓ
㠀ހ˜』耀ṓ
㠀ހ˜』耀ṓ
㠀ހ˜【耀ṓ
㠀ހh〇耀✌㠀ހ˜　耀‼
㠀ހ˜　耀‼
ހ˜　耀‼
ހ˜』耀‼
ހ˜』耀‼
ހ˜』耀‼
㠀ހh〇耀✌㠀ހh〇耀✌ހ˜　耀⢉
ހ˜』耀⢉
ހ˜』耀⢉
ހ˜』耀⢉
ހ˜』耀⢉
㠀ހ˜』耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜　耀⢉
ހ˜　耀⢉
ހ˜　耀⢉
ހ˜【耀⢉
ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜　耀⢉
㠀ހ˜　耀⢉
㠀ހ˜【耀⢉
㠀ހ˜　耀⢉
㠀ހ˜　耀⢉
㠀ހ˜　耀⢉
㠀ހ˜　耀⢉
㠀ހ˜　耀⢉
㠀ހ。耀耀㠀ހ˜　耀䚃
㠀ހ˜　耀䚃
㠀ހ˜　耀䚃
㠀ހ˜　耀䚃
㠀ހ˜　耀䚃
㠀ހ。耀耀㠀ހ。耀耀㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
ހ˜　耀䧑
ހ˜　耀䧑
ހ˜　耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ވ˜　耀䧑
㠀ސ˜　耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ވ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜　耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜【耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
㠀ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ƀ˜』耀䧑
ƀ˜』耀䧑
ƀ˜』耀䧑
䀀ƀ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ƀ˜』耀䧑
䀀ƀ˜　耀䧑
䀀ƀ˜』耀䧑
䀀ƀ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ƀ˜』耀䧑
䀀ƀ˜』耀䧑
䀀ƀ˜』耀䧑
䀀ƀ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜』耀䧑
ހ˜【耀䧑
ƀ˜【耀䧑
ƀ˜【耀䧑
ƀ˜【耀䧑
䀀ƀ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜　耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜　耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜』耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䀀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜　耀䧑
䠀ހ˜　耀䧑
䠀ހ˜　耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜　耀䧑
ހ˜　耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜　耀䧑
退ހ˜　耀䧑
退ހ˜　耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
退ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜　耀䧑
ހ˜　耀䧑
ހ˜　耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ސ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䠀ވ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ސ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
䠀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
ހ˜【耀䧑
ހ˜　耀䧑
ވ˜　耀䧑
倀ވ˜　耀䧑
倀ވ˜　耀䧑
倀ވ˜　耀䧑
ވ˜　耀䧑
ވ˜　耀䧑
ވ˜　耀䧑
ވ˜　耀䧑
ހ˜　耀䧑
倀ހ˜　耀䧑
倀ހ˜　耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ˜【耀䧑
倀ހ8〄耀䧑
倀ހ8〄耀䧑
倀ހ˜　耀甚倀ހh〇耀甚倀ހh〇耀甚倀ހh〇耀甚倀ހ˜　耀當倀ހ˜　耀當倀ހ˜　耀當倀ހ˜　耀當倀ހ˜　耀當倀ހ˜　耀當倀ހ˜　耀當倀ހ˜　耀當倀ހh〇耀甚倀ހh〇耀甚倀ހh〇耀甚倀ހh〇耀甚ހ˜　耀禅ހ˜【耀禅ހ˜』耀禅ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ވ˜』耀禅뀀ސ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ˜』耀禅뀀ހ©　耀禅
뀀ޠ©　耀禅
뀀ޠ©　耀禅
뀀ޠ™　耀禅
Ѐ֠©　耀禅
뀀ޠ©　耀禅
뀀ޠ©　耀禅
뀀ޠ™　耀禅
Ѐ֠©　耀禅
뀀ޠ©　耀禅
뀀ޠ©　耀禅
뀀ޠ™　耀禅
Ѐ֠©　耀禅
 ޠ©　耀禅
 ޠ©　耀禅
 ޠ™　耀禅
Ѐ֠©　耀禅
뀀ޠ©　耀禅
뀀ޠ©　耀禅
뀀ޠ™　耀禅
Ѐ֠˜』耀禅ހ˜　耀禅ހ˜』耀禅ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜』耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜』耀禅ހ˜』耀禅ހ˜』耀禅ހ˜』耀禅ހ˜　耀禅ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜』耀禅倀ވ˜　耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅倀ހ˜』耀禅ހ˜』耀禅ހ˜』耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜　耀禅倀ހ˜【耀禅倀ހ˜【耀禅倀ހ˜【耀禅倀ހ˜【耀禅倀ހ˜【耀禅倀ހ˜【耀禅倀ހ˜【耀禅ހ˜【耀禅ހ˜【耀禅ހ˜【耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅ހ˜　耀禅堀ހ˜　耀禅堀ހ˜†　耀禅ހ˜　耀禅܀˜†　
耀禅ހ˜　耀禅ހ˜†　耀禅ހ㬍、㓢

Ј 鴘ߗ㬍、㓢

ހ㬍、㓢
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、㓦

Ј ꊔߗ㬍、㓦

ހ㬍、㓦

ހ㬍、㓦

ހ㬍、㓦

ހ㬍、㓦
ހ㬍、㓦

ހ㬍、㓦

Ј 鶈ߗ㬍、㓦

ހ㬍、㓦
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀސ㬍、　

ࠀހ㬍、㓬

Ј 鸰ߗ㬍、㓬

ހ㬍、㓬
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㓶

ހ㬍、㓶
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、㔇

৬ ꣴ݆㬍、㔇

ࠀ܀㬍、㔇
ࠀ܀㬍、㓹

ހ㬍、㓹

ހ㬍、㓹

ހ㬍、㔍

৬ ꦜ݆㬍、㓹

ހ㬍、㓹

ހ㬍、㓹
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㓾

Ј ꔴߗ㬍、㓾

ހ㬍、㓾
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㔋

Ј ꚠߗ㬍、㔋

ހ㬍、㔋

ހ㬍、㔋

ހ㬍、㔋

ހ㬍、㔄

ހ㬍、㔄

ހ㬍、㔄
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㔉

Ј Ꙩߗ㬍、㔉

ހ㬍、㔉
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀވ㬍、㔐
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㔮

৬ 괸݆㬍、㔮

ࠀ܀㬍、㔮
ࠀ܀㬍、㔔

ވ㬍、㔔

Ј Ꞝߗ㬍、㔔

ހ㬍、㔔
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㔦

Ј ꦔߗ㬍、㔦

ހ㬍、㔦

ހ㬍、㔦

ހ㬍、㔦

ހ㬍、㔦
ހ㬍、㔚

ހ㬍、㔚

ހ㬍、㔚

ހ㬍、㔽

৬ 껜݆㬍、㔽

ࠀ܀㬍、㔽
ࠀ܀㬍、㔚

ވ㬍、㕁

ࠀ܈㬍、㕁
ࠀ܈㬍、㔚

ވ㬍、㔚

ވ㬍、㔚

Ј ꡄߗ㬍、㔚

ހ㬍、㔚
ހ㬍、　

ࠀވ㬍、　

ࠀވ㬍、㔟

ހ㬍、㔳

Ј ꬀ߗ㬍、㔳

ހ㬍、㔳

ހ㬍、㔳

ހ㬍、㔳

ހ㬍、㔟

ހ㬍、㔟

ހ㬍、㔟
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㔨

ހ㬍、㔨

ހ㬍、㔨
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㔭

ހ㬍、㔭

ހ㬍、㔭
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、㕊

ހ㬍、㕊
ހ㬍、㔱

ހ㬍、㕥

৬ 댼݆㬍、㕥

ࠀ܀㬍、㕥

ࠀ܀㬍、㕍

ހ㬍、㕩

ࠀܐ䂘』耀✌ސ㬍、㕍

ވ㬍、㕍
ހ㬍、㔱

ހ㬍、㕑

Ј 깈ߗ㬍、㕑

ހ㬍、㕑

ހ㬍、㕑

ƀ㬍、㕑
ƀ䂘　耀年
Đ㬍、㔱

ހ㬍、㕗

Ј 껰ߗ㬍、㕗

ހ㬍、㕗

ހ㬍、㕗

ހ㬍、㕗
ހ㬍、㔱

ހ㬍、㕝

Ј 꾘ߗ㬍、㕝

ހ㬍、㕝

ހ㬍、㕝

ހ㬍、㕝

ހ㬍、㕝
ހ㬍、㔱

ހ㬍、㔱

Ј ꫈ߗ㬍、㔱

ހ㬍、㔱
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㔶

Ј ꭔߗ㬍、㔶

ހ㬍、㔶
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、㔺

Ј ꯄߗ㬍、㔺

ހ㬍、㔺
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㖔

৬ 론݆㬍、㖔

ࠀĀ㬍、㖔

ࠀĀ㬍、㖔

ࠀĀ㬍、㖔
ࠀĀ㬍、㔿

ހ㬍、㖚

৬ 뤈݆㬍、㖚

ࠀĀ㬍、㖚

ࠀĀ㬍、㖚

ࠀĀ㬍、㖚

ࠀ܈㬍、㖚
ࠀĀ㬍、㔿

ހ㬍、㖡

৬ 만݆㬍、㖡

ࠀĀ㬍、㖡
ࠀĀ㬍、㔿

ƀ㬍、㔿

ƀ㬍、㔿

ހ㬍、㖧

৬ 면݆㬍、㖧

ࠀĀ㬍、㖧
ࠀĀ㬍、㔿

ƀ㬍、㔿

ƀ㬍、㔿

ހ㬍、㔿
ހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、　

ࠀހ㬍、㖱

ࠀĀ㬍、㖱
ࠀĀ㬍、㖕

ࠀ܀㬍、㖴

৬ 믠݆㬍、㖴

ࠀĀ㬍、㖴

ࠀĀ㬍、㖴

ࠀĀ㬍、㖴
ࠀĀ㬍、㖕

ࠀ܀㬍、ַ

ࠀĀ㬍、㖕

ࠀĀ㬍、㖕

ࠀ܈㬍、㖕
ࠀ܀㬍、㕅

ƈ㬍、㖙

ࠀĈ㬍、㖙
ࠀĈ㬍、㕅

ƈ㬍、㕅

ƈ㬍、㕅

ƀ㬍、㗃

ࠀĀ㬍、㕅

ƀ㬍、㕅

ƀ㬍、㕅
ވ㬍、　

ࠀƀ㬍、　

ࠀƀ㬍、　

ࠀƐ㬍、　

ࠀƐ㬍、　

ࠀސ䂘　耀✌Ɛ㬍、　

ࠀƀ㬍、㕏

ވ㬍、　

ࠀƀ㬍、　

ࠀހ㬍、　
ࠀހ　\ɢ܀㬍、　

ސ㬍、　

ސ㬍、　

ސ㬍、　

Ɛ㬍、　

Ɛ笍、ㄴ

᠀Ɛ笍、㒁

Đ笍、㒁

Đ笍、㒁

Đ笍、㒁

Đ笍、㒁

Đ笍、㒁
Đ笍、㒁
Đ笍、ㄴ

᠀Ɛ笍、ㄴ

᠀Ɛ笍、ㄴ

᠀Ɛ笍、ㄴ

᠀Ɛ笍、ㄴ

᠀Ɛ笍、㒂

Đ笍、㒂

Đ笍、㒂

ܐ㬍、က

ઐާ㬍、

ըާ㬍、

԰ާ	&&&)؀᎔╂㒴噮橚裒領깘쁮��ﹸ٬
ர
㱖
勰
惴
珠
遰
ꭚ
뇚
룢
뷔
킾
혒



ﳀ
ڢᆶᴚ⧖䙤剞慾烈非ꭌ싞�Ξᐰ⦸䓮卜慜眴紺臾觤顈ꐌ꾸씦˴ቸ㈲收烢篸込ꪨ댒쌤틶�ۢର᣺⎺◮よ䘮合忸箤鸒껄왼﫤Ȑஜ┒䘦慰棌犼膤譂饨ꕐ갪쇺퟼�ାḤ䞦䳲囆爈蚲㜞	䏖	廢	撸	歾	獜	繊	聬	臈	菰	蘾	訂	訔	ȜȠȡȢȤȩȬȮȱȳȶȷȹȺȼȾɄɆɋɏɒɕɗɝɞɠɢɦɨɫɮɯɱɲɴɶɷɻɽɿʀʁʃʅʇʉʊʌʍʐʑʒʓʕʗʘʚʛʝʟʡʢʥʧʨʪʬӇӈӉӌӍӏӐӒӔӕӖӗәӛӜӞӟӡӣӥӫӭӯӱӳӷӹӻӽӿԀԁԃԅԆԈԊԋԌԎԏԑԒԓԕԗԙԛԝԟԡԣԥԦԨԩԪԬԮ԰ԴԸ؀዆㷖坂客崨戾耬藦輴鹆ꧼ뤠쁦턬ʎ
˘
̜
͞
΢
ߚ
૔
ወ
⌒
⥾
㗺
䎬
䗒
倈
忀
欼
珠
軌
邒
郖
酎
鉲
鴚
뀖
룲
샲
윖
진
팶
�
�



ڢᬸ⧢䇴䌐䱬慮雮꠆엤�ڀᆜ厤直絠訄鯴ꝸ쳢�ᄞἾ掬羌赢괶었홀ﯼড়ᰖ⵲䇦䡮嘈噒嚖囘圜挀騸꤆쐎ﴦʒᛘ䉒棎犢譄꒴얜�Ỳ䨠䰬姲皞谰㫘	异	楎	繎	脾	莌	藒	蘒	蘼	蛪	蜐	觜	訔	ȝȟȣȥȦȧȨȪȫȭȯȰȲȴȵȸȻȽȿɀɁɂɃɅɇɈɉɊɌɍɎɐɑɓɔɖɘəɚɛɜɟɡɣɤɥɧɩɪɬɭɰɳɵɸɹɺɼɾʂʄʆʈʋʎʏʔʖʙʜʞʠʣʤʦʩʫӆӊӋӎӑӓӘӚӝӠӢӤӦӧӨөӪӬӮӰӲӴӵӶӸӺӼӾԂԄԇԉԍԐԔԖԘԚԜԞԠԢԤԧԫԭԯԱԲԳԵԶԷ؀訒	Ȟ")ℓ•ℓ４肕￿8辺X婬辻X․Ȅ込X圜辽XЫ达Xа辿X穴ȑ迀X醙ȓ迁X䖜迂Xᯤ!迃X涬Ȑ迄Xᮤ!迅Xꅴ 迆X蒌!过X௄迈Xൌ迉Xꤔ 迊Xȉ迋XḜ迌X謴Ȓ迍X鹌ȓ迎X쯄ȓ迏X诜ȓ运X紜ȓ近X㘬"迒X阔迓X酤返Xᴔ"迕X쨬 迖X莤Ȓ迗Xʄ还X䐔Ȇ这X獜Ȋ迚X蹔!进X꺌远X矔"违X얔ȇ连X僌ȅ迟X໤迠Xꭴ 迡X괄 迢X넔迣X궼ȍ迤X줌 迥X횔ȉ迦Xꪤ 迧X㣼迨X輔ȍ迩X䎔Ȅ迪X鍼!迫X䷌Ȇ迬X빌 迭X罄"迮X嶔ȓ迯XЫ述X瀜ȓ迱X⛴ȏᒌ᭑ᴇ㹂㹷柉鶰눤럕욍ࢇ
ଂ
ბ
 
⑶
㝿
擙
服
竼
粁
翎
닡
듆
듊
륊
뱅

ӎ沯湸漻蘁졇퐦�फ૪ஓൻඑ⿭㯞㯵声渮瀔犟邀꯰끿ﶭ˭̉᣹⽼









	
























 
!
"
#
$
%
&
'
(
)
*
+
,
-
.
/
0
1
2
3
4
5
6
7
ᒔ᭙ᴊ㹋㹿柒鶷눬럙욓ࢉ
ଆ
ვ
⁥
⑹
㞂
擝
朐
竿
粄
翑
다
듉
듍
륍
뱈

ӑ河湻漾蘄졊퐩�म૭஖ൿඔ⿱㯢㯸壴渴瀚犥邃꯴낃ﶰ˲̌᣿⽼
	

 !"#$%&'()*+,-./01234567
C8耪牵㩮捳敨慭⵳業牣獯景⵴潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耏敭牴捩潣癮牥整rಀāἂㆀ愠耇ⰱ‶業Ѭㆀ‮١ㆀ‰業٬㄀　ꀀ淿椀氀ࠀㆀㄱ㔹‸ॡㆀⰲ㤱洠汩者㘱‮ࡡㆀ㌷㤳‹͡㊀愠耆〲㔰愠21ﾠmil耄㈲愠考″ѡ㎀‮ॡ㎀㐸㌠㐳愠考‴ࡡ㒀㘬″業Ѭ㒀‮͡㖀愠耄⸵愠58ﾠmil耈ⰶ㘹洠汩耄⸶愠耆〶‰浭考‷ѡ㞀‮ɡ㞀ͦ㢀愠考‹ॡ傀潲畤瑣䑉8
8
8
8
8
8
8

8
8
8
8
8
8
8
8

8

8
8
8
8
8
8
8
8
8
	8
8
	8
8
8
	8
8
8
8

8

8
	8
	8
8
	8
8
8
8
8
8

8
8
8
8
8
8
8
8
8
8

8

᫖᫟᫠᫨♂♍⸑⸛㛀㛇䏓䏞䣁䣌鲈鲔룎룛쉖쉣ᄕ
ᄠ
⸐
⸒
㷖
㷡
躳
躷
컎
컞
�
�




▤▲⤧⤫㽸㾂떲떽﨩勤ＧＴｓ｟Ͷ΄⑑⑜〔〟嗥嗭尉尐崇崔恪息恰恸恹恼恽悇檂檏꘠ꘪ귥귰쀚쀛쁁쁂᎛᎟⸒⸕⸘⽓⽓⽕⽕⽖⽖⽘⽙⽛⽜⽞⽟⽹⽼ !MOˉˊՆՈ՛՜բդ׉׋؝؞ࡆࡇণতઊઋ୷୸౮౯ൈ൉ྺྼ჈჉፸፹ᓛᓜᗐᗑᙚᙛᜬᜭ᫪᫫ᯍᯎᵑᵒ὏ὐ‍‎⇡⇢⒧⒩⒮⒰☡☢⛿✁✶✷➠➡⢹⢺⧐⧑⨲⨳⪓⪔⫚⫛⬰⬲⭗⭙ⰆⰇⳕⳗⴞⴠⴱⴲⶀⶂⶒⶔ⹊⹋⼍⼎⿏⿐ㄫㄭㅫㅭ㊯㊰㕃㕄㘤㘥㠡㠢㰍㰎㰕㰖㺅㺆㻲㻳䁩䁫䈣䈤䈫䈬䍽䍿䎙䎛䘯䘰䝁䝂䢎䢏䢖䢗䤤䤥䬢䬤䰠䰢䱀䱁䱤䱦会伛働像僽僿凥処匍匏匫匭呓呔唧唩啘啙嚨嚩囟囡埁埂墏墑墧墨妜妝妥妦尲尳嶰嶲巈巊庠庡慤慥括拮挟挡搁搂撔撖撶撸椯椰槛槜槤槥檊檌櫌櫍氀溺滚滛漲漳燒燔燜燝犙犛狇狉璽璾畋界畓畔睳睵瞭瞯笯笰紣紦紮累紺紻絆絈絜絝絤絥絫絭綃綄綈綉綍綏綠綡綧綨綮綰緆緇緋緌緐緔绑绒翟翤翬翭聹聺脿腀腩腪舫般蕣蕤袛袜趈趉轂轃迮述逪逫遥遦邉邊邾邿郛郝鏇鏈陮陰電雽骮骰鬐鬒鬩鬪魌魍鵦鵧鵯鵰鷕鷖鹫鹬黨黩齱齲龨龪ꀂꀄꐃꐄꕸꚖꚜꚝꯟꯡ걕걗꾹꾺냡냢놕놖놝놞덕덖뎅뎇뒠뒢뗯뗱또똑롘롚뢵뢷밁밃밋밍뼲뼳삦삧썝썞썥썦쏲쏳쐌쐍쐹쐺쑈쑊쑟쑠쑩쑫쑲쑳쒀쒂쒘쒙쒦쒩씸씹옚옛읫읬이읶쥶쥷쪌쪍쪭쪯챭챮컝컞켨켩콈콉콯콱툋툌퉛퉜퍌퍍퐂퐃퐊퐋픴픶학핚홚홝횘횙��������������������禮醴ﱊﱋﴫﴬｐｑ 
"
(
*
ȥ
Ȧ
΍
Ύ
ګ
ڬ
ޓ
ޖ
ޜ
ޞ
ࡻ
ࡽ
ࢉ
ࢋ
চ
ঝ
঵
ষ
૎
૑
૸
ૺ
ଉ
ଋ
ଯ
ର
౟
ౡ
౪
౬
౻
౼
Ⴧ
჉
ი
ლ
ჰ
ჲ
ፍ
ፏ
ፘ
ፚ
፠
።
Ꮦ
Ꮩ
Ꮲ
Ꮴ
Ᏻ
Ᏽ
ᓝ
ᓟ
ᓨ
ᓪ
ᓹ
ᓻ
᳹
ᳺ
ᴜ
ᴝ
ᶇ
ᶈ
ṑ
Ṓ
Ể
ể
₡
₣
₻
₽
∴
∷
≦
≨
≳
≶
⊄
⊅
⑘
⑝
⑨
⑪
⑻
⑽
⢙
⢚
⩰
⩱
ⲩ
ⲫ
Ⲷ
Ⲹ
Ⲿ
Ⳁ
』
【
㆏
㆐
㐍
㐎
㔭
㔮
㢦
㢧
㩩
㩫
㩵
㩷
㩽
㩾
㰇
㰈
㵟
㵠
㻑
㻒
㿧
㿨
䃉
䃊
䋺
䋻
䑰
䑱
䝶
䝷
䠪
䠬
䠲
䠴
䫂
䫄
䫍
䫏
䫞
䫟
䴯
䴱
䴺
䴼
䵋
䵌
丬
中
俨
俪
俳
俵
倁
倃
勡
勢
卾
卿
喣
喥
單
喰
喾
喿
囯
困
夼
夽
嬚
嬛
尬
尮
尼
尽
庼
庽
廛
廞
廱
廳
愜
愝
战
戙
掋
掌
摶
摷
擉
擌
擠
擣
暈
暊
暙
暚
曾
最
朒
朔
棉
棌
棕
棗
棝
棟
櫨
櫩
汩
汪
淐
淒
淡
淣
濇
濈
焝
焠
焳
焵
猯
猱
玁
玂
琕
琖
璸
璹
瓯
瓰
産
甤
畎
畏
痍
痎
痥
痧
祒
祓
竭
端
笁
笃
籲
籴
粇
粉
績
繀
繏
繐
缿
罁
罐
罒
羿
翁
翐
翖
胚
胛
膰
膱
蓍
蓎
蘗
蛩
褔
褕
躭
躮
鉿
銌
鍾
鍿
钌
钍
颥
颦
魛
魜
鰞
鰟
齯
齰
ꁣ
ꁤ
ꑡ
ꑣ
ꑲ
ꑳ
ꕧ
ꕩ
ꕸ
ꕹ
ꗐ
ꗒ
ꗜ
ꗞ
ꗤ
ꗦ
ꝥ
Ꝧ
꡹
꡺
ꤲ
ꤳ
꫙
꫚
걹
걺
귃
귅
귏
귑
귘
귚
꾡
꾢
녟
녠
덷
델
됿
둀
딽
딾
띸
띺
랄
랆
랔
랖
랲
략
랿
럂
럐
럑
뤨
뤪
뤶
뤼
뤾
륏
륑
몒
몔
몟
몡
몯
몰
묔
묖
묡
묣
묱
묲
밫
밭
밷
밹
뱊
뱌
붾
붿
샤
샦
샲
섀
섂
쉈
쉋
쉕
쉗
쉥
쉦
쐐
쐒
쐜
쐞
쐬
쐭
씈
씉
윃
윅
윓
윔
줶
줸
쥂
쥄
짹
짻
쨅
쨇
쨖
쨗
췹
췻
츅
츇
츖
츗
컱
컳
컽
컿
켎
켑
콑
콓
콝
콟
콮
콯
쾯
쾱
쾻
쾽
쿌
쿍
킨
킪
킴
킶
탅
탇
퉷
퉹
튃
튅
튕
튖
풒
풓
핎
핐
�
�
�
�
�
�
































































降
廓
凞
益
都
﨧
ﺅ
ﺇ
ﺑ
ﺓ
ﺢ
ﺣ
 Ǘǘ̻͇͉͙̽͘ҍҏҙқҪҫӔӖӡӣӲӳۤۥ࢙ࢗࢣࢥঈঊঔখথদ੻੼஁ஃ஍ஏட஠๢๣ຐຑ၈၉ᆷᆸዅ዆ᔉᔋᔛᔜᘲᘴᙄᙆ᡿ᢀᦆᦈᦘᦙᨸᨺᩊᩋ᱆᱈᱒᱔ᱛᱝ→↔↞↠↸↺┱┳┽┿╖╘⡟⡡⡫⡭⢄⢆⨪⨬⨶⨸⩏⩑ⰦⰨⰲⰴⱋⱍⲥⲧⲱⲳⳂⳃⵐⵑ⹍⹎⽫⽬ㄅㄇㄑㄓㄢㄣ㊙㊚㌑㌓㌝㌟㌧㌩㐰㐱㕱㕲㩹㩺㰐㰑㶎㶐㶚㶜㶫㶬㾭㾮䃯䃱䃻䃽䄌䄍䐻䐼䘁䘃䘍䘏䘕䘗䞯䞱䟀䟁䦜䦞䦭䦮䯙䯛䰁䰃䰍䰏䰞䰟䵇䵊䵔䵖䵥䵧儍儐儚儜儢儥凤凥厡厢喃喅喏喑喙喛圜圝堧堨壎壐壗壙妤妥婠婡嶦嶪廫怯惵惶慺慼憃憅攥攦松枀枇枉桮桱沷油泀泂淕淗淡淣淪淬溼溾滉滋潃潅潝潟濭濯濸濺瑾璀璉璋畭畱硻硼碓碕籊籎粺粼糋糌繉繋纝纟纩纫纹纻脩脫脴脶腄腅芳芵芾苀苛苝蛏蛐褖褘褢褤褺褼譗譙譢譤譲譳賱賳賽賿贛贝资赆赏赑赟赠趆趈趙趛趡趣蹧躩辿迀鍠鍡镑镔镜镝镨镩镴镶閊開閒間閙閛閱閲閶閷閻閽闎闏闕闖關闞间闵闹闺闾阂雿需頌頑饱饲馌馍鯰鯱鼨鼩ꉹꉺꝣꝤꤠꤡ꧌꧎ꨈꨉꩃꩄꩧꩨꪜꪝꪹꪻ궧궨늧늨듵듶똤똦똰똲뙁뙂랋랍랗랙랟랡롾뢀뢊뢌뢛뢜륬륮른륺릘릚멓멕멟멡며멲벟베뺕뻵뻿뼁뼐뼑뿇뿉뿓뿕뿜뿞쌨쌪우욲접젓젝젟젯젰쩺쩻챶챸첂첄첔첕춡춣춭춯춷춹킺킻ퟁퟂ��������������ﱼﱽ®¯LjljҎҏՉՊֳֵׅׄޑޒजञरलવશ୸୻஄ஆ஘சఉఋఔఖథద൲൴ං඄ජඣ࿫࿬ჂჃቈ቉ᔐᔑᘊᘋឆជ᣿ᤀᨫᨬṭṮỖỘỡợỲỳὺὼᾅᾇᾖᾗῥῧ῱ῳ  ≿⊌⎿⏂␓␕╁╂✧✨⟐⟑⢪⢫⭂⭃ⱐⱑ⼄⼆⿃⿅⿣⿥⿴⿶」〔㍨㛸㜏㜑㯔㯖㯥㯧㯺㯼㲱㲵㳊㳌㳕㳗㳦㳧㿷㿹䀂䀄䁈䁋䆝䆟䖱䖲䭮䭯䴒俾做停噭圅圸场坈坉妜妟娨娪峯峰慩慪搊搋晔晕栲梃棅棆樫樬毿氀浺浻澼澽烿焀琤琦碩碫秨秫稣稥紏紐羀羁莤莥蜁蜂袅袆裓裔覾觀訄計譱譲趆趈辀辁逶逹遱遳邅邇鋗鋚鎖鎙鎠鎢閅閈闓闕闬问靨靫鞚鞜鞥鞧鞶鞷韒韓駿騀髷髸黌黍ꓨꓪꓳꓵꔆꔈꖣꖥꖮꖰꖿꗁꗋꗌꡍꡎꥃꥅꥏꥑꥠꥢꥲꥳꯦꯨ꯸꯺개갞꽩꽫꽵꽷꾇꾉끵끷낈낊낛낝내낵띨띩몓몔뼿뽀쌫쌬왱왲죕죖폜폝핯핰������������ﱸﱹﾬﾭǥǦˣ˥˶˸̜̝̎̐׿؁ئبߐߒߜߞ߯߱ࠊࠋ୻୽ఱళ౛౜຤ລဉညᏢᏣ᚝᚞᝗᝘ᦚᦞ᧗᧘᧡᧣᧱᧲᭕᭗᭠᭢᭲᭳ᱰᱲᲰᲲ᲻Ჽ᳋᳍᷺᷸ᷞᷟᷨᷩ἖ἘὯάᾇᾉⅅⅈ↉↋↚↛⍻⍽⎷⎹⠃⦘⧓⧕⪋⪎⫁⫃⬎⬐⭕⭖ⰶⰻⱨⱫⵙⵟ⵹⵿ⶎⶐⷉⷊⷥⷩⷸⷺ⸅⸗⸘⽒⽓⽓⽕⽕⽖⽖⽘⽙⽛⽜⽞⽟⽧⽪⽶⽸⽹⽼ㄬㄬ氁氁溹溹溺溺걕걖▤
▥
뤴
뤵
뤹
뤺
뤻
뤼
몜
몝
몞
몞
묞
묟
묠
묠
샯
샰
䓓䓛䂆䂋鍾鎗எஔபய᦯ᦴᲇ᲋᲍᲍ἦἴἶἶ⎏⎔⦩⦮⪠⪦⪯⪷⪺⫀⬐⬐⬔⬴⭖ⰷⱎⱝ⵺⵼ⶎⶏⶐⷥⷦⷧⷨⷨⷸ⸖⸗⸘⽓⽓⽕⽕⽖⽖⽘⽙⽛⽜⽞⽟⽹⽼⸒⸕⸘⽓⽓⽕⽕⽖⽖⽘⽙⽛⽜⽞⽟⽹⽼￿Standard'圂ы⛨࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿涳׺㬴狲࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᇺঊ灈㻠࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㴇೗汚࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿啷മᡊ变࿿
浑ᢧ⇐ᧆ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᯐᤷ�ꤠ
杼἗내鲂࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿磱⋶문㷖࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䈼┥酈࿿
Წ◷둪⣼࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿硂☤쑾똀࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿➎⪼韐簎࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿琻㇬᭤泒࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿剔㢑ܼ䝶࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䓴㲬﷬࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿异㽺鸎࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿湱㿹珊웎࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿庿䀻땘靘࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿奷䐱쮮箖࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿峥䔑皀Ϫ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ⱷ䘇箢뫄࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㲏䞃ꓒ�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㢪䵻磨Ị࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᳈乍癴ꖠ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿廜倥齃Ổ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿嗽劘ഀၜ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿女圐뿶휚࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿穹嬰콸⏠࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿Ⓨ杝竼縈࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿q漿離⣂࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ീ潠쾬䓔࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿癏炙ᰖ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿羓玙ᦖ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㘂睇㬄࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ࡌ磚ﮄኌ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿僵篶ꓒ�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿篟籊淠�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㖡糀僜띌࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
Ũ᠏萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ䩏
䩑
䩞
⡯Ā뜀ࣰᜀༀༀ㢄ᄄ预ᗾ׆Āи帆㢄怄预俾Ɋ倀J儀Ɋ漀(
-
Ũ᠏萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā꜀ǰᜀ栀
ༀༀ�ᄉ预ᗾ׆Ā৘帆�怉预俾Ŋ儀Ŋ帀Ŋ漀(

Ũ᠏萏ನ萑ﺘ옕ꠁ،葞ನ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā漀Āᜀ栀
ༀༀ碄ᄏ预ᗾ׆Āླྀ帆碄怏预俾Պ儀Պ帀Պ漀(

Ũ᠏萏ቈ萑ﺘ옕䠁ؒ葞ቈ葠ﺘ䩏
䩑
䩞
⡯Ā뜀ǰᜀ栀
ༀༀᢄᄕ预ᗾ׆Āᔘ帆ᢄ怕预俾ي儀ي帀ي漀(
o
Ũ᠏萏៨萑ﺘ옕ؗ葞៨葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā꜀ǰᜀ栀
ༀༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预俾Պ儀Պ帀Պ漀(

Ũ᠏萏и萑ﺘ옕㠁؄葞и葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā漀Āᜀ栀
ༀༀࢄᄇ预ᗾ׆Ā܈帆ࢄ怇预俾Պ儀Պ帀Պ漀(

Ũ᠏萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ䩏
䩑
䩞
⡯Ā뜀ǰᜀ栀
ༀༀꢄᄌ预ᗾ׆Āನ帆ꢄ怌预俾ي儀ي帀ي漀(
o
Ũ᠏萏ླྀ萑ﺘ옕码؏葞ླྀ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā꜀ǰᜀ栀
ༀༀ䢄ᄒ预ᗾ׆Āቈ帆䢄怒预俾Ŋ儀Ŋ帀Ŋ漀(

Ũ᠏萏ᔘ萑ﺘ옕᠁ؕ葞ᔘ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā漀Āᜀ栀
ༀༀᄗ预ᗾ׆Ā៨帆怗预俾Պ儀Պ帀Պ漀(

ဗŨ᠞萏Ӭ萑ﺘ옕؄葞Ӭ葠ﺘ⩂伀Պ儀Պ漀(桰＀梇䢈

逗Ũ᠙萏޼萑ﺘ옕밁؇葞޼葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
Ḁༀ貄ᄊ预ᗾ׆Āઌ帆貄怊预䋾*䩏䩑⡯瀀h蟿h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀ岄ᄍ预ᗾ׆Ā൜帆岄怍预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏ာ萑ﺘ옕Ⰱؐ葞ာ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀﲄᄒ预ᗾ׆Āዼ帆ﲄ怒预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏ᗌ萑ﺘ옕찁ؕ葞ᗌ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀ鲄ᄘ预ᗾ׆Āᢜ帆鲄怘预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏᭬萑ﺘ옕氁؛葞᭬葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀߰ᜀᴀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预俾Ɋ倀J儀Ɋ帀Ɋ漀(梇䢈
-

᠊萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ梇䢈
.

᠊萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇䢈.

᠊萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ梇䢈.
䀀
ěု萏ě萑ﻥ葞ě葠ﻥ࠵㘀࠷㸀*䩃䩏䩑⩓夀(䩞⡯蜀h蠀H̀⤀ ĀĀ਀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预蟾h蠀HȀ⤀ĀĀ਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀĀ਀ༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预蟾h蠀HȀȀ⸀ĀĀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀĀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀĀ਀ༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预蟾h蠀HȀԀ⸀ĀĀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀĀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀĀ਀ༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预蟾h蠀HȀࠀ⸀ĀĀ؀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄㗽Ĉ࠶Ȁ⸀Āᜀ栀
Ḁༀᄄ预ᗾ׆ĀӬ帆怄预䋾*䩏䩑⡯瀀h蟿h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᤀༀ버ᄇ预ᗾ׆Ā޼帆버怇预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ઌ萑ﺘ옕谁؊葞ઌ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀ岄ᄍ预ᗾ׆Ā൜帆岄怍预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏ာ萑ﺘ옕Ⰱؐ葞ာ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀﲄᄒ预ᗾ׆Āዼ帆ﲄ怒预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏ᗌ萑ﺘ옕찁ؕ葞ᗌ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀ鲄ᄘ预ᗾ׆Āᢜ帆鲄怘预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏᭬萑ﺘ옕氁؛葞᭬葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰȀ̀ༀ⦄ᄄ预ᗾ׆ĀЩ帆⦄怄预濾(()
耄
᠊萏۹萑ﺘ옕更؆葞۹葠ﺘ梇䢈
.
舂
᠊萏৉萑ｌ옕줁؉葞৉葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏ಙ萑ﺘ옕餁،葞ಙ葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏ཀྵ萑ﺘ옕椁؏葞ཀྵ葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏ሹ萑ｌ옕㤁ؒ葞ሹ葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏ᔉ萑ﺘ옕ँؕ葞ᔉ葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏៙萑ﺘ옕�ؗ葞៙葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏᪩萑ｌ옕꤁ؚ葞᪩葠ｌ梇䢈.
䀄
ěု萏ě萑ﻥ葞ě葠ﻥ࠵㘀࠷㸀*䩃䩏䩑⩓夀(䩞⡯蜀h蠀H̀⤀ Āᜀ栀
Ḁༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䋾*䩏䩑⡯瀀h蟿h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᤀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ᰠ萑ﺘ옕 ؜葞ᰠ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ϰᜀጀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预俾Ɋ倀J儀Ɋ帀Ɋ漀(
-
耗᠙萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

耗᠕萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ€ᤀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
耗᠕萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ€ᔀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

耗᠙萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预俾Պ儀Պ漀(梇䢈


᠃萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ⡯Ȁ⸀ĀЀƀ਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀȀ؀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预㛾Ĉ⡯̀⠀⤀Āᜀ€ᤀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
耗᠕萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ€ᔀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

耗᠙萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

耗᠕萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ€ᤀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
耗᠕萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
Ḁༀᄄ预ᗾ׆ĀӬ帆怄预䋾*䩏䩑⡯瀀h蟿h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
Ḁༀᄄ预ᗾ׆ĀӬ帆怄预䋾*䩏䩑⡯瀀h蟿h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀ貄ᄊ预ᗾ׆Āઌ帆貄怊预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏൜萑ﺘ옕封؍葞൜葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀⲄᄐ预ᗾ׆Āာ帆Ⲅ怐预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ዼ萑ﺘ옕ﰁؒ葞ዼ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀ첄ᄕ预ᗾ׆Āᗌ帆첄怕预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏ᢜ萑ﺘ옕鰁ؘ葞ᢜ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀ沄ᄛ预ᗾ׆Ā᭬帆沄怛预俾Պ儀Պ漀(梇䢈


᠃萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ⡯Ȁ⤀ĀЀƀ਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĀ栀
ഀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预濾(梇䢈.

᠃萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ⡯ȀĀ⤀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀Ā̀Ā̀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预濾()
耄
᠊萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ梇䢈
.
舂
᠊萏ࡰ萑ｌ옕瀁؈葞ࡰ葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏რ萑ｌ옕ؐ葞რ葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏ᥐ萑ｌ옕倁ؙ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.

᠃萏ř萑ﺘ옕夁؁葞ř葠ﺘ⡯Ȁ⤀ĀЀƀༀ⦄ᄄ预ᗾ׆ĀЩ帆⦄怄预˾Ā⸀ĀȀƂༀ濾ᄆ䲄ᗿ׆Ā۹帆濾怆䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ즄ᄉ预ᗾ׆Ā৉帆즄怉预˾̀⸀ĀЀƀༀ馄ᄌ预ᗾ׆Āಙ帆馄怌预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀ榄ᄏ䲄ᗿ׆Āཀྵ帆榄怏䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ㦄ᄒ预ᗾ׆Āሹ帆㦄怒预˾؀⸀ĀЀƀༀ঄ᄕ预ᗾ׆Āᔉ帆঄怕预˾܀⸀ĀȀƂༀ�ᄗ䲄ᗿ׆Ā៙帆�怗䲄˿ࠀ⸀Āᜀ栀
Ḁༀބᄅ预ᗾ׆Āԇ帆ބ怅预䋾*䩏䩑⡯瀀h蟿h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᤀༀ힄ᄇ预ᗾ׆Āߗ帆힄怇预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ધ萑ﺘ옕꜁؊葞ધ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀ瞄ᄍ预ᗾ׆Ā൷帆瞄怍预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏၇萑ﺘ옕䜁ؐ葞၇葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀងᄓ预ᗾ׆Ā጗帆ង怓预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏ᗧ萑ﺘ옕ؕ葞ᗧ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀ랄ᄘ预ᗾ׆Āᢷ帆랄怘预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ᮇ萑ﺘ옕蜁؛葞ᮇ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
Ḁༀ⢄ᄅ预ᗾ׆ĀԨ帆⢄怅预䋾*䩏䩑⡯瀀h蟿h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᤀༀᄇ预ᗾ׆Ā߸帆怇预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ૈ萑ﺘ옕적؊葞ૈ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀ预ᄍ预ᗾ׆Ā඘帆预怍预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏ၨ萑ﺘ옕栁ؐ葞ၨ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀ㢄ᄓ预ᗾ׆Āጸ帆㢄怓预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏ᘈ萑ﺘ옕ࠁؖ葞ᘈ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀ�ᄘ预ᗾ׆Āᣘ帆�怘预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ᮨ萑ﺘ옕ꠁ؛葞ᮨ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰĀ̀ༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预濾(.
耄
᠊萏и萑ﺘ옕㠁؄葞и葠ﺘ梇䢈
.
舂
᠊萏܈萑ｌ옕ࠁ؇葞܈葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏ನ萑ﺘ옕ꠁ،葞ನ葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏ླྀ萑ｌ옕码؏葞ླྀ葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏ቈ萑ﺘ옕䠁ؒ葞ቈ葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏ᔘ萑ﺘ옕᠁ؕ葞ᔘ葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏៨萑ｌ옕ؗ葞៨葠ｌ梇䢈.

᠃萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ⡯Ȁ⤀ĀЀĀ਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀĂ਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀĀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀĀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀĂ਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀĀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀĂ਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĐ栀
਀ༀᄄ预ᗾ׆ĀӬ帆怄预蟾h蠀HȀ⸀ĀЀƐ栀
਀ༀ버ᄇ预ᗾ׆Ā޼帆버怇预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƒ栀
਀ༀ貄ᄊ䲄ᗿ׆Āઌ帆貄怊䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀƐ栀
਀ༀ岄ᄍ预ᗾ׆Ā൜帆岄怍预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƐ栀
਀ༀⲄᄐ预ᗾ׆Āာ帆Ⲅ怐预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƒ栀
਀ༀﲄᄒ䲄ᗿ׆Āዼ帆ﲄ怒䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀƐ栀
਀ༀ첄ᄕ预ᗾ׆Āᗌ帆첄怕预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƐ栀
਀ༀ鲄ᄘ预ᗾ׆Āᢜ帆鲄怘预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƒ栀
਀ༀ沄ᄛ䲄ᗿ׆Ā᭬帆沄怛䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĀ਀ༀ蒄ᄂ预ᗾ׆Āʄ帆蒄怂预蟾h蠀HȀ⤀ĀĀ਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀĀ਀ༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预蟾h蠀HȀȀ⸀ĀĀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀĀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀĀ਀ༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预蟾h蠀HȀԀ⸀ĀĀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀĀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀĀ਀ༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预蟾h蠀HȀࠀ⸀ĀĐ栀
ༀ㢄ᄄ预ᗾ׆Āи帆㢄怄预˾⸀ĀĀ̀ༀࢄᄇ预ᗾ׆Ā܈帆ࢄ怇预濾(
)
鈂
Ũ᠀萏৘萑ｌ옕�؉葞৘葠ｌ.
退
Ũ᠀萏ನ萑ﺘ옕ꠁ،葞ನ葠ﺘ.
逄
Ũ᠀萏ླྀ萑ﺘ옕码؏葞ླྀ葠ﺘ.
鈂
Ũ᠀萏ቈ萑ｌ옕䠁ؒ葞ቈ葠ｌ.
退
Ũ᠀萏ᔘ萑ﺘ옕᠁ؕ葞ᔘ葠ﺘ.
逄
Ũ᠀萏៨萑ﺘ옕ؗ葞៨葠ﺘ.
鈂
Ũ᠀萏᪸萑ｌ옕렁ؚ葞᪸葠ｌ.
ဗŨ᠞萏Ԩ萑ﺘ옕⠁؅葞Ԩ葠ﺘ⩂伀Պ儀Պ漀(桰＀梇䢈

逗Ũ᠙萏߸萑ﺘ옕؇葞߸葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀ좄ᄊ预ᗾ׆Āૈ帆좄怊预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏඘萑ﺘ옕頁؍葞඘葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀ梄ᄐ预ᗾ׆Āၨ帆梄怐预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ጸ萑ﺘ옕㠁ؓ葞ጸ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀࢄᄖ预ᗾ׆Āᘈ帆ࢄ怖预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏ᣘ萑ﺘ옕�ؘ葞ᣘ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀꢄᄛ预ᗾ׆Āᮨ帆ꢄ怛预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

ဗŨ᠞萏Ӭ萑ﺘ옕؄葞Ӭ葠ﺘ⩂伀Պ儀Պ漀(桰＀梇䢈

逗Ũ᠙萏޼萑ﺘ옕밁؇葞޼葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀ貄ᄊ预ᗾ׆Āઌ帆貄怊预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏൜萑ﺘ옕封؍葞൜葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀⲄᄐ预ᗾ׆Āာ帆Ⲅ怐预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ዼ萑ﺘ옕ﰁؒ葞ዼ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀ첄ᄕ预ᗾ׆Āᗌ帆첄怕预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏ᢜ萑ﺘ옕鰁ؘ葞ᢜ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀ沄ᄛ预ᗾ׆Ā᭬帆沄怛预俾Պ儀Պ漀(梇䢈
᠓萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩏䩐䩑䩞⡯ĀⴀĀᜀ€ᤀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
耗᠕萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ€ᔀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

耗᠙萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

耗᠕萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ€ᤀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
耗᠕萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰĀ਀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预蟾h蠀HȀ⤀ĀĀ਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀĀ਀ༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预蟾h蠀HȀȀ⸀ĀĀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀĀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀĀ਀ༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预蟾h蠀HȀԀ⸀ĀĀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀĀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀĀ਀ༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预蟾h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĐ栀
਀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预蟾h蠀HȀ⤀ĀЀƐ栀
਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƒ栀
਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀƐ栀
਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƐ栀
਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƒ栀
਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀƐ栀
਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƐ栀
਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƒ栀
਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预濾()
耄
᠊萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ梇䢈
.
舂
᠊萏ࡰ萑ｌ옕瀁؈葞ࡰ葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏რ萑ｌ옕ؐ葞რ葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏ᥐ萑ｌ옕倁ؙ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.

᠊萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ梇䢈)䀄
ěု萏Փ萑ﻥ葞Փ葠ﻥ࠵㘀࠷㸀*䩃䩏䩑⩓夀(䩞⡯蜀h蠀H̀Ā⤀ ĀĀ਀ༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预蟾h蠀HȀȀ⸀ĀĀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀĀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀĀ਀ༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预蟾h蠀HȀԀ⸀ĀĀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀĀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀĀ਀ༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预蟾h蠀HȀࠀ⸀Āᜀ栀
Ḁༀᄄ预ᗾ׆ĀӬ帆怄预䋾*䩏䩑⡯瀀h蟿h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᤀༀ버ᄇ预ᗾ׆Ā޼帆버怇预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ઌ萑ﺘ옕谁؊葞ઌ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀ岄ᄍ预ᗾ׆Ā൜帆岄怍预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏ာ萑ﺘ옕Ⰱؐ葞ာ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀﲄᄒ预ᗾ׆Āዼ帆ﲄ怒预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏ᗌ萑ﺘ옕찁ؕ葞ᗌ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀ鲄ᄘ预ᗾ׆Āᢜ帆鲄怘预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏᭬萑ﺘ옕氁؛葞᭬葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀߰ᜀጀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预俾Ɋ倀J儀Ɋ帀Ɋ漀(
-
耗᠙萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

耗᠕萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ€ᤀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
耗᠕萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ€ᔀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

耗᠙萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

ဗŨ᠞萏̌萑ﺘ옕ఁ؃葞̌葠ﺘ⩂伀Պ儀Պ漀(桰＀梇䢈

逗Ũ᠙萏ל萑ﺘ옕�؅葞ל葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀ겄ᄈ预ᗾ׆Āࢬ帆겄怈预俾Պ儀Պ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏୼萑ﺘ옕簁؋葞୼葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀ䲄ᄎ预ᗾ׆Ā์帆䲄怎预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ᄜ萑ﺘ옕ᰁؑ葞ᄜ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀᄓ预ᗾ׆ĀᏬ帆怓预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏ᚼ萑ﺘ옕밁ؖ葞ᚼ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀ貄ᄙ预ᗾ׆Āᦌ帆貄怙预俾Պ儀Պ漀(梇䢈


᠃萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ⡯Ȁ⤀ĀЀƀ਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĐ栀
਀ༀ಄ᄃ预ᗾ׆Ā̌帆಄怃预蟾h蠀HȀ⸀ĀЀƐ栀
਀ༀ�ᄅ预ᗾ׆Āל帆�怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƒ栀
਀ༀ겄ᄈ䲄ᗿ׆Āࢬ帆겄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀƐ栀
਀ༀ粄ᄋ预ᗾ׆Ā୼帆粄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƐ栀
਀ༀ䲄ᄎ预ᗾ׆Ā์帆䲄怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƒ栀
਀ༀᲄᄑ䲄ᗿ׆Āᄜ帆ᲄ怑䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀƐ栀
਀ༀᄓ预ᗾ׆ĀᏬ帆怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƐ栀
਀ༀ버ᄖ预ᗾ׆Āᚼ帆버怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƒ栀
਀ༀ貄ᄙ䲄ᗿ׆Āᦌ帆貄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĀ̀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预濾()
耄
᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ
.
舂
᠀萏ࡰ萑ｌ옕瀁؈葞ࡰ葠ｌ.
耀
᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.
耄
᠀萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ.
舂
᠀萏რ萑ｌ옕ؐ葞რ葠ｌ.
耀
᠀萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ.
耄
᠀萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ.
舂
᠀萏ᥐ萑ｌ옕倁ؙ葞ᥐ葠ｌ.+癏炙癏炙᥌ʈ	þ啷മ啷മᦘʈ
þ㴇೗㴇೗ᦤʈ	þ䈼┥䈼┥᧰ʈ
þⓎ杝᧼ʈ	þ浑ᢧᩈʈ	þ庿䀻㖡糀廜倥僵篶᳈乍᪔ʈ	þ䓴㲬ീ潠➎⪼湱㿹涳׺᫠ʈ	圂ыᬬʈ	㢪䵻篟籊㲏䞃q漿穹嬰㘂睇琻㇬磱⋶异㽺硂☤ⱷ䘇ᯐᤷ᭸ʈ
þࡌ磚羓玙奷䐱Წ◷ᇺঊ女圐峥䔑嗽劘杼἗剔㢑￿￿￿￿


ﴓナ

둕

気ヌ
˚￿￿￿￿
￿￿￿￿


ﴓナ

둕

気ヌ
ΰ￿￿￿￿
￿￿



ﴓナ

둕

気ヌ
͙￿￿



ﴓナ

둕

気ヌ
τ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿



ﴓナ

둕

気ヌ
Γ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿







￿￿







￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿
＀￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿'￿'
Ѕ夸茢Ѕ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ೔ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ᫊ʴЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ೔ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ䏌嶮ЅЅЅЅЅЅЅЅ೔ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ讞䖆ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ圐ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ೔೔Ѕ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ끢ꭤЅЅЅЅЅЅЅ뼆箖ЅЅЅЅЅЅЅЅ댨የЅЅЅЅЅЅЅЅ೔ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ೔ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅឈ잀ЅЅЅЅЅЅЅ೔ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ೔ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅภЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿೔ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ唲ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ೔ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ㬨घЅЅЅЅЅЅЅЅĻåĺ摴簻ᚹ
畫
અ䫀㞇ᙿ尃烨␫ᴉ䊑‧	柼	̞
⇋磟Ć咛僙
稂䔲䞝㧎搩砸㊫綋ە佁櫙ᘁⲧ厊᭝㻚廮潀֍᪇᰿ȇ↽羼⊢繀ᖮᨍ ᶵ 䠚!秡!眔"纡$ጅ(⁶(䕞)慈)ᕶ*壿*激*㌒,啺,檲,⤅-ภ.箄.濉/䏿0札0瑄1絚1ἁ2倵2坅2粋2䙘3碔5آ6狑6竿7羇7攒;㑮<磂<⢚=㟚>䑌>㷵AᾉC侃C挊CכD䝎D␤E㉑E៵F⿭F柠G簶HˤI燙I໤J㒷JࢁKᮯK继KሳNオN穬N㧘PδQ泜RாTᛵT刔U畘VݮW⨰W礙X堕Y⋱Z⒜Z㸌Z㻰[暠[洄[フ\㯟\ǹ]䰊]૿^᠆^㾔^䔮^㓹_ሔ`൸d⊒d嗄e㆑g⧒h孏h桬h⨫i⽽i䠵i㐺j搷j殼jቃk消kຐl秔l縅l⋐n摕q剗r㝓s⟕t嫢t௣u熌uዔx嫭z峌{撵{䋟~䱏庚€⣍ކ‚宺ƒ媧„䐬…煤†箴‡೟ˆ㻯ˆ͎‰汒‰⨮Š繾Š׈‹刡Œ൱Žল戏瞝㟻“Ǹ•ᕥ•ቺ˜澀˜璱˜磨˜᯳šᐮⓊ䄲wž糞ž椫Ÿ㪹 ፺¡撍¡Ꭰ¢憦¢Щ¤䢉¤䳳¤犘¤皔¤ై¥勿¦ᵾ¨ㅤ¨༅©◡©撇ª磞ª佔«㦠¬£­䋆­ྥ®悽¯䉐°⢸±ⲗ±㔿²岼²ဏ³䰳³䴑³⡓´呕¹暽¹ᔠ¾᡻¿㥿Á犑Á䢋Â嘇Â婘Â惮Â䖄Ä挄Ä䳤Å⓿Ç㋲Ç挿Ç璝ÈᅒÉ⎥ÉḻÊ⭛Ë䫮Ì◴Í䕖Í≵Î羙Ð⇝Ñ䰘Ñ䳰Ñ煁ÑϕÒ⩮Ò槗Ó僴Ô澅Ô熐ÔۦÖ㋫Ö埋×∦Ø䒇Û䔡Û唊Ü稕Ü௩Ý㱝ÝވÞ㑫ß椥ß䂡à纔à㪼è⇟ë⵬ë汍ì㞔íᜠï缝ï燗ñ纶ñபò绕ò૽õᄶõ⑉õㅭõ䦺÷Ϻøㇽø䶙û堾ü瀎üޝý◎þ剁þ圻þ㷤ÿ働ÿ思ÿ紤紥累紻絇絈絝絥絬絭綄綉綎綏綡綨綯綰緇緌緑緒聆聺腀般蕤袜趉轃迯鏈陯ꏮ쐍쐺쑉쑊쑠쑪쑫쑳쒁쒂쒙쒧쒨읬镒镓镝镩镵镶開間閚閛閲閷閼閽闏闖闝闞闵闺闿阀顱饠�����⿥䴔ⰻ⽼ĂĂĂĞĂĂĂĞĂĂĂĞĂĂĂĞĂĂĂĖ











ĂĂĞĂĂĞĂĂĞĂĂĖ
ĂĂĂĞĂĂĂĞĂĂĂĞĂĂĂĞĂĂĂĖ

䀡カ䀡カ䀡カ䀡カ䀡カ瘙ʵ瘙ʵ䨱䃿老
⸖⸖Ѝ

⸖⸖㰂"&',4<@AOVdlmsy}†™› ¤¨º¼ÓÔÖÚÛçíîïñ÷ùúăĄĈċĥĶļłňŌŐœŕśŝŧŰŻżžƆƊơƵƹƻƼƾǁLJLjNJǎǏǕǖǭǵǹȕ焀ȗ笀Я䀀䀀䀀䀀$䀀&䀀*䀀>䀀@䀀B䀀D䀀L䀀T䀀V䀀`䀀p䀀€䀀ˆ䀀Š䀀¦䀀´䀀Ð䀀à䀀â䀀î䀀ú䀀Ă䀀Ĕ䀀Ģ䀀Ĩ䀀ĺ䀀ľ䀀ň䀀Ő䀀Ř䀀ż䀀ƀ䀀Ʈ䀀ư䀀ƴ䀀Ƽ䀀ƾ䀀ǖ䀀Ǣ䀀Ǥ䀀Ǧ䀀Ǫ䀀Ƕ䀀Ǻ䀀Ǽ䀀Ȏ䀀Ȑ䀀Ș䀀Ȟ䀀ɒ䀀ɴ䀀ʀ䀀ʌ䀀ʘ䀀ʠ䀀ʨ䀀ʮ䀀ʲ䀀ʾ䀀˂䀀˖䀀˨䀀˾䀀̀䀀̄䀀̔䀀̜䀀͊䀀Ͳ䀀ͺ䀀;䀀΀䀀΄䀀Ί䀀Ζ䀀Θ䀀Μ䀀Τ䀀Φ䀀β䀀δ䀀Ϣ䀀ϲ䀀Ϻ䀀в䀀՚＀Ͽ܀唀渀欀渀漀眀渀ࠀ匀琀愀渀搀愀爀搀؀䌀栀愀甀攀爀＀ϿࠀĀȀ＀Ͽ＀ǿȀȀ䌀一Ā＀ǿጀ伀䰀 䴀嘀 ⴀ 嘀䰀ఀ䔁䬀 䨀愀欀甀戀＀ÿȀ＀ÿ܀䜀逖Ȁ؂ԃԄ̂蜄z ࢀ＀
吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逖ȁԀąĂ؇Ԃ€匀礀洀戀漀氀㌀逦Ȁ؋ȄȂȂ蜄z ࢀ＀
䄀爀椀愀氀甀递
̀Ā吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀 ⠀倀䌀䰀㘀⤀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逦Ȁ؋̄ЅȄ蜄zaࢀ＀ā吀愀栀漀洀愀㬀逆ȁԀ€圀椀渀最搀椀渀最猀㼀逵Ȁ̇ȉԂЂ蜄z ࢀ＀
䌀漀甀爀椀攀爀 一攀眀∀Ѐ㄀袈쓰꤀
�싛�싛豦싛ɦĀᘀ›ȀΓĀ∀Ѐ̀ꀐᘀ›ȀΓĀ∀ꀀ℀ჰĀ褀褅됅됀脀ኁ4ကᤀ搀ᤀЫЫȀࠀ茲qჰࠀ䠀Xऀ＀ďĀ?＀￿ｿ￿ｿ￿ｿ￿੿䍣＀ዿༀ䐀漀瘁漀搀漀瘀 稀瀀爀瘀愀؀䌀栀愀甀攀爀ࠀ匀琀愀渀搀愀爀搀ꠀ؀✀ఀĀఀȀఀ̀ఀЀఀԀఀ؀ఀ܀ఀࠀఀऀఀ਀ఀ଀ఀఀఀഀఀ฀ఀༀఀကఀᄀఀሀఀጀఀ᐀ఀᔀఀᘀఀᜀఀ᠀ఀᤀఀᨀఀᬀఀᰀఀᴀఀḀఀἀఀ ఀ℀ఀ∀ఀ⌀ఀ␀ఀ─ఀ☀ఀ￾ą
藠俹ၨ醫✫�0ƌ
˜ ¸ÄÔàìĀ	ĔĠ
ļňŔ
ŠŬŴżƄӢ籠潶潤稠牰盡a
豈潶桃畡牥
栀畡
栀畡潎浲污搮瑯爀	瑓湡慤摲琀爀2湡楍牣獯景⁴潗摲ㄠ⸰0@䘀⏃@က嘣祂Lj@搀㮢祍Lj@搀㮢祍Lj
鬖錂￾ą
픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0ü
hp€ˆ˜ ¨°¸
ÀÜӢ噍젠RáޠȢ⯶ၻ
သ
籠潶潤稠牰盡aဌ敺v

	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~€‚ƒ„…†‡ˆ‰Š‹ŒŽ‘’“”•–—˜™š›œžŸ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬­®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂ㥹ĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭĮįİıIJijĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňʼnŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤťŦŧŨũŪūŬŭŮůŰűŲųŴŵŶŷŸŹźŻżŽžſƀƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶƷƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃDŽDždžLJLjljNJNjnjǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝǞǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰDZDzdzǴǵǶǷǸǹǺǻǼǽǾǿȀȁȂȃȄȅȆȇȈȉȊȋȌȍȎȏȐȑȒȓȔȕȖȗȘșȚțȜȝȞȟȠȡȢȣȤȥȦȧȨȩȪȫȬȭȮȯȰȱȲȳȴȵȶȷȸȹȺȻȼȽȾȿɀɁɂɃɄɅɆɇɈɉɊɋɌɍɎɏɐɑɒɓɔɕɖɗɘəɚɛɜɝɞɟɠɡɢɣɤɥɦɧɨɩɪɫɬɭɮɯɰɱɲɳɴɵɶɷɸɹɺɻɼɽɾɿʀʁʂʃʄʅʆʇʈʉʊʋʌʍʎʏʐʑʒʓʔʕʖʗʘʙʚʛʜʝʞʟʠʡʢʣʤʥʦʧʨʩʪʫʬʭʮʯʰʱʲʳʴʵʶʷʸʹʺʻʼʽʾʿˀˁ˂˃˄˅ˆˇˈˉˊˋˌˍˎˏːˑ˒˓˔˕˖˗˘˙˚˛˜˝˞˟ˠˡˢˣˤ˥˦˧˨˩˪˫ˬ˭ˮ˯˰˱˲˳˴˵˶˷˸˹˺˻˼˽˾˿̴̵̶̷̸̡̢̧̨̛̖̗̘̙̜̝̞̟̠̣̤̥̦̩̪̫̬̭̮̯̰̱̲̳̹̺̻̼͇͈͉͍͎̀́̂̃̄̅̆̇̈̉̊̋̌̍̎̏̐̑̒̓̔̽̾̿̀́͂̓̈́͆͊͋͌̕̚ͅ͏͓͔͕͖͙͚͐͑͒͗͛ͣͤͥͦͧͨͩͪͫͬͭͮͯ͘͜͟͢͝͞͠͡ͰͱͲͳʹ͵Ͷͷ͸͹ͺͻͼͽ;Ϳ΀΁΂΃΄΅Ά·ΈΉΊ΋Ό΍ΎΏΐΑΒΓΔΕΖΗΘΙΚΛΜΝΞΟΠΡ΢ΣΤΥΦΧΨΩΪΫάέήίΰαβγδεζηθικλμνξοπρςστυφχψωϊϋόύώϏϐϑϒϓϔϕϖϗϘϙϚϛϜϝϞϟϠϡϢϣϤϥϦϧϨϩϪϫϬϭϮϯϰϱϲϳϴϵ϶ϷϸϹϺϻϼϽϾϿЀЁЂЃЄЅІЇЈЉЊЋЌЍЎЏАБВГДЕЖЗИЙКЛМНОПРСТУФХЦЧШЩЪЫЬЭЮЯабвгдежзийклмнопрстуфхцчшщъыьэюяѐёђѓєѕіїјљњћќѝўџѠѡѢѣѤѥѦѧѨѩѪѫѬѭѮѯѰѱѲѳѴѵѶѷѸѹѺѻѼѽѾѿҀҁ҂҃҄҅҆҇҈҉ҊҋҌҍҎҏҐґҒғҔҕҖҗҘҙҚқҜҝҞҟҠҡҢңҤҥҦҧҨҩҪҫҬҭҮүҰұҲҳҴҵҶҷҸҹҺһҼҽҾҿӀӁӂӃӄӅӆӇӈӉӊӋӌӍӎӏӐӑӒӓӔӕӖӗӘәӚӛӜӝӞӟӠӡӢӣӤӥӦӧӨөӪӫӬӭӮӯӰӱӲӳӴӵӶӷӸӹӺӻӼӽӾӿԀԁԂԃԄԅԆԇԈԉԊԋԌԍԎԏԐԑԒԓԔԕԖԗԘԙԚԛԜԝԞԟԠԡԢԣԤԥԦԧԨԩԪԫԬԭԮԯ԰ԱԲԳԴԵԶԷԸԹ￾￿ԻԼԽԾԿՀՁՂՃՄՅՆՇՈՉՊՋՌՍՎՏՐՑՒՓՔՕՖ՗՘ՙ՚՛՜՝՞՟ՠաբ￾￿դեզէըթժիլխծկհձղճմյնշոչպջռսվտրցւփքօֆևֈ։֊֋֌֍֎֏֐ְֱֲֳִֵֶַָֹֺֻּֽ֑֖֛֢֣֤֥֦֧֪֚֭֮֒֓֔֕֗֘֙֜֝֞֟֠֡֨֩֫֬֯־ֿ׀ׁׂ׃ׅׄ׆ׇ׈׉׊׋׌׍׎׏אבגדהוזחטיךכלםמןנסעףפץצקרשת׫׬׭׮ׯװױײ׳״׵׶׷׸׹׺׻׼׽׾׿؀؁؂؃؄؅؆؇؈؉؊؋،؍؎؏ؘؙؚؐؑؒؓؔؕؖؗ؛؜؝؞؟ؠءآأؤإئابةتثجحخدذرزسشصضطظعغػؼؽؾؿـفقكلمنهوىيًٌٍَُِّْٕٖٜٟٓٔٗ٘ٙٚٛٝٞ٠١٢٣٤٥٦٧٨٩٪٫٬٭ٮٯٰٱٲٳٴٵٶٷٸٹٺٻټٽپٿڀځڂڃڄڅچڇڈډڊڋڌڍڎڏڐڑڒړڔڕ￾￿ڗژڙښڛڜڝ￾￿ڟڠڡڢڣڤڥ￾￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿ڵ￾￿￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿Root Entryą￿￿￿￿आÀ䘀⟐䎧祍Ljڷ€Data
Ă￿￿￿￿￿￿Ժ冊1TableĂ
￿￿գ撑WordDocumentĂ￿￿牀
SummaryInformation(Ă￿￿￿￿￿￿ږကDocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿ڞက
CompObj￿￿￿￿￿￿j￿￿￿￿￿￿
￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿
￾ਃ￿￿आÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦圠牯d
卍潗摲潄c潗摲䐮捯浵湥⹴8㧴熲