Č. j.: ÚOHS-R181/2012/VZ-23599/2012/310/JHr
14. prosince 2012
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 2. 7. 2012 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 10. 7. 2012 navrhovatelem -
• společností Skanska a. s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: ÚOHS-S171/2012/VZ-8345/2012/530/PPo ze dne 27. 6. 2012, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele -
• Statutárního města Ostrava, městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, IČ 00845451, se sídlem Prokešovo nám. 8, 729 29 Ostrava, ve správním řízení dále zastoupeného na základě mandátní smlouvy ze dne 15. 12. 2011 společností QUANTUM CZ spol. s r. o., se sídlem Kralická 2104/1, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory a na základě substituční plné moci ze dne 26. 3. 2012 zmocněncem, advokátní kanceláří Zientek & Olivík, se sídlem Stodolní 31, 702 00 Ostrava,
učiněných v podlimitní veřejné zakázce „Estetizace přednádražního prostoru v Ostravě Přívoze“ zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 28. 12. 2011 pod ev. č. 7000000004244, a jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –
společnost VOKD a. s., IČ 47675853, se sídlem Nákladní 1/3179, 702 80 Ostrava – Moravská Ostrava a
společnost HOCHTIEF CZ a. s., IČ 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5,
které dne 10. 1. 2012 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky,
jsem podle ust. § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ust. § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: ÚOHS-S171/2012/VZ-8345/2012/530/PPo,
r u š í m
a správní řízení o rozkladu
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], obdržel dne 21. 3. 2012 návrh navrhovatele – společnosti Skanska a. s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“), na zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Statutárního města Ostrava, městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, IČ 00845451 (dále jen „zadavatel“), učiněných ve veřejné zakázce „Estetizace přednádražního prostoru v Ostravě-Přívoze“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané formou užšího řízení. V oznámení užšího řízení omezil zadavatel počet zájemců pro účast v tomto řízení na pět a pro omezení počtu zájemců stanovil rovněž dílčí kritéria, zejména počet realizovaných referenčních zakázek obdobného charakteru v daném finančním objemu, provedených ve stanoveném období. Oznámení užšího řízení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 28. 12. 2011 pod ev. č. 7000000004244.
2. V návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) navrhovatel především namítl, že úkon zadavatele, kterým byl vyloučen z účasti v zadávacím řízení, je nepřezkoumatelný, neboť neobsahuje věcné odůvodnění, proč se tak stalo. V doplnění návrhu ze dne 10. 4. 2012 pak navrhovatel dále namítl, že Protokol o omezení počtu zájemců ze dne 30. 1. 2012 je netransparentní, neboť z něj nelze rozpoznat, jakým způsobem zadavatel stanovil pořadí zájemců o předmětnou veřejnou zakázku a navíc neobsahuje názvy jednotlivých referencí, které byly uchazeči předloženy.
3. Své stanovisko k návrhu vyjádřil zadavatel písemně dne 27. 3. 2012, kdy sdělil, že při omezení počtu zájemců postupoval transparentním způsobem, přičemž ke všem zájemcům přistupoval rovným způsobem. O provedeném omezení vyhotovil zadavatel Protokol, z něhož lze jednoznačně rozpoznat způsob vyhodnocení počtu požadovaných referenčních zakázek. Dne 17. 4. 2012 se zadavatel vyjádřil rovněž k doplnění návrhu a uvádí, že zákon neukládá zadavateli povinnost uvádět v Protokolu matematické výpočty pro každou z obdržených zakázek ani povinnost uvádět seznam a názvy referencí předložených jednotlivými zájemci.
4. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 21. 3. 2012 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem ze dne 29. 3. 2012 a dále účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a podat rovněž vyjádření k podkladům rozhodnutí.
5. Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění vydal dne 27. 6. 2012 rozhodnutí č. j.: ÚOHS-S171/2012/VZ-8345/2012/530/PPo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2 citovaného ustanovení zákona.
II. Napadené rozhodnutí
6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel v předmětném užším řízení zvolil jako objektivní kritérium omezení počtu zájemců počet referencí, předložený jednotlivými zájemci. V oznámení o veřejné zakázce i v kvalifikační dokumentaci vymezil zadavatel způsob, který povede k omezení počtu zájemců. Předložené reference zadavatel vyhodnotil a podle jejich počtu provedl výpočet, z něhož vyplynulo celkové pořadí zájemců o veřejnou zakázku. Toto pořadí pak bylo zachyceno ve výše zmíněném Protokolu o omezení počtu zájemců ze dne 30. 1. 2012. V návaznosti na tento Protokol pak zadavatel vydal rozhodnutí, kterým navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení. Z protokolu je tedy seznatelný způsob, jenž vedl k omezení počtu zájemců a lze z něj jednoznačným způsobem dovodit pořadí zájemců. Zadavatel tak při vyloučení navrhovatele postupoval transparentním způsobem a v souladu se základními zásadami zadávacího řízení dle § 6 zákona. Především tyto důvody vedly Úřad k zamítnutí návrhu navrhovatele.
III. Námitky rozkladu
7. V rozkladu ze dne 2. 7. 2012, který Úřad obdržel dne 10. 7. 1012, navrhovatel namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí. V prvé řadě uvádí, že pokud Úřad konstatuje v bodě 58 napadeného rozhodnutí, že smysl užšího řízení je v selekci dodavatelů na základě objektivních kritérií, pak k tomuto konstatování poznamenává, že skutečným důvodem užívání užšího řízení v České republice je podle jeho názoru eliminace konkurence a zabezpečení vítězství společnosti, která přislíbila úplatu, ať už ve formě přímé, nebo prostřednictvím předražených veřejných zakázek. Navrhovatel se dále vyjadřuje k obsahu Protokolu o omezení počtu dodavatelů. Podle navrhovatele musí Protokol obsahovat informace, které zabezpečí jeho transparentnost. Je-li tedy počet uchazečů omezen podle počtu předložených referencí, pak Protokol nemůže být transparentní, pokud názvy referencí neobsahuje.
8. Otázce referencí se navrhovatel věnuje i v další části rozkladu, v níž zejména uvádí, že v případě, že by názvy referencí byly v Protokolu uvedeny, pak by takové řešení bylo ve prospěch transparentnosti. Navrhovatel tedy opakovaně uvádí, že v daném případě zadavatel omezoval počet uchazečů podle počtu referencí, avšak současně názvy těchto referencí nikde neuvedl. Takový postup zadavatele vzbuzuje podle navrhovatele podezření na manipulaci v tomto zadávacím řízení. Pokud Úřad přistoupil ke kontrole počtů předložených referencí, měl rovnou přistoupit i ke kontrole, zda názvy referencí jsou pravdivé nebo vymyšlené.
9. Dále v rozkladu navrhovatel uvádí, že pokud má být počet dodavatelů omezen, může se tak stát jedině na základě objektivního kritéria (technického kvalifikačního předpokladu). Navrhovatel tedy zdůrazňuje nutnost pravdivosti předložených referencí a nesouhlasí s Úřadem, který dospěl k závěru, že zadavatel není povinen zkoumat pravdivost referencí. Tímto svým názorem Úřad legalizuje možnost vymyslet si libovolný počet názvů veřejných zakázek pro účely omezení počtu uchazečů.
Závěr rozkladu
10. V závěru rozkladu navrhovatel navrhuje změnit napadené rozhodnutí tak, že návrhu se v plném rozsahu vyhovuje.
IV. Řízení o rozkladu a podnět zadavatele
11. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500//2004, správní řád (dále jen „správní řád“), ve znění pozdějších předpisů, věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
Vyjádření zadavatele
12. K podanému rozkladu, který Úřad obdržel dne 10. 7. 2012, podal dne 13. 7. 2012 své vyjádření zadavatel, který uvedl, že obsahem rozkladu je velmi překvapen a znění rozkladu u něho budí dojem, že ze strany navrhovatele se patrně jedná o snahu vyvinout na Úřad nátlak v tom smyslu, aby rozhodnutí o rozkladu vyznělo v jeho prospěch. Argumentace použitá v rozkladu navrhovatelem, která se týká smyslu užšího řízení, jehož cílem je dle názoru navrhovatele „eliminace konkurenčního prostředí a zabezpečení vítězství společnosti, která přislíbila úplatek“, nevyžaduje podle zadavatele žádný komentář, neboť zcela opouští hranice korektnosti a je mimo rámec správního řízení. K navrhovatelem tvrzené povinnosti zadavatele uvádět v protokolu o omezení počtu uchazečů názvy jednotlivých referencí zadavatel uvedl, že tuto povinnost zákon zadavateli neukládá.
13. Zadavatel se ve vyjádření dále vyslovil ke své povinnosti zkoumat pravdivost uchazeči předložených referencí. Závěry navrhovatele o povinnosti zadavatele prověřovat pravdivost každé jednotlivé reference považuje zadavatel za absurdní. Zadavatel k tomu uvádí, že je samozřejmě povinen pečlivě zkoumat obsahovou a formální správnost předkládaných dokumentů v tom smyslu, zda odpovídají požadavkům kvalifikační dokumentace. To také zadavatel učinil a posuzoval každou referenci zvlášť. Zadavatel však není dle zákona nucen ověřovat a posuzovat pravost dokumentů, kterými je kvalifikace prokazována. Takovéto úkony není zadavatel v rámci zadávacího řízení schopen objektivně provést a zákon ho k tomu ani nikterak nevybízí. Ze všech uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby rozklad byl zamítnut.
Podnět zadavatele na možné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže
14. Dne 9. 8. 2012 Úřad obdržel od zadavatele „Podnět na možné porušení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ (dále jen „Podnět“ a „zákon o ochraně hospodářské soutěže“), jehož přílohou bylo rovněž vyjádření Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko ze dne 9. 7. 2012 k této veřejné zakázce (dále jen „Vyjádření k veřejné zakázce“).
15. Zadavatel v Podnětu nejprve podrobně popsal dosavadní průběh zadávacího řízení včetně kritérií pro omezení počtu zájemců o předmětnou veřejnou zakázku a způsobu vyhodnocení nabídek podaných uchazeči a rovněž informoval o tom, že Úřad vydal napadené rozhodnutí, jímž byl návrh navrhovatele zamítnut. Zadavatel dále uvedl, že kompletní dokumentaci k předmětné veřejné zakázce přezkoumával Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko, jakožto poskytovatel dotace pro projekt, který je předmětem veřejné zakázky. Ve výše uvedeném Vyjádření k veřejné zakázce vyslovil Úřad Regionální rady podezření, že veřejná zakázka byla zadána v rozporu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek a společný postup uchazečů o veřejnou zakázku neodpovídá zásadám transparentnosti a rovného zacházení dle § 6 zákona. Zadavatel dále v Podnětu konkrétně upřesnil, že dvanáct subdodavatelských smluv, blíže specifikovaných ve Vyjádření k veřejné zakázce, které byly součástí nabídky vybraného uchazeče a dále nabídek společností Metrostav a. s., Pražské silniční a vodohospodářské stavby a. s. a EUROVIA CS a. s., obsahují stejné znění a texty uvedené v jednotlivých článcích smluv. Tyto smlouvy rovněž shodně obsahují chybné číslování článků a opakující se okruh subdodavatelů. Zadavatel tedy uvedl, že na základě toho se lze domnívat, že jmenovaní uchazeči postupovali při zpracování žádostí o účast v zadávacím řízení ve vzájemné součinnosti za účelem zajistit si co nejvyšší počet referenčních zakázek, aby tak mohli být vybráni k podání nabídky. Uvedení uchazeči tak mohli být zvýhodněni oproti jiným uchazečům, kteří rovněž podali žádost o účast v zadávacím řízení, avšak nebyli vybráni k podání cenové nabídky. Tento postup uchazečů dle shodného stanoviska Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko, uvedeného ve Vyjádření k veřejné zakázce i dle Podnětu zadavatele, neodpovídá základním principům transparentnosti a rovného zacházení, uvedených v ustanovení § 6 zákona a vykazuje znaky zakázaných dohod mezi uchazeči o veřejnou zakázku a možného porušení pravidel hospodářské soutěže.
16. V závěru svého Vyjádření k veřejné zakázce Úřad Regionální rady doporučil zadavateli veřejnou zakázku zrušit vzhledem k výše uvedeným důvodům. Úřad Regionální rady rovněž v závěru Vyjádření k veřejné zakázce upozornil na to, že v případě, že zadavatel přes výše uvedené důvody veřejnou zakázku nezruší a v následných žádostech o platbu přesto uplatní výdaje, týkající se předmětné veřejné zakázky, budou tyto výdaje poskytovatelem dotace označeny jako nezpůsobilé.
17. Zadavatel rovněž v Podnětu uvedl, že dne 12. 7. 2012 rozhodla Rada příslušného městského obvodu usnesením o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky na dodavatele stavby a publicity akce „Estetizace přednádražního prostoru v Ostravě – Přívoze“ dle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Důvodem zrušení zadávacího řízení byly zejména závěry poskytovatele dotace, tedy Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko, o nezpůsobilosti výdajů soutěžené veřejné zakázky v rámci projektu, který je předmětem veřejné zakázky.
V. Stanovisko předsedy Úřadu
18. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise a rovněž s přihlédnutím k podnětu zadavatele jsem dospěl k následujícímu závěru.
19. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím zamítl návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že dne 12. 7. 2012 nastala skutečnost odůvodňující zastavení řízení o rozkladu, spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení zadavatelem, jsem však rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Přistoupil jsem tedy ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení o rozkladu ve smyslu ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona. K odůvodnění rozhodnutí uvádím v podrobnostech následující.
K odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu
20. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, přímým důvodem pro zrušení zadávacího řízení zadavatelem byly důvody uvedené ve Vyjádření k veřejné zakázce, které zadavatel obdržel od poskytovatele dotace. V tomto vyjádření je zřetelně konstatován rozpor s pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Poskytovatel dotace při kontrole zadávacího řízení získal podezření, že postup uchazečů při zpracování žádostí o účast v zadávacím řízení neodpovídal základním principům transparentnosti a rovného zacházení dle § 6 zákona. Poskytovatel dotace toto své přesvědčení také podpořil konkrétními důkazy, získanými na základě provedené kontroly zadávacího řízení, a doporučil proto veřejnou zakázku zrušit. Se závěry učiněnými poskytovatelem dotace se v plné míře zadavatel ztotožnil a jednoznačně to vyjádřil v Podnětu zaslanému Úřadu. Zadavatel zejména informoval Úřad o tom, že zadávací řízení ve věci předmětné veřejné zakázky bylo zrušeno dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tedy z důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
21. V daném případě, kdy došlo ke zrušení zadávacího řízení zadavatelem ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tedy nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení a zrušení napadeného rozhodnutí. Citované ustanovení zákona totiž opravňuje zadavatele zadávací řízení zrušit, pokud se v jeho průběhu vyskytnou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze požadovat, aby zadavatel pokračoval v zadávacím řízení. Zkoumal jsem proto zejména, zda „důvody hodné zvláštního zřetele“, které uvádí zákon, skutečně v daném případě nastaly, a zda lze uvedené ustanovení aplikovat. Důvody hodné zvláštního zřetele představují neurčitý právní pojem, jehož definice v zákoně obsažena není a jehož význam je tedy třeba hledat v účelu zákona samotného. V oblasti práva veřejných zakázek je třeba si počínat tak, aby interpretace zákona vedla ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže. V případě předmětného zadávacího řízení však bylo zjištěno, že postup výše jmenovaných uchazečů při zpracování jejich žádostí o účast v zadávacím řízení a prokázání kvalifikace nasvědčoval jejich snaze zajistit si co nejvyšší počet referenčních zakázek, aby tak mohli být vybráni k podání cenové nabídky. Porovnání znění subdodavatelských smluv, na které upozornil poskytovatel dotace, a které sdělil zadavateli, však vzbudilo podezření, že uchazeči zpracovali své žádosti ve vzájemné součinnosti. Zadavatel tedy tyto závažné skutečnosti správně vyhodnotil jako postup, který neodpovídá zásadám transparentnosti a rovného zacházení uvedeným v § 6 zákona a přistoupil ke zrušení celého zadávacího řízení. Je totiž zřejmé, že postup uchazečů, kteří byli vybráni k podání nabídky, mohl vést k jejich zvýhodnění oproti jiným uchazečům, kteří rovněž podali žádost o účast v zadávacím řízení, avšak k podání nabídky nebyli vybráni. Uvedené důvody je třeba nepochybně považovat za dostatečně závažné a relevantní, tedy slovy zákona „hodné zvláštního zřetele“ k tomu, aby zadavatel mohl oprávněně aplikovat § 84 odst. 2 písm. e) zákona a z těchto důvodů zrušit zadávací řízení. Činnost uchazečů popsaná v Podnětu zadavatele a ve Vyjádření k veřejné zakázce logicky vedla k oslabení úrovně efektivity soutěže mezi vybranými uchazeči, kteří byli zvýhodněni při podání nabídky, ale potenciálně i ve vztahu k uchazečům, kteří k podání nabídky vybráni nebyli právě v důsledku existujícího zvýhodnění a je tak v rozporu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení. Uvedené oslabení účinnosti soutěžního prostředí je „důvodem hodným zvláštního zřetele“, který má na mysli zákonodárce ve zmíněném ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť činnost uchazečů směřovala k tomu, že nebyly vytvořeny transparentní a pro všechny stejné podmínky pro uplatnění nabídek uchazečů, které je zadavatel povinen dodržovat.
22. K uvedenému je třeba dodat, že citované ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona lze aplikovat za situace, do níž se zadavatel dostane zpravidla v důsledku působení vnějších nepředvídatelných událostí. K tomu uvádím, že poskytovatel dotace ve svém Vyjádření k veřejné zakázce jasně uvedl, že výdaje týkající se předmětné veřejné zakázky budou označeny jako nezpůsobilé, tedy nebudou zadavateli poskytnuty, v případě jejich použití na výdaje souvisící s uvedenou veřejnou zakázkou. Zadavatel byl tedy uvedeného dne srozuměn s tím, že v tomto případě nemůže počítat s finančními prostředky přislíbenými od poskytovatele dotace a nastalou situaci musel řešit. Proto po posouzení nastalé situace bez zbytečného odkladu, dne 12. 7. 2012, zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na danou veřejnou zakázku z důvodu pochybností ohledně porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže a základních principů transparentnosti a rovného zacházení při zadávání dle zákona. Dále doplňuji, že vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno ke dni 12. 7. 2012, pominul rovněž důvod zabývat se řešením námitek, uplatněných v rozkladu navrhovatelem. Řešení podaných námitek, které se vztahují k zadávacímu řízení na předmětnou veřejnou zakázku totiž postrádá smysl za situace, kdy zadávací řízení je zadavatelem zrušeno.
23. Na základě ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci. Podle ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu, platí, že jestliže odvolací orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody.
24. Pokud zadavatel před vydáním rozhodnutí ve správním řízení o rozkladu učinil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, uvádím, že se jedná o skutečnost předvídanou výše citovaným ustanovením § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s ustanovením § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť správní řízení o rozkladu se tím stalo bezpředmětným. Napadené rozhodnutí proto musí být v souladu s citovanými ustanoveními správního řádu zrušeno a správní řízení o rozkladu je třeba zastavit.
VI. Závěr
25. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že dané okolnosti odůvodňují aplikaci ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
26. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Advokátní kancelář Zientek & Olivík, Stodolní 31, 702 00 Ostrava
2. Skanska a. s., Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4
3. VOKD, a. s., Nákladní 1/3179, 702 80 Ostrava – Moravská Ostrava
4. HOCHTIEF CZ a. s., Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona
|
