Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK8URHAB3O najdete zde
II
Předkládací zpráva
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky 226/2005 Sb., (dále jen „návrh vyhlášky“), byl připraven Ministerstvem vnitra.
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocňovacím ustanovením § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.
Předmětem návrhu vyhlášky je nutnost reagovat na některé aktuální problémy aplikační praxe. Jedná se zejména o potřebu umožnit, aby zkoušku odborné způsobilosti mohl opakovat i hasič, kterému bylo generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru České republiky nebo ředitelem hasičského záchranného sboru kraje nařízeno vykonání zkoušky odborné způsobilosti i přesto, že má platné osvědčení o odborné způsobilosti, a to z důvodu poznatků nasvědčujících tomu, že hasič nevykonává službu svědomitě a řádně. V případě těchto hasičů (jedná se o příslušníky, velitele, strojníky a techniky speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků, osoby vykonávající službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání a o velitele a strojníky dobrovolných jednotek požární ochrany) je podle platné právní úpravy opakování zkoušky vyloučeno, což může být ve srovnání s podmínkami pro konání zkoušky odborné způsobilosti jiných skupin hasičů, kteří zkoušku odborné způsobilosti opakovat mohou, vnímáno jako diskriminační postup.
Na základě žádosti ministra vnitra určila místopředsedkyně vlády a předsedkyně Legislativní rady vlády Mgr. Karolína Peake rozhodnutím č.j. 8024/2012-RSL ze dne 28. května 2012, že se k návrhu vyhlášky meziresortní připomínkové řízení neprovede a že rovněž není nutné k návrhu vyhlášky zpracovávat hodnocení dopadů regulace (RIA). Důvodem žádosti ministra vnitra byla především značná stručnost navrhované vyhlášky, malý okruh adresátů a především snaha zajistit, aby navrhovaná úprava vyhlášky mohla být v co nejkratší době aplikována na dotčené subjekty.
2
