Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam RACK968GEWOY najdete zde
Boj proti korupci patří bezesporu mezi největší výzvy současnosti, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí
II.
Předkládací zpráva
Vládě České republiky je předkládán materiál nazvaný usnesení vlády o změně usnesení vlády ze dne 16. prosince 2008 č.1604 k zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů, ve znění usnesení vlády č. 518 ze dne 13. července 2011 („usnesení“).
Předkládaný návrh na změnu usnesení vlády spočívá v ukončení ochrany objektu Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky se sídlem v objektu „TOKOVO“, ul. Jankovcova 2, Praha 7 (dále jen „NKÚ“).
Z § 48 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky vyplývá, že Policie ČR je orgánem, který zajišťuje bezpečnost chráněných objektů a prostorů. Chráněným objektem a prostorem se rozumí objekty a prostory zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost, o nichž tak rozhodne vláda nebo pro které taková ochrana vyplývá z mezinárodní smlouvy. Konkretizace těchto objektů je uvedena právě v usnesení vlády ze dne 16. prosince 2008 č. 1604 k zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů. Rozsah zajišťování bezpečnosti stanoví na návrh policejního prezidenta ministr vnitra v závislosti na bezpečnostní situaci a možné míře ohrožení.
V souvislosti s nutnosti finančních škrtů v rámci rezortu proběhlo v rámci Ministerstva vnitra a Policie ČR interní vyhodnocení způsobů ochrany chráněných objektů. Interní forma zhodnocení vychází ze specifičnosti celé situace, kdy každý návrh o zařazení nebo vyřazení některých objektů do (ze) seznamu chráněných objektů a prostor musí být podložen reálnou potřebou a zejména vymezen poznatky o potencionálně hrozících či nehrozících rizicích. Je primárním úkolem Policie ČR, která nese hlavní odpovědnost za bezpečnost chráněných objektů a prostorů, možná nebezpečí vyhodnocovat a volit přiměřený postup k jejich eliminaci. V těchto případech se jedná zejména o vyhodnocování operativních (případně zpravodajských) informací o míře potencionálního ohrožení konkrétních objektů. Takové informace jsou pak ze své podstaty vnějším subjektem fakticky nepřezkoumatelné a prezentovat se mohou víceméně v obecné rovině.
Vyhodnocení vycházelo z následujících kritérií:
- zhodnocení potencionálních a reálných bezpečnostních rizik,
- nutnost zajišťování bezpečnosti určených osob,
- zhodnocení nákladů a rizik spojených s přechodem na jiného poskytovatele ochrany.
Výsledkem tohoto vyhodnocení byl závěr, že musí dojít ke změně režimu střežení některých objektů, jejichž ochranu zajišťuje Útvar pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby („ÚOÚČ“) a také předložení návrhu na celkové ukončení ochrany objektu NKÚ. Došlo tak například k redukci policistů zajišťujících střežení objektu Ministerstva vnitra, což má zajistit úsporu 5 systemizovaných služebních míst a také ke změně režimu v objektu Terminálu 3 Letiště Václava Havla, kde od 1. března 2013 byla provedena změna vstupu/výstupu osob z chráněné bezpečnostní zóny SRA a ostrahu technicky zajišťuje sám provozovatel letiště. I zde je následná úspora 5 systemizovaných služebních míst. U objektu Poslanecká sněmovna byla zrušena venkovní hlídka v ulici Sněmovní a částečně nahrazena jiným způsobem a kamerovým systémem svedeným na velín Poslanecké sněmovny, což přineslo úsporu 5 systemizovaných služebních míst.
Na základě výsledků vyhodnocení došlo Ministerstvo vnitra také k závěru, že neexistuje reálná nutnost nadále poskytovat ochranu objektu NKÚ a že s ohledem na vyhodnocení potencionálních rizik tato ochrana může být dostatečně efektivně zajištěna i jiným subjektem či jinými technickými prostředky. Důvody, které vedly Ministerstvo vnitra k tomuto návrhu jsou následující:
a) minimální bezpečnostní riziko
· zejména s ohledem na faktické umístění sídla NKÚ a způsob současného zabezpečení celého objektu, kdy sídlo NKÚ je umístěno v objektu s komerčním provozem a část objektu formou ostrahy zabezpečuje soukromá bezpečnostní agentura,
· z hlediska náplně činnosti NKÚ může být bezpečnostní riziko ohrožení objektu vnímáno jako mírně zvýšené, avšak Policie ČR dlouhodobě nedisponuje informacemi, že by tento objekt měl být terčem nějakého útoku, ani nebyl za dobu ochrany nějakému reálnému nebezpečí vystaven,
b) v rámci sídla NKÚ je pouze minimální (v podstatě žádný) výskyt tzv. určených osob (např. ústavních činitelů), jejichž bezpečnost má Policie ČR dle zákona zajišťovat. Prezident NKÚ je sice ústavním činitelem, avšak není osobou, které by se trvale poskytovalo zajištění bezpečnosti (viz. nařízení vlády č. 468/2008 Sb.),
c) nutnost reagovat na snížený rozpočet Ministerstva vnitra a Policie ČR a eliminovat možný negativní dopad na efektivitu poskytování ochrany objektů, které to reálně vyžadují.
Jak již bylo zmíněno výše, finanční prostředky jsou v důsledku rozpočtových škrtů kráceny, ale požadavky na ochranu chráněných objektů často narůstají. Ochrana chráněných objektů je důležitým prvkem zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky (a má svůj nezanedbatelný význam i z mezinárodního hlediska), jedná se také o činnost finančně i výkonnostně náročnou, a proto je zásadní (zejména v době rozpočtových škrtů) právě cílené a efektivní nasměrování sil a prostředků k těm objektům, jejichž ochrana má své reálně opodstatněné bezpečnostní důvody. Útvar pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby tak například v loňském roce zahájil ochranu sídelního objektu Národního bezpečnostního úřadu- budovy Národního centra kybernetické bezpečnosti v Brně, kde byla ochrana poskytovaná policií vyhodnocena jako nutná.
Na důvodech vedoucích Ministerstvo vnitra k podání návrhu na změnu usnesení vlády nemůže nic změnit ani usnesení Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny č. 174 ze dne 6. března 2013, kterým je ministr vnitra důrazně žádán, aby ostraha NKÚ byla nadále zajišťována příslušníky ÚOÚČ. Zde je nutné zmínit, že Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny zřejmě nebyly přesně známy všechny důvody, které vedou Ministerstvo vnitra k podání tohoto návrhu na změnu usnesení vlády, stejně jako zatíženost ÚOÚČ, a proto může být jeho pohled poněkud zkreslený.
Změna usnesení bude mít dopad na státní rozpočet, s ohledem na přechod poskytovatele ochrany z Policie ČR na jiný subjekt. Konkrétní vymezení nákladů se bude odvíjet od nastavení parametrů a opatření, které si pro ochranu svého sídelního objektu NKÚ zvolí a od případného výběrového řízení. Tento postup už bude plně v rukou NKÚ. Samotné roční náklady na střežení NKÚ činily v roce 2011 přibližné výše 10 774 092,- Kč, k říjnu 2012 dosáhly náklady přibližně 7 263 810 Kč.
Samotný termín ukončení ochrany je stanoven tak, aby poskytl NKÚ dostatečný časový prostor na zajištění nové formy ochrany a zároveň, aby mohli být finanční prostředky zohledněny v plánu státního rozpočtu na příští rok.
V rámci připomínkového řízení byly uplatněny dvě zásadní připomínky, a to od Ministerstva financí, které požadovalo doplnit finanční dopad na státní rozpočet a zejména od NKÚ, který s návrhem zcela nesouhlasil a označil jej za nekoncepční, nesystémový a nedopracovaný. Shodu na dalším postupu se nepodařilo nalézt ani na společném jednání, návrh je proto předkládán s rozporem.
1
